Prodej nových vozů Tesla v Evropě v únoru prudce klesl, což naznačuje možnou reakci spotřebitelů na kontroverzní kroky Elona Muska, který se stal jednou z klíčových postav administrativy Donalda Trumpa.
Podle dat výzkumné platformy Jato Dynamics prodala americká automobilka v únoru v Evropě méně než 16 000 vozů, což znamená meziroční pokles o 44 % napříč 25 zeměmi EU, Spojeným královstvím, Norskem a Švýcarskem.
Podíl Tesly na evropském trhu klesl na 9,6 %, což je její nejnižší únorový výsledek za posledních pět let. Ještě v lednu přitom firma zaznamenala pokles o 45 %, když prodala jen 9 945 vozů oproti 18 161 v roce 2024.
Analytici a investoři se snaží vyhodnotit dopad Muskovy rostoucího politického angažmá na Teslu. Musk v posledních měsících otevřeně podporoval německou krajně pravicovou stranu AfD, vystupoval na konzervativních konferencích s „motorovou pilou demokracie“ a obviňoval britského premiéra Keira Starmera z zametání skandálu s grooming gangy pod koberec.
Zároveň se Tesla potýká s výpadky prodeje kvůli přechodu na novou generaci Modelu Y, svého nejprodávanějšího vozu. „Tesla prochází obrovskými změnami,“ uvedl analytik Felipe Muñoz z Jato Dynamics. „Vzhledem k Muskově rostoucí roli v politice a stále silnější konkurenci v segmentu elektromobilů je Tesla v obtížné situaci.“
Zatímco Tesla se potýká s poklesem, její konkurence v Evropě prudce roste. Volkswagen zaznamenal nárůst o 180 %, když prodal téměř 20 000 elektromobilů. BMW a Mini společně prodaly 19 000 elektrických modelů. Čínská automobilka BYD zvýšila prodeje v Evropě o 94 % na více než 4 000 vozů.
Čínská značka BYD navíc překonala Teslu v celosvětových příjmech, když v roce 2024 dosáhla tržeb 777 miliard jüanů (86 miliard liber), což znamená 29% meziroční růst. Tesla ve stejném období vykázala 97,7 miliardy dolarů.
BYD také prodal v loňském roce 4,27 milionu vozů, což je téměř tolik jako 4,5 milionu prodaných Fordů, a na rok 2025 plánuje 5 až 6 milionů prodaných vozů.
Zatímco Tesla v roce 2025 ztratila třetinu své hodnoty, její akcie v pondělí vzrostly o 6 %, což odráží celkový růst indexu Nasdaq o téměř 2 %.
Celkové prodeje aut v Evropě klesly v únoru o 3 % na 970 000 vozů, avšak registrace elektromobilů vzrostly o čtvrtinu.
Na Ruskem okupovaných územích Ukrajiny dochází k systematické likvidaci náboženské svobody. Původně pestrý ekosystém mnoha věr je násilně přetvářen v jedinou povolenou víru: kult ruského prezidenta Vladimira Putina. Zatímco například v Chersonské oblasti před invazí působilo přes 990 náboženských organizací zastupujících 38 různých směrů, dnes jich zbývá jen 175. Naprostá většina z nich je navíc podřízena Ruské pravoslavné církvi (ROC), která je úzce spjata s Kremlem.
Přestože si většina stran přeje rychlý konec bojů, jejich představy o podmínkách příměří se zásadně rozcházejí. Co si která strana od války s Íránem slibuje?
Sobotní výzva Donalda Trumpa, aby se Británie, Čína, Francie nebo Japonsko zapojily do námořního doprovodu tankerů v Hormuzském průlivu, naplno odhalila absenci ucelené americké strategie vůči Íránu. Bílý dům spolu s Izraelem sice zahájil útoky, ale zdá se, že dostatečně nepředvídal íránskou odvetu. Teherán se podle očekávání zaměřil na asymetrické údery proti americkým základnám, spojencům a obchodním lodím v Perském zálivu.
První měsíc meteorologického jara je v polovině. Odborníci už tuší, jak v Česku bude až téměř do poloviny dubna. Teploty mají růst nahoru a dostanou se až nad 15 °C. Vyplývá to z měsíčního výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Předseda slovenské vlády Robert Fico (Smer-SD) pokračuje v boji za obnovení dodávek ruské ropy na Slovensko. V dnešním rozhovoru s předsedou Evropské rady Antóniem Costou řekl, že Evropská unie nesmí upřednostňovat zájmy Ukrajiny před zájmy členských zemí.
Dara Rolins pořádně překvapila české i slovenské příznivce, protože zničehonic oznámila uměleckou pauzu. Důvodem je především stavba pražské rezidence, ale není to jediný důvod. Popová hvězda prozradila,
Česká kinematografie má na kontě další oscarový počin. Tuzemští producenti se totiž podíleli na vzniku dokumentárního filmu Pan Nikdo proti Putinovi, který obdržel Oscara. Na snímek se mohou těšit televizní diváci, v květnu jej odvysílá Česká televize.
Americký prezident Donald Trump vyvolal vlnu kritiky a rozpaků poté, co během nedělního letu prezidentským speciálem Air Force One zpochybnil smysl americké vojenské přítomnosti v Hormuzském průlivu. Přestože v posledních dnech stupňuje tlak na spojence, aby USA pomohli tuto klíčovou cestu zabezpečit, novinářům sdělil, že Spojené státy by v oblasti „možná vůbec neměly být“.
Německá vláda v pondělí odmítla požadavky amerického prezidenta Donalda Trumpa a vzkázala do Washingtonu, že konflikt na Blízkém východě nepovažuje za záležitost Severoatlantické aliance. Berlín oficiálně nevyhoví žádosti o poskytnutí vojenské podpory pro zajištění bezpečnosti v Hormuzském průlivu. Podle německého stanoviska nemá NATO v této válce své místo.
Irák se v posledních týdnech stal novou a velmi nebezpečnou frontou probíhající války s Íránem. Teherán se cíleně snaží do konfliktu zatáhnout i svého souseda a využít k tomu síť jím podporovaných milic. Od americko-izraelských náletů na Írán z konce února se Irák potýká s lavinou útoků, které mají za cíl vyčerpat americké síly v regionu a destabilizovat iráckou vládu.
Prezident Donald Trump v nedávném rozhovoru pro stanici Fox News rezolutně odmítl spekulace o tom, že by Spojené státy využívaly ukrajinskou pomoc při obraně proti dronům na Blízkém východě. Podle šéfa Bílého domu disponuje Amerika nejvyspělejšími technologiemi na světě a v otázkách bezpilotních letounů má větší přehled než kdokoli jiný. Trump tak přímo popřel tvrzení Kyjeva, že by o takovou podporu Washington sám žádal.
Současné válečné tažení na Blízkém východě, do kterého Spojené státy investují závratných 890 milionů dolarů každý den, tvrdě dopadá na nejzranitelnější regiony Asie. Zatímco mocnosti financují nákladné vojenské operace, miliony obyvatel v tisíce kilometrů vzdálených zemích bojují s kritickým nedostatkem základních životních potřeb.