V novém televizním dokumentu s názvem „Breaking Ranks: Inside Israel’s War“ popsali vojáci Izraelských obranných sil (IDF) drastické uvolnění právních a etických norem v Pásmu Gazy. Podle jejich svědectví je rozhodování o zabíjení civilistů často ponecháno na libovůli jednotlivých velitelů. Někteří vojáci promluvili veřejně, jiní anonymně, a shodně potvrdili, že oficiální kodex chování vůči civilnímu obyvatelstvu se na místě zcela rozplynul.
Velitel tankové jednotky Daniel v dokumentu uvádí, že pokud má voják chuť střílet bez jakýchkoliv omezení, má k tomu v Gaze příležitost. Vojáci také potvrdili, že rutinně dochází k používání palestinských civilistů jako lidských štítů, což je v přímém rozporu s oficiálními prohlášeními IDF, která tuto praxi popírá.
Kapitán obrněného sboru Yotam Vilk prohlásil, že oficiální pravidlo IDF pro zahájení palby – „prostředky, záměr a schopnost způsobit újmu“ – se v Gaze vůbec nepoužívá. Místo toho se střílí jen na základě „podezření z chůze tam, kde to není dovoleno“, nebo na muže ve věku 20 až 40 let. Další voják, Eli, doplnil, že o životě a smrti nerozhodují vojenské procedury, ale spíše svědomí velitele na místě.
Eli dále popsal, jak se označení civilisty za nepřítele stává zcela subjektivní záležitostí. Jestliže někdo jde příliš rychle, je to podezřelé, a jestliže jde moc pomalu, je podezřelý, že něco chystá. Uvedl příklad, kdy vyšší důstojník nařídil tanku zničit budovu v bezpečné zóně jen proto, že dospěl k závěru, že muž věšící prádlo na střeše je pozorovatel. Přitom u sebe neměl dalekohled ani zbraň. Střelba tanku si vyžádala mnoho mrtvých a zraněných civilistů.
Vojáci rovněž potvrdili zprávy o tom, že izraelské jednotky zahájily palbu bez provokace na civilisty spěchající k místům, kde se rozdávala humanitární pomoc. Jeden z dodavatelů, který pracoval na distribučním místě Gaza Humanitarian Foundation (GHF), popsal, jak viděl, že dva vojáci zastřelili dva utíkající mladé muže. Podle údajů OSN bylo v blízkosti distribučních center GHF při hledání pomoci zabito nejméně 944 palestinských civilistů.
Někteří vojáci přiznali, že jsou ovlivněni rétorikou izraelských politických a náboženských vůdců, kteří naznačují, že po útoku Hamásu ze 7. října 2023 je každý Palestinec legitimním cílem. Například major Neta Caspin uvedl, že mu brigádní rabín vysvětloval, že „se musíme mstít na všech, včetně civilistů“. I velitel tankové jednotky Daniel potvrdil, že do armádních řad prosákla rétorika o tom, že v Gaze neexistuje nevinný.
Dokument také předkládá důkazy, že takové názory aktivně propagovali někteří rabíni v armádních řadách. Extremistický židovský klerik, rabín Avraham Zarbiv, který v Gaze sloužil, prohlašuje, že „všechno tam je jedna velká teroristická infrastruktura“. Zarbiv navíc tvrdí, že osobně stál u zrodu taktiky masivní demolice palestinských čtvrtí pomocí obrněných buldozerů, kterou prý IDF následně převzala.
Svědectví rovněž potvrzují používání civilistů jako lidských štítů, což je neoficiálně známé jako „komáří protokol“ (mosquito protocol). Velitel Daniel popsal, jak je civilista poslán do tunelu s iPhonem ve vestě, aby ho zmapoval. IDF ve svém písemném prohlášení uvedla, že je i nadále oddána právnímu řádu a etickým závazkům. Zároveň popřela, že by zakazovala používat civilisty jako lidské štíty. Uvedla také, že probíhají vyšetřování podezření zahrnujících Palestince v souvislosti s vojenskými misemi.
Dokument poukazuje i na závažnou duševní zátěž některých vojáků. Velitel Daniel na závěr říká: „Mám pocit, že mi zničili veškerou hrdost na to, že jsem Izraelec – že jsem důstojník IDF. Zbyla jen ostuda.“
Americké zpravodajské služby varují, že ruský prezident Vladimir Putin by mohl v období mezi letošním podzimem a rokem 2029 vyzkoušet odhodlání aliance prostřednictvím omezeného útoku. Cílem takových kroků by nebylo zabrání území, ale snaha otestovat, zda členské státy dodrží své závazky o kolektivní obraně. Tyto znepokojivé scénáře přicházejí v době, kdy Moskva čelí rostoucímu tlaku kvůli situaci na ukrajinské frontě. Masivní škody, které ukrajinské drony způsobují ruskému zázemí, totiž Kreml zahnaly do kouta.
