Americký prezident Donald Trump pohrozil Kanadě zavedením nových cel poté, co stovky lesních požárů zahalily velkou část severu Spojených států do hustého kouře. Trump označil situaci za invazi špinavého a nezdravého vzduchu do USA a obvinil sousední zemi ze záměrné nedbalosti při správě lesů. Uvedl, že bude telefonovat kanadskému premiérovi Marku Carneymu a bude žádat vysvětlení. V reakci na to někteří republikáni opětovně navrhli, aby se Kanada stala 51. státem USA, což v Kanadě vyvolalo vlnu nevole a protestní omezování cest do Ameriky.
V Kanadě aktuálně hoří kolem 888 aktivních požárů, přičemž většina z nich je mimo kontrolu. Více než 190 z nich se nachází v Ontariu. Podle kanadského systému informací o požárech bylo zničeno již téměř 3 miliony hektarů půdy. Hustý kouř zasáhl americké státy jako Minnesota, Michigan, Pensylvánie, Ohio a New York, což vedlo k vyhlášení varování před nebezpečnou kvalitou ovzduší a rušení venkovních akcí.
Detroit a Chicago zaznamenaly nejhorší kvalitu vzduchu na světě, mlha zahalila i památky ve Washingtonu a omezila leteckou dopravu. Špatné podmínky vyvolaly obavy i ohledně nedělního finále mistrovství světa ve fotbale mezi Argentinou a Španělskem na otevřeném stadionu MetLife v New Jersey, kterého se má Trump zúčastnit.
Skupina amerických zákonodárců poslala kanadským představitelům otevřený dopis, v němž vyjádřila ztrátu trpělivosti a obvinila Kanadu z nedostatečných investic do prořezávání lesů či prevence. Vědci však upozorňují, že situace je složitější. Požáry hoří v odlehlých oblastech, kde je těžké je zachytit, a kouř se šíří bez ohledu na hranice. Hlavní příčinou současné krize je podle odborníků extrémní červnové horko, podprůměrné srážky a dopady klimatických změn, přičemž některé požáry zažehl blesk.
Premiér Ontaria Doug Ford na kritiku reagoval prohlášením, že by USA měly raději poslat pomoc místo stěžování, a připomněl, že Kanada v minulosti americké straně běžně pomáhala při požárech či hurikánech. Ocenil zároveň, že americké státy Michigan a Massachusetts, vedené demokraty, již pomoc v podobě hasičů a techniky nabídly. Ford odmítl kritiku postupu své vlády s tím, že na místě zasahuje přes 150 týmů a desítky letadel a od roku 2018 provincie investovala do boje s lesními požáry přes miliardu dolarů. Kanadská poslankyně Eleanor Olszewski dodala, že země do udržitelnosti lesů a prevence vložila zhruba 12 miliard kanadských dolarů.
Premiér Carney zdůraznil, že boj s klimatickými změnami je odpovědností obou států. Ministr pro nouzové řízení doplnil, že obě země jsou v neustálém kontaktu a opírají se o dlouhodobé dohody o vzájemné pomoci z let 1982 a 2025. Obchodní vztahy mezi oběma státy jsou přitom napjaté už od minulého roku, kdy Trump na Kanadu uvalil cla a novou obchodní dohodu se stále nepodařilo uzavřít.
Požáry v severním Ontariu si vynutily evakuaci deseti komunit, jejichž obyvatelé museli prchat na lodích a nyní hledají útočiště v jižní části provincie. Náčelnice jedné z komunit původních obyvatel Namaygoosisagagun, která byla plameny kompletně srovnána se zemí, uvedla, že jejich domov byl spálen na popel. Místní velitel zásahu potvrdil, že lidé se museli evakuovat sami před rychle postupujícím ohněm, nikdo však nezemřel ani nebyl přímo zraněn. Požáry sužují také západní pobřeží, kde Britská Kolumbie hlásí přes 59 aktivních ohnisek, z nichž více než polovina je nezvladatelná.
Americký prezident Donald Trump pohrozil Kanadě zavedením nových cel poté, co stovky lesních požárů zahalily velkou část severu Spojených států do hustého kouře. Trump označil situaci za invazi špinavého a nezdravého vzduchu do USA a obvinil sousední zemi ze záměrné nedbalosti při správě lesů. Uvedl, že bude telefonovat kanadskému premiérovi Marku Carneymu a bude žádat vysvětlení. V reakci na to někteří republikáni opětovně navrhli, aby se Kanada stala 51. státem USA, což v Kanadě vyvolalo vlnu nevole a protestní omezování cest do Ameriky.
