Když se v červnu 2026 rozběhne rozšířené mistrovství světa ve fotbale, Severní Amerika zažije nejen největší fotbalovou událost v dějinách kontinentu, ale i masivní ekologickou zátěž. Turnaj se bude konat v USA, Kanadě a Mexiku a přivítá 48 národních týmů a miliony fanoušků, kteří budou cestovat mezi desítkami měst.
Zatímco FIFA očekává rekordní výnos přes 10 miliard dolarů díky zvýšenému počtu zápasů (ze 64 na 104), ekologové bijí na poplach: emise CO₂ mohou přesáhnout 9 milionů tun, téměř dvojnásobek průměru posledních čtyř šampionátů. Hlavním viníkem bude letecká doprava mezi vzdálenými městy.
Sportovní svět čelí paradoxu: na jedné straně touha růst a vydělávat, na druhé straně rostoucí tlak na ekologickou odpovědnost. FIFA, stejně jako NCAA, která uvažuje o rozšíření turnaje March Madness, stojí před dilematem – více týmů znamená vyšší příjmy z práv a vstupenek, ale i větší uhlíkovou stopu.
Navíc horké počasí – turnaj se koná od 11. června do 19. července – zvyšuje rizika pro zdraví sportovců. Některé zápasy se budou hrát ve městech, která jsou v tomto období známá vlnami veder.
Organizace jako FIFA se veřejně hlásí k iniciativám typu OSN „Sport pro klimatickou akci“, ale realita bývá jiná. Příkladem může být turnaj v Kataru v roce 2022, který FIFA označila za „zcela uhlíkově neutrální“. Toto tvrzení však bylo později zpochybněno evropskými zeměmi a švýcarská reklamní komise dospěla k závěru, že nelze doložit.
Studie ukazují, že přibližně 80 % emisí z velkých sportovních akcí tvoří doprava. A i když organizátoři často hledají způsoby, jak ulevit životnímu prostředí – třeba „pod“ systém NCAA pro menší cestování – fanouškovské přesuny zůstávají neřízené a masivní.
V Rusku v roce 2018 cestovalo přes 840 000 zahraničních fanoušků, nejvíce z Číny, USA, Mexika a Argentiny. Podobný scénář se očekává i v roce 2026.
Rozprostření zápasů mezi více měst sice může předejít přetížení jedné lokality, ale z hlediska emisí problém neřeší – jen ho rozprostírá na větší území.
Přestože většinu emisí vytvářejí organizátoři a infrastruktura, i fanoušci mohou přispět k udržitelnějšímu průběhu turnaje. Stačí necestovat letadlem na krátké vzdálenosti. Mezi městy jako Philadelphia, New York a Boston lze využít vlaky Amtrak nebo spolujízdu. V místě konání využívat MHD, kola nebo elektromobily. Volit ekologické ubytování, například certifikované zelené hotely nebo úsporné krátkodobé pronájmy. Minimalizovat odpad a volit lokální, udržitelné potraviny během doprovodných aktivit. Kompenzovat uhlíkovou stopu například zakoupením emisních offsetů, podobně jako to dělají návštěvníci hudebních festivalů.
Vzhledem k tlaku na zisk a současným ekologickým výzvám bude udržitelná budoucnost sportu vyžadovat skutečný a strategický závazek – jak od organizátorů, tak od samotných fanoušků.
Sport musí zohlednit klimatické dopady svých rozhodnutí, jinak riskuje, že se stane součástí problému místo řešení.
Fakt, že se hurikán Erin během 24 hodin změnil v nebezpečnou bouři páté kategorie s větrem o rychlosti 136 km/h, je pro vědce znepokojující. Tento rychlý nárůst intenzity je ale v posledních letech stále častější a podle expertů je to předzvěst nové éry v Atlantiku.
Ruské raketové útoky na Kyjev, při nichž zemřelo nejméně 23 lidí a poškozeny byly i diplomatické budovy EU a British Council, vyvolaly ostrou reakci evropských lídrů. Ti obviňují Vladimira Putina z maření mírových jednání.
Humanitární pracovníci v Pásmu Gazy považují za cynické to, že až 22. srpna vyhlásila OSN v oblasti formálně hladomor. Podle nich už velká část populace hladověla po dlouhé měsíce. A jak uvedl Tom Fletcher, koordinátor OSN pro mimořádnou pomoc, je to hladomor, který by měl strašit nás všechny. Podle něj mohl být hladomor odvrácen, kdyby Izrael systematicky nebránil dodávkám humanitární pomoci.
V roce 2022 Rusko napadlo Ukrajinu. Zpráva o invazi otřásla Německem. K překvapení celého světa oznámil tehdejší kancléř Olaf Scholz radikální změnu německé zahraniční politiky. Plán počítal s investicemi ve výši 100 miliard eur na modernizaci armády.
Evropští vojenští velitelé a diplomaté diskutují o vytvoření nárazníkové zóny jako součásti případné mírové dohody mezi Ruskem a Ukrajinou. Tento 40 km široký pás země nikoho by vytvořil novou „železnou oponu“ proti budoucí ruské agresi.
Ukrajina se v nedávných mírových rozhovorech v Anchorage dostala pod tlak Vladimira Putina. Ten požadoval, aby Kyjev předal Rusku celou Doněckou oblast. Přistoupit na takový požadavek by však pro Ukrajinu znamenalo faktické přijetí porážky. Vzdání se tohoto území by totiž znamenalo ztrátu hlavní obranné bariéry proti dalšímu postupu ruské armády.
Odvaha východoevropských zemí podporovat Ukrajinu prochází v poslední době těžkou zkouškou, což by mohlo oslabit regionální jednotu. Nedávné politické kroky v Polsku, Litvě a České republice naznačují, že by se tento region mohl odvrátit od podpory Ukrajiny. To by mohlo mít vážné dopady na evropskou bezpečnost i na zájmy USA, upozornil odborník z American Enterprise Institute ve Washingtonu Dalibor Rohac.
Bývalý durynský premiér a současný místopředseda Spolkového sněmu Bodo Ramelow ze strany Levice se vyslovil pro zavedení nové německé hymny. Navrhl také uspořádat referendum o barvách národní vlajky.
Brusel by měl přehodnotit obchodní dohodu se Spojenými státy, pokud americký prezident Donald Trump splní své hrozby a potrestá Evropskou unii kvůli jejím technologickým regulacím. Prohlásila to Teresa Ribera, výkonná viceprezidentka Evropské komise, v rozhovoru pro Financial Times.
Nově uzavřená obchodní dohoda mezi Evropskou unií a Spojenými státy vzbudila v automobilovém průmyslu rozruch. V jejím textu je totiž ukrytý bod, který hovoří o vzájemném uznávání norem pro automobily. V praxi by to mohlo znamenat, že by se na evropské silnice mohly dostat americké vozy, které by splňovaly nižší standardy, než jsou ty evropské.
Ačkoliv se v poslední době objevily naděje na mír, Ukrajinu zasáhla druhá nejhorší noc ruských vzdušných útoků od začátku války. Prohlášení Kremlu o cílení na vojenské objekty je v rozporu s realitou, protože záběry ukazují zasažené civilní budovy. Při útocích bylo zabito nejméně 23 osob a poškozeny byly i budovy Britské rady a delegace Evropské unie.
Tři roky v úterý uplynuly od smrti Hany Zagorové, která je pochována na vyšehradském hřbitově v Praze. Logicky tam včera bylo rušno, uctít památku slavné zpěvačky přišel její manžel Štefan Margita. A nebyl sám.