V novém televizním dokumentu s názvem „Breaking Ranks: Inside Israel’s War“ popsali vojáci Izraelských obranných sil (IDF) drastické uvolnění právních a etických norem v Pásmu Gazy. Podle jejich svědectví je rozhodování o zabíjení civilistů často ponecháno na libovůli jednotlivých velitelů. Někteří vojáci promluvili veřejně, jiní anonymně, a shodně potvrdili, že oficiální kodex chování vůči civilnímu obyvatelstvu se na místě zcela rozplynul.
Velitel tankové jednotky Daniel v dokumentu uvádí, že pokud má voják chuť střílet bez jakýchkoliv omezení, má k tomu v Gaze příležitost. Vojáci také potvrdili, že rutinně dochází k používání palestinských civilistů jako lidských štítů, což je v přímém rozporu s oficiálními prohlášeními IDF, která tuto praxi popírá.
Kapitán obrněného sboru Yotam Vilk prohlásil, že oficiální pravidlo IDF pro zahájení palby – „prostředky, záměr a schopnost způsobit újmu“ – se v Gaze vůbec nepoužívá. Místo toho se střílí jen na základě „podezření z chůze tam, kde to není dovoleno“, nebo na muže ve věku 20 až 40 let. Další voják, Eli, doplnil, že o životě a smrti nerozhodují vojenské procedury, ale spíše svědomí velitele na místě.
Eli dále popsal, jak se označení civilisty za nepřítele stává zcela subjektivní záležitostí. Jestliže někdo jde příliš rychle, je to podezřelé, a jestliže jde moc pomalu, je podezřelý, že něco chystá. Uvedl příklad, kdy vyšší důstojník nařídil tanku zničit budovu v bezpečné zóně jen proto, že dospěl k závěru, že muž věšící prádlo na střeše je pozorovatel. Přitom u sebe neměl dalekohled ani zbraň. Střelba tanku si vyžádala mnoho mrtvých a zraněných civilistů.
Vojáci rovněž potvrdili zprávy o tom, že izraelské jednotky zahájily palbu bez provokace na civilisty spěchající k místům, kde se rozdávala humanitární pomoc. Jeden z dodavatelů, který pracoval na distribučním místě Gaza Humanitarian Foundation (GHF), popsal, jak viděl, že dva vojáci zastřelili dva utíkající mladé muže. Podle údajů OSN bylo v blízkosti distribučních center GHF při hledání pomoci zabito nejméně 944 palestinských civilistů.
Někteří vojáci přiznali, že jsou ovlivněni rétorikou izraelských politických a náboženských vůdců, kteří naznačují, že po útoku Hamásu ze 7. října 2023 je každý Palestinec legitimním cílem. Například major Neta Caspin uvedl, že mu brigádní rabín vysvětloval, že „se musíme mstít na všech, včetně civilistů“. I velitel tankové jednotky Daniel potvrdil, že do armádních řad prosákla rétorika o tom, že v Gaze neexistuje nevinný.
Dokument také předkládá důkazy, že takové názory aktivně propagovali někteří rabíni v armádních řadách. Extremistický židovský klerik, rabín Avraham Zarbiv, který v Gaze sloužil, prohlašuje, že „všechno tam je jedna velká teroristická infrastruktura“. Zarbiv navíc tvrdí, že osobně stál u zrodu taktiky masivní demolice palestinských čtvrtí pomocí obrněných buldozerů, kterou prý IDF následně převzala.
Svědectví rovněž potvrzují používání civilistů jako lidských štítů, což je neoficiálně známé jako „komáří protokol“ (mosquito protocol). Velitel Daniel popsal, jak je civilista poslán do tunelu s iPhonem ve vestě, aby ho zmapoval. IDF ve svém písemném prohlášení uvedla, že je i nadále oddána právnímu řádu a etickým závazkům. Zároveň popřela, že by zakazovala používat civilisty jako lidské štíty. Uvedla také, že probíhají vyšetřování podezření zahrnujících Palestince v souvislosti s vojenskými misemi.
Dokument poukazuje i na závažnou duševní zátěž některých vojáků. Velitel Daniel na závěr říká: „Mám pocit, že mi zničili veškerou hrdost na to, že jsem Izraelec – že jsem důstojník IDF. Zbyla jen ostuda.“
Tuzemsko čeká velmi chladný start do nového týdne, před kterým varují i meteorologové z ČHMÚ. Od noci na pondělí 5. ledna až do čtvrtečního rána bude platit výstraha před silnými mrazy.
Americká intervence ve Venezuele, která vyvrcholila dopadením prezidenta Nicoláse Madura, vyvolává ve světě i v latinskoamerickém regionu hluboké znepokojení. Ačkoliv Spojené státy mají s dosazováním a odvoláváním lídrů v této oblasti bohaté zkušenosti, současná operace se od těch minulých zásadně liší. Podle analýzy Juana Zahira Naranjo Cácerese z University of the Sunshine Coast totiž tento krok nepředstavuje jen další politickou změnu, ale potenciální kolaps mezinárodního práva.
