V posledních měsících se v mnoha ruských regionech staly pravidelné výpadky mobilního internetu novou realitou pro miliony lidí. Oficiálně je vláda prezentuje jako reakci na hrozbu ukrajinských dronových útoků, avšak načasování a délka těchto výpadků často nesouhlasí s reálnými útoky. Častěji jde o preventivní bezpečnostní opatření během významných událostí, jako jsou oslavy Dne vítězství v Moskvě nebo Petrohradský mezinárodní ekonomický fórum.
Lidé tak musejí žít s omezeným přístupem k internetu na veřejných místech a hledat způsoby, jak situaci řešit. Redakce serveru Meduza proto požádala své čtenáře v Rusku, aby popsali, jak jim tato nová normálnost komplikuje život. Níže přinášíme výběr nejzajímavějších odpovědí.
Oleg z Ivanovské oblasti pracuje v IT a žije v okrajové části, kde není pevné připojení k internetu. „Když vypadne mobilní internet, ztrácím celý pracovní den. Nemohu opravit servery, objednat taxi, ani kontrolovat kamerové systémy doma. Můj smartphone se změní v nepoužitelnou hračku. Musel jsem se začít spoléhat na hovory a SMS, které jsem roky nepoužíval. Připadám si jako za dob Sovětského svazu.“
Pro Gamzata ze Saratova je mobilní internet klíčový, protože pracuje načerno jako skladník a přijímá zakázky přes aplikace. „Výpadky od poloviny června mi zničily příjmy, ztrácím klienty. Bez internetu nemohu ani najít správnou adresu.“
Alexander z Moskvy, zaměstnanec velké fintech společnosti, potvrzuje, že výpadky jsou časté a simultánně postihují i desítky regionů.
Alexej z Rostova na Donu, webový vývojář pracující na dálku, říká, že je bez internetu práce téměř nemožná. „Loni navíc přišly i výpadky elektrického proudu kvůli přetíženým sítím, takže i pevný internet často vypadával. Můžu mít záložní zdroj, ale bez signálu to nemá smysl.“
Anonymní čtenář z Tambovské oblasti popisuje, že v posledních dnech je internet neustále rušen, nelze si ani objednat taxi a fungování bankomatů je narušeno. „Vracíme se k telefonním hovorům.“
Mnozí vyjadřují frustraci z toho, že „blokace internetu“ jsou často nekonzistentní a neohlášené. Někteří si myslí, že jde spíš o zkoušku či přípravu na kompletní odříznutí Ruska od globálního internetu, přičemž mobilní blokace jsou jen předzvěstí.
Mikhail z Naberežných Čelnů říká: „Lidé jsou naštvaní, připadá to spíš jako generálka na úplný výpadek internetu. Výpadky jsou časté, ale letiště zavírají jen párkrát.“
Adri z Voroněže, IT specialista, popisuje, jak omezení internetu zkomplikovalo jeho rodinný život, zvlášť v době, kdy čekají dítě. „V době výpadku se moje těhotná žena nemohla dovolat, což bylo hrozné.“
Další čtenáři zmiňují, že výpadky narušují práci i osobní život. Není možné používat navigaci, platební terminály často nefungují, lidé musejí nosit hotovost, což je v Rusku po desetiletích novinka.
Nikita z Tuly vzpomíná, jak při jedné hrozbě raketového útoku nefungoval internet ani varovné SMS zprávy, což vyvolalo paniku.
Někteří lidé si pořídili záložní telefony a SIM karty u různých operátorů, aby zvýšili šanci, že alespoň někde bude signál.
Mnoho respondentů se shoduje, že výpadky mobilního internetu v Rusku představují nejen technologický problém, ale zásadně mění způsob života a práce milionů lidí. Situace připomíná dobu před dvěma dekádami, kdy nebyl internet samozřejmostí. Ačkoliv je vláda prezentuje jako bezpečnostní opatření proti dronovým útokům, obyvatelé často vnímají tyto kroky jako součást většího systému kontroly a omezení svobod.
Mezinárodní panel pro změnu klimatu čelí vlně kritiky poté, co novinářské vyšetřování odhalilo těsné vazby řady jeho autorů na ropný průmysl. Významná část vědců podílejících se na klíčových zprávách OSN je přímo zaměstnána nebo úzce propojena se saúdskoarabskou státní ropnou společností Saudi Aramco. Odborníci na etiku a klimatickou politiku označili stávající pravidla pro střet zájmů v této organizaci za zcela nevyhovující, uvedl The Guardian.
