Britský král Karel III. vystoupil před americkým Kongresem, kde svou přítomností připomněl hodnoty, na nichž americká republika stojí. Ve světě, který prochází bouřlivými změnami, působilo vystoupení panovníka jako zdůraznění významu vlády zákona a demokracie. Ačkoliv královské projevy bývají často opatrné a nejednoznačné, tentokrát byl králův tón nezvykle přímý.
Král se sice vyhnul přímé kritice současné americké administrativy, přesto však implicitně vyjádřil znepokojení nad politickým směřováním země. Jeho řeč se stala obhajobou pilířů západní demokracie, jako jsou domácí kontrolní mechanismy, mezinárodní spojenectví a náboženská tolerance. Karel III. rovněž zdůraznil nutnost chránit přírodu a důsledně hájit Ukrajinu.
Součástí projevu byla i zmínka o tom, že přátelé se mohou v názorech rozcházet, aniž by jejich pouto trvale zaniklo. Tato poznámka byla vnímána jako narážka na takzvaný zvláštní vztah mezi Spojenými státy a Británií, který v poslední době prochází zkouškami. Král prohlásil, že slova Ameriky mají velkou váhu a její činy jsou ještě významnější.
Králův projev vyvažoval kritické podtóny hlubokým respektem k hostitelské zemi a jejím historickým úspěchům. Zatímco pro demokratické zákonodárce mohly znít jeho hodnoty povědomě, za jeho zády sedící viceprezident JD Vance zastává k evropskému úpadku odlišné názory. Karel III. se nicméně snažil zachovat diplomatický dekorum a napětí zmírňoval citacemi o věčném poutu mezi oběma národy.
V atmosféře státní návštěvy, která oplývala pompou a ceremoniemi, král uplatňoval přístup připomínající zásadu prezidenta Theodora Roosevelta o mluvení potichu a držení velkého klacku, v králově případě žezla. Prezident Donald Trump podle všeho nepovažoval králova slova za urážlivá. Během slavnostní večeře dokonce zazněla vzpomínka na to, jak královna Alžběta II. v minulosti pomáhala urovnávat roztržky mezi oběma zeměmi.
Král předal prezidentovi netradiční dar v podobě zvonu z ponorky britského královského námořnictva, která sloužila za druhé světové války. Žertovným tónem dodal, že pokud by se mu chtěli ozvat, stačí jen zazvonit. Tento ceremoniální způsob řešení ideologických rozporů ukázal na paradoxní sílu monarchie, která je sice ústavně vázána k apolitičnosti, ale disponuje obrovskou symbolickou mocí.
Návštěva byla protkána mnoha historickými ironiemi, když přímý potomek krále Jiřího III. přednášel o právech a odpovědnosti demokratických společností před institucí, která vznikla právě odporem proti britské koruně. Karel III. se odvolával na Magnu Chartu a americkou Listinu práv. Nebyl sice natolik nezdvořilý, aby přímo napadal Bílý dům, ale své vlastní hodnoty prosazoval zcela otevřeně.
Při setkání na trávníku Bílého domu zazněly obě hymny, včetně té americké, která připomíná bitvu proti britským silám z počátku devatenáctého století. Celá situace vytvářela symbolický kontrast mezi konstitučním monarchou, který je omezen svými pravomocemi, a prezidentem, jenž je kritiky obviňován ze snahy o rozšiřování vlastních imperiálních ambicí. Bílý dům se snažil moment využít k vlastní sebeprezentaci.
Odborníci na mezinárodní politiku si všimli, že králův projev obsahoval překvapivě ostré politické body. Podle nich lze některá vyjádření interpretovat jako jemné rýpnutí do politiky současné administrativy. Působilo to dojmem, jako by král nabádal prezidenta, aby se choval méně jako panovník. Toto vnímání umocnily i kroky administrativy, které kritici považují za autoritářské překračování pravomocí.
Král měl během své cesty také bezprostřednější misi, než byla oslava výročí americké nezávislosti. Snažil se vyhladit rozpory způsobené britským odmítnutím poskytnout základny pro americké útoky proti Íránu. Tvrdil, že neshody nejsou chybou vztahu, ale jeho přirozenou součástí. S odkazem na ducha roku 1776 podotkl, že se země nemusí vždy na všem shodnout.
Britský panovník čelil tlaku i z domácích řad, kde někteří kritizovali jeho cestu do USA v reakci na prezidentovy dřívější urážky spojenců. Král však jednoznačně odmítl tvrzení, že spojenci v NATO nepřinášejí oběti za americkou ochranu. Připomněl, že po teroristických útocích z 11. září se spojenci okamžitě semkli a společně odpověděli na hrozbu, jak to dělali po celé století.
Donald Trump dlouhodobě dává najevo svůj respekt ke královské rodině a během přivítání emotivně vzpomínal na svou matku a její vztah ke královně Alžbětě II. Prezident zdůrazňoval význam spojenectví vzniklého za druhé světové války, které označil za oheň osvětlující celý svět. Přesto zůstává zásadní rozdíl mezi oběma státníky, neboť americké svobody vybojované před staletími právě proti britskému králi vylučují existenci podobné moci.
