Britský král Karel III. vystoupil před americkým Kongresem, kde svou přítomností připomněl hodnoty, na nichž americká republika stojí. Ve světě, který prochází bouřlivými změnami, působilo vystoupení panovníka jako zdůraznění významu vlády zákona a demokracie. Ačkoliv královské projevy bývají často opatrné a nejednoznačné, tentokrát byl králův tón nezvykle přímý.
Král se sice vyhnul přímé kritice současné americké administrativy, přesto však implicitně vyjádřil znepokojení nad politickým směřováním země. Jeho řeč se stala obhajobou pilířů západní demokracie, jako jsou domácí kontrolní mechanismy, mezinárodní spojenectví a náboženská tolerance. Karel III. rovněž zdůraznil nutnost chránit přírodu a důsledně hájit Ukrajinu.
Součástí projevu byla i zmínka o tom, že přátelé se mohou v názorech rozcházet, aniž by jejich pouto trvale zaniklo. Tato poznámka byla vnímána jako narážka na takzvaný zvláštní vztah mezi Spojenými státy a Británií, který v poslední době prochází zkouškami. Král prohlásil, že slova Ameriky mají velkou váhu a její činy jsou ještě významnější.
Králův projev vyvažoval kritické podtóny hlubokým respektem k hostitelské zemi a jejím historickým úspěchům. Zatímco pro demokratické zákonodárce mohly znít jeho hodnoty povědomě, za jeho zády sedící viceprezident JD Vance zastává k evropskému úpadku odlišné názory. Karel III. se nicméně snažil zachovat diplomatický dekorum a napětí zmírňoval citacemi o věčném poutu mezi oběma národy.
V atmosféře státní návštěvy, která oplývala pompou a ceremoniemi, král uplatňoval přístup připomínající zásadu prezidenta Theodora Roosevelta o mluvení potichu a držení velkého klacku, v králově případě žezla. Prezident Donald Trump podle všeho nepovažoval králova slova za urážlivá. Během slavnostní večeře dokonce zazněla vzpomínka na to, jak královna Alžběta II. v minulosti pomáhala urovnávat roztržky mezi oběma zeměmi.
Král předal prezidentovi netradiční dar v podobě zvonu z ponorky britského královského námořnictva, která sloužila za druhé světové války. Žertovným tónem dodal, že pokud by se mu chtěli ozvat, stačí jen zazvonit. Tento ceremoniální způsob řešení ideologických rozporů ukázal na paradoxní sílu monarchie, která je sice ústavně vázána k apolitičnosti, ale disponuje obrovskou symbolickou mocí.
Návštěva byla protkána mnoha historickými ironiemi, když přímý potomek krále Jiřího III. přednášel o právech a odpovědnosti demokratických společností před institucí, která vznikla právě odporem proti britské koruně. Karel III. se odvolával na Magnu Chartu a americkou Listinu práv. Nebyl sice natolik nezdvořilý, aby přímo napadal Bílý dům, ale své vlastní hodnoty prosazoval zcela otevřeně.
Při setkání na trávníku Bílého domu zazněly obě hymny, včetně té americké, která připomíná bitvu proti britským silám z počátku devatenáctého století. Celá situace vytvářela symbolický kontrast mezi konstitučním monarchou, který je omezen svými pravomocemi, a prezidentem, jenž je kritiky obviňován ze snahy o rozšiřování vlastních imperiálních ambicí. Bílý dům se snažil moment využít k vlastní sebeprezentaci.
Odborníci na mezinárodní politiku si všimli, že králův projev obsahoval překvapivě ostré politické body. Podle nich lze některá vyjádření interpretovat jako jemné rýpnutí do politiky současné administrativy. Působilo to dojmem, jako by král nabádal prezidenta, aby se choval méně jako panovník. Toto vnímání umocnily i kroky administrativy, které kritici považují za autoritářské překračování pravomocí.
Král měl během své cesty také bezprostřednější misi, než byla oslava výročí americké nezávislosti. Snažil se vyhladit rozpory způsobené britským odmítnutím poskytnout základny pro americké útoky proti Íránu. Tvrdil, že neshody nejsou chybou vztahu, ale jeho přirozenou součástí. S odkazem na ducha roku 1776 podotkl, že se země nemusí vždy na všem shodnout.
Britský panovník čelil tlaku i z domácích řad, kde někteří kritizovali jeho cestu do USA v reakci na prezidentovy dřívější urážky spojenců. Král však jednoznačně odmítl tvrzení, že spojenci v NATO nepřinášejí oběti za americkou ochranu. Připomněl, že po teroristických útocích z 11. září se spojenci okamžitě semkli a společně odpověděli na hrozbu, jak to dělali po celé století.
Donald Trump dlouhodobě dává najevo svůj respekt ke královské rodině a během přivítání emotivně vzpomínal na svou matku a její vztah ke královně Alžbětě II. Prezident zdůrazňoval význam spojenectví vzniklého za druhé světové války, které označil za oheň osvětlující celý svět. Přesto zůstává zásadní rozdíl mezi oběma státníky, neboť americké svobody vybojované před staletími právě proti britskému králi vylučují existenci podobné moci.
Ve svém závěrečném projevu před Kongresem král vyslal varování, že bouřlivé politické události mohou zanechat trvalé stopy. S odkazem na Gettysburský projev Abrahama Lincolna prohlásil, že svět si možná nebude pamatovat slova, ale nikdy nezapomene na činy. Tímto gestem uzavřel svou návštěvu, která propojila historickou kontinuitu monarchie s výzvami moderní politiky.
