Marine Le Penová, lídryně francouzské krajní pravice, otevřeně podpořila maďarského premiéra Viktora Orbána v jeho rozhodnutí zablokovat unijní půjčku pro Ukrajinu ve výši 90 miliard eur. Během své návštěvy Budapešti, kde se v pondělí účastnila setkání vlasteneckých a pravicových lídrů, označila tento krok za „dobré rozhodnutí“. Podle ní by Francie neměla čekat na ostatní země, aby začaly jednat rozumně a chránit vlastní zájmy.
Hlavním argumentem Le Penové pro zastavení finanční pomoci Kyjevu je alarmující stav francouzských veřejných financí. Francie se podle ní nachází v troskách a kvůli vysokému deficitu i státnímu dluhu si již nemůže dovolit poskytovat půjčky, u kterých je předem jasné, že nebudou nikdy splaceny. Zdůraznila, že stát musí začít hospodařit zodpovědně a peníze, které má k dispozici, si musí nechat pro své vlastní občany.
Návštěva Budapešti byla součástí širšího setkání frakce Patrioti pro Evropu, do které patří jak Národní sdružení Le Penové, tak Orbánův Fidesz. Kromě francouzské političky se jednání zúčastnil také nizozemský lídr Geert Wilders a italský vicepremiér Matteo Salvini. Setkání probíhá v době, kdy se Maďarsko připravuje na klíčové volby, které se uskuteční 12. dubna, a Le Penová využila příležitost k vyjádření pevné podpory svému maďarskému spojenci.
Viktor Orbán se těší podpoře i z druhé strany Atlantiku. Během víkendu proběhla v Maďarsku evropská edice konference CPAC, na které v rámci videozdravice vystoupil americký prezident Donald Trump. Ten zopakoval svou „naprostou a totální“ podporu Orbánovi v nadcházejících volbách. Právě Trumpův vliv v regionu a jeho probíhající válka v Íránu jsou faktory, které výrazně formují současnou evropskou politiku.
Marine Le Penová se však od velmocí, jako jsou USA, snaží držet určitý odstup. Přestože Trumpa respektuje, zdůraznila, že Francie musí hájit především své vlastní zájmy. Jako varovný příklad uvedla Trumpovu celní válku proti Evropě, která podle ní dokazuje, proč je nutné, aby si evropské státy zachovaly nezávislost na vnějších mocnostech a nenechaly se vmanipulovat do cizích konfliktů.
Tento postoj rezonuje s Orbánovou dlouhodobou strategií, kdy se Maďarsko snaží vystupovat jako suverénní hráč schopný vetovat rozhodnutí Bruselu, která považuje za nevýhodná. Le Penová v Budapešti jasně ukázala, že v případě svého budoucího úspěchu ve Francii hodlá uplatňovat podobně asertivní politiku, která upřednostní národní rozpočet před mezinárodními závazky a pomocí válčícím zemím.
Situace v Maďarsku je o to napjatější, že se objevují obvinění z úniku citlivých informací EU směrem k Rusku. Evropská komise již požaduje po Budapešti vysvětlení těchto podezření, což jen prohlubuje krizi důvěry mezi Maďarskem a zbytkem Unie. Pro Le Penovou a její spojence je však Orbánův model vládnutí inspirací, jak čelit tlaku Bruselu i dopadům globálních krizí na domácí ekonomiku.
Země v roce 2025 dosáhla rekordních úrovní zachyceného tepla a OSN v pondělí varovala, že následky tohoto oteplování budou přetrvávat po tisíce let. Světová meteorologická organizace (WMO) ve své výroční zprávě potvrdila, že všech jedenáct nejteplejších let v historii měření nastalo v období mezi roky 2015 a 2025. Loňský rok se zařadil na druhou až třetí příčku nejteplejších let s průměrnou teplotou o 1,43 stupně Celsia vyšší, než byl průměr v letech 1850 až 1900.
Marine Le Penová, lídryně francouzské krajní pravice, otevřeně podpořila maďarského premiéra Viktora Orbána v jeho rozhodnutí zablokovat unijní půjčku pro Ukrajinu ve výši 90 miliard eur. Během své návštěvy Budapešti, kde se v pondělí účastnila setkání vlasteneckých a pravicových lídrů, označila tento krok za „dobré rozhodnutí“. Podle ní by Francie neměla čekat na ostatní země, aby začaly jednat rozumně a chránit vlastní zájmy.
