Motoristé nehodlají hodit poslance Filipa Turka přes palubu. Předseda nové sněmovní strany Petr Macinka v nedělním vydání pořadu Otázky Václava Moravce řekl, že s Turkem počítá v nové vládě, o které Motoristé vedou jednání s vítězným hnutím ANO a SPD.
"My trváme na tom, že pokud budeme někoho nominovat do vlády, budou to zvolení poslanci," řekl Macinka v televizním pořadu a sdělil, že poslanecký klub Motoristů považuje za kvalitní. Podle jeho slov je nutné, aby se přihlíželo k výsledkům voleb. Turka zároveň označil za ikonickou postavu strany.
Na přímý dotaz pak vyloučil, že by Motoristé měnili nominaci na ministra zahraničí. "Já nehledám náhradníky za Filipa Turka," zdůraznil s tím, že názor nehodlá měnit ani po pondělní schůzce s pravděpodobným příštím premiérem Andrejem Babišem (ANO).
Macinka okomentoval i dosavadní průběh vyjednávání o nové vládě. Dohoda na rozdělení ministerstev podle něj nebyla jednoduchá. "My chceme být součástí vlády. Buď budeme ve vládě, nebo budeme v opozici, žádná třetí jiná možnost není," dodal.
Babiš v sobotu řekl České televizi, že nejnovější informace o minulosti Turka jsou závažné. S nově zvoleným poslancem a adeptem na post šéfa diplomacie si hodlá promluvit. "Určitě to budu řešit. Požádal jsem pana Macinku a pana Turka o společnou schůzku hned na pondělí. Tam musíme celou věc probrat a zvážit i další kroky," sdělil novinářům.
Zřejmě i v reakci na nejnovější kauzu pak konstatoval, že nejlepší by bylo, kdyby Motoristé po vzoru SPD navrhli do vlády experty. Zmínil, že nové sněmovní straně to navrhl i exprezident Václav Klaus, jehož blízkým spolupracovníkem byl předseda strany Macinka.
"Zkuste napsat Macinkovi, možná ho ukecáte. Já jsem to nedal, jsem rád, že jsme se domluvili na těch resortech. Uvidíme, jak to bude pokračovat," vyzval šéf hnutí ANO na záběrech, které zveřejnil na sociálních sítích.
Babiš bude pravděpodobně jmenován novým premiérem, o vládě již vyjednává s hnutím SPD a Motoristy, kterým podle dohody trojice parlamentních uskupení má připadnout ministerstvo zahraničních věcí. Za adepta na post šéfa diplomacie bývá považován právě Turek.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu v pondělí oznámil, že hovořil s americkým prezidentem Donaldem Trumpem o aktuálním vývoji konfliktu s Íránem. Podle Netanjahua vidí šéf Bílého domu reálnou příležitost k uzavření dohody, která by mohla ukončit válečný stav. Trump se domnívá, že je možné využít rozsáhlých vojenských úspěchů, kterých dosáhly izraelské obranné síly (IDF) i americká armáda, k prosazení strategických cílů u jednacího stolu.
Americký prezident Donald Trump oznámil, že Spojené státy vedou intenzivní rozhovory s „vysoce postavenou osobou“ v rámci íránského režimu. Cílem těchto vyjednávání je ukončení probíhajícího válečného konfliktu. Trump zdůraznil, že obě strany mají velký zájem na dosažení dohody a že diskuse již pokročily k několika zásadním bodům shody.
Země v roce 2025 dosáhla rekordních úrovní zachyceného tepla a OSN v pondělí varovala, že následky tohoto oteplování budou přetrvávat po tisíce let. Světová meteorologická organizace (WMO) ve své výroční zprávě potvrdila, že všech jedenáct nejteplejších let v historii měření nastalo v období mezi roky 2015 a 2025. Loňský rok se zařadil na druhou až třetí příčku nejteplejších let s průměrnou teplotou o 1,43 stupně Celsia vyšší, než byl průměr v letech 1850 až 1900.