I přes přísné zákazy režimu Kim Čong-una si jihokorejský pop, známý jako K-pop, nachází cestu k obyvatelům Severní Koreje. Pro mnohé uprchlíky, kteří nyní žijí v Jižní Koreji, znamenalo setkání s touto hudbou zásadní životní zlom a první dotek se svobodou.
Kdo nastoupí na uvolněné místo, až skončí druhý mandát Emmanuela Macrona? Hlavní favoritkou je navzdory posledním událostem jeho někdejší soupeřka Marine Le Penová. Potvrdily to i průzkumy, které proběhly po jejím odsouzení.
Epidemie smrtelně nebezpečné eboly v africké Demokratické republice Kongo řádí dál. Podle oficiálních údajů už se potvrdilo více než dva tisíce případů nemoci, ale experti se domnívají, že rozsah epidemie je reálně násobně větší.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj nabídl bývalému ministrovi vnitra Ihoru Klymenkovi post tajemníka Rady národní bezpečnosti a obrany (RNBO). Klymenko byl původně hlavní volbou hlavy státu na post nového ministra obrany, avšak masové občanské protesty proti odvolání jeho předchůdce Mychajla Fedorova tyto plány výrazně zkomplikovaly.
Evropská komise představila nový Akční plán pro elektrifikaci, jehož cílem je do roku 2040 zajistit čtyřicet šest procent celkové spotřeby energie v Evropské unii z elektřiny, což představuje zdvojnásobení současného stavu.
Vliv Donalda Trumpa na jeho věrnou voličskou základnu patřil v uplynulém desetiletí k nejvýraznějším faktorům americké politické scény. Dlouhodobě totiž převládal názor, že i přes chybějící širokou popularitu disponuje tak intenzivní oddaností velké části svých stoupenců, která z něj neustále činí mimořádně silného hráče. Současná data však ukazují, že toto zažité přesvědčení již pravděpodobně neplatí. Nový průzkum veřejného mínění společností Washington Post a Ipsos přinesl další doklad o tom, že se prezidentovo tvrdé jádro nejen výrazně zmenšilo, ale z historického pohledu je aktuálně velmi malé.
Minulý měsíc podepsal americký prezident Donald Trump s Íránem memorandum o porozumění a dohodu o příměří během večeře v Zrcadlovém sále ve Versailles. Volba tohoto místa, kterou inicioval francouzský prezident Emmanuel Macron s cílem zapůsobit na Trumpa dříve, než změní názor, okamžitě vyvolala historické srovnání s rozsáhlou Versailleskou smlouvou z roku 1919.
Běžní obyvatelé Ruska začínají poprvé po čtyřech letech války pociťovat přímé dopady konfliktu prostřednictvím citelného nedostatku pohonných hmot, rostoucí inflace a celkového zpomalování ekonomiky. Zatímco v Moskvě se tvoří dlouhé fronty u čerpacích stanic a řidiči mohou natankovat maximálně dvacet litrů na auto, v odlehlejších regionech, jako je Krasnodar, Dagestán nebo Tuva, dochází k úplnému kolapsu zásobování a desítky kilometrů dlouhým zácpám. Kreml se v této situaci snaží balancovat mezi obrovskými finančními nároky na udržení armády a snahou zachovat sociální stabilitu, která byla dlouho jeho politickou vizitkou.
Ukrajinské síly bezpilotních prostředků pod vedením velitele Roberta Brovdiho, známého pod přezdívkou „Maďar“, provedly v noci na pátek rozsáhlý úder v Černém moři. Cílem této operace se stalo dvanáct plavidel patřících do ruské takzvané stínové flotily. Hlavním účelem útoku bylo ochromit zásobovací trasy, kterými Rusko dopravuje palivo na okupovaná území na východě Ukrajiny a na anektovaný poloostrov Krym. Kyjev se tímto způsobem snaží zamezit obcházení mezinárodních sankcí a paralyzovat ruskou logistiku.
Ruský protiválečný opoziční politik Boris Naděždin varuje před kurzem, kterým prezident Vladimir Putin vede zemi. Podle něj současné směřování Kremlu uvrhne Rusko do chaosu a potenciálně i do naprosté katastrofy. Třiašedesátiletý politik tato slova pronesl v době, kdy na něj úřady stupňují tlak před zářijovými parlamentními volbami, ve kterých plánuje kandidovat.
Evropská komise se chystá zveřejnit očekávanou zprávu zaměřenou na odstranění byrokratické zátěže v bankovním sektoru, jejímž cílem je posílit konkurenceschopnost evropských peněžních ústavů vůči jejich americkým rivalům.