Rozsáhlé požáry, které v posledních dnech zasáhly Francii a Španělsko, nabraly na ničivé síle především kvůli dopadům globálního oteplování. Odborníci z mezinárodního vědeckého konsorcia World Weather Attribution zveřejnili analýzu, podle níž změna klimatu zásadně zvýšila pravděpodobnost vzniku takto extrémních podmínek pro šíření ohně.
Plameny v oblastech okolo Bordeaux a Madridu způsobily masivní evakuace obyvatel a zničily stovky obytných domů. Šíření požárů usnadnila kombinace dlouhotrvajícího sucha, vysokých teplot a silného větru. Vědci vypočítali, že klimatem způsobené změny zvýšily riziko těchto podmínek ve Francii nejméně dvojnásobně, zatímco ve Španělsku dokonce dvacetinásobně.
Extrémnímu počasí předcházela již rekordní červnová vlna veder a jarní sucho, které půdu a vegetaci v celém regionu značně vysušily. Podle odborníků vytváří současné globální oteplování z evropské krajiny doslova snadno vznětlivou nádrž, v níž se i drobná ohniska mohou nekontrolovatelně rozrůst.
Na závěry vědecké studie reagoval také šéf Úřadu OSN pro klimatickou změnu Simon Stiell. Zdůraznil, že pokračující masivní spalování uhlí, ropy a plynu extrémním způsobem přehřívá planetu a dělá z přírodních požárů ničivé národní katastrofy. Vyzval proto k výraznému zrychlení přechodu na čisté energetické zdroje.
Studie detailně zkoumala meteorologické metriky během nejkritičtějšího týdne požárů v okolí Madridu a Bordeaux. Výzkumníci srovnávali současná data s historickými rekordy i s modelovaným stavem planety před počátkem průmyslové éry. Závěry ukázaly, že v dnešním klimatu lze podobné krizové podmínky v jihozápadní Francii očekávat každých dvacet let a v centrálním Španělsku dokonce každých šest let.
Významným faktorem pro rychlé šíření ohně byly nepředvídatelné výkyvy počasí v průběhu celého roku. Deštivá zima totiž nejprve podpořila masivní růst vegetace, která následně během suchého jara a horkého léta kompletně vyschla. Nahromaděný bioodpad tak posloužil jako ideální palivo pro postupující plameny.
Vedoucí výzkumného týmu Clair Barnes z Imperial College v Londýně upozornila, že související události ve Francii a Španělsku nejsou pouhou shodou nešťastných náhod. Podle ní jde o jasný důkaz eskalujících dopadů lidskou činností způsobeného oteplování, přičemž každý další zlomek stupně Celzia posouvá planetu do nebezpečně neznámého prostředí.
Současná vlna lesních požárů v západní Evropě tak znovu otevřela politickou i odbornou debatu o nutnosti zintenzivnit opatření na ochranu klimatu. Odborníci se shodují, že bez zásadního snížení emisí budou podobné katastrofy v následujících letech postihovat evropské země s ještě vyšší frekvencí a intenzitou.
Americký Nejvyšší soud zablokoval plán prezidenta Donalda Trumpa na omezení korespondenčního hlasování před nadcházejícími podzimními volbami. Soudci potvrdili rozhodnutí nižší instance, které dočasně zakázalo Poštovní službě Spojených států zavádět nová pravidla pro doručování volebních lístků. Bílý dům tím utrpěl další právní porážku v oblasti volební administrativy.
Společnost OpenAI oznámila vyřešení devadesát let starého matematického problému s využitím nového modelu umělé inteligence a tisíců autonomních botů. Tým výzkumníků nasadil přibližně deset tisíc AI agentů, kteří dokázali tuto složitou úlohu zpracovat za pouhých 88 hodin.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v pátek prohlásil, že obyvatelé Ukrajiny nezůstanou bez potravin ani přes pokračující blokádu Černého moře. Varoval však, že jiné země světa by mohly čelit závažnému nedostatku jídla a globální potravinové krizi. V souvislosti s rostoucí intenzitou ruských útoků zároveň vyzval ke krizovému zpřísnění sankcí vůči Moskvě ze strany Spojených států amerických. K situaci se vyjádřil během svého vystoupení na konferenci Jalta European Strategy.
Americký prezident Donald Trump prohlásil, že bude po evropských státech požadovat vrácení finančních prostředků, které Spojené státy poskytly Ukrajině během vlády jeho předchůdce Joea Bidena.
Vládní zástupci členských států Evropské unie se ve čtvrtek sejdou v Bruselu, aby projednali možnosti stanovení globálních pravidel pro vývoj nových modelů umělé inteligence.
Generální inspekce amerického ministerstva obrany zveřejnila v pondělí zvláštní zprávu o válce s Íránem, která představuje první oficiální vyúčtování ztrát na vybavení a zařízeních Spojených států od začátku konfliktu koncem února. Inspekce ve zprávě uvádí, že útoky zničily nebo poškodily stovky budov a objektů na amerických základnách v celkem osmi zemích Blízkého východu. Dokument zároveň potvrdil značný úbytek klíčových zásob munice.
Průliv Báb al-Mandab, spojující Rudé moře s Adenským zálivem a Indickým oceánem, se v důsledku pokračujícího konfliktu stává dalším klíčovým bodem pod silným vlivem Íránu. Tato přibližně třicet kilometrů široká námořní trasa byla v minulosti klíčová pro globální obchod, jelikož přes ni proudila zhruba třetina světové kontejnerové dopravy. Případné uzavření či ohrožení této cesty nutí obchodní lodě obeplouvat celý africký kontinent, což výrazně prodlužuje dobu přepravy a zvyšuje náklady.
Izraelský ministr národní bezpečnosti Itamar Ben Gvir představil plán zaměřený na masové vysídlení palestinského obyvatelstva z Pásma Gazy do zahraničí. Návrh počítá s tím, že během prvního roku opustí toto území přibližně 250 tisíc lidí a zbývající populace čítající přes dva miliony obyvatel odejde v následujících šesti letech. Šéf krajně pravicové strany Židovská síla označil svůj projekt za plně realistický a konkrétní. Podle jeho slov již existují zahraniční státy připravené tyto obyvatele přijmout, žádné konkrétní země však nejmenoval.
Ruský ministr zahraničních věcí Sergej Lavrov prohlásil, že Moskva je připravena obnovit vyjednávání o konfliktu na Ukrajině. Zvláštní důraz položil na to, že ze strany Ruska nebyly rozhovory nikdy odmítány a že ruská delegace má k tématu co říci.
Americký prezident Donald Trump telefonoval řediteli společnosti Nvidia Jensenu Huangovi přímo během konference All-In Summit. Huang hovor přepnul na hlasitý odposlech, takže si přítomní posluchači mohli poslechnout prezidentovu obhajobu rozvoje umělé inteligence. Trump v rozhovoru označil obavy z rizik spojených s touto technologií za podvod a vykonstruovanou teorii.
Americký desetiletý výnos se dnes dostal až na zhruba 5,02 %, takže je nejvýše od roku 2007. Není podstatné jen samotné číslo 5 %. Důležité je, proč se tak vysoko výnos dostal: současně působí drahá ropa, obnovené inflační obavy, očekávání dalšího utažení americké centrální banky – Fedu – či obava z mohutného zadlužování USA.
Americký prezident Donald Trump se snaží svět všemožně přesvědčit o tom, že za rostoucí ceny ropy nemůže situace na Blízkém východě. Trump prohlásil, že cenná surovina proudí klíčovým Hormuzským průlivem. Pohrozil zároveň státům, které Washingtonu s válkou proti Íránu nepomáhají.