Britský král Karel III. vystoupil před americkým Kongresem, kde svou přítomností připomněl hodnoty, na nichž americká republika stojí. Ve světě, který prochází bouřlivými změnami, působilo vystoupení panovníka jako zdůraznění významu vlády zákona a demokracie. Ačkoliv královské projevy bývají často opatrné a nejednoznačné, tentokrát byl králův tón nezvykle přímý.
Král se sice vyhnul přímé kritice současné americké administrativy, přesto však implicitně vyjádřil znepokojení nad politickým směřováním země. Jeho řeč se stala obhajobou pilířů západní demokracie, jako jsou domácí kontrolní mechanismy, mezinárodní spojenectví a náboženská tolerance. Karel III. rovněž zdůraznil nutnost chránit přírodu a důsledně hájit Ukrajinu.
Součástí projevu byla i zmínka o tom, že přátelé se mohou v názorech rozcházet, aniž by jejich pouto trvale zaniklo. Tato poznámka byla vnímána jako narážka na takzvaný zvláštní vztah mezi Spojenými státy a Británií, který v poslední době prochází zkouškami. Král prohlásil, že slova Ameriky mají velkou váhu a její činy jsou ještě významnější.
Králův projev vyvažoval kritické podtóny hlubokým respektem k hostitelské zemi a jejím historickým úspěchům. Zatímco pro demokratické zákonodárce mohly znít jeho hodnoty povědomě, za jeho zády sedící viceprezident JD Vance zastává k evropskému úpadku odlišné názory. Karel III. se nicméně snažil zachovat diplomatický dekorum a napětí zmírňoval citacemi o věčném poutu mezi oběma národy.
V atmosféře státní návštěvy, která oplývala pompou a ceremoniemi, král uplatňoval přístup připomínající zásadu prezidenta Theodora Roosevelta o mluvení potichu a držení velkého klacku, v králově případě žezla. Prezident Donald Trump podle všeho nepovažoval králova slova za urážlivá. Během slavnostní večeře dokonce zazněla vzpomínka na to, jak královna Alžběta II. v minulosti pomáhala urovnávat roztržky mezi oběma zeměmi.
Král předal prezidentovi netradiční dar v podobě zvonu z ponorky britského královského námořnictva, která sloužila za druhé světové války. Žertovným tónem dodal, že pokud by se mu chtěli ozvat, stačí jen zazvonit. Tento ceremoniální způsob řešení ideologických rozporů ukázal na paradoxní sílu monarchie, která je sice ústavně vázána k apolitičnosti, ale disponuje obrovskou symbolickou mocí.
Návštěva byla protkána mnoha historickými ironiemi, když přímý potomek krále Jiřího III. přednášel o právech a odpovědnosti demokratických společností před institucí, která vznikla právě odporem proti britské koruně. Karel III. se odvolával na Magnu Chartu a americkou Listinu práv. Nebyl sice natolik nezdvořilý, aby přímo napadal Bílý dům, ale své vlastní hodnoty prosazoval zcela otevřeně.
Při setkání na trávníku Bílého domu zazněly obě hymny, včetně té americké, která připomíná bitvu proti britským silám z počátku devatenáctého století. Celá situace vytvářela symbolický kontrast mezi konstitučním monarchou, který je omezen svými pravomocemi, a prezidentem, jenž je kritiky obviňován ze snahy o rozšiřování vlastních imperiálních ambicí. Bílý dům se snažil moment využít k vlastní sebeprezentaci.
Odborníci na mezinárodní politiku si všimli, že králův projev obsahoval překvapivě ostré politické body. Podle nich lze některá vyjádření interpretovat jako jemné rýpnutí do politiky současné administrativy. Působilo to dojmem, jako by král nabádal prezidenta, aby se choval méně jako panovník. Toto vnímání umocnily i kroky administrativy, které kritici považují za autoritářské překračování pravomocí.
Král měl během své cesty také bezprostřednější misi, než byla oslava výročí americké nezávislosti. Snažil se vyhladit rozpory způsobené britským odmítnutím poskytnout základny pro americké útoky proti Íránu. Tvrdil, že neshody nejsou chybou vztahu, ale jeho přirozenou součástí. S odkazem na ducha roku 1776 podotkl, že se země nemusí vždy na všem shodnout.
Britský panovník čelil tlaku i z domácích řad, kde někteří kritizovali jeho cestu do USA v reakci na prezidentovy dřívější urážky spojenců. Král však jednoznačně odmítl tvrzení, že spojenci v NATO nepřinášejí oběti za americkou ochranu. Připomněl, že po teroristických útocích z 11. září se spojenci okamžitě semkli a společně odpověděli na hrozbu, jak to dělali po celé století.
Donald Trump dlouhodobě dává najevo svůj respekt ke královské rodině a během přivítání emotivně vzpomínal na svou matku a její vztah ke královně Alžbětě II. Prezident zdůrazňoval význam spojenectví vzniklého za druhé světové války, které označil za oheň osvětlující celý svět. Přesto zůstává zásadní rozdíl mezi oběma státníky, neboť americké svobody vybojované před staletími právě proti britskému králi vylučují existenci podobné moci.
Ve svém závěrečném projevu před Kongresem král vyslal varování, že bouřlivé politické události mohou zanechat trvalé stopy. S odkazem na Gettysburský projev Abrahama Lincolna prohlásil, že svět si možná nebude pamatovat slova, ale nikdy nezapomene na činy. Tímto gestem uzavřel svou návštěvu, která propojila historickou kontinuitu monarchie s výzvami moderní politiky.
