Až 250 tisíc lidí se podle organizátorů dostavilo na sobotní demonstraci spolku Milion chvilek pro demokracii na Letenské pláni v Praze. Vystupující varovali před kroky Babišovy vlády ohledně veřejnoprávních médií. Tématem byly i obranné výdaje, které kritizují i američtí představitelé.
K lidem promluvil například herec Ivan Trojan, který prohlásil, že země potřebuje nezávislá veřejnoprávní média, tedy Českou televizi a Český rozhlas. "Vláda hledá cestu, jak je dostat pod kontrolu změnou financování. Nesmíme to dopustit," vzkázal. Podobně se vyjádřil i Zdeněk Svěrák. "Myslím, že chápu legraci, ale zestátnit rozhlas a televizi není legrace, ale drzost," poznamenal.
Předseda spolku Milion chvilek Mikuláš Minář v průběhu odpoledne oznámil, že demonstrace se účastní minimálně 200 až 250 tisíc občanů. Organizátoři už předem avizovali, že sobotní demonstrace bude největším veřejným setkáním v České republice za dlouhé roky.
Podle Mináře jsou před Českem roky, které se neobejdou bez osobních obětí. Lidi vyzval k účasti na protestech či ke vstupu do politických stran. "Nečekejte na Havla, ani na Pavla, ani na Mináře. Čeká nás boj, občanská rezistence, měsíce nenásilného odporu," poznamenal.
Hlavní představitel pořadatelského spolku vyzval k renesanci u současné sněmovní opozice. "Chtěl bych vás vyzvat, abyste se otevřeli novým lidem, abyste je pustili na kandidátky, aby byl konec té strejcokracie, která v některých stranách vládne. Chceme to vidět už v komunálních volbách, které se blíží na podzim," vzkázal. Shromáždění uzavřela státní hymna.
Policie vzhledem k velkému počtu účastníků řešila před začátkem akce dopravní komplikace. Řidiče upozornila, že po konci se zřejmě bude situace opakovat. Příjezd lidí zkomplikoval i provoz metra. Vlaky kvůli zaplnění eskalátorů pouze projížděly stanicí Hradčanská. Policie zároveň zajistila muže, který z okna bytu střílel na ulici z airsoftových zbraní.
Milion chvilek pro demokracii se chtěl během shromáždění vymezit proti snahám o zestátnění veřejnoprávních médií, škrtům v rozpočtové kapitole obranných výdajů či probíhajícím čistkám na úřadech. "Arogance moci roste, ze státu je dojná kráva a extrémní politici si berou naši zemi jako rukojmí," uvedl spolek na webu k demonstraci.
"Pojďme ukázat naši kolektivní sílu a nastavit politikům zdravé hranice. Pojďme jim ukázat, že je nás hodně a že veřejnoprávní média ani další instituce nedáme. Na Letné pojmenujeme, co nám hrozí, a představíme plán, jak tomu můžeme čelit," vzkázali organizátoři občanům.
V Česku od prosince úřaduje další vláda premiéra Andreje Babiše (ANO), která vzešla z říjnových sněmovních voleb. S hnutím ANO ji utvořili představitelé SPD a Motoristů. Zejména právě proti krokům nynějšího kabinetu se má dnes protestovat.
Americký prezident Donald Trump v úterý v Oválné pracovně vyzval Írán, aby udělal „chytrou věc“ a přistoupil na dohodu. Prohlásil, že navzdory křehkému příměří na Blízkém východě nechce pokračovat v zabíjení Íránců. „Nechceme tam jít a zabíjet lidi. Opravdu ne. Je to příliš tvrdé,“ uvedl Trump v reakci na aktuální vývoj konfliktu.
Americký ministr obrany Pete Hegseth v úterý prohlásil, že operace zaměřená na znovuootevření Hormuzského průlivu je „samostatným a odlišným“ projektem, který nespadá pod širší válečný konflikt s Íránem. Toto vyjádření je zatím nejvýraznějším veřejným připuštěním faktu, že se konflikt vyvinul daleko za svůj původní rámec.
Svět zůstává i nadále nechráněn před budoucími hrozbami rozsáhlých nákaz. Vyjednavačům se totiž nepodařilo včas dokončit klíčovou dohodu o sdílení informací o patogenech, testech a vakcínách, což vyvolává vážné obavy mezi předními zdravotnickými experty.
