Když se v červnu 2026 rozběhne rozšířené mistrovství světa ve fotbale, Severní Amerika zažije nejen největší fotbalovou událost v dějinách kontinentu, ale i masivní ekologickou zátěž. Turnaj se bude konat v USA, Kanadě a Mexiku a přivítá 48 národních týmů a miliony fanoušků, kteří budou cestovat mezi desítkami měst.
Zatímco FIFA očekává rekordní výnos přes 10 miliard dolarů díky zvýšenému počtu zápasů (ze 64 na 104), ekologové bijí na poplach: emise CO₂ mohou přesáhnout 9 milionů tun, téměř dvojnásobek průměru posledních čtyř šampionátů. Hlavním viníkem bude letecká doprava mezi vzdálenými městy.
Sportovní svět čelí paradoxu: na jedné straně touha růst a vydělávat, na druhé straně rostoucí tlak na ekologickou odpovědnost. FIFA, stejně jako NCAA, která uvažuje o rozšíření turnaje March Madness, stojí před dilematem – více týmů znamená vyšší příjmy z práv a vstupenek, ale i větší uhlíkovou stopu.
Navíc horké počasí – turnaj se koná od 11. června do 19. července – zvyšuje rizika pro zdraví sportovců. Některé zápasy se budou hrát ve městech, která jsou v tomto období známá vlnami veder.
Organizace jako FIFA se veřejně hlásí k iniciativám typu OSN „Sport pro klimatickou akci“, ale realita bývá jiná. Příkladem může být turnaj v Kataru v roce 2022, který FIFA označila za „zcela uhlíkově neutrální“. Toto tvrzení však bylo později zpochybněno evropskými zeměmi a švýcarská reklamní komise dospěla k závěru, že nelze doložit.
Studie ukazují, že přibližně 80 % emisí z velkých sportovních akcí tvoří doprava. A i když organizátoři často hledají způsoby, jak ulevit životnímu prostředí – třeba „pod“ systém NCAA pro menší cestování – fanouškovské přesuny zůstávají neřízené a masivní.
V Rusku v roce 2018 cestovalo přes 840 000 zahraničních fanoušků, nejvíce z Číny, USA, Mexika a Argentiny. Podobný scénář se očekává i v roce 2026.
Rozprostření zápasů mezi více měst sice může předejít přetížení jedné lokality, ale z hlediska emisí problém neřeší – jen ho rozprostírá na větší území.
Přestože většinu emisí vytvářejí organizátoři a infrastruktura, i fanoušci mohou přispět k udržitelnějšímu průběhu turnaje. Stačí necestovat letadlem na krátké vzdálenosti. Mezi městy jako Philadelphia, New York a Boston lze využít vlaky Amtrak nebo spolujízdu. V místě konání využívat MHD, kola nebo elektromobily. Volit ekologické ubytování, například certifikované zelené hotely nebo úsporné krátkodobé pronájmy. Minimalizovat odpad a volit lokální, udržitelné potraviny během doprovodných aktivit. Kompenzovat uhlíkovou stopu například zakoupením emisních offsetů, podobně jako to dělají návštěvníci hudebních festivalů.
Vzhledem k tlaku na zisk a současným ekologickým výzvám bude udržitelná budoucnost sportu vyžadovat skutečný a strategický závazek – jak od organizátorů, tak od samotných fanoušků.
Sport musí zohlednit klimatické dopady svých rozhodnutí, jinak riskuje, že se stane součástí problému místo řešení.
Kriminalisté se již od předminulého víkendu zabývají případem mrtvého novorozence, jehož tělo se našlo v Rovensku pod Troskami na Semilsku. Podezřelou osobu či osoby se stále nepodařilo stanovit. Policie proto sáhne k poměrně neobvyklému postupu.
V podstatě by se dalo říct, že za to může Benjamin Netanjahu. Stárnoucí oscarová herečka Susan Sarandonová skončila ve čtvrtek v poutech kvůli účasti na nepovolené demonstraci proti právě přítomnému izraelskému státníkovi v americkém New Yorku. Informoval o tom britský deník The Guardian.
Ruský deficit má za letošek činit až 3 % HDP, což je dvojnásobek původního plánu. To samo o sobě není pro Rusko katastrofa. Má nízký dluh a půjčuje si hlavně doma v rublech. Důležitější je, že se rozpočet citelně zhoršuje právě v době, kdy by mu dražší ropa a slabší rubl měly pomáhat.
V Česku je teď stále relativně chladno, ale před námi jsou tři volné dny s příjemnějším počasím. V sobotu má odstartovat babí léto, které podle nejnovějších odhadů jen tak neskončí. Vyplývá to z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). Předpoklad je takový, že přes 20 stupňů bude i během prvního říjnového víkendu.
