Když se v červnu 2026 rozběhne rozšířené mistrovství světa ve fotbale, Severní Amerika zažije nejen největší fotbalovou událost v dějinách kontinentu, ale i masivní ekologickou zátěž. Turnaj se bude konat v USA, Kanadě a Mexiku a přivítá 48 národních týmů a miliony fanoušků, kteří budou cestovat mezi desítkami měst.
Zatímco FIFA očekává rekordní výnos přes 10 miliard dolarů díky zvýšenému počtu zápasů (ze 64 na 104), ekologové bijí na poplach: emise CO₂ mohou přesáhnout 9 milionů tun, téměř dvojnásobek průměru posledních čtyř šampionátů. Hlavním viníkem bude letecká doprava mezi vzdálenými městy.
Sportovní svět čelí paradoxu: na jedné straně touha růst a vydělávat, na druhé straně rostoucí tlak na ekologickou odpovědnost. FIFA, stejně jako NCAA, která uvažuje o rozšíření turnaje March Madness, stojí před dilematem – více týmů znamená vyšší příjmy z práv a vstupenek, ale i větší uhlíkovou stopu.
Navíc horké počasí – turnaj se koná od 11. června do 19. července – zvyšuje rizika pro zdraví sportovců. Některé zápasy se budou hrát ve městech, která jsou v tomto období známá vlnami veder.
Organizace jako FIFA se veřejně hlásí k iniciativám typu OSN „Sport pro klimatickou akci“, ale realita bývá jiná. Příkladem může být turnaj v Kataru v roce 2022, který FIFA označila za „zcela uhlíkově neutrální“. Toto tvrzení však bylo později zpochybněno evropskými zeměmi a švýcarská reklamní komise dospěla k závěru, že nelze doložit.
Studie ukazují, že přibližně 80 % emisí z velkých sportovních akcí tvoří doprava. A i když organizátoři často hledají způsoby, jak ulevit životnímu prostředí – třeba „pod“ systém NCAA pro menší cestování – fanouškovské přesuny zůstávají neřízené a masivní.
V Rusku v roce 2018 cestovalo přes 840 000 zahraničních fanoušků, nejvíce z Číny, USA, Mexika a Argentiny. Podobný scénář se očekává i v roce 2026.
Rozprostření zápasů mezi více měst sice může předejít přetížení jedné lokality, ale z hlediska emisí problém neřeší – jen ho rozprostírá na větší území.
Přestože většinu emisí vytvářejí organizátoři a infrastruktura, i fanoušci mohou přispět k udržitelnějšímu průběhu turnaje. Stačí necestovat letadlem na krátké vzdálenosti. Mezi městy jako Philadelphia, New York a Boston lze využít vlaky Amtrak nebo spolujízdu. V místě konání využívat MHD, kola nebo elektromobily. Volit ekologické ubytování, například certifikované zelené hotely nebo úsporné krátkodobé pronájmy. Minimalizovat odpad a volit lokální, udržitelné potraviny během doprovodných aktivit. Kompenzovat uhlíkovou stopu například zakoupením emisních offsetů, podobně jako to dělají návštěvníci hudebních festivalů.
Vzhledem k tlaku na zisk a současným ekologickým výzvám bude udržitelná budoucnost sportu vyžadovat skutečný a strategický závazek – jak od organizátorů, tak od samotných fanoušků.
Sport musí zohlednit klimatické dopady svých rozhodnutí, jinak riskuje, že se stane součástí problému místo řešení.
Ruský Nejvyšší soud vyhověl žalobě nacionalistické strany Vlast a vyřadil liberální stranu Jabloko ze zářijových parlamentních voleb. Odstraněním celostátní kandidátky této formace ztratili voliči možnost odevzdat hlas jedinému zbývajícímu oficiálnímu politickému subjektu v zemi, který otevřeně vystupuje proti válce na Ukrajině a vyzývá k uzavření příměří. Verdikt vyvolal protest před budovou soudu, kde se shromáždily stovky převážně mladých lidí.
Snaha o diplomatické vyřešení konfliktu na Blízkém východě a obnovení plynulé dopravy skrze Hormuzský průliv narazila na další výraznou překážku. Americký prezident Donald Trump vyostřil rétoriku vůči Teheránu a oznámil, že od Íránu bude požadovat finanční kompenzace za úmrtí tisícovek amerických vojáků i obětí z řad civilistů za poslední desetiletí. Tento krok je přímou reakcí na íránské vyjednávače, kteří jako podmínku pro zprůchodnění klíčové námořní cesty sami vznesli nárok na odškodnění za škody způsobené pět měsíců trvajícími boji.
