Drony Šáhid-136, které Rusové nazývají Geran-2, se stávají klíčovou součástí ruské vojenské strategie. Tyto drony, které jsou vyráběny v Íránu, jsou pro Rusko levným a účinným způsobem, jak vyvíjet tlak na ukrajinskou obranu. Tým France 24 Observers za pomoci satelitních snímků odhalil novou strategii ruské armády, která spočívá ve vytváření specializovaných základen pro jejich hromadné vypouštění.
Rusko používá drony Šáhid ve velkých vlnách, aby přetížilo ukrajinské protivzdušné systémy. Tato taktika slouží také k mapování ukrajinské protivzdušné obrany, aby ji později mohly zasáhnout ruské rakety.
Drony tak fungují jako „návnada“, která odvrací pozornost a umožňuje raketám zasáhnout své cíle. Vzhledem k jejich nízké ceně, která se pohybuje mezi 20 000 a 50 000 dolary, si Rusko může dovolit masovou výrobu, která podle amerického Centra pro strategická a mezinárodní studia vzrostla z 200 kusů týdně v roce 2024 na více než tisíc v roce 2025.
Kvůli velkému množství vypouštěných dronů začalo Rusko budovat novou, specializovanou infrastrukturu. Ruská investigativní skupina Oko Gora identifikovala na ruském území nejméně jedenáct takových míst. Hlavním centrem je základna Tsimbulova u města Orjol, která se nachází 170 kilometrů od ukrajinských hranic. Disponuje osmi odpalovacími rampami a úsekem silnice o délce 2,8 kilometru, což umožňuje vypustit až čtrnáct dronů najednou.
Ukrajina si je vědoma existence těchto základen a snaží se je ničit. V lednu 2025 zasáhly letiště Tsimbulova raketami Storm Shadow. Analýza satelitních snímků, kterou provedla skupina Cyber Boroshno, ukázala následky úderů na bunkry, kde byly drony uskladněny. Navzdory tomu Rusko pokračuje ve stavbě nových základen. Jedna z nich byla identifikována pouhých 35 kilometrů od ukrajinských hranic poblíž obce Asovitsa v Brjanské oblasti.
Ačkoli se stavba těchto letišť může zdát zvláštní, vzhledem k tomu, že je snadné je odhalit na satelitních snímcích, je to z logistického hlediska nezbytné. Vypouštění stovek dronů vyžaduje složitou koordinaci, včetně jejich dopravy, instalace výbušnin a programování. Podle experta na obranu je mnohem jednodušší provádět tyto operace na specializovaných místech.
Nová letiště jsou chráněna protiraketovými bateriemi, a jejich koncentrace na jednom místě usnadňuje jejich ochranu. Další výhodou je, že se odpalovací stanice nacházejí blízko ukrajinského území, což zkracuje dobu odezvy ukrajinské protivzdušné obrany. Ukrajinské velení proto považuje zničení těchto základen za svou prioritu.
Britský premiér Andy Burnham rozhodně odmítl spekulace o tom, že by v probíhajících rozhovorech s Evropskou unií navrhoval návrat k volnému pohybu osob. Zároveň zdůraznil, že veškeré budoucí rozhodování o vzájemných vztazích musí být plně podřízeno vůli britské veřejnosti. Reagoval tak na aktuální politické debaty týkající se dalšího směřování Velké Británie po brexitu.
Americká společnost Apple varovala před bezprecedentním růstem cen paměťových čipů, neboť se na globálním trhu potýká s ostrou konkurencí datových center o dodávky komponent. Akcie výrobce iPhonů v reakci na tato oznámení v mimoburzovním obchodování oslabily, protože rostoucí náklady na paměti ukrajují z firemních marží.
Ruské bezpilotní útoky zasáhly v posledních týdnech minimálně tucet obchodních lodí v Černém moři, čímž podle CNN proměnily tuto vodní cestu v nejnebezpečnější námořní trasu světa. Při útocích přišlo o život či se pohřešuje nejméně třicet námořníků, což představuje vyšší počet obětí než během probíhajícího konfliktu v Íránu. Hlavním cílem Moskvy je ochromit obchodní lodní dopravu přes ukrajinské přístavy, odkud proudí většina ukrajinského exportu obilí.