Bleskový postup Íránem podporovaných povstaleckých sil Hútíů v západním Jemenu donutil k ústupu desítky tisíc civilistů. Podle mezinárodních organizací opustilo své domovy podél pobřeží Rudého moře již téměř 50 tisíc lidí. Válečné operace zasáhly především oblasti, kde rebelové obsadili řadu měst dříve kontrolovaných vládními silami s podporou Saúdské Arábie a USA. Při prudkých bojích již podle dostupných zpráv zahynuly stovky lidí a hrozí návrat k plnohodnotné občanské válce.
Portugalský ministr zemědělství a rybolovu José Manuel Fernandes požaduje, aby Evropská unie v rámci svého příštího dlouhodobého rozpočtu financovala spásání porostů kozami, kravami a ovcemi. Tento tradiční způsob má pomoci v boji proti rozsáhlým lesním požárům v oblastech s vysokým rizikem jejich vzniku. Zvířata spásáním křovin redukují hořlavý materiál a zamezují tak rychlému šíření ohně v krajině. Podle odborníků jde o efektivní přístup, který Brusel v unijním měřítku dosud opomíjel.
Ruský prezident Vladimir Putin poslal evropským státům nové varování ohledně jejich případného zapojení do konfliktu na Ukrajině. Během svého vystoupení na summitu uskupení BRICS v indickém Novém Dillí prohlásil, že jakékoliv vyslání evropských vojáků na ukrajinské území by znamenalo přímou válku s Ruskem. Šéf Kremlu tak reagoval na debaty západních politiků o možných bezpečnostních zárukách pro Kyjev. Podle jeho slov by přítomnost zahraničních jednotek představovala zásadní eskalaci dosavadního napětí.
Ukrajinští elitní operátoři dronů působí v těžkých pouštních podmínkách severního Mali, kde pomáhají místním povstaleckým silám v boji proti ruským jednotkám. Skupina přibližně patnácti ukrajinských specialistů operuje v regionu Sahel s cílem oslabit svého nepřítele všude, kde působí. Ukrajina tak využívá své těžce získané zkušenosti s bezpilotními letouny k budování nových protiruských partnerství i mimo evropské bojiště. Kromě Mali působí ukrajinští vojáci podle zdrojů z rozvědky také v Súdánu a Libyi.
Ruský prezident Vladimir Putin na podnikatelském fóru uskupení BRICS v Novém Dillí veřejně přiznal, že se Rusko stalo hlavním terčem mezinárodních sankcí na světě. Ve svém následném vystoupení před ruskými novináři ostrým způsobem napadl představitele západních zemí, Severoatlantickou alianci i skupinu G7. Zároveň vykreslil společenství BRICS jako rozvíjející se alternativu vůči slábnoucímu vlivu tradičních západních mocností.
Vítězství pravicově extremistické strany Alternativa pro Německo (AfD) v zemských volbách v Sasku-Anhaltsku vyvolalo v německé politické sféře hluboké znepokojení. Strana pod vedením hlavního kandidáta Ulricha Siegmunda získala téměř 44 procent hlasů a do absolutní většiny v zemském sněmu jí chybí pouhá tři křesla. Přestože není jisté, zda se Siegmundovi podaří sestavit první pravicově extremistickou zemskou vládu od konce druhé světové války, výsledek způsobil politické zemětřesení v celé zemi.
Společnost Anthropic ve své nové zprávě uvedla, že malá skupina ruských vývojářů využila umělou inteligenci k vytvoření softwaru pro autonomní roje útočných dronů. Vývojáři použili AI systém Claude k naprogramování navádění v závěrečné fázi letu, výběru cílů a vzájemné koordinaci více bezpilotních strojů.
Vlny veder, které během letošního léta zasáhly západní a střední Evropu, si vyžádaly rozsáhlé ztráty na životech. Podle dosud dostupných neúplných statistik, které shromáždil server The Guardian, zemřelo na kontinentu nejméně o 35 tisíc lidí více, než bývá v tomto období obvyklé. Uvedená čísla přitom pokrývají zhruba polovinu evropských zemí a drtivá většina z nich zatím nezahrnuje údaje za měsíc srpen.
Spojené státy americké zakážou dovoz široké škály kanadských produktů včetně alkoholu, vybraných mléčných výrobků a motocyklů. Prezident Donald Trump v sérii prováděcích nařízení obvinil sousední zemi z diskriminace amerického zboží a oznámil zavedení nových restrikcí. Tento krok představuje nejnovější eskalaci v mnohaměsíční obchodní válce mezi oběma tradičními spojenci. Oznámení přišlo v reakci na odvetná cla, která vůči americkému zboží zavedla kanadská strana.
Máme za sebou historicky druhé nejteplejší léto, konstatovali meteorologové po konci druhého z ročních období. To přineslo nový historický teplotní rekord. Do dějin se dosud nevídaným počtem tropických dnů zaspala i jedna z tuzemských meteorologických stanic.
V období od 14. do 16. července 2026 byl meteorickou sítí Global Meteor Network detekován nový meteorický roj. Mateřským tělesem je podle parametrů dráhy velmi pravděpodobně kometa Jupiterovy rodiny. Celkem 43 meteorů patřících do nového roje bylo pozorováno v souhvězdí Štíra.
Ministerstvo zdravotnictví upozorňuje cestovatele mířící v závěru léta a během podzimu do jižní a jihovýchodní Evropy a do Asie na riziko infekcí přenášených komáry. Patří mezi ně zejména západonilská horečka, dengue a chikungunya. Riziko nákazy lze přitom výrazně snížit jednoduchými preventivními opatřeními, především používáním vhodných repelentů a důslednou ochranou před poštípáním, uvedlo ministerstvo.
