Ruský prezident Vladimir Putin nadále zpomaluje jakékoliv možnosti přímých mírových jednání s Kyjevem. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov v pondělí sice prohlásil, že Putin „nevylučuje“ setkání s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským, ale pouze poté, co budou dokončeny určité „přípravné práce“.
Toto prohlášení je podle webu Politico dalším pokusem Moskvy vyhnout se seriózním vyjednáváním, poté co americký prezident Donald Trump požádal Rusko, aby do 8. srpna souhlasilo s příměřím, nebo čelilo celním sankcím.
Trump původně stanovil termín 50 dnů, ale po vyjádření zklamání nad Putinovými reakcemi tento termín zkrátil.
Peskov novinářům sdělil, že „prezident sám nevylučuje“ setkání s ukrajinským lídrem, ale pouze „po dokončení nezbytné práce na expertní úrovni a po překonání potřebné vzdálenosti“. Tento „pracovní proces“ podle něj dosud „neprobíhá“.
Zelenskyj minulý týden vyzval k přímému setkání s Putinem, poté co Kreml naznačil možnost dalšího kola mírových jednání, ale zároveň upozornil na pokračující ruský postup na celé frontové linii.
„Chápeme, kdo v Rusku rozhoduje, a proto Ukrajina znovu nabízí, aby se přistoupilo k jednáním na úrovni lídrů – ne na výměnu prohlášení, ale k přímému setkání,“ uvedl Zelenskyj 1. srpna na sociální síti X.
Kreml opakovaně naznačoval, že by mohl otevřít cestu k vyjednáváním s Ukrajinou o ukončení války, přičemž však stále nastavoval nejasné a prakticky neuskutečnitelné podmínky, čehož využíval k pokračování vojenského útoku a získávání dalších území.
Trump zároveň oznámil, že jeho speciální vyslanec Steve Witkoff navštíví Rusko v následujících dnech. Peskov na to reagoval slovy, že „jsme vždy rádi, že pana Witkoffa vidíme v Rusku“.
Možnost setkání se začala rýsovat po červencových mírových jednáních mezi Ukrajinou a Ruskem v Istanbulu. Setkání, které vedl turecký ministr zahraničí Hakan Fidan, trvalo méně než hodinu, ale přineslo několik významných návrhů, včetně možnosti přímého summitu mezi Zelenským a Putinem ještě do konce srpna.
Jednání probíhalo po předchozích kolech rozhovorů v květnu a červnu, které se uskutečnily po více než třech letech přerušení formálních kontaktů mezi oběma zeměmi. I přes rozdílné postoje Kyjeva a Moskvy došlo alespoň k několika výměnám válečných zajatců.
Ukrajinská strana opakovaně navrhla 30denní bezpodmínečné příměří, což je postoj, který podporují i Spojené státy. Moskva však tuto iniciativu zatím odmítla. Mluvčí Kremlu Peskov i nadále trvá na tom, že cíle ruské „speciální operace“ zůstávají nezměněny, což naznačuje, že Rusko není ochotno ustoupit od svých maximálních požadavků.
V reakci na prohlášení exprezidenta USA Donalda Trumpa, který vyzval Rusko k souhlasu s příměřím do 8. srpna, Kreml zdůraznil, že Rusko i nadále chrání své zájmy v rámci vojenské operace na Ukrajině. Putinův mluvčí Peskov zároveň potvrdil, že Rusko hodlá pokračovat v mírovém procesu, který má vyřešit konflikt kolem Ukrajiny a zabezpečit ruské strategické zájmy v rámci budoucího urovnání situace.
Putin již dříve prohlásil, že je ochoten setkat se se Zelenským, ale až v „závěrečné fázi“ jednání, která by měla znamenat ukončení konfliktu a ne pokračování v neustálém vyjednávání o dílčích otázkách. Tento postoj naznačuje, že Putin si přeje, aby jakýkoli summit byl zaměřen na ukončení války a stanovení trvalého míru.
Německý kancléř Friedrich Merz v pondělí naznačil, že plán Evropské unie na využití zmrazených ruských aktiv pro financování Ukrajiny je pravděpodobně jedinou možností, která má šanci projít hlasováním členských států. Merz na dotaz ohledně odporu některých zemí uvedl, že alternativní návrhy, včetně nového společného zadlužování, by vyžadovaly jednomyslnost. Takové návrhy by mohly být účinně zablokovány nesouhlasnými státy, jako je Slovensko nebo Maďarsko.
