Ukrajina v rámci nejnovějšího mírového plánu navrhuje vytvoření demilitarizované „svobodné ekonomické zóny“ v oblasti Donbasu, kde by mohly působit americké obchodní zájmy. Tento krok má být pokusem, jak přimět amerického prezidenta Donalda Trumpa k podpoře návrhu. Podle mluvčí Bílého domu Karoline Leavittové je Trump, který ve středu vyjádřil skepsi ohledně vyhlídek na průlom v jednáních, s revidovaným, 20bodovým plánem seznámen.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj ve čtvrtek uvedl, že ačkoliv je kontrola nárazníkové zóny ve východní Ukrajině stále předmětem jednání, nový návrh počítá se stažením vojsk jak Ruska, tak Ukrajiny z této oblasti. To podle něj představuje kompromis oproti původnímu, 28bodovému plánu, který vytvořily USA s ruskými vstupy a kde se počítalo s kontrolou oblasti ze strany ruských vojsk. Zelenskyj však zdůraznil, že Ukrajina stáhne své síly až po obdržení smysluplných bezpečnostních záruk od spojenců proti budoucí agresi Moskvy.
Zdroje obeznámené s návrhem vyjádřily skepsi ohledně jeho přijetí Ruskem. Naznačují, že Trump stále vnímá Ukrajinu jako slabší a tvárnější stranu konfliktu, zejména po korupčním skandálu, který vedl k rezignaci dlouholetého šéfa kanceláře prezidenta Andrije Jermaka. Jeden ze zdrojů uvedl, že Bílý dům využívá tento skandál k tlaku na Zelenského.
Zatímco evropští lídři požádali Trumpa, aby příští týden navštívil Berlín a pokračoval v rozhovorech, účast prezidenta je vysoce nepravděpodobná, pokud nedojde k podstatným změnám ve společném ukrajinsko-evropském plánu. Mluvčí Bílého domu Leavittová potvrdila, že Spojené státy vyšlou zástupce na jednání s evropskými a ukrajinskými představiteli do Paříže o nadcházejícím víkendu pouze v případě, že „bude existovat reálná šance na podepsání mírové dohody“. Dodala, že prezidenta „omrzely schůzky jen kvůli schůzkám“.
Trumpův zvláštní vyslanec Steve Witkoff má v úmyslu se jednání s bezpečnostními představiteli tento víkend zúčastnit. Trump naznačil, že bezpečnostní záruky, které Ukrajina požaduje k odrazení budoucího útoku Ruska, by měly primárně nést evropské státy. Ukrajinský prezident uvedl, že vedl konstruktivní a hloubkový rozhovor o bezpečnostních zárukách s americkým ministrem zahraničí Marcem Rubiem, ministrem obrany Petem Hegsethem a dalšími americkými představiteli i generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem.
Evropský obranný představitel, který hovořil pod podmínkou anonymity, uvedl, že spojenci na kontinentu plánují přesunout na Ukrajinu vojska a monitorovací zařízení, včetně dronů, které by dohlížely na dodržování mírového plánu. Tato vojska sice budou na zemi, ale nebudou působit na frontové linii. Evropané zdůrazňují potřebu hlubší politické koordinace s Washingtonem ohledně rozhovorů, což odráží frustraci z toho, že dosud neměli plné místo u jednacího stolu.
Britský ministr obrany John Healey při návštěvě Washingtonu řekl, že takzvaná Koalice ochotných je připravena „převzít těžkou práci v Evropě, společně s příspěvkem k bezpečnostním zárukám, o kterém mluvil prezident Trump“. Uvedl, že na průzkumných návštěvách Ukrajiny se již podílelo asi 200 vojenských plánovačů z více než 30 zemí a vojska jsou připravena.
Revize ukrajinského plánu také odstranila pasáže, které vylučovaly budoucí členství Ukrajiny v NATO, a vyzývá k uspořádání voleb na Ukrajině, což je požadavek, který prosazují jak Trump, tak ruský prezident Vladimir Putin. Zelenskyj je nyní připraven volby uspořádat krátce po zajištění míru. Moskva nicméně trvá na tom, aby Rusko kontrolovalo celý sporný region Donbasu a získalo záruky, že Ukrajině bude odepřeno budoucí členství v NATO.
