Motoristé nehodlají hodit poslance Filipa Turka přes palubu. Předseda nové sněmovní strany Petr Macinka v nedělním vydání pořadu Otázky Václava Moravce řekl, že s Turkem počítá v nové vládě, o které Motoristé vedou jednání s vítězným hnutím ANO a SPD.
"My trváme na tom, že pokud budeme někoho nominovat do vlády, budou to zvolení poslanci," řekl Macinka v televizním pořadu a sdělil, že poslanecký klub Motoristů považuje za kvalitní. Podle jeho slov je nutné, aby se přihlíželo k výsledkům voleb. Turka zároveň označil za ikonickou postavu strany.
Na přímý dotaz pak vyloučil, že by Motoristé měnili nominaci na ministra zahraničí. "Já nehledám náhradníky za Filipa Turka," zdůraznil s tím, že názor nehodlá měnit ani po pondělní schůzce s pravděpodobným příštím premiérem Andrejem Babišem (ANO).
Macinka okomentoval i dosavadní průběh vyjednávání o nové vládě. Dohoda na rozdělení ministerstev podle něj nebyla jednoduchá. "My chceme být součástí vlády. Buď budeme ve vládě, nebo budeme v opozici, žádná třetí jiná možnost není," dodal.
Babiš v sobotu řekl České televizi, že nejnovější informace o minulosti Turka jsou závažné. S nově zvoleným poslancem a adeptem na post šéfa diplomacie si hodlá promluvit. "Určitě to budu řešit. Požádal jsem pana Macinku a pana Turka o společnou schůzku hned na pondělí. Tam musíme celou věc probrat a zvážit i další kroky," sdělil novinářům.
Zřejmě i v reakci na nejnovější kauzu pak konstatoval, že nejlepší by bylo, kdyby Motoristé po vzoru SPD navrhli do vlády experty. Zmínil, že nové sněmovní straně to navrhl i exprezident Václav Klaus, jehož blízkým spolupracovníkem byl předseda strany Macinka.
"Zkuste napsat Macinkovi, možná ho ukecáte. Já jsem to nedal, jsem rád, že jsme se domluvili na těch resortech. Uvidíme, jak to bude pokračovat," vyzval šéf hnutí ANO na záběrech, které zveřejnil na sociálních sítích.
Babiš bude pravděpodobně jmenován novým premiérem, o vládě již vyjednává s hnutím SPD a Motoristy, kterým podle dohody trojice parlamentních uskupení má připadnout ministerstvo zahraničních věcí. Za adepta na post šéfa diplomacie bývá považován právě Turek.
Po dvou letech války přineslo příměří z 10. října do Pásma Gazy nejistý klid, ačkoliv izraelské údery zcela neustaly. Pro osmačtyřicetiletou Hebu je přežití uplynulých let zázrakem, přesto se stále potýká s úzkostí a pocitem ohrožení. Podle ní není nic zaručeno a válka se může kdykoliv vrátit, přičemž humanitární pomoc do enklávy proudí jen ve velmi omezeném množství.
Útok na generálporučíka Vladimira Alexejeva na první pohled nevykazuje znaky typické operace ukrajinských tajných služeb. Přestože Kyjev takovou akci nepochybně schvaluje, k odpovědnosti se dosud nepřihlásil, což je u podobných incidentů neobvyklé. Dosavadní atentáty v Moskvě totiž probíhaly podle zcela jiného scénáře, upozornil Sky News.
Jednání mezi Spojenými státy a Íránem v ománském Maskatu byla prozatím ukončena. Mluvčí íránského ministerstva zahraničí v pátek uvedl, že rozhovory dospěly ke svému závěru, aniž by však upřesnil, kdy nebo zda budou v nejbližší době pokračovat. Krátce před tímto oznámením vydalo americké virtuální velvyslanectví v Íránu naléhavé bezpečnostní varování, v němž vyzvalo občany USA, aby zemi okamžitě opustili.
