Hospodářské dopady zablokování Hormuzského průlivu jsou předmětem častých debat, avšak riziko ekologických škod způsobených dlouhodobým odstavením lodí zůstávalo dosud opomíjeno. Nedávný výzkum ukazuje, že více než 1 500 obchodních plavidel, která od února uvízla v Perském zálivu, představuje značnou hrozbu pro životní prostředí. Na jejich trupech se totiž ve zvýšené míře usazují mořské organismy.
Po opětovném otevření průlivu mohou tato plavidla roznést cizorodé organismy do přístavů po celém světě. Tím hrozí rozsáhlé šíření invazních druhů, které ohrožují původní ekosystémy, divoký rybolov, akvakulturu i pobřežní průmysl. Vniknutí nepůvodních mořských rostlin, živočichů, parazitů a nemocí do nových oblastí vedou ke značným ekologickým škodám a finančním ztrátám.
Přerušení lodní dopravy v Hormuzském průlivu přitom není prvním případem, kdy odstávka plavidel vyvolala masivní nárůst biologického znečištění trupů. Stojící lodě nahromadí na své podvodní části velké množství organismů v krátkém čase, což platí zejména v teplých tropických vodách. Globální námořní doprava je hlavním způsobem přepravy komodit a vědci identifikovali celkem 24 kritických úžin.
U 20 z těchto úžin existují alternativní trasy, takže dopravu lze řešit odkloněním plavidel. Tento postup bývá delší a nákladnější, ale zabraňuje hromadnému odstavení lodí. Pouze čtyři klíčové průlivy nemají žádnou náhradní trasu. Vedle Hormuzského průlivu jde o Öresund v Baltském moři, Bospor a Dardanely na výstupu z Černého moře a Bohajský průliv v Bohajském moři.
Narušení dopravy v těchto místech mohou způsobit ozbrojené konflikty, terorismus, pirátství, námořní nehody i environmentální vlivy, jako je sucho. K odstávkám dochází také záměrně, přičemž v libovolném okamžiku je mimo provoz přibližně jedno procento světové obchodní flotily kvůli hospodářské přebytkovosti, sezónním výkyvům nebo údržbě.
Ekonomické krize v minulosti vedly k rozsáhlému odstavení plavidel po prudkém poklesu globálního obchodu. Během ropné krize v sedmdesátých letech zůstalo celosvětově odstaveno 466 tankerů. Také velké rybářské flotily procházejí sezónními odstávkami spojenými s regulačními uzávěrami nebo nepříznivým počasím, například v Jihočínském moři či Severním Tichém oceánu.
Perský záliv je domovem více než 50 nepůvodních mořských druhů a mnohé druhy pocházející z této oblasti se již rozšířily po celém světě. Výzkumy naznačují, že plavidla opouštějící oblast Hormuzského průlivu mohou během jednoho roku zanést potenciálně invazní druhy do vzdálených regionů včetně Nového Zélandu a Austrálie.
Obě zmíněné země mají zavedena přísná pravidla a regulační rámce, které zahrnují včasnou detekci a rychlou reakci. Správní orgány Nového Zélandu například kontrolovaly výletní lodě odstavené během pandemie a vyžadovaly údržbu trupů i kormidel na přijatelnou úroveň čistoty před vstupem do svých vod.
Odborníci podle webu The Conversation doporučují pro zvládnutí rizika biologického znečištění provádět inspekce a odhad úrovně znečištění trupu ještě před vyplutím z oblasti Perského zálivu. K identifikaci hrozeb pomáhá odběr vzorků environmentální DNA v blízkosti plavidel. Pokud je to možné, má se před odplutím provést čištění trupu ve vodě se zachycením nečistot.
Mezi další doporučená opatření patří předvídání tras plavidel, identifikace prvního cílového přístavu po opuštění zálivu a komunikace s úřadům pro posouzení rizik. Přístavní a národní orgány by měly zavést metody včasného záchytu nových invazních událostí a propojit se do sítě pro rychlé sdílení informací. Celosvětová spolupráce je klíčová pro ochranu životního prostředí a ekonomiky před dopady mořských biologických invazí.
V Česku by se podle některých informací měl během prvního říjnového víkendu uskutečnit ilegální tuningový sraz. Informovala o tom policie, která se obává situací, kdy bude ohrožen bezpečný silniční provoz.
Babí léto se podle aktuální předpovědi protáhne i do příštího, tedy prvního ryze říjnového týdne. V jeho průběhu ale nastane zlom, kdy se počasí změní k horšímu. Vyplývá to z informací Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Ropa zůstává kolem 100 dolarů za barel, přestože se vývoz z Perského zálivu postupně vrací směrem k úrovním před vypuknutím války. Na první pohled to může působit překvapivě. Jestliže byl právě omezený průjezd Hormuzským průlivem hlavní příčinou letošního cenového šoku, jeho postupné zprůchodnění by přece mělo cenu ropy výrazně srazit. Situace je však složitější.
