Ekonomický termín „destrukce poptávky“ zní na první poslech tvrdě, téměř násilně. V praxi to však není daleko od pravdy. Označuje proces, kdy extrémně vysoké ceny nebo omezená nabídka způsobí trvalý pokles ochoty či schopnosti spotřebitelů nakupovat zboží a služby. V důsledku války v Íránu a zablokovaného Hormuzského průlivu začíná tento fenomén drasticky měnit strukturu a stabilitu celého amerického hospodářství.
Mezinárodní energetická agentura (IEA) varovala, že svět čelí nejzávažnějšímu šoku v dodávkách ropy v historii. Ve Spojených státech se tato destrukce již projevuje v každodenním životě. Prudce rostoucí ceny pohonných hmot odčerpávají Američanům těžce vydělané mzdy i daňové přeplatky, přičemž nejtvrdší rány zasahují ty, kteří mají ve svých rozpočtech nejméně prostoru pro manévrování.
Ekonomové upozorňují, že čas není spojencem americké ekonomiky. Čím déle zůstane strategický průliv uzavřen pro tankery a nákladní lodě, tím vyšší je riziko katastrofálních následků. Energie se totiž dotýká každé domácnosti i průmyslového odvětví. Destrukce poptávky se tak šíří jako řetězová reakce, která začíná u čerpacích stanic a končí u hromadného propouštění a změn v životním stylu.
Prvním článkem tohoto řetězce je „energetická daň“, kterou platí každá rodina i firma. Peníze vynaložené na drahý benzín logicky chybí jinde. Následuje propad spotřebitelské důvěry; když lidé pocítí strach z budoucnosti, okamžitě omezují zbytné výdaje. Návštěvy restaurací, výlety nebo nákupy nového oblečení se stávají minulostí, což drtí sektor služeb.
Další fází je zmrazení velkých investic. Lidé odkládají nákupy aut nebo podpis hypotečních smluv. Podniky se dostávají do sevření – na jedné straně klesá zájem zákazníků, na druhé rostou náklady na naftu pro kamiony převážející zboží. Firmy zastavují nábor nových zaměstnanců a nakonec přistupují k úsporným opatřením, která zahrnují i propouštění, čímž se ekonomická bolest dále prohlubuje.
Do situace může vstoupit i centrální banka (Fed). Inflace tažená cenami ropy by mohla vynutit zvýšení úrokových sazeb, což by zpomalení ekonomiky ještě více zdůraznilo. Pokud vysoké ceny přetrvají, dojde k trvalým změnám v chování: lidé hromadně přecházejí na elektromobily, vyhledávají trvalou práci na dálku a firmy nahrazují lidskou práci technologiemi, aby snížily provozní náklady.
Krize se však neomezuje pouze na ropu. Přes Hormuzský průliv proudí i další klíčové komodity. Nedostatek hnojiv může znamenat mnohem dražší potraviny na podzim, výpadky v dodávkách helia mohou zpomalit výrobu čipů a zdražit lékařskou péči, zatímco narušení obchodu se zemním plynem a sírou zvyšuje průmyslové náklady napříč odvětvími.
Nejvíce trpí domácnosti s nízkými příjmy, které nemají žádné nouzové úspory. Pro mnoho Američanů už nejde o dočasné nepohodlí, ale o nevratný pád životní úrovně. Lidé ruší preventivní lékařské prohlídky, přestávají si spořit na důchod a omezují nákupy základních potravin na minimum. Tato „destrukce na spodním okraji trhu“ zanechává jizvy, které se nemusí zahojit ani po skončení války.
I kdyby konflikt skončil okamžitě, náprava nebude rychlá. Obnovení těžby a distribuce ropy v Perském zálivu na předválečnou úroveň může trvat i více než půl roku. Ekonomické dopady cenových šoků mají navíc tendenci se projevovat se zpožděním. To, co vidíme nyní, je pouze začátek dlouhodobého procesu, který může trvat roky, než se plně promítne do všech cen zboží a služeb.
Současná situace vytváří pro miliony lidí „nový normál“. Jak potvrzují mnozí spotřebitelé, nejde už o to se mít lépe, ale vůbec udržet krok s rostoucími náklady. Mnoho Američanů se smiřuje s tím, že jejich životní standard se trvale snížil, a volí cestu nižší spotřeby, aby v tomto nejistém válečném období dokázali finančně přežít.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v reakci na množící se zprávy o diplomatických aktivitách mezi Washingtonem a Moskvou oficiálně vyzval Donalda Trumpa k objasnění podrobností nového návrhu na příměří. Tato reakce přišla poté, co americký prezident v telefonickém rozhovoru s Vladimirem Putinem diskutoval o možnosti dočasného klidu zbraní, který by měl doprovázet nadcházející oslavy Dne vítězství v květnu.