Snahy o ukončení války na Ukrajině, živené debatami nad plánem prezidenta Trumpa a evropskými protinávrhy, čelí zásadnímu problému: nedostatečnému propojení míru a spravedlnosti. Valerie Morkevicius, profesorka politologie a odbornice na tradici spravedlivé války, tvrdí, že trvalý mír není možný bez řešení příčin konfliktu, což je chyba, kterou trpěly i předchozí dohody, včetně Minských protokolů.
Vědci poprvé zdokumentovali nečekanou kooperaci u pobřeží Britské Kolumbie, kde byla pozorována skupina kosatek (Orcinus orca) lovících bok po boku s delfíny pacifickými (Lagenorhynchus obliquidens). Kosatky, tradičně známé jako vrcholoví predátoři, kteří si dokážou poradit i s velkými bílými žraloky, se s místní populací delfínů spojily při lovu jejich hlavní potravy – lososů.
Australský premiér Anthony Albanese odmítl obvinění ze strany izraelského premiéra Benjamina Netanjahua, že by dřívější uznání palestinského státu Austrálií přispělo k nedělnímu teroristickému útoku na pláži Bondi v Sydney, který byl motivován antisemitismem.
Starosta Barcelony Jaume Collboni označil prudce rostoucí náklady na bydlení za "novou pandemii" šířící se Evropou. Společně se 16 dalšími lídry evropských měst vyzval Evropskou unii, aby na tuto krizi zareagovala uvolněním miliardových fondů pro nejvíce zasažené oblasti.
Íránské imigrantce Sanam, která žije v USA už více než deset let, zbýval jediný krok k získání amerického občanství: naturalizační obřad. Dva dny před plánovanou přísahou, 3. prosince, však americká vláda její ceremoniál náhle a bez vysvětlení zrušila.
Nejvyšší diplomatka Evropské unie Kaja Kallasová v pondělí prohlásila, že financování Ukrajiny prostřednictvím půjčky založené na zmrazených ruských aktivech se jeví jako "stále obtížnější". Toto varování přichází před klíčovým summitem Evropské rady, který začíná ve čtvrtek.
Hrdinský čin jednoho z přihlížejících, Ahmeda al Ahmeda, který při útoku na pláži Bondi v Sydney odzbrojil jednoho ze střelců, je podle jeho rodiny projevem "čistého svědomí a lidskosti". Jeho otec, Mohamed Fateh al Ahmed, pro BBC News Arabic uvedl, že syn neváhal, když viděl napadené lidi. Ahmed se díky svému činu stal přes noc hrdinou, kterého ocenil i americký prezident Donald Trump nebo izraelský premiér Benjamin Netanjahu.
Kancelář ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského potvrdila, že jednání mezi Ukrajinou a Spojenými státy v Berlíně již skončila. Prezident Zelenskyj má však v Berlíně velmi nabitý program bilaterálních setkání, který pokračuje.
Nová šéfka britské rozvědky MI6, Blaise Metreweli, se v pondělí chystá varovat před rostoucí hrozbou ze strany Ruska a dalších nepřátelských států. Ve svém prvním projevu ve funkci by měla prohlásit, že "frontová linie je všude" kvůli spiknutím s cílem atentátů, sabotážím, kybernetickým útokům a manipulaci s informacemi.
Krátce po slavnostním uvedení do funkce prezidentem Petrem Pavlem se na Úřadu vlády uskutečnilo první zasedání čerstvě jmenovaného kabinetu Andreje Babiše. Ministři za koalici ANO, SPD a Motoristů sobě dorazili společně autobusem. Po jednání předseda vlády Babiš prohlásil, že se jeho tým hodlá stát vládou sloužící všem občanům, a zdůraznil, že nepotřebuje tradiční "sto dnů klidu".
Bývalá slovenská prezidentka Zuzana Čaputová sdělila veřejnosti, že mezi patnácti oběťmi teroristického útoku na pláži Bondi v australském Sydney byla i slovenská občanka. Jednalo se o ženu jménem Marika, která byla její blízkou přítelkyní a byla dokonce hostem na její prezidentské inauguraci.