Společnost Google čelí zásadnímu právnímu neúspěchu. Americká federální soudkyně Leonie Brinkemaová ve čtvrtek rozhodla, že technologický gigant porušil antimonopolní zákony, když úmyslně získal a udržoval monopolní postavení na dvou klíčových trzích s technologiemi pro online reklamu. Toto rozhodnutí vyrazilo dech jak Googlu, tak i provozovatelům webových stránek, které reklamy této společnosti používají, neboť může připravit půdu pro rozdělení reklamního impéria Googlu.
Rozsudek byl vynesen ve městě Alexandria ve Virginii a týká se dominantního postavení Googlu v oblasti publisher ad serverů – tedy platforem, které spravují a zobrazují reklamy na webech – a také trhu ad exchange, kde se propojují inzerenti a provozovatelé webových stránek. Antimonopolní žalobci však neuspěli se svou třetí žalobou, v níž tvrdili, že Google má rovněž monopol i v oblasti reklamních sítí pro inzerenty.
Mluvčí Googlu, viceprezidentka pro regulační záležitosti Lee-Anne Mulhollandová, oznámila, že firma proti části rozsudku podá odvolání. „Vyhráli jsme polovinu případu a proti druhé polovině se odvoláme,“ uvedla. Zároveň dodala, že Google nesouhlasí s tvrzením, že jeho nástroje pro vydavatele posilují monopolní postavení. „Vydavatelé mají mnoho možností a volí Google, protože naše nástroje jsou jednoduché, dostupné a efektivní,“ dodala Mulhollandová.
Tímto rozhodnutím se otevírá cesta k dalšímu soudnímu řízení, v němž se bude rozhodovat, jaké kroky musí Google učinit, aby obnovil hospodářskou soutěž. Ministerstvo spravedlnosti USA již dříve uvedlo, že Google by měl být nucen prodat alespoň svou divizi Google Ad Manager, která zahrnuje právě inkriminované části – tedy publisher ad server a reklamní burzu.
Google se tak může stát terčem hned dvou paralelních soudních rozhodnutí, která by jej mohla donutit k rozprodeji svých klíčových aktiv nebo ke změně obchodních praktik. Již příští týden začne ve Washingtonu další soudní proces, ve kterém ministerstvo spravedlnosti požaduje, aby firma prodala i svůj internetový prohlížeč Chrome a omezila svou dominanci v oblasti internetového vyhledávání.
Společnost už v minulosti zvažovala odprodej své reklamní burzy, aby vyšla vstříc regulátorům v Evropě, ale nyní bude možná muset učinit daleko radikálnější kroky i na americkém trhu.
Soudkyně Brinkemaová předsedala již tří týdennímu procesu, ve kterém žalobci argumentovali, že Google zneužil klasické monopolní taktiky. Podle jejich slov šlo o eliminaci konkurence skrze akvizice, uzamykání klientů do svých služeb a kontrolu klíčových bodů v systému digitální reklamy.
Google se naopak bránil tvrzením, že případ se týká převážně minulosti, kdy se jeho nástroje teprve učily komunikovat s produkty konkurence. Podle právníků Googlu navíc žalobci zcela ignorovali konkurenční hrozby, které představují společnosti jako Amazon nebo Comcast, zejména s rostoucími výdaji na reklamu v mobilních aplikacích a streamovacích službách.
Přesto však rozhodnutí soudkyně Brinkemaové znamená výrazný zásah do reklamního byznysu jedné z nejmocnějších technologických firem světa. Nad Googlem se začíná stahovat regulační mračno, a jak ukazuje i přístup amerických úřadů, doba beztrestného rozmachu velkých technologických hráčů se pomalu, ale jistě chýlí ke konci.
Strategická role Spojených států v oblasti Perského zálivu prochází zásadní proměnou. Prezident Donald Trump ve svém projevu z 1. dubna 2026 potvrdil, že Washington se již nehodlá ujímat hlavní role při znovuotevření Hormuzského průlivu. Namísto toho hodlá přenést odpovědnost na bedra Evropy a arabských států Perského zálivu, přestože strukturální rizika v regionu zůstávají i nadále extrémně vysoká.
Současná krize identity, kterou prochází Severoatlantická aliance, vyvolává v Evropě značné obavy, avšak Kyjev se na situaci dívá s překvapivou dávkou optimismu. Zatímco americký prezident Donald Trump otevřeně zvažuje stažení Spojených států z organizace, ukrajinská velvyslankyně při NATO Aljona Getmančuková věří, že tento rozkol může být paradoxně impulsem k nezbytné transformaci. Místo o kolapsu raději hovoří o „znovuzrození“ aliance.
