Kreml ve snaze nahradit vysoké ztráty z válečného konfliktu na Ukrajině zaměřil svou pozornost na akademickou půdu a odborná učiliště. Počátkem letošního roku odstartovala masivní kampaň, která cílíc především na studenty s horšími studijními výsledky nebo na ty, kteří zvažují odchod ze školy, nabízí možnost vstoupit do armády. Hlavním lákadlem se stala služba u nově budovaných jednotek bezpilotních prostředků, jež úřady prezentují jako bezpečnou, prestižní a moderní cestu, jak projít službou v armádě bez přímého ohrožení života.
Sliby o bezpečné práci s pokročilými technologiemi však často narážejí na krutou realitu frontové linie. Mezi ověřenými oběťmi je například třiadvacetiletý odchovanec sirotčince Valerij Averin z Burjatska, který sice prošel tříměsíčním výcvikem pro operátory dronů, ale armáda ho vzápětí poslala do přímého pěchotního útoku, v němž nedaleko Luhansku padl. Podobně dopadli i další mladíci, například osmnáctiletý Vladislav Gorbunov či jeho vrstevník Rakhim Abdullin, kteří podepsali smlouvu krátce po svých narozeninách a na frontě zemřeli jen pár týdnů či měsíců poté.
Lidé zapsaní u dronových sil totiž v praxi často působí přímo v první linii, kde se stávají primárním terčem protivníka. Analýza založená na veřejně dostupných zdrojích ukazují, že od začátku invaze zahynulo nejméně devět set dvacet ruských operátorů dronů, což je úmrtnost srovnatelná s vysoce exponovaným dělostřelectvem. Tito mladí lidé se tak stávají součástí dramaticky rostoucí bilance obětí na obou stranách fronty.
Přesná čísla padlých zůstávají předmětem odhadů. Zahraniční stanici BBC se na základě veřejných záznamů, památníků a hřbitovů podařilo prokazatelně ověřit úmrtí více než dvou set třiceti tisíc ruských vojáků. Analytici však upozorňují, že otevřené zdroje zachycují pouze část reality a celkový počet mrtvých na ruské straně pravděpodobně přesahuje hranici čtyř set tisíc lidí. Západní zpravodajské služby odhadují celkové ruské ztráty na téměř půl milionu mužů, přičemž těžké oběti v řádech desítek až stovek tisíc hlásí i ukrajinská strana.
Nábory na vzdělávacích institucích přesto pokračují ve velkém měřítku pod záštitou nejvyššího vedení ministerstva obrany, které chce mladou generaci přilákat na její blízký vztah k moderním technologiím. Důkazy o náborových akcích byly zaznamenány na více než dvou stovkách univerzit a vysokých škol po celém Rusku. Kampaň využívá jak intenzivní propagaci přímo v učebnách, tak štědré finanční i akademické výhody.
Studentům jsou v náborových letácích slibovány astronomické částky v řádu milionů rublů, odpuštění školného, přednostní kolejní ubytování i záruka, že se po pouhém roce služby v pořádku vrátí k dokončení studia. Právníci a ochránci lidských práv však varují, že tyto garance nemají reálnou váhu. Vzhledem k platnosti dekretu o částečné mobilizaci se totiž veškeré armádní kontrakty prodlužují automaticky a odchod do civilu před koncem války je prakticky nemožný.
Kromě finančních lákadel se studenti v mnoha případech setkávají i se systémovým nátlakem. Vedení některých škol čelí podezření, že dostává z horních míst pevné kvóty na počet rekrutů, které musí armádě dodat. Ti, kteří podepsání smlouvy odmítají, bývají pedagogy či vedením škol veřejně osočováni ze zbabělosti, čímž se válečná mašinérie stále více propojuje s běžným životem civilních vzdělávacích institucí.
Evropská komise stanovila termín do konce letošního prosince pro nalezení spolehlivého řešení hlubokého rozpočtového schodku Ukrajiny na příští rok. Podle interního dokumentu, který má k dispozici redakce serveru Politico, usiluje unijní exekutiva o dosažení politické dohody v řádu několika příštích týdnů. Kyjev se totiž navzdory dřívějším finančním injekcím potýká s obří finanční propastí.
Americký miliardář Elon Musk potvrdil, že jeho společnost SpaceX omezila ukrajinské připojení k satelitní síti Starlink. Stalo se tak poté, co ukrajinští představitelé oznámili obnovení stabilního provozu a vyřešení dřívějších problémů s konektivitou, které podle Kyjeva omezovaly obranné operace armády.
