Když se v červnu 2026 rozběhne rozšířené mistrovství světa ve fotbale, Severní Amerika zažije nejen největší fotbalovou událost v dějinách kontinentu, ale i masivní ekologickou zátěž. Turnaj se bude konat v USA, Kanadě a Mexiku a přivítá 48 národních týmů a miliony fanoušků, kteří budou cestovat mezi desítkami měst.
Zatímco FIFA očekává rekordní výnos přes 10 miliard dolarů díky zvýšenému počtu zápasů (ze 64 na 104), ekologové bijí na poplach: emise CO₂ mohou přesáhnout 9 milionů tun, téměř dvojnásobek průměru posledních čtyř šampionátů. Hlavním viníkem bude letecká doprava mezi vzdálenými městy.
Sportovní svět čelí paradoxu: na jedné straně touha růst a vydělávat, na druhé straně rostoucí tlak na ekologickou odpovědnost. FIFA, stejně jako NCAA, která uvažuje o rozšíření turnaje March Madness, stojí před dilematem – více týmů znamená vyšší příjmy z práv a vstupenek, ale i větší uhlíkovou stopu.
Navíc horké počasí – turnaj se koná od 11. června do 19. července – zvyšuje rizika pro zdraví sportovců. Některé zápasy se budou hrát ve městech, která jsou v tomto období známá vlnami veder.
Organizace jako FIFA se veřejně hlásí k iniciativám typu OSN „Sport pro klimatickou akci“, ale realita bývá jiná. Příkladem může být turnaj v Kataru v roce 2022, který FIFA označila za „zcela uhlíkově neutrální“. Toto tvrzení však bylo později zpochybněno evropskými zeměmi a švýcarská reklamní komise dospěla k závěru, že nelze doložit.
Studie ukazují, že přibližně 80 % emisí z velkých sportovních akcí tvoří doprava. A i když organizátoři často hledají způsoby, jak ulevit životnímu prostředí – třeba „pod“ systém NCAA pro menší cestování – fanouškovské přesuny zůstávají neřízené a masivní.
V Rusku v roce 2018 cestovalo přes 840 000 zahraničních fanoušků, nejvíce z Číny, USA, Mexika a Argentiny. Podobný scénář se očekává i v roce 2026.
Rozprostření zápasů mezi více měst sice může předejít přetížení jedné lokality, ale z hlediska emisí problém neřeší – jen ho rozprostírá na větší území.
Přestože většinu emisí vytvářejí organizátoři a infrastruktura, i fanoušci mohou přispět k udržitelnějšímu průběhu turnaje. Stačí necestovat letadlem na krátké vzdálenosti. Mezi městy jako Philadelphia, New York a Boston lze využít vlaky Amtrak nebo spolujízdu. V místě konání využívat MHD, kola nebo elektromobily. Volit ekologické ubytování, například certifikované zelené hotely nebo úsporné krátkodobé pronájmy. Minimalizovat odpad a volit lokální, udržitelné potraviny během doprovodných aktivit. Kompenzovat uhlíkovou stopu například zakoupením emisních offsetů, podobně jako to dělají návštěvníci hudebních festivalů.
Vzhledem k tlaku na zisk a současným ekologickým výzvám bude udržitelná budoucnost sportu vyžadovat skutečný a strategický závazek – jak od organizátorů, tak od samotných fanoušků.
Sport musí zohlednit klimatické dopady svých rozhodnutí, jinak riskuje, že se stane součástí problému místo řešení.
Uplynuly čtyři měsíce od chvíle, kdy americké síly zajaly venezuelského prezidenta Nicoláse Madura a zbavily ho moci. Do čela země se rychle postavila dosavadní viceprezidentka Delcy Rodríguezová, která pod dohledem Spojených států zahájila proces demontáže socialistického experimentu. Venezuela se tak pokouší o zásadní obrat, který však zatím probíhá podle velmi specifického scénáře.
Nová studie provedená v osmnácti evropských zemích odhalila, že proruské postoje v souvislosti s konfliktem na Ukrajině nejsou v Evropě ojedinělým jevem. Ačkoliv veřejné mínění zůstává převážně na straně Kyjeva, vědci analyzující data od 30 000 respondentů z konce roku 2023 identifikovali klíčové faktory, které formují sympatie k agresorovi. Podle výsledků hraje zásadní roli stranická příslušnost a dezinformace, zatímco ekonomické zájmy mají na postoj lidí překvapivě malý vliv.
