Vědci poprvé zdokumentovali nečekanou kooperaci u pobřeží Britské Kolumbie, kde byla pozorována skupina kosatek (Orcinus orca) lovících bok po boku s delfíny pacifickými (Lagenorhynchus obliquidens). Kosatky, tradičně známé jako vrcholoví predátoři, kteří si dokážou poradit i s velkými bílými žraloky, se s místní populací delfínů spojily při lovu jejich hlavní potravy – lososů.
Tento druh spolupráce je mezi těmito dvěma mořskými savci dosud nezdokumentovaný, ačkoliv kosatky na rozdíl od jiných populací delfíny neloví.
„Vidět je potápět se a lovit synchronně s delfíny kompletně mění naše chápání toho, co tato setkání znamenají,“ uvedla Sarah Fortune, hlavní autorka studie publikované ve čtvrtek v žurnálu Scientific Reports.
Vědci použili ke studiu interakcí drony, a také speciální přísavné štítky s kamerami a hydrofony, které připevnili na kosatky. Záznamy ukázaly, že kosatky se k delfínům aktivně přibližovaly a sledovaly je jak na hladině, tak i při ponorech do hloubky až 60 metrů. Právě v těchto hloubkách kosatky úspěšně lovily lososy.
Kamery i v nízké hloubce zachytily kosatky, jak loví lososy, přičemž Fortune popsala, jak z jejich tlam stoupaly obláčky krve, a hydrofony zaznamenaly zvuk chycení kořisti.
Pomocí analýzy echolokačních kliknutí, která delfíni a kosatky vydávají pro orientaci a snímání prostředí, vědci zjistili, že kosatky aktivně hledají, loví a konzumují lososy během interakce s delfíny. Během 258 zdokumentovaných interakcí v srpnu 2020 bylo zjištěno, že všechny kosatky, které byly ve styku s delfíny, se zároveň aktivně podílely na lovu.
Data naznačují, že kosatky, které jsou schopné ulovit i mnohem větší kořist, využívají delfíny v podstatě jako akustické průzkumníky. „Pravděpodobně díky lovu s jinými echolokujícími zvířaty, jako jsou delfíni, zvyšují své akustické zorné pole, což jim poskytuje větší šanci detekovat lososy,“ vysvětlila Fortune. Toto využití delfínů zároveň umožňuje kosatkám šetřit energii, jelikož lososi se často skrývají v hlubinách, aby se predátorům vyhnuli.
Vědecký tým zaznamenal, že jakmile kosatky ulovily kořist a rozdělily si ji v rámci skupiny, delfíni rychle konzumovali zbytky. Fortune ale poukázala na to, že losos není hlavní součástí potravy delfínů, takže přístup k potravě pravděpodobně není jedinou motivací.
Hlavní přínos pro delfíny je nejspíš ochrana. Pohyb ve společnosti spřátelených kosatek je s velkou pravděpodobností chrání před jiným typem kosatek, které se specializují na lov mořských savců, včetně delfínů.
Ne všichni vědci s myšlenkou kooperativního lovu souhlasí. Brittany Visona-Kelly z kanadské organizace Ocean Wise, která studovala interakce mezi těmito druhy, je skeptická. Z jejích dlouholetých pozorování vyplývá, že to jsou delfíni, kdo interakce iniciuje.
Visona-Kelly se domnívá, že prospěch z těchto setkání mají především delfíni a sviňuchy (získávají ochranu před predátory), zatímco kosatky v nich nevidí jasný benefit. Spíše je pro ně energeticky méně náročné delfíny tolerovat, než se jim aktivně vyhýbat.
Fortune však trvá na tom, že jejich podvodní záběry mění dosavadní pohled. Její tým nezaznamenal žádné nepřátelské chování kosatek, a poukázala na to, že delfíni aktivně vynakládali čas a energii na průběh lovu, místo aby jen čekali na zbytky.
Spolupráce mezi různými druhy je v přírodě poměrně běžná, ale u savců a predátorů méně častá. Judith Bronstein, profesorka ekologie a evoluční biologie, poznamenala, že "to, co je na tomto příkladu skvělé, je, že každý druh má jiné schopnosti," a při mezidruhové spolupráci se vždy hledá přínos, který převáží náklady.
Pro britského premiéra sira Keira Starmera nastal okamžik pravdy. Vše, co předseda vlády v posledních hodinách udělal nebo řekl, naznačuje, že on i jeho tým si plně uvědomují závažnost situace, ve které se ocitli. Původně plánovaný projev v Hastingsu, který se měl věnovat obnově místních komunit, by v současné atmosféře působil nepatřičně, a proto se premiér rozhodl pro radikální změnu kurzu.
