Izraelský protiraketový systém Železná kopule (Iron Dome) a jeho další vyspělé vrstvy čelí nové, mimořádně nebezpečné výzvě. Írán začal masivně využívat balistické rakety s kazetovou municí, které dokážou obcházet dosud neprostupnou obranu. Tato taktika, využívající pokročilé střely typu Chorramšahr, vystavuje izraelská města útokům desítek malých náloží, které se rozptýlí v ovzduší a promění noc v déšť zářících smrtících bodů.
Od začátku války 28. února 2026 bylo zaznamenáno nejméně 19 případů, kdy balistické rakety s kazetovou hlavicí pronikly do izraelského vzdušného prostoru a zasáhly obydlené oblasti. Tyto útoky si vyžádaly nejméně devět mrtvých a desítky zraněných. Podle izraelské armády nesla kazetovou munici zhruba polovina všech raket odpálených z Íránu od začátku poslední eskalace, což svědčí o systémové změně íránské strategie.
Technická náročnost zneškodnění takové zbraně je obrovská. Aby byla obrana účinná, musí antiraketa zasáhnout íránský nosič ještě předtím, než se jeho hlavice otevře a vypustí submunici (menší bomby). Jakmile k rozptýlení dojde, je pro obranné systémy prakticky nemožné zachytit každý jednotlivý padající prvek. Ideální je proto likvidace rakety ještě mimo zemskou atmosféru, což ovšem klade extrémní nároky na rychlost a přesnost zásahu.
Dalším problémem je nevybuchlá munice. Submunice, která při dopadu neexploduje, zůstává ležet v ulicích a zahradách jako skrytá hrozba pro civilisty. Izraelské pyrotechnické týmy musí po každém takovém útoku prohledávat rozsáhlé oblasti, aby eliminovaly riziko budoucích tragédií. Mezinárodní humanitární právo používání těchto zbraní v obydlených oblastech zakazuje, nicméně Izrael ani Írán nejsou signatáři úmluvy o zákazu kazetové munice z roku 2008.
Íránská strategie má navíc i pragmatický ekonomický rozměr. Používání kazetových hlavic má za cíl vyčerpat izraelské zásoby drahých obranných raket. Pro Izrael je finančně neudržitelné používat sofistikované antirakety proti každé jednotlivé malé submunici. Spekuluje se, že izraelské sklady, jejichž stav je přísně střeženým tajemstvím, se mohou pod neustálým náporem začít tenčit.
Civilní obyvatelstvo v oblasti Tel Avivu a okolních měst si již zvyklo na drásavý zvuk sirén a pohled na desítky světelných stop prořezávajících noční nebe. Tato vizuální kulisa se stala symbolem války, která se nedaří ukončit ani přes tvrzení izraelské armády, že již zničila více než 70 % íránských odpalovacích zařízení a ovládla íránský vzdušný prostor.
Situace vyvolává i vlnu mezinárodní kritiky. Amnesty International označila íránské útoky na populační centra za válečné zločiny. Zároveň však připomíná, že i Izrael v minulosti čelil obviněním z používání podobné munice v Libanonu. Mezi izraelskou veřejností mezitím narůstá únava z nekončícího konfliktu a lidé se v krytech stále častěji ptají, jak dlouho ještě tato válka potrvá a s jakým výsledkem skončí.
Izraelská armáda obnovila ve středu vojenské útoky v jižním Libanonu poté, co obvinila hnutí Hizballáh z porušení platného příměří. K eskalaci došlo navzdory probíhajícím diplomatickým jednáním v italské metropoli, kde se zástupci obou stran snaží pod patronací Spojených států ukončit měsíce trvající přeshraniční konflikt.
Írán a Omán dospěly k vzájemné shodě ohledně geografických souřadnic pro lodní trasu vedoucí strategickým Hormuzským průlivem. Podle vyjádření íránského ministerstva zahraničí se nyní připravuje společné oficiální prohlášení, pokud do celého procesu nevstoupí třetí strany.
Americká prokurátorka Jeanine Pirrová čelí svízelné situaci, kterou dříve či později zakouší každý člen týmu prezidenta Donalda Trumpa. Dostala se do sporu s hlavou státu poté, co dospěla k názoru, že poškození památkového bazénu v hlavním městě nezpůsobili vandalové, ale nepovedená renovace. Tím, že se přiklonila k reálným důkazům, opustila fiktivní svět, který kolem sebe šéf Bílého domu neustále buduje.
Možnost uzavření dohody o budoucnosti strategického Hormuzského průlivu se sice rychle rýsuje, avšak Washington má o konečné podobě zcela jiné představy než Teherán. Americký prezident Donald Trump sice v posledních dnech vyjadřoval značný optimismus a naznačoval, že by k podpisu mohlo dojít každým dnem, Washington však zároveň varuje před jakýmkoliv ujednáním, které by Íránu přiznalo kontrolu nad mezinárodními vodami.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj po ničivém nočním ruském útoku na Kyjev zkritizoval spojence za zpoždění v dodávkách systémů protivzdušné obrany či neochotu s ní pomoci. Podle Zelenského by mělo dojít i k uvalení dalších sankcí na Rusko.
Evropu v minulém týdnu šokovala invaze desítek tisíc migrantů z Maroka do španělské exklávy Ceuta na africkém kontinentu. Ke kritikům Madridu se přidal i český premiér Andrej Babiš. Podle předsedkyně Evropské komise Ursuly von der Leyenové je však nutné hledat společné řešení problému v rámci celé EU.
Červnový vývoj maloobchodních tržeb potvrzuje, že spotřeba domácností zůstává oporou české ekonomiky, přestože se očekávání analytiků tentokrát spíše nenaplnila. Maloobchodní tržby bez motorových vozidel se po očištění o cenové vlivy meziročně zvýšily o 3,6 procenta. Výsledek tudíž zaostal za mediánovým odhadem analytiků oslovených agenturou Bloomberg, který činil čtyři procenta, a znamená zpomalení proti květnovému růstu o 4,8 procenta. Meziměsíčně tržby o 0,1 procenta klesly.
Jednomu z největších a nejtragičtějších ruských útoků čelil ukrajinský Kyjev v uplynulých hodinách. Moskva v noci nasadila drony a balistické rakety. V ukrajinské metropoli zemřelo nejméně 14 lidí. Přes dvě desítky dalších osob utrpěly zranění. Informovala o tom britská stanice BBC.
Nebezpečné jevy očekávají meteorologové i dnes a zítra. V nové výstraze varují před silnými bouřkami ve středu a ve čtvrtek ráno a odpoledne. Beze změny zůstávají výstrahy před vysokými teplotami a rizikem vzniku a šíření požárů.
Britská monarchie se opět rozrostla. Novým nejmladším členem královské rodiny, v jejímž čele stojí král Karel III., je novorozená dcera princezny Eugenie, jedné z dcer kontroverzního prince Andrewa.
Americký prezident Donald Trump si postěžoval na nelichotivá čísla v průzkumech veřejného mínění. Jejich výsledky napadl a prohlásil, že jeho obliba u občanů je vysoká. Trump dokonce vyjmenoval důvody, proč by tomu tak mělo být.
Česko řeší kritický problém s nedostatkem léku, který slouží především k léčbě rakoviny prsu tím, že blokuje účinky hormonu estrogenu a zastavuje růst nádorových buněk. Pomoci má zvláštní léčebný program.