V Česku se usadil invazní komár japonský, potvrdily výsledky monitoringu vědců ze Státního zdravotního ústavu a České zemědělské univerzity. Komár původem z Asie je schopen přenášet široké spektrum nejrůznějších patogenů, například západonilskou horečku, horečku dengue nebo onemocnění chikungunya. Často se přitom vyskytuje v okolí lidských sídel a jako své hostitele preferuje savce, tedy i člověka.
O komáru japonském se ví, že může přenášet velké množství nejrůznějších virových nemocí, jako je například západonilská horečka, horečka dengue, nebochikungunya. V Evropě se jeho výskyt potvrdil už v roce 2000, ale na českém území byl poprvé zaznamenán v roce 2021. Velmi rychle se však rozšířil a letos se již nacházel na zhruba polovině z více než 60 zkoumaných lokalit.
"Tento druh komára se hojně vyskytuje v okolí lidských sídel, kde se množí například v nádržích na dešťovou vodu, truhlících pod květináči, nebo třeba ve vázách s květinami. Podobná místa na rozmnožování v minulosti využíval původní český komár pisklavý, ten ale saje hlavně na ptácích, tudíž jeho přítomnost člověk příliš nepocítil. Oproti němu komár japonský jako svého hostitele preferuje hlavně savce, včetně člověka. Na rozdíl od komára pisklavého je komár japonský aktivní přes den, přičemž jeho aktivita je nejvyšší ráno a večer," uvedl Martin Kulma, vedoucí Národní referenční laboratoře pro dezinsekci a deratizaci SZÚ.
"Naše výsledky ukazují, že populace komára japonského v Česku je z genetického hlediska poměrně různorodá. To dokazuje, že k zavlečení tohoto komára do Česka došlo několikrát nezávisle na sobě a z různých zdrojových oblastí," sdělil k výsledkům Bodhi van Wieringen, který se na České zemědělské univerzitě věnoval výzkumu genetické struktury populace komára japonského v Česku.
Podle Jiřího Černého z České zemědělské univerzity zatím komár japonský nepředstavuje bezprostřední riziko pro lidi v Česku. "To se ale může v budoucnu změnit. Rizikem jsou například cestovatelé, kteří by si přivezli některou z těchto nemocí z tropů a nakazili zdejší populaci invazních komárů," upozornil. Efektivní obranou před komáry je likvidace líhnišť, tedy míst s výskytem larev. Typicky jde o stojaté vody o malé ploše, kde periodicky stoupá a klesá hladina vody.
"Lidé by neměli dlouhodobě nechávat na svých pozemcích vodu v kýblech, konvích nebo dalších nádržkách. Vodu v truhlících pod květináči nebo ve vázách je pak optimální alespoň jednou za dva týdny vyměnit, aby se v ní nemnožily komáří larvy. U velkých sudů a nádrží na dešťovou vodu je pak dobré překrýt je moskytiérou, aby se k ní komárům zamezil přístup. Pozor je potřeba dát i na skladování předmětů, kde se může kumulovat voda a můžou tak sloužit jako líhniště. Typickým předmětem toho rázu jsou například pneumatiky," vysvětlil Jakub Dvořák ze Státního zdravotního ústavu a České zemědělské univerzity.
Kromě komára japonského byl v Česku již potvrzen trvalý výskyt dalšího invazního komára, komára korejského (Aedes koreicus), který ovšem na lokalitách sledovaných v rámci výše uvedeného projektu nebyl zachycen. Další invazní druh, komár tygrovaný (Aedes albopictus), jenž je spojován s nedávným endemickým výskytem tropických onemocnění v západní a jižní Evropě, je do Česka pravidelně zavlékán zejména v souvislosti s automobilovou dopravou, jeho trvalý výskyt prozatím nebyl potvrzen. Nicméně, vzhledem k tomu, že je již velmi dobře etablován v sousedních regionech v Rakousku i na Slovensku, jeho usazení v Česku je v blízké budoucnosti velmi pravděpodobné.
Výzkumníci budou invazní komáry v Česku dále monitorovat. Do výzkumu se může zapojit i široká veřejnost. Pozorování invazních komárů rodu Aedes, ideálně doplněné fotografií či odchyceným exemplářem, lze hlásit vědcům ze Státního zdravotního ústavu na níže uvedené adresy. Další možností je instalovat aplikaci Mosquito Alert a sdílet s vědci fotografie komárů, kteří vás obtěžují.
Posádky „Lovců hurikánů“ spadající pod americký Národní úřad pro oceán a atmosféru (NOAA) strávily poslední týden v boji s hurikánem Melissa, jednou z historicky nejsilnějších bouří. Opakovaně a nepřetržitě se potápěli do oka Melissy, aby získali klíčová data pro záchranu životů. Dělali to proto, že jejich mise je považována za nezbytnou pro veřejnou bezpečnost, ovšem s jedním zásadním rozdílem: kvůli vládnímu shutdownu (uzavření) to dělali zcela bez platu.
