Vědci poprvé zdokumentovali nečekanou kooperaci u pobřeží Britské Kolumbie, kde byla pozorována skupina kosatek (Orcinus orca) lovících bok po boku s delfíny pacifickými (Lagenorhynchus obliquidens). Kosatky, tradičně známé jako vrcholoví predátoři, kteří si dokážou poradit i s velkými bílými žraloky, se s místní populací delfínů spojily při lovu jejich hlavní potravy – lososů.
Tento druh spolupráce je mezi těmito dvěma mořskými savci dosud nezdokumentovaný, ačkoliv kosatky na rozdíl od jiných populací delfíny neloví.
„Vidět je potápět se a lovit synchronně s delfíny kompletně mění naše chápání toho, co tato setkání znamenají,“ uvedla Sarah Fortune, hlavní autorka studie publikované ve čtvrtek v žurnálu Scientific Reports.
Vědci použili ke studiu interakcí drony, a také speciální přísavné štítky s kamerami a hydrofony, které připevnili na kosatky. Záznamy ukázaly, že kosatky se k delfínům aktivně přibližovaly a sledovaly je jak na hladině, tak i při ponorech do hloubky až 60 metrů. Právě v těchto hloubkách kosatky úspěšně lovily lososy.
Kamery i v nízké hloubce zachytily kosatky, jak loví lososy, přičemž Fortune popsala, jak z jejich tlam stoupaly obláčky krve, a hydrofony zaznamenaly zvuk chycení kořisti.
Pomocí analýzy echolokačních kliknutí, která delfíni a kosatky vydávají pro orientaci a snímání prostředí, vědci zjistili, že kosatky aktivně hledají, loví a konzumují lososy během interakce s delfíny. Během 258 zdokumentovaných interakcí v srpnu 2020 bylo zjištěno, že všechny kosatky, které byly ve styku s delfíny, se zároveň aktivně podílely na lovu.
Data naznačují, že kosatky, které jsou schopné ulovit i mnohem větší kořist, využívají delfíny v podstatě jako akustické průzkumníky. „Pravděpodobně díky lovu s jinými echolokujícími zvířaty, jako jsou delfíni, zvyšují své akustické zorné pole, což jim poskytuje větší šanci detekovat lososy,“ vysvětlila Fortune. Toto využití delfínů zároveň umožňuje kosatkám šetřit energii, jelikož lososi se často skrývají v hlubinách, aby se predátorům vyhnuli.
Vědecký tým zaznamenal, že jakmile kosatky ulovily kořist a rozdělily si ji v rámci skupiny, delfíni rychle konzumovali zbytky. Fortune ale poukázala na to, že losos není hlavní součástí potravy delfínů, takže přístup k potravě pravděpodobně není jedinou motivací.
Hlavní přínos pro delfíny je nejspíš ochrana. Pohyb ve společnosti spřátelených kosatek je s velkou pravděpodobností chrání před jiným typem kosatek, které se specializují na lov mořských savců, včetně delfínů.
Ne všichni vědci s myšlenkou kooperativního lovu souhlasí. Brittany Visona-Kelly z kanadské organizace Ocean Wise, která studovala interakce mezi těmito druhy, je skeptická. Z jejích dlouholetých pozorování vyplývá, že to jsou delfíni, kdo interakce iniciuje.
Visona-Kelly se domnívá, že prospěch z těchto setkání mají především delfíni a sviňuchy (získávají ochranu před predátory), zatímco kosatky v nich nevidí jasný benefit. Spíše je pro ně energeticky méně náročné delfíny tolerovat, než se jim aktivně vyhýbat.
Fortune však trvá na tom, že jejich podvodní záběry mění dosavadní pohled. Její tým nezaznamenal žádné nepřátelské chování kosatek, a poukázala na to, že delfíni aktivně vynakládali čas a energii na průběh lovu, místo aby jen čekali na zbytky.
Spolupráce mezi různými druhy je v přírodě poměrně běžná, ale u savců a predátorů méně častá. Judith Bronstein, profesorka ekologie a evoluční biologie, poznamenala, že "to, co je na tomto příkladu skvělé, je, že každý druh má jiné schopnosti," a při mezidruhové spolupráci se vždy hledá přínos, který převáží náklady.