Více než osm tisíc případů a téměř čtyři tisíce mrtvých už má na svědomí aktuální epidemie smrtelně nebezpečné eboly v africké Demokratické republice Kongo, která vypukla již na jaře letošního roku. Nejnovější komplikací je, že se zhoršilo trasování kontaktů nakažených. Podle expertů z WHO dokonce hrozí, že se epidemie rozšíří i do sousedních zemí.
Jižní Korea požaduje po Severní Koreji omluvu a přijetí odpovídajících opatření v souvislosti s výbuchem miny, který zranil tři jihokorejské vojáky. Podle jihokorejské armády k incidentu došlo na jižní straně hranice, kde KLDR v poslední době umisťuje nástražná zařízení. Ředitel operací generálního štábu jihokorejské armády Kang Hjon-u vyzval k okamžitému zastavení kladení min a budování opevnění v pohraničním pásmu. Upozornil přitom, že tyto kroky porušují dohodu o příměří i duch vzájemných mezinárodních ujednání.
Několik evropských policejních a bezpečnostních složek pozastavuje nebo zcela ukončuje používání sledovacího softwaru od společnosti Oxygen Forensics. Tento krok následuje po zjištěních novinářů serveru Politico, podle nichž americká firma tajila své skutečné ruské vlastníky a řízení. Technologie dané společnosti přitom sloužila bezpečnostním orgánům napříč kontinentem k získávání a analýze dat z mobilních telefonů při vyšetřování trestné činnosti. Vyšetřovatelé ve Spojených státech amerických tvrdí, že vývoj a správa softwaru probíhaly přímo na území Ruska.
Ceny ropy na světových trzích zaznamenaly růst v reakci na prohlášení amerického prezidenta Donalda Trumpa ohledně vyjednávání s Íránem. Šéf Bílého domu ostře odmítl zprávy, podle kterých měla americká administrativa nabídnout Teheránu zmírnění sankcí výměnou za omezení jeho jaderného programu. Trump na své sociální síti uvedl, že íránské straně nenabídl vůbec nic. Reagoval tak na informace některých amerických médií, která tvrdila, že Washington zvažuje uvolnění zmrazených íránských financí.
Evropská unie připravuje zásadní změnu ve své politice rozšiřování, která má uchazečům o členství zpřístupnit unijní trh ještě před samotným vstupem do bloku. Evropská komise vypracovala návrh, který kandidátským zemím nabízí takzvanou postupnou integraci a hlubší hospodářskou spolupráci. Výhody mají zahrnovat zapojení do výzkumných programů i odstranění obchodních bariér. Tento krok má posílit evropské dodavatelské řetězce a zároveň snížit strategickou závislost Unie na vnějších aktérech.
Severoatlantická aliance rázně zareagovala na nová varování ze strany Ruské federace ohledně možného použití jaderného arsenálu. Moskva zaslala NATO oficiální dopis, ve kterém hrozí nasazením jaderných zbraní v případě ohrožení své baltické enklávy Kaliningradu.
Americké vojenské jednotky opouštějí své zbývající základny v Iráku a dokončují tak stahování, na kterém se dohodla předchozí i současná administrativa v Washingtonu. Odchod vojsk přichází více než dvacet let po invazi, která tehdy svrhla diktátora Saddáma Husajna a zahájila dlouholeté období nestability. Stažení amerických sil vyvolává v regionu značné obavy z vznikajícího bezpečnostního vákua. Mnozí odborníci i místní představitelé podle France24 varují, že situace může posílit milice podporované Íránem a poskytnout nový prostor radikálům.
Téměř 93 procent známých chemických látek obsažených v plastech pro balení potravin, výrobu oděvů, hraček i zdravotnických potřeb představuje vysoké riziko pro lidské zdraví. Vyplývá to z výzkumu organizace Environmental Justice Foundation se sídlem v Londýně. Hlavní autorka zprávy Naima Fenderl web CNN upozornila, že mezi možná zdravotní rizika patří rakovina, genetické změny a poškození hormonálního i reprodukčního systému. Vědci při výpočtu celkového rizika posuzovali účinky těchto chemikálií na lidský organismus společně s mírou vystavení obyvatelstva těmto látkám.
Americký prezident Donald Trump uspořádal v Bílém domě setkání s klíčovými představiteli technologického sektoru, které označil za výjimečné shromáždění osobností budujících novou éru Spojených států. Schůzky se zúčastnili šéfové společností OpenAI, Anthropic, Nvidia, SpaceX, Meta a Google. Hlavním tématem jednání byl překotný rozvoj umělé inteligence a způsoby, jak čelit jejím potenciálním rizikům. Prezident po uzavřeném jednání předstoupil před novináře spolu s předními technologickými magnáty.