Izraelský protiraketový systém Železná kopule (Iron Dome) a jeho další vyspělé vrstvy čelí nové, mimořádně nebezpečné výzvě. Írán začal masivně využívat balistické rakety s kazetovou municí, které dokážou obcházet dosud neprostupnou obranu. Tato taktika, využívající pokročilé střely typu Chorramšahr, vystavuje izraelská města útokům desítek malých náloží, které se rozptýlí v ovzduší a promění noc v déšť zářících smrtících bodů.
Od začátku války 28. února 2026 bylo zaznamenáno nejméně 19 případů, kdy balistické rakety s kazetovou hlavicí pronikly do izraelského vzdušného prostoru a zasáhly obydlené oblasti. Tyto útoky si vyžádaly nejméně devět mrtvých a desítky zraněných. Podle izraelské armády nesla kazetovou munici zhruba polovina všech raket odpálených z Íránu od začátku poslední eskalace, což svědčí o systémové změně íránské strategie.
Technická náročnost zneškodnění takové zbraně je obrovská. Aby byla obrana účinná, musí antiraketa zasáhnout íránský nosič ještě předtím, než se jeho hlavice otevře a vypustí submunici (menší bomby). Jakmile k rozptýlení dojde, je pro obranné systémy prakticky nemožné zachytit každý jednotlivý padající prvek. Ideální je proto likvidace rakety ještě mimo zemskou atmosféru, což ovšem klade extrémní nároky na rychlost a přesnost zásahu.
Dalším problémem je nevybuchlá munice. Submunice, která při dopadu neexploduje, zůstává ležet v ulicích a zahradách jako skrytá hrozba pro civilisty. Izraelské pyrotechnické týmy musí po každém takovém útoku prohledávat rozsáhlé oblasti, aby eliminovaly riziko budoucích tragédií. Mezinárodní humanitární právo používání těchto zbraní v obydlených oblastech zakazuje, nicméně Izrael ani Írán nejsou signatáři úmluvy o zákazu kazetové munice z roku 2008.
Íránská strategie má navíc i pragmatický ekonomický rozměr. Používání kazetových hlavic má za cíl vyčerpat izraelské zásoby drahých obranných raket. Pro Izrael je finančně neudržitelné používat sofistikované antirakety proti každé jednotlivé malé submunici. Spekuluje se, že izraelské sklady, jejichž stav je přísně střeženým tajemstvím, se mohou pod neustálým náporem začít tenčit.
Civilní obyvatelstvo v oblasti Tel Avivu a okolních měst si již zvyklo na drásavý zvuk sirén a pohled na desítky světelných stop prořezávajících noční nebe. Tato vizuální kulisa se stala symbolem války, která se nedaří ukončit ani přes tvrzení izraelské armády, že již zničila více než 70 % íránských odpalovacích zařízení a ovládla íránský vzdušný prostor.
Situace vyvolává i vlnu mezinárodní kritiky. Amnesty International označila íránské útoky na populační centra za válečné zločiny. Zároveň však připomíná, že i Izrael v minulosti čelil obviněním z používání podobné munice v Libanonu. Mezi izraelskou veřejností mezitím narůstá únava z nekončícího konfliktu a lidé se v krytech stále častěji ptají, jak dlouho ještě tato válka potrvá a s jakým výsledkem skončí.
Poslední hodiny zbývají do druhého z dvojice květnových prodloužených víkendů. Zítra někde maximální teploty jen sotva překročí 10 stupňů, ale dobrou zprávou je, že se očekává postupné oteplování. Vyplývá to z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Česko už přes sto let nemá krále a je republikou, ale málo se ví o tom, že pouto k naší zemi má i současný britský panovník Karel III. Existuje jeden rodokmen, který to potvrzuje. Evropská panovnická dynastie byla zkrátka nesmírně propojená.
