Společnost Google čelí zásadnímu právnímu neúspěchu. Americká federální soudkyně Leonie Brinkemaová ve čtvrtek rozhodla, že technologický gigant porušil antimonopolní zákony, když úmyslně získal a udržoval monopolní postavení na dvou klíčových trzích s technologiemi pro online reklamu. Toto rozhodnutí vyrazilo dech jak Googlu, tak i provozovatelům webových stránek, které reklamy této společnosti používají, neboť může připravit půdu pro rozdělení reklamního impéria Googlu.
Rozsudek byl vynesen ve městě Alexandria ve Virginii a týká se dominantního postavení Googlu v oblasti publisher ad serverů – tedy platforem, které spravují a zobrazují reklamy na webech – a také trhu ad exchange, kde se propojují inzerenti a provozovatelé webových stránek. Antimonopolní žalobci však neuspěli se svou třetí žalobou, v níž tvrdili, že Google má rovněž monopol i v oblasti reklamních sítí pro inzerenty.
Mluvčí Googlu, viceprezidentka pro regulační záležitosti Lee-Anne Mulhollandová, oznámila, že firma proti části rozsudku podá odvolání. „Vyhráli jsme polovinu případu a proti druhé polovině se odvoláme,“ uvedla. Zároveň dodala, že Google nesouhlasí s tvrzením, že jeho nástroje pro vydavatele posilují monopolní postavení. „Vydavatelé mají mnoho možností a volí Google, protože naše nástroje jsou jednoduché, dostupné a efektivní,“ dodala Mulhollandová.
Tímto rozhodnutím se otevírá cesta k dalšímu soudnímu řízení, v němž se bude rozhodovat, jaké kroky musí Google učinit, aby obnovil hospodářskou soutěž. Ministerstvo spravedlnosti USA již dříve uvedlo, že Google by měl být nucen prodat alespoň svou divizi Google Ad Manager, která zahrnuje právě inkriminované části – tedy publisher ad server a reklamní burzu.
Google se tak může stát terčem hned dvou paralelních soudních rozhodnutí, která by jej mohla donutit k rozprodeji svých klíčových aktiv nebo ke změně obchodních praktik. Již příští týden začne ve Washingtonu další soudní proces, ve kterém ministerstvo spravedlnosti požaduje, aby firma prodala i svůj internetový prohlížeč Chrome a omezila svou dominanci v oblasti internetového vyhledávání.
Společnost už v minulosti zvažovala odprodej své reklamní burzy, aby vyšla vstříc regulátorům v Evropě, ale nyní bude možná muset učinit daleko radikálnější kroky i na americkém trhu.
Soudkyně Brinkemaová předsedala již tří týdennímu procesu, ve kterém žalobci argumentovali, že Google zneužil klasické monopolní taktiky. Podle jejich slov šlo o eliminaci konkurence skrze akvizice, uzamykání klientů do svých služeb a kontrolu klíčových bodů v systému digitální reklamy.
Google se naopak bránil tvrzením, že případ se týká převážně minulosti, kdy se jeho nástroje teprve učily komunikovat s produkty konkurence. Podle právníků Googlu navíc žalobci zcela ignorovali konkurenční hrozby, které představují společnosti jako Amazon nebo Comcast, zejména s rostoucími výdaji na reklamu v mobilních aplikacích a streamovacích službách.
Přesto však rozhodnutí soudkyně Brinkemaové znamená výrazný zásah do reklamního byznysu jedné z nejmocnějších technologických firem světa. Nad Googlem se začíná stahovat regulační mračno, a jak ukazuje i přístup amerických úřadů, doba beztrestného rozmachu velkých technologických hráčů se pomalu, ale jistě chýlí ke konci.
Skoro by to vypadalo na největší letní přestup na tuzemském televizním poli, ale Libor Bouček z Primy nikam neodchází. Jen k dosavadní práci přijal i zajímavou nabídku konkurenční Novy, kde se ale nebude objevovat jako moderátor.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj těsně po 19. hodině středoevropského času dorazil do Bílého domu, s nečekaně vřelým přivítáním na něj čekal americký prezident Donald Trump. Úvodní tisková konference byla poklidná, oba lídři zodpověděli otázky novinářů a asi po pětačtyřiceti minutách se odebrali na jednání bez pozornosti médií.
Do Washingtonu se dnes upírají zraky celého světa, protože v Bílém domě přivítá americký prezident Donald Trump ukrajinského protějška Volodymyra Zelenského a několik vybraných evropských lídrů. Britská stanice BBC shrnula, o co komu v rámci jednání ohledně války na Ukrajině jde. Včetně Ruska.
Uplynul více než týden, co Česko dalo sbohem legendárnímu herci Jiřímu Krampolovi, který zemřel během posledního červencového víkendu ve věku 87 let. Podle tvrzení pořadatele smutečního obřadu umíral zamilovaný. Co se ví o jeho poslední lásce?
Cestování městskou hromadnou dopravou v Praze od příštího roku podraží. V pondělí padlo rozhodnutí o zvýšení cen jednorázových jízdenek, cesty budou od ledna dražší i v okolním Středočeském kraji. Informoval o tom web iDnes.cz.
Agáta Hanychová asi nebude na tento víkend vzpomínat úplně v dobrém. Užívá si sice pobyt v zahraničí, ale byla tam svědkem tragédie. Prozradila to na instagramovém profilu. Italská média odhalila, co se přesně na pláži, kde se influencerka nacházela, stalo.
Téměř třetina voličů by dala hlas opozičnímu hnutí ANO, které by podle nejnovějšího průzkumu agentury STEM pro stanici CNN Prima News vyhrálo sněmovní volby. Do Poslanecké sněmovny by se dostalo celkem šest kandidujících subjektů. Těsně pod hranou zůstávají Motoristé.
Česko v uplynulém týdnu zažilo návrat tropických teplot, které vystoupaly až nad 35 stupňů. Právě začínající týden tak teplé počasí nepřinese. Teplejší bude jeho první polovina, srážky se jen místy očekávají ve čtvrtek, vyplývá z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Světovou filmovou scénou otřásla smutná zpráva. Ve věku 87 let zemřel britský herec Terence Stamp, jenž si jednou vysloužil i nominaci na Oscara. Proslavil se také rolí Generála Zoda ve filmu Superman.
Ivaně Gottové se zřejmě ulevilo, když v týdnu oznámila pozastavení projektu Villa Gott, jehož vyvrcholením mělo být zpřístupnění domu Karla Gotta fanouškům. Všech problémů se tím ale nezbavila, ukazují nejnovější informace.
Americký prezident Donald Trump naznačil, že Ukrajina nemůže počítat s navrácením Krymu a členstvím v NATO. Uvedl to před pondělním jednáním s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským a evropskými lídry v Bílém domě.
Palestinci v Pásmu Gazy prožívají chvíle strachu a nejistoty. Izraelská armáda totiž oznámila, že se připravuje na přesun milionu lidí z města Gaza. Toto oznámení přišlo jen několik dní poté, co Izrael oznámil záměr zahájit novou ofenzivu, aby získal kontrolu nad největším městským centrem na tomto území.