Extrémní vlny veder a dlouhotrvající sucha spouštějí v letošním roce po celém světě lesní požáry nevídaného rozsahu. Podle údajů klimatických odborníků a satelitních systémů lehnulo popelem již více než 370 milionů akrů půdy napříč osmdesáti zeměmi. Celková zasažená plocha tak dosahuje rozlohy, která překračuje spojené území Francie, Španělska a Německa. Odborníci podle The Independent zdůrazňují, že letošní požáry se šíří výrazně rychleji a mají destruktivnější dopady než kdykoli v moderní historii.
Dopady klimatické krize zasáhly prakticky všechny obydlené kontinenty bez výjimky. Ohnivé živly pustoší savany v subsaharské Africe, deštné pralesy v Jižní Americe i turistické oblasti na atlantském pobřeží Francie. Jen na evropském kontinentu shořelo přes 550 tisíc hektarů půdy, přičemž v Kanadě se odhady zničené plochy pohybují mezi čtyřmi až šesti miliony hektarů. Situaci v mnoha regionech komplikují rekordní teploty, které překračují hranici 45 stupňů Celsia.
Lidské a ekonomické ztráty neustále rostou a staví místní samosprávy před nevídané výzvy. Předběžné finanční odhady vyčíslují škody v Evropě na 15,6 až 19,1 miliardy eur. Ve Francii a Španělsku muselo své domovy opustit přes 300 tisíc obyvatel, zatímco v Kanadě bylo evakuováno téměř 10 tisíc příslušníků domorodých komunit. Způsobené škody navíc dramaticky zhoršuje znečištění ovzduší, když toxické zplodiny z hořících porostů dlouhodobě ohrožují zdraví obyvatelstva.
Ani Spojené království nezůstalo ušetřeno a čelí nejhorší sezóně požárů za poslední roky. Na britském území bylo dosud zaznamenáno více než tisíc požárů, z nichž téměř polovina vypukla v průběhu měsíce července. Rozsáhlé plameny zasáhly oblasti New Forest, West Midlands či národní park Peak District, kde shořelo území odpovídající devíti stovkám fotbalových hřišť. Meteorologické služby přitom varují, že další vlna veder může zemi zasáhnout i během nadcházejícího září.
Klimatologové upozorňují, že rostoucí globální teploty vytvářejí extrémně hořlavé prostředí, ve kterém se požáry chovají nepředvídatelně. Podle expertů z Imperial College London jsou současné incidenty podstatně agresivnější než v minulosti. Přestože se celková rozloha spáleného území v některých oblastech globálně snižuje kvůli změnám ve využití krajiny, intenzita a množství uvolněných emisí uhlíku trhají historické rekordy.
Evropský prostor zaznamenal posun požární aktivity do severnějších částí kontinentu, které dříve podobnými krizemi netrpěly. Vedle těžce zasažené Francie, kde prezident Emmanuel Macron označil situaci za nejhorší od druhé světové války, čelí vysokým emisím a požárům také Německo, Nizozemsko, Polsko či Norsko. Tradičně zasažené státy jako Řecko, Španělsko nebo Portugalsko hlásí tisíce zničených budov a plnou vytíženost všech záchranných složek.
Nápor na záchranné systémy je tak obrovský, že jednotlivé státy nedokážou reagovat na více ohnisek současně. Krizové štáby se potýkají s nedostatkem hasební techniky, především specializovaných letadel. Satelitní monitory zaznamenávají situace, kdy je nutné současně sledovat více než desítku masivních požárů na různých místech Evropy, což paralyzuje standardní postupy požární ochrany.
Na severoamerickém kontinentu přinesla letošní sezóna zásadní zhoršení kvality ovzduší. V kanadské provincii Ontario byly zaznamenány nejvyšší emise z požárů od roku 2003 během pouhých pěti dnů a plameny zasáhly i odlehlá teritoria, kde se požáry běžně nevyskytují. V americké Kalifornii zničily tisíce požárů do začátku léta téměř čtvrt milionu akrů půdy.
Africký kontinent zaznamenal nejvyšší počet jednotlivých požárů ze všech světových regionů, když od května tvořil téměř polovinu všech globálních ohnisek. Ačkoliv byla průměrná intenzita afrických požárů nižší než v kanadských boreálních lesích, celkové množství přesahující 191 tisíc požárů představuje pro místní ekosystémy obrovskou zátěž.
Rovněž v Asii, Jižní Americe a Austrálii způsobují extrémy počasí tragické události. V Chile si lednové požáry vyžádaly 21 lidských životů a zničily stovky obydlí na ploše 45 tisíc hektarů. V Japonsku bojovali hasiči celé týdny s druhým největším požárem za čtyřicet let, zatímco Jižní Korea zaznamenala rekordní teploty dosahující 42 stupňů Celsia.
Podle odborníků na řízení rizik nejsou zastaralé infrastruktury mnoha evropských států na podobné katastrofy připraveny. V zemích jako Velká Británie chybí preventivní správa krajiny i bezpečnostní zóny mezi vegetací a obytnou zástavbou. Chybějící adaptace měst a vesnic na ohňová rizika zvyšuje zranitelnost obyvatelstva při jakémkoliv selhání lidského faktoru nebo přírodním vznícení.
Odborníci proto apelují na změnu strategie z pouhé reakce na vzniklé kříže směrem k dlouhodobé prevenci a krizovému plánování. Důraz musí být kladen na zachování stanic hasičského záchranného sboru, modernizaci vybavení a vytváření protipožárních pásů v krajině. Přestože extrémním požárům nelze zcela zabránit, správná správa území může výrazně snížit riziko katastrofálních škod.