Marine Le Penová, lídryně francouzské krajní pravice, otevřeně podpořila maďarského premiéra Viktora Orbána v jeho rozhodnutí zablokovat unijní půjčku pro Ukrajinu ve výši 90 miliard eur. Během své návštěvy Budapešti, kde se v pondělí účastnila setkání vlasteneckých a pravicových lídrů, označila tento krok za „dobré rozhodnutí“. Podle ní by Francie neměla čekat na ostatní země, aby začaly jednat rozumně a chránit vlastní zájmy.
Izraelský protiraketový systém Železná kopule (Iron Dome) a jeho další vyspělé vrstvy čelí nové, mimořádně nebezpečné výzvě. Írán začal masivně využívat balistické rakety s kazetovou municí, které dokážou obcházet dosud neprostupnou obranu. Tato taktika, využívající pokročilé střely typu Chorramšahr, vystavuje izraelská města útokům desítek malých náloží, které se rozptýlí v ovzduší a promění noc v déšť zářících smrtících bodů.
Válka v Íránu, která naplno vypukla na konci února, se ukázala být nečekaným strategickým dárkem pro ruského prezidenta Vladimira Putina. Zatímco americké a izraelské síly systematicky likvidují íránské námořnictvo, letectvo a kapacity obranného průmyslu, Kreml těží z globálního chaosu, který tato kampaň vyvolala. Pro Rusko, jehož ekonomika i diplomacie jsou pod tlakem kvůli invazi na Ukrajinu, představuje tento konflikt vítané rozptýlení pozornosti světa.
Vojenská operace Spojených států proti Íránu vynesla na světlo palčivou otázku, o které se v kuloárech Bruselu hovoří již dlouho: naléhavou potřebu evropské strategické autonomie. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová v reakci na aktuální krizi vyzvala k vytvoření nové zahraniční politiky, která by dovedla blok k „evropské nezávislosti“. Podle politologů však k dosažení skutečné svobody na Trumpově Americe nestačí pouze rétorický odpor, ale hluboká vnitřní proměna samotné EU.
Prezident USA Donald Trump nečekaně pozastavil plány na bombardování íránských elektráren a energetických uzlů. Útoky, které měly začít po vypršení původního ultimáta, odložil o pět dní s vysvětlením, že probíhající diplomatické rozhovory mezi Washingtonem a Teheránem jsou překvapivě slibné. Na své sociální síti Truth Social tyto schůzky označil za velmi produktivní a naznačil, že by mohly vést k úplnému ukončení válečného stavu na Blízkém východě.
Svět s napětím sleduje hodiny, které odtikávají poslední čas z ultimáta amerického prezidenta Donalda Trumpa. Ten dal Íránu jasný termín: buď bezpodmínečně otevře Hormuzský průliv, nebo bude čelit totálnímu zničení své energetické sítě. Lhůta vyprší v pondělí 23. března ve 23:44 GMT (v úterý v 0:44 našeho času), což v Teheránu odpovídá brzkým ranním hodinám následujícího dne.
Teherán přitvrzuje svou rétoriku a varuje, že jakýkoli útok na jeho pobřeží nebo ostrovy povede k úplnému zablokování Perského zálivu. Íránská rada obrany prostřednictvím agentury Fars oznámila, že je připravena zaminovat všechny přístupové cesty a komunikační linie v oblasti. Podle prohlášení by k tomu byly využity různé typy námořních min, včetně těch plovoucích, které lze vypouštět přímo z pobřeží.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu sází v probíhající válce s Íránem na všechno. Podle analytiků i hlasů z jeho blízkého okolí věří, že zničení íránské „osy zla“ je jedinou cestou, jak rehabilitovat svou pověst po tragických událostech ze 7. října 2023. V sázce přitom není jen jeho politický odkaz, ale vzhledem k probíhajícím soudním procesům dost možná i jeho osobní svoboda.
Situace na ukrajinském bojišti se v posledním týdnu opět vyostřila, k čemuž přispělo i přívětivější jarní počasí. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského se ruská armáda pokouší zintenzivnit své ofenzivní operace a využít lepších podmínek v terénu. Výsledkem těchto snah je však podle Kyjeva především drastický nárůst ruských ztrát, které za pouhých sedm dní přesáhly 8 000 mrtvých a vážně zraněných vojáků.