Izraelský protiraketový systém Železná kopule (Iron Dome) a jeho další vyspělé vrstvy čelí nové, mimořádně nebezpečné výzvě. Írán začal masivně využívat balistické rakety s kazetovou municí, které dokážou obcházet dosud neprostupnou obranu. Tato taktika, využívající pokročilé střely typu Chorramšahr, vystavuje izraelská města útokům desítek malých náloží, které se rozptýlí v ovzduší a promění noc v déšť zářících smrtících bodů.
Od začátku války 28. února 2026 bylo zaznamenáno nejméně 19 případů, kdy balistické rakety s kazetovou hlavicí pronikly do izraelského vzdušného prostoru a zasáhly obydlené oblasti. Tyto útoky si vyžádaly nejméně devět mrtvých a desítky zraněných. Podle izraelské armády nesla kazetovou munici zhruba polovina všech raket odpálených z Íránu od začátku poslední eskalace, což svědčí o systémové změně íránské strategie.
Technická náročnost zneškodnění takové zbraně je obrovská. Aby byla obrana účinná, musí antiraketa zasáhnout íránský nosič ještě předtím, než se jeho hlavice otevře a vypustí submunici (menší bomby). Jakmile k rozptýlení dojde, je pro obranné systémy prakticky nemožné zachytit každý jednotlivý padající prvek. Ideální je proto likvidace rakety ještě mimo zemskou atmosféru, což ovšem klade extrémní nároky na rychlost a přesnost zásahu.
Dalším problémem je nevybuchlá munice. Submunice, která při dopadu neexploduje, zůstává ležet v ulicích a zahradách jako skrytá hrozba pro civilisty. Izraelské pyrotechnické týmy musí po každém takovém útoku prohledávat rozsáhlé oblasti, aby eliminovaly riziko budoucích tragédií. Mezinárodní humanitární právo používání těchto zbraní v obydlených oblastech zakazuje, nicméně Izrael ani Írán nejsou signatáři úmluvy o zákazu kazetové munice z roku 2008.
Íránská strategie má navíc i pragmatický ekonomický rozměr. Používání kazetových hlavic má za cíl vyčerpat izraelské zásoby drahých obranných raket. Pro Izrael je finančně neudržitelné používat sofistikované antirakety proti každé jednotlivé malé submunici. Spekuluje se, že izraelské sklady, jejichž stav je přísně střeženým tajemstvím, se mohou pod neustálým náporem začít tenčit.
Civilní obyvatelstvo v oblasti Tel Avivu a okolních měst si již zvyklo na drásavý zvuk sirén a pohled na desítky světelných stop prořezávajících noční nebe. Tato vizuální kulisa se stala symbolem války, která se nedaří ukončit ani přes tvrzení izraelské armády, že již zničila více než 70 % íránských odpalovacích zařízení a ovládla íránský vzdušný prostor.
Situace vyvolává i vlnu mezinárodní kritiky. Amnesty International označila íránské útoky na populační centra za válečné zločiny. Zároveň však připomíná, že i Izrael v minulosti čelil obviněním z používání podobné munice v Libanonu. Mezi izraelskou veřejností mezitím narůstá únava z nekončícího konfliktu a lidé se v krytech stále častěji ptají, jak dlouho ještě tato válka potrvá a s jakým výsledkem skončí.
Klimatický jev El Niño se vrací v plné síle a vědci se obávají, že by mohl dosáhnout mimořádné intenzity. Americký Národní úřad pro oceán a atmosféru oznámil, že podmínky pro vznik tohoto fenoménu se v Pacifiku vytvořily a existuje nadpoloviční šance, že do konce roku vyvrcholí ve velmi silné podobě.
Nový průzkum veřejného mínění, který realizovala Hebrejská univerzita a společnost Agam Labs, ukázal, že 92 procent izraelské veřejnosti považuje Írán za vítěze v konfliktu s USA a Izraelem.
Americký viceprezident JD Vance se podle expertů webu The Conversation mýlí ve svém přístupu k Izraeli, když zlehčuje jeho obavy z nedávné dohody s Íránem a kritizuje Jeruzalém za to, že se slepě nepodřídil americké linii. Izrael nelze považovat za spojence jako každého jiného a strach nejspolehlivějšího partnera USA na Blízkém východě by neměl být brán jako politická nepříjemnost. Velmoc si takto nezajišťuje respekt svých přátel ani neudržuje akceschopnost. Přístup prosazující Ameriku na prvním místě nesmí znamenat, že spojenci skončí na posledním místě.
