Anti-environmentalismus, tedy odpor vůči ekologickým iniciativám a aktivismu, zažívá v západním světě vzestup. Stále častěji se útočí na cíle uhlíkové neutrality, opatření proti znečištění a přírodě blízké projekty. Jak ukazují nedávné volební výsledky, tato rétorika zásadně ovlivňuje politiku v Británii i jinde v západním světě.
Přestože se anti-environmentalismus tváří jako rozhodný a radikální proud, jeho argumenty jsou často plné rozporů a vzdálené běžné lidské zkušenosti. Ukázkovým příkladem je americký prezident Donald Trump. Během svého prvního volebního období zrušil řadu ekologických nařízení a nyní pokračuje v demontáži zbylých. Přesto na shromáždění ve Wisconsinu v roce 2024 prohlásil: „Jsem environmentalista. Chci čistý vzduch a čistou vodu. Opravdu čistou.“
Anti-environmentální postoje, často označované za konzervativní, se ve skutečnosti od tradičního konzervatismu odklánějí. Zatímco dříve byla ochrana přírody součástí konzervativních hodnot – například v podobě zakládání národních parků nebo zákonů proti znečištění – dnešní populistická pravice tyto ideály opouští. V USA jsou to Republikáni, v Británii strana Reform, v Německu AfD a ve Francii Národní sdružení.
Například britská síť Conservative Environment Network usiluje o připomenutí, že mnohá opatření na ochranu klimatu a přírody měla právě konzervativní původ. Avšak populistická vlna, která pravici ovládá, tyto tradice vytlačuje – navzdory faktu, že veřejnost ochranu životního prostředí stále podporuje. V Británii se 80 % lidí obává klimatických změn, a i v USA má Agentura pro ochranu životního prostředí podporu většiny – včetně voličů Republikánů.
Problém není jen ve falešných prohlášeních, ale i v postoji, který autor článku, geograf Alastair Bonnett, označuje jako „studený environmentalismus“ – tedy lásku k přírodě jako estetickému jevu bez ochoty jednat na její ochranu. Naproti tomu „horký environmentalismus“ znamená hlubší uvědomění a osobní angažovanost. V realitě však lidé často přecházejí mezi těmito postoji, někdy i nevědomky.
Typickým příkladem je i britská strana Reform. Zatímco její bývalý lídr Richard Tice v roce 2024 prohlásil, že je „absurdní myslet si, že lze zastavit moc Slunce nebo sopek“, jeho nástupce Nigel Farage později odmítl zpochybňovat vědecký konsenzus o klimatické změně. Strana tak lavíruje mezi popíráním změny klimatu a tvrzením, že cíle v oblasti ochrany klimatu jsou nerealistické a nespravedlivé vůči Západu.
Populisté často staví falešný protiklad mezi ochranou životního prostředí a pracovním trhem, mezi „běžnými lidmi“ a „ekologickými elitami“. Tento narativ analyzuje například John Hultgren ve své knize The Smoke and the Spoils, kde popisuje, jak Republikáni v USA přesvědčili dělnickou třídu, že ochrana přírody ohrožuje jejich živobytí.
Přispěvatelé The Handbook of Anti-Environmentalism pak upozorňují na časté zjednodušování ekologických témat jako výsad vyšší třídy, což podporuje odcizení běžných občanů od klimatické agendy. Zároveň však tento postoj ignoruje, že ekologická devastace se týká všech, bez rozdílu společenské vrstvy.
Kuriózním paradoxem je, že ačkoli anti-environmentalisté často obviňují země jako Čínu z nedostatečné angažovanosti, právě mimo Západ se ekologické myšlení výrazně rozvíjí. V Asii a Africe není ochrana přírody otázkou volby, ale přežití – kvůli extrémním výkyvům počasí, nedostatku vody a potravin.
Čína i přes svou závislost na fosilních palivech deklaruje přechod k ekologické civilizaci a investuje do obnovitelných zdrojů, zalesňování a omezování emisí. Tento vývoj podkopává představu, že ekologie je výlučně západním tématem.
Vzestup anti-environmentalismu je podle Bonnetta složitý a plný vnitřních konfliktů. Přestože se tento proud snaží získat politické body agresivní rétorikou, jeho pozice jsou vratké a odporují každodenní realitě.
V době, kdy je klimatická krize patrná ve všech částech světa, je odpor vůči ochraně přírody nejen neudržitelný, ale i krátkozraký. Ačkoliv anti-environmentalismus dnes dominuje některým politickým diskurzům, jeho budoucnost je vzhledem k vlastní rozpornosti a globálním trendům nejistá.
Mnichovská bezpečnostní konference se stala dějištěm snahy předních amerických demokratů uklidnit evropské spojence, kteří s obavami sledují kroky administrativy Donalda Trumpa. Hlavním poselstvím, které do Evropy přivezl například kalifornský guvernér Gavin Newsom, je dočasnost současného politického kurzu. Newsom na pátečním setkání účastníkům připomněl, že Donald Trump je pouze dočasným jevem a za tři roky z úřadu odejde.
