V novém televizním dokumentu s názvem „Breaking Ranks: Inside Israel’s War“ popsali vojáci Izraelských obranných sil (IDF) drastické uvolnění právních a etických norem v Pásmu Gazy. Podle jejich svědectví je rozhodování o zabíjení civilistů často ponecháno na libovůli jednotlivých velitelů. Někteří vojáci promluvili veřejně, jiní anonymně, a shodně potvrdili, že oficiální kodex chování vůči civilnímu obyvatelstvu se na místě zcela rozplynul.
Velitel tankové jednotky Daniel v dokumentu uvádí, že pokud má voják chuť střílet bez jakýchkoliv omezení, má k tomu v Gaze příležitost. Vojáci také potvrdili, že rutinně dochází k používání palestinských civilistů jako lidských štítů, což je v přímém rozporu s oficiálními prohlášeními IDF, která tuto praxi popírá.
Kapitán obrněného sboru Yotam Vilk prohlásil, že oficiální pravidlo IDF pro zahájení palby – „prostředky, záměr a schopnost způsobit újmu“ – se v Gaze vůbec nepoužívá. Místo toho se střílí jen na základě „podezření z chůze tam, kde to není dovoleno“, nebo na muže ve věku 20 až 40 let. Další voják, Eli, doplnil, že o životě a smrti nerozhodují vojenské procedury, ale spíše svědomí velitele na místě.
Eli dále popsal, jak se označení civilisty za nepřítele stává zcela subjektivní záležitostí. Jestliže někdo jde příliš rychle, je to podezřelé, a jestliže jde moc pomalu, je podezřelý, že něco chystá. Uvedl příklad, kdy vyšší důstojník nařídil tanku zničit budovu v bezpečné zóně jen proto, že dospěl k závěru, že muž věšící prádlo na střeše je pozorovatel. Přitom u sebe neměl dalekohled ani zbraň. Střelba tanku si vyžádala mnoho mrtvých a zraněných civilistů.
Vojáci rovněž potvrdili zprávy o tom, že izraelské jednotky zahájily palbu bez provokace na civilisty spěchající k místům, kde se rozdávala humanitární pomoc. Jeden z dodavatelů, který pracoval na distribučním místě Gaza Humanitarian Foundation (GHF), popsal, jak viděl, že dva vojáci zastřelili dva utíkající mladé muže. Podle údajů OSN bylo v blízkosti distribučních center GHF při hledání pomoci zabito nejméně 944 palestinských civilistů.
Někteří vojáci přiznali, že jsou ovlivněni rétorikou izraelských politických a náboženských vůdců, kteří naznačují, že po útoku Hamásu ze 7. října 2023 je každý Palestinec legitimním cílem. Například major Neta Caspin uvedl, že mu brigádní rabín vysvětloval, že „se musíme mstít na všech, včetně civilistů“. I velitel tankové jednotky Daniel potvrdil, že do armádních řad prosákla rétorika o tom, že v Gaze neexistuje nevinný.
Dokument také předkládá důkazy, že takové názory aktivně propagovali někteří rabíni v armádních řadách. Extremistický židovský klerik, rabín Avraham Zarbiv, který v Gaze sloužil, prohlašuje, že „všechno tam je jedna velká teroristická infrastruktura“. Zarbiv navíc tvrdí, že osobně stál u zrodu taktiky masivní demolice palestinských čtvrtí pomocí obrněných buldozerů, kterou prý IDF následně převzala.
Svědectví rovněž potvrzují používání civilistů jako lidských štítů, což je neoficiálně známé jako „komáří protokol“ (mosquito protocol). Velitel Daniel popsal, jak je civilista poslán do tunelu s iPhonem ve vestě, aby ho zmapoval. IDF ve svém písemném prohlášení uvedla, že je i nadále oddána právnímu řádu a etickým závazkům. Zároveň popřela, že by zakazovala používat civilisty jako lidské štíty. Uvedla také, že probíhají vyšetřování podezření zahrnujících Palestince v souvislosti s vojenskými misemi.
Dokument poukazuje i na závažnou duševní zátěž některých vojáků. Velitel Daniel na závěr říká: „Mám pocit, že mi zničili veškerou hrdost na to, že jsem Izraelec – že jsem důstojník IDF. Zbyla jen ostuda.“
Izraelská armáda zahájila novou vlnu vzdušných úderů po celém Libanonu, k čemuž došlo bezprostředně po oznámení premiéra Benjamina Netanjahua, že jeho země zintenzivní své útoky proti hnutí Hizballáh. Izraelské obranné síly (IDF) upřesnily, že jejich údery směřovaly mimo jiné do údolí Bikáa na východě Libanonu a do dalších částí země. Šíitské ozbrojené hnutí Hizballáh, které těší podpoře Íránu, na tyto kroky reagovalo prohlášením, že v rámci odvetných opatření provedlo dvacet dva dronových a raketových útoků, přičemž jeho cíli se stali izraelští vojáci, tanky, kasárna a budovy.
