Izraelský protiraketový systém Železná kopule (Iron Dome) a jeho další vyspělé vrstvy čelí nové, mimořádně nebezpečné výzvě. Írán začal masivně využívat balistické rakety s kazetovou municí, které dokážou obcházet dosud neprostupnou obranu. Tato taktika, využívající pokročilé střely typu Chorramšahr, vystavuje izraelská města útokům desítek malých náloží, které se rozptýlí v ovzduší a promění noc v déšť zářících smrtících bodů.
Od začátku války 28. února 2026 bylo zaznamenáno nejméně 19 případů, kdy balistické rakety s kazetovou hlavicí pronikly do izraelského vzdušného prostoru a zasáhly obydlené oblasti. Tyto útoky si vyžádaly nejméně devět mrtvých a desítky zraněných. Podle izraelské armády nesla kazetovou munici zhruba polovina všech raket odpálených z Íránu od začátku poslední eskalace, což svědčí o systémové změně íránské strategie.
Technická náročnost zneškodnění takové zbraně je obrovská. Aby byla obrana účinná, musí antiraketa zasáhnout íránský nosič ještě předtím, než se jeho hlavice otevře a vypustí submunici (menší bomby). Jakmile k rozptýlení dojde, je pro obranné systémy prakticky nemožné zachytit každý jednotlivý padající prvek. Ideální je proto likvidace rakety ještě mimo zemskou atmosféru, což ovšem klade extrémní nároky na rychlost a přesnost zásahu.
Dalším problémem je nevybuchlá munice. Submunice, která při dopadu neexploduje, zůstává ležet v ulicích a zahradách jako skrytá hrozba pro civilisty. Izraelské pyrotechnické týmy musí po každém takovém útoku prohledávat rozsáhlé oblasti, aby eliminovaly riziko budoucích tragédií. Mezinárodní humanitární právo používání těchto zbraní v obydlených oblastech zakazuje, nicméně Izrael ani Írán nejsou signatáři úmluvy o zákazu kazetové munice z roku 2008.
Íránská strategie má navíc i pragmatický ekonomický rozměr. Používání kazetových hlavic má za cíl vyčerpat izraelské zásoby drahých obranných raket. Pro Izrael je finančně neudržitelné používat sofistikované antirakety proti každé jednotlivé malé submunici. Spekuluje se, že izraelské sklady, jejichž stav je přísně střeženým tajemstvím, se mohou pod neustálým náporem začít tenčit.
Civilní obyvatelstvo v oblasti Tel Avivu a okolních měst si již zvyklo na drásavý zvuk sirén a pohled na desítky světelných stop prořezávajících noční nebe. Tato vizuální kulisa se stala symbolem války, která se nedaří ukončit ani přes tvrzení izraelské armády, že již zničila více než 70 % íránských odpalovacích zařízení a ovládla íránský vzdušný prostor.
Situace vyvolává i vlnu mezinárodní kritiky. Amnesty International označila íránské útoky na populační centra za válečné zločiny. Zároveň však připomíná, že i Izrael v minulosti čelil obviněním z používání podobné munice v Libanonu. Mezi izraelskou veřejností mezitím narůstá únava z nekončícího konfliktu a lidé se v krytech stále častěji ptají, jak dlouho ještě tato válka potrvá a s jakým výsledkem skončí.
Předpověď na příští víkend může lidi mimořádně zajímat. Nejen, že půjde o první víkend astronomického podzimu, ale všichni se ho prodloužíme o den díky pondělnímu státnímu svátku. Jak bude podle informací Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ)?
Umělá inteligence sice lidem v mnoha lidech pomáhá, ale už se postarala i o velmi nebezpečnou situaci. Podle zjištění americké stanice CNN málem letos způsobila konflikt mezi USA a Čínou, když pro analytika velitelství speciálních operací špatně vyhodnotila, jaký náklad se nachází na čínské lodi.
V období od 14. do 16. července 2026 byl meteorickou sítí Global Meteor Network detekován nový meteorický roj. Mateřským tělesem je podle parametrů dráhy velmi pravděpodobně kometa Jupiterovy rodiny. Celkem 43 meteorů patřících do nového roje bylo pozorováno v souhvězdí Štíra.
Česko bude v úvodu přespříštího roku opět volit prezidenta. Za favorita je považován úřadující prezident Petr Pavel, ačkoliv ještě nepotvrdil, že bude znovu kandidovat. Do této pozice ho staví i nový výzkum agentury STEM/MARK. Ukazuje se však, že by lidi dokázal oslovit i jeden člověk ze šoubyznysu, o kterém se v posledních dnech hodně píše.
Česká republika bude v roce 2027 poprvé ve své historii předsedat ministerskému zasedání OECD. Rozhodla o tom 16. září organizace sdružující 38 nejvyspělejších ekonomik světa. Země tak dostane příležitost prosazovat vlastní priority a posílit svůj hlas mezi vyspělými státy.
Hollywood v srpnu rozesmutnila zpráva o smrti herečky Hayden Panettiere, které bylo pouhých 36 let. Dlouho se nevědělo, proč bývalá partnerka boxera Vladimira Klička zemřela tak mladá. Nyní se v amerických médiích objevila informace, že roli sehrály návykové látky.
Evropa se v reakci na nový ropný šok začíná znovu vracet k opatřením, která ještě před několika měsíci působila jako mimořádná a dočasná. Německo, Chorvatsko či Slovinsko nyní různými způsoby tlumí ceny pohonných hmot a další země podobný zásah připravují nebo zvažují. Do této skupiny se může v příštím týdnu znovu zařadit také Česko. Ministr průmyslu Karel Havlíček uvedl, že vláda rozhodne, zda obnoví regulaci, kterou letos používala od dubna do července.
Česko vnímá současné napětí v Evropě, kde rostou obavy z ruských hybridních útoků. Policie tak v poslední době posílila hlídky na vybraných exponovaných místech. Veřejnost byla nicméně ujištěna, že nejsou informace o možném přímém ohrožení bezpečnosti.
Na Rusko mohou napadnout nové protiruské sankce, které uvalí Spojené státy. Americký prezident Donald Trump podepsal zákon zavádějící nové protiruské sankce. Informovala o tom britská stanice BBC. Ruská válečná ekonomika by měla nově utrpět tím, že Američané budou trestat kupce ruské ropy a plynu.
Slovensko eviduje další útok medvěda na člověka. K incidentu došlo v katastru obce Blatnica v okrese Martin. Zranění utrpěla seniorka, kterou museli lékaři ošetřit v nemocnici. V posledních dnech se potvrdil výskyt obávaného zvířete i v Česku.
Vláda schválila návrh Lex Kratom, který společně předložila ministerstva zdravotnictví a financí. Novela výrazně zpřísňuje regulaci kratomu s cílem omezit jeho dostupnost pro děti a mladé lidi a snížit zdravotní rizika spojená s jeho užíváním. Věková hranice pro nákup se zvýší z 18 na 21 let, skončí internetový prodej a přísnější pravidla budou platit také pro specializované prodejny i složení, kvalitu a kontrolu samotných výrobků. Součástí je také nové zdanění kratomu.
Nová dohoda Spojených států s Dánskem a Grónskem může představovat jeden z nejvýznamnějších posunů v bezpečnostním uspořádání Arktidy od konce studené války. Americký prezident Donald Trump oznámil, že Washington získá trvalý přístup, základnová a přeletová práva v Grónsku a širší pravomoci týkající se jeho bezpečnosti.