Vědci poprvé zdokumentovali nečekanou kooperaci u pobřeží Britské Kolumbie, kde byla pozorována skupina kosatek (Orcinus orca) lovících bok po boku s delfíny pacifickými (Lagenorhynchus obliquidens). Kosatky, tradičně známé jako vrcholoví predátoři, kteří si dokážou poradit i s velkými bílými žraloky, se s místní populací delfínů spojily při lovu jejich hlavní potravy – lososů.
Tento druh spolupráce je mezi těmito dvěma mořskými savci dosud nezdokumentovaný, ačkoliv kosatky na rozdíl od jiných populací delfíny neloví.
„Vidět je potápět se a lovit synchronně s delfíny kompletně mění naše chápání toho, co tato setkání znamenají,“ uvedla Sarah Fortune, hlavní autorka studie publikované ve čtvrtek v žurnálu Scientific Reports.
Vědci použili ke studiu interakcí drony, a také speciální přísavné štítky s kamerami a hydrofony, které připevnili na kosatky. Záznamy ukázaly, že kosatky se k delfínům aktivně přibližovaly a sledovaly je jak na hladině, tak i při ponorech do hloubky až 60 metrů. Právě v těchto hloubkách kosatky úspěšně lovily lososy.
Kamery i v nízké hloubce zachytily kosatky, jak loví lososy, přičemž Fortune popsala, jak z jejich tlam stoupaly obláčky krve, a hydrofony zaznamenaly zvuk chycení kořisti.
Pomocí analýzy echolokačních kliknutí, která delfíni a kosatky vydávají pro orientaci a snímání prostředí, vědci zjistili, že kosatky aktivně hledají, loví a konzumují lososy během interakce s delfíny. Během 258 zdokumentovaných interakcí v srpnu 2020 bylo zjištěno, že všechny kosatky, které byly ve styku s delfíny, se zároveň aktivně podílely na lovu.
Data naznačují, že kosatky, které jsou schopné ulovit i mnohem větší kořist, využívají delfíny v podstatě jako akustické průzkumníky. „Pravděpodobně díky lovu s jinými echolokujícími zvířaty, jako jsou delfíni, zvyšují své akustické zorné pole, což jim poskytuje větší šanci detekovat lososy,“ vysvětlila Fortune. Toto využití delfínů zároveň umožňuje kosatkám šetřit energii, jelikož lososi se často skrývají v hlubinách, aby se predátorům vyhnuli.
Vědecký tým zaznamenal, že jakmile kosatky ulovily kořist a rozdělily si ji v rámci skupiny, delfíni rychle konzumovali zbytky. Fortune ale poukázala na to, že losos není hlavní součástí potravy delfínů, takže přístup k potravě pravděpodobně není jedinou motivací.
Hlavní přínos pro delfíny je nejspíš ochrana. Pohyb ve společnosti spřátelených kosatek je s velkou pravděpodobností chrání před jiným typem kosatek, které se specializují na lov mořských savců, včetně delfínů.
Ne všichni vědci s myšlenkou kooperativního lovu souhlasí. Brittany Visona-Kelly z kanadské organizace Ocean Wise, která studovala interakce mezi těmito druhy, je skeptická. Z jejích dlouholetých pozorování vyplývá, že to jsou delfíni, kdo interakce iniciuje.
Visona-Kelly se domnívá, že prospěch z těchto setkání mají především delfíni a sviňuchy (získávají ochranu před predátory), zatímco kosatky v nich nevidí jasný benefit. Spíše je pro ně energeticky méně náročné delfíny tolerovat, než se jim aktivně vyhýbat.
Fortune však trvá na tom, že jejich podvodní záběry mění dosavadní pohled. Její tým nezaznamenal žádné nepřátelské chování kosatek, a poukázala na to, že delfíni aktivně vynakládali čas a energii na průběh lovu, místo aby jen čekali na zbytky.
Spolupráce mezi různými druhy je v přírodě poměrně běžná, ale u savců a predátorů méně častá. Judith Bronstein, profesorka ekologie a evoluční biologie, poznamenala, že "to, co je na tomto příkladu skvělé, je, že každý druh má jiné schopnosti," a při mezidruhové spolupráci se vždy hledá přínos, který převáží náklady.
Francie zakázala prodej a konzumaci alkoholu na některých akcích v rámci masivního národního hudebního festivalu, protože vlna veder vyhnala teploty k rekordním hodnotám. Každoroční oslavy svátku hudby Fête de la Musique přitahují do francouzských ulic miliony lidí.
Prezident Donald Trump v sobotu odpoledne pohrozil, že pokud nebude do 60 dnů dokončena dohoda s Teheránem, Spojené státy začnou v Hormuzském průlivu vybírat mýtné. Toto varování přichází v době, kdy američtí a íránští představitelé nabízejí odlišné verze toho, kdo vlastně tento strategický ropný koridor kontroluje. Trump ve svém příspěvku na sociální síti Truth Social tvrdil, že během období příměří ani po něm v této vodní cestě žádné poplatky nebudou, ovšem s výjimkou případu, kdy by se oběma stranám nepodařilo do stanovené lhůty dospět ke konečné dohodě.