Ve svém závěrečném projevu před Kongresem král vyslal varování, že bouřlivé politické události mohou zanechat trvalé stopy. S odkazem na Gettysburský projev Abrahama Lincolna prohlásil, že svět si možná nebude pamatovat slova, ale nikdy nezapomene na činy. Tímto gestem uzavřel svou návštěvu, která propojila historickou kontinuitu monarchie s výzvami moderní politiky.
Obchody v Česku upravují otevírací dobu prakticky jen během vybraných státních svátků, kdy je k tomu nutí zákon. V červnu ale nastane jedna speciální situace. Příští týden uzavře jeden z tuzemských řetězců své prodejny předčasně kvůli fotbalu.
Počasí se vám v posledních dnech nemusí líbit, ale vodákům přeje. Situace na tuzemských řekách se totiž během hlavní vodácké sezóny zlepšuje. Podle předpovědi se ale už v příštím týdnu vrátí do Česka tropické teploty.
Slovensko ze všech možných úhlů řeší rozchod bývalé prezidentky Zuzany Čaputové s Jurajem Rizmanem, který byl po jejím boku šest let. Dvojice bude muset vyřešit jednu nepříjemnou záležitost.
Česko v tomto týdnu zasáhla jedna velmi smutná zpráva, když ve věku 92 let zemřela Zdena Mašínová, dcera odbojáře Josefa Mašína a sestra kontroverzně vnímaných bratří Mašínů. Od pátku je známo, kdy a kde se uskuteční poslední rozloučení s vyznamenanou dámou.
Mírová dohoda, která by ukončila boje v Íránu, je blízko a počítá s opětovným otevřením Hormuzského průlivu, potvrdil jeden z íránských představitelů. Informovala o tom BBC. V Teheránu ale stále nepanuje shoda na tom, zda dohodu přijmout.
Policie od minulého víkendu vyšetřuje nevídaný případ napadení ministryně pro místní rozvoj Zuzany Mrázové (ANO). Političce se naštěstí nic nestalo, obviněná žena je momentálně ve zdravotnickém zařízení. Podle policistů zřejmě nešlo o politicky motivovaný čin.
Americký prezident Donald Trump oslaví v neděli své osmdesáté narozeniny, čímž se stává nejstarší zvolenou hlavou státu v historii USA. V uplynulém roce se u něj objevila řada viditelných tělesných projevů typických pro pokročilý věk, mezi které patří rozsáhlé modřiny na rukou, oteklé kotníky a dolní končetiny či občasné usínání během důležitých schůzek a veřejných akcí. Zdravotní experti však upozorňují, že spíše než tyto běžné fyzické příznaky by veřejnost mělo znepokojovat samotné chování a jednání staronového velitele ozbrojených sil.
Donald Trump a Benjamin Netanjahu byli skálopevně přesvědčeni, že porážka Íránu odstartuje novou éru Blízkého východu. Region se sice skutečně mění, ale zcela jiným směrem, než oba lídři plánovali, protože islámskou republiku se zlomit nepodařilo. Současná situace tak hrozí přerůst v permanentní opotřebovávací krizi, která bude opakovaně přecházet v otevřené ozbrojené střety. Íránský režim se ukázal být mnohem odolnější, což vedlo k tomu, že Washington a Tel Aviv ztratily kontrolu nad dalším vývojem.
Vztah Evropanů k bezpečnostním zárukám ze strany Spojených států zasáhla hluboká krize důvěry, která se ocitla na nejnižším bodě v historii. Nová data, jež představil think-tank Evropská rada pro mezinárodní vztahy (ECFR) krátce před vrcholnými schůzkami aliance NATO a skupiny G7 v Turecku a Francii, ukazují zásadní posun v evropském veřejném mínění.
Rozpad ambiciózního zbrojního programu stíhacího letounu nové generace FCAS, od kterého Německo definitivně odstoupilo, představuje tvrdou ránu pro evropskou obrannou spolupráci. Společný projekt Francie, Německa a Španělska, který měl během příštích desetiletí zajistit vývoj špičkového bojového letounu šesté generace, ztroskotal na vleklých sporech o politické vedení, rozdělení průmyslových zakázek a vlastnictví duševního vlastnictví. Tento neúspěch však v kontextu evropské vojenské historie není výjimečný, neboť společné letecké projekty na kontinentu pravidelně narážely na střety národních zájmů.
Elon Musk se díky vstupu společnosti SpaceX na burzu stává prvním papírovým dolarovým tributářem v historii. Jeho celkové jmění, tvořené převážně akciemi firem Tesla a SpaceX, dosahuje odhadované výše 1,11 bilionu dolarů. Samotné číslo 1 bilion představuje milion milionů a pro běžného člověka je tato částka v podstatě nepředstavitelná.
Pokročilé modely umělé inteligence, jako je nově představený systém Mythos od společnosti Anthropic, mohou v rukou kyberzločinců posloužit ke zničení globálního finančního systému. Během tiskové konference v Bruselu před tímto rizikem varovala šéfka Mezinárodního měnového fondu Kristalina Georgievová. Finanční regulátoři a bezpečnostní experti jsou v nejvyšším stupni pohotovosti od dubna, kdy byl tento vysoce výkonný model s pokročilými kybernetickými schopnostmi spuštěn. Podle Georgievové je navíc současný systém teprve začátkem a v blízké budoucnosti ho budou následovat další podobné technologie.