Jednání dopadlo dobře, Trump Zelenského nevyhodil, míní analytici

Drama v Oválné pracovně Bílého domu, které vstoupilo do dějin
Drama v Oválné pracovně Bílého domu, které vstoupilo do dějin, foto: president.gov.ua
Klára Marková 29. prosince 2025 19:31
Sdílej:

V diplomacii se často říká, že i fakt, že se věci nezhoršily, je vlastně výhra. Po schůzce Donalda Trumpa a Volodymyra Zelenského v floridském Mar-a-Lago to platí dvojnásob. Přestože jednání nepřineslo žádný zásadní průlom, samotná skutečnost, že neskončilo veřejnou hádkou nebo vyhoštěním z místnosti – jako tomu bylo při neslavném únorovém setkání v Oválné pracovně –, je považována za mírný úspěch.

Analytik Mark Stone ze Sky News upozorňuje, že klíč k pochopení schůzky ležel v detailech a především ve tváři ukrajinského prezidenta. Zelenskyj sice zachoval dekorum, ale jeho mimika prozrazovala vše.

Byly chvíle, kdy vypadal naprosto vyčerpaně – zejména když Trump zlehčoval vážná jednání poznámkami o jídle v Mar-a-Lago nebo o fyzické kondici ukrajinských generálů. Nejsilnější moment však přišel, když Trump prohlásil: „Rusko chce, aby Ukrajina uspěla.“ V tu chvíli Zelenského „pokerová tvář“ padla, pokrčil rameny a hořce se zasmál.

Navzdory bizarním momentům tisková konference přinesla i konkrétnější obrysy možného mírového uspořádání. Zelenskyj byl v hodnocení pokroku nečekaně přesný a operoval s následujícími čísly. V případě 20bodového mírového plánu panuje shoda na 90 %. Ohledně bezpečnostních záruk USA–Ukrajina panuje shoda na 100 %. A i bezpečnostní záruky USA–Evropa–Ukrajina jsou prý téměř dojednány.

Zatímco záruky ze strany USA se zdají být pevné (alespoň v tuto chvíli), spolupráce s Evropou zůstává oříškem. Jde totiž o citlivou otázku přítomnosti evropských jednotek na ukrajinském území, což je pro Rusko jasná „červená linie“ a Trump si je toho velmi dobře vědom.

Důležitým bodem je Trumpova nová ochota navštívit Ukrajinu a promluvit v tamním parlamentu. Pro Kyjev je to silný signál, ovšem s vědomím, jak často americký prezident mění své postoje, zůstávají ukrajinští představitelé opatrní. Podstatou celého problému zůstávají tři tvrdá fakta: Trump chce konec války za každou cenu a je mu jedno jak, Putin dosud neukázal žádný skutečný zájem o mír a Ukrajina se odmítá nechat dotlačit k ponižující kapitulaci.

Původní 28bodový plán, který Washington představil před několika týdny, vypadal spíše jako seznam ruských přání. Současný 20bodový návrh je výsledkem tlaku Evropy a Ukrajiny a obsahuje už řadu ukrajinských ústupků. Nyní se očekává, zda Trump dokáže vyvinout dostatečný tlak na Moskvu, aby se i Vladimir Putin pohnul z místa. Podle mnoha pozorovatelů by však bylo chybou v tomto směru příliš zadržovat dech.

Stalo se
Novinky
Marine Le Pen

Vzestup krajní pravice v Evropě: Jak velké riziko je pro Ukrajinu?

Vzestup pravicového populismu a krajní pravice v Evropě, který se nedávno projevil i posílením pozic stran Reform UK v Británii nebo One Nation v Austrálii, vyvolává stále vážnější otázky ohledně budoucí podpory bránící se Ukrajiny. Poté, co se tito politici již prosadili v Itálii a nejnověji také v Rakousku, čekají klíčové volební testy dvě nejvlivnější země Evropské unie, tedy Německo a Francii. Právě tamní radikální formace přitom v minulosti projevovaly silné sympatie k autoritářskému režimu Vladimira Putina.

Novinky
Donald Trump

Gruzie řeší bizarní problém. Obří pocta Trumpovi má stát na pozemku muže, na nějž USA uvalily sankce

Plánovaná výstavba mrakodrapu Trump Tower v gruzínském hlavním městě Tbilisi vzbudila nové obavy z možného střetu zájmů. Budova má totiž vyrůst na pozemku, který v současnosti spoluvlastní syn miliardáře a neoficiálního lídra země Bidziny Ivanišviliho, na nějž Spojené státy v roce 2024 uvalily sankce. Samotný projekt mrakodrapu je společným podnikem místního konsorcia a americké společnosti Trump Organization, kterou v současnosti řídí prezidentovi synové Donald Trump Jr. a Eric Trump.

Novinky
Izrael a Spojené státy zaútočily na Írán

Válka v Íránu už se nevyplatí nikomu. Globální ztráty přesahují jakékoli zisky

Válka mezi Spojenými státy, Izraelem a Íránem zásadně proměnila rovnováhu sil na Blízkém východě, aniž by však přinesla strategické rozuzlení pro kteréhokoli z aktérů. Podle odhadů Rozvojového programu OSN z dubna 2026 hrozí, že tento konflikt uvrhne do chudoby více než třicet milionů lidí ve 162 zemích světa. Globální ztráty tak daleko přesahují jakékoli politické zisky, které by mohla kterákoli z bojujících stran v tomto střetu získat.

Novinky
Nový papež Lev XIV. se poprvé ukázal světu.

Papež Lev XIV. ve svém prvním významném teologickém dokumentu varoval před umělou inteligencí

Papež Lev XIV. ve svém prvním významném teologickém dokumentu pontifikátu varoval, že kontrola nad umělou inteligencí nesmí zůstat v rukou pouhé hrstky vyvolených. Zároveň upozornil na to, že tato nová technologie podněcuje globální konflikty a přispívá k jejich eskalaci. Hlava katolické církve proto představila soubor vlastních návrhů, které mají za cíl chránit výjimečnou lidskou velikost a důstojnost v době překotných technologických změn. Papež naléhavě požaduje, aby vojenské využití umělé inteligence podléhalo těm nejpřísnějším etickým omezením.