Italská vláda schválila dekret, který zavádí třicetiprocentní limit pro nově příchozí zahraniční žáky v jednotlivých školních třídách a zakazuje nošení burek a nikábů ve školách. Premiérka Giorgia Meloniová označila tato opatření za krok vycházející z běžného rozumu, který má podpořit skutečnou integraci a zabránit vzniku takzvaných "ghet ve třídách". Krok však vyvolal vlnu kritiky ze strany opozice i lidskoprávních aktivistů. Odpůrci tvrdí, že se ministerská předsedkyně snaží oslovit krajně pravicové voliče před nadcházejícími parlamentními volbami.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj uvedl, že dosud neobdržel zpětnou vazbu od americké strany ohledně své žádosti adresované prezidentu Donaldu Trumpovi. Zelenskyj po svém americkém protějšku požadoval, aby během jednání přiměl čínského lídra Si Ťin-pchinga k využití jeho vlivu na ruského prezidenta Vladimira Putina k ukončení války. Kyjev vnímá Peking jako klíčového aktéra, který disponuje páky na moskevský režim. Ukrajinská hlava státu své vyjádření poskytla novinářům prostřednictvím aplikace WhatsApp.
Čínský prezident Si Ťin-pching se ve Washingtonu setkal s americkým prezidentem Donaldem Trumpem a vyzval k rozsáhlé spolupráci mezi oběma mocnostmi. Cílem jeho návrhů je zabránit vojenskému střetu a vyhnout se takzvané Tukydidově pasti v období rostoucího napětí kolem umělé inteligence, obchodu a Tchaj-wanu. Čínská hlava státu předložila podmínky pro vzájemné porozumění hned na počátku summitu v Bílém domě. Podle něj mohou obě supervelmoci zamířit ke společnému prospěchu namísto přímé konfrontace.
Papež Lev XIV. zahájil oficiální návštěvu Francie projevem v Elysejském paláci v Paříži, kde vystoupil po boku prezidenta Emmanuela Macrona. Hlava katolické církve ve svém vystoupení varovala před riziky spojenými s překotným rozvojem umělé inteligence. Podle něj může nekontrolovaný technologický pokrok vést k vytvoření takzvaného ráje strojů, v němž lidstvo riskuje ztrátu své vlastní lidskosti. Jedná se o první papežskou návštěvu v této zemi po osmnácti letech.
Před nadcházejícími průběžnými volbami do amerického Kongresu čelí Republikánská strana složité politické situaci. Podle nejnovějších průzkumů veřejného mínění společnosti CNN a SSRS dávají voliči jasně najevo, jaké kroky od vedení země očekávají. Prezident Donald Trump však zastává postoje, které jdou přímo proti přáním většiny Američanů. Tento rozpor mezi očekáváním obyvatel a politikou Bílého domu vytváří pro republikánské kandidáty značně nepříznivé prostředí.
Finský prezident Alexander Stubb vyzval majitele společnosti SpaceX Elona Muska k rozšíření pokrytí satelitní internetové sítě Starlink nad území Ruska. Tento krok by podle finského státníka umožnil ukrajinským silám zasahovat ruská odpalovací zařízení balistických raket přímo na ruském území. Ukrajina v současnosti čelí kritickému nedostatku systémů protivzdušné obrany, které by dokázaly balistické střely efektivně odrážet. Kyjev věří, že zprovoznění satelitní sítě nad Ruskem by pomohlo přesně zaměřit odpalovací zařízení ještě před odpálením střel.
Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa čím dál více využívá argumenty národní bezpečnosti k rozsáhlým proměnám hlavního města Washingtonu a vytvoření ochranného pásma v okolí Bílého domu. Argumentace národní bezpečností slouží jako univerzální odůvodnění pro rozšiřování prezidentských pravomocí i čerpání veřejných prostředků. V minulosti byla tato rétorika využita například při zavádění cel, deportacích či plánech na získání Grónska. Nyní se však pozornost soustředí přímo na samotné centrum americké vlády, které se podle CNN postupně mění v opevněnou pevnost.
Nepálský premiér Balendra Šah na Valném shromáždění OSN ostrým způsobem zkritizoval světové lídry v souvislosti s klimatickou krizí. Vztáhl se k nedávným ničivým bleskovým povodním, které postihly jeho zemi, a označil je za varování pro celý svět. Podle něj tato přírodní katastrofa ukázala, že dopady globálního oteplování nejvíce zasahují obyvatele, kteří krizi nezpůsobili.