Izraelský protiraketový systém Železná kopule (Iron Dome) a jeho další vyspělé vrstvy čelí nové, mimořádně nebezpečné výzvě. Írán začal masivně využívat balistické rakety s kazetovou municí, které dokážou obcházet dosud neprostupnou obranu. Tato taktika, využívající pokročilé střely typu Chorramšahr, vystavuje izraelská města útokům desítek malých náloží, které se rozptýlí v ovzduší a promění noc v déšť zářících smrtících bodů.
Od začátku války 28. února 2026 bylo zaznamenáno nejméně 19 případů, kdy balistické rakety s kazetovou hlavicí pronikly do izraelského vzdušného prostoru a zasáhly obydlené oblasti. Tyto útoky si vyžádaly nejméně devět mrtvých a desítky zraněných. Podle izraelské armády nesla kazetovou munici zhruba polovina všech raket odpálených z Íránu od začátku poslední eskalace, což svědčí o systémové změně íránské strategie.
Technická náročnost zneškodnění takové zbraně je obrovská. Aby byla obrana účinná, musí antiraketa zasáhnout íránský nosič ještě předtím, než se jeho hlavice otevře a vypustí submunici (menší bomby). Jakmile k rozptýlení dojde, je pro obranné systémy prakticky nemožné zachytit každý jednotlivý padající prvek. Ideální je proto likvidace rakety ještě mimo zemskou atmosféru, což ovšem klade extrémní nároky na rychlost a přesnost zásahu.
Dalším problémem je nevybuchlá munice. Submunice, která při dopadu neexploduje, zůstává ležet v ulicích a zahradách jako skrytá hrozba pro civilisty. Izraelské pyrotechnické týmy musí po každém takovém útoku prohledávat rozsáhlé oblasti, aby eliminovaly riziko budoucích tragédií. Mezinárodní humanitární právo používání těchto zbraní v obydlených oblastech zakazuje, nicméně Izrael ani Írán nejsou signatáři úmluvy o zákazu kazetové munice z roku 2008.
Íránská strategie má navíc i pragmatický ekonomický rozměr. Používání kazetových hlavic má za cíl vyčerpat izraelské zásoby drahých obranných raket. Pro Izrael je finančně neudržitelné používat sofistikované antirakety proti každé jednotlivé malé submunici. Spekuluje se, že izraelské sklady, jejichž stav je přísně střeženým tajemstvím, se mohou pod neustálým náporem začít tenčit.
Civilní obyvatelstvo v oblasti Tel Avivu a okolních měst si již zvyklo na drásavý zvuk sirén a pohled na desítky světelných stop prořezávajících noční nebe. Tato vizuální kulisa se stala symbolem války, která se nedaří ukončit ani přes tvrzení izraelské armády, že již zničila více než 70 % íránských odpalovacích zařízení a ovládla íránský vzdušný prostor.
Situace vyvolává i vlnu mezinárodní kritiky. Amnesty International označila íránské útoky na populační centra za válečné zločiny. Zároveň však připomíná, že i Izrael v minulosti čelil obviněním z používání podobné munice v Libanonu. Mezi izraelskou veřejností mezitím narůstá únava z nekončícího konfliktu a lidé se v krytech stále častěji ptají, jak dlouho ještě tato válka potrvá a s jakým výsledkem skončí.
Marine Le Penová, lídryně francouzské krajní pravice, otevřeně podpořila maďarského premiéra Viktora Orbána v jeho rozhodnutí zablokovat unijní půjčku pro Ukrajinu ve výši 90 miliard eur. Během své návštěvy Budapešti, kde se v pondělí účastnila setkání vlasteneckých a pravicových lídrů, označila tento krok za „dobré rozhodnutí“. Podle ní by Francie neměla čekat na ostatní země, aby začaly jednat rozumně a chránit vlastní zájmy.
Izraelský protiraketový systém Železná kopule (Iron Dome) a jeho další vyspělé vrstvy čelí nové, mimořádně nebezpečné výzvě. Írán začal masivně využívat balistické rakety s kazetovou municí, které dokážou obcházet dosud neprostupnou obranu. Tato taktika, využívající pokročilé střely typu Chorramšahr, vystavuje izraelská města útokům desítek malých náloží, které se rozptýlí v ovzduší a promění noc v déšť zářících smrtících bodů.
