Jak může někdo legálně vlastnit šest zbraní? Australané žádají po útoku na pláži Bondi vysvětlení

V australském Sydney došlo k útoku na pláži. (14.12.2025)
V australském Sydney došlo k útoku na pláži. (14.12.2025), foto: reprofoto X
Klára Marková 18. prosince 2025 14:13
Sdílej:

Tragický teroristický útok na pláži Bondi otřásl celou Austrálií a vyvolal bouřlivou debatu o tamních zbraňových zákonech. Veřejnost se ptá, jak je možné, že padesátiletý Sajid Akram a jeho syn mohli legálně vlastnit hned šest střelných zbraní. Přestože se Austrálie dlouhodobě pyšní jednou z nejpřísnějších regulací na světě, tento případ ukázal na trhliny v systému, které se nyní vláda snaží narychlo zaplatit novou legislativou. Mezi hlavními návrhy figuruje zavedení národního registru zbraní a stanovení horního limitu na počet kusů, které smí jeden člověk vlastnit.

Současná pravidla, například v Novém Jižním Walesu, vyžadují po zájemcích o licenci důkladné prověření trestní minulosti i duševního zdraví. Každý žadatel musí projít testem „způsobilé osoby“ a doložit takzvaný legitimní důvod pro držení zbraně. Tím může být sportovní střelba nebo lov, nikoliv však osobní ochrana. I když držitel licence musí při každém dalším nákupu znovu prokazovat tento účel, průměrný majitel zbraně v tomto státě vlastní zhruba čtyři kusy. Útočník z Bondi splňoval všechny zákonné nároky, byl členem střeleckého klubu a neměl za sebou žádné incidenty, které by policii varovaly.

Nová opatření, ke kterým se zavázal australský kabinet, zahrnují především omezení počtu zbraní na osobu. Inspirací je Západní Austrálie, která letos zavedla limit pěti kusů pro rekreační střelce a deseti pro zemědělce či profesionální sportovce. Kritici však namítají, že samotný počet zbraní nemusí být rozhodujícím faktorem bezpečnosti. Důležitější je podle nich to, jak efektivně dokážou úřady sledovat změny v chování majitelů licencí. Pokud někdo neporuší zákon, systém ho často vyhodnotí jako bezproblémového, i když se jeho radikalizace odehrává v soukromí.

Odborníci poukazují na to, že klíčovou roli hraje samotná střelecká komunita. Členové klubů jsou často prvními, kdo si všimne podezřelých změn v postojích svých kolegů a mohou včas informovat policii. V případě střelce z Bondi se však zdá, že tato sociální kontrola selhala nebo nebyla dostatečná. Vláda proto zvažuje i častější obnovování licencí, které by nutilo držitele zbraní k pravidelnějším kontrolám. To by však vyžadovalo obrovské navýšení personálních kapacit u policie, která už nyní čelí administrativnímu přetížení.

Dalším plánovaným krokem je zapojení prodejců zbraní do monitorovacího procesu, protože právě oni jsou s kupujícími v nejpřímějším kontaktu. Diskutuje se také o tom, že licence by napříště měli dostávat výhradně australští občané. Snahou politiků je vyslat jasný signál, že bezpečnost komunity má přednost před individuálním právem na vlastnictví arzenálu. Zda ale nové limity a přísnější dohled skutečně zabrání podobným tragédiím, zůstává otázkou, na kterou odpoví až praxe v následujících letech.

Témata:
Stalo se
Novinky
Donald Trump

Dohoda s Íránem není definitivní. Trump pohrozil obnovením vojenských úderů

Americký prezident Donald Trump prohlásil, že nedávná dohoda s Íránem není definitivní, a pohrozil obnovením vojenských úderů, pokud se Teherán nebude chovat podle očekávání. Před schůzkou s egyptským prezidentem Abdalem Fattáhem as-Sísím na summitu G7 novinářům sdělil, že se jedná pouze o memorandum o porozumění. Pokud s ním nebude spokojen nebo pokud Írán neupraví své jednání, jsou Spojené státy připraveny okamžitě obnovit shazování bomb. Trump v této souvislosti připomněl, že Teherán se chová nevhodně už čtyřicet sedm let.

Novinky
Kaja Kallasová

Kallasová nevyřešila Ukrajinu ani Írán. EU zvažuje, že jí zruší úřad

Vysoká představitelka Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku Kaja Kallasová rezolutně odmítla úvahy o tom, že by Evropská služba pro vnější činnost (EEAS) měla být zrušena nebo zásadně transformována. V interní zprávě určené pro pět tisíc pracovníků unijní diplomacie podotkla, že význam této instituce je pro celé společenství nezpochybnitelný, obzvláště za situace, kdy na evropském kontinentu probíhá rozsáhlý vojenský konflikt. 

Novinky
Írán

Co se děje v Íránu? Teherán lidem mírovou dohodu podává jako velké vítězství, nikoli ústupek

Íránské vedení se snaží rodící se memorandum o porozumění se Spojenými státy prezentovat domácímu publiku jako výsledek vytrvalého odporu a velké vítězství, nikoli jako ústupek. Obhajoba tohoto postoje je však v zemi mimořádně složitá. Stát má za sebou ničivou válku, hospodářství se nachází pod enormním tlakem a část vlivné základny Islámské republiky navíc měsíce hlasitě odmítala jakýkoliv kompromis s Washingtonem. Mezi Íránci doma i v zahraničí navíc existují skupiny, které uplynulou krizi nevnímaly jako prostor pro diplomacii, ale jako příležitost ke svržení současného režimu.

Novinky
Vladimir Putin

Rusko se přeceňuje. Zdaleka nedosahuje úrovně Kanady či Brazílie, upozorňují experti

Ruská agrese vůči Ukrajině bývá často mylně popisována jako konflikt velmocí, vyvolaný rozšiřováním NATO. Tento výklad, který kopíruje narativy Kremlu a staví na logice studené války, však politologové i historici odmítají. Ve skutečnosti se jedná o střet středních mocností, do kterého Spojené státy a Čína zasahují pouze z ústraní. Rusko totiž od rozpadu Sovětského svazu status velmoci ztratilo a disponuje pouze velmocenským komplexem, přestože si udrželo stálé místo v Radě bezpečnosti OSN a rozsáhlý jaderný arsenál.