V úterý otřásl indickým spravovaným Kašmírem jeden z nejhorších útoků posledních let. V Pahalgamu, jednom z nejmalebnějších turistických míst oblasti, ozbrojenci postříleli nejméně 26 civilistů – převážně turistů, kteří si přijeli odpočinout do údolí, které indická vláda dlouhodobě prezentuje jako bezpečné a stabilizované. Tento čin byl brutální nejen svým rozsahem, ale i symbolikou – narušil obraz návratu k normálnosti, který se Indie snaží o Kašmíru vysílat do světa, píše BBC.
Útok přichází v kontextu dlouhodobě napjatých vztahů mezi Indií a Pákistánem, které si obě činí na území Kašmíru nárok, avšak kontrolují jen jeho části. Reakce Dillí je podle očekávání okamžitá a tvrdá: uzavření hlavního hraničního přechodu, pozastavení klíčové dohody o sdílení vody a vypovězení diplomatů. Ministr obrany Rádžnath Singh přislíbil „silnou odpověď“ nejen vůči přímým pachatelům, ale i těm, kdo útok naplánovali.
Analytici tvrdí, že otázkou není „zda“, ale „kdy“ a „jak“ Indie odpoví – a jaké budou důsledky. Historik a odborník na armádu Srinath Raghavan připomíná, že po útocích v letech 2016 a 2019 už Indie vytvořila precedent, kdy reagovala křížením hranic nebo dokonce leteckými útoky. Právě ty by mohly být nyní znovu na stole. Raghavan ale zároveň varuje před rizikem eskalace a špatného vyhodnocení situace z obou stran.
V roce 2016 reagovala Indie na útok v Uri (19 mrtvých vojáků) chirurgickými údery na pákistánské území, v roce 2019 po útoku v Pulwamě (40 mrtvých paramilitantů) následovaly letecké údery v Balakotu, hluboko v Pákistánu. Oba incidenty skončily rychlými přestřelkami a diplomatickými tlaky, ale ne přímou válkou. Po roce 2021 došlo k dohodě o klidu zbraní podél linie kontroly (LoC), která zatím většinově platila.
Michael Kugelman, zahraničněpolitický analytik, upozorňuje, že oběti mezi civilisty zvyšují tlak na tvrdou odpověď. Podle něj bude Indie čelit nejen očekáváním veřejnosti, ale i nutnosti obnovit svou odstrašující sílu. Zároveň ale varuje, že jakýkoliv odvetný úder může vést k přímé konfrontaci.
Mezi možnými variantami indické odpovědi je opětovné obnovení ostřelování podél LoC nebo cílené letecké údery – s vysokým rizikem odvety, jako tomu bylo v minulosti. Vzhledem k jadernému arzenálu obou zemí je každý krok extrémně citlivý. Jaderná výzbroj sice působí jako pojistka proti totální válce, ale zároveň vytváří prostředí pro kalkulované, ale riskantní kroky, jak ukazují i nedávné střety mezi Izraelem a Íránem.
Indická vláda navíc čelí otázkám o vlastním selhání. Útok přišel v hlavní turistické sezóně, a to v oblasti, kde bezpečnost přímo spravuje centrální vláda. Odborníci se ptají, jak bylo možné, že ozbrojenci dokázali zaútočit takto ničivě – a nepozorovaně.
Christopher Clary z University at Albany uvádí, že případná indická odpověď může mít formu skrytých operací, ale ty často nestačí na to, aby uspokojily veřejnost požadující viditelnou akci. Možné jsou také konvenční útoky raketami s přesným zásahem, ale i ty představují riziko spirály odvet.
Bývalý pákistánský velvyslanec v USA Hussain Haqqani věří, že Indie se může uchýlit k omezeným chirurgickým úderům jako v roce 2016. Ty umožňují demonstrovat sílu bez vyvolání plné války, ale i ony mohou spustit pákistánskou odvetu – zvláště pokud Islámábád útoky označí za neodůvodněné a neopřené o důkazy.
Zatímco svět sleduje vývoj situace s napětím, Indie balancuje mezi vojenskou reakcí a diplomatickými kroky. V sázce je nejen prestiž vlády premiéra Módího, ale i stabilita v regionu, který už dlouhá desetiletí zažívá cykly násilí, příměří a opětovného napětí.
Klid zbraní mezi Spojenými státy a Íránem skončil po obnovené výměně vojenských úderů na Blízkém východě. Americká armáda zasáhla íránské vojenské cíle, na což Teherán reagoval útoky na území Jordánska, Bahrajnu a Kuvajtu. K této odvetě došlo navzdory varování amerického prezidenta Donalda Trumpa, že jakýkoliv úder vyvolá ještě tvrdší reakci. Poslední střety však zůstaly rozsahem omezené, což podle odborníků oslovených webem CNN naznačuje neochotu obou stran vstoupit do přímé a plnohodnotné války.
V Evropě prudce roste počet sabotážních akcí zaměřených na vojenskou a obrannou infrastrukturu, přičemž z jejich organizace je podezřelé Rusko. Německé úřady nedávno prohlásily Moskvu za odpovědnou za incident na letišti v Lipsku, kde byly v blízkosti ukrajinských nákladních letadel objeveny drony s výbušninami. Ruský prezident Vladimir Putin jakoukoli vinu odmítá a označuje podobná obvinění za nepodložená. Polské i německé ministerstvo vnitra však varují, že Moskva mění svou strategii a zásadně stupňuje své hybridní operace v evropských zemích.