Nová strategická simulace, kterou v prosinci společně provedli bývalí představitelé NATO, němečtí bývalí činitelé a deník Die Welt, přišla s varovným závěrem pro bezpečnost Evropy. Podle výsledků těchto „válečných her“ by Kreml mohl dosáhnout většiny svých vojenských cílů v Pobaltí během pouhých několika dní. Scénář, zasazený do října 2026, ukázal, že k ovládnutí klíčových oblastí by Rusku stačila relativně malá síla o počtu 15 000 vojáků, pokud by dokázalo využít politické nerozhodnosti Západu.
V Miláně vypukly protesty proti přítomnosti agentů amerického imigračního úřadu ICE, kteří se mají podílet na zajištění bezpečnosti během právě začínajících zimních olympijských her. Stovky demonstrantů, převážně studentů, se sešly na náměstí Piazzale Leonardo da Vinci před budovou Polytechniky. Účastníci nesli transparenty s nápisy jako „ICE pryč“ a kritizovali amerického viceprezidenta JD Vance i ministra zahraničí Marca Rubia, kteří do města dorazili na zahajovací ceremoniál.
Až se v pátek večer bude konat v rámci slavnostního zahájení tradiční defilé všech olympioniků, českou výpravu na slavném milánském stadionu San Siro povede s českou vlajkou v rukách hokejista David Pastrňák. Biatlonistka Lucie Charvátová pak bude vlajkonoškou na dálku ve druhém dějišti letošních Her v Cortině d'Ampezzo. Oba byli vlajkonoši české výpravy zvoleni ostatními českými olympioniky.
Televizní diváci se na prahu nadcházejícího víkendu mají na co těšit. Karel Šíp totiž přivítá ve Všechnopárty, se kterou ji pojí dlouholeté přátelství. Jde navíc o jednu z největších legend českého šoubyznysu.
V Moskvě došlo v pátek ráno k útoku na vysoce postaveného generála ruské armády. Generálporučík Vladimir Aleksejev byl několikrát postřelen v obytném domě na severozápadním okraji ruské metropole. Ihned po incidentu byl převezen do nemocnice, kde bojuje o život.
V íránském městě Rašt se v noci na 8. ledna 2026 odehrály scény, které očití svědci popisují jako skutečné peklo na zemi. Zatímco se země kvůli vládnímu vypnutí internetu a veškerého spojení ocitla v naprosté informační tmě, v ulicích se odehrával masakr, jehož detaily vyplouvají na povrch až nyní. Podle svědectví, která shromáždil deník The Guardian, se historický Velký bazar v Raštu stal pastí pro tisíce lidí, kteří se ocitli mezi plameny a hlavněmi zbraní bezpečnostních složek.
Postoj západoevropské veřejnosti vůči Spojeným státům se po hrozbách Donalda Trumpa ohledně Grónska výrazně vyostřil. Podle nejnovějšího průzkumu agentury YouGov kleslo příznivé vnímání USA na nejnižší úroveň za posledních deset let, přičemž Evropané stále více upřednostňují vlastní autonomii a hodnoty před transatlantickými vazbami. Pokus amerického prezidenta o ovládnutí Grónska sjednotil obyvatele sledovaných zemí v antipatii vůči Washingtonu.
Prezident Donald Trump čelí v souvislosti s Íránem složitým dilematům, která neslibují žádná snadná vítězství. Pokud by v nejbližší době došlo k novému válečnému střetu, šlo by o obrovský risk v zemi, která se zdá být Trumpovými extrémy již vyčerpaná. Průzkumy veřejného mínění ukazují, že voliči mají drtivé obavy o ekonomiku a potýkají se s vysokými náklady na potraviny a bydlení.
Pro britského premiéra sira Keira Starmera nastal okamžik pravdy. Vše, co předseda vlády v posledních hodinách udělal nebo řekl, naznačuje, že on i jeho tým si plně uvědomují závažnost situace, ve které se ocitli. Původně plánovaný projev v Hastingsu, který se měl věnovat obnově místních komunit, by v současné atmosféře působil nepatřičně, a proto se premiér rozhodl pro radikální změnu kurzu.