V Česku by se podle některých informací měl během prvního říjnového víkendu uskutečnit ilegální tuningový sraz. Informovala o tom policie, která se obává situací, kdy bude ohrožen bezpečný silniční provoz.
Babí léto se podle aktuální předpovědi protáhne i do příštího, tedy prvního ryze říjnového týdne. V jeho průběhu ale nastane zlom, kdy se počasí změní k horšímu. Vyplývá to z informací Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Ropa zůstává kolem 100 dolarů za barel, přestože se vývoz z Perského zálivu postupně vrací směrem k úrovním před vypuknutím války. Na první pohled to může působit překvapivě. Jestliže byl právě omezený průjezd Hormuzským průlivem hlavní příčinou letošního cenového šoku, jeho postupné zprůchodnění by přece mělo cenu ropy výrazně srazit. Situace je však složitější.
Více než osm tisíc případů a téměř čtyři tisíce mrtvých už má na svědomí aktuální epidemie smrtelně nebezpečné eboly v africké Demokratické republice Kongo, která vypukla již na jaře letošního roku. Nejnovější komplikací je, že se zhoršilo trasování kontaktů nakažených. Podle expertů z WHO dokonce hrozí, že se epidemie rozšíří i do sousedních zemí.
Jižní Korea požaduje po Severní Koreji omluvu a přijetí odpovídajících opatření v souvislosti s výbuchem miny, který zranil tři jihokorejské vojáky. Podle jihokorejské armády k incidentu došlo na jižní straně hranice, kde KLDR v poslední době umisťuje nástražná zařízení. Ředitel operací generálního štábu jihokorejské armády Kang Hjon-u vyzval k okamžitému zastavení kladení min a budování opevnění v pohraničním pásmu. Upozornil přitom, že tyto kroky porušují dohodu o příměří i duch vzájemných mezinárodních ujednání.
Několik evropských policejních a bezpečnostních složek pozastavuje nebo zcela ukončuje používání sledovacího softwaru od společnosti Oxygen Forensics. Tento krok následuje po zjištěních novinářů serveru Politico, podle nichž americká firma tajila své skutečné ruské vlastníky a řízení. Technologie dané společnosti přitom sloužila bezpečnostním orgánům napříč kontinentem k získávání a analýze dat z mobilních telefonů při vyšetřování trestné činnosti. Vyšetřovatelé ve Spojených státech amerických tvrdí, že vývoj a správa softwaru probíhaly přímo na území Ruska.
Ceny ropy na světových trzích zaznamenaly růst v reakci na prohlášení amerického prezidenta Donalda Trumpa ohledně vyjednávání s Íránem. Šéf Bílého domu ostře odmítl zprávy, podle kterých měla americká administrativa nabídnout Teheránu zmírnění sankcí výměnou za omezení jeho jaderného programu. Trump na své sociální síti uvedl, že íránské straně nenabídl vůbec nic. Reagoval tak na informace některých amerických médií, která tvrdila, že Washington zvažuje uvolnění zmrazených íránských financí.
Evropská unie připravuje zásadní změnu ve své politice rozšiřování, která má uchazečům o členství zpřístupnit unijní trh ještě před samotným vstupem do bloku. Evropská komise vypracovala návrh, který kandidátským zemím nabízí takzvanou postupnou integraci a hlubší hospodářskou spolupráci. Výhody mají zahrnovat zapojení do výzkumných programů i odstranění obchodních bariér. Tento krok má posílit evropské dodavatelské řetězce a zároveň snížit strategickou závislost Unie na vnějších aktérech.
Severoatlantická aliance rázně zareagovala na nová varování ze strany Ruské federace ohledně možného použití jaderného arsenálu. Moskva zaslala NATO oficiální dopis, ve kterém hrozí nasazením jaderných zbraní v případě ohrožení své baltické enklávy Kaliningradu.
Americké vojenské jednotky opouštějí své zbývající základny v Iráku a dokončují tak stahování, na kterém se dohodla předchozí i současná administrativa v Washingtonu. Odchod vojsk přichází více než dvacet let po invazi, která tehdy svrhla diktátora Saddáma Husajna a zahájila dlouholeté období nestability. Stažení amerických sil vyvolává v regionu značné obavy z vznikajícího bezpečnostního vákua. Mnozí odborníci i místní představitelé podle France24 varují, že situace může posílit milice podporované Íránem a poskytnout nový prostor radikálům.
Téměř 93 procent známých chemických látek obsažených v plastech pro balení potravin, výrobu oděvů, hraček i zdravotnických potřeb představuje vysoké riziko pro lidské zdraví. Vyplývá to z výzkumu organizace Environmental Justice Foundation se sídlem v Londýně. Hlavní autorka zprávy Naima Fenderl web CNN upozornila, že mezi možná zdravotní rizika patří rakovina, genetické změny a poškození hormonálního i reprodukčního systému. Vědci při výpočtu celkového rizika posuzovali účinky těchto chemikálií na lidský organismus společně s mírou vystavení obyvatelstva těmto látkám.
Americký prezident Donald Trump uspořádal v Bílém domě setkání s klíčovými představiteli technologického sektoru, které označil za výjimečné shromáždění osobností budujících novou éru Spojených států. Schůzky se zúčastnili šéfové společností OpenAI, Anthropic, Nvidia, SpaceX, Meta a Google. Hlavním tématem jednání byl překotný rozvoj umělé inteligence a způsoby, jak čelit jejím potenciálním rizikům. Prezident po uzavřeném jednání předstoupil před novináře spolu s předními technologickými magnáty.