Rozsáhlé požáry, které v posledních dnech zasáhly Francii a Španělsko, nabraly na ničivé síle především kvůli dopadům globálního oteplování. Odborníci z mezinárodního vědeckého konsorcia World Weather Attribution zveřejnili analýzu, podle níž změna klimatu zásadně zvýšila pravděpodobnost vzniku takto extrémních podmínek pro šíření ohně.
Plameny v oblastech okolo Bordeaux a Madridu způsobily masivní evakuace obyvatel a zničily stovky obytných domů. Šíření požárů usnadnila kombinace dlouhotrvajícího sucha, vysokých teplot a silného větru. Vědci vypočítali, že klimatem způsobené změny zvýšily riziko těchto podmínek ve Francii nejméně dvojnásobně, zatímco ve Španělsku dokonce dvacetinásobně.
Extrémnímu počasí předcházela již rekordní červnová vlna veder a jarní sucho, které půdu a vegetaci v celém regionu značně vysušily. Podle odborníků vytváří současné globální oteplování z evropské krajiny doslova snadno vznětlivou nádrž, v níž se i drobná ohniska mohou nekontrolovatelně rozrůst.
Na závěry vědecké studie reagoval také šéf Úřadu OSN pro klimatickou změnu Simon Stiell. Zdůraznil, že pokračující masivní spalování uhlí, ropy a plynu extrémním způsobem přehřívá planetu a dělá z přírodních požárů ničivé národní katastrofy. Vyzval proto k výraznému zrychlení přechodu na čisté energetické zdroje.
Studie detailně zkoumala meteorologické metriky během nejkritičtějšího týdne požárů v okolí Madridu a Bordeaux. Výzkumníci srovnávali současná data s historickými rekordy i s modelovaným stavem planety před počátkem průmyslové éry. Závěry ukázaly, že v dnešním klimatu lze podobné krizové podmínky v jihozápadní Francii očekávat každých dvacet let a v centrálním Španělsku dokonce každých šest let.
Významným faktorem pro rychlé šíření ohně byly nepředvídatelné výkyvy počasí v průběhu celého roku. Deštivá zima totiž nejprve podpořila masivní růst vegetace, která následně během suchého jara a horkého léta kompletně vyschla. Nahromaděný bioodpad tak posloužil jako ideální palivo pro postupující plameny.
Vedoucí výzkumného týmu Clair Barnes z Imperial College v Londýně upozornila, že související události ve Francii a Španělsku nejsou pouhou shodou nešťastných náhod. Podle ní jde o jasný důkaz eskalujících dopadů lidskou činností způsobeného oteplování, přičemž každý další zlomek stupně Celzia posouvá planetu do nebezpečně neznámého prostředí.
Současná vlna lesních požárů v západní Evropě tak znovu otevřela politickou i odbornou debatu o nutnosti zintenzivnit opatření na ochranu klimatu. Odborníci se shodují, že bez zásadního snížení emisí budou podobné katastrofy v následujících letech postihovat evropské země s ještě vyšší frekvencí a intenzitou.
Rozsáhlé požáry, které v posledních dnech zasáhly Francii a Španělsko, nabraly na ničivé síle především kvůli dopadům globálního oteplování. Odborníci z mezinárodního vědeckého konsorcia World Weather Attribution zveřejnili analýzu, podle níž změna klimatu zásadně zvýšila pravděpodobnost vzniku takto extrémních podmínek pro šíření ohně.
Ukrajinským sílám se v sobotu v brzkých ranních hodinách podařilo provést rozsáhlý koordinovaný úder na ruskou infrastrukturu a námořní cíle. Klíčovým úspěchem operace bylo potopení velké nákladní lodi Janina v Černém moři, k němuž dochází přibližně dvě stě kilometrů od přístavu Novorossijsk. Kontejnerová loď spojená se státní korporací Rosatom se potopila po zásahu dvojicí ukrajinských námořních děl.
