Společnost Google čelí zásadnímu právnímu neúspěchu. Americká federální soudkyně Leonie Brinkemaová ve čtvrtek rozhodla, že technologický gigant porušil antimonopolní zákony, když úmyslně získal a udržoval monopolní postavení na dvou klíčových trzích s technologiemi pro online reklamu. Toto rozhodnutí vyrazilo dech jak Googlu, tak i provozovatelům webových stránek, které reklamy této společnosti používají, neboť může připravit půdu pro rozdělení reklamního impéria Googlu.
Rozsudek byl vynesen ve městě Alexandria ve Virginii a týká se dominantního postavení Googlu v oblasti publisher ad serverů – tedy platforem, které spravují a zobrazují reklamy na webech – a také trhu ad exchange, kde se propojují inzerenti a provozovatelé webových stránek. Antimonopolní žalobci však neuspěli se svou třetí žalobou, v níž tvrdili, že Google má rovněž monopol i v oblasti reklamních sítí pro inzerenty.
Mluvčí Googlu, viceprezidentka pro regulační záležitosti Lee-Anne Mulhollandová, oznámila, že firma proti části rozsudku podá odvolání. „Vyhráli jsme polovinu případu a proti druhé polovině se odvoláme,“ uvedla. Zároveň dodala, že Google nesouhlasí s tvrzením, že jeho nástroje pro vydavatele posilují monopolní postavení. „Vydavatelé mají mnoho možností a volí Google, protože naše nástroje jsou jednoduché, dostupné a efektivní,“ dodala Mulhollandová.
Tímto rozhodnutím se otevírá cesta k dalšímu soudnímu řízení, v němž se bude rozhodovat, jaké kroky musí Google učinit, aby obnovil hospodářskou soutěž. Ministerstvo spravedlnosti USA již dříve uvedlo, že Google by měl být nucen prodat alespoň svou divizi Google Ad Manager, která zahrnuje právě inkriminované části – tedy publisher ad server a reklamní burzu.
Google se tak může stát terčem hned dvou paralelních soudních rozhodnutí, která by jej mohla donutit k rozprodeji svých klíčových aktiv nebo ke změně obchodních praktik. Již příští týden začne ve Washingtonu další soudní proces, ve kterém ministerstvo spravedlnosti požaduje, aby firma prodala i svůj internetový prohlížeč Chrome a omezila svou dominanci v oblasti internetového vyhledávání.
Společnost už v minulosti zvažovala odprodej své reklamní burzy, aby vyšla vstříc regulátorům v Evropě, ale nyní bude možná muset učinit daleko radikálnější kroky i na americkém trhu.
Soudkyně Brinkemaová předsedala již tří týdennímu procesu, ve kterém žalobci argumentovali, že Google zneužil klasické monopolní taktiky. Podle jejich slov šlo o eliminaci konkurence skrze akvizice, uzamykání klientů do svých služeb a kontrolu klíčových bodů v systému digitální reklamy.
Google se naopak bránil tvrzením, že případ se týká převážně minulosti, kdy se jeho nástroje teprve učily komunikovat s produkty konkurence. Podle právníků Googlu navíc žalobci zcela ignorovali konkurenční hrozby, které představují společnosti jako Amazon nebo Comcast, zejména s rostoucími výdaji na reklamu v mobilních aplikacích a streamovacích službách.
Přesto však rozhodnutí soudkyně Brinkemaové znamená výrazný zásah do reklamního byznysu jedné z nejmocnějších technologických firem světa. Nad Googlem se začíná stahovat regulační mračno, a jak ukazuje i přístup amerických úřadů, doba beztrestného rozmachu velkých technologických hráčů se pomalu, ale jistě chýlí ke konci.
Zatímco německá Alternativa pro Německo (AfD) nadšeně vítá novou bezpečnostní strategii USA, která varuje před „civilizačním vymazáním“ Evropy, ostatní nacionalistické strany na kontinentu zachovávají chladný odstup. Nový dokument Trumpovy administrativy totiž vrazil klín mezi evropské pravicové populisty, kteří nyní váhají, zda přijmout americkou pomoc, nebo si zachovat národní suverenitu.
Světem filmu otřásla tragická zpráva. Legendární režisér Rob Reiner (78), tvůrce klasik jako Když Harry potkal Sally nebo Princezna Nevěsta, a jeho manželka, fotografka Michele Singer Reiner (68), byli v neděli nalezeni mrtví ve svém domě v Brentwoodu. Podle policie se stali oběťmi vraždy – oba podlehli četným bodným ranám.
