Po oznámení desetidenního příměří, které má zastavit izraelskou vojenskou operaci proti hnutí Hizballáh, se tisíce vysídlených rodin vydaly na cestu zpět do svých domovů v jižním Libanonu. Aktuální vlna bojů, která propukla 2. března, si v Libanonu vyžádala přes 2 100 obětí a vyhnala z domovů více než milion lidí. I přes počáteční optimismus však situaci provází značná nejistota a hlášení o porušování klidu zbraní.
Světoví lídři dohodu uvítali, ale zůstávají obezřetní. Francouzský prezident Emmanuel Macron vyzval Hizballáh, aby se vzdal svých zbraní, a Izrael požádal o respektování libanonské suverenity a ukončení války. Generální tajemník OSN António Guterres rovněž apeloval na všechny aktéry, aby příměří plně dodržovali.
Libanonská armáda nicméně hned první ráno ohlásila několik případů porušení dohody. Ve svém prohlášení vyzvala občany, aby se zatím nevraceli do vesnic a měst na jihu země, a to kvůli pokračujícím izraelským útokům a občasnému ostřelování. Izraelská armáda se k těmto zprávám zatím oficiálně nevyjádřila.
Klíčovým bodem pro návrat uprchlíků je most Qasmiyeh-Tyre přes řeku Litání, který spojuje jih země se zbytkem Libanonu. Armáda pracuje na jeho plném zprovoznění poté, co byl včera poškozen izraelskými nálety. Na místě se tvoří mílové kolony automobilů, které čekají na průjezd jediným volným pruhem.
Hizballáh ve svém prohlášení varoval, že jeho bojovníci zůstávají v pohotovosti s „prstem na spoušti“. Ačkoliv se skupina přímo neodvolala na text dohody o příměří, zdůraznila svou připravenost bránit se proti případné zradě nepřítele. Podobně se vyjádřily i íránské Revoluční gardy, které pohrozily zdrcující odpovědí na jakoukoli americko-izraelskou agresi.
Syrský prezident Ahmed al-Sharaa uvedl, že rozhovory mezi Sýrií a Izraelem sice nejsou v mrtvém bodě, ale čelí velkým obtížím. Hlavní překážkou je podle něj trvající přítomnost izraelských sil na syrském území. Sharaa zdůraznil, že Sýrie má upřímný zájem o dosažení bezpečnostní dohody, která by zajistila stabilitu v celém regionu.
Britský premiér Keir Starmer mezitím v Paříži jedná o hospodářských dopadech války s Íránem. Společně s Francií předsedá schůzce zástupců zhruba čtyřiceti zemí, jejichž cílem je vypracovat mezinárodní plán na zabezpečení Hormuzského průlivu. Starmer přislíbil udělat vše pro to, aby byla tato životně důležitá vodní cesta znovu plně otevřena.
Nový maďarský premiér Péter Magyar zahájil bezprostředně po svém sobotním nástupu do funkce otevřené tažení proti lidem spojeným s érou Viktora Orbána. Ve svém prvním projevu v budapešťském parlamentu dal jasně najevo, že patnáctiletá nadvláda minulé garnitury definitivně skončila. Hned v prvních minutách úřadování vyzval k rezignaci prezidenta Tamáse Sulyoka i další Orbánovy věrné, kteří obsadili klíčové soudní a kontrolní orgány v zemi, a stanovil jim ultimátum do 31. května. Podle politických analytiků by se představitelé bývalého režimu měli začít vážně obávat ztráty svého vlivu.
Severoatlantická aliance se snaží urychleně posílit obranu větrného baltského ostrova Gotland, který vojenští plánovači považují za jednu z nejvíce zranitelných a zároveň strategicky nejvýznamnějších frontových linií vůči Rusku. Tento ostrov se nachází ve středu Baltského moře, pouhých 300 kilometrů od silně militarizované ruské enklávy Kaliningrad. Vzhledem k rostoucím obavám z ruské agrese, hybridních útoků a kolísajícího spojenectví ze strany Spojených států závodí Švédsko a jeho partneři s časem, aby z Gotlandu opět vybudovali vojenskou pevnost.
Švédský úřad pro veřejné zdraví vyzval rodiče, aby omezili používání mobilních telefonů v přítomnosti svých dětí a určili části domácnosti, které zůstanou zcela bez digitálních zařízení. Nová doporučení navazují na předchozí výzvy k obecnému zamyšlení nad časem stráveným u obrazovek, nyní však přinášejí konkrétní pravidla pro každodenní život. Úřad dospěl k těmto krokům na základě výzkumu, který si loni na podzim zadala švédská vláda s cílem prozkoumat vliv digitálních návyků dospělých na zdraví dětí.