Severokorejský vůdce Kim Čong-un veřejně ocenil vojáky své země, kteří v bojích na Ukrajině spáchali sebevraždu odpálením granátu, aby se vyhnuli zajetí. Toto vyjádření potvrdilo dlouholetá podezření ohledně bojových instrukcí, kterými se severokorejská armáda řídí. Kim tak učinil během projevu v Pchjongjangu, kde odhalil památník padlým vojákům.
Britský král Karel III. vystoupil před americkým Kongresem, kde svou přítomností připomněl hodnoty, na nichž americká republika stojí. Ve světě, který prochází bouřlivými změnami, působilo vystoupení panovníka jako zdůraznění významu vlády zákona a demokracie. Ačkoliv královské projevy bývají často opatrné a nejednoznačné, tentokrát byl králův tón nezvykle přímý.
Donald a Melania Trumpovi přivítali v Bílém domě britského krále Karla III. a královnu Camillu, kteří jsou na dvoudenní státní návštěvě Spojených států. Slavnostní ceremoniál doprovázela mimořádná pompéznost, včetně vojenské přehlídky, dělostřeleckých salv a přeletu vojenských stíhaček. Akce se zúčastnili i přední členové Trumpova kabinetu.
Sobotní incident během večeře korespondentů v Bílém domě, kdy se ozbrojený muž pokusil proniknout do sálu před projevem Donalda Trumpa, okamžitě rozpoutal vlnu konspiračních teorií. V éře hluboce rozpolcené politiky a intenzivní nedůvěry v instituce se spekulace o tom, zda byla celá událost zinscenovaná, šíří napříč celým politickým spektrem.
Americký prezident Donald Trump na sociální síti Truth Social prohlásil, že ho Teherán informoval o svém údajném stavu kolapsu. Podle Trumpa má íránský režim zájem na co nejrychlejším otevření Hormuzského průlivu, zatímco se snaží vyřešit svou vnitřní krizi vedení. Prezident dodal, že věří ve schopnost íránské strany tuto situaci zvládnout. Tato tvrzení se však nepodařilo nezávisle ověřit a Teherán je zatím oficiálně nekomentoval.
Světové ceny ropy dnes poprvé po třech týdnech překonaly hranici 110 dolarů za barel. Hlavním důvodem jsou narůstající obavy, že průtahy v plném znovuotevření klíčového Hormuzského průlivu představují vážné riziko pro globální plynulost dodávek.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj pohrozil zavedením sankcí proti izraelským jednotlivcům a firmám, které kupují obilí vypěstované v oblastech okupovaných Ruskem. Kyjev podle jeho slov připravuje sankční balíček, který se zaměří jak na přepravce ukradeného obilí, tak na subjekty v Izraeli, které figurují na druhé straně těchto transakcí. Tento krok prohlubuje napětí mezi oběma zeměmi, jejichž vztahy jsou dlouhodobě napjaté kvůli pokračujícím vazbám Izraele na Rusko.
Vůdce komunistů Gennadij Zjuganov vystoupil ve Státní dumě s varováním, že pokud se ruská ekonomika rychle neobrátí k lepšímu, zemi čeká na podzim nová revoluce. Zjuganov ostře kritizoval vládu za to, že ignoruje návrhy komunistů na řešení hospodářských problémů či otázek znečištění Černého moře, zatímco na podněty od blogerky žijící v Monaku reaguje okamžitě. Podle komunistického lídra je dosavadní hospodářská politika v troskách a první čtvrtletí roku označil za naprosté selhání. Pokud stát nezačne urychleně konat a přijímat stabilizační opatření, může se podle něj opakovat scénář z roku 1917, kdy neřešené problémy vyústily v rozsáhlý rozvrat společnosti.
Moderátor Late night show Jimmy Kimmel se brání kritice, které čelí ze strany Bílého domu. Důvodem je jeho vtip na adresu první dámy Melanie Trumpové, ve kterém ji označil za „očekávající vdovu“. Tento výrok zazněl v rámci skeče jen několik dní předtím, než došlo ke střelbě během slavnostní večeře novinářů v Bílém domě. Bílý dům v reakci na to vyzval televizní stanici ABC, aby komika propustila, přičemž první dáma označila jeho vystoupení za nenávistné a násilné.
Vyšetřování americké skupiny The Sentry odhalilo, že vedení súdánských Sil rychlé podpory (RSF) vybudovalo v Dubaji rozsáhlé portfolio nemovitostí. Členové rodiny, sankcionované osoby a subjekty napojené na vůdce RSF Mohameda Hamdana Dagala, známého jako Hemedti, získali ve Spojených arabských emirátech více než 20 luxusních nemovitostí v celkové hodnotě zhruba půl miliardy korun.
Luxusní superjachta Nord, jejíž hodnota se odhaduje na 500 milionů dolarů, o víkendu proplula Hormuzským průlivem. Toto plavidlo je spojováno s jedním z klíčových spojenců ruského prezidenta Vladimira Putina, miliardářem Alexejem Mordašovem. Jachta Nord absolvovala trasu z Dubaje do ománského Maskatu navzdory probíhající blokádě této strategické námořní cesty.
Česko vstoupilo do nového kalendářního týdne, který má pouze čtyři pracovní dny. Následovat po nich bude prodloužený víkend. Státní svátek ovlivní i výplatní termíny důchodů. Senioři by se tak měli informovat o změnách.