Tragický teroristický útok na pláži Bondi otřásl celou Austrálií a vyvolal bouřlivou debatu o tamních zbraňových zákonech. Veřejnost se ptá, jak je možné, že padesátiletý Sajid Akram a jeho syn mohli legálně vlastnit hned šest střelných zbraní. Přestože se Austrálie dlouhodobě pyšní jednou z nejpřísnějších regulací na světě, tento případ ukázal na trhliny v systému, které se nyní vláda snaží narychlo zaplatit novou legislativou. Mezi hlavními návrhy figuruje zavedení národního registru zbraní a stanovení horního limitu na počet kusů, které smí jeden člověk vlastnit.
Současná pravidla, například v Novém Jižním Walesu, vyžadují po zájemcích o licenci důkladné prověření trestní minulosti i duševního zdraví. Každý žadatel musí projít testem „způsobilé osoby“ a doložit takzvaný legitimní důvod pro držení zbraně. Tím může být sportovní střelba nebo lov, nikoliv však osobní ochrana. I když držitel licence musí při každém dalším nákupu znovu prokazovat tento účel, průměrný majitel zbraně v tomto státě vlastní zhruba čtyři kusy. Útočník z Bondi splňoval všechny zákonné nároky, byl členem střeleckého klubu a neměl za sebou žádné incidenty, které by policii varovaly.
Nová opatření, ke kterým se zavázal australský kabinet, zahrnují především omezení počtu zbraní na osobu. Inspirací je Západní Austrálie, která letos zavedla limit pěti kusů pro rekreační střelce a deseti pro zemědělce či profesionální sportovce. Kritici však namítají, že samotný počet zbraní nemusí být rozhodujícím faktorem bezpečnosti. Důležitější je podle nich to, jak efektivně dokážou úřady sledovat změny v chování majitelů licencí. Pokud někdo neporuší zákon, systém ho často vyhodnotí jako bezproblémového, i když se jeho radikalizace odehrává v soukromí.
Odborníci poukazují na to, že klíčovou roli hraje samotná střelecká komunita. Členové klubů jsou často prvními, kdo si všimne podezřelých změn v postojích svých kolegů a mohou včas informovat policii. V případě střelce z Bondi se však zdá, že tato sociální kontrola selhala nebo nebyla dostatečná. Vláda proto zvažuje i častější obnovování licencí, které by nutilo držitele zbraní k pravidelnějším kontrolám. To by však vyžadovalo obrovské navýšení personálních kapacit u policie, která už nyní čelí administrativnímu přetížení.
Dalším plánovaným krokem je zapojení prodejců zbraní do monitorovacího procesu, protože právě oni jsou s kupujícími v nejpřímějším kontaktu. Diskutuje se také o tom, že licence by napříště měli dostávat výhradně australští občané. Snahou politiků je vyslat jasný signál, že bezpečnost komunity má přednost před individuálním právem na vlastnictví arzenálu. Zda ale nové limity a přísnější dohled skutečně zabrání podobným tragédiím, zůstává otázkou, na kterou odpoví až praxe v následujících letech.
Ruská „stínová flotila“, kterou Moskva využívá k obcházení ropných sankcí, plní v evropských vodách mnohem nebezpečnější roli, než se dosud předpokládalo. Podle exkluzivního zjištění CNN, které se opírá o zdroje ze západních a ukrajinských tajných služeb, slouží tyto stovky tankerů jako platformy pro špionáž a hybridní válku.
Tragický teroristický útok na pláži Bondi otřásl celou Austrálií a vyvolal bouřlivou debatu o tamních zbraňových zákonech. Veřejnost se ptá, jak je možné, že padesátiletý Sajid Akram a jeho syn mohli legálně vlastnit hned šest střelných zbraní. Přestože se Austrálie dlouhodobě pyšní jednou z nejpřísnějších regulací na světě, tento případ ukázal na trhliny v systému, které se nyní vláda snaží narychlo zaplatit novou legislativou. Mezi hlavními návrhy figuruje zavedení národního registru zbraní a stanovení horního limitu na počet kusů, které smí jeden člověk vlastnit.
Turecko intenzivně hledá cestu, jak urovnat své napjaté vztahy se Spojenými státy a získat zpět přístup k programu nejmodernějších stíhaček F-35. Podle informací agentury Bloomberg Ankara vážně zvažuje, že se zbaví ruských systémů protivzdušné obrany S-400, jejichž nákup v roce 2019 vedl k jejímu vyloučení z tohoto prestižního amerického zbrojního projektu.
Peking ve čtvrtek ostře vyzval Spojené státy, aby „okamžitě přestaly“ s vyzbrojováním Tchaj-wanu. Reakce čínské diplomacie přišla poté, co Washington schválil rekordní prodej zbraní na ostrov v hodnotě 11 miliard dolarů (přes 250 miliard korun).
V Bruselu vrcholí dramatický summit Evropské unie, na kterém se rozhoduje o finančním přežití Ukrajiny v příštích dvou letech. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj při příjezdu varoval, že pokud lídři neschválí využití zmrazených ruských aktiv k financování obrany jeho země, bude to pro Kyjev znamenat „obrovský problém“. Zelenskyj hodlá osobně přesvědčovat unijní lídry, že bez těchto prostředků nebude Ukrajina schopna čelit ruské agresi v letech 2026 a 2027.
Marka Ebena si podle průzkumů umí někteří lidé představit jako prezidenta, i když on sám o to nestojí. Raději si zaperlí na účet současné hlavy státu, jak to udělal během sobotního adventního koncertu. Lidé se náramně bavili.
Americký prezident Donald Trump v televizním projevu k národu oznámil, že téměř jeden a půl milionu vojáků se může těšit na "válečnickou dividendu" ve výši 1 776 dolarů (přes 36 800 korun). Šeky jsou již na cestě a k vojákům mají dorazit do Vánoc, uvedla BBC.
Americké soudy vynesly verdikt nad druhým z lékařů v případu tragické smrti slavného herce Matthewa Perryho. Mark Chavez nebude muset přímo za mříže, déle než půl roku ale stráví v domácím vězení. Informovala o tom britská stanice BBC.
I ve středu nastal další vývoj v případu únosu chlapce ze Zlínska, ke kterému došlo v minulém týdnu. Soud vyslyšel žádost policistů a poslal pětadvacetiletého muže do vazby. Obviněný je podezřelý z pokusu o vraždu a zbavení osobní svobody. Hrozí mu až 20 let za mřížemi, případně výjimečný trest.
Belgičtí politici a vysoce postavení finančníci se stali terčem zastrašovací kampaně, za kterou podle evropských tajných služeb stojí ruská vojenská rozvědka GRU. Cílem této operace je donutit Belgii, aby zablokovala využití zmrazených ruských aktiv v hodnotě 185 miliard eur, která mají posloužit jako finanční pomoc pro Ukrajinu., uvedl server The Guardian.
Evropská unie se ocitla v dramatické časové tísni necelých 24 hodin před klíčovým summitem v Bruselu, kde mají lídři rozhodnout o financování ukrajinské obrany. Belgie, v jejímž finančním depozitáři Euroclear leží naprostá většina ze zmrazených ruských aktiv v hodnotě přibližně 210 miliard eur, vyjádřila prostřednictvím svého velvyslance Petera Moorese značnou skepsi.
Evropské státy v těchto dnech čelí nečekaně silnému náporu chřipkových onemocnění, který způsobuje nově zmutovaný a velmi nakažlivý typ viru. Světová zdravotnická organizace vydala varování, že tato situace vystavuje nemocnice a ambulance v mnoha regionech enormní zátěži.