Americké ministerstvo spravedlnosti zveřejnilo očekávaný soubor dokumentů z vyšetřování finančníka a odsouzeného sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina. Podle náměstka generálního prokurátora Todda Blanche jde o zásadní krok k naplnění zákona o transparentnosti, který loni podepsal prezident Donald Trump. Celkem bylo uvolněno přes tři miliony stran textu, které doplňuje více než 2 000 videí a 180 000 fotografií.
Zveřejněné materiály obsahují mimo jiné i obsah Epsteinových elektronických zařízení včetně komerční pornografie. Blanche na tiskové konferenci uvedl, že celkem bylo identifikováno přes šest milionů stran potenciálně relevantních dokumentů. Proces prověřování byl podle něj velmi náročný a zahrnoval e-maily FBI, shrnutí výslechů a další důkazní materiály shromážděné během uplynulých dvou desetiletí.
První analýzy těchto souborů odhalily dříve neznámé finanční a sociální vazby mezi Epsteinem a vlivnými osobnostmi. Jedním z nejvýraznějších zjištění je e-mailová komunikace s miliardářem Elonem Muskem z roku 2012. Musk v ní reagoval na dotazy ohledně kapacity vrtulníku na Epsteinův soukromý ostrov otázkou, kdy se tam koná nejdivočejší večírek.
Dokumenty vrhají nové světlo také na kontakty současného ministra obchodu Howarda Lutnicka. Přestože Lutnick loni tvrdil, že se od Epsteina znechuceně distancoval již kolem roku 2005, záznamy ukazují něco jiného. V prosinci 2012 totiž plánoval návštěvu Epsteinova ostrova společně se svou manželkou a dětmi za účelem společného oběda. V nových souborech se stovky zmínek týkají také současného amerického prezidenta Donalda Trumpa.
E-maily rovněž potvrzují, že Epstein od září 2009 pravidelně zasílal finanční prostředky manželu bývalého britského velvyslance Petera Mandelsona. Reinaldo Avila da Silva obdržel nejprve deset tisíc liber na školné a následně měsíční splátky ve výši dvou tisíc dolarů. Samotný Mandelson v jedné ze zpráv radil, jak platby strukturovat jako půjčku, aby nebylo nutné přiznávat darovací daň.
Nové soubory se věnují i aktivitám Andrewa Mountbatten-Windsora, dříve známého jako princ Andrew. V prosinci 2010 se zúčastnil komorní večeře v Epsteinově newyorském domě, a to v době, kdy podle svých slov usiloval o ukončení vzájemných vazeb. Na seznamu hostů, který tehdy sestavila publicistka Peggy Siegalová, figurovala i jména jako Woody Allen či George Stephanopoulos.
Postup ministerstva spravedlnosti vyvolal ostrou kritiku ze strany přeživších obětí. Skupina žen vydala prohlášení, v němž odsuzuje fakt, že zatímco jména obětí zůstala v některých případech čitelná, jména obviněných mužů byla začerněna. Přeživší to považují za skandální narušení soukromí a pokračující ochranu vlivných pachatelů.
Téma Epsteinových spisů bylo pro Donalda Trumpa politicky citlivé a během volební kampaně sliboval jejich plné odhalení. Po nástupu do úřadu se však jeho postoj změnil a význam dokumentů zlehčoval, což vedlo k poklesu popularity i u jeho vlastních voličů. Pod tlakem obou politických stran nakonec v listopadu podepsal zákon o transparentnosti, i když celou kontroverzi označil za podvod demokratů.
Ministerstvo v dopise Kongresu vysvětlilo, že podklady pocházejí z vyšetřování na Floridě i v New Yorku, ze stíhání Ghislaine Maxwellové i z prověřování Epsteinovy smrti. Úřad se nyní snaží uvolnit i další materiály, které jsou dosud chráněny soudními příkazy. Cílem je podat zákonodárcům kompletní zprávu o tom, které záznamy byly uvolněny a které musely zůstat neveřejné.
Některé dokumenty nebyly zveřejněny z důvodu ochrany osobních údajů, lékařských záznamů nebo kvůli ochraně probíhajícího federálního vyšetřování. Celkem bylo z právních důvodů vyjmuto nebo silně zredigováno přibližně 200 000 stran. Blanche zdůraznil, že úřad jedná nezávisle a jeho cílem není chránit prezidenta, ale zajistit práva obětí.
Demokratický kongresman Ro Khanna vyjádřil nad rozsahem redakcí podezření a hodlá materiály podrobně zkoumat. Zajímá se především o výpovědi svědků z roku 2007 a stovky tisíc e-mailů z Epsteinových počítačů, které podle něj ministerstvo stále plně nezpřístupnilo. Rozdíl mezi identifikovanými a skutečně vydanými stránkami považuje za alarmující.