Válka v Íránu, která naplno vypukla na konci února, se ukázala být nečekaným strategickým dárkem pro ruského prezidenta Vladimira Putina. Zatímco americké a izraelské síly systematicky likvidují íránské námořnictvo, letectvo a kapacity obranného průmyslu, Kreml těží z globálního chaosu, který tato kampaň vyvolala. Pro Rusko, jehož ekonomika i diplomacie jsou pod tlakem kvůli invazi na Ukrajinu, představuje tento konflikt vítané rozptýlení pozornosti světa.
Vojenská operace Spojených států proti Íránu vynesla na světlo palčivou otázku, o které se v kuloárech Bruselu hovoří již dlouho: naléhavou potřebu evropské strategické autonomie. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová v reakci na aktuální krizi vyzvala k vytvoření nové zahraniční politiky, která by dovedla blok k „evropské nezávislosti“. Podle politologů však k dosažení skutečné svobody na Trumpově Americe nestačí pouze rétorický odpor, ale hluboká vnitřní proměna samotné EU.
Prezident USA Donald Trump nečekaně pozastavil plány na bombardování íránských elektráren a energetických uzlů. Útoky, které měly začít po vypršení původního ultimáta, odložil o pět dní s vysvětlením, že probíhající diplomatické rozhovory mezi Washingtonem a Teheránem jsou překvapivě slibné. Na své sociální síti Truth Social tyto schůzky označil za velmi produktivní a naznačil, že by mohly vést k úplnému ukončení válečného stavu na Blízkém východě.
Svět s napětím sleduje hodiny, které odtikávají poslední čas z ultimáta amerického prezidenta Donalda Trumpa. Ten dal Íránu jasný termín: buď bezpodmínečně otevře Hormuzský průliv, nebo bude čelit totálnímu zničení své energetické sítě. Lhůta vyprší v pondělí 23. března ve 23:44 GMT (v úterý v 0:44 našeho času), což v Teheránu odpovídá brzkým ranním hodinám následujícího dne.
Teherán přitvrzuje svou rétoriku a varuje, že jakýkoli útok na jeho pobřeží nebo ostrovy povede k úplnému zablokování Perského zálivu. Íránská rada obrany prostřednictvím agentury Fars oznámila, že je připravena zaminovat všechny přístupové cesty a komunikační linie v oblasti. Podle prohlášení by k tomu byly využity různé typy námořních min, včetně těch plovoucích, které lze vypouštět přímo z pobřeží.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu sází v probíhající válce s Íránem na všechno. Podle analytiků i hlasů z jeho blízkého okolí věří, že zničení íránské „osy zla“ je jedinou cestou, jak rehabilitovat svou pověst po tragických událostech ze 7. října 2023. V sázce přitom není jen jeho politický odkaz, ale vzhledem k probíhajícím soudním procesům dost možná i jeho osobní svoboda.
Situace na ukrajinském bojišti se v posledním týdnu opět vyostřila, k čemuž přispělo i přívětivější jarní počasí. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského se ruská armáda pokouší zintenzivnit své ofenzivní operace a využít lepších podmínek v terénu. Výsledkem těchto snah je však podle Kyjeva především drastický nárůst ruských ztrát, které za pouhých sedm dní přesáhly 8 000 mrtvých a vážně zraněných vojáků.
V březnu oznámila americká administrativa pod vedením Donalda Trumpa vypsání odměny ve výši 10 milionů dolarů za informace vedoucí k dopadení klíčových představitelů íránského režimu. Tento krok přišel v době extrémního napětí a probíhajících vojenských úderů v regionu. Seznam zahrnuje postavy, které tvoří samotnou páteř politické, zpravodajské a bezpečnostní struktury Islámské republiky.
Český film asi nemá větší legendu. Jiřina Bohdalová za několik týdnů oslaví půlkulaté 95. narozeniny. Jednoho dne však přijde okamžik, kdy se s ní Česko bude loučit. Slavná herečka je nicméně přesvědčena, že má nesmrtelnost zajištěnou.
Írán dal v neděli jasně najevo, že se nehodlá poddat americkému ultimátu ohledně situace v Hormuzském průlivu. Teherán naopak varoval nepřátele, že v případě útoku na jeho elektrárny přijde rázná odveta.