Vládnoucí strana Jednotné Rusko směřuje k hladkému vítězství v přísně kontrolovaných ruských parlamentních volbách, čímž si prezident Vladimir Putin opět upevňuje svou dominanci nad domácí politikou. Definitivní výsledky nebudou sečteny ihned, avšak podle počátečních dat Ústřední volební komise vede tato proputinovská strana se ziskem 57,8 procenta hlasů při devadesáti třech procentech zpracovaných lístků. Hlasování se konalo v době, kdy Kyjev zahájil jeden ze svých největších útoků na Moskvu s využitím více než 1 900 dronů. Tento útok způsobil škody ve významné rafinérii a vyžádal si nejméně dva lidské životy.
Německý kancléř Friedrich Merz označil výsledky zemských voleb pro svou Křesťanskodemokratickou unii za pohromu, přesto však vyjádřil odhodlání zůstat ve své funkci. Křesťanští demokraté zaznamenali výrazné ztráty v severovýchodním Meklenbursku-Předním Pomořansku i v Berlíně. V Meklenbursku-Předním Pomořansku strana dokonce nepřekročila pětiprocentní hranici nutnou pro vstup do zemského sněmu. Pro křesťanské demokraty jde o vůbec nejhorší volební výsledek v této spolkové zemi.
Americký prezident Donald Trump vyzval Ukrajinu, aby přestala útočit na ruské ropné rafinérie kvůli celosvětovému růstu cen motorové nafty. Své prohlášení učinil během dvoudenní návštěvy Irska, kde navštívil své golfové hřiště v hrabství Clare. Šéf Bílého domu odmítl tvrzení, že by za prudkým nárůstem cen paliv stála válka, kterou jeho administrativa vede proti Íránu. Podle jeho slov je hlavním důvodem nynějšího nedostatku nafty právě ukrajinská strategie zaměřená na ruskou energetiku.
Až polovina francouzských voličů vyjadřuje v průzkumech k nadcházejícím prezidentským volbám podporu kandidátům s vyhraněnými postoji vůči Severoatlantické alianci. Omezení účasti Francie v aliančních strukturách by přitom představovalo zásadní zásah do evropské bezpečnostní architektury.
Premiér Andrej Babiš (ANO) navštívil v sobotu Dny NATO, kde se zúčastnil představení čtveřice baterií protiletadlového systému Spyder a navštívil stánky bezpečnostních složek a společností obranného průmyslu. Akce se zúčastnili také místopředseda vlády a ministr obrany Jaromír Zůna, 1. místopředseda vlády a ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček, ministr vnitra Lubomír Metnar a ministr práce a sociálních věcí Aleš Juchelka.
Příští týden začne astronomický podzim, takže mnoho lidí začne o to více doufat, že se ještě dočkáme babího léta. Podle meteorologů Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) je to pravděpodobné.
Íránští představitelé pokračují ve vyjádřeních, která se v Bílém domě nebudou líbit. Írán konkrétně nadále nechce ztratit kontrolu nad klíčovým Hormuzským průlivem. Teherán podle předsedy parlamentu Mohammada Bághera Ghálíbáfa neotevře klíčovou námořní cestu dříve, než Washington přistoupí na jeho podmínky.
Válka slov mezi britskou královskou rodinou a bratrem princezny Diany může dále nabírat na intenzitě. Charles Spencer si trvá na tom, že slova, která měl pronést princ Charles po smrti bývalé manželky, opravdu zazněla.
Evropa je impotentní, tvrdí premiér Andrej Babiš (ANO) v souvislosti s nadále pokračující válkou na Ukrajině. Evropští lídři podle Babiše nechtějí jednat o míru a mluví jen o válce. Předseda vlády také reagoval na kritiku výše českých obranných výdajů.
Rusko i Ukrajina hlásí mrtvé během vzájemných víkendových útoků. Ukrajinské drony ve velkém počtu zaútočily na Moskvu, ruské bezpilotní stroje zabíjely v okolí Kyjeva i dalších oblastech. O útocích informovala britská stanice BBC.
Od našich východních sousedů míří do světa slova, která se spojencům Bratislavy nemohou líbit. Slovensko se podle premiéra Roberta Fica nenechá vtáhnout do případné války s Ruskem. Fico prohlásil, že zodpovědnost za eskalaci s Moskvou musí případně převzít ten, kdo ji způsobí.