Světové ekonomické fórum v Davosu začalo letos v mimořádně napjaté atmosféře. Nad švýcarským letoviskem se vznáší stín územních nároků Donalda Trumpa na Grónsko, které otřásají základy dosavadního světového řádu. Téma letošního ročníku „Duch dialogu“ působí tváří v tvář výhrůžkám obchodními cly a narušování suverenity spojeneckého státu NATO téměř ironicky.
Donald Trump prohlásil, že Spojené státy Grónsko „prostě musí mít“ pro svou národní bezpečnost. Aby své odhodlání zdůraznil, zveřejnil na sociálních sítích soukromé zprávy od francouzského prezidenta Emmanuela Macrona i šéfa NATO Marka Rutteho.
Španělsko se od úterý zahalí do třídenního státního smutku za oběti tragické srážky dvou rychlovlaků v Andalusii. Neštěstí, ke kterému došlo v neděli večer u obce Adamuz, si vyžádalo nejméně 40 lidských životů. Záchranáři stále prohledávají trosky zdemolovaných vagonů a úřady varují, že konečná bilance obětí může být ještě vyšší.
Čas letí, už několik dní tady máme nový kalendářní rok, v němž legendární Jiřina Bohdalová oslaví již 95. narozeniny. Navzdory požehnanému věku, kdy by si už mnoho let mohla užívat zaslouženého důchodu, je nadále aktivní v šoubyznyse. A kolegové ji za to obdivují.
Rodina někdejšího řeporyjského starosty a bývalého novináře Pavla Novotného se ocitla v nezáviděníhodné situaci. Syn legendárního baviče má podle dostupných informací dlužit poměrně vysokou částku. Co jemu a jeho blízkým hrozí?
Ve zbytku ledna a do poloviny února se očekává typicky zimní počasí, které může být i teplotně podprůměrné. Vyplývá to z měsíčního výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). Už tento týden se může vyskytnout další sněžení.
Spekulace z posledních dní se ukázaly jako pravdivé. Karlos Vémola se dočkal propuštění z vazby po zaplacení kauce. Podle dostupných informací bylo nutné zaplatit částku přesahující 10 milionů korun.
Tragická střelba otřásla v úvodu nového týdne Chřibskou na Děčínsku. Při útoku na městském úřadě přišel o život jeden člověk, mezi šesticí zraněných má být místní starosta. Útočník si zřejmě vzal život sám, předtím se dostal do přestřelky s přivolanými policisty. I v řadách policie došlo ke zraněním.
Snaha Donalda Trumpa o ovládnutí Grónska proti vůli jeho obyvatel uvrhla NATO do nejhlubší krize v jeho téměř osmasedmdesátileté historii. Prezidentův plán uvalit cla na spojence, kteří se staví proti jeho územním ambicím, vyvolává na obou stranách Atlantiku otázku: Kdo může alianci zachránit před rozpadem? Hlavní tíha odpovědnosti nyní podle CNN leží na bedrech republikánů v Kongresu a na schopnosti evropských lídrů zachovat jednotu tváří v tvář ekonomickému vydírání.
Situace kolem Grónska se vyostřila do té míry, že evropští diplomaté začínají otevřeně mluvit o krizi nevídaných rozměrů. Donald Trump totiž podle informací z Washingtonu neblafuje. Zatímco mnozí považovali jeho snahu o odkup ostrova za další z jeho vyjednávacích taktik typu „Umění dohody“, dánská vláda po posledních schůzkách s americkým týmem dospěla k závěru, že prezident to myslí naprosto smrtelně vážně.
Britský premiér Keir Starmer se ostře ohradil proti plánu Donalda Trumpa uvalit cla na Velkou Británii a další evropské země. Reagoval tak na stupňující se nátlak Washingtonu, který se snaží vynutit si prodej Grónska. Starmer označil Trumpův postup za „naprosto chybný“ a zdůraznil, že o budoucnosti ostrova mají právo rozhodovat výhradně obyvatelé Grónska a Dánské království.
Vztahy mezi globálními mocnostmi a boj o omezené zdroje oceánů dnes vyžadují více než jen klasickou diplomacii. Oceány, které pokrývají 70 % naší planety a zajišťují 90 % světového obchodu, se stávají novou frontovou linií geopolitiky 21. století. To, jak se politici postaví k výzvám v Arktidě nebo na mořském dně, podle expertů přímo ovlivní ceny zboží i globální bezpečnost.