Saudská Arábie, Turecko a Pákistán uzavřely významnou bezpečnostní dohodu, která představuje kolektivní obranný pakt ve stylu NATO. Podle podepsané smlouvy bude případný útok na některou z těchto tří zemí považován za útok na všechny členy aliance, což má posílit odstrašující sílu v regionu.
Ukrajina si připomíná třicet pět let od obnovení své nezávislosti, z nichž téměř pět let čelí plnohodnotné ruské vojenské agresi. I přes trvající válečný konflikt, rozsáhlé ztráty a každodenní útoky na civilní infrastrukturu si ukrajinská společnost udržuje vysokou míru odhodlání a víry v budoucí rozvoj země.
Turismus zaměřený na místa spojená se smrtí, tragédiemi a zločinem čelí diskusím ohledně své etičnosti a dopadů na společnost. Fenomén takzvaného temného turismu získává na popularitě napříč světem, což dokládá i nedávná iniciativa významného překupníka drog Laureana Oubiñy. Ten nabízel projížďky lodí po místech spojených s pašováním drog v Galicii, dokud místní úřady tuto aktivitu kvůli porušení turistických zákonů nezakázaly.
Čínské úřady zahájily rozsáhlé vyšetřování a plošné kontroly trhu poté, co se potvrdilo použití karcinogenního formaldehydu k udržení čerstvosti zelí. Případ se odehrál v okrese Kchang-pao v severočínské provincii Che-pej, kde kontroly potvrdily nelegální praktiky obchodníků při nakládání zeleniny k přepravě.
Novozélandský premiér Christopher Luxon oznámil, že jeho strana předloží parlamentu návrh zákona, jehož cílem je zakázat dětem mladším 16 let používání sociálních sítí. V případě nedodržení tohoto nařízení by platformám hrozila pokuta až do výše deseti procent jejich globálních příjmů.
Americká Ústřední správa mořských minerálů (MMA), která spadá pod ministerstvo vnitra, zveřejnila plán na vydražení práv k průzkumu těžby na 28 milionech hektarů mořského dna v blízkosti Mariánského příkopu u pobřeží Severních Marian a Guamu.
Uplynulo pět let od chvíle, kdy se hnutí Tálibán opět chopilo moci v Afghánistánu. Ačkoliv představitelé režimu po svém návratu tvrdili, že se změnili, realita všedního dne ukazuje pokračování tvrdé linie založené na radikálním výkladu islámského práva šaría. Zkušenosti reportérů BBC, kteří získali přístup k vysoce postaveným činitelům, odhalují hluboké restrikce zasahující zejména každodenní život žen, svobodu slova i celkovou kontrolu společnosti.
Téma duševního zdraví matek se v poslední době dostává do popředí veřejného zájmu. Odborníci i samotné ženy podle CNN upozorňují, že diskuse o psychických problémech spojených s těhotenstvím a obdobím po porodu je dlouho opomíjená. Téma vyvolalo zvýšenou pozornost zejména v souvislosti s probíhajícím soudním procesem se zdravotní sestrou Lindsay Clancyovou, která čelí obvinění z uškrcení svých tří dětí během prožívané poporodní psychózy, a také po úmrtí známé herečky Hayden Panettiereové.
V ruském novinářském prostředí se v průběhu uplynulých desetiletí vžil termín „Černý srpen“. Tento pojem označuje sérii dramatických krizí, které zemi pravidelně zasahují právě v závěrečných týdnech léta. Zatímco v západních zemích bývá konec prázdnin obdobím okurkové sezóny, v ruské lidové slovesnosti je spojen s pesimismem a očekáváním nečekaných pohrom. Pohled do nedávné historie dává podle webu CNN těmto obavám za pravdu, neboť koncem srpna v Rusku opakovaně docházelo k událostem zásadního významu.
Americký prezident Donald Trump si nedá říct. Na sociálních sítích opět prohlásil Hormuzský průliv, který je jedním ze zásadních předmětů stále probíhajícího konfliktu mezi USA a Íránem, za americké území.
Vévodkyně Meghan všechny zaskočila už tím, že souhlasila s návratem rodiny, kterou založila s princem Harrym, do Velké Británie. Nyní se spekuluje o dalším překvapivém kroku. Podle nejnovějších informací by se americká herečka měla opět postavit před kameru.