Izraelský protiraketový systém Železná kopule (Iron Dome) a jeho další vyspělé vrstvy čelí nové, mimořádně nebezpečné výzvě. Írán začal masivně využívat balistické rakety s kazetovou municí, které dokážou obcházet dosud neprostupnou obranu. Tato taktika, využívající pokročilé střely typu Chorramšahr, vystavuje izraelská města útokům desítek malých náloží, které se rozptýlí v ovzduší a promění noc v déšť zářících smrtících bodů.
Válka v Íránu, která naplno vypukla na konci února, se ukázala být nečekaným strategickým dárkem pro ruského prezidenta Vladimira Putina. Zatímco americké a izraelské síly systematicky likvidují íránské námořnictvo, letectvo a kapacity obranného průmyslu, Kreml těží z globálního chaosu, který tato kampaň vyvolala. Pro Rusko, jehož ekonomika i diplomacie jsou pod tlakem kvůli invazi na Ukrajinu, představuje tento konflikt vítané rozptýlení pozornosti světa.
Vojenská operace Spojených států proti Íránu vynesla na světlo palčivou otázku, o které se v kuloárech Bruselu hovoří již dlouho: naléhavou potřebu evropské strategické autonomie. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová v reakci na aktuální krizi vyzvala k vytvoření nové zahraniční politiky, která by dovedla blok k „evropské nezávislosti“. Podle politologů však k dosažení skutečné svobody na Trumpově Americe nestačí pouze rétorický odpor, ale hluboká vnitřní proměna samotné EU.
Prezident USA Donald Trump nečekaně pozastavil plány na bombardování íránských elektráren a energetických uzlů. Útoky, které měly začít po vypršení původního ultimáta, odložil o pět dní s vysvětlením, že probíhající diplomatické rozhovory mezi Washingtonem a Teheránem jsou překvapivě slibné. Na své sociální síti Truth Social tyto schůzky označil za velmi produktivní a naznačil, že by mohly vést k úplnému ukončení válečného stavu na Blízkém východě.
Svět s napětím sleduje hodiny, které odtikávají poslední čas z ultimáta amerického prezidenta Donalda Trumpa. Ten dal Íránu jasný termín: buď bezpodmínečně otevře Hormuzský průliv, nebo bude čelit totálnímu zničení své energetické sítě. Lhůta vyprší v pondělí 23. března ve 23:44 GMT (v úterý v 0:44 našeho času), což v Teheránu odpovídá brzkým ranním hodinám následujícího dne.
Teherán přitvrzuje svou rétoriku a varuje, že jakýkoli útok na jeho pobřeží nebo ostrovy povede k úplnému zablokování Perského zálivu. Íránská rada obrany prostřednictvím agentury Fars oznámila, že je připravena zaminovat všechny přístupové cesty a komunikační linie v oblasti. Podle prohlášení by k tomu byly využity různé typy námořních min, včetně těch plovoucích, které lze vypouštět přímo z pobřeží.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu sází v probíhající válce s Íránem na všechno. Podle analytiků i hlasů z jeho blízkého okolí věří, že zničení íránské „osy zla“ je jedinou cestou, jak rehabilitovat svou pověst po tragických událostech ze 7. října 2023. V sázce přitom není jen jeho politický odkaz, ale vzhledem k probíhajícím soudním procesům dost možná i jeho osobní svoboda.
Situace na ukrajinském bojišti se v posledním týdnu opět vyostřila, k čemuž přispělo i přívětivější jarní počasí. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského se ruská armáda pokouší zintenzivnit své ofenzivní operace a využít lepších podmínek v terénu. Výsledkem těchto snah je však podle Kyjeva především drastický nárůst ruských ztrát, které za pouhých sedm dní přesáhly 8 000 mrtvých a vážně zraněných vojáků.
V březnu oznámila americká administrativa pod vedením Donalda Trumpa vypsání odměny ve výši 10 milionů dolarů za informace vedoucí k dopadení klíčových představitelů íránského režimu. Tento krok přišel v době extrémního napětí a probíhajících vojenských úderů v regionu. Seznam zahrnuje postavy, které tvoří samotnou páteř politické, zpravodajské a bezpečnostní struktury Islámské republiky.
Český film asi nemá větší legendu. Jiřina Bohdalová za několik týdnů oslaví půlkulaté 95. narozeniny. Jednoho dne však přijde okamžik, kdy se s ní Česko bude loučit. Slavná herečka je nicméně přesvědčena, že má nesmrtelnost zajištěnou.