Americké společnosti čelí nové, mimořádně sofistikované hrozbě, která přichází zpoza 38. rovnoběžky. Severní Korea (KLDR) již nespoléhá pouze na tradiční hackerské útoky, ale začala ve velkém měřítku „outsourcovat“ své agenty přímo do řad amerických firem. Podle nedávných zpráv amerického ministerstva spravedlnosti se severokorejským operativcům podařilo infiltrovat více než stovku společností, včetně prestižních firem z žebříčku Fortune 500, a to pod kradenými identitami běžných Američanů.
Americký ministr zahraničí Marco Rubio v sérii rozhovorů pro přední americká média (NBC, ABC a CBS) objasnil pozadí a cíle dramatické operace ve Venezuele, která vyvrcholila dopadením Nicoláse Madura. Rubio kategoricky odmítl, že by Spojené státy byly s Venezuelou ve válce. Podle jeho slov jde o cílený boj proti mezinárodnímu obchodu s drogami, do kterého byly špičky venezuelského režimu přímo zapojeny.
V reakci na dopadení Nicoláse Madura americkými speciálními silami se ke světovým lídrům připojil i kanadský premiér Mark Carney. Ten ve svém prohlášení podpořil šanci na svobodu a demokracii pro venezuelský lid, ale zároveň zdůraznil, že proces předání moci by měl zůstat v rukou samotných Venezuelanů. Carneyho slova přicházejí v době, kdy Donald Trump oznámil záměr Spojených států dočasně Venezuelu „řídit“.
V Rusku vyvolal nečekaný vojenský zásah USA ve Venezuele vlnu paniky a pesimismu. Zatímco Kreml oficiálně označil dopadení Nicoláse Madura za „akt ozbrojené agrese“, v ruském veřejném prostoru a mezi vlivnými oligarchy sílí obavy, že tento krok zasadí smrtící ránu už tak zkoušené ruské ekonomice. Hlavním strašákem je ovládnutí venezuelských ropných polí Spojenými státy, což by mohlo srazit ceny ropy na úroveň, která by pro Rusko znamenala hospodářský kolaps.
Vojenská operace s krycím názvem „Absolute Resolve“ (Absolutní odhodlání), která v noci na 3. ledna 2026 vedla k dopadení venezuelského prezidenta Nicoláse Madura, se zapíše do dějin jako jeden z nejvíce střežených a technicky nejnáročnějších zásahů amerických speciálních sil. Detaily, které nyní vyplouvají na povrch, odhalují měsíce špionáže a precizní přípravy, jež vyvrcholily bleskovým úderem přímo v srdci Caracasu.
Mezinárodní systém čelí hluboké morální a strategické krizi. Ahmed Charai, vydavatel The Jerusalem Strategic Tribune, ve své nejnovější analýze argumentuje, že rétorika mezinárodního práva a princip státní suverenity až příliš často slouží jako štít pro zločinné režimy a diktátory. Podle něj se suverenita v rukou autoritářů stala spolupachatelem chaosu, který ničí životy vlastních obyvatel a exportuje nestabilitu do celého světa.
Po nečekaném zajetí prezidenta Nicoláse Madura americkými jednotkami se zraky celého světa upřely na ženu, která podle venezuelské ústavy převzala otěže moci. Delcy Rodríguezová, dosavadní výkonná viceprezidentka, byla nejvyšším soudem země oficiálně pověřena vedením státu. Tato šestapadesátiletá právnička a jedna z nejvlivnějších postav chávismu se tak ocitla v centru bezprecedentní mezinárodní krize, která může rozhodnout o budoucím směřování Venezuely.
Válka na Ukrajině trvá již 1 411 dní a diplomatické úsilí o její ukončení vstupuje do kritické fáze. Prezident Volodymyr Zelenskyj potvrdil, že Kyjev vkládá velké naděje do plánovaného summitu lídrů ve Spojených státech, který by se měl uskutečnit do konce ledna 2026. Pokud by však diplomatická cesta selhala, Ukrajina je podle něj připravena pokračovat v obraně země všemi dostupnými prostředky.
Útok na Venezuelu a dopadení prezidenta Nicoláse Madura ohlašují zásadní zlom v globální politice. Podle analýzy profesora Juana Luise Manfrediho z Georgetownské univerzity tento krok znamená definitivní odklon Spojených států od mezinárodního řádu založeného na pravidlech a nástup nového uspořádání. Ten je definován použitím síly, revizionismem a důrazem na bezpečnost amerického kontinentu. Zde je pět klíčových bodů, které pomáhají pochopit tuto vojenskou intervenci a svět, který po ní přichází.
Venezuelský prezident Nicolás Maduro se nyní nachází ve federálním nápravném zařízení Metropolitan Detention Center v Brooklynu. Americká média potvrdila jeho převoz poté, co v sobotu večer přistálo letadlo s ním a jeho manželkou Cilií Floresovou v New Yorku. Podle dostupných informací byl Maduro nejprve eskortován do prostor amerického Úřadu pro potírání drog (DEA), kde proběhlo jeho formální zadržení a procesní úkony před umístěním do vazby.