Kreml ve snaze nahradit vysoké ztráty z válečného konfliktu na Ukrajině zaměřil svou pozornost na akademickou půdu a odborná učiliště. Počátkem letošního roku odstartovala masivní kampaň, která cílíc především na studenty s horšími studijními výsledky nebo na ty, kteří zvažují odchod ze školy, nabízí možnost vstoupit do armády. Hlavním lákadlem se stala služba u nově budovaných jednotek bezpilotních prostředků, jež úřady prezentují jako bezpečnou, prestižní a moderní cestu, jak projít službou v armádě bez přímého ohrožení života.
Sliby o bezpečné práci s pokročilými technologiemi však často narážejí na krutou realitu frontové linie. Mezi ověřenými oběťmi je například třiadvacetiletý odchovanec sirotčince Valerij Averin z Burjatska, který sice prošel tříměsíčním výcvikem pro operátory dronů, ale armáda ho vzápětí poslala do přímého pěchotního útoku, v němž nedaleko Luhansku padl. Podobně dopadli i další mladíci, například osmnáctiletý Vladislav Gorbunov či jeho vrstevník Rakhim Abdullin, kteří podepsali smlouvu krátce po svých narozeninách a na frontě zemřeli jen pár týdnů či měsíců poté.
Lidé zapsaní u dronových sil totiž v praxi často působí přímo v první linii, kde se stávají primárním terčem protivníka. Analýza založená na veřejně dostupných zdrojích ukazují, že od začátku invaze zahynulo nejméně devět set dvacet ruských operátorů dronů, což je úmrtnost srovnatelná s vysoce exponovaným dělostřelectvem. Tito mladí lidé se tak stávají součástí dramaticky rostoucí bilance obětí na obou stranách fronty.
Přesná čísla padlých zůstávají předmětem odhadů. Zahraniční stanici BBC se na základě veřejných záznamů, památníků a hřbitovů podařilo prokazatelně ověřit úmrtí více než dvou set třiceti tisíc ruských vojáků. Analytici však upozorňují, že otevřené zdroje zachycují pouze část reality a celkový počet mrtvých na ruské straně pravděpodobně přesahuje hranici čtyř set tisíc lidí. Západní zpravodajské služby odhadují celkové ruské ztráty na téměř půl milionu mužů, přičemž těžké oběti v řádech desítek až stovek tisíc hlásí i ukrajinská strana.
Nábory na vzdělávacích institucích přesto pokračují ve velkém měřítku pod záštitou nejvyššího vedení ministerstva obrany, které chce mladou generaci přilákat na její blízký vztah k moderním technologiím. Důkazy o náborových akcích byly zaznamenány na více než dvou stovkách univerzit a vysokých škol po celém Rusku. Kampaň využívá jak intenzivní propagaci přímo v učebnách, tak štědré finanční i akademické výhody.
Studentům jsou v náborových letácích slibovány astronomické částky v řádu milionů rublů, odpuštění školného, přednostní kolejní ubytování i záruka, že se po pouhém roce služby v pořádku vrátí k dokončení studia. Právníci a ochránci lidských práv však varují, že tyto garance nemají reálnou váhu. Vzhledem k platnosti dekretu o částečné mobilizaci se totiž veškeré armádní kontrakty prodlužují automaticky a odchod do civilu před koncem války je prakticky nemožný.
Kromě finančních lákadel se studenti v mnoha případech setkávají i se systémovým nátlakem. Vedení některých škol čelí podezření, že dostává z horních míst pevné kvóty na počet rekrutů, které musí armádě dodat. Ti, kteří podepsání smlouvy odmítají, bývají pedagogy či vedením škol veřejně osočováni ze zbabělosti, čímž se válečná mašinérie stále více propojuje s běžným životem civilních vzdělávacích institucí.
Hlavní houbařská sezóna, která byla přes léto kvůli nedostatku srážek velmi slabá, pokračuje i v září. Počasí se v poslední době umoudřilo, takže sběračům přibývá míst, kde mohou přijít k pěknému úlovku.
Daňová válka o pohonné hmoty ve střední Evropě dostává obrysy. A může snadno skončit ne tím, že budou rafinerie vyrábět levněji nebo čerpací stanice sníží marže, ale tím, že si jednotlivé vlády začnou levnější benzin a naftu kupovat na (další) dluh.
Spojené státy a prozatímní venezuelská vláda podepsaly v Caracasu rozsáhlou dohodu o těžbě ropy. Tento krok navazuje na vojenskou operaci amerických jednotek, které počátkem roku násilně odstranily z funkce prezidenta Nicoláse Madura. Americký prezident Donald Trump již tehdy deklaroval záměr převzít kontrolu nad ropným bohatstvím země. Nově uzavřený pakt uděluje americké společnosti dlouhodobé koncese na klíčová ropná pole.