Ekonomický termín „destrukce poptávky“ zní na první poslech tvrdě, téměř násilně. V praxi to však není daleko od pravdy. Označuje proces, kdy extrémně vysoké ceny nebo omezená nabídka způsobí trvalý pokles ochoty či schopnosti spotřebitelů nakupovat zboží a služby. V důsledku války v Íránu a zablokovaného Hormuzského průlivu začíná tento fenomén drasticky měnit strukturu a stabilitu celého amerického hospodářství.
Americký prezident Donald Trump vyzval izraelského premiéra Benjamina Netanjahua, aby v Libanonu postupoval výhradně s „chirurgickou přesností“. V telefonickém rozhovoru pro server Axios Trump zdůraznil, že Izrael se musí vyhnout plnému obnovení války, a to i v situaci, kdy se křehké příměří začíná hroutit. Podle šéfa Bílého domu by plošné ničení budov a rozsáhlá ofenziva poškodily obraz Izraele ve světě.
Maďarsko zůstává klíčovým partnerem Spojených států i po odchodu Viktora Orbána. Přestože drtivé volební vítězství Pétera Magyara z 12. dubna 2024 ukončilo šestnáctiletou éru předchozího premiéra, základní pilíře maďarské zahraniční politiky, zejména v otázce migrace a národní suverenity, zůstávají nezměněny. Američtí konzervativci, kteří oceňovali Orbánův přístup k hranicím, tak nacházejí v novém premiérovi stejně odhodlaného spojence.
Válka v Íránu už stála americké ministerstvo obrany 25 miliard dolarů. Tuto dosud nejkonkrétnější částku v souvislosti s dvouměsíčním vojenským konfliktem oznámil ve středu vysoký představitel Pentagonu během slyšení před sněmovním výborem pro ozbrojené síly. Jde o první oficiální vyčíslení operace, která se potýká s malou podporou veřejnosti a jejíž konec je i přes nedávné příměří v nedohlednu.
Prezident Donald Trump sází na námořní blokádu jako na nástroj, který má definitivně zlomit odpor Islámské republiky. Tato strategie vychází z předpokladu, že totální zaškrcení íránského exportu ropy i dovozu zboží denní potřeby vyvolá společenský kolaps. Americká administrativa věří, že neúnosný tlak donutí tamní režim přistoupit na požadavky USA a navždy se vzdát jaderného programu.
Donald Trump se nijak netají sympatiemi k britské královské rodině. Hlavního představitele monarchie momentálně hostí v USA, aniž by dosud věděl, že jsou vzdálení příbuzní. Alespoň to tedy tvrdí britští novináři.
Světová cena ropy dnes roste, i když Spojené arabské emiráty včera oznámily, že k zítřejšímu dni opouštějí kartel OPEC. Proč?
Prezident Petr Pavel bude mít na Pražském hradě nového spolupracovníka, který v minulosti pracoval na jiném z důležitých úřadů. Jde o bývalého mluvčího ministerstva zahraničí, jenž se stane novou posilou komunikačního odboru.
Česká hudba přišla o výraznou osobnost, jejíž písně znal snad opravdu každý, i když mnozí lidé možná ani netušili, že je jejich autorem právě on. Ve věku 73 let zemřel zpěvák, hudebník a skladatel Oskar Petr, někdejší člen skupiny Marsyas a autor nesmrtelných hitů kapely Lucie či Davida Kollera.
Nejlepší důvod, proč se máme těšit na blížící se prodloužený víkend, nám nabídli meteorologové. Ve volných dnech totiž v Česku zavládne nefalšované letní počasí. To přitom budeme teprve na začátku května.
Ve Washingtonu začalo napjaté slyšení před výborem Sněmovny reprezentantů pro ozbrojené síly, kterého se zúčastnili ministr obrany Pete Hegseth a předseda sboru náčelníků štábů generál Dan Caine. Už samotný příchod obou představitelů do budovy Kapitolu doprovázely protesty a přítomnost mnoha novinářů, přičemž demonstranti označovali Hegsetha za válečného zločince a požadovali veřejný přístup do jednacího sálu. Situace byla natolik vypjatá, že i během samotného slyšení byl v místnosti slyšet hluk z přilehlých chodeb, kde se shromáždily davy lidí.