Společnost Google čelí zásadnímu právnímu neúspěchu. Americká federální soudkyně Leonie Brinkemaová ve čtvrtek rozhodla, že technologický gigant porušil antimonopolní zákony, když úmyslně získal a udržoval monopolní postavení na dvou klíčových trzích s technologiemi pro online reklamu. Toto rozhodnutí vyrazilo dech jak Googlu, tak i provozovatelům webových stránek, které reklamy této společnosti používají, neboť může připravit půdu pro rozdělení reklamního impéria Googlu.
Rozsudek byl vynesen ve městě Alexandria ve Virginii a týká se dominantního postavení Googlu v oblasti publisher ad serverů – tedy platforem, které spravují a zobrazují reklamy na webech – a také trhu ad exchange, kde se propojují inzerenti a provozovatelé webových stránek. Antimonopolní žalobci však neuspěli se svou třetí žalobou, v níž tvrdili, že Google má rovněž monopol i v oblasti reklamních sítí pro inzerenty.
Mluvčí Googlu, viceprezidentka pro regulační záležitosti Lee-Anne Mulhollandová, oznámila, že firma proti části rozsudku podá odvolání. „Vyhráli jsme polovinu případu a proti druhé polovině se odvoláme,“ uvedla. Zároveň dodala, že Google nesouhlasí s tvrzením, že jeho nástroje pro vydavatele posilují monopolní postavení. „Vydavatelé mají mnoho možností a volí Google, protože naše nástroje jsou jednoduché, dostupné a efektivní,“ dodala Mulhollandová.
Tímto rozhodnutím se otevírá cesta k dalšímu soudnímu řízení, v němž se bude rozhodovat, jaké kroky musí Google učinit, aby obnovil hospodářskou soutěž. Ministerstvo spravedlnosti USA již dříve uvedlo, že Google by měl být nucen prodat alespoň svou divizi Google Ad Manager, která zahrnuje právě inkriminované části – tedy publisher ad server a reklamní burzu.
Google se tak může stát terčem hned dvou paralelních soudních rozhodnutí, která by jej mohla donutit k rozprodeji svých klíčových aktiv nebo ke změně obchodních praktik. Již příští týden začne ve Washingtonu další soudní proces, ve kterém ministerstvo spravedlnosti požaduje, aby firma prodala i svůj internetový prohlížeč Chrome a omezila svou dominanci v oblasti internetového vyhledávání.
Společnost už v minulosti zvažovala odprodej své reklamní burzy, aby vyšla vstříc regulátorům v Evropě, ale nyní bude možná muset učinit daleko radikálnější kroky i na americkém trhu.
Soudkyně Brinkemaová předsedala již tří týdennímu procesu, ve kterém žalobci argumentovali, že Google zneužil klasické monopolní taktiky. Podle jejich slov šlo o eliminaci konkurence skrze akvizice, uzamykání klientů do svých služeb a kontrolu klíčových bodů v systému digitální reklamy.
Google se naopak bránil tvrzením, že případ se týká převážně minulosti, kdy se jeho nástroje teprve učily komunikovat s produkty konkurence. Podle právníků Googlu navíc žalobci zcela ignorovali konkurenční hrozby, které představují společnosti jako Amazon nebo Comcast, zejména s rostoucími výdaji na reklamu v mobilních aplikacích a streamovacích službách.
Přesto však rozhodnutí soudkyně Brinkemaové znamená výrazný zásah do reklamního byznysu jedné z nejmocnějších technologických firem světa. Nad Googlem se začíná stahovat regulační mračno, a jak ukazuje i přístup amerických úřadů, doba beztrestného rozmachu velkých technologických hráčů se pomalu, ale jistě chýlí ke konci.
Ve Spojených státech se opět rozhořela debata o tom, kdo byl nejhorším prezidentem v historii země. V nově zveřejněném přehledu pěti nejhorších hlav státu, který zveřejnil portál The National Interest, překvapivě nefigurují žádní současní nebo nedávní prezidenti, jako Donald Trump nebo Joe Biden. Místo toho odborníci varují, že skutečné historické selhání lze najít u jiných mužů, jejichž rozhodnutí přispěla k občanské válce, úpadku ekonomiky nebo rozkladu ústavních principů.
