Extrémní vlny veder a dlouhotrvající sucha spouštějí v letošním roce po celém světě lesní požáry nevídaného rozsahu. Podle údajů klimatických odborníků a satelitních systémů lehnulo popelem již více než 370 milionů akrů půdy napříč osmdesáti zeměmi. Celková zasažená plocha tak dosahuje rozlohy, která překračuje spojené území Francie, Španělska a Německa. Odborníci podle The Independent zdůrazňují, že letošní požáry se šíří výrazně rychleji a mají destruktivnější dopady než kdykoli v moderní historii.
Dopady klimatické krize zasáhly prakticky všechny obydlené kontinenty bez výjimky. Ohnivé živly pustoší savany v subsaharské Africe, deštné pralesy v Jižní Americe i turistické oblasti na atlantském pobřeží Francie. Jen na evropském kontinentu shořelo přes 550 tisíc hektarů půdy, přičemž v Kanadě se odhady zničené plochy pohybují mezi čtyřmi až šesti miliony hektarů. Situaci v mnoha regionech komplikují rekordní teploty, které překračují hranici 45 stupňů Celsia.
Lidské a ekonomické ztráty neustále rostou a staví místní samosprávy před nevídané výzvy. Předběžné finanční odhady vyčíslují škody v Evropě na 15,6 až 19,1 miliardy eur. Ve Francii a Španělsku muselo své domovy opustit přes 300 tisíc obyvatel, zatímco v Kanadě bylo evakuováno téměř 10 tisíc příslušníků domorodých komunit. Způsobené škody navíc dramaticky zhoršuje znečištění ovzduší, když toxické zplodiny z hořících porostů dlouhodobě ohrožují zdraví obyvatelstva.
Ani Spojené království nezůstalo ušetřeno a čelí nejhorší sezóně požárů za poslední roky. Na britském území bylo dosud zaznamenáno více než tisíc požárů, z nichž téměř polovina vypukla v průběhu měsíce července. Rozsáhlé plameny zasáhly oblasti New Forest, West Midlands či národní park Peak District, kde shořelo území odpovídající devíti stovkám fotbalových hřišť. Meteorologické služby přitom varují, že další vlna veder může zemi zasáhnout i během nadcházejícího září.
Klimatologové upozorňují, že rostoucí globální teploty vytvářejí extrémně hořlavé prostředí, ve kterém se požáry chovají nepředvídatelně. Podle expertů z Imperial College London jsou současné incidenty podstatně agresivnější než v minulosti. Přestože se celková rozloha spáleného území v některých oblastech globálně snižuje kvůli změnám ve využití krajiny, intenzita a množství uvolněných emisí uhlíku trhají historické rekordy.
Evropský prostor zaznamenal posun požární aktivity do severnějších částí kontinentu, které dříve podobnými krizemi netrpěly. Vedle těžce zasažené Francie, kde prezident Emmanuel Macron označil situaci za nejhorší od druhé světové války, čelí vysokým emisím a požárům také Německo, Nizozemsko, Polsko či Norsko. Tradičně zasažené státy jako Řecko, Španělsko nebo Portugalsko hlásí tisíce zničených budov a plnou vytíženost všech záchranných složek.
Nápor na záchranné systémy je tak obrovský, že jednotlivé státy nedokážou reagovat na více ohnisek současně. Krizové štáby se potýkají s nedostatkem hasební techniky, především specializovaných letadel. Satelitní monitory zaznamenávají situace, kdy je nutné současně sledovat více než desítku masivních požárů na různých místech Evropy, což paralyzuje standardní postupy požární ochrany.
Na severoamerickém kontinentu přinesla letošní sezóna zásadní zhoršení kvality ovzduší. V kanadské provincii Ontario byly zaznamenány nejvyšší emise z požárů od roku 2003 během pouhých pěti dnů a plameny zasáhly i odlehlá teritoria, kde se požáry běžně nevyskytují. V americké Kalifornii zničily tisíce požárů do začátku léta téměř čtvrt milionu akrů půdy.
Africký kontinent zaznamenal nejvyšší počet jednotlivých požárů ze všech světových regionů, když od května tvořil téměř polovinu všech globálních ohnisek. Ačkoliv byla průměrná intenzita afrických požárů nižší než v kanadských boreálních lesích, celkové množství přesahující 191 tisíc požárů představuje pro místní ekosystémy obrovskou zátěž.
Rovněž v Asii, Jižní Americe a Austrálii způsobují extrémy počasí tragické události. V Chile si lednové požáry vyžádaly 21 lidských životů a zničily stovky obydlí na ploše 45 tisíc hektarů. V Japonsku bojovali hasiči celé týdny s druhým největším požárem za čtyřicet let, zatímco Jižní Korea zaznamenala rekordní teploty dosahující 42 stupňů Celsia.
Podle odborníků na řízení rizik nejsou zastaralé infrastruktury mnoha evropských států na podobné katastrofy připraveny. V zemích jako Velká Británie chybí preventivní správa krajiny i bezpečnostní zóny mezi vegetací a obytnou zástavbou. Chybějící adaptace měst a vesnic na ohňová rizika zvyšuje zranitelnost obyvatelstva při jakémkoliv selhání lidského faktoru nebo přírodním vznícení.
Odborníci proto apelují na změnu strategie z pouhé reakce na vzniklé kříže směrem k dlouhodobé prevenci a krizovému plánování. Důraz musí být kladen na zachování stanic hasičského záchranného sboru, modernizaci vybavení a vytváření protipožárních pásů v krajině. Přestože extrémním požárům nelze zcela zabránit, správná správa území může výrazně snížit riziko katastrofálních škod.
