Americké ministerstvo spravedlnosti zveřejnilo očekávaný soubor dokumentů z vyšetřování finančníka a odsouzeného sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina. Podle náměstka generálního prokurátora Todda Blanche jde o zásadní krok k naplnění zákona o transparentnosti, který loni podepsal prezident Donald Trump. Celkem bylo uvolněno přes tři miliony stran textu, které doplňuje více než 2 000 videí a 180 000 fotografií.
Zveřejněné materiály obsahují mimo jiné i obsah Epsteinových elektronických zařízení včetně komerční pornografie. Blanche na tiskové konferenci uvedl, že celkem bylo identifikováno přes šest milionů stran potenciálně relevantních dokumentů. Proces prověřování byl podle něj velmi náročný a zahrnoval e-maily FBI, shrnutí výslechů a další důkazní materiály shromážděné během uplynulých dvou desetiletí.
První analýzy těchto souborů odhalily dříve neznámé finanční a sociální vazby mezi Epsteinem a vlivnými osobnostmi. Jedním z nejvýraznějších zjištění je e-mailová komunikace s miliardářem Elonem Muskem z roku 2012. Musk v ní reagoval na dotazy ohledně kapacity vrtulníku na Epsteinův soukromý ostrov otázkou, kdy se tam koná nejdivočejší večírek.
Dokumenty vrhají nové světlo také na kontakty současného ministra obchodu Howarda Lutnicka. Přestože Lutnick loni tvrdil, že se od Epsteina znechuceně distancoval již kolem roku 2005, záznamy ukazují něco jiného. V prosinci 2012 totiž plánoval návštěvu Epsteinova ostrova společně se svou manželkou a dětmi za účelem společného oběda. V nových souborech se stovky zmínek týkají také současného amerického prezidenta Donalda Trumpa.
E-maily rovněž potvrzují, že Epstein od září 2009 pravidelně zasílal finanční prostředky manželu bývalého britského velvyslance Petera Mandelsona. Reinaldo Avila da Silva obdržel nejprve deset tisíc liber na školné a následně měsíční splátky ve výši dvou tisíc dolarů. Samotný Mandelson v jedné ze zpráv radil, jak platby strukturovat jako půjčku, aby nebylo nutné přiznávat darovací daň.
Nové soubory se věnují i aktivitám Andrewa Mountbatten-Windsora, dříve známého jako princ Andrew. V prosinci 2010 se zúčastnil komorní večeře v Epsteinově newyorském domě, a to v době, kdy podle svých slov usiloval o ukončení vzájemných vazeb. Na seznamu hostů, který tehdy sestavila publicistka Peggy Siegalová, figurovala i jména jako Woody Allen či George Stephanopoulos.
Postup ministerstva spravedlnosti vyvolal ostrou kritiku ze strany přeživších obětí. Skupina žen vydala prohlášení, v němž odsuzuje fakt, že zatímco jména obětí zůstala v některých případech čitelná, jména obviněných mužů byla začerněna. Přeživší to považují za skandální narušení soukromí a pokračující ochranu vlivných pachatelů.
Téma Epsteinových spisů bylo pro Donalda Trumpa politicky citlivé a během volební kampaně sliboval jejich plné odhalení. Po nástupu do úřadu se však jeho postoj změnil a význam dokumentů zlehčoval, což vedlo k poklesu popularity i u jeho vlastních voličů. Pod tlakem obou politických stran nakonec v listopadu podepsal zákon o transparentnosti, i když celou kontroverzi označil za podvod demokratů.
Ministerstvo v dopise Kongresu vysvětlilo, že podklady pocházejí z vyšetřování na Floridě i v New Yorku, ze stíhání Ghislaine Maxwellové i z prověřování Epsteinovy smrti. Úřad se nyní snaží uvolnit i další materiály, které jsou dosud chráněny soudními příkazy. Cílem je podat zákonodárcům kompletní zprávu o tom, které záznamy byly uvolněny a které musely zůstat neveřejné.
