V úterý otřásl indickým spravovaným Kašmírem jeden z nejhorších útoků posledních let. V Pahalgamu, jednom z nejmalebnějších turistických míst oblasti, ozbrojenci postříleli nejméně 26 civilistů – převážně turistů, kteří si přijeli odpočinout do údolí, které indická vláda dlouhodobě prezentuje jako bezpečné a stabilizované. Tento čin byl brutální nejen svým rozsahem, ale i symbolikou – narušil obraz návratu k normálnosti, který se Indie snaží o Kašmíru vysílat do světa, píše BBC.
Útok přichází v kontextu dlouhodobě napjatých vztahů mezi Indií a Pákistánem, které si obě činí na území Kašmíru nárok, avšak kontrolují jen jeho části. Reakce Dillí je podle očekávání okamžitá a tvrdá: uzavření hlavního hraničního přechodu, pozastavení klíčové dohody o sdílení vody a vypovězení diplomatů. Ministr obrany Rádžnath Singh přislíbil „silnou odpověď“ nejen vůči přímým pachatelům, ale i těm, kdo útok naplánovali.
Analytici tvrdí, že otázkou není „zda“, ale „kdy“ a „jak“ Indie odpoví – a jaké budou důsledky. Historik a odborník na armádu Srinath Raghavan připomíná, že po útocích v letech 2016 a 2019 už Indie vytvořila precedent, kdy reagovala křížením hranic nebo dokonce leteckými útoky. Právě ty by mohly být nyní znovu na stole. Raghavan ale zároveň varuje před rizikem eskalace a špatného vyhodnocení situace z obou stran.
V roce 2016 reagovala Indie na útok v Uri (19 mrtvých vojáků) chirurgickými údery na pákistánské území, v roce 2019 po útoku v Pulwamě (40 mrtvých paramilitantů) následovaly letecké údery v Balakotu, hluboko v Pákistánu. Oba incidenty skončily rychlými přestřelkami a diplomatickými tlaky, ale ne přímou válkou. Po roce 2021 došlo k dohodě o klidu zbraní podél linie kontroly (LoC), která zatím většinově platila.
Michael Kugelman, zahraničněpolitický analytik, upozorňuje, že oběti mezi civilisty zvyšují tlak na tvrdou odpověď. Podle něj bude Indie čelit nejen očekáváním veřejnosti, ale i nutnosti obnovit svou odstrašující sílu. Zároveň ale varuje, že jakýkoliv odvetný úder může vést k přímé konfrontaci.
Mezi možnými variantami indické odpovědi je opětovné obnovení ostřelování podél LoC nebo cílené letecké údery – s vysokým rizikem odvety, jako tomu bylo v minulosti. Vzhledem k jadernému arzenálu obou zemí je každý krok extrémně citlivý. Jaderná výzbroj sice působí jako pojistka proti totální válce, ale zároveň vytváří prostředí pro kalkulované, ale riskantní kroky, jak ukazují i nedávné střety mezi Izraelem a Íránem.
Indická vláda navíc čelí otázkám o vlastním selhání. Útok přišel v hlavní turistické sezóně, a to v oblasti, kde bezpečnost přímo spravuje centrální vláda. Odborníci se ptají, jak bylo možné, že ozbrojenci dokázali zaútočit takto ničivě – a nepozorovaně.
Christopher Clary z University at Albany uvádí, že případná indická odpověď může mít formu skrytých operací, ale ty často nestačí na to, aby uspokojily veřejnost požadující viditelnou akci. Možné jsou také konvenční útoky raketami s přesným zásahem, ale i ty představují riziko spirály odvet.
Bývalý pákistánský velvyslanec v USA Hussain Haqqani věří, že Indie se může uchýlit k omezeným chirurgickým úderům jako v roce 2016. Ty umožňují demonstrovat sílu bez vyvolání plné války, ale i ony mohou spustit pákistánskou odvetu – zvláště pokud Islámábád útoky označí za neodůvodněné a neopřené o důkazy.
Zatímco svět sleduje vývoj situace s napětím, Indie balancuje mezi vojenskou reakcí a diplomatickými kroky. V sázce je nejen prestiž vlády premiéra Módího, ale i stabilita v regionu, který už dlouhá desetiletí zažívá cykly násilí, příměří a opětovného napětí.
Téměř sto let poté, co byla poprvé popsána, se vědcům konečně podařilo zachytit první potvrzené video kolosální olihně (Mesonychoteuthis hamiltoni) přímo v jejím přirozeném prostředí. Tento průlomový okamžik nastal během výzkumné expedice ve vodách u Jižních Sandwichových ostrovů, kde na hloubce zhruba 600 metrů zaznamenala podmořská kamera mládě tohoto legendárního živočicha.
