V úterý otřásl indickým spravovaným Kašmírem jeden z nejhorších útoků posledních let. V Pahalgamu, jednom z nejmalebnějších turistických míst oblasti, ozbrojenci postříleli nejméně 26 civilistů – převážně turistů, kteří si přijeli odpočinout do údolí, které indická vláda dlouhodobě prezentuje jako bezpečné a stabilizované. Tento čin byl brutální nejen svým rozsahem, ale i symbolikou – narušil obraz návratu k normálnosti, který se Indie snaží o Kašmíru vysílat do světa, píše BBC.
Útok přichází v kontextu dlouhodobě napjatých vztahů mezi Indií a Pákistánem, které si obě činí na území Kašmíru nárok, avšak kontrolují jen jeho části. Reakce Dillí je podle očekávání okamžitá a tvrdá: uzavření hlavního hraničního přechodu, pozastavení klíčové dohody o sdílení vody a vypovězení diplomatů. Ministr obrany Rádžnath Singh přislíbil „silnou odpověď“ nejen vůči přímým pachatelům, ale i těm, kdo útok naplánovali.
Analytici tvrdí, že otázkou není „zda“, ale „kdy“ a „jak“ Indie odpoví – a jaké budou důsledky. Historik a odborník na armádu Srinath Raghavan připomíná, že po útocích v letech 2016 a 2019 už Indie vytvořila precedent, kdy reagovala křížením hranic nebo dokonce leteckými útoky. Právě ty by mohly být nyní znovu na stole. Raghavan ale zároveň varuje před rizikem eskalace a špatného vyhodnocení situace z obou stran.
V roce 2016 reagovala Indie na útok v Uri (19 mrtvých vojáků) chirurgickými údery na pákistánské území, v roce 2019 po útoku v Pulwamě (40 mrtvých paramilitantů) následovaly letecké údery v Balakotu, hluboko v Pákistánu. Oba incidenty skončily rychlými přestřelkami a diplomatickými tlaky, ale ne přímou válkou. Po roce 2021 došlo k dohodě o klidu zbraní podél linie kontroly (LoC), která zatím většinově platila.
Michael Kugelman, zahraničněpolitický analytik, upozorňuje, že oběti mezi civilisty zvyšují tlak na tvrdou odpověď. Podle něj bude Indie čelit nejen očekáváním veřejnosti, ale i nutnosti obnovit svou odstrašující sílu. Zároveň ale varuje, že jakýkoliv odvetný úder může vést k přímé konfrontaci.
Mezi možnými variantami indické odpovědi je opětovné obnovení ostřelování podél LoC nebo cílené letecké údery – s vysokým rizikem odvety, jako tomu bylo v minulosti. Vzhledem k jadernému arzenálu obou zemí je každý krok extrémně citlivý. Jaderná výzbroj sice působí jako pojistka proti totální válce, ale zároveň vytváří prostředí pro kalkulované, ale riskantní kroky, jak ukazují i nedávné střety mezi Izraelem a Íránem.
Indická vláda navíc čelí otázkám o vlastním selhání. Útok přišel v hlavní turistické sezóně, a to v oblasti, kde bezpečnost přímo spravuje centrální vláda. Odborníci se ptají, jak bylo možné, že ozbrojenci dokázali zaútočit takto ničivě – a nepozorovaně.
Christopher Clary z University at Albany uvádí, že případná indická odpověď může mít formu skrytých operací, ale ty často nestačí na to, aby uspokojily veřejnost požadující viditelnou akci. Možné jsou také konvenční útoky raketami s přesným zásahem, ale i ty představují riziko spirály odvet.
Bývalý pákistánský velvyslanec v USA Hussain Haqqani věří, že Indie se může uchýlit k omezeným chirurgickým úderům jako v roce 2016. Ty umožňují demonstrovat sílu bez vyvolání plné války, ale i ony mohou spustit pákistánskou odvetu – zvláště pokud Islámábád útoky označí za neodůvodněné a neopřené o důkazy.
Zatímco svět sleduje vývoj situace s napětím, Indie balancuje mezi vojenskou reakcí a diplomatickými kroky. V sázce je nejen prestiž vlády premiéra Módího, ale i stabilita v regionu, který už dlouhá desetiletí zažívá cykly násilí, příměří a opětovného napětí.
