V novém televizním dokumentu s názvem „Breaking Ranks: Inside Israel’s War“ popsali vojáci Izraelských obranných sil (IDF) drastické uvolnění právních a etických norem v Pásmu Gazy. Podle jejich svědectví je rozhodování o zabíjení civilistů často ponecháno na libovůli jednotlivých velitelů. Někteří vojáci promluvili veřejně, jiní anonymně, a shodně potvrdili, že oficiální kodex chování vůči civilnímu obyvatelstvu se na místě zcela rozplynul.
Velitel tankové jednotky Daniel v dokumentu uvádí, že pokud má voják chuť střílet bez jakýchkoliv omezení, má k tomu v Gaze příležitost. Vojáci také potvrdili, že rutinně dochází k používání palestinských civilistů jako lidských štítů, což je v přímém rozporu s oficiálními prohlášeními IDF, která tuto praxi popírá.
Kapitán obrněného sboru Yotam Vilk prohlásil, že oficiální pravidlo IDF pro zahájení palby – „prostředky, záměr a schopnost způsobit újmu“ – se v Gaze vůbec nepoužívá. Místo toho se střílí jen na základě „podezření z chůze tam, kde to není dovoleno“, nebo na muže ve věku 20 až 40 let. Další voják, Eli, doplnil, že o životě a smrti nerozhodují vojenské procedury, ale spíše svědomí velitele na místě.
Eli dále popsal, jak se označení civilisty za nepřítele stává zcela subjektivní záležitostí. Jestliže někdo jde příliš rychle, je to podezřelé, a jestliže jde moc pomalu, je podezřelý, že něco chystá. Uvedl příklad, kdy vyšší důstojník nařídil tanku zničit budovu v bezpečné zóně jen proto, že dospěl k závěru, že muž věšící prádlo na střeše je pozorovatel. Přitom u sebe neměl dalekohled ani zbraň. Střelba tanku si vyžádala mnoho mrtvých a zraněných civilistů.
Vojáci rovněž potvrdili zprávy o tom, že izraelské jednotky zahájily palbu bez provokace na civilisty spěchající k místům, kde se rozdávala humanitární pomoc. Jeden z dodavatelů, který pracoval na distribučním místě Gaza Humanitarian Foundation (GHF), popsal, jak viděl, že dva vojáci zastřelili dva utíkající mladé muže. Podle údajů OSN bylo v blízkosti distribučních center GHF při hledání pomoci zabito nejméně 944 palestinských civilistů.
Někteří vojáci přiznali, že jsou ovlivněni rétorikou izraelských politických a náboženských vůdců, kteří naznačují, že po útoku Hamásu ze 7. října 2023 je každý Palestinec legitimním cílem. Například major Neta Caspin uvedl, že mu brigádní rabín vysvětloval, že „se musíme mstít na všech, včetně civilistů“. I velitel tankové jednotky Daniel potvrdil, že do armádních řad prosákla rétorika o tom, že v Gaze neexistuje nevinný.
Dokument také předkládá důkazy, že takové názory aktivně propagovali někteří rabíni v armádních řadách. Extremistický židovský klerik, rabín Avraham Zarbiv, který v Gaze sloužil, prohlašuje, že „všechno tam je jedna velká teroristická infrastruktura“. Zarbiv navíc tvrdí, že osobně stál u zrodu taktiky masivní demolice palestinských čtvrtí pomocí obrněných buldozerů, kterou prý IDF následně převzala.
Svědectví rovněž potvrzují používání civilistů jako lidských štítů, což je neoficiálně známé jako „komáří protokol“ (mosquito protocol). Velitel Daniel popsal, jak je civilista poslán do tunelu s iPhonem ve vestě, aby ho zmapoval. IDF ve svém písemném prohlášení uvedla, že je i nadále oddána právnímu řádu a etickým závazkům. Zároveň popřela, že by zakazovala používat civilisty jako lidské štíty. Uvedla také, že probíhají vyšetřování podezření zahrnujících Palestince v souvislosti s vojenskými misemi.
Dokument poukazuje i na závažnou duševní zátěž některých vojáků. Velitel Daniel na závěr říká: „Mám pocit, že mi zničili veškerou hrdost na to, že jsem Izraelec – že jsem důstojník IDF. Zbyla jen ostuda.“
Slovenský premiér Robert Fico vyzval k odstranění satirické sochy amerického prezidenta Donalda Trumpa z budovy Evropského parlamentu ve Štrasburku. Instalaci veřejně označil za jasný projev úpadku celé Evropské unie. Přestože slovenský předseda vlády podle svých slov nesouhlasí se všemi kroky amerického lídra, urážení partnerů na oficiální půdě považuje za hluboké selhání v chápání současné politické reality.
Pákistán oficiálně potvrdil přítomnost svých vojenských jednotek v Saúdské Arábii v reakci na stoupající napětí a sílící útoky jemenských povstalců Húthíů. Krok navazuje na nedávno uzavřenou obrannou pakt mezi Saúdskou Arábií, Tureckem a Pákistánem, jejímž cílem je společná obrana území před vnějšími hrozbami. Pákistánské síly již v saúdskoarabském království působí, ačkoliv přesné počty vojáků a jejich konkrétní kapacity zůstávají z bezpečnostních důvodů utajeny.
