V posledních měsících se v mnoha ruských regionech staly pravidelné výpadky mobilního internetu novou realitou pro miliony lidí. Oficiálně je vláda prezentuje jako reakci na hrozbu ukrajinských dronových útoků, avšak načasování a délka těchto výpadků často nesouhlasí s reálnými útoky. Častěji jde o preventivní bezpečnostní opatření během významných událostí, jako jsou oslavy Dne vítězství v Moskvě nebo Petrohradský mezinárodní ekonomický fórum.
Lidé tak musejí žít s omezeným přístupem k internetu na veřejných místech a hledat způsoby, jak situaci řešit. Redakce serveru Meduza proto požádala své čtenáře v Rusku, aby popsali, jak jim tato nová normálnost komplikuje život. Níže přinášíme výběr nejzajímavějších odpovědí.
Oleg z Ivanovské oblasti pracuje v IT a žije v okrajové části, kde není pevné připojení k internetu. „Když vypadne mobilní internet, ztrácím celý pracovní den. Nemohu opravit servery, objednat taxi, ani kontrolovat kamerové systémy doma. Můj smartphone se změní v nepoužitelnou hračku. Musel jsem se začít spoléhat na hovory a SMS, které jsem roky nepoužíval. Připadám si jako za dob Sovětského svazu.“
Pro Gamzata ze Saratova je mobilní internet klíčový, protože pracuje načerno jako skladník a přijímá zakázky přes aplikace. „Výpadky od poloviny června mi zničily příjmy, ztrácím klienty. Bez internetu nemohu ani najít správnou adresu.“
Alexander z Moskvy, zaměstnanec velké fintech společnosti, potvrzuje, že výpadky jsou časté a simultánně postihují i desítky regionů.
Alexej z Rostova na Donu, webový vývojář pracující na dálku, říká, že je bez internetu práce téměř nemožná. „Loni navíc přišly i výpadky elektrického proudu kvůli přetíženým sítím, takže i pevný internet často vypadával. Můžu mít záložní zdroj, ale bez signálu to nemá smysl.“
Anonymní čtenář z Tambovské oblasti popisuje, že v posledních dnech je internet neustále rušen, nelze si ani objednat taxi a fungování bankomatů je narušeno. „Vracíme se k telefonním hovorům.“
Mnozí vyjadřují frustraci z toho, že „blokace internetu“ jsou často nekonzistentní a neohlášené. Někteří si myslí, že jde spíš o zkoušku či přípravu na kompletní odříznutí Ruska od globálního internetu, přičemž mobilní blokace jsou jen předzvěstí.
Mikhail z Naberežných Čelnů říká: „Lidé jsou naštvaní, připadá to spíš jako generálka na úplný výpadek internetu. Výpadky jsou časté, ale letiště zavírají jen párkrát.“
Adri z Voroněže, IT specialista, popisuje, jak omezení internetu zkomplikovalo jeho rodinný život, zvlášť v době, kdy čekají dítě. „V době výpadku se moje těhotná žena nemohla dovolat, což bylo hrozné.“
Další čtenáři zmiňují, že výpadky narušují práci i osobní život. Není možné používat navigaci, platební terminály často nefungují, lidé musejí nosit hotovost, což je v Rusku po desetiletích novinka.
Nikita z Tuly vzpomíná, jak při jedné hrozbě raketového útoku nefungoval internet ani varovné SMS zprávy, což vyvolalo paniku.
Někteří lidé si pořídili záložní telefony a SIM karty u různých operátorů, aby zvýšili šanci, že alespoň někde bude signál.
Mnoho respondentů se shoduje, že výpadky mobilního internetu v Rusku představují nejen technologický problém, ale zásadně mění způsob života a práce milionů lidí. Situace připomíná dobu před dvěma dekádami, kdy nebyl internet samozřejmostí. Ačkoliv je vláda prezentuje jako bezpečnostní opatření proti dronovým útokům, obyvatelé často vnímají tyto kroky jako součást většího systému kontroly a omezení svobod.
V jižním Španělsku u obce Adamuz v provincii Córdoba došlo k tragické srážce dvou rychlovlaků na frekventované trati spojující Madrid s Andalusií. Prvotní zprávy hovořily o dvou obětech, ale krátce nato se počet potvrzených mrtvých zvýšil na pět a následně na nejméně 21. Nejméně sto dalších cestujících utrpělo zranění a někteří zůstali po nárazu uvězněni v troskách.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu svolal naléhavou schůzku se svými hlavními poradci, aby projednal nejnovější krok Donalda Trumpa, vytvoření takzvané „Rady míru“ pro Gazu. Izraelskou stranu pobouřilo především to, že Spojené státy s nimi vznik tohoto orgánu vůbec nekonzultovaly. Úřad premiéra se nechal slyšet, že celý projekt je v přímém rozporu s oficiální politikou Izraele a nebyl s ním nijak koordinován.