Francouzský prezident Emmanuel Macron ostře vystoupil proti ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi a označil ho za jediného člověka, který brání dosažení míru na Ukrajině. Během návštěvy Madagaskaru uvedl, že Putin neustále lže, když tvrdí, že chce ukončit válku, zatímco ruské jednotky nadále bombardují ukrajinská města.
Detekce možné biologické molekuly na exoplanetě K2-18b znovu rozvířila debatu o tom, jak by mohl vypadat život mimo Zemi. Od mikrobů v masivních oceánech pod ledovci Jupiterových měsíců až po nelátkové formy vědomí – nové poznatky ukazují, že mimozemský život může být podstatně odlišnější, než jsme si dosud dokázali představit.
Americký prezident Donald Trump veřejně apeloval na Vladimira Putina, aby ukončil smrtící útoky na ukrajinské hlavní město Kyjev, které se staly nejkrvavějšími od loňského července. V příspěvku na své sociální síti Truth Social napsal: „Vladimire, přestaň! 5000 vojáků týdně umírá. Uzavřeme mírovou dohodu!“
Více než století po potopení legendárního parníku Titanic přináší nová kniha šokující svědectví o posledních chvílích jeho kapitána Edwarda Johna Smithe. Britský autor Dan E. Parkes se ve své publikaci "Titanic Legacy: The Captain, the Daughter and the Spy" snaží očistit pověst muže, který je po generace obestřen závojem tragického tajemství.
Když udeří hurikány, vlny veder, povodně nebo lesní požáry, většina obětí často pochází z řad seniorů. Zkušenosti z posledních let potvrzují, že právě starší lidé nejčastěji podléhají extrémním klimatickým jevům – a to především kvůli svému zdravotnímu stavu, omezené pohyblivosti a závislosti na pomoci druhých.
V úterý otřásl indickým spravovaným Kašmírem jeden z nejhorších útoků posledních let. V Pahalgamu, jednom z nejmalebnějších turistických míst oblasti, ozbrojenci postříleli nejméně 26 civilistů – převážně turistů, kteří si přijeli odpočinout do údolí, které indická vláda dlouhodobě prezentuje jako bezpečné a stabilizované. Tento čin byl brutální nejen svým rozsahem, ale i symbolikou – narušil obraz návratu k normálnosti, který se Indie snaží o Kašmíru vysílat do světa, píše BBC.
Stojí svět stojí na prahu nové světové války? Názory americké veřejnosti se v posledních letech výrazně proměnily a z původního odhodlání chránit evropskou bezpečnost a bránit Ukrajinu před ruskou agresí se vyvinula lhostejnost, která hraničí s rezignací. Zatímco ještě před deseti lety většina Američanů podporovala NATO a viděla v transatlantické alianci klíčový pilíř vlastní bezpečnosti, dnes se stále častěji mluví o tom, že „Evropu si ať si hlídá sama“.
Papež František zemřel. Muž, který během svého pontifikátu opakovaně cestoval do míst, kam se většina světových lídrů neodvažuje ani podívat na mapě. Nevrátí se do Karakoše, kde naslouchal příběhům lidí, kterým se rozpadl svět. Nepřejde pěšky trosky Mosulu, kde to ještě doutnalo po zvěrstvech Islámského státu. Už nevstoupí do Jižního Súdánu ani do Konga, které mír v novodobé historii prakticky ještě nezažily.
Čínský technologický gigant Contemporary Amperex Technology (CATL), který již osmý rok dominuje globálnímu trhu s bateriemi pro elektromobily, oznámil převratný průlom. Během technologického dne v Šanghaji firma představila novou generaci své supernabíjecí baterie Shenxing, která slibuje nejen mimořádný dojezd až 800 kilometrů, ale i schopnost extrémně rychlého nabití – pouhých pět minut stačí na zajištění dojezdu přes 500 kilometrů.
Napětí kolem mírových jednání mezi Ruskem a Ukrajinou roste. Americký prezident Donald Trump dal zřetelně najevo, že ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského považuje za překážku na cestě k dohodě. Během dubna dokonce Zelenského obvinil ze zahájení války a při probíhajících jednáních v Londýně se od něj Spojené státy demonstrativně distancovaly, když odřekly účast svých zástupců.
Americký prezident Donald Trump ve středu překvapil svět, když oznámil, že podle jeho slov existuje dohoda mezi Ruskem a Ukrajinou, která by mohla ukončit válku trvající od února 2022. „Myslím, že máme dohodu s oběma. Doufám, že to udělají,“ řekl Trump novinářům v Oválné pracovně.