Americký prezident Donald Trump opustil minulý měsíc summit NATO v Turecku za zcela mimořádných bezpečnostních opatření. Jak odhalil deník The Washington Post, šéf Bílého domu byl kvůli bezprostřední hrozbě atentátu ze strany Íránu tajně přemístěn do jiného vojenského letadla. Celá operace proběhla v utajení a využívala propracovaný zastírací manévr, který měl přesvědčit okolí i veřejnost, že prezident cestuje na palubě svého obvyklého speciálu.
Nedávný incident ve španělské enklávě Ceuta na severu Afriky opět rozvířil celoevropskou debatu o migraci a ukázal, jak snadno mohou být lidské osudy využity jako nástroj politického tlaku. Ačkoliv celkové statistiky nelegálních přechodů do Evropy v posledních letech spíše klesají, ojedinělé masivní události vyvolávají okamžité napětí a rozkoly mezi členskými státy Evropské unie.
Rozpad nejsilnější polské opoziční strany Právo a spravedlnost (PiS) vyvolává na tamní politické scéně značný rozruch. Ačkoliv současný premiér Donald Tusk a jeho vládnoucí Občanská koalice sledují vnitřní boje v pravicovém táboře s uspokojením, podle politologů zdaleka nemá vyhráno. Blížící se parlamentní volby mohou přinést nečekané komplikace, které usnadnění cesty k obhajobě mandátu rozhodně nezaručují.
Španělské úřady bijí na poplach před hrozbou ničivých lesních požárů v souvislosti s nadcházejícím úplným zatměním Slunce. Do země totiž míří stovky tisíc pozorovatelů z celého světa, kteří plánují zaplnit venkovské oblasti, horské hřebeny i pláže, aby tento vzácný vesmírný úkaz sledovali z co nejlepších pozic.
Západní Kolumbii zasáhlo silné zemětřesení o síle 7,4 stupně, které si podle dosavadních zpráv úřadů vyžádalo nejméně dvě desítky lidských životů. Otřesy byly natolik intenzivní, že přiměly obyvatele k překotné evakuaci a způsobily škody i v sousedním Ekvádoru. Sérii destrukcí doprovází zprávy o mnoha zraněných a zřícených budovách v několika městech.
Přítomnost významných finančních trhů zásadním způsobem utváří podobu a ekonomiku světových metropolí, zároveň však představuje jednoho z hlavních hybatelů příjmové nerovnosti. Vyplývá to z rozsáhlého výzkumu zaměřeného na příjmy nejbohatšího jednoho procenta obyvatel ve městech napříč Evropou, Severní Amerikou a Asií. Vědci v rámci studie srovnávali vždy dvě významná města v dané zemi – hlavní finanční centrum a druhé největší hospodářské středisko podobné velikosti.
Lesní požáry v Evropě v posledních letech odhalují a aktivují nebezpečnou hrozbu z minulosti v podobě nevybuchlé munice z obou světových i studené války. Když v červenci propukl požár v národním parku Müritz v severovýchodním Německu, pyrotechnici museli postupovat po boku hasičů, kteří se do některých částí hořícího lesa vůbec nemohli přiblížit kvůli riziku explozí. Obdobná situace nastala ve francouzském regionu Gironde, kde plameny odkryly zapomenutý sklad munice z druhé světové války a několik střel přímo v žáru explodovalo.
Rivalita mezi Indií a Pákistánem se po osmasedmdesáti letech posouvá na novou úroveň, když se klíčovým bojištěm jejich dlouholetého sporu stává oběžná dráha Země. Během krátkého, ale intenzivního čtyřdenního vojenského střetu v květnu 2025 sice pozornost veřejnosti poutaly letecké souboje, dronové nálety a raketové údery, však nejzásadnější úlohu v pozadí sehrály satelitní technologie. Šlo o vůbec první konflikt mezi dvěma jadernými mocnostmi, jehož průběh zásadním způsobem určily vesmírné systémy.
Zatímco pozemní fronta války na Ukrajině v posledních měsících převážně stagnuje, ve vzduchu se konflikt dramaticky vyhrocuje. Útočné kapacity obou soupeřících stran v současnosti převyšují jejich možnosti protivzdušné obrany. To vede ke čím dál častějšímu zasahování cílů, rozsáhlému ničení klíčové i hospodářské infrastruktury a především ke strmému nárůstu obětí mezi civilním obyvatelstvem.
Moskva striktně odmítá jakékoliv zmrazení válečného konfliktu na Ukrajině, pokud nebudou v plném rozsahu splněny její politické a územní požadavky. Náměstek ruského ministra zahraničí Michail Galuzin zdůraznil, že klid zbraní nepřichází v úvahu bez odstranění takzvaných „kořenových příčin“ celé krize, čímž zopakoval dlouhodobý postoj prezidenta Vladimira Putina.