Jarní kolo Sbírky potravin 2026 znovu ukázalo, že solidarita a ochota pomáhat mají v české společnosti pevné místo. Po sečtení darů ze soboty 25. dubna, online nákupů, zaměstnaneckých výzev ve firmách a finančních příspěvků dosáhlo letošní jarní kolo rekordního výsledku 702 tun potravin a drogerie.
Je dobré vědět, že máte ještě několik hodin na nákup ve velkých obchodech předtím, než se na jeden celý den uzavřou. Nadcházející víkend je totiž prodloužený o páteční státní svátek. A právě zítra se obchodníci musí podřídit zákonu.
Světová zdravotnická organizace (WHO) a provozovatel výletní lodi MV Hondius, společnost Oceanwide Expeditions, poskytli nové informace o situaci na plavidle zasaženém hantavirem. Na palubě byla zavedena přísná bezpečnostní opatření, která mají eliminovat riziko dalšího šíření nákazy.
Světová zdravotnická organizace poskytla detailní vhled do vyšetřování nákazy, která zasáhla výletní loď MV Hondius. Podle oficiální rekonstrukce událostí vše začalo u muže, který pocítil první potíže už 6. dubna a o několik dní později zemřel. Protože lékaři zpočátku neměli podezření na nebezpečný hantavirus, nebyly u tohoto pacienta odebrány vzorky, což ztížilo včasnou identifikaci hrozby.
Vědecký svět s napětím sleduje situaci na výletní lodi MV Hondius, kde se potvrdilo ohnisko vzácného a nebezpečného viru Andes. Ačkoliv jsou hantaviry běžně spojovány s hlodavci a považovány za „slepou uličku“ – tedy infekci, která se z člověka na člověka nepřenáší – kmen Andes představuje děsivou výjimku. Odborníci, kteří studovali předchozí epidemie v Jižní Americe, nyní varují před specifickými vlastnostmi tohoto patogenu.
Americký ministr zahraničí Marco Rubio se ve čtvrtek ve Vatikánu sešel s papežem Lvem XIV. Schůzka proběhla v období historicky nejvyššího napětí mezi Washingtonem a Svatým stolcem, které vyvolala otevřená kritika prezidenta Donalda Trumpa na adresu vůbec prvního amerického papeže v dějinách církve.
Případ výletního plavidla MV Hondius, na jehož palubě se rozšířil nebezpečný hantavirus, se stává čím dál složitějším mezinárodním problémem. Podle čerstvých zpráv z nizozemského ministerstva zahraničí se ukázalo, že loď opustilo podstatně více lidí, než se původně uvádělo. Během zastávky na britském ostrově Svatá Helena se od plavby odpojilo zhruba 40 pasažérů, kteří se následně rozjeli do svých domovů běžnými leteckými spoji.
Válka v Íránu a s ní spojený prudký nárůst cen energií by měly být pro Evropskou unii impulsem k ráznému posílení energetické nezávislosti. Nizozemská ministryně pro klimatu a zelený růst Stientje van Veldhoven v rozhovoru pro server Politico zdůraznila, že Brusel musí vytrvat v nastaveném kurzu klimatických zákonů a neustupovat z ambiciózních cílů.
Federální soudce ve středu odpečetil údajný dopis na rozloučenou, který měl napsat Jeffrey Epstein. Dokument, který byl dosud držen v tajnosti, se tak poprvé dostal na veřejnost. Existenci listu odhalil Nicholas Tartaglione, Epsteinův spoluvězeň z nápravného zařízení v New Yorku, který tvrdí, že jej našel po Epsteinově neúspěšném pokusu o sebevraždu v červenci 2019.
Argentinské úřady a tamní experti se snaží urychleně zjistit, zda je jejich země zdrojem smrtícího vypuknutí nákazy hantavirem na palubě výletní lodi MV Hondius. Situace je o to naléhavější, že se objevují zprávy o skupině cestujících, kteří již opustili loď a vrátili se do svých domovských zemí.