Moskva se v úterý probudila do atmosféry připomínající spíše stav obležení než přípravy na největší národní oslavy. Ruské úřady v rámci zpřísněných bezpečnostních opatření před čtvrteční přehlídkou ke Dni vítězství dočasně uzavřely všechna čtyři hlavní letiště a v metropoli plošně vypnuly mobilní internet. Kroky Kremlu reagují na vzrůstající obavy z ukrajinských dronů, které v poslední době opakovaně pronikly i přes hustou protivzdušnou obranu hlavního města.
Americký prezident Donald Trump vyostřil svůj spor s papežem Lvem XIV., když ho obvinil z „ohrožování mnoha katolíků“. Důvodem je papežův postoj k íránskému konfliktu. Trump v rozhovoru pro konzervativní rozhlasovou síť Salem News prohlásil, že pontifikovi zřejmě nevadí představa Íránu disponujícího jadernými zbraněmi, což považuje za nepřijatelné.
Evropský úřad pro bezpečnost potravin (EFSA) v úterý zveřejnil výroční zprávu, která poukazuje na rostoucí počet případů překročení povolených limitů pesticidů u vybraných plodin. Ačkoliv 99 % vzorků z evropské produkce stále splňuje zákonné normy, u dovážených potravin je míra pochybení až třikrát vyšší. Tento trend pravděpodobně znovu rozvíří debatu o nespravedlivé konkurenci, se kterou se potýkají evropští zemědělci.
Představitelé amerického Pentagonu i přes pokračující střety v Hormuzském průlivu ujišťují, že dohoda o příměří z 8. dubna nadále platí. Ministr obrany Pete Hegseth a generál Dan Caine na společném brífinku uvedli, že íránské provokace zatím nedosáhly intenzity, která by vyžadovala návrat k plnohodnotné válce. Hegseth označil chování Teheránu za „mezinárodní vydírání“, ovšem zdůraznil, že nová americká iniciativa Projekt Svoboda úspěšně zajišťuje průjezd obchodních lodí a dokazuje neschopnost Íránu oblast zcela ovládnout.
Křehké příměří v Perském zálivu, které trvá teprve čtyři týdny, začíná pod náporem obnoveného napětí mezi Spojenými státy a Íránem vykazovat vážné trhliny. Podle webu BBC se region ocitá v nebezpečném bodě, kdy hrozí, že jediný chybný výpočet nebo špatně pochopený záměr spustí návrat k totální válce. Strategický Hormuzský průliv se stal ústředním bodem této krize a diplomatická jednání v Pákistánu zatím nepřinesla žádný hmatatelný výsledek.
Když byl 8. května 2025 zvolen Robert Prevost novou hlavou katolické církve, přijal jméno Lev XIV. a zástupy na Svatopetrském náměstí pozdravil Kristovými slovy: „Pokoj vám.“ Právě mír a lidská důstojnost se staly ústředními pilíři pontifikátu historicky prvního amerického papeže, který nyní završuje svůj první rok v úřadu.
Současná geopolitická situace a opakující se střety mezi Donaldem Trumpem a evropskými lídry nutí Evropu k dříve nepředstavitelné úvaze: jak zajistit vlastní bezpečnost s výrazně menším přispěním Spojených států. Ačkoliv USA zůstávají členem NATO, jejich nynější postoj, zahrnující snižování počtu vojáků a oslabování politických závazků, vyžaduje od evropských spojenců zásadní přehodnocení obranné architektury kontinentu.
Německo čelí vážnému problému ve své obranné strategii poté, co americký prezident Donald Trump rozhodl o stažení tisíců vojáků ze země. Tento krok fakticky pohřbil dřívější plány na rozmístění amerických raket dlouhého doletu na německém území. Berlín se spoléhal na to, že tyto zbraně budou klíčovým prvkem odstrašování Ruska, nyní se však zdá, že slibované posily nedorazí.
Prezident Donald Trump představil ve svém návrhu rozpočtu na rok 2027 ambiciózní plán na obnovu americké námořní dominance, který označuje jako „Zlatou flotilu“. Tato iniciativa zahrnuje rekordní investici ve výši 65,7 miliardy dolarů určenou výhradně na stavbu lodí, což představuje největší nárůst od dob druhé světové války a studené války. Cílem je vybudovat celkem 34 nových plavidel, včetně 18 bojových a 16 podpůrných lodí, mezi nimiž figurují ponorky tříd Virginia a Columbia či torpédoborce.