Přestože si většina stran přeje rychlý konec bojů, jejich představy o podmínkách příměří se zásadně rozcházejí. Co si která strana od války s Íránem slibuje?
Sobotní výzva Donalda Trumpa, aby se Británie, Čína, Francie nebo Japonsko zapojily do námořního doprovodu tankerů v Hormuzském průlivu, naplno odhalila absenci ucelené americké strategie vůči Íránu. Bílý dům spolu s Izraelem sice zahájil útoky, ale zdá se, že dostatečně nepředvídal íránskou odvetu. Teherán se podle očekávání zaměřil na asymetrické údery proti americkým základnám, spojencům a obchodním lodím v Perském zálivu.
První měsíc meteorologického jara je v polovině. Odborníci už tuší, jak v Česku bude až téměř do poloviny dubna. Teploty mají růst nahoru a dostanou se až nad 15 °C. Vyplývá to z měsíčního výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Předseda slovenské vlády Robert Fico (Smer-SD) pokračuje v boji za obnovení dodávek ruské ropy na Slovensko. V dnešním rozhovoru s předsedou Evropské rady Antóniem Costou řekl, že Evropská unie nesmí upřednostňovat zájmy Ukrajiny před zájmy členských zemí.
Dara Rolins pořádně překvapila české i slovenské příznivce, protože zničehonic oznámila uměleckou pauzu. Důvodem je především stavba pražské rezidence, ale není to jediný důvod. Popová hvězda prozradila,
Česká kinematografie má na kontě další oscarový počin. Tuzemští producenti se totiž podíleli na vzniku dokumentárního filmu Pan Nikdo proti Putinovi, který obdržel Oscara. Na snímek se mohou těšit televizní diváci, v květnu jej odvysílá Česká televize.
Americký prezident Donald Trump vyvolal vlnu kritiky a rozpaků poté, co během nedělního letu prezidentským speciálem Air Force One zpochybnil smysl americké vojenské přítomnosti v Hormuzském průlivu. Přestože v posledních dnech stupňuje tlak na spojence, aby USA pomohli tuto klíčovou cestu zabezpečit, novinářům sdělil, že Spojené státy by v oblasti „možná vůbec neměly být“.
Německá vláda v pondělí odmítla požadavky amerického prezidenta Donalda Trumpa a vzkázala do Washingtonu, že konflikt na Blízkém východě nepovažuje za záležitost Severoatlantické aliance. Berlín oficiálně nevyhoví žádosti o poskytnutí vojenské podpory pro zajištění bezpečnosti v Hormuzském průlivu. Podle německého stanoviska nemá NATO v této válce své místo.
Irák se v posledních týdnech stal novou a velmi nebezpečnou frontou probíhající války s Íránem. Teherán se cíleně snaží do konfliktu zatáhnout i svého souseda a využít k tomu síť jím podporovaných milic. Od americko-izraelských náletů na Írán z konce února se Irák potýká s lavinou útoků, které mají za cíl vyčerpat americké síly v regionu a destabilizovat iráckou vládu.
Prezident Donald Trump v nedávném rozhovoru pro stanici Fox News rezolutně odmítl spekulace o tom, že by Spojené státy využívaly ukrajinskou pomoc při obraně proti dronům na Blízkém východě. Podle šéfa Bílého domu disponuje Amerika nejvyspělejšími technologiemi na světě a v otázkách bezpilotních letounů má větší přehled než kdokoli jiný. Trump tak přímo popřel tvrzení Kyjeva, že by o takovou podporu Washington sám žádal.
Současné válečné tažení na Blízkém východě, do kterého Spojené státy investují závratných 890 milionů dolarů každý den, tvrdě dopadá na nejzranitelnější regiony Asie. Zatímco mocnosti financují nákladné vojenské operace, miliony obyvatel v tisíce kilometrů vzdálených zemích bojují s kritickým nedostatkem základních životních potřeb.
Sliby administrativy Donalda Trumpa o bleskovém ukončení konfliktu s Íránem narážejí na tvrdou realitu energetického trhu. Zatímco Bílý dům se snaží mírnit paniku tvrzením, že drastické zdražování pohonných hmot je pouze krátkodobým výkyvem v řádu týdnů, experti citovaní serverem Politico vykreslují mnohem temnější scénář. Podle nich existuje pět zásadních bariér, které udrží ceny benzínu na rekordních úrovních po velmi dlouhou dobu.