Ukrajina v rámci nejnovějšího mírového plánu navrhuje vytvoření demilitarizované „svobodné ekonomické zóny“ v oblasti Donbasu, kde by mohly působit americké obchodní zájmy. Tento krok má být pokusem, jak přimět amerického prezidenta Donalda Trumpa k podpoře návrhu. Podle mluvčí Bílého domu Karoline Leavittové je Trump, který ve středu vyjádřil skepsi ohledně vyhlídek na průlom v jednáních, s revidovaným, 20bodovým plánem seznámen.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj ve čtvrtek uvedl, že ačkoliv je kontrola nárazníkové zóny ve východní Ukrajině stále předmětem jednání, nový návrh počítá se stažením vojsk jak Ruska, tak Ukrajiny z této oblasti. To podle něj představuje kompromis oproti původnímu, 28bodovému plánu, který vytvořily USA s ruskými vstupy a kde se počítalo s kontrolou oblasti ze strany ruských vojsk. Zelenskyj však zdůraznil, že Ukrajina stáhne své síly až po obdržení smysluplných bezpečnostních záruk od spojenců proti budoucí agresi Moskvy.
Zdroje obeznámené s návrhem vyjádřily skepsi ohledně jeho přijetí Ruskem. Naznačují, že Trump stále vnímá Ukrajinu jako slabší a tvárnější stranu konfliktu, zejména po korupčním skandálu, který vedl k rezignaci dlouholetého šéfa kanceláře prezidenta Andrije Jermaka. Jeden ze zdrojů uvedl, že Bílý dům využívá tento skandál k tlaku na Zelenského.
Zatímco evropští lídři požádali Trumpa, aby příští týden navštívil Berlín a pokračoval v rozhovorech, účast prezidenta je vysoce nepravděpodobná, pokud nedojde k podstatným změnám ve společném ukrajinsko-evropském plánu. Mluvčí Bílého domu Leavittová potvrdila, že Spojené státy vyšlou zástupce na jednání s evropskými a ukrajinskými představiteli do Paříže o nadcházejícím víkendu pouze v případě, že „bude existovat reálná šance na podepsání mírové dohody“. Dodala, že prezidenta „omrzely schůzky jen kvůli schůzkám“.
Trumpův zvláštní vyslanec Steve Witkoff má v úmyslu se jednání s bezpečnostními představiteli tento víkend zúčastnit. Trump naznačil, že bezpečnostní záruky, které Ukrajina požaduje k odrazení budoucího útoku Ruska, by měly primárně nést evropské státy. Ukrajinský prezident uvedl, že vedl konstruktivní a hloubkový rozhovor o bezpečnostních zárukách s americkým ministrem zahraničí Marcem Rubiem, ministrem obrany Petem Hegsethem a dalšími americkými představiteli i generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem.
Evropský obranný představitel, který hovořil pod podmínkou anonymity, uvedl, že spojenci na kontinentu plánují přesunout na Ukrajinu vojska a monitorovací zařízení, včetně dronů, které by dohlížely na dodržování mírového plánu. Tato vojska sice budou na zemi, ale nebudou působit na frontové linii. Evropané zdůrazňují potřebu hlubší politické koordinace s Washingtonem ohledně rozhovorů, což odráží frustraci z toho, že dosud neměli plné místo u jednacího stolu.
Britský ministr obrany John Healey při návštěvě Washingtonu řekl, že takzvaná Koalice ochotných je připravena „převzít těžkou práci v Evropě, společně s příspěvkem k bezpečnostním zárukám, o kterém mluvil prezident Trump“. Uvedl, že na průzkumných návštěvách Ukrajiny se již podílelo asi 200 vojenských plánovačů z více než 30 zemí a vojska jsou připravena.
Revize ukrajinského plánu také odstranila pasáže, které vylučovaly budoucí členství Ukrajiny v NATO, a vyzývá k uspořádání voleb na Ukrajině, což je požadavek, který prosazují jak Trump, tak ruský prezident Vladimir Putin. Zelenskyj je nyní připraven volby uspořádat krátce po zajištění míru. Moskva nicméně trvá na tom, aby Rusko kontrolovalo celý sporný region Donbasu a získalo záruky, že Ukrajině bude odepřeno budoucí členství v NATO.
Křehké příměří v Perském zálivu, které trvá teprve čtyři týdny, začíná pod náporem obnoveného napětí mezi Spojenými státy a Íránem vykazovat vážné trhliny. Podle webu BBC se region ocitá v nebezpečném bodě, kdy hrozí, že jediný chybný výpočet nebo špatně pochopený záměr spustí návrat k totální válce. Strategický Hormuzský průliv se stal ústředním bodem této krize a diplomatická jednání v Pákistánu zatím nepřinesla žádný hmatatelný výsledek.
