Ruský prezident Vladimir Putin nadále zpomaluje jakékoliv možnosti přímých mírových jednání s Kyjevem. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov v pondělí sice prohlásil, že Putin „nevylučuje“ setkání s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským, ale pouze poté, co budou dokončeny určité „přípravné práce“.
Toto prohlášení je podle webu Politico dalším pokusem Moskvy vyhnout se seriózním vyjednáváním, poté co americký prezident Donald Trump požádal Rusko, aby do 8. srpna souhlasilo s příměřím, nebo čelilo celním sankcím.
Trump původně stanovil termín 50 dnů, ale po vyjádření zklamání nad Putinovými reakcemi tento termín zkrátil.
Peskov novinářům sdělil, že „prezident sám nevylučuje“ setkání s ukrajinským lídrem, ale pouze „po dokončení nezbytné práce na expertní úrovni a po překonání potřebné vzdálenosti“. Tento „pracovní proces“ podle něj dosud „neprobíhá“.
Zelenskyj minulý týden vyzval k přímému setkání s Putinem, poté co Kreml naznačil možnost dalšího kola mírových jednání, ale zároveň upozornil na pokračující ruský postup na celé frontové linii.
„Chápeme, kdo v Rusku rozhoduje, a proto Ukrajina znovu nabízí, aby se přistoupilo k jednáním na úrovni lídrů – ne na výměnu prohlášení, ale k přímému setkání,“ uvedl Zelenskyj 1. srpna na sociální síti X.
Kreml opakovaně naznačoval, že by mohl otevřít cestu k vyjednáváním s Ukrajinou o ukončení války, přičemž však stále nastavoval nejasné a prakticky neuskutečnitelné podmínky, čehož využíval k pokračování vojenského útoku a získávání dalších území.
Trump zároveň oznámil, že jeho speciální vyslanec Steve Witkoff navštíví Rusko v následujících dnech. Peskov na to reagoval slovy, že „jsme vždy rádi, že pana Witkoffa vidíme v Rusku“.
Možnost setkání se začala rýsovat po červencových mírových jednáních mezi Ukrajinou a Ruskem v Istanbulu. Setkání, které vedl turecký ministr zahraničí Hakan Fidan, trvalo méně než hodinu, ale přineslo několik významných návrhů, včetně možnosti přímého summitu mezi Zelenským a Putinem ještě do konce srpna.
Jednání probíhalo po předchozích kolech rozhovorů v květnu a červnu, které se uskutečnily po více než třech letech přerušení formálních kontaktů mezi oběma zeměmi. I přes rozdílné postoje Kyjeva a Moskvy došlo alespoň k několika výměnám válečných zajatců.
Ukrajinská strana opakovaně navrhla 30denní bezpodmínečné příměří, což je postoj, který podporují i Spojené státy. Moskva však tuto iniciativu zatím odmítla. Mluvčí Kremlu Peskov i nadále trvá na tom, že cíle ruské „speciální operace“ zůstávají nezměněny, což naznačuje, že Rusko není ochotno ustoupit od svých maximálních požadavků.
V reakci na prohlášení exprezidenta USA Donalda Trumpa, který vyzval Rusko k souhlasu s příměřím do 8. srpna, Kreml zdůraznil, že Rusko i nadále chrání své zájmy v rámci vojenské operace na Ukrajině. Putinův mluvčí Peskov zároveň potvrdil, že Rusko hodlá pokračovat v mírovém procesu, který má vyřešit konflikt kolem Ukrajiny a zabezpečit ruské strategické zájmy v rámci budoucího urovnání situace.
Putin již dříve prohlásil, že je ochoten setkat se se Zelenským, ale až v „závěrečné fázi“ jednání, která by měla znamenat ukončení konfliktu a ne pokračování v neustálém vyjednávání o dílčích otázkách. Tento postoj naznačuje, že Putin si přeje, aby jakýkoli summit byl zaměřen na ukončení války a stanovení trvalého míru.
Evropa se v současnosti potýká s mimořádným suchem. Problémy s nedostatkem vláhy se ale v posledních letech opakují. Podle expertů za to nemohou jen rostoucí teploty. Autoři zajímavé studie upozornili na to, že důležitou roli hraje změna, která přitom není úplnou novinkou.
Třicet stupňů Celsia není jen hranicí, kdy začíná být horko nepříjemné. Právě kolem této úrovně se podle analýzy Allianz Research začíná výrazně zhoršovat produktivita práce. Při nižších teplotách může oteplení v chladnějších zemích ještě šetřit náklady na vytápění a být spojeno s mírně vyšším výkonem. Nad třiceti stupni se ale efekt obrací. V pásmu mezi 30 a 35 stupni snižuje každý další stupeň hodinový výkon pracovníků přibližně o tři procenta průměrného hodinového výkonu.
