Libanonci se vrací do svých domovů. Lídři příměří vítají, Hizballáh drží prst na spoušti

Libanon
Libanon, foto: Pixabay
Klára Marková 17. dubna 2026 13:27
Sdílej:

Po oznámení desetidenního příměří, které má zastavit izraelskou vojenskou operaci proti hnutí Hizballáh, se tisíce vysídlených rodin vydaly na cestu zpět do svých domovů v jižním Libanonu. Aktuální vlna bojů, která propukla 2. března, si v Libanonu vyžádala přes 2 100 obětí a vyhnala z domovů více než milion lidí. I přes počáteční optimismus však situaci provází značná nejistota a hlášení o porušování klidu zbraní.

Světoví lídři dohodu uvítali, ale zůstávají obezřetní. Francouzský prezident Emmanuel Macron vyzval Hizballáh, aby se vzdal svých zbraní, a Izrael požádal o respektování libanonské suverenity a ukončení války. Generální tajemník OSN António Guterres rovněž apeloval na všechny aktéry, aby příměří plně dodržovali.

Libanonská armáda nicméně hned první ráno ohlásila několik případů porušení dohody. Ve svém prohlášení vyzvala občany, aby se zatím nevraceli do vesnic a měst na jihu země, a to kvůli pokračujícím izraelským útokům a občasnému ostřelování. Izraelská armáda se k těmto zprávám zatím oficiálně nevyjádřila.

Klíčovým bodem pro návrat uprchlíků je most Qasmiyeh-Tyre přes řeku Litání, který spojuje jih země se zbytkem Libanonu. Armáda pracuje na jeho plném zprovoznění poté, co byl včera poškozen izraelskými nálety. Na místě se tvoří mílové kolony automobilů, které čekají na průjezd jediným volným pruhem.

Hizballáh ve svém prohlášení varoval, že jeho bojovníci zůstávají v pohotovosti s „prstem na spoušti“. Ačkoliv se skupina přímo neodvolala na text dohody o příměří, zdůraznila svou připravenost bránit se proti případné zradě nepřítele. Podobně se vyjádřily i íránské Revoluční gardy, které pohrozily zdrcující odpovědí na jakoukoli americko-izraelskou agresi.

Syrský prezident Ahmed al-Sharaa uvedl, že rozhovory mezi Sýrií a Izraelem sice nejsou v mrtvém bodě, ale čelí velkým obtížím. Hlavní překážkou je podle něj trvající přítomnost izraelských sil na syrském území. Sharaa zdůraznil, že Sýrie má upřímný zájem o dosažení bezpečnostní dohody, která by zajistila stabilitu v celém regionu.

Britský premiér Keir Starmer mezitím v Paříži jedná o hospodářských dopadech války s Íránem. Společně s Francií předsedá schůzce zástupců zhruba čtyřiceti zemí, jejichž cílem je vypracovat mezinárodní plán na zabezpečení Hormuzského průlivu. Starmer přislíbil udělat vše pro to, aby byla tato životně důležitá vodní cesta znovu plně otevřena.

Témata:
Stalo se
Novinky
Modžtaba Chámeneí

Modžtaba Chámeneí vyzval muslimské státy, aby se spojily proti USA a Izraeli

Iránský nejvyšší vůdce Modžtaba Chameneí vyzval v písemném poselství muslimské země, a zejména státy v oblasti Perského zálivu, ke sjednocení proti společnému nepříteli. Podle webu al-Džazíra má na mysli USA a Izrael, načež zdůraznil, že jakékoliv rozpory a nejednota mezi muslimy hrají výhradně do karet jejich protivníkům. Poselství bylo zveřejněno na jeho kanálu na síti Telegram u příležitosti Týdne islámské jednoty, který připomíná narození proroka Mohameda.

Novinky
Ilustrační fotografie

Rusko oznámilo zahájení příprav na rozsáhlé údery proti ukrajinské energetické infrastruktuře

Ruské ministerstvo obrany oznámilo zahájení příprav na rozsáhlé údery proti ukrajinské energetické infrastruktuře. Moskva tyto kroky označuje za odvetné opatření reagující na předchozí ukrajinské útoky zaměřené na ruské energetické objekty.

Novinky
Ilustrační foto

Vědci učinili zajímavý objev: Proč omluva v cizím jazyce vyznívá ironicky?

Upřímná omluva v cizím jazyce představuje složitý úkol, který přesahuje pouhou znalost gramatiky a slovní zásoby. Omluvy jako takové totiž nereflektují pouze uznání chyby, ale odhalují i to, jak jednotlivci chápou odpovědnost, etiku a společenské normy. Tyto hodnoty se v různých kulturních kontextech značně liší, což komplikuje mezikulturní komunikaci.

Novinky
Jednotky ICE

Spojené státy vyhostily ze země mladou aktivistku. Na úplně jiný kontinent, než z jakého pochází

Mladá íránská aktivistka Nika, která ve vlasti čelila pronásledování za účast na protivládních protestech, nalezla útočiště ve Spojených státech pouze do chvíle, kdy ji americké úřady nečekaně deportovaly do Středoafrické republiky. Přestože disponovala soudním příkazem na ochranu před návratem do nebezpečných oblastí, administrativě se podařilo využít mezeru v zákonech a uzavřít dohody se třetími zeměmi. Spojené státy tak začaly hromadně vyhošťovat migranty do míst, kde nikdy dříve nebyli a kde jim hrozí vážná nebezpečí.