Americký prezident Donald Trump čelí vážným problémům, které si z velké části způsobil sám. Jeho snaha o prosazení neomezené osobní moci, která v prvním roce po návratu do Bílého domu úspěšně zlomila jakýkoliv odpor, nyní vyvolává silný odpor a prohlubuje politickou zranitelnost celé administrativy. Tento trend se naplno projevuje v aktuálním týdnu, kdy hrozí, že se jeho druhé funkční období zastaví hned na několika frontách současně.
Podvody využívající klonování hlasu pomocí umělé inteligence jsou na vzestupu a podle údajů FBI Američané v loňském roce ztratili kvůli podvodům spojeným s AI celkem 893 milionů dolarů. Tato částka zahrnuje kromě hlasových útoků také podvodné e-maily, románkové podvody a další dezinformační triky.
Šéf americké diplomacie Marco Rubio na ministerském setkání ve Švédsku prohlásil, že nadcházející summit Severoatlantické aliance v Ankaře se zařadí k nejvýznamnějším schůzkám v dějinách NATO. Washington tak reaguje na nespokojenost prezidenta Donalda Trumpa s tím, jak se spojenci postavili k vojenským akcím USA na Blízkém východě. Podle Rubia nelze tento hluboký nesoulad odstranit ze dne na den, a proto bude nutné, aby o něm za zhruba šest týdnů jednali nejvyšší představitelé států.
Prohlášení amerického prezidenta Donalda Trumpa o blížícím se míru s Íránem a brzkém zprovoznění Hormuzského průlivu nechává finanční trhy chladnými. Vzhledem k předchozím nepravdivým zprávám z uplynulých tří měsíců investoři tato slova ignorují a požadují jasné důkazy o reálné dohodě. Přestože byl Írán v přímém střetu vojensky slabší stranou, dokázal námořní cestu efektivně zablokovat pomocí min, rychlých člunů a bezpilotních letounů. Vzhledem k tomu, že průlivem prochází pětina globálních dodávek ropy, stala se z této uzávěry hlavní íránská vyjednávací páka.
Severní Korea dává Spojeným státům opakovaně najevo, že je ochotna obnovit vzájemné rozhovory, ovšem pouze za předpokladu, že Washington upustí od svého tlaku na denuklearizaci. Vůdce Kim Čong-un na únorovém sjezdu vládní strany potvrdil, že jaderný status země, který byl v roce 2023 zakotven do severokorejské ústavy, je naprosto nezvratný. Pokud chtějí USA dosáhnout pokroku v otázce kontroly zbrojení, budou muset severokorejský jaderný program fakticky akceptovat.
Britské a francouzské námořnictvo provedlo v Atlantském oceánu společnou operaci, při níž zadrželo sankcionovaný ruský ropný tanker. Podle prohlášení francouzského prezidenta Emmanuela Macrona existuje vážné podezření, že plavidlo plulo pod falešnou vlajkou. Macron na sociální síti X zároveň sdílel videozáznam, který zachycuje příslušníky francouzských námořních sil přímo při nalaďování na palubu lodi.
Ničivé lesní požáry v roce 2025 zasáhly především bohatší části světa, a to i přes skutečnost, že celková rozloha ploch zasažených plameny na celé planetě klesla. Katastrofální živly si vyžádaly lidské životy, domovy i pracovní místa v Kalifornii, Kanadě, Evropě a Jižní Koreji. Celkově však loni shořelo 335 milionů hektarů půdy, což představuje druhou nejnižší hodnotu od roku 2002. Tento globální pokles nastal zejména kvůli rozšiřování afrických farem, které rozdrobily tamní krajinu a zpomalily šíření velkých požárů v savanách.
V Česku zítra začne meteorologické léto. Není tedy divu, že meteorologové už tuší, jak bude vypadat první letní víkend letošního roku. Tropických teplot se ve volných dnech nedočkáme, vyplývá z výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Britskou monarchií otřásá další skandál. Buckinghamský palác již před šesti lety obdržel emaily, které mají dokazovat, že bývalý princ Andrew sdílel tajné vládní informace s nepovolanými osobami. Na základě soudních dokumentů o tom informovala britská stanice BBC.