Politická krize kolem španělské severoafrické enklávy Ceuta se vyhrotila do dosud nebývalých rozměrů. Dvaadvacet představitelů členských států Evropské unie vytvořilo společnou frontu proti španělskému premiérovi Pedru Sánchezovi a v dopise adresovaném čelním představitelům unijních institucí vyjádřilo hluboké znepokojení nad současnou migrační politikou Madridu.
Americký prezident Donald Trump oznámil, že dosáhl dohody o odzbrojení hnutí Hamás a dalších ozbrojených skupin působících v Pásmu Gazy. Šéf Bílého domu tento vývoj označil za klíčový průlom na cestě k trvalému míru a stabilitě v regionu. Podle jeho vyjádření má tento krok vytvořit podmínky pro to, aby se správy území ujala nová palestinská komise a izraelská armáda se z Pásma Gazy plně stáhla.
Palestinské hnutí Hamás vyjádřilo souhlas s návrhem na postupné odzbrojení a předání správy Pásma Gazy, který prezentoval americký prezident Donald Trump. Plán vyjednaný za účasti zprostředkovatelů z Egypta, Kataru a Turecka počítá s ukončením bojových operací, stažením izraelské armády a nasazením mezinárodních stabilizačních sil. Realizace celé dohody však naráží na řadu vážných překážek a podmínek ze strany obou účastníků konfliktu.
Hasiči ve Francii a Španělsku v posledních letech svádějí marný boj s nedostatkem letadel a techniky při hašení stále častějších ničivých požárů. Odborníci i evropské orgány proto obracejí pozornost k tradičnímu, avšak opomíjenému řešení, kterým je preventivní spásání porostů skotem, ovcemi a kozami. Hospodářská zvířata totiž dokážou spásáním křovin vytvářet v krajině přirozené protipožární pásy, které brání nekontrolovanému šíření plamenů.
Americký prezident Donald Trump čelí zásadnímu rozhodování o dalším postupu v konfliktu s Íránem, přičemž se dostává pod tlak ze dvou zcela protichůdných stran. V Bílém domě se v tomto týdnu odehrála dvě klíčová jednání, která jasně ukázala rozdělení sil v regionu. Zatímco izraelský premiér Benjamin Netanjahu prosazuje tvrdý vojenský tlak, Saudská Arábie se snaží americkou administrativu přesvědčit o nutnosti rychlé deeskalace a varuje před riziky zdlouhavého válečného střetu.
Iránské Islámské revoluční gardy oznámily zásah dvou ropných tankerů, které se za doprovodu amerického letectva pokusily proplout Hormuzským průlivem. Podle teheránských úřadů plavidla využila neohlášenou trasu, pročež byla po úderu donucena zastavit, zatímco další čtyři tankery v reakci na to změnily kurz. Strategická námořní cesta zůstává kvůli pokračujícím bojům téměř uzavřena, což obnovilo napětí v celém regionu.
Nejhorší stav za čtyři roky očekávají odborníci z Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) v následujících dnech. Aktuální tropická epizoda podle nich přispěje k dalšímu prohloubení hydrologického sucha v republice.
Exprezident Miloš Zeman využil dobrého počasí a během dovolené vyrazil na legendární žlutý člun. Češi se tak opět dočkali scény, kterou si dobře pamatují z let, kdy Zeman seděl na Pražském hradě.
Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) zveřejnil esemesku od prezidenta Petra Pavla, která mu přišla, když se řešilo případné jmenování poslance Filipa Turka (Motoristé) ministrem. Podle Macinky ze zprávy jasně nevyplývá, že Pavel nehodlá jmenovat Turka členem vlády za žádných okolností.
Vládní regulace cen pohonných hmot sice předminulý týden skončila, její ekonomické důsledky však přetrvávají. Dálniční čerpací stanice totiž zatím neobnovily marže na úroveň běžnou před regulací. Rozdíl mezi cenami velkých řetězců a nízkomaržové sítě Tank ONO se stále pohybuje jen kolem tří korun za litr, zatímco dříve činil běžně pět korun i více. Současně však platí zdánlivý paradox: pohonné hmoty v ČR jsou ve vztahu k ceně ropy Brent téměř nejdražší v novodobé historii.