Ukrajina v rámci nejnovějšího mírového plánu navrhuje vytvoření demilitarizované „svobodné ekonomické zóny“ v oblasti Donbasu, kde by mohly působit americké obchodní zájmy. Tento krok má být pokusem, jak přimět amerického prezidenta Donalda Trumpa k podpoře návrhu. Podle mluvčí Bílého domu Karoline Leavittové je Trump, který ve středu vyjádřil skepsi ohledně vyhlídek na průlom v jednáních, s revidovaným, 20bodovým plánem seznámen.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj ve čtvrtek uvedl, že ačkoliv je kontrola nárazníkové zóny ve východní Ukrajině stále předmětem jednání, nový návrh počítá se stažením vojsk jak Ruska, tak Ukrajiny z této oblasti. To podle něj představuje kompromis oproti původnímu, 28bodovému plánu, který vytvořily USA s ruskými vstupy a kde se počítalo s kontrolou oblasti ze strany ruských vojsk. Zelenskyj však zdůraznil, že Ukrajina stáhne své síly až po obdržení smysluplných bezpečnostních záruk od spojenců proti budoucí agresi Moskvy.
Zdroje obeznámené s návrhem vyjádřily skepsi ohledně jeho přijetí Ruskem. Naznačují, že Trump stále vnímá Ukrajinu jako slabší a tvárnější stranu konfliktu, zejména po korupčním skandálu, který vedl k rezignaci dlouholetého šéfa kanceláře prezidenta Andrije Jermaka. Jeden ze zdrojů uvedl, že Bílý dům využívá tento skandál k tlaku na Zelenského.
Zatímco evropští lídři požádali Trumpa, aby příští týden navštívil Berlín a pokračoval v rozhovorech, účast prezidenta je vysoce nepravděpodobná, pokud nedojde k podstatným změnám ve společném ukrajinsko-evropském plánu. Mluvčí Bílého domu Leavittová potvrdila, že Spojené státy vyšlou zástupce na jednání s evropskými a ukrajinskými představiteli do Paříže o nadcházejícím víkendu pouze v případě, že „bude existovat reálná šance na podepsání mírové dohody“. Dodala, že prezidenta „omrzely schůzky jen kvůli schůzkám“.
Trumpův zvláštní vyslanec Steve Witkoff má v úmyslu se jednání s bezpečnostními představiteli tento víkend zúčastnit. Trump naznačil, že bezpečnostní záruky, které Ukrajina požaduje k odrazení budoucího útoku Ruska, by měly primárně nést evropské státy. Ukrajinský prezident uvedl, že vedl konstruktivní a hloubkový rozhovor o bezpečnostních zárukách s americkým ministrem zahraničí Marcem Rubiem, ministrem obrany Petem Hegsethem a dalšími americkými představiteli i generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem.
Evropský obranný představitel, který hovořil pod podmínkou anonymity, uvedl, že spojenci na kontinentu plánují přesunout na Ukrajinu vojska a monitorovací zařízení, včetně dronů, které by dohlížely na dodržování mírového plánu. Tato vojska sice budou na zemi, ale nebudou působit na frontové linii. Evropané zdůrazňují potřebu hlubší politické koordinace s Washingtonem ohledně rozhovorů, což odráží frustraci z toho, že dosud neměli plné místo u jednacího stolu.
Britský ministr obrany John Healey při návštěvě Washingtonu řekl, že takzvaná Koalice ochotných je připravena „převzít těžkou práci v Evropě, společně s příspěvkem k bezpečnostním zárukám, o kterém mluvil prezident Trump“. Uvedl, že na průzkumných návštěvách Ukrajiny se již podílelo asi 200 vojenských plánovačů z více než 30 zemí a vojska jsou připravena.
Revize ukrajinského plánu také odstranila pasáže, které vylučovaly budoucí členství Ukrajiny v NATO, a vyzývá k uspořádání voleb na Ukrajině, což je požadavek, který prosazují jak Trump, tak ruský prezident Vladimir Putin. Zelenskyj je nyní připraven volby uspořádat krátce po zajištění míru. Moskva nicméně trvá na tom, aby Rusko kontrolovalo celý sporný region Donbasu a získalo záruky, že Ukrajině bude odepřeno budoucí členství v NATO.
