Drony Šáhid-136, které Rusové nazývají Geran-2, se stávají klíčovou součástí ruské vojenské strategie. Tyto drony, které jsou vyráběny v Íránu, jsou pro Rusko levným a účinným způsobem, jak vyvíjet tlak na ukrajinskou obranu. Tým France 24 Observers za pomoci satelitních snímků odhalil novou strategii ruské armády, která spočívá ve vytváření specializovaných základen pro jejich hromadné vypouštění.
Rusko používá drony Šáhid ve velkých vlnách, aby přetížilo ukrajinské protivzdušné systémy. Tato taktika slouží také k mapování ukrajinské protivzdušné obrany, aby ji později mohly zasáhnout ruské rakety.
Drony tak fungují jako „návnada“, která odvrací pozornost a umožňuje raketám zasáhnout své cíle. Vzhledem k jejich nízké ceně, která se pohybuje mezi 20 000 a 50 000 dolary, si Rusko může dovolit masovou výrobu, která podle amerického Centra pro strategická a mezinárodní studia vzrostla z 200 kusů týdně v roce 2024 na více než tisíc v roce 2025.
Kvůli velkému množství vypouštěných dronů začalo Rusko budovat novou, specializovanou infrastrukturu. Ruská investigativní skupina Oko Gora identifikovala na ruském území nejméně jedenáct takových míst. Hlavním centrem je základna Tsimbulova u města Orjol, která se nachází 170 kilometrů od ukrajinských hranic. Disponuje osmi odpalovacími rampami a úsekem silnice o délce 2,8 kilometru, což umožňuje vypustit až čtrnáct dronů najednou.
Ukrajina si je vědoma existence těchto základen a snaží se je ničit. V lednu 2025 zasáhly letiště Tsimbulova raketami Storm Shadow. Analýza satelitních snímků, kterou provedla skupina Cyber Boroshno, ukázala následky úderů na bunkry, kde byly drony uskladněny. Navzdory tomu Rusko pokračuje ve stavbě nových základen. Jedna z nich byla identifikována pouhých 35 kilometrů od ukrajinských hranic poblíž obce Asovitsa v Brjanské oblasti.
Ačkoli se stavba těchto letišť může zdát zvláštní, vzhledem k tomu, že je snadné je odhalit na satelitních snímcích, je to z logistického hlediska nezbytné. Vypouštění stovek dronů vyžaduje složitou koordinaci, včetně jejich dopravy, instalace výbušnin a programování. Podle experta na obranu je mnohem jednodušší provádět tyto operace na specializovaných místech.
Nová letiště jsou chráněna protiraketovými bateriemi, a jejich koncentrace na jednom místě usnadňuje jejich ochranu. Další výhodou je, že se odpalovací stanice nacházejí blízko ukrajinského území, což zkracuje dobu odezvy ukrajinské protivzdušné obrany. Ukrajinské velení proto považuje zničení těchto základen za svou prioritu.
Vláda schválila návrh Lex Kratom, který společně předložila ministerstva zdravotnictví a financí. Novela výrazně zpřísňuje regulaci kratomu s cílem omezit jeho dostupnost pro děti a mladé lidi a snížit zdravotní rizika spojená s jeho užíváním. Věková hranice pro nákup se zvýší z 18 na 21 let, skončí internetový prodej a přísnější pravidla budou platit také pro specializované prodejny i složení, kvalitu a kontrolu samotných výrobků. Součástí je také nové zdanění kratomu.
Nová dohoda Spojených států s Dánskem a Grónskem může představovat jeden z nejvýznamnějších posunů v bezpečnostním uspořádání Arktidy od konce studené války. Americký prezident Donald Trump oznámil, že Washington získá trvalý přístup, základnová a přeletová práva v Grónsku a širší pravomoci týkající se jeho bezpečnosti.
Tři stovky korun měsíčně od ledna navíc měli mít důchodci jisté, ale podle nejnovějších informací to tak být nemusí. Valorizace by nakonec mohla být o několik desítek korun nižší. Může za to fakt, že růst mezd v českém hospodářství zcela nenaplnil původní očekávání.
Již 29 let uplynulo na konci srpna od tragické smrti všemi milované princezny Diany. I po tolika letech dokáže smutný závěr jejího života budit vášně. Tentokrát za to může Dianin bratr Charles Spencer, jenž se rozhodl napsat knihu, která je Buckinghamskému paláci trnem v oku.