Americká politická scéna se nachází v závěrečné fázi kampaně před blížícími se listopadovými volbami do Kongresu, což o uplynulém víkendu potvrdila ostrá konfrontace dvou významných politických osobností. Současná hlava státu Donald Trump a bývalý prezident Barack Obama uspořádali souběžné předvolební mítinky v klíčových státech, kde navzájem hájili zájmy svých politických stran a ostře kritizovali protistranu.
Severní Korea pokročila v přesnosti balistických raket a zřídila sériovou výrobu úderných dronů díky technické a operační pomoci z Ruské federace. Oznámil to list Kyiv Post s odvoláním na zprávy západních zpravodajských služeb a deníku The New York Times. Moskva poskytuje Pchjongjangu vojenské technologie výměnou za severokorejskou munici, dělníky a tisíce bojových vojáků nasazených v ruské Kurské oblasti.
Britský premiér Andy Burnham vyzval k otevřené a věcné diskusi s veřejností o možném návratu k volnému pohybu osob mezi Spojeným královstvím a Evropskou unií. Podle jeho vyjádření je na čase přehodnotit dosavadní vztahy s unijním blokem a předložit voličům různé budoucí varianty. Tyto záměry zazněly v kontextu příprav na nadcházející summit v Bruselu.
Rozsáhlý únik vnitřní komunikace německé pravicově populistické strany Alternativa pro Německo odhalil radikální obrat její spolupředsedkyně Alice Weidelové. Hackeři podle webu Politico zveřejnili statisíce interních e-mailů a dokumentů, které zachycují její dřívější ostrou kritiku kontroverzního stranického kolegy Björna Höckeho. Zveřejněné materiály poskytují vzácný pohled do zákulisí nejsilnější německé pravicové formace.
Izrael se připravuje na nadcházející parlamentní volby, avšak Palestinci v Gaze pohlížejí na výsledek s velkými obavami a pesimismem. Humanitární katastrofa v oblasti zůstává během volební kampaně zcela ignorována hlavními politickými soupeři. Budoucnost území, které z velké části skončilo v troskách, tak závisí na politické reprezentaci státu, jenž konflikt vedl.
Během sobotních celonárodních protestů ve Francii bylo zadrženo téměř tisíc lidí poté, co do ulic vyrazily stovky tisíc demonstrantů. Po převážně pokojných shromážděních vypukly v řadě velkých měst včetně Paříže, Marseille a Bordeaux prudké střety. Úřady proti účastníkům protestů nasadily slzný plyn i vodní děla.
Evropa se před nadcházející zimní sezónou ocitá na prahu hluboké společenské krize, kterou provázejí prudce rostoucí životní náklady, vysoká inflace, drahé energie a stagnující ekonomický růst. Růst cen nájmů a základních potřeb vede k vyčerpání rodinných rozpočtů a sílící frustraci obyvatel, která se čím dál častěji projevuje masovými protesty, stávkami a střety s policií napříč celým kontinentem, píše Politico.
Izrael stojí na prahu mimořádně napjatých parlamentních voleb, které rozhodnou o politické budoucnosti země a možná i o definitivním konci jedné éry. V centru veškerého dění stojí premiér Benjamin Netanjahu, jenž zemi dominoval po tři desetiletí a v úřadu premiéra strávil dohromady více než devatenáct let.
V noci ze soboty na neděli se v České republice i ve většině evropských zemí uskutečnil tradiční podzimní posun času, který ukončil období letního režimu. Přesně ve tři hodiny ráno se ručičky hodin posunuly o jednu hodinu zpět na druhou hodinu středoevropského času. Zatímco na mobilních telefonech, počítačích či chytrých hodinkách se změna aplikovala automaticky, např. u nástěnných analogových hodin je potřeba změnu provést ručně.
Francouzská města, zejména Paříž, Marseille, Lyon či Toulouse, zažívají další vlnu masových protestů provázenou přísnými bezpečnostními opatřeními a plošnými restrikcemi ze strany státních orgánů. Demonstrace reagují na dlouhodobou nespokojenost občanů s politikou vlády, klesající kupní silou a stavem veřejných služeb. Ulice velkých měst zaplnily tisíce lidí, kteří požadují hluboké sociální a fiskální změny.