Obyvatelé Islandu v referendu odmítli obnovení přístupových rozhovorů s Evropskou unií. Proti obnovení jednání se vyslovilo 52,8 procenta voličů, zatímco pro bylo 47,2 procenta hlasujících. Výsledek představuje neúspěch pro islandskou vládu, která učinila z kampaňového referenda ústřední bod svého volebního období. Volební účast byla podle oficiálních údajů vyšší než při posledních parlamentních volbách.
Ruské ministerstvo zahraničí ve své nejnovější zprávě označilo situaci v Pobaltí, Polsku a České republice za mimořádně znepokojivou z hlediska šíření neonacismu a glorifikace nacismu. Podle tvrzení moskevského diplomatického rezortu dochází v těchto zemích k otevřenému oslavování nacistické minulosti, prosazování protiruských nálad a odstraňování památníků věnovaných protifašistickým bojovníkům. Dokument zveřejněný na oficiálních webových stránkách ruské diplomacie řadí mezi problematické oblasti také Ukrajinu a Moldavsko. Smyšlené tvrzení o vládnutí nacistů je přitom klíčovým argumentem ruské státní propagandy, který má ospravedlnit vojenskou invazi proti Ukrajině.
Válka na Ukrajině trvá již pátým rokem a dosavadní lidské ztráty v podobě dvou milionů mrtvých a zraněných představují obrovskou tragédii. Frontová linie ve východní části země se výrazně neposunula, zatímco ruský prezident Vladimir Putin stále více převádí celou zemi na válečnou ekonomiku.
Na Mezinárodním filmovém festivalu v Benátkách měl premiéru nový dokumentární snímek s názvem NAZA, který odhaluje tajné praktiky izraelské armády během vojenských operací v Pásmu Gazy. Film držitelů Oscara Yuvala Abrahama a Rachel Szorové vznikl v produkci deníku The Guardian a jako jediný dokumentární počin soutěží o prestižní cenu Zlatý lev.
Francouzská fotbalová federace oficiálně odebrala svou podporu současnému předsedovi Mezinárodní federace fotbalových asociací Giannimu Infantinovi v jeho snaze o opětovné zvolení. Rozhodnutí padlo na jednání výkonného výboru této organizace. Informaci původně přinesl francouzský deník Le Monde a následně ji ve svém veřejném prohlášení potvrdil šéf francouzského fotbalu Philippe Diallo. Tento krok představuje další vážnou ránu pro současného šéfa světového fotbalu, který v posledních týdnech čelí rozsáhlé kritice.
Americký prezident Donald Trump přišel na stranickém shromáždění v Dallasu s neobvyklým finančním příslibem pro voliče. Každému dospělému americkému občanovi přislíbil vyplacení pěti tisíc dolarů v případě, že si Republikánská strana udrží kontrolu nad Kongresem. Zároveň své stoupence vyzval, aby u nadcházejících průběžných voleb předstírali, že je na kandidátní listině přímo jeho jméno. Prezident tímto způsobem reaguje na nízkou míru veřejné podpory v období ekonomických těžkostí.
Celosvětový systém humanitární pomoci čelí hluboké krizi v důsledku výrazného úbytku finančních prostředků a rostoucího tlaku ze strany vlád. Desítky milionů lidí po celém světě přicházejí o přístup k základním životním potřebám. Současné rozsáhlé škrty představují jeden z největších propadů v tomto odvětví od období po druhé světové válce. Selhávání ochrany civilního obyvatelstva ze strany státních orgánů navíc celou situaci v krizových oblastech dále zhoršuje.
Americký prezident Donald Trump vystoupil s klíčovým projevem na prvním kongresovém sjezdu Republikánské strany v texaském Dallasu zaměřeném na nadcházející průběžné volby do Kongresu. Před plným sálem své věrné základny představil řadu politických sdělení i několik nečekaných příslibů pro americké voliče. Událost měla za cíl především mobilizovat stranické příznivce a pomoci udržet kontrolu nad oběma komorami zákonodárného sboru. Jedním z hlavních témat se stala ekonomická situace v zemi a mezinárodní napětí.
Ruská armáda výrazně stupňuje své útoky na ukrajinské území za pomoci nových bezpilotních letounů s proudovým pohonem. Podle analýz dat ukrajinského letectva nasazují ruské síly tyto vylepšené drony typu Geran téměř na denní bázi. Výrazně vyšší rychlost nových strojů představuje závažný problém pro ukrajinskou protivzdušnou obranu, která na jejich zachycení často nestačí. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v souvislosti s těmito masivními údery hovoří o rozvíjející se hrůze na obloze nad Kyjevem.