V diplomacii se často říká, že i fakt, že se věci nezhoršily, je vlastně výhra. Po schůzce Donalda Trumpa a Volodymyra Zelenského v floridském Mar-a-Lago to platí dvojnásob. Přestože jednání nepřineslo žádný zásadní průlom, samotná skutečnost, že neskončilo veřejnou hádkou nebo vyhoštěním z místnosti – jako tomu bylo při neslavném únorovém setkání v Oválné pracovně –, je považována za mírný úspěch.
Analytik Mark Stone ze Sky News upozorňuje, že klíč k pochopení schůzky ležel v detailech a především ve tváři ukrajinského prezidenta. Zelenskyj sice zachoval dekorum, ale jeho mimika prozrazovala vše.
Byly chvíle, kdy vypadal naprosto vyčerpaně – zejména když Trump zlehčoval vážná jednání poznámkami o jídle v Mar-a-Lago nebo o fyzické kondici ukrajinských generálů. Nejsilnější moment však přišel, když Trump prohlásil: „Rusko chce, aby Ukrajina uspěla.“ V tu chvíli Zelenského „pokerová tvář“ padla, pokrčil rameny a hořce se zasmál.
Navzdory bizarním momentům tisková konference přinesla i konkrétnější obrysy možného mírového uspořádání. Zelenskyj byl v hodnocení pokroku nečekaně přesný a operoval s následujícími čísly. V případě 20bodového mírového plánu panuje shoda na 90 %. Ohledně bezpečnostních záruk USA–Ukrajina panuje shoda na 100 %. A i bezpečnostní záruky USA–Evropa–Ukrajina jsou prý téměř dojednány.
Zatímco záruky ze strany USA se zdají být pevné (alespoň v tuto chvíli), spolupráce s Evropou zůstává oříškem. Jde totiž o citlivou otázku přítomnosti evropských jednotek na ukrajinském území, což je pro Rusko jasná „červená linie“ a Trump si je toho velmi dobře vědom.
Důležitým bodem je Trumpova nová ochota navštívit Ukrajinu a promluvit v tamním parlamentu. Pro Kyjev je to silný signál, ovšem s vědomím, jak často americký prezident mění své postoje, zůstávají ukrajinští představitelé opatrní. Podstatou celého problému zůstávají tři tvrdá fakta: Trump chce konec války za každou cenu a je mu jedno jak, Putin dosud neukázal žádný skutečný zájem o mír a Ukrajina se odmítá nechat dotlačit k ponižující kapitulaci.
Původní 28bodový plán, který Washington představil před několika týdny, vypadal spíše jako seznam ruských přání. Současný 20bodový návrh je výsledkem tlaku Evropy a Ukrajiny a obsahuje už řadu ukrajinských ústupků. Nyní se očekává, zda Trump dokáže vyvinout dostatečný tlak na Moskvu, aby se i Vladimir Putin pohnul z místa. Podle mnoha pozorovatelů by však bylo chybou v tomto směru příliš zadržovat dech.
Žhářské útoky radikálních izraelských osadníků na palestinské obce na okupovaném Západním břehu Jordánu v noci ze soboty na neděli vyvolaly v Izraeli politický spor a odsoudil je opoziční předák Gadi Eisenkot, jenž je označil za židovský terorismus. Desítky osadníků napadly nejméně čtyři komunity, zapálily zhruba tucet vozidel i několik domů a zanechaly rasistické nápisy, zatímco izraelská policie oznámila zahájení vyšetřování s forenzními týmy.
Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov označil Kyjev za součást takzvaných prastarých ruských zemí. Vyjádřil se tak v době, kdy obě strany hlásily vzájemné útoky. V rozhovoru pro východoevropský kanál Nexta prohlásil, že jihovýchodní i střední části Ukrajiny jsou nepochybně historicky ruské, čímž stupňoval rétoriku, kterou Moskva používá k ospravedlnění své plnohodnotné invaze.
Ukrajinská armáda podnikla překvapivý a vícestupňový útok na Krymský most, který spojuje Ruskem okupovaný polostrov s ruskou pevninou. Akce proběhla v noci na úterý a zanechala za sebou vážné škody na silniční i železniční části této monumentální stavby. Kyjev přitom operaci načasoval záměrně tak, aby demonstroval zranitelnost režimu ruského prezidenta Vladimira Putina před nadcházejícím mezinárodním summitem.
