Nový průzkum veřejného mínění, který realizovala Hebrejská univerzita a společnost Agam Labs, ukázal, že 92 procent izraelské veřejnosti považuje Írán za vítěze v konfliktu s USA a Izraelem.
Drtivá většina obyvatel vnímá negativně dohodu mezi Spojenými státy a Íránem, kterou tento týden uzavřel Donald Trump a jejíž součástí je i příměří mezi Izraelem a Libanonem. Podle výsledků si 82,9 procenta Izraelců myslí, že vojenské tažení proti Íránu oslabilo dlouhodobou bezpečnost země, a 86 procent vnímá výsledek konfliktu celkově negativně.
Postoj k premiéru Benjaminu Netanjahuovi je rovněž převážně odmítavý, když 72,5 procenta dotázaných nevěří jeho slovům, že Izrael dosáhl významných zisků a odstranil existenční hrozbu. Celkem 87,8 procenta respondentů se domnívá, že země nesplnila své vojenské cíle, případně jich dosáhla jen částečně.
Výzkum, kterého se zúčastnilo 3644 občanů, zároveň odhalil, že 48,2 procenta Izraelců podporuje obnovení rozsáhlých vojenských akcí proti Hizballáhu, a to i za cenu možného střetu s Trumpem. Podle politologů se veřejné mínění během tří měsíců dramaticky propadlo do pesimismu a frustrace, což výrazně snižuje Netanjahuovy šance v nadcházejících volbách.
Premiér čelí enormnímu domácímu tlaku na pokračování konfliktu v době, kdy zpravodajské služby USA varují, že by mohl mírovou dohodu kvůli politickému tlaku ve vlastní zemi podkopat.
Krajně pravicový ministr pro národní bezpečnost Itamar Ben Gvir reagoval na zprávy o dohodě prohlášením, že na Blízkém východě se nevyhrává zdrženlivostí, a vyzval k totálnímu zničení. Izraelské útoky na Libanon navíc pokračovaly, což vedlo íránské Revoluční gardy k uzavření Hormuzského průlivu kvůli údajnému porušení příměří, které bylo součástí memoranda o porozumění mezi USA a Íránem.
Napětí mezi USA a Izraelem v posledních týdnech roste, a to i přes Trumpova ujištění, že vztahy zůstávají dobré. Americký prezident v rozhovoru poznamenal, že Netanjahu s ním sice spolupracoval dobře, ale dodal, že bez Spojených států a jejich vojenské síly by byl Izrael zničen.
V samotných USA přitom podle průzkumu Pew Research Center vnímá 60 procent Američanů Izrael nepříznivě kvůli Netanjahuovým krokům v Gaze, Íránu a Libanonu. Pro izraelského premiéra přicházejí tyto výsledky v kritické situaci, neboť tento týden po více než roce skončil jeho křížový výslech v korupčním procesu, čímž se jeden z nejvýznamnějších soudních sporů v historii země dostal do finální fáze.
Izraelská armáda obnovila ve středu vojenské útoky v jižním Libanonu poté, co obvinila hnutí Hizballáh z porušení platného příměří. K eskalaci došlo navzdory probíhajícím diplomatickým jednáním v italské metropoli, kde se zástupci obou stran snaží pod patronací Spojených států ukončit měsíce trvající přeshraniční konflikt.
Írán a Omán dospěly k vzájemné shodě ohledně geografických souřadnic pro lodní trasu vedoucí strategickým Hormuzským průlivem. Podle vyjádření íránského ministerstva zahraničí se nyní připravuje společné oficiální prohlášení, pokud do celého procesu nevstoupí třetí strany.
Americká prokurátorka Jeanine Pirrová čelí svízelné situaci, kterou dříve či později zakouší každý člen týmu prezidenta Donalda Trumpa. Dostala se do sporu s hlavou státu poté, co dospěla k názoru, že poškození památkového bazénu v hlavním městě nezpůsobili vandalové, ale nepovedená renovace. Tím, že se přiklonila k reálným důkazům, opustila fiktivní svět, který kolem sebe šéf Bílého domu neustále buduje.
Možnost uzavření dohody o budoucnosti strategického Hormuzského průlivu se sice rychle rýsuje, avšak Washington má o konečné podobě zcela jiné představy než Teherán. Americký prezident Donald Trump sice v posledních dnech vyjadřoval značný optimismus a naznačoval, že by k podpisu mohlo dojít každým dnem, Washington však zároveň varuje před jakýmkoliv ujednáním, které by Íránu přiznalo kontrolu nad mezinárodními vodami.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj po ničivém nočním ruském útoku na Kyjev zkritizoval spojence za zpoždění v dodávkách systémů protivzdušné obrany či neochotu s ní pomoci. Podle Zelenského by mělo dojít i k uvalení dalších sankcí na Rusko.
Evropu v minulém týdnu šokovala invaze desítek tisíc migrantů z Maroka do španělské exklávy Ceuta na africkém kontinentu. Ke kritikům Madridu se přidal i český premiér Andrej Babiš. Podle předsedkyně Evropské komise Ursuly von der Leyenové je však nutné hledat společné řešení problému v rámci celé EU.
Červnový vývoj maloobchodních tržeb potvrzuje, že spotřeba domácností zůstává oporou české ekonomiky, přestože se očekávání analytiků tentokrát spíše nenaplnila. Maloobchodní tržby bez motorových vozidel se po očištění o cenové vlivy meziročně zvýšily o 3,6 procenta. Výsledek tudíž zaostal za mediánovým odhadem analytiků oslovených agenturou Bloomberg, který činil čtyři procenta, a znamená zpomalení proti květnovému růstu o 4,8 procenta. Meziměsíčně tržby o 0,1 procenta klesly.
Jednomu z největších a nejtragičtějších ruských útoků čelil ukrajinský Kyjev v uplynulých hodinách. Moskva v noci nasadila drony a balistické rakety. V ukrajinské metropoli zemřelo nejméně 14 lidí. Přes dvě desítky dalších osob utrpěly zranění. Informovala o tom britská stanice BBC.
Nebezpečné jevy očekávají meteorologové i dnes a zítra. V nové výstraze varují před silnými bouřkami ve středu a ve čtvrtek ráno a odpoledne. Beze změny zůstávají výstrahy před vysokými teplotami a rizikem vzniku a šíření požárů.
Britská monarchie se opět rozrostla. Novým nejmladším členem královské rodiny, v jejímž čele stojí král Karel III., je novorozená dcera princezny Eugenie, jedné z dcer kontroverzního prince Andrewa.
Americký prezident Donald Trump si postěžoval na nelichotivá čísla v průzkumech veřejného mínění. Jejich výsledky napadl a prohlásil, že jeho obliba u občanů je vysoká. Trump dokonce vyjmenoval důvody, proč by tomu tak mělo být.
Česko řeší kritický problém s nedostatkem léku, který slouží především k léčbě rakoviny prsu tím, že blokuje účinky hormonu estrogenu a zastavuje růst nádorových buněk. Pomoci má zvláštní léčebný program.