Zatímco svět dál předstírá normalitu a diplomaté pečlivě váží slova, realita je možná mnohem temnější. Konflikty dnes zuří na všech kontinentech kromě Antarktidy, starý řád se rozpadá a nové mocnosti si bez ostychu nárokují svůj prostor. Mluvíme o tom, co přijde, ale možná už jsme uprostřed toho, čeho se nejvíc obáváme. Třetí světová válka se možná už dávno vede, jen v roztříštěné, nepřiznané a hybridní podobě.
Nejnovější vědecký výzkum přináší znepokojivé zprávy o budoucnosti ikonických obyvatel Antarktidy – císařských tučňáků. Tito majestátní ptáci, kteří si své životy už milion let přizpůsobovali extrémním podmínkám nejchladnějšího kontinentu světa, se nyní kvůli změně klimatu ocitají na pokraji existenční krize.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v sobotu ostře obvinil některé západní firmy, že i přes platný sankční režim nadále dodávají Rusku zařízení a technologie, které Kreml využívá při výrobě vojenské techniky. Podle jeho slov má Ukrajina k dispozici konkrétní důkazy o těchto dodávkách a již je předala partnerským státům. Vyzval rovněž k přijetí tvrdých sankcí vůči firmám, které se na těchto aktivitách podílejí.
Ruská armáda úmyslně manipuluje s těly padlých vojáků, aby skryla skutečný rozsah svých ztrát. Tvrdí to ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, který během tiskové konference v Kyjevě obvinil Moskvu z toho, že některá těla vrací Ukrajině s tím, že jde o padlé Ukrajince – přestože jde ve skutečnosti o ruské vojáky.
Ruský prezident Vladimir Putin opět vyvolal mezinárodní rozruch, když během vystoupení na Petrohradském mezinárodním ekonomickém fóru pronesl zatím nejválečnější komentáře za dlouhou dobu. Navzdory tomu, že šlo o ekonomické fórum, Putin se věnoval hlavně válce na Ukrajině – a jeho slova byla jednoznačná.
Pákistán oznámil, že plánuje nominovat amerického prezidenta Donalda Trumpa na Nobelovu cenu za mír za jeho roli při urovnání nedávného ozbrojeného střetu s Indií. Podle oficiálního prohlášení Trump sehrál klíčovou roli při deeskalaci situace, která hrozila přerůst v otevřený válečný konflikt mezi dvěma jadernými mocnostmi.
Americký prezident Donald Trump se rozhodl odložit rozhodnutí o případném útoku na Írán o dva týdny a doufá, že se v tomto časovém okně otevře prostor pro diplomatické řešení. Jeho zdrženlivost přichází v době, kdy Izrael pokračuje v leteckých úderech proti íránským cílům, včetně údajného útoku na jaderné zařízení Fordo, a kdy se napětí v regionu vyhrocuje.
Nová data z NASA ukazují dramatické zhoršení extrémních klimatických jevů, jako jsou záplavy a sucha, za posledních pět let. Tyto události jsou nejen častější, ale také trvají déle a mají výrazně ničivější dopad. Loňské hodnoty byly podle výzkumníků dokonce dvojnásobné oproti průměru z let 2003 až 2020.
Herečka Jiřina Bohdalová (94) dokazuje, že věk pro ni není překážkou. Navzdory tomu, že se mnozí lidé i o desítky let mladší takovým zákrokům vyhýbají, ona se s odvahou rozhodla pro operaci srdeční chlopně metodou katetrizace. Zákrok byl úspěšný a podle lékařů se známá herečka zotavuje velmi dobře.
V roce 2026 má začít fungovat nový mezinárodní zvláštní tribunál, jehož cílem bude vyšetřování a případné potrestání ruské agrese vůči Ukrajině z roku 2022. Jeho zřízení letos potvrdily Evropská unie, Rada Evropy, Ukrajina a další státy tvořící mezinárodní koalici. Vznik tohoto orgánu je vnímán jako historický krok směrem k mezinárodní spravedlnosti, otázkou však zůstává, zda bude skutečně účinný.
Italský ministr obrany Guido Crosetto vzbudil pozornost mezinárodního společenství svými ostrými výroky na adresu Severoatlantické aliance (NATO), kterou označil za organizaci, jež „v současné podobě nemá důvod k existenci“. Jeho komentáře přicházejí jen několik dní před očekávaným summitem NATO v Haagu, který se uskuteční příští týden.