V ruské armádě se podle vojenských analytiků rozšířila hluboce zakořeněná kultura lhaní ohledně zisků přímo na bojišti. Tento stav vede k tomu, že má ruský prezident Vladimir Putin značně zkreslený pohled na reálnou situaci na ukrajinské frontě. Na tento problém upozornil ve své zprávě americký Institut pro studium války na základě poznatků ruských vojenských blogerů. Zpravodajci uvádějí, že zkreslená hlášení přímo ovlivňují rozhodování na nejvyšší úrovni.
Americký prezident Donald Trump vyvolal pozornost svým extravagantním příslibem vyplatit všem občanům Spojených států částku pět tisíc dolarů v případě, že republikáni zvítězí v nadcházejících průběžných kongresových volbách. Tento neobvyklý návrh zazněl během jeho hlavního projevu na stranickém sjezdu v texaském Dallasu. Příslib finanční odměny přišel až v průběhu rozsáhlého vystoupení ve chvíli, kdy pozornost přítomného publika postupně opadala.
V Rusku začaly parlamentní volby, které probíhají na pozadí pokračujícího vojenského konfliktu na Ukrajině. Přestože země čelí energetické krizi, neúspěchům na frontě a obavám z další mobilizace, o vítězi hlasování není pochyb. Vládnoucí strana Jednotné Rusko prezidentského lídra Vladimira Putina má jisté vítězství. Jakýkoliv slabší výsledek by totiž režim vnímal jako projev společenské neloajality a nesouhlasu s válkou.
Rostoucí nestabilita v Hormuzském průlivu narušuje námořní dopravu a zasahuje desítky tisíc pracovníků na lodích. Zatímco veřejná debata se většinou soustředí na ceny ropy a plynulost dodávek, podle Mezinárodní námořní organizace je krizí zasaženo více než dvacet tisíc námořníků. Mnoho z nich zůstává uvíznutých na plavidlech bez možnosti opustit nebezpečnou oblast. Celosvětová obchodní flotila přitom čítá téměř 1,9 milionu pracovníků a námořní doprava zajišťuje přibližně osmdesát procent mezinárodního obchodu se zbožím.
Ruská federace jako největší země světa čelí dlouhodobým problémům s řízením svého rozsáhlého území, které se rozkládá napříč jedenácti časovými pásmy. Více než čtyři a půl roku trvající válka proti Ukrajině, mezinárodní sankce a narušení zahraničních vazeb tuto výzvu ještě výrazně zkomplikovaly. Reakce státních orgánů na tyto rostoucí tlaky se projevuje v zásadní proměně národní prostorové politiky.
Americká společnost Meta se na základě právní dohody zavázala k zásadním změnám ve fungování sociálních sítí Instagram a Facebook pro dospívající uživatele. K tomuto kroku přistoupila po rozsáhlé žalobě podané téměř padesátkou generálních prokurátorů, školních obvodů a rodin, které firmu obviňovaly z ohrožování duševního zdraví mládeže. Soudní spor vyústil v urovnání ve výši osmnácti miliard dolarů a zavedení přímých strukturálních opatření. Podle generálního prokurátora Williama Tonga by se tyto úpravy mohly postupně rozšířit i na další sociální sítě. Zavedená pravidla se opírají o různé vědecké poznatky, avšak jejich reálná účinnost vyvolává mezi odborníky řadu otázek.
Debaty o vědomí umělé inteligence nabírají na síle napříč akademickou sférou, novinovými komentáři i mezi samotnými roboty. S rostoucími schopnostmi a polidšťováním těchto systémů se otázka jejich případného prožívání stává čím dál obtížněji vyhnutelnou. Tento problém má potenciál rozdělit společnost podobně hluboce jako témata potratů nebo klimatických změn. Kombinaca nejistoty, vysokých sázek a střetu zájmů vytváří pro společenské štěpení nebezpečné prostředí.
Britové čelí výzvám vlády k přípravě na možný válečný konflikt a s ním spojená rozsáhlá omezení běžného života. Kabinet po desetiletích přistoupil k aktualizaci dokumentů pro případ války a občanům doporučuje vytváření zásob potravin či vody. Náčelník britského štábu obrany Richard Knighton varoval, že hrozba ze strany Ruska činí ze současnosti nejnebezpečnější období jeho pětatřicetileté kariéry v ozbrojených silách. Historici i vojenské autority však zdůrazňují, že moderní hrozba nespočívá v příjezdu tanků, ale v hybridních a kybernetických útocích.