Když se v červnu 2026 rozběhne rozšířené mistrovství světa ve fotbale, Severní Amerika zažije nejen největší fotbalovou událost v dějinách kontinentu, ale i masivní ekologickou zátěž. Turnaj se bude konat v USA, Kanadě a Mexiku a přivítá 48 národních týmů a miliony fanoušků, kteří budou cestovat mezi desítkami měst.
Zatímco FIFA očekává rekordní výnos přes 10 miliard dolarů díky zvýšenému počtu zápasů (ze 64 na 104), ekologové bijí na poplach: emise CO₂ mohou přesáhnout 9 milionů tun, téměř dvojnásobek průměru posledních čtyř šampionátů. Hlavním viníkem bude letecká doprava mezi vzdálenými městy.
Sportovní svět čelí paradoxu: na jedné straně touha růst a vydělávat, na druhé straně rostoucí tlak na ekologickou odpovědnost. FIFA, stejně jako NCAA, která uvažuje o rozšíření turnaje March Madness, stojí před dilematem – více týmů znamená vyšší příjmy z práv a vstupenek, ale i větší uhlíkovou stopu.
Navíc horké počasí – turnaj se koná od 11. června do 19. července – zvyšuje rizika pro zdraví sportovců. Některé zápasy se budou hrát ve městech, která jsou v tomto období známá vlnami veder.
Organizace jako FIFA se veřejně hlásí k iniciativám typu OSN „Sport pro klimatickou akci“, ale realita bývá jiná. Příkladem může být turnaj v Kataru v roce 2022, který FIFA označila za „zcela uhlíkově neutrální“. Toto tvrzení však bylo později zpochybněno evropskými zeměmi a švýcarská reklamní komise dospěla k závěru, že nelze doložit.
Studie ukazují, že přibližně 80 % emisí z velkých sportovních akcí tvoří doprava. A i když organizátoři často hledají způsoby, jak ulevit životnímu prostředí – třeba „pod“ systém NCAA pro menší cestování – fanouškovské přesuny zůstávají neřízené a masivní.
V Rusku v roce 2018 cestovalo přes 840 000 zahraničních fanoušků, nejvíce z Číny, USA, Mexika a Argentiny. Podobný scénář se očekává i v roce 2026.
Rozprostření zápasů mezi více měst sice může předejít přetížení jedné lokality, ale z hlediska emisí problém neřeší – jen ho rozprostírá na větší území.
Přestože většinu emisí vytvářejí organizátoři a infrastruktura, i fanoušci mohou přispět k udržitelnějšímu průběhu turnaje. Stačí necestovat letadlem na krátké vzdálenosti. Mezi městy jako Philadelphia, New York a Boston lze využít vlaky Amtrak nebo spolujízdu. V místě konání využívat MHD, kola nebo elektromobily. Volit ekologické ubytování, například certifikované zelené hotely nebo úsporné krátkodobé pronájmy. Minimalizovat odpad a volit lokální, udržitelné potraviny během doprovodných aktivit. Kompenzovat uhlíkovou stopu například zakoupením emisních offsetů, podobně jako to dělají návštěvníci hudebních festivalů.
Vzhledem k tlaku na zisk a současným ekologickým výzvám bude udržitelná budoucnost sportu vyžadovat skutečný a strategický závazek – jak od organizátorů, tak od samotných fanoušků.
Sport musí zohlednit klimatické dopady svých rozhodnutí, jinak riskuje, že se stane součástí problému místo řešení.
Britští zdravotníci vydali varování ohledně konzumace rajčat poté, co došlo k prudkému nárůstu případů onemocnění způsobených vzácnými a potenciálně nebezpečnými kmeny bakterie salmonela. Jen v loňském roce onemocnělo přes sto lidí, přičemž nejméně čtrnáct z nich muselo být hospitalizováno kvůli závažným příznakům.
Inflace ve Spojených státech se v červnu výrazně zvýšila a dosáhla nejvyšší úrovně od letošního února. Růst cen byl tažen především vyššími cenami pohonných hmot a dopady nových cel, které prezident Donald Trump v posledních měsících zavedl na většinu dovozového zboží.
