Tragický teroristický útok na pláži Bondi otřásl celou Austrálií a vyvolal bouřlivou debatu o tamních zbraňových zákonech. Veřejnost se ptá, jak je možné, že padesátiletý Sajid Akram a jeho syn mohli legálně vlastnit hned šest střelných zbraní. Přestože se Austrálie dlouhodobě pyšní jednou z nejpřísnějších regulací na světě, tento případ ukázal na trhliny v systému, které se nyní vláda snaží narychlo zaplatit novou legislativou. Mezi hlavními návrhy figuruje zavedení národního registru zbraní a stanovení horního limitu na počet kusů, které smí jeden člověk vlastnit.
Současná pravidla, například v Novém Jižním Walesu, vyžadují po zájemcích o licenci důkladné prověření trestní minulosti i duševního zdraví. Každý žadatel musí projít testem „způsobilé osoby“ a doložit takzvaný legitimní důvod pro držení zbraně. Tím může být sportovní střelba nebo lov, nikoliv však osobní ochrana. I když držitel licence musí při každém dalším nákupu znovu prokazovat tento účel, průměrný majitel zbraně v tomto státě vlastní zhruba čtyři kusy. Útočník z Bondi splňoval všechny zákonné nároky, byl členem střeleckého klubu a neměl za sebou žádné incidenty, které by policii varovaly.
Nová opatření, ke kterým se zavázal australský kabinet, zahrnují především omezení počtu zbraní na osobu. Inspirací je Západní Austrálie, která letos zavedla limit pěti kusů pro rekreační střelce a deseti pro zemědělce či profesionální sportovce. Kritici však namítají, že samotný počet zbraní nemusí být rozhodujícím faktorem bezpečnosti. Důležitější je podle nich to, jak efektivně dokážou úřady sledovat změny v chování majitelů licencí. Pokud někdo neporuší zákon, systém ho často vyhodnotí jako bezproblémového, i když se jeho radikalizace odehrává v soukromí.
Odborníci poukazují na to, že klíčovou roli hraje samotná střelecká komunita. Členové klubů jsou často prvními, kdo si všimne podezřelých změn v postojích svých kolegů a mohou včas informovat policii. V případě střelce z Bondi se však zdá, že tato sociální kontrola selhala nebo nebyla dostatečná. Vláda proto zvažuje i častější obnovování licencí, které by nutilo držitele zbraní k pravidelnějším kontrolám. To by však vyžadovalo obrovské navýšení personálních kapacit u policie, která už nyní čelí administrativnímu přetížení.
Dalším plánovaným krokem je zapojení prodejců zbraní do monitorovacího procesu, protože právě oni jsou s kupujícími v nejpřímějším kontaktu. Diskutuje se také o tom, že licence by napříště měli dostávat výhradně australští občané. Snahou politiků je vyslat jasný signál, že bezpečnost komunity má přednost před individuálním právem na vlastnictví arzenálu. Zda ale nové limity a přísnější dohled skutečně zabrání podobným tragédiím, zůstává otázkou, na kterou odpoví až praxe v následujících letech.
Americký Nejvyšší soud zablokoval plán prezidenta Donalda Trumpa na omezení korespondenčního hlasování před nadcházejícími podzimními volbami. Soudci potvrdili rozhodnutí nižší instance, které dočasně zakázalo Poštovní službě Spojených států zavádět nová pravidla pro doručování volebních lístků. Bílý dům tím utrpěl další právní porážku v oblasti volební administrativy.
Společnost OpenAI oznámila vyřešení devadesát let starého matematického problému s využitím nového modelu umělé inteligence a tisíců autonomních botů. Tým výzkumníků nasadil přibližně deset tisíc AI agentů, kteří dokázali tuto složitou úlohu zpracovat za pouhých 88 hodin.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v pátek prohlásil, že obyvatelé Ukrajiny nezůstanou bez potravin ani přes pokračující blokádu Černého moře. Varoval však, že jiné země světa by mohly čelit závažnému nedostatku jídla a globální potravinové krizi. V souvislosti s rostoucí intenzitou ruských útoků zároveň vyzval ke krizovému zpřísnění sankcí vůči Moskvě ze strany Spojených států amerických. K situaci se vyjádřil během svého vystoupení na konferenci Jalta European Strategy.