Dánská vláda usiluje o zavedení národního zákazu chovu takzvaných turbo kuřat a zároveň vyzývá k tomu, aby bylo toto rychle rostoucí plemeno drůbeže zakázáno v celé Evropské unii. Tento krok přichází v době, kdy veřejnost reaguje vlnou pobouření na odhalení údajného porušování zákonů ze strany jednoho z největších dánských producentů drůbeže.
Podle deníku The Guardian by britští vojenští příslušníci a jejich evropští spojenci by v případě nasazení v roli mírových sil na Ukrajině po uzavření případného příměří měli plné právo opětovat palbu v případě ruského útoku. Tato stabilizační mise, v jejímž čele stojí Velká Británie a Francie, by měla fungovat zcela nezávisle na Severoatlantické alianci a spoléhat se výhradně na evropské personální kapacity.
Americká armáda provedla v noci na úterý omezené útoky na íránský ostrov Kešm, přičemž představitelé Spojených států tuto vojenskou akci označili za ryze obranné opatření. Operace se odehrála na pozadí probíhajících voleb a v době, kdy obě strany současně vedou nepřímá jednání o možném urovnání konfliktu.
Američtí voliči míří k volebním urnám v klíčových kongresových volbách v polovině mandátu, které mohou zásadně ovlivnit zbývající dva roky vlády prezidenta Donalda Trumpa a ukázat, zda tato výrazná politická figura zůstává pro Republikánskou stranu silným volebním aktivem.
Strach Washingtonu z případného zhroucení Ruské federace vede k příliš opatrné politice, která zbytečně prodlužuje válku na Ukrajině a ohrožuje civilní obyvatelstvo. V komentáři publikovaném listem Kyiv Post to uvedl ukrajinský vědec a fyzik Alex Pokropivny, podle něhož je obava ze stability moskevského režimu pouhým mýtem, který zcela ignoruje reálný stav věcí na místě.
Americký imigrační a celní úřad čelí ostré kritice kvůli tomu, že opakovaně a velmi rychle zatýká přistěhovalce, kteří byli propuštěni z detence na základě úspěšných soudních peticí habeas corpus. Podle právních záznamů, advokátů a mediálních zpráv bylo v posledním roce identifikováno nejméně dvacet takových případů napříč celými Spojenými státy, přičemž tyto kroky podle webu The Guardian představují porušení platných příkazů federálních soudů.
Francouzští středoškoláci po dvou týdnech prázdnin opět zahájili blokády desítek středních škol po celé zemi a ignorovali výzvu prezidenta Emmanuela Macrona k ukončení protestů. Studenti protestují proti špatným podmínkám ve školách, nedostatku finančních prostředků a rostoucím životním nákladům, čímž čelí vládě v jedné z největších sociálních krizí posledních let.
Generální ředitel nízkonákladové letecké společnosti Ryanair Michael O'Leary v pondělí veřejně prohlásil, že nemá v nejmenším úmyslu se usmířit s technologickým magnátem Elonem Muskem. Reagoval tak na vyhrocený a dlouhotrvající spor, který mezi oběma vlivnými osobnostmi propukl už na začátku ledna. Toto napětí provází obě strany už od chvíle, kdy zkrachovala vzájemná obchodní jednání.
Umělá inteligence a obří datová centra se staly jedním z hlavních témat amerických kongresových voleb v roce 2026, přičemž odpor místních obyvatel sjednocuje voliče napříč politickým speklem proti ekologickým hrozbám, rostoucím účtům za energie a upřednostňování zájmů velkých firem před občany. Americký stát Georgie, který je největším trhem pro výstavbu datových center v zemi, se v této souvislosti ocitl v samém ohnisku ostrých lokálních střetů, píše France24.