Nový průzkum veřejného mínění, který realizovala Hebrejská univerzita a společnost Agam Labs, ukázal, že 92 procent izraelské veřejnosti považuje Írán za vítěze v konfliktu s USA a Izraelem.
Drtivá většina obyvatel vnímá negativně dohodu mezi Spojenými státy a Íránem, kterou tento týden uzavřel Donald Trump a jejíž součástí je i příměří mezi Izraelem a Libanonem. Podle výsledků si 82,9 procenta Izraelců myslí, že vojenské tažení proti Íránu oslabilo dlouhodobou bezpečnost země, a 86 procent vnímá výsledek konfliktu celkově negativně.
Postoj k premiéru Benjaminu Netanjahuovi je rovněž převážně odmítavý, když 72,5 procenta dotázaných nevěří jeho slovům, že Izrael dosáhl významných zisků a odstranil existenční hrozbu. Celkem 87,8 procenta respondentů se domnívá, že země nesplnila své vojenské cíle, případně jich dosáhla jen částečně.
Výzkum, kterého se zúčastnilo 3644 občanů, zároveň odhalil, že 48,2 procenta Izraelců podporuje obnovení rozsáhlých vojenských akcí proti Hizballáhu, a to i za cenu možného střetu s Trumpem. Podle politologů se veřejné mínění během tří měsíců dramaticky propadlo do pesimismu a frustrace, což výrazně snižuje Netanjahuovy šance v nadcházejících volbách.
Premiér čelí enormnímu domácímu tlaku na pokračování konfliktu v době, kdy zpravodajské služby USA varují, že by mohl mírovou dohodu kvůli politickému tlaku ve vlastní zemi podkopat.
Krajně pravicový ministr pro národní bezpečnost Itamar Ben Gvir reagoval na zprávy o dohodě prohlášením, že na Blízkém východě se nevyhrává zdrženlivostí, a vyzval k totálnímu zničení. Izraelské útoky na Libanon navíc pokračovaly, což vedlo íránské Revoluční gardy k uzavření Hormuzského průlivu kvůli údajnému porušení příměří, které bylo součástí memoranda o porozumění mezi USA a Íránem.
Napětí mezi USA a Izraelem v posledních týdnech roste, a to i přes Trumpova ujištění, že vztahy zůstávají dobré. Americký prezident v rozhovoru poznamenal, že Netanjahu s ním sice spolupracoval dobře, ale dodal, že bez Spojených států a jejich vojenské síly by byl Izrael zničen.
V samotných USA přitom podle průzkumu Pew Research Center vnímá 60 procent Američanů Izrael nepříznivě kvůli Netanjahuovým krokům v Gaze, Íránu a Libanonu. Pro izraelského premiéra přicházejí tyto výsledky v kritické situaci, neboť tento týden po více než roce skončil jeho křížový výslech v korupčním procesu, čímž se jeden z nejvýznamnějších soudních sporů v historii země dostal do finální fáze.
Íránský nejvyšší duchovní vůdce Modžtaba Chámeneí varoval Spojené státy americké a Izrael před ráznou odvetou v případě dalších útoků na cíle v Íránu. Washington je podle mediálních informací zvažuje po amerických kongresových volbách v příštím týdnu.
Listopad už si ukrajuje první dny z kalendáře a počasí je stále chladnější. Obrat v tomto trendu se nedá očekávat ani v následujících dnech a týdnech. Potvrzuje to i nejnovější měsíční výhled Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Václavák se dnes stal epicentrem podpory veřejnoprávních médií, které čelí snaze Babišovy vlády o zrušení poplatků a tím pádem o změnu způsobu financování. Tisíce občanů vyrazily vpodvečer na zmíněné pražské náměstí, demonstrovalo se však i v jiných městech.
Potvrzeno je už přes pět tisíc obětí aktuální epidemie eboly, která má epicentrum v africké Demokratické republice Kongo. Vyplývá to z nejnovějších oficiálních informací z této země. Nákaza se tam šíří již několik měsíců.
Britský premiér Andy Burnham rozhodně odmítl spekulace o tom, že by v probíhajících rozhovorech s Evropskou unií navrhoval návrat k volnému pohybu osob. Zároveň zdůraznil, že veškeré budoucí rozhodování o vzájemných vztazích musí být plně podřízeno vůli britské veřejnosti. Reagoval tak na aktuální politické debaty týkající se dalšího směřování Velké Británie po brexitu.
Americká společnost Apple varovala před bezprecedentním růstem cen paměťových čipů, neboť se na globálním trhu potýká s ostrou konkurencí datových center o dodávky komponent. Akcie výrobce iPhonů v reakci na tato oznámení v mimoburzovním obchodování oslabily, protože rostoucí náklady na paměti ukrajují z firemních marží.
Ruské bezpilotní útoky zasáhly v posledních týdnech minimálně tucet obchodních lodí v Černém moři, čímž podle CNN proměnily tuto vodní cestu v nejnebezpečnější námořní trasu světa. Při útocích přišlo o život či se pohřešuje nejméně třicet námořníků, což představuje vyšší počet obětí než během probíhajícího konfliktu v Íránu. Hlavním cílem Moskvy je ochromit obchodní lodní dopravu přes ukrajinské přístavy, odkud proudí většina ukrajinského exportu obilí.
Dánská vláda usiluje o zavedení národního zákazu chovu takzvaných turbo kuřat a zároveň vyzývá k tomu, aby bylo toto rychle rostoucí plemeno drůbeže zakázáno v celé Evropské unii. Tento krok přichází v době, kdy veřejnost reaguje vlnou pobouření na odhalení údajného porušování zákonů ze strany jednoho z největších dánských producentů drůbeže.
Podle deníku The Guardian by britští vojenští příslušníci a jejich evropští spojenci by v případě nasazení v roli mírových sil na Ukrajině po uzavření případného příměří měli plné právo opětovat palbu v případě ruského útoku. Tato stabilizační mise, v jejímž čele stojí Velká Británie a Francie, by měla fungovat zcela nezávisle na Severoatlantické alianci a spoléhat se výhradně na evropské personální kapacity.
Americká armáda provedla v noci na úterý omezené útoky na íránský ostrov Kešm, přičemž představitelé Spojených států tuto vojenskou akci označili za ryze obranné opatření. Operace se odehrála na pozadí probíhajících voleb a v době, kdy obě strany současně vedou nepřímá jednání o možném urovnání konfliktu.
Američtí voliči míří k volebním urnám v klíčových kongresových volbách v polovině mandátu, které mohou zásadně ovlivnit zbývající dva roky vlády prezidenta Donalda Trumpa a ukázat, zda tato výrazná politická figura zůstává pro Republikánskou stranu silným volebním aktivem.
Strach Washingtonu z případného zhroucení Ruské federace vede k příliš opatrné politice, která zbytečně prodlužuje válku na Ukrajině a ohrožuje civilní obyvatelstvo. V komentáři publikovaném listem Kyiv Post to uvedl ukrajinský vědec a fyzik Alex Pokropivny, podle něhož je obava ze stability moskevského režimu pouhým mýtem, který zcela ignoruje reálný stav věcí na místě.