Ukrajinský lídr Volodymyr Zelenskyj vrátil nejvyšší polské státní vyznamenání poté, co ho polský prezident tohoto ocenění zbavil. Tímto krokem se znovu rozhořel politicky vyhrocený spor o historii z období druhé světové války. Zelenskyj ve svém příspěvku na sociální síti X vysvětlil, že Ukrajinci věřili, že tento řád patřil ukrajinskému lidu a armádě. Dodal, že ocenění poslal polskému prezidentovi zpět a vyjádřil přesvědčení, že budoucnost potvrdí respekt, který si Ukrajinci zaslouží. Svůj vzkaz doprovodil fotografiemi polského řádu a poštovní stvrzenky potvrzující odeslání zásilky do polské prezidentské kanceláře.
Děti jsou od přírody nesmírně zvědavé a během dne dokážou vyprodukovat obrovské množství otázek. Zajímá je například, proč ryby nemají srst nebo z jakého důvodu květiny tak rychle vadnou. Jejich potřeba porozumět okolnímu světu, rozvíjet své vyjadřovací schopnosti a formulovat myšlenky z nich dělá neúnavné společníky pro hovory.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj prohlásil, že Severoatlantická aliance potřebuje Ukrajinu, protože šéf Kremlu Vladimir Putin usiluje o obnovu Sovětského svazu. Podle Zelenského se Ukrajina stala de facto druhou armádou NATO, která si nezadá s druhou nejsilnější armádou světa, což je fakt, který již uznávají všichni klíčoví lídři. Zdůraznil, že Putin zůstane u moci až do své smrti a jeho hlavního cíle nelze bez ukrajinského území dosáhnout, což vysvětluje současnou složitou situaci a hrozbu plynoucí z těsné blízkosti Ruska.
Spojené státy a Írán dosáhly tento týden zásadního ujednání, které má formou prodlouženého příměří zklidnit situaci na Blízkém východě po měsících extrémního napětí. Prezident Donald Trump dohodu podepsal během setkání lídrů G7 ve francouzském Évian-les-Bains. Hlavním bezprostředním přínosem schváleného dokumentu má být kompletní odblokování a znovuotevření strategického Hormuzského průlivu.
Snahy o trvalé příměří v Libanonu opět rychle ztroskotaly, když zemi pouhé hodiny po oznámení nového klidu zbraní zasáhly další vlny smrtonosných izraelských náletů. Útoky zasáhly jih země a také východní údolí Bikáa, což jsou oblasti se silnou přítomností hnutí Hizballáh. Při jednom z úderů v městečku Bariš zahynula čtyřčlenná rodina – otec, matka a jejich dvě děti. Další nálet na silnici mezi obcemi Kafr Rumman a Nabatíja si vyžádal život vojáka libanonské regulérní armády, která přitom není přímou stranou tohoto konfliktu.
Šéfredaktorka ruské státní televize RT Margarita Simonjanová, která je kvůli svému agresivnímu vystupování v médiích občas přirovnávána k ministerským propagandistům minulého století, se postarala o poprask neobvyklým přirovnáním.
Africké a karibské státy vyzvaly k oficiální omluvě a vyplacení reparací od zemí, které v minulosti profitovaly z transatlantického obchodu s otroky. Tento požadavek zazněl na závěr třídenní konference v Ghaně, která se zabývala dalším postupem v prosazování reparační spravedlnosti.
Západní Evropa se potýká s vlnou extrémních veder, přičemž meteorologové varují, že rtuť teploměru bude v následujících dnech nadále stoupat. Současné vlně horka padne za oběť zřejmě celá řada dalších teplotních rekordů. Úřady napříč kontinentem vydávají varování a připravují se na dlouhotrvající nepříznivé počasí. Ve Francii, kterou nynější situace zasáhla obzvláště tvrdě, musely stovky škol kvůli nesnesitelným podmínkám upravit rozvrhy výuky.
Americký prezident Donald Trump vyvolal během středeční večeře ve francouzském Versailles značné překvapení. Svému hostiteli, francouzskému prezidentovi Emmanuelu Macronovi, i vlastním poradcům zničehonic oznámil, že chce okamžitě podepsat připravenou dohodu s Íránem. Stalo se tak poté, co šéf americké diplomacie dostal na cestě do paláce zprávu, že text dokumentu byl definitivně dokončen.
Evropská komise plánuje upravit klíčovou unijní legislativu na ochranu vod s cílem urychlit výstavbu dolů na strategické suroviny. Tento krok však vyvolává značné obavy, protože řada těchto plánovaných projektů se nachází v oblastech, které již nyní trpí suchem a nedostatkem vody. Těžební průmysl je přitom na spotřebu vody mimořádně náročný, neboť ji ve velkém objemu vyžaduje pro zpracování rudy, omezování prašnosti či nakládání s odpadem.