Kreml zorganizoval rozsáhlou sledovací kampaň zaměřenou na jaderná zařízení napříč Evropou, přičemž k tomu podle odborníků využíval bezpilotní letouny vypouštěné z plavidel ruské stínové flotily. Tyto nové závěry by mohly objasnit dva roky starou záhadu, která začala v momentě, kdy byly nad čtyřmi citlivými americkými vojenskými základnami ve Spojeném království zpozorovány drony.
Vyšetřovatelé sice byli od počátku přesvědčeni, že stroje naváděli živí operátoři, dlouho však nedokázali lokalizovat místa jejich vzletu. Analytici z londýnského think-tanku Mezinárodní institut pro strategická studia zjistili, že v inkriminované době kotvilo nedaleko Hullu nákladní plavidlo HAV Dolphin s ruskou posádkou a v Severním moři poblíž Essexu se pohyboval tanker Seasons 1. Na základě podrobného sledování tras plavidla HAV Dolphin vědci konstatovali, že je vysoce pravděpodobné, že režim Vladimira Putina vedl dronovou kampaň v lofovém vzdušném prostoru NATO mezi srpnem 2024 a únorem 2026 jako součást širší nekonvenční války proti Evropě.
Koordinovaná špionážní akce cílila na jaderná stanoviště ve Velké Británii, Francii, Belgii a Nizozemsku. Analýza 144 incidentů, které se během osmnácti měsíců odehrály ve více než tuctu zemí, ukázala, že ruské tajné služby operovaly s mimořádnou beztrestností. Zpráva, kterou jako první publikoval deník The Times, varuje, že tato kampaň bezpilotních prostředků představuje jak sérii taktických úspěchů pro Kreml, tak zároveň strategické selhání protivzdušné obrany spojenců.
V listopadu 2024 byly drony zaznamenány nad britskými základnami Královského letectva Lakenheath a Mildenhall v Suffolku, Fairford v Gloucestershire a Feltwell v Norfolku. Na základně Fairford byly v té době rozmístěny čtyři americké strategické bombardéry B-52, zatímco v Lakenheathu probíhala výstavba zařízení určených pro uskladnění jaderných zbraní. Spojené státy využívají své vojenské základny na britském území již více než 70 let.
Úspěch Moskvy pramenil podle autorů studie ze strategického faktu, že evropská architektura protivzdušné obrany byla primárně navržena k detekci a eliminaci konvenčních hrozeb v rozpoznatelném bojovém prostoru, nikoliv k zachycování malých dronů. Lodě na moři mohly fungovat jako síťový retranslační systém, kde jedno nebo dvě plavidla drony vypouštěla a zajišťovala jejich návrat, zatímco třetí loď poskytovala zpravodajské informace samotnému dronu a jeho operátorovi.
Loď HAV Dolphin, plující pod vlajkou Antiguy a Barbudy, se aktuálně nachází u pobřeží Portugalska. Sidharth Kaushal z obranného think-tanku RUSI upozornil, že hrozba je sice reálná, ale je nutné ji vnímat v kontextu, protože v době míru je cílem Ruska spíše narušování a průzkum, což má sice vážné následky, ale nejde o katastrofu.
Dodala, že Spojené království má v současnosti jen omezené schopnosti čelit bezpilotním systémům a existuje zde značný prostor pro zlepšení. Premiér Keir Starmer sice představil dlouho očekávaný plán investic do obrany s příslibem zvýšení výdajů o 15 miliard liber a modernizace armády proti dronům, financování téměř třetiny tohoto projektu je však stále nejasné. O tom, kde se získá chybějících 4,7 miliardy liber, se rozhodne až během podzimního rozpočtu, což způsobí vrásky pravděpodobnému Starmerovu nástupci Andymu Burnhamovi, který byl o finanční trhlině informován teprve v úterý.
Ministři rovněž nedávno oznámili nové zákony zaměřené na potírání ruského vměšování, v nichž varovali sabotéry před vězením za úmyslné poškození životně důležitých podmořských internetových kabelů. Ministryně baronka Lloydová k tomu uvedla, že vzkaz Londýna Vladimiru Putinovi je jednoduchý, jelikož Británie vidí, co Rusko dělá, a jakékoliv zasahování bude mít vážné následky.
Kanadský premiér Mark Carney vyjádřil během probíhajícího summitu APEC v čínském Šen-čenu opatrnou podporu připravovanému trilaterálnímu setkání mezi americkým prezidentem Donaldem Trumpem, čínským vůdcem Si Ťin-pchingem a ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Šéf kanadské vlády přitom vyzdvihl zejména plánovanou agendu zaměřenou na kontrolu jaderných zbraní a odzbrojení. Toto diplomatické setkání třech velmocí se má uskutečnit ve čtvrtek na okraj probíhajícího mezinárodního summitu.