Miliony korun mohou nenávratně ztratit lidé, pokud naletí odborníkům. Ti používají nejrůznější rafinované metody. Tentokrát se řeší případ muže z Trutnovska, jenž uvěřil tomu, že investuje například společně s premiérem Andrejem Babišem.
Až 37 stupňů bude během víkendu, kdy se očekává další tropická epizoda. Výstrahu před vysokými teplotami v pátek vydal Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ). Meteorologové nadále upozorňují i na nebezpečí požárů na většině území.
Evropská vysílací unie (EBU) navrhuje zásadní úpravu pravidel hlasování v soutěži Eurovision Song Contest, jejímž cílem je omezit vliv organizovaných politických kampaní. Podle stávajícího systému mohou diváci odevzdat až deset hlasů pro svého jednoho oblíbeného interpreta prostřednictvím telefonu, SMS nebo online rozhraní. Organizátoři však v dopise zaslaném účastnickým televizním stanicím navrhují plný přechod na online hlasování a zavedení povinnosti vybrat minimálně tři různé soutěžící.
Tradiční letní přestávka evropských politiků se v letošním roce dostává pod silný tlak veřejnosti i opozice kvůli sérii krizí, které zasáhly Evropskou unii. Přestože vládní instituce běžně fungují i během nepřítomnosti čelních představitelů, odborníci na krizovou komunikaci pro web Politico upozorňují, že v době krizí hraje fyzická přítomnost lídrů zásadní roli při uklidňování veřejnosti.
Ruský politický aparát přišel s novým požadavkem vůči západním státům. Tamní zákonodárci podle BBC totiž prohlásili, že Moskva bude po evropských zemích nekompromisně požadovat finanční odškodnění za škody způsobené během válečného konfliktu na Ukrajině. Vedení Ruské federace se navíc nadále hodlá domáhat navrácení přibližně tří set miliard dolarů v podobě aktiv, která byla na Západě zmrazena po vypuknutí invaze v roce 2022.
Rozsáhlé lesní požáry v jižní a západní Evropě ani po týdnech intenzivního boje neustupují a situace v zasažených regionech zůstává mimořádně dramatická. Francouzští i španělští záchranáři čelí jedné z nejhorších požárních vln v moderní historii, kterou navíc v nejbližších dnech dále zkomplikuje příchod již čtvrté vlny veder během letošního léta. Podle meteorologů se teploty v západní Evropě opět vyšplhají až k hranici čtyřiceti stupňů Celsia.
Pojem takzvaného „sanewashingu“ se v novinářských a akademických kruzích začal používat pro označení tendence médií věnovat pozornost převážně srozumitelným a standardním částem výroků Donalda Trumpa, zatímco jeho nesouvislé nebo neobvyklé odbočky novináři ve svých výstupech opomíjejí. Kritici tohoto přístupu namítají, že takový způsob zpravodajství vytváří u veřejnosti zkreslenou představu o schopnostech i skutečných záměrech politika.
Zatímco mezinárodní pozornost se soustředí na události na Blízkém východě, Ruská federace obnovila blokádu ukrajinských přístavů v Černém moři. Tento krok bezprostředně ohrožuje letní sklizeň obilí na Ukrajině i globální potravinovou bezpečnost. Ukrajina přitom patří k klíčovým světovým exportérům, přičemž zajišťuje polovinu světového dodavatelského řetězce slunečnicového oleje a semen, osmnáct procent vývozu ječmene, šestnáct procent kukuřice a dvanáct procent pšenice.
Podepsání dohody o společné obraně mezi Pákistánem, Saúdskou Arábií a Tureckem vyvolalo v mezinárodních politických kruzích značný ohlas. Pakt uzavřený v Mekce stanovuje, že útok na jednoho ze signatářů bude považován za útok na všechny smluvní strany, což přímo odkazuje na principy známé z Severoatlantické aliance.
Nedávné rozhodnutí izraelského premiéra Benjamina Netanjahua odmítnout mírový plán pro Pásmo Gazy, sponzorovaný americkým prezidentem Donaldem Trumpem, vyvolalo značné obavy, ačkoliv není příliš překvapivé. Patnáctibodový plán, vypracovaný takzvanou Radou pro mír, předpokládá odzbrojení hnutí Hamás a postupné stažení izraelských sil. Místní správu by podle této nabídky převzal přechodný Národní výbor pro správu Gazy tvořený palestinskými odborníky s podporou Spojených států. Tento postup v listopadu schválila Rada bezpečnosti OSN ve své rezoluci číslo 2803.