Spojené státy a Rusko se podle informací serveru Axios blíží k dohodě, která by měla zajistit pokračování pravidel plynoucích z jaderné smlouvy Nový START i po jejím čtvrtečním vypršení. Tři zdroje obeznámené s průběhem jednání potvrdily, že obě velmoci mají v úmyslu dodržovat omezení plynoucí z tohoto paktu, přestože jeho formální platnost končí. Tato dohoda představuje zásadní moment pro globální bezpečnost, neboť zmíněná smlouva je poslední velkou brzdou jaderného zbrojení.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v nejnovějším rozhovoru pro francouzskou televizi France 2 zveřejnil bilanci ztrát, které ukrajinská armáda utrpěla během čtyř let trvající války s Ruskem. Podle jeho prohlášení padlo na bojišti celkem 55 000 ukrajinských vojáků. Toto číslo zahrnuje jak profesionální vojáky, tak ty, kteří byli do armády odvedeni v rámci mobilizace.
Nezávislé kino v Oregonu přišlo o možnost promítat dokumentární snímek o Melanii Trumpové poté, co společnost Amazon zrušila plánovaná představení. Rozhodnutí padlo v reakci na marketingovou strategii kina Lake Theater & Cafe. Vedoucí provozu Jordan Perry uvedl, že vedení Amazonu pobouřily nápisy na vývěsním štítu, jako například: „Abyste porazili svého nepřítele, musíte ho znát. Melania“ nebo „Nosí Melania Pradu? Zjistěte v pátek!“.
Mezinárodní olympijský výbor se rozhodl začlenit umělou inteligenci do procesu rozhodování sportovních výkonů, což má přinést vyšší konzistenci a transparentnost. Tento krok vychází z koncepce Olympic AI Agenda z roku 2024, která AI označila za klíčový pilíř budoucích her.
Spojené státy oznámily, že se dohodly na obnovení vojenské komunikace na vysoké úrovni s Ruskem. K tomuto kroku dochází téměř pět let poté, co bylo přímé spojení mezi armádami obou velmocí pozastaveno. Podle vyjádření Evropského velitelství USA (EUCOM) je udržování dialogu mezi armádami důležitým faktorem pro globální stabilitu a mír, kterého lze dosáhnout pouze skrze sílu.
Britský premiér Keir Starmer se ocitl v bezprostředním ohrožení ztráty své funkce, a to kvůli skandálu spojenému se jménem zesnulého finančníka Jeffreyho Epsteina. Přestože Starmer sám s Epsteinem nikdy nebyl v kontaktu, čelí dnes vážné krizi kvůli svému politickému úsudku. Naproti tomu americký prezident Donald Trump, jehož jméno se v souvislosti s Epsteinem v minulosti objevovalo, podobné obavy o svůj úřad nemá a situaci v USA zvládá s mnohem větší politickou jistotou.
Grónsko, autonomní území Dánského království s populací necelých 60 000 obyvatel, se ocitlo v centru nové formy hybridní konfrontace. Ačkoliv americký prezident Donald Trump prozatím ustoupil od svých hrozeb o silovém obsazení ostrova, dánští a evropští představitelé varují, že boj se přesunul do online prostoru. Právě digitální zranitelnost malé komunity se stává klíčovým tématem v souvislosti s dezinformacemi šířenými z nejvyšších pater americké administrativy.
Vůdkyně venezuelské opozice María Corina Machadová odhaduje, že by se nové demokratické volby ve Venezuele mohly uskutečnit za méně než rok. V rozhovoru pro server Politico uvedla, že proces předání moci a uspořádání voleb s manuálním sčítáním hlasů by mohl trvat zhruba devět až deset měsíců. Zdůraznila však, že tento časový rámec závisí především na tom, kdy se s celým procesem fakticky začne.
Americký prezident Donald Trump vyslal jasné varování íránskému nejvyššímu duchovnímu vůdci, ajatolláhu Alímu Chameneímu. Podle šéfa Bílého domu by měl mít Chameneí „velké obavy“, zatímco se obě strany připravují na svá první formální vyjednávání od loňského amerického bombardování íránských jaderných zařízení. Napětí mezi Washingtonem a Teheránem dosahuje vrcholu v souvislosti s masivním vojenským posilováním USA v regionu.
Vědci a ekonomičtí experti varují, že chybně nastavené ekonomické modely přehlížejí zrychlující se dopady klimatické krize, což může vést k totálnímu globálnímu finančnímu kolapsu. Podle nové zprávy by byla obnova po takovém nárazu mnohem náročnější než po krizi v roce 2008. Hlavním důvodem je prostý fakt, že planetu Zemi nelze sanovat finančními injekcemi tak, jak se to dělalo v případě krachujících bank.
Čínský vůdce Si Ťin-pching označil v telefonickém rozhovoru s americkým prezidentem Donaldem Trumpem otázku Tchaj-wanu za nejdůležitější téma ve vzájemných vztazích obou velmocí. Během středečního hovoru Si vyzval Washington k „obezřetnosti“ při dodávkách zbraní na tento samosprávný ostrov. Čínská státní média uvedla, že Peking přikládá vztahům s USA velký význam a doufá v nalezení společné cesty k vyřešení vzájemných rozporů.