Hrozba amerického prezidenta Donalda Trumpa, která má donutit západní spojence k souhlasu s anektováním Grónska pod pohrůžkou dalšího poškození vzájemného obchodu, nemá v moderní historii obdoby. Ačkoli jsme za poslední rok byli svědky mnoha neobvyklých ekonomických ultimát, toto prohlášení podle BBC překračuje veškeré dosavadní hranice a posouvá nás do zcela surreálné a nebezpečné oblasti. Pokud budeme brát Trumpova slova vážně, jde o formu ekonomické války, kterou Bílý dům vede proti svým nejbližším partnerům.
Prezident Donald Trump v poslední době opakovaně rozvířil debatu o možnosti zrušení nadcházejících listopadových voleb do Kongresu. Jeho úvahy pramení z obav, že by republikáni mohli ztratit kontrolu nad Sněmovnou reprezentantů i Senátem, což by zásadně ochromilo jeho schopnost vládnout. Podle posledních průzkumů CNN se totiž prezident potýká s nízkou popularitou napříč všemi sledovanými tématy.
Francouzský prezident Emmanuel Macron stojí v čele skupiny evropských lídrů, kteří požadují tvrdou odvetu proti Spojeným státům. Reaguje tak na rozhodnutí Donalda Trumpa uvalit cla na země podporující dánskou suverenitu nad Grónskem. Macron prosazuje aktivaci takzvaného nástroje proti nátlaku (Anti-Coercion Instrument), kterému se v bruselských kuloárech přezdívá obchodní „bazuka“. Tento mocný nástroj byl původně navržen k ochraně před ekonomickým šikanováním ze strany Číny a umožňuje EU zavést cla či investiční omezení.
Dánská premiérka Mette Frederiksenová rezolutně prohlásila, že „Evropa se nenechá vydírat“ v reakci na nejnovější hrozbu Donalda Trumpa. Americký prezident totiž oznámil záměr uvalit desetiprocentní cla na osm členských států NATO, pokud nepodpoří jeho plán na prodej Grónska Spojeným státům.
V Moldavsku byl v sobotu objeven vrak ruského bezpilotního letounu typu Gerbera. Na zřícený stroj narazil náhodný lovec u vesnice Nucareni v okrese Telenesti. Tato lokalita se nachází přibližně 54 kilometrů od hranic s válkou zmítanou Ukrajinou.
Analytici a vojenští experti varují, že rok 2026 může být pro Vladimira Putina klíčovým momentem, kdy se pokusí upevnit svůj historický odkaz. Zatímco pozornost světa se upírá k mírovým jednáním na Ukrajině, v zákulisí sílí obavy, že šéf Kremlu pouze čeká na vhodnou příležitost k další agresi. Jeho cílem by se tentokrát mohl stát malý stát na hranicích NATO, čímž by přímo otestoval jednotu a odhodlání celé Aliance.
Slovenský premiér Robert Fico se v soukromém sídle amerického prezidenta Donalda Trumpa na Floridě zúčastnil neformálního jednání, které označil za velmi otevřené. Hlavními tématy jejich rozhovoru byly energetická bezpečnost, situace v Evropské unii a probíhající válka na Ukrajině. Setkání, kterého se účastnili i šéfové diplomacií obou zemí Juraj Blanár a Marco Rubio, proběhlo přímo v prezidentově obývacím pokoji, což Fico vnímá jako projev mimořádné důvěry.
Obyvatelé Ukrajiny v těchto dnech procházejí mimořádně těžkou zkouškou, protože čelí nejmrazivější zimě za dlouhá léta. Kyjevanka Kateryna Skurydina popsala, že musí spát v mnoha vrstvách oblečení a termoprádle pod hromadou přikrývek. Společnost v posteli jí dělá bezsrstý kocour Pušok, jehož přirozeně vysoká tělesná teplota jí slouží jako živý termofor. Od ničivých ruských úderů na energetickou síť z počátku ledna se totiž topení v jejím bytě téměř nespustilo.
Španělský premiér Pedro Sánchez se ostře opřel do snah amerického prezidenta Donalda Trumpa o ovládnutí Grónska. V rozhovoru pro deník La Vanguardia prohlásil, že případná americká invaze na toto autonomní dánské území by udělala z Vladimira Putina nejšťastnějšího člověka na planetě. Podle Sáncheze by takový krok ze strany USA legitimoval ruskou agresi na Ukrajině a zasadil smrtelnou ránu Severoatlantické alianci.
Americký prezident Donald Trump v nejnovějším rozhovoru pro server Politico otevřeně vyzval ke svržení íránského režimu a ukončení sedmatřicetileté vlády ajatolláha Alího Chameneího. Podle Trumpa nastal čas, aby si Írán hledal nové vedení, které zemi vyvede z izolace a bídy. Prezidentova slova přicházejí v době, kdy v Íránu po vlně brutálního potlačování protestů začíná opadat největší napětí.