Ruský prezident Vladimir Putin nadále zpomaluje jakékoliv možnosti přímých mírových jednání s Kyjevem. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov v pondělí sice prohlásil, že Putin „nevylučuje“ setkání s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským, ale pouze poté, co budou dokončeny určité „přípravné práce“.
Toto prohlášení je podle webu Politico dalším pokusem Moskvy vyhnout se seriózním vyjednáváním, poté co americký prezident Donald Trump požádal Rusko, aby do 8. srpna souhlasilo s příměřím, nebo čelilo celním sankcím.
Trump původně stanovil termín 50 dnů, ale po vyjádření zklamání nad Putinovými reakcemi tento termín zkrátil.
Peskov novinářům sdělil, že „prezident sám nevylučuje“ setkání s ukrajinským lídrem, ale pouze „po dokončení nezbytné práce na expertní úrovni a po překonání potřebné vzdálenosti“. Tento „pracovní proces“ podle něj dosud „neprobíhá“.
Zelenskyj minulý týden vyzval k přímému setkání s Putinem, poté co Kreml naznačil možnost dalšího kola mírových jednání, ale zároveň upozornil na pokračující ruský postup na celé frontové linii.
„Chápeme, kdo v Rusku rozhoduje, a proto Ukrajina znovu nabízí, aby se přistoupilo k jednáním na úrovni lídrů – ne na výměnu prohlášení, ale k přímému setkání,“ uvedl Zelenskyj 1. srpna na sociální síti X.
Kreml opakovaně naznačoval, že by mohl otevřít cestu k vyjednáváním s Ukrajinou o ukončení války, přičemž však stále nastavoval nejasné a prakticky neuskutečnitelné podmínky, čehož využíval k pokračování vojenského útoku a získávání dalších území.
Trump zároveň oznámil, že jeho speciální vyslanec Steve Witkoff navštíví Rusko v následujících dnech. Peskov na to reagoval slovy, že „jsme vždy rádi, že pana Witkoffa vidíme v Rusku“.
Možnost setkání se začala rýsovat po červencových mírových jednáních mezi Ukrajinou a Ruskem v Istanbulu. Setkání, které vedl turecký ministr zahraničí Hakan Fidan, trvalo méně než hodinu, ale přineslo několik významných návrhů, včetně možnosti přímého summitu mezi Zelenským a Putinem ještě do konce srpna.
Jednání probíhalo po předchozích kolech rozhovorů v květnu a červnu, které se uskutečnily po více než třech letech přerušení formálních kontaktů mezi oběma zeměmi. I přes rozdílné postoje Kyjeva a Moskvy došlo alespoň k několika výměnám válečných zajatců.
Ukrajinská strana opakovaně navrhla 30denní bezpodmínečné příměří, což je postoj, který podporují i Spojené státy. Moskva však tuto iniciativu zatím odmítla. Mluvčí Kremlu Peskov i nadále trvá na tom, že cíle ruské „speciální operace“ zůstávají nezměněny, což naznačuje, že Rusko není ochotno ustoupit od svých maximálních požadavků.
V reakci na prohlášení exprezidenta USA Donalda Trumpa, který vyzval Rusko k souhlasu s příměřím do 8. srpna, Kreml zdůraznil, že Rusko i nadále chrání své zájmy v rámci vojenské operace na Ukrajině. Putinův mluvčí Peskov zároveň potvrdil, že Rusko hodlá pokračovat v mírovém procesu, který má vyřešit konflikt kolem Ukrajiny a zabezpečit ruské strategické zájmy v rámci budoucího urovnání situace.
Putin již dříve prohlásil, že je ochoten setkat se se Zelenským, ale až v „závěrečné fázi“ jednání, která by měla znamenat ukončení konfliktu a ne pokračování v neustálém vyjednávání o dílčích otázkách. Tento postoj naznačuje, že Putin si přeje, aby jakýkoli summit byl zaměřen na ukončení války a stanovení trvalého míru.
Dne 25. srpna 2025 zasáhly izraelské bomby hlavní nemocnici na jihu Gazy. Podle zdravotnických úředníků zemřelo nejméně 20 lidí, včetně pěti novinářů, kteří přispěchali na pomoc zraněným po prvním útoku.