Americký prezident Donald Trump prohlásil, že bude po evropských státech požadovat vrácení finančních prostředků, které Spojené státy poskytly Ukrajině během vlády jeho předchůdce Joea Bidena.
Vládní zástupci členských států Evropské unie se ve čtvrtek sejdou v Bruselu, aby projednali možnosti stanovení globálních pravidel pro vývoj nových modelů umělé inteligence.
Generální inspekce amerického ministerstva obrany zveřejnila v pondělí zvláštní zprávu o válce s Íránem, která představuje první oficiální vyúčtování ztrát na vybavení a zařízeních Spojených států od začátku konfliktu koncem února. Inspekce ve zprávě uvádí, že útoky zničily nebo poškodily stovky budov a objektů na amerických základnách v celkem osmi zemích Blízkého východu. Dokument zároveň potvrdil značný úbytek klíčových zásob munice.
Průliv Báb al-Mandab, spojující Rudé moře s Adenským zálivem a Indickým oceánem, se v důsledku pokračujícího konfliktu stává dalším klíčovým bodem pod silným vlivem Íránu. Tato přibližně třicet kilometrů široká námořní trasa byla v minulosti klíčová pro globální obchod, jelikož přes ni proudila zhruba třetina světové kontejnerové dopravy. Případné uzavření či ohrožení této cesty nutí obchodní lodě obeplouvat celý africký kontinent, což výrazně prodlužuje dobu přepravy a zvyšuje náklady.
Izraelský ministr národní bezpečnosti Itamar Ben Gvir představil plán zaměřený na masové vysídlení palestinského obyvatelstva z Pásma Gazy do zahraničí. Návrh počítá s tím, že během prvního roku opustí toto území přibližně 250 tisíc lidí a zbývající populace čítající přes dva miliony obyvatel odejde v následujících šesti letech. Šéf krajně pravicové strany Židovská síla označil svůj projekt za plně realistický a konkrétní. Podle jeho slov již existují zahraniční státy připravené tyto obyvatele přijmout, žádné konkrétní země však nejmenoval.
Ruský ministr zahraničních věcí Sergej Lavrov prohlásil, že Moskva je připravena obnovit vyjednávání o konfliktu na Ukrajině. Zvláštní důraz položil na to, že ze strany Ruska nebyly rozhovory nikdy odmítány a že ruská delegace má k tématu co říci.
Americký prezident Donald Trump telefonoval řediteli společnosti Nvidia Jensenu Huangovi přímo během konference All-In Summit. Huang hovor přepnul na hlasitý odposlech, takže si přítomní posluchači mohli poslechnout prezidentovu obhajobu rozvoje umělé inteligence. Trump v rozhovoru označil obavy z rizik spojených s touto technologií za podvod a vykonstruovanou teorii.
Americký desetiletý výnos se dnes dostal až na zhruba 5,02 %, takže je nejvýše od roku 2007. Není podstatné jen samotné číslo 5 %. Důležité je, proč se tak vysoko výnos dostal: současně působí drahá ropa, obnovené inflační obavy, očekávání dalšího utažení americké centrální banky – Fedu – či obava z mohutného zadlužování USA.
Americký prezident Donald Trump se snaží svět všemožně přesvědčit o tom, že za rostoucí ceny ropy nemůže situace na Blízkém východě. Trump prohlásil, že cenná surovina proudí klíčovým Hormuzským průlivem. Pohrozil zároveň státům, které Washingtonu s válkou proti Íránu nepomáhají.