Slovensko zažilo v nejnovějších datech Eurostatu, zveřejněných dnes, mimořádný příjmový skok. Medián ekvivalizovaného disponibilního příjmu vyskočil z 11 433 na 15 333 PPS (standard kupní síly) na osobu, tedy zhruba o 34 %. Ještě před rokem bylo Slovensko v tomto ukazateli úplně na chvostu EU. Teď se dramaticky přibližuje Česku
Exprezident Miloš Zeman znovu promluvil o další prezidentské kandidatuře, kterou podle dřívějšího vyjádření zvažuje. Jasno ale stále nemá. Zeman se podle svých slov definitivně rozhodne až ve chvíli, kdy to bude vyžadovat termín.
Američané poprvé přiznali, že na oběžné dráze mají zbraně, které mohou Vesmírné síly použít proti nepřátelům. Upozornil na to web Air and Space. Zástupci Pentagonu si veškeré detaily nechávají pro sebe, přesto se domnívají, že vyjádření pomůže s odstrašeným nepřátel.
Jak bude v Česku do konce týdne? Astronomický podzim sice stále nezačal, ale počasí už začíná připomínat tohle roční období. V neděli by však ještě teploty mohly dosáhnout letních hodnot. Příští týden už nicméně přinese další ochlazení, nastínili meteorologové.
Plánovaný diplomatický summit mezi Velkou Británií a Evropskou unií se potýká s dalším odkladem. Britská vláda trvá na tom, že rozhovory musejí zahrnout novou evropskou legislativu zaměřenou na ochranu kontinentálního průmyslu. Bez zařazení iniciativy označené jako „Made in Europe“ na pořad jednání odmítá Londýn stanovit nový termín schůzky.
Vedení amerického Ministerstva obrany intenzivně pracuje na začlenění umělé inteligence do téměř všech složek armády, a to i přes varování zákonodárců a odborníků. Představitelé Pentagonu zdůrazňují, že jakékoli zpomalení vývoje by mohlo předat kontrolu zahraničním protivníkům. Odmítají proto výzvy zástupců technologického průmyslu i členů Kongresu k dočasnému pozastavení vývoje a vyhodnocení dlouhodobých dopadů těchto systémů. Podle armádních špiček je udržení náskoku v oblasti umělé inteligence klíčové pro vojenskou i ekonomickou bezpečnost Spojených států.
Američtí vědci úspěšně vypěstovali myši, v jejichž mozcích fungují lidské buňky. Průlomový výzkum publikovaný v časopise Nature probíhal pod nezávislým etickým dohledem. Odborníci zdůrazňují, že ačkoliv část mozkové tkáně hlodavců pochází z člověka, nejedná se o zvířata myslící lidským způsobem.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová ve svém projevu o stavu Evropské unie podrobně popsala klimatické a energetické problémy, kterým kontinent čelí. Ve svém vystoupení před Evropským parlamentem však nenabídla jasná řešení ani nové konkrétní kroky k jejich překonání. Projev se tak podle odborníků i ekologických organizací oslovených webem Politico soustředil především na pojmenování potíží a obhajobu dosavadní práce Komise.
Německý spolkový kancléř Friedrich Merz čelí hluboké politické krizi a možnému tlaku na odstoupení pouhých šestnáct měsíců od nástupu do úřadu. Jeho pozici ohrožuje historický pokles veřejné podpory i nadcházející zemské volby v Mecklenbursku-Předním Pomořansku a v Berlíně. Vysoce postavení členové Křesťanskodemokratické unie v zákulisí diskutují o možnosti výměny kancléře s cílem zastavit prudký propad preferencí.
Spojené státy odmítly udělit vstupní vízum palestinskému prezidentovi Mahmúdu Abbásovi, který se chtěl zúčastnit zasedání Valného shromáždění OSN v New Yorku. Americké ministerstvo zahraničí současně oznámilo, že odepře víza řadě dalších představitelů Palestinské samosprávy a Organizace pro osvobození Palestiny. Jako hlavní důvod Washington uvedl neplnění závazků v oblasti reforem a kroky, které podle něj maří naděje na mírové urovnání. Rozhodnutí americké administrativy potvrdily zahraniční zdroje.
Řeky po celém světě čelily v roce 2025 jednomu z nejsušších období za více než tři desetiletí. Komplexní studie Světové meteorologické organizace ukázala, že celosvětové zásoby sladké vody prudce klesají pod dlouhodobé normály. Dopady klimatické krize vedou k extrémnímu počasí a vytvářejí stále nevyzpytatelnější koloběh vody. Světové toky tak kolísají mezi extrémním suchem a prudkými záplavami.
Bratr zesnulé princezny Diany Charles Spencer ve svých chystaných pamětech tvrdí, že mu současný král Karel III. několik dní po její smrti řekl, že na ni veřejnost brzy zapomene. Uvedl to server CNN.