V úterý otřásl indickým spravovaným Kašmírem jeden z nejhorších útoků posledních let. V Pahalgamu, jednom z nejmalebnějších turistických míst oblasti, ozbrojenci postříleli nejméně 26 civilistů – převážně turistů, kteří si přijeli odpočinout do údolí, které indická vláda dlouhodobě prezentuje jako bezpečné a stabilizované. Tento čin byl brutální nejen svým rozsahem, ale i symbolikou – narušil obraz návratu k normálnosti, který se Indie snaží o Kašmíru vysílat do světa, píše BBC.
Útok přichází v kontextu dlouhodobě napjatých vztahů mezi Indií a Pákistánem, které si obě činí na území Kašmíru nárok, avšak kontrolují jen jeho části. Reakce Dillí je podle očekávání okamžitá a tvrdá: uzavření hlavního hraničního přechodu, pozastavení klíčové dohody o sdílení vody a vypovězení diplomatů. Ministr obrany Rádžnath Singh přislíbil „silnou odpověď“ nejen vůči přímým pachatelům, ale i těm, kdo útok naplánovali.
Analytici tvrdí, že otázkou není „zda“, ale „kdy“ a „jak“ Indie odpoví – a jaké budou důsledky. Historik a odborník na armádu Srinath Raghavan připomíná, že po útocích v letech 2016 a 2019 už Indie vytvořila precedent, kdy reagovala křížením hranic nebo dokonce leteckými útoky. Právě ty by mohly být nyní znovu na stole. Raghavan ale zároveň varuje před rizikem eskalace a špatného vyhodnocení situace z obou stran.
V roce 2016 reagovala Indie na útok v Uri (19 mrtvých vojáků) chirurgickými údery na pákistánské území, v roce 2019 po útoku v Pulwamě (40 mrtvých paramilitantů) následovaly letecké údery v Balakotu, hluboko v Pákistánu. Oba incidenty skončily rychlými přestřelkami a diplomatickými tlaky, ale ne přímou válkou. Po roce 2021 došlo k dohodě o klidu zbraní podél linie kontroly (LoC), která zatím většinově platila.
Michael Kugelman, zahraničněpolitický analytik, upozorňuje, že oběti mezi civilisty zvyšují tlak na tvrdou odpověď. Podle něj bude Indie čelit nejen očekáváním veřejnosti, ale i nutnosti obnovit svou odstrašující sílu. Zároveň ale varuje, že jakýkoliv odvetný úder může vést k přímé konfrontaci.
Mezi možnými variantami indické odpovědi je opětovné obnovení ostřelování podél LoC nebo cílené letecké údery – s vysokým rizikem odvety, jako tomu bylo v minulosti. Vzhledem k jadernému arzenálu obou zemí je každý krok extrémně citlivý. Jaderná výzbroj sice působí jako pojistka proti totální válce, ale zároveň vytváří prostředí pro kalkulované, ale riskantní kroky, jak ukazují i nedávné střety mezi Izraelem a Íránem.
Indická vláda navíc čelí otázkám o vlastním selhání. Útok přišel v hlavní turistické sezóně, a to v oblasti, kde bezpečnost přímo spravuje centrální vláda. Odborníci se ptají, jak bylo možné, že ozbrojenci dokázali zaútočit takto ničivě – a nepozorovaně.
Christopher Clary z University at Albany uvádí, že případná indická odpověď může mít formu skrytých operací, ale ty často nestačí na to, aby uspokojily veřejnost požadující viditelnou akci. Možné jsou také konvenční útoky raketami s přesným zásahem, ale i ty představují riziko spirály odvet.
Bývalý pákistánský velvyslanec v USA Hussain Haqqani věří, že Indie se může uchýlit k omezeným chirurgickým úderům jako v roce 2016. Ty umožňují demonstrovat sílu bez vyvolání plné války, ale i ony mohou spustit pákistánskou odvetu – zvláště pokud Islámábád útoky označí za neodůvodněné a neopřené o důkazy.
Zatímco svět sleduje vývoj situace s napětím, Indie balancuje mezi vojenskou reakcí a diplomatickými kroky. V sázce je nejen prestiž vlády premiéra Módího, ale i stabilita v regionu, který už dlouhá desetiletí zažívá cykly násilí, příměří a opětovného napětí.