Ceny ropy na světových komoditních trzích zaznamenaly prudký skok, když se mezinárodní benchmark Brent během jediného dne vyšplhal o pět procent na hodnotu přesahující sto pět dolarů za barel. Za tímto dramatickým cenovým růstem stojí kombinace dvou závažných faktorů, kterými jsou eskalující geopolitické napětí na Blízkém východě a narušení těžebních kapacit v důsledku blížícího se hurikánu v Mexickém zálivu. Prudké zdražení energetických surovin okamžitě vyvolalo nervozitu mezi investory a spustilo vlnu výprodejů na globálních finančních trzích.
Ukrajinská vláda schválila částečné obnovení vývozu zemního plynu a zrušila tak zákaz, který platil od počátku plnohodnotné ruské invaze. Soukromí těžaři budou moci prodávat zahraničním odběratelům část své produkce z předchozího měsíce prostřednictvím specializovaných burzovních aukcí.
Spojené státy čelí sérii zásadních politických a právních událostí, které formují tamní domácí i zahraniční scénu. Federální soud ve Washingtonu zahájil klíčové jednání ve věci snahy prezidenta Donalda Trumpa odebrat tiskové akreditace redakcím stanic CNN, MS Now a serveru Politico. Současně se vyostřuje souboj o křesla v americkém Senátu, zatímco šéf americké diplomacie Marco Rubio během své cesty po Evropě varoval před nekontrolovanou eskalací konfliktu na Ukrajině a předzvěstí hluboké hospodářské krize v Íránu.
Britská policie v hrabství Thames Valley před soudem v Londýně přiznala, že domovní prohlídky v sídlech Andrewa Mountbatten-Windsora byly nezákonné. Vyšetřovatelé uznali, že soudu Old Bailey poskytli nesprávné podklady, na jejichž základě soudce prohlídky nemovitostí v Sandringhamu a sídla Royal Lodge ve Windsoru povolil. Právní zástupci bývalého prince napadli postup policejního ředitelství i ústředního trestního soudu prostřednictvím soudního přezkumu.
Indonéská vláda čelí hromadné žalobě za hrubou nedbalost při zvládání rozsáhlých lesních požárů, které zahalily velkou část jihovýchodní Asie do toxického dýmu. Žaloba, kterou podaly organizace domorodých obyvatel a občanské spolky v indonéské části ostrova Borneo, míří na deset vysoce postavených představitelů státu včetně prezidenta Prabowa Subianta a guvernéra provincie Západní Kalimantan. Obyvatelé regionu se potýkají s prudkým nárůstem dýchacích potíží, uzavíráním škol i výrazným omezením běžného života.
Ve věku sedmaosmdesáti let zemřela v nemocnici Španělka María del Carmen Abascalová, známa pod lidovým jménem Maricarmen, jejíž nedávné nedobrovolné vystěhování z madridského bytu vyvolalo masové protesty a hlubokou politickou krizi po celé zemi. Seniorka skonala v hospitalizaci jen několik týdnů poté, co ji policie na nosítkách vynosila z domova, v němž prožila více než sedmdesát let. Zpráva o jejím úmrtí okamžitě vyhrotila již tak napjatou atmosféru na španělské politické scéně i v ulicích hlavního města.
Hurikán Isaias, který se stal prvním hurikánem letošní atlantické sezóny, rychle zesílil v Mexickém zálivu a postupuje směrem k severnímu pobřeží Spojených států. Meteorologové varují před nebezpečnými příbojovými vlnami, ničivým větrem a přívalovými dešti. Zásah pevniny se očekává v pásu od pobřeží státu Mississippi až po západní část Floridy.
Jihokorejská vláda oznámila, že podnikne právní kroky, pokud se potvrdí, že zásilky paliva směřující z tamních přístavů do Ruska porušily vnitrostátní zákony. Reagovala tak na investigativní zjištění britského deníku The Guardian, podle něhož bylo během letních měsíců do ruských přístavů přepraveno přes 176 tisíc tun ropných produktů, zejména nafty. Soul v oficiálním prohlášení potvrdil, že případ prověřuje a v případě zjištění protiprávního jednání bude postupovat striktně podle platné legislativy.
Předvolební shromáždění amerického prezidenta Donalda Trumpa v texaském San Antoniu narušila série protestů a incidentů v hledišti. Prezident přicestoval do státu, aby podpořil republikánského kandidáta do Senátu Kena Paxtona v době, kdy se republikáni potýkají s nečekaně silným tlakem ze strany demokratů před nadcházejícími volbami v polovině prezidentského mandátu. Nejméně půltucet demonstrantů přerušil prezidentův projev, přičemž některé z nich musela z arény vyvést policie a v jednom případě došlo přímo mezi diváky k fyzickému napadení.
Obyvatelé Pásma Gazy čelí téměř každodenním izraelským úderům, přestože v enklávě platí příměří. Ačkoli dohoda přinesla zastavení masivního bombardování a umožnila zvýšení dodávek humanitární i zdravotnické pomoci, od jejího počátku zahynulo podle místního ministerstva zdravotnictví více než čtrnáct set lidí. Celkový počet obětí od vypuknutí konfliktu před třemi lety tak podle stejného zdroje přesáhl hranici sedmdesáti čtyř tisíc.