Mezinárodní soudní dvůr v Haagu čelí rostoucím obavám, že Spojené státy uvalí sankce na jeho soudce, a to v předvečer očekávaného rozhodnutí o obvinění Myanmaru z genocidy na menšině Rohingyů.
Francouzská politická scéna čelí novému diplomatickým patové situaci ohledně případné schůzky mezi ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským a vůdkyní francouzské krajní pravice Marine Le Penovou. Přestože obě strany deklarují zájem o vzájemné setkání, nedaří se jim nalézt shodu na místě konání. Tento spor odráží širší neshody v pohledu na budoucí podporu Ukrajiny a priority zahraniční politiky.
Americký prezident Donald Trump přicestoval do čínského technologického centra v Šen-čenu na summit Asijsko-pacifické hospodářské spolupráci, kde ho bezprostředně po příletu na letištní ploše osobně přivítal čínský vůdce Si Ťin-pching v rámci vzácného a pečlivě připraveného diplomatického gesta.
Evropští diplomaté a představitelé vyjadřují podle webu Politico hluboké obavy z toho, že ruský prezident Vladimir Putin pouze předstírá ochotu vyjednávat o ukončení konfliktu na Ukrajině. Přestože americký prezident Donald Trump usralo usilovně tlačí na uzavření dohody, panují v evropských kruzích vážné pochybnosti o skutečných záměrech Moskvy. Tyto obavy zazněly v souvislosti s obnovením zprostředkovaných mírových rozhovorů, které proběhly v Abú Zabí za účasti amerických a ukrajinských zástupců.
Generální tajemník NATO Mark Rutte varoval na zasedání Kontaktní skupiny pro obranu Ukrajiny v Bruselu, že ruský prezident Vladimir Putin nedosáhne vítězství nad Ukrajinou ani nezlomí západní podporu Kyjevu. Během 37. zasedání v takzvaném ramsteinském formátu šéf aliance prohlásil, že hlavním záměrem Moskvy je oslabit Evropu šířením nejistoty. Podle jeho slov se Kreml snaží vyvolávat neshody a destabilizovat situaci na celém kontinentu.
Ukrajina plánuje v roce 2027 více než ztrojnásobit své schopnosti pro dálkové údery hluboko v ruském vnitrozemí, přestože čelí výhradám ze strany Spojených států. Toto oznámení učinil ukrajinský ministr obrany Jevhen Chmara na závěr 37. zasedání Kontaktní skupiny pro obranu Ukrajiny v Bruselu, které proběhlo v takzvaném ramsteinském formátu za účasti ministrů obrany členských států NATO.
Izraelský parlament zvolil nového předsedu, čímž opozice udělala klíčový krok k odvrácení politik dosavadní vlády premiéra Benjamina Netanjahua. Do čela Knesetu byl zvolen Matan Kahana, který je blízkým spojencem Gadiho Eisenkota. Právě Eisenkot nyní vede snahu o sestavení nové koalice a nahrazení současného kabinetu.
Britský premiér Andy Burnham míří na nadcházející summit s Evropskou unií v Bruselu, který se nese ve znamení odlišných podmínek od doby odchodu Británie z bloku. Domácí opozice v čele s konzervativci a hnutím Reform UK přitom vládní kroky ostře kritizuje a varuje před nekontrolovanou imigrací či zadními dvířky zpět do unie. Očekávání ohledně rozsahu blížících se dohod se přitom různí podle politických perspektiv obou stran.
Americký ministr zahraničí Marco Rubio odmítl obavy veřejnosti a prohlásil, že neexistují žádné důkazy spojující nedávnou vlnu výpadků informačních technologií ve Spojených státech. Reagoval tak na sérii poruch, které v posledním týdnu postihly leteckou dopravu, bankovní sektor či vládní systémy. Podle jeho slov se země nenachází pod systémovým útokem a jednotlivé incidenty spolu vzájemně nesouvisí.
Nadcházející setkání amerického prezidenta Donald Trumpa a čínského lídra Si Ťin-pchinga v Číně provází nečekaná komplikace v podobě špionážního skandálu kolem společnosti Nvidia. Bývalý výkonný ředitel firmy Jensen Huang odstoupil z funkce kvůli aféře spojené s čínskou podnikatelkou Alice Huangovou, kterou americké zpravodajské služby podezírají z vazeb na čínské zpravodajské struktury. Tato událost se rychle stává novým ohniskem napětí v již tak křehkých vztazích mezi Spojenými státy a Čínou.
Americký prezident Donald Trump varoval, že Írán zaplatí obrovskou cenu, pokud by uskutečnil plán na použití špinavé bomby. Reagoval tak na zprávu stanice CNN, podle které americké zpravodajské služby evidují plány Teheránu na takový útok v hlavním městě USA. O těchto plánech informovalo sedm amerických představitelů.