Pokud čtete tyto řádky, je velká šance, že patříte stejně jako autorka článku na webu The Conversation, profesorka Lydia Begoña Horndler Gil, do generace mileniálů. Jsou to lidé narození mezi lety 1981 a 1995, kteří si stále častěji všímají případů nemocí, jež dříve asociovali spíše s vyšším věkem, jako je hypertenze, cukrovka 2. typu, a bohužel i rakovina. Mileniálové jsou první generací, u které je prokázáno vyšší riziko vzniku nádorů než u jejich rodičů. Celosvětově se mezi lety 1990 a 2019 zvýšil počet případů rakoviny s časným nástupem u lidí mladších 50 let o 79 % a úmrtnost na ni vzrostla o 28 %.
Bývalý americký prezident Barack Obama si dříve byl jist, že Amerika přežije Donalda Trumpa, avšak jeho sebevědomí mizí. Přátelé, kteří s ním hovoří, uvádějí, že osm let po odchodu z Bílého domu se do Obamovy zprávy o naději a změně vplížila úzkost a obavy. Ačkoliv Obama zůstává největším stranickým sponzorem, úmyslně se během Bidenovy éry stahoval, aby umožnil vyniknout nové generaci demokratů. Nicméně Trumpovy kroky k blokování demokratů a jeho výzvy k obžalování či uzavření liberálních institucí podle Obamových obav mohou této příští generaci odepřít příležitost převzít moc.
Sen o přenosu sluneční energie z oběžné dráhy na Zemi, známý jako kosmická solární energetika, je myšlenkou starou desítky let. Nyní však celá řada společností prohlašuje, že by tuto vizi mohla konečně proměnit ve skutečnost. Na americkém fotbalovém stadionu na Floridě proběhl loni v březnu neobvyklý test, během něhož nebyly vrženy fotbalové míče, nýbrž paprsky světla. Koncentrované světelné pruhy byly vysílány z emitoru na jedné straně hřiště v Jacksonville Jaguars a zachycovány na stínítku na straně druhé. Světlo bylo nejprve zachyceno ze Slunce a poté vysíláno velkými čočkami, z nichž každá byla vysoká asi 1,2 metru, a fungovaly podobně jako zvětšovací sklo.
Až v pondělí se Česko oficiálně dozví, co strany a hnutí příští vlády, tedy ANO, SPD a Motoristé, prosadili do programového prohlášení. Podle uniklých informací se ale počítá s návratem elektronické evidence tržeb (EET) či změnami ohledně věku odchodu do důchodu. Dokument už má mít k dispozici i prezident Petr Pavel.
Jiřinu Bohdalovou čeká ještě letos nová role, která však nebude před kamerou. Těší se totiž na pravnouče, jehož otcem se stane syn její dcery Simony Stašové. Porod se blíží každým dnem. Legendární herečka prozradila, jak je to například s výběrem jména.
Kariéra Jaromíra Jágra na nejvyšší úrovni pokračuje i v této extraligové sezóně. Fanoušci Kladna si ale všimli, že v posledních dvou zápasech v sestavě Rytířů opět chyběl. Klub ve středu prozradil podrobnosti o zdravotním stavu legendárního útočníka.
Šéf hnutí ANO a pravděpodobný příští premiér Andrej Babiš (ANO) ve čtvrtek jednal s generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem. Podle Babiše bylo tématem aktuální dění ve světové politice.
Strach o Lenku Filipovou si na konci října právem dělají fanoušci. Populární hudebnice, jejíž talent zdědila i neméně úspěšná dcera, odložila několik koncertů. Jak vyšlo najevo, důvodem jsou zdravotní potíže způsobené úrazem.
Naše situace v Pokrovsku a jeho okolí je složitá, přiznal velitel ukrajinských ozbrojených sil Oleksandr Syrskyj. Aktivita ruských vojáků v oblasti sílí, konstatoval podle BBC. Syrskyj nicméně popřel, že by se ukrajinské jednotky nacházely v obklíčení.
Český dostihový sport postihla ještě během měsíce října, kdy tradičně probíhá Velká pardubická, smutná zpráva. Ve věku 56 let náhle zemřel bývalý žokej a současný trenér Pavel Složil.
Policie od čtvrtečního večera vyšetřuje vraždu, ke které mělo dojít ve věznici v Plzni. Jeden z vězňů měl připravit o život jiného odsouzeného. Pokud se to potvrdí, dotyčný si pravděpodobně výrazně prodlouží pobyt za mřížemi.