Když byl 8. května 2025 zvolen Robert Prevost novou hlavou katolické církve, přijal jméno Lev XIV. a zástupy na Svatopetrském náměstí pozdravil Kristovými slovy: „Pokoj vám.“ Právě mír a lidská důstojnost se staly ústředními pilíři pontifikátu historicky prvního amerického papeže, který nyní završuje svůj první rok v úřadu.
Současná geopolitická situace a opakující se střety mezi Donaldem Trumpem a evropskými lídry nutí Evropu k dříve nepředstavitelné úvaze: jak zajistit vlastní bezpečnost s výrazně menším přispěním Spojených států. Ačkoliv USA zůstávají členem NATO, jejich nynější postoj, zahrnující snižování počtu vojáků a oslabování politických závazků, vyžaduje od evropských spojenců zásadní přehodnocení obranné architektury kontinentu.
Německo čelí vážnému problému ve své obranné strategii poté, co americký prezident Donald Trump rozhodl o stažení tisíců vojáků ze země. Tento krok fakticky pohřbil dřívější plány na rozmístění amerických raket dlouhého doletu na německém území. Berlín se spoléhal na to, že tyto zbraně budou klíčovým prvkem odstrašování Ruska, nyní se však zdá, že slibované posily nedorazí.
Prezident Donald Trump představil ve svém návrhu rozpočtu na rok 2027 ambiciózní plán na obnovu americké námořní dominance, který označuje jako „Zlatou flotilu“. Tato iniciativa zahrnuje rekordní investici ve výši 65,7 miliardy dolarů určenou výhradně na stavbu lodí, což představuje největší nárůst od dob druhé světové války a studené války. Cílem je vybudovat celkem 34 nových plavidel, včetně 18 bojových a 16 podpůrných lodí, mezi nimiž figurují ponorky tříd Virginia a Columbia či torpédoborce.
Nedostatek materiálů a rostoucí přepravní náklady, to jsou dvě zásadní překážky, jimž v sílící míře čelí čeští průmyslníci. Jejich náklady kvůli těmto překážkám letos v dubnu narůstaly nejvýrazněji od května 2022, plyne ze zveřejněného šetření podmínek v tuzemském zpracovatelském průmyslu, které pravidelně provádí společnost S&P Global.
Napětí v Hormuzském průlivu v posledních hodinách výrazně vzrostlo poté, co obě strany konfliktu zahájily v této strategické oblasti palbu. Prezident Donald Trump se odmítl jasně vyjádřit k dotazu, zda příměří mezi Spojenými státy a Íránem nadále zůstává v platnosti.
Nejméně pět tisíc vojáků se Washington chystá stáhnout z Německa, kde má americká armáda nejpočetnější evropskou posádku. Podle prezidenta Donalda Trumpa zmizí od našich sousedů ještě více vojáků.
V Česku jsme si o uplynulém víkendu užili předčasné léto, které i na nejvyšších horách definitivně ukončilo zimu. Už i v Krkonoších roztála souvislá sněhová pokrývka. Sníh zmizel dříve, než bývá zvykem.
Evropa musí urychleně převzít odpovědnost za svou vlastní bezpečnost a inspirovat se technologickou revolucí, kterou v oblasti obrany předvádí Ukrajina. Během pondělní návštěvy Atén to prohlásil německý ministr zahraničí Johann Wadephul. Podle něj zkušenosti z ukrajinského bojiště jasně ukazují, že moderní vojenské kapacity lze vyvíjet a nasazovat mnohem rychleji, než bylo v evropských zemích v posledních desetiletích zvykem.
Americký prezident Donald Trump oznámil spuštění operace s názvem „Project Freedom“ (Projekt Svoboda), jejímž cílem je vyvést stovky obchodních lodí uvízlých v Hormuzském průlivu. Tato strategická vodní cesta, kterou protéká pětina světové produkce ropy a zemního plynu, zůstává zablokovaná poté, co na ni Írán uvalil uzávěru v reakci na americko-izraelské nálety.
Napětí mezi Teheránem a Washingtonem v posledních dnech výrazně vzrostlo poté, co Írán předložil nový čtrnáctibodový mírový plán zaměřený na ukončení probíhajícího válečného konfliktu. Jednání mezi oběma zeměmi jsou na mrtvém bodě již od vyhlášení příměří z 8. dubna a dosud proběhlo pouze jedno kolo přímých rozhovorů. Revoluční gardy v neděli vzkázaly Spojeným státům, že si musí vybrat mezi „nemožnou“ vojenskou operací a pro ně „špatnou dohodou“.