Maďarský premiér Viktor Orbán vystoupil v sobotu s ostrým projevem, ve kterém označil Evropskou unii za hlavní hrozbu pro Maďarsko. Podle jeho slov nepředstavuje skutečné nebezpečí Rusko, ale právě Brusel, který přirovnal k represivnímu sovětskému režimu z minulého století. Tento výrok zazněl jen osm týdnů před klíčovými parlamentními volbami, které se v Maďarsku uskuteční 12. dubna 2026.
Bývalý americký prezident Barack Obama vyvolal značný rozruch svými nejnovějšími výroky ohledně existence mimozemského života. V podcastu u YouTubera Briana Tylera Cohena potvrdil, že věří v existenci mimozemšťanů, ačkoliv přiznal, že je sám nikdy neviděl. Během osmi let v Bílém domě měl přístup k nejpřísněji střeženým tajemstvím světa, a proto jeho slova o tom, že mimozemšťané jsou skuteční, vyvolala vlnu otázek.
Pavučina obchodu s lidmi, kterou kolem sebe utkal finančník Jeffrey Epstein, sahala až k jižnímu pobřeží Afriky. Třiačtyřicetiletá Juliette Bryant nyní pro Sky News popsala mrazivé detaily svého zneužívání a psychického vězení, které ji drželo v šachu dlouhá léta. Podle jejích slov nešlo jen o fyzické pouta, ale o neviditelné řetězy psychologické manipulace.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na bezpečnostní konferenci v Mnichově varoval, že ruský vůdce Vladimir Putin je „otrokem války“ a nedokáže si představit život bez moci. Podle Zelenského se Putinův zájem o nic jiného než o pokračování konfliktu vytrácí, což činí situaci nebezpečnější pro celou Evropu. Ukrajina je sice připravena k míru, ale pouze za předpokladu získání neprůstřelných bezpečnostních záruk, které by zabránily budoucí ruské agresi.
Náměstek íránského ministra zahraničí Májid Tacht-Ravánčí v rozhovoru pro BBC uvedl, že Teherán je připraven zvážit kompromisy vedoucí k jaderné dohodě. Podmínkou je však ochota Spojených států jednat o zrušení sankcí. Podle íránského diplomata je nyní míč na americké straně, aby Washington dokázal, že o dohodu skutečně stojí.
V zaplněném sále mnichovského hotelu Bayerischer Hof proběhla podvečerní debata o bezpečnosti v Arktidě, které se zúčastnila dánská premiérka Mette Frederiksenová a grónský předseda vlády Jens-Frederik Nielsen.
Když v prosinci 1972 velitel mise Apollo 17 Gene Cernan opouštěl měsíční povrch, věřil, že se lidstvo brzy vrátí „v míru a s nadějí pro celé lidstvo“. Pravděpodobně by ho tehdy nenapadlo, že jeho slova zůstanou na více než padesát let těmi posledními, která člověk na Měsíci pronesl. Až nyní, s blížícím se startem mise Artemis II (plánovaným nejdříve na březen 2026), se lidé poprvé od éry Apolla opět vydají do blízkosti našeho souputníka, i když tentokrát půjde zatím pouze o oblet.
Americký zbrojní gigant Lockheed Martin představil v únoru svou nejnovější inovaci v oblasti námořního válčení – autonomní podmořské vozidlo s názvem Lamprey. Tento dron je navržen tak, aby se dokázal přichytit přímo na trup lodi, což mu umožňuje cestovat jako „černý pasažér“ a následně se bleskově odpojit bez nutnosti zpomalování mateřského plavidla. Koncept připevňování předmětů na trup lodí není nový a sahá až k první ponorce Turtle z doby americké revoluce nebo k magnetickým minám, ovšem Lamprey posouvá tuto myšlenku na zcela novou úroveň.
Mezinárodní společenství čelí naléhavým výzvám k prošetření podezření, že íránský režim použil proti demonstrantům během lednových nepokojů zbraně hromadného ničení. Více než 30 lidskoprávních a občanských organizací apeluje na OSN, aby prošetřila obvinění z nasazení chemických látek. Tato iniciativa navazuje na rezoluci EvroSvět apského parlamentu z 22. ledna 2026, která odsoudila brutální potlačení celonárodních protestů.
Ukrajinští inženýři a vojáci představili prototyp nové laserové zbraně s názvem Sunray, která dokáže sestřelovat letadla a drony z oblohy s mrazivou tichostí. Zbraň, která se pohodlně vejde do kufru auta, nevydává žádný zvuk ani viditelné světlo, čímž se zásadně liší od laserů známých z vědeckofantastických filmů. Během nedávného testu v poli dokázal operátor s tímto zařízením, připomínajícím amatérský teleskop, během několika sekund zapálit a zničit cvičný dron letící ve výšce několika stovek metrů.
Český hydrometeorologický ústav vydal v sobotu varování, podle kterého se do Česka vrací zimní počasí doprovázené novým sněhem a tvorbou sněhových jazyků. Srážky se mají postupně rozšířit na většinu území republiky, přičemž dopolední déšť či srážky smíšené se s blížícím se večerem změní v trvalé sněžení. Zatímco zpočátku bude sníh odtávat, během pozdního odpoledne a večera by se už měla vlivem ochlazení tvořit souvislá pokrývka.