Americký prezident Donald Trump vyzval Ukrajinu, aby přestala útočit na ruské ropné rafinérie kvůli celosvětovému růstu cen motorové nafty. Své prohlášení učinil během dvoudenní návštěvy Irska, kde navštívil své golfové hřiště v hrabství Clare. Šéf Bílého domu odmítl tvrzení, že by za prudkým nárůstem cen paliv stála válka, kterou jeho administrativa vede proti Íránu. Podle jeho slov je hlavním důvodem nynějšího nedostatku nafty právě ukrajinská strategie zaměřená na ruskou energetiku.
Zahraniční politika prezidenta Donalda Trumpa je od počátku postavena na předpokladu, že síla a velikost Spojených států přinutí spojence i protivníky podvolit se vůli Washingtonu. Tento přístup, vzdalující se tradiční americké diplomatické doktríně, popsal pro CNN poradce Stephen Miller jako svět řízený neúprosnými zákony síly a moci. Současná krize však ukazuje, že tato teorie naráží na své limity. USA se totiž dostaly do hlubokého střetu na dvou frontách zároveň, a to s Íránem a Kanadou.
Populismus se stává celosvětovým fenoménem, který získává stále větší podporu napříč různými politickými systémy. Tímto pojmem jsou dnes označovány výrazné osobnosti pravice i levice, mezi něž patří například brazilský politik Jair Bolsonaro, indický premiér Nárendra Módí nebo americký senátor Bernie Sanders. Přestože se akademické definice populismu v mnoha ohledech rozcházejí, všechny staví na stejném základním principu. Rozdělují totiž společnost na dvě nesmiřitelné skupiny, kterými jsou čistý lid a korumpované elity.
Nová zpráva Organizace spojených národů varuje, že svět již není schopen dodržet hranici globálního oteplení o 1,5 stupně Celsia. Podle zveřejněného dokumentu Programu OSN pro životní prostředí překročí lidstvo tuto kritickou hranici pravděpodobně již kolem roku 2030. Současný růst teploty představuje vážnou hrozbu zejména pro ostrovní státy v Tichém oceánu, které čelí rychlému vzestupu mořské hladiny. Zástupci těchto zranitelných regionů zdůrazňují, že pouhé výzvy k vyšším závazkům už nestačí a je nutná okamžitá politická vůle i masivní investice.
Obyvatelé ruské Kurské oblasti podle BBC stále marně pátrají po svých příbuzných, kteří zmizeli po ukrajinském přeshraničním útoku. Jednou z nich je i žena jménem Ljubov, jež ztratila kontakt se svou matkou den po začátku invaze ukrajinských sil. Zatímco dříve chovala ke své vlasti naprostou důvěru, dnes pociťuje vůči ruskému státu silnou zášť. Podle místního guvernéra zůstává v regionu nezvěstných více než tři sta lidí, přesné číslo však nikdo nezná.
Ruské ozbrojené síly během jednoho týdne vyslaly proti Ukrajině přibližně 2 100 útočných bezpilotních letounů, 78 raket různých typů a téměř 1 700 řízených leteckých pum. V neděli 13. září o rozsáhlých vzdušných útocích informoval ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Podle jeho vyjádření tvořily podstatnou část nasazených strojů proudové bezpilotní prostředky Šáhed. Moskva tyto zbraně využívá k systematickému ničení ukrajinské ekonomiky, klíčové infrastruktury i běžného života obyvatel.
Francouzské úřady během letošního léta zadržely 514 osob podezřelých ze zakládání lesních požárů, mezi nimiž figuruje i 198 mladistvých. K zatčeným patří například patnáctiletý chlapec, který odhodil hořící cigaretu v lese u Bordeaux, nebo padesátiletá žena podezřelá ze založení sedmnácti požárů. Dalším případem je šestatřicetiletý muž, jenž zapálil papírovou tašku s odpadky v porostu poblíž Perpignanu. V průběhu letošního rekordního léta lehl popelem rozsáhlý porost o celkové rozloze 115 tisíc hektarů lesů a křovin.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vyjádřil ochotu setkat se s ruským lídrem Vladimirem Putinem na nadcházejícím summitu skupiny G20 v Miami a jednat o ukončení války. Moskevský Kreml však tuto možnost okamžitě odmítl a označil ji za zcela nemožnou. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov zopakoval požadavek, že k jakémukoli osobnímu jednání obou představitelů může dojít výhradně v ruské metropoli. Vrcholná schůzka lídrů největších světových ekonomik se má v USA uskutečnit v polovině prosince, přičemž Putinova účast zatím nebyla oficiálně potvrzena.
Americký ministr energetiky Chris Wright prohlásil, že Spojené státy možná nedosáhnou s Íránem jaderné dohody, která by zemi zabránila v získání jaderných zbraní. Vyjednávání mezi oběma státy v současnosti stagnuje, zatímco vojenský konflikt v regionu nadále pokračuje. Podle ministra zůstává otevřená možnost dalšího vojenského zásahu, který by definitivně zničil íránské kapacity na výrobu a rozvinutí těchto zbraní. Druhou variantou je podle něj čekání na případnou novou íránskou vládu.
Spoluzakladatel výzkumné společnosti Anthropic vyzval k úmyslnému zpomalení vývoje nejmodernějších modelů umělé inteligence. Ve své nejnovější eseji zveřejněné na jeho webu zdůrazňuje, že pokrok v oblasti schopností umělé inteligence v posledních měsících výrazně předbíhá možnosti jejího výzkumu bezpečnosti a kontroly. Autor se vývoji technologií věnuje již dvanáct let a nadále věří v jejich obrovský přínos pro lidstvo, včetně léčby závažných onemocnění nebo ekonomického růstu. Podle jeho názoru je však nezbytné dát výzkumníkům dostatek času na to, aby dokázali rizika účinně eliminovat.