Společnost Google čelí zásadnímu právnímu neúspěchu. Americká federální soudkyně Leonie Brinkemaová ve čtvrtek rozhodla, že technologický gigant porušil antimonopolní zákony, když úmyslně získal a udržoval monopolní postavení na dvou klíčových trzích s technologiemi pro online reklamu. Toto rozhodnutí vyrazilo dech jak Googlu, tak i provozovatelům webových stránek, které reklamy této společnosti používají, neboť může připravit půdu pro rozdělení reklamního impéria Googlu.
Rozsudek byl vynesen ve městě Alexandria ve Virginii a týká se dominantního postavení Googlu v oblasti publisher ad serverů – tedy platforem, které spravují a zobrazují reklamy na webech – a také trhu ad exchange, kde se propojují inzerenti a provozovatelé webových stránek. Antimonopolní žalobci však neuspěli se svou třetí žalobou, v níž tvrdili, že Google má rovněž monopol i v oblasti reklamních sítí pro inzerenty.
Mluvčí Googlu, viceprezidentka pro regulační záležitosti Lee-Anne Mulhollandová, oznámila, že firma proti části rozsudku podá odvolání. „Vyhráli jsme polovinu případu a proti druhé polovině se odvoláme,“ uvedla. Zároveň dodala, že Google nesouhlasí s tvrzením, že jeho nástroje pro vydavatele posilují monopolní postavení. „Vydavatelé mají mnoho možností a volí Google, protože naše nástroje jsou jednoduché, dostupné a efektivní,“ dodala Mulhollandová.
Tímto rozhodnutím se otevírá cesta k dalšímu soudnímu řízení, v němž se bude rozhodovat, jaké kroky musí Google učinit, aby obnovil hospodářskou soutěž. Ministerstvo spravedlnosti USA již dříve uvedlo, že Google by měl být nucen prodat alespoň svou divizi Google Ad Manager, která zahrnuje právě inkriminované části – tedy publisher ad server a reklamní burzu.
Google se tak může stát terčem hned dvou paralelních soudních rozhodnutí, která by jej mohla donutit k rozprodeji svých klíčových aktiv nebo ke změně obchodních praktik. Již příští týden začne ve Washingtonu další soudní proces, ve kterém ministerstvo spravedlnosti požaduje, aby firma prodala i svůj internetový prohlížeč Chrome a omezila svou dominanci v oblasti internetového vyhledávání.
Společnost už v minulosti zvažovala odprodej své reklamní burzy, aby vyšla vstříc regulátorům v Evropě, ale nyní bude možná muset učinit daleko radikálnější kroky i na americkém trhu.
Soudkyně Brinkemaová předsedala již tří týdennímu procesu, ve kterém žalobci argumentovali, že Google zneužil klasické monopolní taktiky. Podle jejich slov šlo o eliminaci konkurence skrze akvizice, uzamykání klientů do svých služeb a kontrolu klíčových bodů v systému digitální reklamy.
Google se naopak bránil tvrzením, že případ se týká převážně minulosti, kdy se jeho nástroje teprve učily komunikovat s produkty konkurence. Podle právníků Googlu navíc žalobci zcela ignorovali konkurenční hrozby, které představují společnosti jako Amazon nebo Comcast, zejména s rostoucími výdaji na reklamu v mobilních aplikacích a streamovacích službách.
Přesto však rozhodnutí soudkyně Brinkemaové znamená výrazný zásah do reklamního byznysu jedné z nejmocnějších technologických firem světa. Nad Googlem se začíná stahovat regulační mračno, a jak ukazuje i přístup amerických úřadů, doba beztrestného rozmachu velkých technologických hráčů se pomalu, ale jistě chýlí ke konci.
Před blížícími se volbami do amerického Kongresu v polovině prezidentského období (midterms) se objevila jedna kuriózní, ale pro Donalda Trumpa vlastně pozitivní zpráva: u Američanů je stále oblíbenější než švábi. Analýza založená na průzkumech veřejného mínění ukazuje, že ačkoliv prezidentova popularita není zrovna vysoká, v porovnání s některými druhy hmyzu si vede o něco lépe.
Ruská armáda směřuje k tomu, že do příštího úterý, kdy válka na Ukrajině vstoupí do svého pátého roku, ztratí celkem 1,3 milionu mužů. Přestože ruské síly nadále utrpí na bojišti těžké ztráty každý den, současné tempo opotřebování je o něco nižší než během intenzivních bojů na konci roku 2025. Podle odhadů se celkový počet mrtvých a zraněných na ruské straně blíží hranici 1,3 milionu, jak se blíží výročí invaze připadající na 24. února.
