Německý kancléř Friedrich Merz v posledních týdnech radikálně mění tvář německé zahraniční politiky. Na rozdíl od svých předchůdců, Olafa Scholze a Angely Merkelové, kteří byli často kritizováni za váhavost (pro kterou se v Německu vžilo slovo „merkeln“), se Merz podle webu Politico staví do role nesmlouvavého lídra a ochránce zájmů celé Evropy.
Zatímco Emmanuel Macron, tradiční tahoun EU, čelí domácí politické krizi a oslabení, Friedrich Merz zaplňuje vzniklé vakuum. Jeho aktivita je patrná zejména v otázce financování ukrajinské obrany.
Merz se stal nejvýraznějším zastáncem kontroverzního plánu EU na poskytnutí půjčky ve výši 210 miliard eur, která má být kryta výnosy ze zmrazených ruských aktiv.
Tento krok ho staví do přímého střetu nejen s vnitřními odpůrci v EU (zejména s Belgií a Itálií), ale i s administrativou Donalda Trumpa. Washington se totiž k využití ruských rezerv staví odmítavě a raději by tato aktiva viděl jako součást budoucí mírové dohody, která by mohla přinést zisk i americké straně.
Tento týden se Berlín stal skutečným srdcem světové diplomacie. Merz zde hostil ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského i klíčové americké emisary Steva Witkoffa a Jareda Kushnera.
Pondělní pracovní večeře s nejmocnějšími evropskými lídry pak podtrhla novou roli Německa jako prostředníka, který se snaží zajistit, aby Washington nevnutil Ukrajině nevýhodný mír.
„Osud Ukrajiny je osudem celé Evropy,“ prohlásil Merz po boku Zelenského. „Považuji za svůj klíčový úkol úzce podporovat Ukrajinu při jednáních, která zde v Berlíně právě probíhají.“
Před čtvrtečním summitem EU Merz varoval, že schopnost Evropy shodnout se na využití ruských aktiv bude „testem dospělosti“. Pokud lídři selžou, akceschopnost Unie bude podle něj poškozena na dlouhá léta.
„Ukázali bychom světu, že v takto zásadním okamžiku historie nejsme schopni držet spolu a bránit náš vlastní politický řád na evropském kontinentu,“ uvedl kancléř.
Merzova ambiciózní politika však nese značná rizika. Jeho snaha dominovat unijním tématům – od obrany přes obchod až po zákaz spalovacích motorů – může vyvolat odpor u ostatních 26 členských států, které se obávají německé hegemonie. Navíc, pokud Merz nedokáže přesvědčit Belgii a Itálii k podpoře půjčky pro Ukrajinu, jeho nově nabytá autorita může utrpět vážnou trhlinu hned na začátku jeho mandátu.
Přesto se zdá, že Německo pod vedením Merze definitivně opustilo politiku „zadních řad“ a je připraveno hrát roli, která mu jako největší evropské ekonomice náleží – roli lídra, který se nebojí jít do rizika.
Přestože si většina stran přeje rychlý konec bojů, jejich představy o podmínkách příměří se zásadně rozcházejí. Co si která strana od války s Íránem slibuje?
Sobotní výzva Donalda Trumpa, aby se Británie, Čína, Francie nebo Japonsko zapojily do námořního doprovodu tankerů v Hormuzském průlivu, naplno odhalila absenci ucelené americké strategie vůči Íránu. Bílý dům spolu s Izraelem sice zahájil útoky, ale zdá se, že dostatečně nepředvídal íránskou odvetu. Teherán se podle očekávání zaměřil na asymetrické údery proti americkým základnám, spojencům a obchodním lodím v Perském zálivu.
První měsíc meteorologického jara je v polovině. Odborníci už tuší, jak v Česku bude až téměř do poloviny dubna. Teploty mají růst nahoru a dostanou se až nad 15 °C. Vyplývá to z měsíčního výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Předseda slovenské vlády Robert Fico (Smer-SD) pokračuje v boji za obnovení dodávek ruské ropy na Slovensko. V dnešním rozhovoru s předsedou Evropské rady Antóniem Costou řekl, že Evropská unie nesmí upřednostňovat zájmy Ukrajiny před zájmy členských zemí.
Dara Rolins pořádně překvapila české i slovenské příznivce, protože zničehonic oznámila uměleckou pauzu. Důvodem je především stavba pražské rezidence, ale není to jediný důvod. Popová hvězda prozradila,
Česká kinematografie má na kontě další oscarový počin. Tuzemští producenti se totiž podíleli na vzniku dokumentárního filmu Pan Nikdo proti Putinovi, který obdržel Oscara. Na snímek se mohou těšit televizní diváci, v květnu jej odvysílá Česká televize.
Americký prezident Donald Trump vyvolal vlnu kritiky a rozpaků poté, co během nedělního letu prezidentským speciálem Air Force One zpochybnil smysl americké vojenské přítomnosti v Hormuzském průlivu. Přestože v posledních dnech stupňuje tlak na spojence, aby USA pomohli tuto klíčovou cestu zabezpečit, novinářům sdělil, že Spojené státy by v oblasti „možná vůbec neměly být“.
Německá vláda v pondělí odmítla požadavky amerického prezidenta Donalda Trumpa a vzkázala do Washingtonu, že konflikt na Blízkém východě nepovažuje za záležitost Severoatlantické aliance. Berlín oficiálně nevyhoví žádosti o poskytnutí vojenské podpory pro zajištění bezpečnosti v Hormuzském průlivu. Podle německého stanoviska nemá NATO v této válce své místo.
Irák se v posledních týdnech stal novou a velmi nebezpečnou frontou probíhající války s Íránem. Teherán se cíleně snaží do konfliktu zatáhnout i svého souseda a využít k tomu síť jím podporovaných milic. Od americko-izraelských náletů na Írán z konce února se Irák potýká s lavinou útoků, které mají za cíl vyčerpat americké síly v regionu a destabilizovat iráckou vládu.
Prezident Donald Trump v nedávném rozhovoru pro stanici Fox News rezolutně odmítl spekulace o tom, že by Spojené státy využívaly ukrajinskou pomoc při obraně proti dronům na Blízkém východě. Podle šéfa Bílého domu disponuje Amerika nejvyspělejšími technologiemi na světě a v otázkách bezpilotních letounů má větší přehled než kdokoli jiný. Trump tak přímo popřel tvrzení Kyjeva, že by o takovou podporu Washington sám žádal.
Současné válečné tažení na Blízkém východě, do kterého Spojené státy investují závratných 890 milionů dolarů každý den, tvrdě dopadá na nejzranitelnější regiony Asie. Zatímco mocnosti financují nákladné vojenské operace, miliony obyvatel v tisíce kilometrů vzdálených zemích bojují s kritickým nedostatkem základních životních potřeb.
Sliby administrativy Donalda Trumpa o bleskovém ukončení konfliktu s Íránem narážejí na tvrdou realitu energetického trhu. Zatímco Bílý dům se snaží mírnit paniku tvrzením, že drastické zdražování pohonných hmot je pouze krátkodobým výkyvem v řádu týdnů, experti citovaní serverem Politico vykreslují mnohem temnější scénář. Podle nich existuje pět zásadních bariér, které udrží ceny benzínu na rekordních úrovních po velmi dlouhou dobu.