Izraelský plán na vybudování „humanitárního města“ v Rafahu znovu otevřel otázku etnických čistek na Blízkém východě. Region za poslední století zažil systematické vysidlování Palestinců, vyhnání Židů z arabských zemí, perzekuci Kurdů i genocidy křesťanských menšin v Osmanské říši. Ukazuje se, že etnické čistky nejsou minulostí, ale trvalou součástí regionální politiky a opakují se v nových formách a často bez odpovědnosti či mezinárodní intervence.
Slovenský premiér Robert Fico staví svou politiku na krátkodobé kalkulaci a strategickém odkládání odpovědnosti. Zatímco energetickou krizi, kterou sám pomohl vytvořit, prezentuje jako výzvu dneška, bezpečnostní hrozby spojené s oslabováním vazeb na NATO a EU ponechává budoucím vládám. Tato kombinace populismu, selektivního pragmatismu a narativu o „národních zájmech“ může vést ke ztrátě spojenecké důvěry i vnitřní stability Slovenska.
Evropa čelí zlomovému okamžiku. Válka na Ukrajině, která v posledních měsících ustoupila ze středu pozornosti kvůli krizím v Íránu či na Blízkém východě, zůstává podle bývalých i současných evropských lídrů tou největší hrozbou pro evropskou bezpečnost. V komentáři serveru European Pravda podepsaném Carlem Bildtem, Aleksanderem Kwasniewským, Sannou Marinovou a Kajsou Ollongrenovou autoři varují: pokud Evropa nezakročí rozhodně a hned, zaplatí za to vysokou cenu.
Prezident Donald Trump opět vyvolal vlnu kritiky – tentokrát ne od svých tradičních politických odpůrců, ale přímo z nitra vlastního „Make America Great Again“ (MAGA) hnutí. Rozhodnutí dodat zbraně Ukrajině prostřednictvím NATO a zároveň pohrozit Rusku novými cly vyvolalo ostrou odezvu mezi klíčovými osobnostmi Trumpovy politické základny.
Od lednového nástupu Donalda Trumpa do úřadu amerického prezidenta se Bílý dům musel vyrovnávat s řadou krizí – od války Ruska na Ukrajině po ozbrojené konflikty Izraele v Gaze a Íránu. V tomto kontextu však působí překvapivě, že americká administrativa zatím věnuje jen minimální pozornost sílícímu režimu Kim Čong-una v Severní Koreji. Mnozí experti proto varují, že Spojené státy ignorují jednu z nejvýznamnějších bezpečnostních hrozeb v Asii.
Na první pohled nepostřehnutelná změna, přesto měřitelná – v posledních dnech se Země otáčí o zlomek milisekundy rychleji než obvykle. Vědci pozorují tento jev s překvapením i určitou dávkou nejistoty, protože zatím přesně nevědí, co za tímto zrychlením stojí.
Ukrajinský premiér Denys Šmyhal oficiálně oznámil svou rezignaci, čímž završil dlouho očekávanou politickou změnu ve vedení země, která čelí více než tři roky trvající ruské invazi. Ukrajinský parlament má o jeho odchodu a rozpuštění současné vlády hlasovat již 16. července.
Prezident Donald Trump v pondělí oznámil, že Spojené státy pošlou Ukrajině nové zbraně, včetně žádaných raketových interceptorů pro systém Patriot, schopných ničit balistické střely. Trump prohlásil, že náklady na tuto pomoc ponesou evropské spojenecké státy, čímž se podle něj předejde opakování politiky jeho předchůdce, kdy pomoc Ukrajině šla na účet amerických daňových poplatníků.
Když se v červnu 2026 rozběhne rozšířené mistrovství světa ve fotbale, Severní Amerika zažije nejen největší fotbalovou událost v dějinách kontinentu, ale i masivní ekologickou zátěž. Turnaj se bude konat v USA, Kanadě a Mexiku a přivítá 48 národních týmů a miliony fanoušků, kteří budou cestovat mezi desítkami měst.
Americký prezident Donald Trump v pondělí naznačil, že právě jeho manželka Melania sehrála zásadní roli v tom, jak se změnil jeho postoj k ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi a jeho slibům o míru na Ukrajině.