Nejnovější kolo mírových rozhovorů mezi Ruskem a Ukrajinou, které se za zprostředkování Spojených států konalo v Ženevě, skončilo ve středu bez výraznějšího průlomu. Jednání byla uzavřena v době, kdy se konflikt, jenž příští týden vstoupí do svého pátého roku, stále nerozhodně vleče na bojištích.
Vatikán se nebude podílet na činnosti „Rady míru“, kterou založil americký prezident Donald Trump. V úterý to potvrdil nejvyšší diplomat Svatého stolce s tím, že řešení krizových situací by mělo zůstat především v kompetenci Organizace spojených národů. Tato rada, v jejímž čele stojí s časově neomezeným mandátem sám Trump, měla původně dohlížet na obnovu Gazy, ale její ambice se rozšířily na úroveň globálního mírotvorného orgánu.
Německý kancléř Friedrich Merz vyjádřil podporu návrhu na zákaz sociálních sítí pro děti. Učinil tak před klíčovou debatou vládních politiků, která má začít tento pátek. V Německu i v dalších evropských zemích sílí hlasy volající po přísnější ochraně duševního a fyzického zdraví nezletilých v digitálním prostředí.
Spojené státy se pod vedením Trumpovy administrativy proměnily v místo, které mnozí zahraniční turisté vnímají jako nehostinné a nebezpečné. Podle aktuálního průzkumu deníku Independent plánuje celých 80 % respondentů zemi v nejbližší době nenavštívit, zatímco pro cestu do USA se rozhodlo jen 11 % dotázaných. Mezi cestovateli, kteří již mají dovolenou zarezervovanou, zvažuje zhruba každý sedmý její zrušení kvůli obavám z aktuálního vývoje.
Čínský prezident Si Ťin-pching se nezvykle přímo vyjádřil k rozsáhlým čistkám, které v poslední době zasáhly nejvyšší patra armádního velení. Mezi odvolanými špičkovými důstojníky se v lednu objevil i generál Čang Jou-sia, který byl dlouho pokládán za prezidentova klíčového vojenského spojence. Oficiálním důvodem jeho konce bylo „vážné porušení disciplíny“, což je v tamním prostředí termín běžně používaný pro korupční jednání.
Více než tucet neziskových organizací zaměřených na zdraví a ochranu životního prostředí podalo žalobu na Agenturu pro ochranu životního prostředí (EPA). Předmětem sporu je zrušení právního rozhodnutí, které tvoří základ federálních regulací v oblasti klimatu v USA. Žaloba podaná u obvodního soudu ve Washingtonu DC napadá zrušení takzvaného „potvrzení o ohrožení“ (endangerment finding).
Dokumenty amerického ministerstva spravedlnosti odhalují, že se odsouzený sexuální delikvent Jeffrey Epstein intenzivně snažil vybudovat vazby na ruskou politickou elitu. Spisy naznačují, že Epstein opakovaně usiloval o schůzku s prezidentem Vladimirem Putinem. Dokumenty rovněž podrobně popisují jeho cesty do Ruska a snahy o nábor mladých žen prostřednictvím vysoce postavených zprostředkovatelů.
Evropská unie se rozhodla pro diplomatický bojkot zahajovacího ceremoniálu nadcházejících paralympijských her. Důvodem je nesouhlas s krokem Mezinárodního paralympijského výboru (IPC), který povolil sportovcům z Ruska a Běloruska startovat pod národními symboly. Eurokomisař pro sport Glenn Micallef označil toto rozhodnutí za zcela nepřijatelné a oznámil, že se slavnostního zahájení nezúčastní.
Nad Caracasem se v lednu rozzářily stovky dronů, které na noční obloze vykreslily siluety Nicoláse Madura a jeho manželky Cilie Flores. Světelný vzkaz „lid vás žádá zpět“ byl zoufalým voláním stoupenců režimu poté, co americké speciální síly 3. ledna během bleskové operace „Absolute Resolve“ zadržely sesazeného prezidenta i s chotí a přepravily je do newyorské vazební věznice. Venezuela se tak ocitla v politickém vzduchoprázdnu, které se nyní snaží zaplnit úřadující prezidentka Delcy Rodríguezová.
Více než 80 členských států OSN v úterý společně odsoudilo rozšiřující se izraelskou kontrolu nad Západním břehem Jordánu. Ve svém prohlášení země varovaly, že tyto kroky mohou fakticky znamenat anexi palestinského území. Signatáři označili jednostranná opatření za porušení mezinárodního práva a vyzvali Izrael k jejich okamžitému zrušení.