Ukrajina v rámci nejnovějšího mírového plánu navrhuje vytvoření demilitarizované „svobodné ekonomické zóny“ v oblasti Donbasu, kde by mohly působit americké obchodní zájmy. Tento krok má být pokusem, jak přimět amerického prezidenta Donalda Trumpa k podpoře návrhu. Podle mluvčí Bílého domu Karoline Leavittové je Trump, který ve středu vyjádřil skepsi ohledně vyhlídek na průlom v jednáních, s revidovaným, 20bodovým plánem seznámen.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj ve čtvrtek uvedl, že ačkoliv je kontrola nárazníkové zóny ve východní Ukrajině stále předmětem jednání, nový návrh počítá se stažením vojsk jak Ruska, tak Ukrajiny z této oblasti. To podle něj představuje kompromis oproti původnímu, 28bodovému plánu, který vytvořily USA s ruskými vstupy a kde se počítalo s kontrolou oblasti ze strany ruských vojsk. Zelenskyj však zdůraznil, že Ukrajina stáhne své síly až po obdržení smysluplných bezpečnostních záruk od spojenců proti budoucí agresi Moskvy.
Zdroje obeznámené s návrhem vyjádřily skepsi ohledně jeho přijetí Ruskem. Naznačují, že Trump stále vnímá Ukrajinu jako slabší a tvárnější stranu konfliktu, zejména po korupčním skandálu, který vedl k rezignaci dlouholetého šéfa kanceláře prezidenta Andrije Jermaka. Jeden ze zdrojů uvedl, že Bílý dům využívá tento skandál k tlaku na Zelenského.
Zatímco evropští lídři požádali Trumpa, aby příští týden navštívil Berlín a pokračoval v rozhovorech, účast prezidenta je vysoce nepravděpodobná, pokud nedojde k podstatným změnám ve společném ukrajinsko-evropském plánu. Mluvčí Bílého domu Leavittová potvrdila, že Spojené státy vyšlou zástupce na jednání s evropskými a ukrajinskými představiteli do Paříže o nadcházejícím víkendu pouze v případě, že „bude existovat reálná šance na podepsání mírové dohody“. Dodala, že prezidenta „omrzely schůzky jen kvůli schůzkám“.
Trumpův zvláštní vyslanec Steve Witkoff má v úmyslu se jednání s bezpečnostními představiteli tento víkend zúčastnit. Trump naznačil, že bezpečnostní záruky, které Ukrajina požaduje k odrazení budoucího útoku Ruska, by měly primárně nést evropské státy. Ukrajinský prezident uvedl, že vedl konstruktivní a hloubkový rozhovor o bezpečnostních zárukách s americkým ministrem zahraničí Marcem Rubiem, ministrem obrany Petem Hegsethem a dalšími americkými představiteli i generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem.
Evropský obranný představitel, který hovořil pod podmínkou anonymity, uvedl, že spojenci na kontinentu plánují přesunout na Ukrajinu vojska a monitorovací zařízení, včetně dronů, které by dohlížely na dodržování mírového plánu. Tato vojska sice budou na zemi, ale nebudou působit na frontové linii. Evropané zdůrazňují potřebu hlubší politické koordinace s Washingtonem ohledně rozhovorů, což odráží frustraci z toho, že dosud neměli plné místo u jednacího stolu.
Britský ministr obrany John Healey při návštěvě Washingtonu řekl, že takzvaná Koalice ochotných je připravena „převzít těžkou práci v Evropě, společně s příspěvkem k bezpečnostním zárukám, o kterém mluvil prezident Trump“. Uvedl, že na průzkumných návštěvách Ukrajiny se již podílelo asi 200 vojenských plánovačů z více než 30 zemí a vojska jsou připravena.
Revize ukrajinského plánu také odstranila pasáže, které vylučovaly budoucí členství Ukrajiny v NATO, a vyzývá k uspořádání voleb na Ukrajině, což je požadavek, který prosazují jak Trump, tak ruský prezident Vladimir Putin. Zelenskyj je nyní připraven volby uspořádat krátce po zajištění míru. Moskva nicméně trvá na tom, aby Rusko kontrolovalo celý sporný region Donbasu a získalo záruky, že Ukrajině bude odepřeno budoucí členství v NATO.
Žádost premiéra Benjamina Netanjahua o milost podaná k prezidentovi Isaaku Herzogovi ve třech korupčních kauzách, za které je momentálně souzen, uvrhla Izrael do další ústavní a právní krize. Podle odborníků je neexistence přiznání viny nebo pochybení v premiérově žádosti klíčovým faktorem, který staví jeho požadavek na právně nejistou půdu. Tento tah je vnímán jako „zoufalá přihrávka“ (Hail Mary), po které je udělení milosti vysoce nepravděpodobné.
Vědci hlásí významný pokrok ve vývoji vakcíny proti viru Nipah, smrtícímu onemocnění s úmrtností až 75 %, pro které v současné době neexistuje žádná schválená vakcína ani léčba. Vakcína je nyní připravena na zkoušky fáze II. Tento krok je považován za „důležitý posun vpřed“ v ochraně zranitelných populací proti tomuto fatálnímu viru, který Světová zdravotnická organizace (WHO) považuje za výzkumnou prioritu kvůli jeho pandemickému potenciálu.