Americký prezident Donald Trump původně vstupoval do úřadu s přesvědčením, že Ukrajina válku s Ruskem prohraje, a proto usiloval o okamžité uzavření mírové dohody. V rozhovoru pro stanici France TV to uvedl francouzský prezident Emmanuel Macron. Podle jeho slov byl Washington v té době přesvědčen, že se Kyjev nachází na pokraji úplného kolapsu, což na počátku loňského roku vedlo k velmi napjaté atmosféře a složitým jednáním mezi Trumpem a ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským přímo v Oválné pracovně.
Uprostřed hromad trosek, zničených budov a prázdných ulic jiholibanonského města Nabatíja se tento týden uskutečnilo náboženské procesí u příležitosti svátku ašúrá. Tradiční šíitský obřad, který připomíná bitvu u Karbalá z roku 680 a pro věřící symbolizuje odpor proti útlaku, získal kvůli probíhajícímu konfliktu mezi hnutím Hizballáh a Izraelem pro místní obyvatele zcela nový a bolestný význam. Zatímco v mírových dobách tato událost přilákala do ulic města až třicet tisíc lidí, tentokrát se jich sešlo sotva dvě stě a jejich žalostný zpěv doprovázelo dunění dělostřelecké palby z nedalekých kopců.
Diplomatický průlom mezi Washingtonem a Teheránem představuje zásadní zvrat pro íránskou ekonomiku zničenou válkou. V exkluzivním rozhovoru pro stanici CNN to uvedledl bývalý americký ministr energetiky Dan Brouillette. Podle jeho slov nová čtrnáctibodová rámcová dohoda, kterou tento týden podepsal prezident Donald Trump, poskytuje této zemi patřící do organizace OPEC okamžitou záchranu a cestu pro její přežití.
Otevření Hormuzského průlivu sice přineslo okamžitý pokles cen ropy na světových trzích, obnova globální námořní dopravy a dodavatelských řetězců však podle odborníků potrvá řadu měsíců.
Spojené státy oficiálně ukončily námořní blokádu íránských přístavů poté, co obě země podepsaly přelomovou dohodu s cílem ukončit válku na Blízkém východě. Americké ústřední velitelství potvrdilo stažení lodí na základě přímého pokynu prezidenta Donalda Trumpa, zároveň však upřesnilo, že některá plavidla v oblasti prozatím zůstanou.
Viceprezident JD Vance se při čtvrtečním brífinku v Bílém domě energicky pustil do obhajoby americko-íránské dohody. Během vystoupení musel čelit dotazům, zda z něj prezident Donald Trump nedělá obětního beránka pro dohodu, která je mezi washingtonskými republikány velmi nepopulární. Vance tyto spekulace odmítl s tím, že prezident pouze žertoval, když o den dříve prohlásil, že v případě krachu dohody svalí vinu právě na svého viceprezidenta.
Nemocná norská korunní princezna Mette-Marit se podrobila transplantaci plic, informovala královská rodina. Podle lékařů byla operace úspěšná, princeznu teď čeká rekonvalescence, takže následující dny a týdny stráví v nemocnici.
V Olomouci se ve čtvrtek lidé rozloučili se Zdenou Mašínovou. Dcera odbojáře Josefa Mašína a sestra kontroverzně vnímaných bratří Mašínů zemřela minulý týden ve věku 92 let. Mašínová strávila závěr života v jednom domově pro seniory v Olomouci.
Česko vydalo v letech 2022 a 2023 více než stovku licenčních oprávnění na vývoz sledovacích technologií do zemí, které porušují lidská práva. Uvádí to nejnovější zpráva organizace Human Rights Watch. Mezi problematickými zeměmi figuruje například Irák, Egypt, Pákistán nebo Somálsko. Podle pirátské europoslankyně Markéty Gregorové existuje vážné riziko zneužití těchto technologií proti vlastním obyvatelům.
Meteorologové ve čtvrtek znovu varovali před vysokými a velmi vysokými teplotami. V pátek a sobotu mohou odpolední maxima místy překročit 34 stupňů. Vyplývá to z informací Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Německo se zatím nehodlá zavázat k účasti na námořní bezpečnostní misi v Hormuzském průlivu, dokud Spojené státy a Írán nezveřejní kompletní znění své chystané mírové dohody.
Dopady dálkových úderů ukrajinské armády začínají čím dál citelněji zasahovat obyvatele největších ruských měst, což v tamní společnosti vyvolává rostoucí neklid a únavu z vleklého konfliktu.