Tragický teroristický útok na pláži Bondi otřásl celou Austrálií a vyvolal bouřlivou debatu o tamních zbraňových zákonech. Veřejnost se ptá, jak je možné, že padesátiletý Sajid Akram a jeho syn mohli legálně vlastnit hned šest střelných zbraní. Přestože se Austrálie dlouhodobě pyšní jednou z nejpřísnějších regulací na světě, tento případ ukázal na trhliny v systému, které se nyní vláda snaží narychlo zaplatit novou legislativou. Mezi hlavními návrhy figuruje zavedení národního registru zbraní a stanovení horního limitu na počet kusů, které smí jeden člověk vlastnit.
Současná pravidla, například v Novém Jižním Walesu, vyžadují po zájemcích o licenci důkladné prověření trestní minulosti i duševního zdraví. Každý žadatel musí projít testem „způsobilé osoby“ a doložit takzvaný legitimní důvod pro držení zbraně. Tím může být sportovní střelba nebo lov, nikoliv však osobní ochrana. I když držitel licence musí při každém dalším nákupu znovu prokazovat tento účel, průměrný majitel zbraně v tomto státě vlastní zhruba čtyři kusy. Útočník z Bondi splňoval všechny zákonné nároky, byl členem střeleckého klubu a neměl za sebou žádné incidenty, které by policii varovaly.
Nová opatření, ke kterým se zavázal australský kabinet, zahrnují především omezení počtu zbraní na osobu. Inspirací je Západní Austrálie, která letos zavedla limit pěti kusů pro rekreační střelce a deseti pro zemědělce či profesionální sportovce. Kritici však namítají, že samotný počet zbraní nemusí být rozhodujícím faktorem bezpečnosti. Důležitější je podle nich to, jak efektivně dokážou úřady sledovat změny v chování majitelů licencí. Pokud někdo neporuší zákon, systém ho často vyhodnotí jako bezproblémového, i když se jeho radikalizace odehrává v soukromí.
Odborníci poukazují na to, že klíčovou roli hraje samotná střelecká komunita. Členové klubů jsou často prvními, kdo si všimne podezřelých změn v postojích svých kolegů a mohou včas informovat policii. V případě střelce z Bondi se však zdá, že tato sociální kontrola selhala nebo nebyla dostatečná. Vláda proto zvažuje i častější obnovování licencí, které by nutilo držitele zbraní k pravidelnějším kontrolám. To by však vyžadovalo obrovské navýšení personálních kapacit u policie, která už nyní čelí administrativnímu přetížení.
Dalším plánovaným krokem je zapojení prodejců zbraní do monitorovacího procesu, protože právě oni jsou s kupujícími v nejpřímějším kontaktu. Diskutuje se také o tom, že licence by napříště měli dostávat výhradně australští občané. Snahou politiků je vyslat jasný signál, že bezpečnost komunity má přednost před individuálním právem na vlastnictví arzenálu. Zda ale nové limity a přísnější dohled skutečně zabrání podobným tragédiím, zůstává otázkou, na kterou odpoví až praxe v následujících letech.
Generální tajemník NATO Mark Rutte vyjádřil ve čtvrtek v Bruselu přesvědčení, že se spojencům podaří najít cestu k obnovení provozu v Hormuzském průlivu. Tato klíčová námořní cesta zůstává zablokovaná poté, co na Írán zaútočily síly Spojených států a Izraele. Rutte zdůraznil, že uvnitř Aliance probíhají intenzivní diskuse o tom, jak k tomuto obrovskému bezpečnostnímu problému přistoupit.
V České republice se schyluje k ostrému politickému střetu kvůli připravovanému zákonu, který má zpřísnit dohled nad financováním neziskových organizací (NGO). Opozice, akademici i samotné neziskovky varují, že vláda premiéra Andreje Babiše připravuje legislativu po vzoru Ruska či Gruzie, která by mohla sloužit k umlčení kritických hlasů a stigmatizaci občanské společnosti.
Největší světová síť klimatických organizací Climate Action Network (CAN), která zastřešuje více než 1 900 občanských spolků ve 130 zemích, vydala ve čtvrtek ostré prohlášení, v němž odsuzuje společný americko-izraelský útok na Írán.
Pentagon požádal Bílý dům o schválení gigantického rozpočtového balíčku ve výši přesahující 200 miliard dolarů na financování probíhající války v Íránu. Tato astronomická částka má pokrýt náklady na operace, které za pouhé tři týdny vyčerpaly značnou část amerických zásob moderních zbraní. Podle informací z vládních kruhů se však očekává, že tento požadavek narazí v Kongresu na tvrdý odpor.
Navzdory drtivým ztrátám a bezprostřední hrozbě kolapsu režimu dává Írán jasně najevo, že nehodlá kapitulovat. Teherán se sice nachází v nejzranitelnější pozici své historie, přesto sází na strategii prodlužování konfliktu se Spojenými státy a Izraelem. Jeho cílem není klasické vojenské vítězství, ale snaha učinit pokračování války pro všechny ostatní natolik nákladným, že si nakonec vynutí nové uspořádání regionu ve svůj prospěch.
Maďarská vláda vyslala směrem k Bruselu jasný vzkaz: pokud bude Evropská unie vymáhat zpět kontroverzně vyplacené miliardy eur, musí stejný metr uplatnit i na Polsko. Maďarský ministr pro evropské záležitosti János Bóka v rozhovoru pro Politico uvedl, že případné navrácení 10 miliard eur ze strany Budapešti by mělo automaticky vést k vymáhání až 137 miliard eur od Varšavy.
Současný válečný konflikt v Íránu vystavuje generálního tajemníka NATO Marka Rutteho dosud nejtěžší zkoušce v jeho vztahu s Donaldem Trumpem. Americký prezident totiž v úterý ostře zkritizoval spojence v Alianci a označil je za „velmi hloupé“, protože odmítli jeho požadavky na vojenskou podporu při zajišťování strategického Hormuzského průlivu. Trump dokonce varoval, že by USA měly kvůli tomuto postoji zvážit svou další roli v celém paktu.
Evropské trhy se zemním plynem zažily v posledních hodinách drastický otřes, když jeho cena vyskočila o celých 35 %. Tento prudký nárůst je přímým důsledkem zintenzivnění útoků na energetickou infrastrukturu v Perském zálivu. Od 28. února, kdy začal válečný konflikt mezi USA, Izraelem a Íránem, se ceny plynu v Evropě podle agentury Reuters zvedly již o více než 60 %.
Americký prezident Donald Trump varoval Írán, že příští útok na jeho ropná pole už mohou provést jeho krajané. Reagoval tak na íránskou odvetu, která po izraelském úderu směřovala proti zařízením na zpracování zemního plynu v Kataru.
Velikonoce se každým dnem přibližují, takže je nejvyšší čas, aby se někteří důchodci dozvěděli, co je čeká. Jak upozornila Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ), budou se kvůli dubnovým svátkům letos poprvé měnit výplatní termíny důchodů.
Máme před sebou další víkend, po kterém přijde na řadu poslední ryze březnový týden. Podle předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) se počasí v jeho průběhu pokazí. Projeví se to i na teplotách.
Kauza úspěšného českého filmu Sbormistr dospěla do zajímavého bodu. Soud se do ní vložil tím způsobem, že vydal předběžné opatření, které pro tuto chvíli znemožňuje televizní šíření tohoto díla. Úspěch slaví žena, které vadí, že se snímek bez jejího souhlasu inspiroval jejím životním příběhem.