Některé dokumenty nebyly zveřejněny z důvodu ochrany osobních údajů, lékařských záznamů nebo kvůli ochraně probíhajícího federálního vyšetřování. Celkem bylo z právních důvodů vyjmuto nebo silně zredigováno přibližně 200 000 stran. Blanche zdůraznil, že úřad jedná nezávisle a jeho cílem není chránit prezidenta, ale zajistit práva obětí.
Demokratický kongresman Ro Khanna vyjádřil nad rozsahem redakcí podezření a hodlá materiály podrobně zkoumat. Zajímá se především o výpovědi svědků z roku 2007 a stovky tisíc e-mailů z Epsteinových počítačů, které podle něj ministerstvo stále plně nezpřístupnilo. Rozdíl mezi identifikovanými a skutečně vydanými stránkami považuje za alarmující.
Zveřejnění obrovského balíku dat přichází po týdnech zpoždění, kdy ministerstvo nestihlo původní prosincový termín. Předchozí menší soubory uvolněné podle téhož zákona již dříve popsaly systémová selhání orgánů činných v trestním řízení. Obsahovaly také svědectví o metodách, jakými Ghislaine Maxwellová verbovala velmi mladé dívky do Epsteinovy sítě.
Americký prezident Donald Trump vyzval Ukrajinu, aby přestala útočit na ruské ropné rafinérie kvůli celosvětovému růstu cen motorové nafty. Své prohlášení učinil během dvoudenní návštěvy Irska, kde navštívil své golfové hřiště v hrabství Clare. Šéf Bílého domu odmítl tvrzení, že by za prudkým nárůstem cen paliv stála válka, kterou jeho administrativa vede proti Íránu. Podle jeho slov je hlavním důvodem nynějšího nedostatku nafty právě ukrajinská strategie zaměřená na ruskou energetiku.
Zahraniční politika prezidenta Donalda Trumpa je od počátku postavena na předpokladu, že síla a velikost Spojených států přinutí spojence i protivníky podvolit se vůli Washingtonu. Tento přístup, vzdalující se tradiční americké diplomatické doktríně, popsal pro CNN poradce Stephen Miller jako svět řízený neúprosnými zákony síly a moci. Současná krize však ukazuje, že tato teorie naráží na své limity. USA se totiž dostaly do hlubokého střetu na dvou frontách zároveň, a to s Íránem a Kanadou.
Populismus se stává celosvětovým fenoménem, který získává stále větší podporu napříč různými politickými systémy. Tímto pojmem jsou dnes označovány výrazné osobnosti pravice i levice, mezi něž patří například brazilský politik Jair Bolsonaro, indický premiér Nárendra Módí nebo americký senátor Bernie Sanders. Přestože se akademické definice populismu v mnoha ohledech rozcházejí, všechny staví na stejném základním principu. Rozdělují totiž společnost na dvě nesmiřitelné skupiny, kterými jsou čistý lid a korumpované elity.
Nová zpráva Organizace spojených národů varuje, že svět již není schopen dodržet hranici globálního oteplení o 1,5 stupně Celsia. Podle zveřejněného dokumentu Programu OSN pro životní prostředí překročí lidstvo tuto kritickou hranici pravděpodobně již kolem roku 2030. Současný růst teploty představuje vážnou hrozbu zejména pro ostrovní státy v Tichém oceánu, které čelí rychlému vzestupu mořské hladiny. Zástupci těchto zranitelných regionů zdůrazňují, že pouhé výzvy k vyšším závazkům už nestačí a je nutná okamžitá politická vůle i masivní investice.
Obyvatelé ruské Kurské oblasti podle BBC stále marně pátrají po svých příbuzných, kteří zmizeli po ukrajinském přeshraničním útoku. Jednou z nich je i žena jménem Ljubov, jež ztratila kontakt se svou matkou den po začátku invaze ukrajinských sil. Zatímco dříve chovala ke své vlasti naprostou důvěru, dnes pociťuje vůči ruskému státu silnou zášť. Podle místního guvernéra zůstává v regionu nezvěstných více než tři sta lidí, přesné číslo však nikdo nezná.