V případu smrti slavného herce Matthewa Perryho je známá jako "ketaminová královna". Dvaačtyřicetiletá Jasveen Sanghová se podle BBC přiznala k tomu, že prodala drogy, které ve výsledku připravily hvězdu legendárního sitcomu Přátelé o život. Sanghová je obviněna z celkem pěti trestných činů.
Není už žádným tajemstvím, že je Veronika Žilková - ačkoliv tvrdila, že si s muži nějaký čas nebude nic začínat - opět zadaná. Ví se také, kdo je jejím novým objevem. Scénárista Ivan Hubač se tentokrát objevil na veřejnosti bez své partnerky, ale řeč na ni samozřejmě přišla.
Jedno vyjádření zjevně nestačilo. Dara Rolins musela podruhé prozradit, co říká na to, že její snoubenec Pavel Nedvěd byl během sobotní oslavy 53. narozenin spatřen ve společnosti neznámé ženy.
Od ledna dojde k dalšímu navýšení starobních, invalidních i pozůstalostních důchodů. Ministerstvo práce a sociálních věcí dnes na základě příslušných statistických údajů stanovilo konkrétní hodnoty pro návrh nařízení vlády, které upraví řádnou valorizaci penzí na příští rok. Průměrný starobní důchod se zvýší o 668 korun měsíčně a dosáhne tak hodnoty 21 839 korun.
Světovou módu zasáhla smutná zpráva. Ve věku 91 let zemřel legendární italský módní návrhář a miliardář Giorgio Armani. Na sociálních sítích o tom informovala firma nesoucí jeho jméno.
V posledních dnech rezonuje českým politickým prostorem ostrá kritika ze strany opozice, konkrétně hnutí ANO a koalice SPD, která aktuální vládní kabinet obviňuje z rozdmýchávání nenávisti ve společnosti. Tato obvinění přišla krátce po fyzickém útoku na předsedu hnutí ANO Andreje Babiše. Realita je však poněkud složitější a opoziční subjekty mohou být do jisté míry obětí vlastních, dlouhodobě prosazovaných narativů.
Vědci z Číny vytvořili speciální druh sukulentů, které září ve tmě a mají navíc několik barev. I když se podobné rostliny objevily už dříve, tento nový objev je podle CNN průlomový. Rostliny jsou totiž nejjasnější, jaké kdy byly vytvořeny, a mohou dokonce svítit červeně, modře a zeleně.
Čína si letos připomněla 80. výročí konce války proti Japonsku velkolepou vojenskou přehlídkou, která ale znovu otevřela historické rány a spory o pravdu. Tento konflikt trvá už od konce druhé světové války a jeho hlavními aktéry jsou komunistická Čína, pro-sjednocenští nacionalisté na Tchaj-wanu a zastánci nezávislosti ostrova.
Ve čtvrtek v brzkém odpoledni se v berlínské čtvrti Wedding odehrála vážná nehoda. Řidič vozu značky BMW zde sjel z vozovky a narazil do skupiny dětí, které se nacházely na křižovatce ulic Seestraße a Dohnagestell.
Současné konflikty, jako jsou ty na Ukrajině a v Gaze, probíhají ve stínu klimatické krize. Válka a změna klimatu jsou dvě témata, která spolu podle expertů neodmyslitelně souvisí. Válka totiž poškozuje životní prostředí, zatímco klimatická krize může zvýšit pravděpodobnost budoucích konfliktů. Tady jsou tři důvody, proč je nutné přehodnotit způsob, jakým o válce přemýšlíme.
Podle názoru analytika Davida Sauera musí Spojené státy co nejdříve snížit svou závislost na Číně, která je největší bezpečnostní hrozbou. Čína, která se o víkendu ukázala jako sjednocená s Ruskem a Severní Koreou, dominuje v oblasti kritických technologií a komodit.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu ostře napadl svého belgického protějška Barta De Wevera poté, co Belgie oznámila, že má v úmyslu uznat Palestinský stát. Netanjahu označil De Wevera za „slabého vůdce, který se snaží uklidnit islámský terorismus obětováním Izraele“. Podle Netanjahua chce De Wever „krmit teroristického krokodýla, než pohltí Belgii“.