Americký prezident Donald Trump vyjádřil zájem setkat se se severokorejským vůdcem Kim Čong-unem a je otevřený dalším obchodním jednáním s Jižní Koreou. Svá prohlášení pronesl během návštěvy jihokorejského prezidenta I Če-mjonga v Bílém domě.
Jedním z nejdiskutovanějších témat v Indii se stal osud zhruba milionu toulavých psů. Po několika vážných případech napadení, které skončily i smrtí, rozhodl indický Nejvyšší soud, že toulaví psi v Dillí ztratí právo se volně pohybovat po ulicích a budou umístěni do útulků. Toto rozhodnutí vyvolalo velkou vlnu paniky mezi milovníky zvířat a organizacemi na ochranu zvířat, které argumentovaly, že indická metropole nemá dostatečnou infrastrukturu, aby se o takové množství zvířat postarala.
Dle nové studie může opakovaná expozice vlnám veder urychlovat stárnutí. Vědci to přirovnávají k dopadům kouření, konzumace alkoholu nebo nezdravého životního stylu. Vzhledem k tomu, že vlny veder jsou kvůli klimatické krizi stále častější, mohou mít dlouhodobé následky na zdraví miliard lidí.
Jak Rusko posiluje svou válečnou mašinérii na východní Ukrajině, daleko za frontovou linií probíhá další ofenziva. Rusko zintenzivňuje noční útoky drony na ukrajinská města a civilní infrastrukturu. Masivní výroba těchto zbraní neustále zvyšuje intenzitu těchto útoků.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu nařídil okamžité zahájení jednání o propuštění všech rukojmích. Jednání mají proběhnout za podmínek, které jsou pro Izrael přijatelné. Podle Netanjahua je cílem dohody ukončit válku v Gaze.
Obchodní vztahy mezi Evropou a Spojenými státy jsou v posledních letech velmi křehké. EU se ocitla v obtížné situaci, kdy se snaží udržet si dobré vztahy s americkým prezidentem Donaldem Trumpem a zároveň si zachovat pověst zastánce mezinárodních obchodních pravidel. Nedávno uzavřená dohoda o clech na Trumpově skotském golfovém hřišti ukázala, jak moc je EU ochotna ustoupit, aby si udržela přízeň amerického prezidenta.
Stelios Boutaris, vinař ze severního Řecka a ostrova Santorini, prohlašuje, že nehodlá měnit povolání. Zároveň však připouští, že způsob hospodaření, který praktikovali jeho otcové, už není možný. Klimatická krize vystavuje producenty napříč Středomořím obrovskému tlaku.
V evropské krajině se něco mění. Tam, kde ještě nedávno stála dřevěná oplocení, se začínají stavět mohutné, novodobé zdi. Evropa na svých východních hranicích opět buduje bariéry, ale tentokrát v obráceném gardu než dříve.
Během oslav 34. výročí získání nezávislosti Ukrajiny poslal americký prezident Donald Trump dopis na podporu ukrajinského lidu. V dopise vyjádřil obdiv k jejich odvaze a víru v jejich budoucnost jako nezávislého státu. Uvedl, že Spojené státy podporují dohodu, která povede k trvalému míru, ukončení krveprolití a ochraně suverenity Ukrajiny.
Přestože je Antarktida často vnímána jako vzdálený a neměnný kontinent, nyní se potýká s náhlými a alarmujícími změnami, které ovlivní celý svět. Nový výzkum publikovaný v časopise Nature ukazuje, že tyto změny už probíhají a v budoucnu se budou pravděpodobně ještě zhoršovat.
I přesto, že ve světě roste počet konfliktů, některé země si dlouhodobě udržují pozici těch nejmírumilovnějších. Globální index míru (GPI) každoročně posuzuje 23 ukazatelů, od probíhajících konfliktů přes vojenské výdaje až po bezpečnost. Do pětice nejbezpečnějších zemí v roce 2025 se zařadily Island, Irsko, Nový Zéland, Rakousko a Singapur.