Britský ministerský předseda Keir Starmer během ranního zasedání vlády jasně vzkázal, že i přes volební debakl a vnitrostranické nepokoje nehodlá opustit svůj úřad. Ministrům sdělil, že sice bere neúspěch u uren na sebe, ale cítí závazek vůči voličům pokračovat v práci a plnit dané sliby. Podle jeho slov země potřebuje akceschopnou vládu, nikoliv chaos, který by mohl mít nepříznivý vliv na národní ekonomiku a životy běžných rodin.
Země na východním křídle NATO v čele s Polskem a Rumunskem aktuálně bojují o přízeň Washingtonu. Poté, co americký prezident Donald Trump oznámil stažení nejméně 5 000 vojáků z Německa, se Polsko, Estonsko, Litva, Lotyšsko a Rumunsko snaží přesvědčit USA, aby tyto jednotky přesunuly právě na jejich území. Tato diplomatická ofenziva probíhá jak formou veřejných prohlášení, tak prostřednictvím soukromého lobbingu u amerických představitelů.
Strategie Kyjeva v posledních měsících staví Moskvu před nelehké dilema: zda věnovat omezené prostředky protivzdušné obrany k ochraně samotného ruského vnitrozemí, nebo k obraně okupovaného Krymu. Poloostrov, který Rusko anektovalo již v roce 2014, slouží od začátku plnospektrální invaze v roce 2022 jako kritická základna pro operace na jihu Ukrajiny. Pro Ukrajinu se proto systematická degradace ruských pozic na Krymu stala ústředním strategickým cílem.
Mnoho vegetariánů řeší otázku, jak zajistit tělu dostatek železa, aniž by museli konzumovat maso. Podle odborníků však často nejde ani tak o samotné množství přijatého minerálu, jako spíše o schopnost organismu jej efektivně vstřebat. Nedávné studie naznačují, že například v ženské populaci trpí nedostatkem železa až každá třetí žena, což činí z tohoto tématu zásadní zdravotní otázku.
Náklady na americké vojenské operace v Íránu dosáhly za přibližně dva měsíce bojů výše 29 miliard dolarů. Vyplývá to z aktuálních údajů, které zveřejnil Pentagon. Původní odhad z konce dubna přitom počítal s částkou o čtyři miliardy nižší, tedy s 25 miliardami dolarů.
Americký prezident Donald Trump vyjadřuje rostoucí frustraci nad přístupem Íránu k vyjednávání o ukončení válečného konfliktu. Podle zdrojů webu CNN z blízkého okolí Bílého domu začíná Trump v posledních týdnech stále vážněji zvažovat obnovení rozsáhlých bojových operací. Dosavadní příměří označil sám prezident za stav, který vyžaduje „masivní podporu životních funkcí“, aby se zcela nezhroutilo.
Po čtrnácti letech mezinárodních konzultací a spolupráce odborníků ze šesti kontinentů dochází k historickému přejmenování jedné z nejčastějších ženských diagnóz. Syndrom polycystických ovárií (PCOS), který postihuje zhruba každou osmou ženu, se nově bude jmenovat syndrom polyendokrinního metabolického ovaria (PMOS). Změna byla oficiálně oznámena tento úterý na Evropském endokrinologickém kongresu v Praze a publikována v prestižním vědeckém časopise Lancet.
Světová zdravotnická organizace (WHO) v současné době neeviduje žádné známky toho, že by v souvislosti s nákazou na výletní lodi MV Hondius hrozilo vypuknutí rozsáhlé epidemie hantaviru. Šéf organizace Tedros Adhanom Ghebreyesus však během tiskové konference v Madridu varoval, že situace se může změnit. Vzhledem k dlouhé inkubační době viru je podle něj pravděpodobné, že se v nadcházejících týdnech objeví další potvrzené případy.
Blížící se summit amerického prezidenta Donalda Trumpa a čínského vůdce Si Ťin-pchinga má být podle Bílého domu historickým okamžikem, který potvrdí Trumpův nezaměnitelný vliv na světové dění. Navzdory velkolepým přípravám se však nad setkáním vznáší stín vleklé války s Íránem, která podle řady analytiků webu CNN prezidentovu autoritu spíše oslabuje. Místo triumfálního gesta silného muže může návštěva Pekingu ukázat limity americké moci v době, kdy Washington sám přispívá ke globální nestabilitě.
Britský premiér Keir Starmer se ocitl v hluboké krizi a čelí reálné hrozbě, že po necelých dvou letech ve funkci přijde o svůj úřad. Po drtivé porážce Labouristické strany v nedávných místních volbách v Anglii, Skotsku a Walesu se uvnitř strany zvedla vlna odporu, která nyní zasahuje i nejvyšší vládní patra. Pondělní projev, který měl jeho pozici stabilizovat, situaci spíše zhoršil a počet poslanců veřejně volajících po jeho rezignaci přesáhl sedmdesátku.