Americký prezident Donald Trump dnes prostřednictvím sociálních sítí adresoval íránským představitelům ostrou varovnou zprávu, v níž zdůraznil, že čas na znovuotevření strategického Hormuzského průlivu se neúprosně krátí. Podle jeho slov zbývají Íránu poslední hodiny na to, aby ukončil blokádu této klíčové námořní cesty.
Americký prezident Donald Trump přišel s kontroverzním plánem na obnovu jedné z nejslavnějších věznic světa. Ve svém novém návrhu rozpočtu žádá o 152 milionů dolarů, které by měly pokrýt náklady na první rok prací spojených s přestavbou a znovuotevřením Alcatrazu. Cílem je přeměnit tuto historickou památku zpět na přísně střežené nápravné zařízení pro ty nejnebezpečnější zločince.
Pobřežní stanice provozované Scrippsovým oceánografickým institutem, které měří teplotu vody podél kalifornského pobřeží již více než století, vysílají v posledních měsících varovné signály. Naměřené hodnoty u jižní Kalifornie dosahují rekordních maxim, což mezi vědci vyvolává vážné obavy z příchodu dlouhodobé mořské vlny veder.
Francie se připravuje na zásadní posílení své obranyschopnosti. Podle návrhu nového zákona o vojenském plánování, který má k dispozici redakce Politico, hodlá Paříž do roku 2030 navýšit své zásoby raket a bezpilotních letounů až o 400 procent. Tento ambiciózní krok je přímou reakcí na zkušenosti z probíhajících konfliktů na Ukrajině a na Blízkém východě, které ukázaly, jak extrémně rychle se moderní munice v intenzivní válce spotřebovává.
Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa se rozhodla k razantnímu kroku na podporu svého klíčového evropského spojence. Americký viceprezident JD Vance má v úterý přistát v Budapešti, aby přímo zasáhl do vrcholící maďarské volební kampaně. Tato mise podtrhuje, jak daleko je Bílý dům ochoten zajít, aby udržel u moci premiéra Viktora Orbána před osudovým hlasováním, které zemi čeká 12. dubna.
Měsíc trvající válečný konflikt v Íránu začíná mít na světové hospodářství mnohem hlubší dopad než jen v podobě drahého benzinu. Omezení dodávek ropy a zemního plynu přes strategický Hormuzský průliv, kudy protéká pětina světové produkce, odstartovalo řetězovou reakci. Nedostatek ropy se totiž rychle mění v kritický nedostatek téměř všeho – od obalů na potraviny přes oblečení až po zdravotnický materiál.
Nápad obejít strategicky citlivý Hormuzský průliv pomocí nové vodní cesty vyhloubené jadernými náložemi může znít jako ztřeštěný scénář ze sci-fi filmu, ale v historii americké vědy a politiky má reálné základy. Nedávno tuto kontroverzní myšlenku oživil bývalý předseda Sněmovny reprezentantů Newt Gingrich, čímž vyvolal vlnu údivu i posměchu. Historie nám však podle expertů ukazuje, že v 60. letech minulého století brala americká vláda takové projekty naprosto vážně.
Tchaj-wan v reakci na rostoucí vojenskou agresi ze strany Číny výrazně posiluje svou obranu. Ostrovní stát navýšil výdaje na armádu, prodloužil povinnou vojenskou službu a zmodernizoval bojová cvičení, čímž dává jasně najevo odhodlání čelit případné invazi. Navzdory těmto oficiálním přípravám však část obyvatel volí jinou strategii a v tichosti připravuje únikové plány pro případ nejhoršího scénáře.
Analýza dat z Institutu pro studium války, kterou provedla agentura AFP, ukazuje, že ruská armáda zaznamenala v březnu na ukrajinské frontě téměř nulové územní zisky. K takové situaci došlo poprvé za poslední dva a půl roku. Postup ruských vojsk se zpomaluje již od konce roku 2025, což je dáváno do souvislosti s lokálními ukrajinskými průlomy v jihovýchodní části země.
Máte ve zvyku naslouchat meteorologům, nebo jim spíš nevěříte? Ať to máte jakkoliv, experti přicházejí před nadcházející velikonoční nedělí s vážně míněným doporučením. Existuje totiž důvod, proč byste si ji měli užít.