Globální klimatická konference COP31 v turecké Antalyi v neděli ztroskotala, protože se více než sto devadesáti zúčastněným zemím nepodařilo shodnout na zastřešující dohodě po více než dvou týdnech sporných jednání. Zlomovým bodem se stala samotná příčina změny klimatu, tedy fosilní paliva, kolem nichž se státy nedokázaly dohodnout na odklonu.
Mezinárodní výbor Červeného kříže a organizace na ochranu lidských práv varovaly, že brzy bude příliš pozdě na to, aby se podařilo vrátit džina zpět do láhve, protože vývoj autonomních zbraní podle nich předbíhá snahy o jejich regulaci. Výrazné varování zaznělo v neděli na závěr týdenní konference v Ženevě, které se zúčastnilo více než sto dvacet členských států Úmluvy OSN o některých konvenčních zbraních.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v neděli oznámil, že ruské síly během uplynulého týdne vypustily proti dvaceti ukrajinským regionům přibližně 2700 útočných dronů, téměř 1460 naváděných leteckých pum a 165 raket různých typů. Zároveň vyzval Spojené státy, aby schválily předání střel protivzdušné obrany Patriot již zaplacených spojenci v rámci programu PURL, a informoval, že po nočním útoku dronu na pětipatrový bytový dům v Dymeru v Kyjevské oblasti zůstává čtrnáct obyvatel nezvěstných.
Evropu čeká mezi koncem letošního listopadu a koncem příštího roku mimořádná série voleb, která může podle The Guardian otřást samotnými základy Evropské unie a narušit poválečný evropský konsenzus. Volební vlna se dotkne čtyř z pěti největších členských států unie podle počtu obyvatel i ekonomické síly, přičemž hlasování se uskuteční také v Estonsku, Finsku, Řecku či na Slovensku a regionální volby proběhnou v Německu. Posilování nacionalistických a euroskeptických stran v řadě velkých zemí unie může v nadcházejícím roce prověřit odolnost evropského společenství jako nikdy dříve.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová v sobotu prohlásila, že hybridní hrozby ze strany Ruska jsou stále méně hybridní. Uvedla to poté co dánské úřady oznámily zmaření ruského plánu na zavraždění ukrajinského rappera v Dánsku ze září. Von der Leyenová na síti X uvedla, že šlo o útok na půdě Evropské unie, což je nepřijatelné.
Matematik a zaměstnanec společnosti zabývající se umělou inteligencí Anthropic Levent Alpöge oznámil, že pomocí velkého jazykového modelu dokázal nejslavnější dosud nevyřešený problém celé matematiky, Riemannovu hypotézu. Na svých webových stránkách uvedl, že ve spolupráci s modelem Claude pravděpodobně objevil důkaz této hypotézy, pouhý den po rekordním vstupu společnosti Anthropic na burzu.
Americký prezident Donald Trump prohlásil, že systémy řízení letového provozu spravující lety po celých Spojených státech jsou prastaré, ale bezpečné, a vyzval Kongres, aby uvolnil nákladné prostředky na jejich modernizaci. Jeho slova zazněla týden po rozsáhlém pozastavení provozu, které na celé hodiny zastavilo lety napříč USA a bylo nejdelší takovou událostí od teroristických útoků z 11. září 2001.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v sobotu během brífinku s novináři prohlásil, že plné členství v Severoatlantické alianci zůstává nejjasnější a nákladově nejvýhodnější bezpečnostní zárukou pro Ukrajinu, přičemž upozornil, že Kyjev zatím nedostal žádné formální písemné nabídky záruk kolektivní obrany po vzoru článku pět Severoatlantické smlouvy. Zároveň uvedl, že ruský prezident Vladimir Putin na summitu v čínském Šen-čenu neuspěl se snahou o jakousi druhou Jaltu a překreslování hranic, a jmenoval možné kandidáty na příštího ukrajinského velvyslance ve Washingtonu.
Polsko začíná na základě licenční dohody se švédskou zbrojovkou Saab vyrábět minometnou munici, čímž posiluje domácí zbrojní výrobu tváří v tvář ruské agresi. Dohoda navazuje na snahu Varšavy rozvíjet vlastní obranný průmysl a snižovat závislost na zahraničních dodávkách.