Španělské ministerstvo zdravotnictví v pondělí oznámilo, že občan Španělska, který byl evakuován z výletní lodi MV Hondius a nachází se v izolaci v madridské nemocnici, měl pozitivní test na hantavirus. Tento pacient patří do skupiny čtrnácti Španělů, kteří pobývali na palubě plavidla a od desátého května jsou umístěni v karanténě v Ústřední vojenské nemocnici Gómez Ulla v Madridu. Podle vyjádření úřadů se jedná o osobu, která byla vyhodnocena jako blízký kontakt v rámci epidemiologického sledování spuštěného ihned po prvním odhalení nákazy na lodi.
Extrémní vlna veder zasáhla západní Evropu a přinesla rekordní květnové teploty do stovek francouzských měst. Francie spolu se Spojeným královstvím zaznamenaly nové národní teplotní rekordy pro tento měsíc, přičemž meteorologové předpovídají, že ve Španělsku by rtuť teploměru mohla do konce týdny vyšplhat až ke čtyřiceti stupňům Celsia. Podle britského meteorologického úřadu Met Office byl dosavadní historický rekord překonán v londýnských Kew Gardens, kde přístroje naměřily 34,8 stupně Celsia.
Příští týden v Česku začne meteorologické léto a meteorologové už vidí až do prvního dne astronomického léta. Z aktuálního měsíčního výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) tak vyplývá, jak bude v následujících dnech a týdnech.
Kyjev by se měl připravit na další ruský útok, jehož přípravy Moskva nijak netají. Naopak. Rusové vyzvali obyvatele ukrajinské metropole, včetně těch ze zahraničí, aby město opustili, případně se vyhýbali nebezpečným místům.
Policistům se občas dostanou na stůl případy, kterým se snad nechce ani věřit. Jihočeská policie momentálně pátrá po podvodníkovi, který se úspěšně vydával za slavného hollywoodského herce Johnnyho Deppa. Nebohou ženu tak připravil o desítky tisíc korun.
Slunečné dny jasně naznačují příchod sezóny letních brigád, avšak tuzemský trh práce už dávno nevypadá jako dřív. Brigáda dnes není jen vítaným přilepšením pro studenty, ale stále častěji slouží jako způsob dorovnání příjmů domácností.
Americký prezident Donald Trump čelí ve svém druhém funkčním období potížím spojeným s vedením války v Íránu, které ještě více umocnil jeho nedávný přešlap týkající se ekonomické situace obyvatel Spojených států. Trump se dlouhodobě chová, jako by disponoval neomezenou mocí, avšak tento přístup v poslední době naráží na realitu. Příkladem je jeho vyjádření z tohoto týdne, kdy prohlásil, že při snaze o vyřešení konfliktu s Íránem vůbec nebere v úvahu finanční situaci běžných Američanů.
Návštěvu amerického ministra zahraničí Marca Rubia v Indii zastínil incident na tiskové konferenci v Novém Dillí, kde byl šéf diplomacie dotázán na rasistické urážky vůči Indům ze strany některých kruhů ve Spojených státech. Indický novinář v dotazu nepřímo narážel na krok amerického prezidenta Donalda Trumpa, který na své sociální síti Truth Social sdílel příspěvek amerického podcastera označujícího Indii za „díru“ (hellhole). Tento krok již dříve indická vláda oficiálně odsoudila jako nevhodný a nevkusný.
Vzestup pravicového populismu a krajní pravice v Evropě, který se nedávno projevil i posílením pozic stran Reform UK v Británii nebo One Nation v Austrálii, vyvolává stále vážnější otázky ohledně budoucí podpory bránící se Ukrajiny. Poté, co se tito politici již prosadili v Itálii a nejnověji také v Rakousku, čekají klíčové volební testy dvě nejvlivnější země Evropské unie, tedy Německo a Francii. Právě tamní radikální formace přitom v minulosti projevovaly silné sympatie k autoritářskému režimu Vladimira Putina.
Plánovaná výstavba mrakodrapu Trump Tower v gruzínském hlavním městě Tbilisi vzbudila nové obavy z možného střetu zájmů. Budova má totiž vyrůst na pozemku, který v současnosti spoluvlastní syn miliardáře a neoficiálního lídra země Bidziny Ivanišviliho, na nějž Spojené státy v roce 2024 uvalily sankce. Samotný projekt mrakodrapu je společným podnikem místního konsorcia a americké společnosti Trump Organization, kterou v současnosti řídí prezidentovi synové Donald Trump Jr. a Eric Trump.
Válka mezi Spojenými státy, Izraelem a Íránem zásadně proměnila rovnováhu sil na Blízkém východě, aniž by však přinesla strategické rozuzlení pro kteréhokoli z aktérů. Podle odhadů Rozvojového programu OSN z dubna 2026 hrozí, že tento konflikt uvrhne do chudoby více než třicet milionů lidí ve 162 zemích světa. Globální ztráty tak daleko přesahují jakékoli politické zisky, které by mohla kterákoli z bojujících stran v tomto střetu získat.