Ruské ozbrojené síly během jednoho týdne vyslaly proti Ukrajině přibližně 2 100 útočných bezpilotních letounů, 78 raket různých typů a téměř 1 700 řízených leteckých pum. V neděli 13. září o rozsáhlých vzdušných útocích informoval ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Podle jeho vyjádření tvořily podstatnou část nasazených strojů proudové bezpilotní prostředky Šáhed. Moskva tyto zbraně využívá k systematickému ničení ukrajinské ekonomiky, klíčové infrastruktury i běžného života obyvatel.
Francouzské úřady během letošního léta zadržely 514 osob podezřelých ze zakládání lesních požárů, mezi nimiž figuruje i 198 mladistvých. K zatčeným patří například patnáctiletý chlapec, který odhodil hořící cigaretu v lese u Bordeaux, nebo padesátiletá žena podezřelá ze založení sedmnácti požárů. Dalším případem je šestatřicetiletý muž, jenž zapálil papírovou tašku s odpadky v porostu poblíž Perpignanu. V průběhu letošního rekordního léta lehl popelem rozsáhlý porost o celkové rozloze 115 tisíc hektarů lesů a křovin.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vyjádřil ochotu setkat se s ruským lídrem Vladimirem Putinem na nadcházejícím summitu skupiny G20 v Miami a jednat o ukončení války. Moskevský Kreml však tuto možnost okamžitě odmítl a označil ji za zcela nemožnou. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov zopakoval požadavek, že k jakémukoli osobnímu jednání obou představitelů může dojít výhradně v ruské metropoli. Vrcholná schůzka lídrů největších světových ekonomik se má v USA uskutečnit v polovině prosince, přičemž Putinova účast zatím nebyla oficiálně potvrzena.
Americký ministr energetiky Chris Wright prohlásil, že Spojené státy možná nedosáhnou s Íránem jaderné dohody, která by zemi zabránila v získání jaderných zbraní. Vyjednávání mezi oběma státy v současnosti stagnuje, zatímco vojenský konflikt v regionu nadále pokračuje. Podle ministra zůstává otevřená možnost dalšího vojenského zásahu, který by definitivně zničil íránské kapacity na výrobu a rozvinutí těchto zbraní. Druhou variantou je podle něj čekání na případnou novou íránskou vládu.
Spoluzakladatel výzkumné společnosti Anthropic vyzval k úmyslnému zpomalení vývoje nejmodernějších modelů umělé inteligence. Ve své nejnovější eseji zveřejněné na jeho webu zdůrazňuje, že pokrok v oblasti schopností umělé inteligence v posledních měsících výrazně předbíhá možnosti jejího výzkumu bezpečnosti a kontroly. Autor se vývoji technologií věnuje již dvanáct let a nadále věří v jejich obrovský přínos pro lidstvo, včetně léčby závažných onemocnění nebo ekonomického růstu. Podle jeho názoru je však nezbytné dát výzkumníkům dostatek času na to, aby dokázali rizika účinně eliminovat.
Švédský premiér Ulf Kristersson před parlamentními volbami varoval před možnými bezpečnostními riziky v případě vítězství levicového bloku. V rozhovoru pro server Politico uvedl, že případná nová vláda pod vedením levice by mohla ohrozit plnění závazků země vůči Severoatlantické alianci. Kristersson upozornil na skutečnost, že dvě ze tří nebo čtyř stran chystané levicové koalice v minulosti hlasovaly proti vstupu Švédska do NATO. Podle jeho slov by takový kabinet neměl dostatečnou vnitřní jednotu k přijímání klíčových domácích rozhodnutí.
Bleskový postup Íránem podporovaných povstaleckých sil Hútíů v západním Jemenu donutil k ústupu desítky tisíc civilistů. Podle mezinárodních organizací opustilo své domovy podél pobřeží Rudého moře již téměř 50 tisíc lidí. Válečné operace zasáhly především oblasti, kde rebelové obsadili řadu měst dříve kontrolovaných vládními silami s podporou Saúdské Arábie a USA. Při prudkých bojích již podle dostupných zpráv zahynuly stovky lidí a hrozí návrat k plnohodnotné občanské válce.