Zatímco vyjednavači amerického prezidenta Donalda Trumpa hýří optimismem ohledně brzkého konce války na Ukrajině, v Kyjevě i evropských metropolích panuje značná skepse. Intenzivní diplomatické úsilí posledních dní se totiž podle analytiků čím dál více podobá snaze naklonit si Bílý dům a vyhnout se nálepce „viníka“ v případě, že vyjednávání ztroskotají.
Arktická krajina se mění tempem, které nemá v historii obdoby. Kromě postupného globálního oteplování čelí oblast stále častějším epizodám tzv. „extrémního tání“. Jde o jevy, kdy úbytek ledu, který dříve trval týdny nebo měsíce, proběhne během pouhých několika dní.
Tři roky války na Ukrajině přinesly brutální připomenutí staré pravdy, že o výsledku konfliktů rozhoduje především výroba, nikoliv diplomatické sliby. Zatímco evropské summity produkují nekonečné řady deklarací, na skutečném bojišti hraje hlavní roli počet dělostřeleckých granátů, dostupnost dronů a rychlost dodávek náhradních dílů. Podle expertů Emiliana Kavalského a Maximiliana Mayera však evropský obranný průmysl stále setrvává v mírovém nastavení, které je v éře vleklých a intenzivních válečných střetů zcela neudržitelné.
Zatímco hlavní zprávy často plní zprávy o stoupajících emisích a úbytku biodiverzity, rok 2025 přinesl i řadu zásadních, byť nenápadných úspěchů. Cílené kroky v oblasti čisté energie, ochrany oceánů a práv domorodých obyvatel ukazují, že ochrana planety přináší hmatatelné výsledky. BBC vybrala sedm klíčových milníků tohoto roku.
Americká Sněmovna reprezentantů vyslala jasný vzkaz Bílému domu. Navzdory nové národní bezpečnostní strategii Donalda Trumpa, která Evropu vykresluje jako kontinent v úpadku, schválili zákonodárci drtivou většinou obranný zákon (NDAA) pro rok 2026. Ten nejenže navyšuje rozpočet na obranu, ale přímo svazuje prezidentovi ruce v jeho snaze oslabit vazby na NATO.
Před dvěma týdny se v Bílém domě odehrála scéna, která by mohla být začátkem nové kapitoly americké politiky. Prezident Donald Trump se při zasedání kabinetu rozhlédl po místnosti a pronesl předpověď: „Příští republikánský kandidát na prezidenta pravděpodobně sedí u tohoto stolu.“
Německý kancléř Friedrich Merz v posledních týdnech radikálně mění tvář německé zahraniční politiky. Na rozdíl od svých předchůdců, Olafa Scholze a Angely Merkelové, kteří byli často kritizováni za váhavost (pro kterou se v Německu vžilo slovo „merkeln“), se Merz podle webu Politico staví do role nesmlouvavého lídra a ochránce zájmů celé Evropy.
Evropští lídři vyjádřili připravenost postavit se do čela „mnohonárodních sil“, které by v rámci nového amerického mírového plánu operovaly přímo na území Ukrajiny. Tento návrh, podporovaný Bílým domem, představuje zásadní průlom v diplomatickém úsilí o ukončení války mezi Ruskem a Ukrajinou.
Německý kancléř Friedrich Merz v pondělí naznačil, že plán Evropské unie na využití zmrazených ruských aktiv pro financování Ukrajiny je pravděpodobně jedinou možností, která má šanci projít hlasováním členských států. Merz na dotaz ohledně odporu některých zemí uvedl, že alternativní návrhy, včetně nového společného zadlužování, by vyžadovaly jednomyslnost. Takové návrhy by mohly být účinně zablokovány nesouhlasnými státy, jako je Slovensko nebo Maďarsko.
Snahy o ukončení války na Ukrajině, živené debatami nad plánem prezidenta Trumpa a evropskými protinávrhy, čelí zásadnímu problému: nedostatečnému propojení míru a spravedlnosti. Valerie Morkevicius, profesorka politologie a odbornice na tradici spravedlivé války, tvrdí, že trvalý mír není možný bez řešení příčin konfliktu, což je chyba, kterou trpěly i předchozí dohody, včetně Minských protokolů.