Zveřejnění obrovského balíku dat přichází po týdnech zpoždění, kdy ministerstvo nestihlo původní prosincový termín. Předchozí menší soubory uvolněné podle téhož zákona již dříve popsaly systémová selhání orgánů činných v trestním řízení. Obsahovaly také svědectví o metodách, jakými Ghislaine Maxwellová verbovala velmi mladé dívky do Epsteinovy sítě.
Válka s Íránem, která trvá třetí týden, už nyní drasticky zatěžuje americkou státní kasu. Podle představitelů Trumpovy administrativy vynaložily Spojené státy na tento konflikt za prvních čtrnáct dní minimálně 12 miliard dolarů. Toto číslo se okamžitě stalo středem ostré kritiky ze strany demokratů i zastánců rozpočtové odpovědnosti, kteří upozorňují, že astronomické sumy mizející v raketových útocích by mohly zásadně proměnit životy milionů Američanů v oblastech zdravotnictví či školství.
Americký prezident Donald Trump v pondělí oznámil, že hodlá o zhruba měsíc odložit svou vysoce sledovanou březnovou návštěvu Číny. Jako hlavní důvod uvedl nutnost osobního dohledu nad probíhající válkou v Íránu. Setkání s čínským prezidentem Si Ťin-pchingem, které mělo původně proběhnout od 31. března do 2. dubna, se tak pravděpodobně uskuteční až v pozdějším termínu.
Na Ruskem okupovaných územích Ukrajiny dochází k systematické likvidaci náboženské svobody. Původně pestrý ekosystém mnoha věr je násilně přetvářen v jedinou povolenou víru: kult ruského prezidenta Vladimira Putina. Zatímco například v Chersonské oblasti před invazí působilo přes 990 náboženských organizací zastupujících 38 různých směrů, dnes jich zbývá jen 175. Naprostá většina z nich je navíc podřízena Ruské pravoslavné církvi (ROC), která je úzce spjata s Kremlem.
Přestože si většina stran přeje rychlý konec bojů, jejich představy o podmínkách příměří se zásadně rozcházejí. Co si která strana od války s Íránem slibuje?
Sobotní výzva Donalda Trumpa, aby se Británie, Čína, Francie nebo Japonsko zapojily do námořního doprovodu tankerů v Hormuzském průlivu, naplno odhalila absenci ucelené americké strategie vůči Íránu. Bílý dům spolu s Izraelem sice zahájil útoky, ale zdá se, že dostatečně nepředvídal íránskou odvetu. Teherán se podle očekávání zaměřil na asymetrické údery proti americkým základnám, spojencům a obchodním lodím v Perském zálivu.
První měsíc meteorologického jara je v polovině. Odborníci už tuší, jak v Česku bude až téměř do poloviny dubna. Teploty mají růst nahoru a dostanou se až nad 15 °C. Vyplývá to z měsíčního výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Předseda slovenské vlády Robert Fico (Smer-SD) pokračuje v boji za obnovení dodávek ruské ropy na Slovensko. V dnešním rozhovoru s předsedou Evropské rady Antóniem Costou řekl, že Evropská unie nesmí upřednostňovat zájmy Ukrajiny před zájmy členských zemí.
Dara Rolins pořádně překvapila české i slovenské příznivce, protože zničehonic oznámila uměleckou pauzu. Důvodem je především stavba pražské rezidence, ale není to jediný důvod. Popová hvězda prozradila,
Česká kinematografie má na kontě další oscarový počin. Tuzemští producenti se totiž podíleli na vzniku dokumentárního filmu Pan Nikdo proti Putinovi, který obdržel Oscara. Na snímek se mohou těšit televizní diváci, v květnu jej odvysílá Česká televize.
Americký prezident Donald Trump vyvolal vlnu kritiky a rozpaků poté, co během nedělního letu prezidentským speciálem Air Force One zpochybnil smysl americké vojenské přítomnosti v Hormuzském průlivu. Přestože v posledních dnech stupňuje tlak na spojence, aby USA pomohli tuto klíčovou cestu zabezpečit, novinářům sdělil, že Spojené státy by v oblasti „možná vůbec neměly být“.
Německá vláda v pondělí odmítla požadavky amerického prezidenta Donalda Trumpa a vzkázala do Washingtonu, že konflikt na Blízkém východě nepovažuje za záležitost Severoatlantické aliance. Berlín oficiálně nevyhoví žádosti o poskytnutí vojenské podpory pro zajištění bezpečnosti v Hormuzském průlivu. Podle německého stanoviska nemá NATO v této válce své místo.
Irák se v posledních týdnech stal novou a velmi nebezpečnou frontou probíhající války s Íránem. Teherán se cíleně snaží do konfliktu zatáhnout i svého souseda a využít k tomu síť jím podporovaných milic. Od americko-izraelských náletů na Írán z konce února se Irák potýká s lavinou útoků, které mají za cíl vyčerpat americké síly v regionu a destabilizovat iráckou vládu.