Ukrajina v rámci nejnovějšího mírového plánu navrhuje vytvoření demilitarizované „svobodné ekonomické zóny“ v oblasti Donbasu, kde by mohly působit americké obchodní zájmy. Tento krok má být pokusem, jak přimět amerického prezidenta Donalda Trumpa k podpoře návrhu. Podle mluvčí Bílého domu Karoline Leavittové je Trump, který ve středu vyjádřil skepsi ohledně vyhlídek na průlom v jednáních, s revidovaným, 20bodovým plánem seznámen.
Česko se v pátek odpoledne rozloučilo s moderátorem Patrikem Hezuckým, který na den přesně před týdnem podlehl vážné nemoci. Bylo mu 55 let. Neveřejného smutečního obřadu se zúčastnilo mnoho kolegů zesnulého a dalších osobností tuzemského šoubyznysu. V lednu se ještě uskuteční benefiční koncert v pražské O2 areně.
Inflace se stala klíčovým tématem v rétorice Bílého domu po návratu Donalda Trumpa do úřadu. Roční míra inflace (měřená indexem spotřebitelských cen – CPI) byla v lednu, kdy prezident Trump převzal Bílý dům, 3,0 %. V září, v posledním měsíci, za který jsou k dispozici údaje CPI, byla tato míra taktéž 3,0 %. Skutečnost, že míra inflace zůstala během prvních osmi měsíců Trumpova funkčního období nezměněna, vyvrací jeho triumfální tvrzení o tom, že „inflace se zastavila“, přestože „zdědil nejhorší inflaci v historii naší země“.
Vývojáři umělé inteligence na africkém kontinentu čelí zásadní výzvě: jak trénovat modely, aby rozuměly a odpovídaly v místních jazycích, když neexistují téměř žádné psané zdroje k přečtení. Zatímco pro angličtinu existuje přes 7 milionů článků na Wikipedii, u většiny z odhadovaných 1500 až 3000 afrických jazyků je dostupnost dat minimální. Například tigriňa, kterou mluví asi 9 milionů lidí v Etiopii a Eritrei, má pouze 335 článků, a pro akan, nejpoužívanější rodný jazyk v Ghaně, není na Wikipedii žádný.
Ukrajina se v nadcházejících dvou letech potýká s obrovským rozpočtovým schodkem, který podle odhadů Mezinárodního měnového fondu (MMF) dosahuje až 65 miliard dolarů. Většinu rozpočtu pohltí financování vleklé války, na základní potřeby, jako jsou penze a platy ve veřejném sektoru, je Kyjev závislý na zahraniční pomoci. Po návratu Donalda Trumpa do úřadu, kdy USA jako dosud největší podporovatel Ukrajiny nealokovaly žádné nové finanční prostředky, je Evropa pod tlakem, aby tuto mezeru zaplnila.
Prezident míru je zpět, prohlásil Donald Trump, který předsedal podpisu dohody, která měla ukončit „jeden z nejdéle trvajících konfliktů na světě“ mezi Rwandou a Demokratickou republikou Kongo. A to navzdory tomu, že ve stejné době hrozil bombardováním Venezuely a čelil obviněním z možného válečného zločinu v souvislosti s útoky americké armády na údajné lodě s drogami v Pacifiku, připomíná CNN.
Americký expert na Rusko Thomas Graham navrhl jako řešení ukrajinské války strategii „konkurenční koexistence“, namísto politiky „zadržování“. Tento návrh je sice zajímavý, ale podle politologa Alexandra J. Motyla v konečném důsledku neúčinný. Tvrdí, že k tangu jsou potřeba dva, a ruský prezident Vladimir Putin dal jasně najevo, že nemá zájem o pouhý „konkurenční“ vztah se Západem.
Americké Centrum pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC) pod nátlakem americké vlády revidovalo své dlouhodobé stanovisko k otázce očkování a autismu. Původní směrnice CDC jasně a správně uváděla, že dostupné důkazy neprokazují žádnou souvislost mezi vakcínami a rozvojem autismu. Nová verze prosazená vládou však tvrdí, že „studie podporující spojitost mezi vakcínami a autismem byly zdravotnickými úřady ignorovány“. Dále uvádí, že tvrzení „vakcíny nezpůsobují autismus“ není založeno na důkazech, protože studie nevyloučily možnost, že vakcíny podávané kojencům autismus způsobují.
Ghadir al-Adhamová sdílí stan se svým manželem a šesti dětmi v Gaze, kam neustále prosakuje voda. Její rodina je stále vysídlená po válce a čeká na zahájení rekonstrukce. Řekla BBC, že žijí v ponížení a touží po karavanech, po obnově svých domovů. Prosí o beton, který by je udržel v teple, a každý den pláče kvůli svým dětem.
Čtrnáctiletá roztleskávačka Lucy Brooksová na chvíli ztratila některé přátele na Snapchatu, když ve středu vstoupil v platnost australský zákaz sociálních sítí pro osoby mladší šestnácti let. Během čtyřiadvaceti hodin ale byli všichni zpět. Mnozí si založili nové účty, přičemž někteří použili tváře rodičů nebo starších kamarádů, kteří jim ochotně pomohli obejít technologii detekce věku.