Německo vyslalo Washingtonu jasný vzkaz, ve kterém připomíná, že se Spojené státy při svých ambicích v dobývání vesmíru neobejdou bez evropských znalostí a technologií. Německá ministryně pro vesmír Dorothee Bär v rozhovoru pro Politico uvedla, že Německo a Evropa poskytují klíčové technologie pro americké vesmírné mise. Podle jejích slov existuje mezi oběma stranami jasná vzájemná závislost, což dává Evropě značný vliv v novém vesmírném závodě.
Dohoda o bezpečné třetí zemi, kterou mezi sebou uzavřely Kanada a Spojené státy, nutí podle lidskoprávních organizací migranty k návratu do země, která pro ně není bezpečná. Kritici upozorňují, že kanadská azylová politika v praxi vystavuje žadatele o azyl riziku zadržení americkými úřady a následné deportaci do zemí původu, kde jim hrozí nebezpečí. Na tyto nedostatky poukazuje nová soudní žaloba, kterou podala Kanadská rada pro uprchlíky spolu s Amnesty International Canada a rodinou z Hondurasu, jež byla z hranic vrácena zpět.
Veřejné promítání zápasu mistrovství světa ve fotbale mezi Španělskem a Saúdskou Arábií, které se mělo konat v centru Madridu na Plaza de Colón, bylo zrušeno z důvodu extrémních veder. Madridská radnice a Španělská fotbalová federace se k tomuto kroku rozhodly poté, co národní meteorologická služba AEMET vydala pro madridský region oranžovou výstrahu před vysokými teplotami, které mají dosáhnout až 40 stupňů Celsia.
Válka Spojených států s Íránem se po podepsání prozatímní dohody a před zahájením dalších rozhovorů prozatím zastavila. Prezident Donald Trump deklaruje americké vítězství a na své sociální síti Truth Social vyzdvihuje přínosy šedesátidenního memoranda, přičemž tvrdí, že ropa opět teče, akciové trhy rostou, ceny klesají a Írán nikdy nezíská jadernou zbraň.
Britský premiér Keir Starmer v pondělí pravděpodobně oznámí svou rezignaci poté, co se ocitl pod drtivým tlakem poslanců vlastní Labouristické strany. Ti požadují, aby uvolnil místo Andy Burnhamovi, který by se měl stát novým lídrem strany.
Francie zakázala prodej a konzumaci alkoholu na některých akcích v rámci masivního národního hudebního festivalu, protože vlna veder vyhnala teploty k rekordním hodnotám. Každoroční oslavy svátku hudby Fête de la Musique přitahují do francouzských ulic miliony lidí.
Prezident Donald Trump v sobotu odpoledne pohrozil, že pokud nebude do 60 dnů dokončena dohoda s Teheránem, Spojené státy začnou v Hormuzském průlivu vybírat mýtné. Toto varování přichází v době, kdy američtí a íránští představitelé nabízejí odlišné verze toho, kdo vlastně tento strategický ropný koridor kontroluje. Trump ve svém příspěvku na sociální síti Truth Social tvrdil, že během období příměří ani po něm v této vodní cestě žádné poplatky nebudou, ovšem s výjimkou případu, kdy by se oběma stranám nepodařilo do stanovené lhůty dospět ke konečné dohodě.
Ukrajinský lídr Volodymyr Zelenskyj vrátil nejvyšší polské státní vyznamenání poté, co ho polský prezident tohoto ocenění zbavil. Tímto krokem se znovu rozhořel politicky vyhrocený spor o historii z období druhé světové války. Zelenskyj ve svém příspěvku na sociální síti X vysvětlil, že Ukrajinci věřili, že tento řád patřil ukrajinskému lidu a armádě. Dodal, že ocenění poslal polskému prezidentovi zpět a vyjádřil přesvědčení, že budoucnost potvrdí respekt, který si Ukrajinci zaslouží. Svůj vzkaz doprovodil fotografiemi polského řádu a poštovní stvrzenky potvrzující odeslání zásilky do polské prezidentské kanceláře.
Děti jsou od přírody nesmírně zvědavé a během dne dokážou vyprodukovat obrovské množství otázek. Zajímá je například, proč ryby nemají srst nebo z jakého důvodu květiny tak rychle vadnou. Jejich potřeba porozumět okolnímu světu, rozvíjet své vyjadřovací schopnosti a formulovat myšlenky z nich dělá neúnavné společníky pro hovory.