Extrémní vlny veder a dlouhotrvající sucha spouštějí v letošním roce po celém světě lesní požáry nevídaného rozsahu. Podle údajů klimatických odborníků a satelitních systémů lehnulo popelem již více než 370 milionů akrů půdy napříč osmdesáti zeměmi. Celková zasažená plocha tak dosahuje rozlohy, která překračuje spojené území Francie, Španělska a Německa. Odborníci podle The Independent zdůrazňují, že letošní požáry se šíří výrazně rychleji a mají destruktivnější dopady než kdykoli v moderní historii.
Ukrajinské ministerstvo obrany oznámilo vyřazení z provozu sedmi z deseti největších logistických center ruské e-commerce platformy Wildberries. Prohlášení následovalo po rozsáhlém dronovém útoku v Moskevské oblasti, který způsobil masivní požáry v klíčovém komplexu společnosti v obci Koledino o rozloze 250 tisíc metrů čtverečních a také v logistickém centru Severnoje Domodědovo. Oba objekty musely zcela zastavit svůj provoz.
Vysoké teploty a dlouhotrvající vlny veder v letošním letním období zasadily evropské ekonomice těžkou ránu. Podle rozsáhlých analýz ekonomů z nizozemské banky Triodos mohou tyto klimatické výkyvy připravit HDP Evropské unie až o 180 miliard eur, což v praxi znamená snížení očekávaného hospodářského růstu celého bloku přibližně o jeden procentní bod.
Vývoz ukrajinského obilí čelí vážné krizi, která je důsledkem intenzivních ruských útoků v Černém moři, nepříznivých klimatických podmínek i trvajícího odporu středoevropských sousedů. Intenzivní raketové údery na přístavní infrastrukturu vyhrotily bezpečnostní situaci na námořních trasách do té míry, že nákladní lodi do klíčových ukrajinských přístavů v okolí Oděsy přestaly vplouvat. Námořní přepravci i posádky plavidel odmítají z obav o životy riskovat plavbu přes Černé moře.
Následující dekáda nabídne milovníkům vesmírných úkazů několik zatmění Slunce, přičemž to vůbec nejvýznamnější nastane 2. srpna 2027. Podle slunečního astrofyzika Ryana Frenche z Laboratoře pro atmosféru a vesmírnou fyziku v Coloradu půjde o nejdelší úplné zatmění Slunce, které bude možné během našeho života pozorovat. Fáze totality, kdy měsíc zcela zakryje sluneční kotouč, potrvá v některých místech přes šest minut.
Ruské jednotky v brzkých ranních hodinách podnikly rozsáhlý raketový útok na Kyjev. Podle starosty města Vitalije Klička způsobil úder požáry nejméně ve dvou městských částech. Armádní administrativa metropole potvrdila nejméně jednoho zraněného člověka. Ve městě po vyhlášení leteckého poplachu zaznělo několik silných výbuchů.
Ruská armáda utrpěla v průběhu července jedny z nejvyšších lidských i materiálních ztrát od začátku invaze, zatímco ukrajinské síly zaznamenaly nejvýraznější územní zisky za více než rok. Odhady ukrajinského ministerstva obrany založené na vyhodnocování dělostřeleckých a dronových snímků uvádějí, že Ruská federace přišla v červenci o více než 42 tisíc vojáků. Jde o nejvyšší měsíční bilanci zabitých či těžce raněných ruských vojáků od začátku roku 2025.
Ruský prezident Vladimir Putin nemá zájem ukončit válku na Ukrajině, protože kvůli své klesající popularitě si nemůže dovolit uzavřít mír. V podcastu World of Trouble britského deníku The Independent to uvedl protikorupční aktivista sir Bill Browder. Podle něj by ztráta moci v případě mírové dohody znamenala pro Putina osobní likvidaci ze strany vlastních občanů.
Federální odvolací soud v USA nařídil zastavení stavby kontroverzního tanečního sálu v hodnotě 400 milionů dolarů, který v Bílém domě prosazuje prezident Donald Trump. Rozhodnutí představuje vážnou překážku pro administrativu a otevírá cestu k právní bitvě před Nejvyšším soudem.
Zajatí afričtí rekruti, kteří bojovali na straně Ruska a skončili v ukrajinském zajetí, se stali součástí diplomatického a geopolitického boje o vliv mezi Moskvou a Kyjevem. Ukrajina se snaží na africkém kontinentu poukazovat na to, že Kreml zneužívá tamní obyvatele jako postradatelnou sílu v první linii.
Napětí v Hormuzském průlivu opět vyostřil další útok na komerční plavidlo a ostrá slovní přestřelka mezi Washingtonem a Teheránem. Spojené arabské emiráty obvinily Írán, že jeho Islámské revoluční gardy v průlivu zasáhly loď spojenou se státní ropnou společností ADNOC.
Hospodářské dopady zablokování Hormuzského průlivu jsou předmětem častých debat, avšak riziko ekologických škod způsobených dlouhodobým odstavením lodí zůstávalo dosud opomíjeno. Nedávný výzkum ukazuje, že více než 1 500 obchodních plavidel, která od února uvízla v Perském zálivu, představuje značnou hrozbu pro životní prostředí. Na jejich trupech se totiž ve zvýšené míře usazují mořské organismy.