V Bílém domě to podle The Guardian vypadalo jako ve studiu slavné televizní soutěže. Donald Trump, obklopený obřími tabulkami a skóre, představil svůj plán vzájemných cel. Hlavní cena? Globální obchodní válka.
Druhého dubna, jen den po Aprílu, Trump v Růžové zahradě Bílého domu pronesl bojovný projev. Za zády měl devět amerických vlajek a před sebou publikum složené z dělníků v reflexních vestách a ochranných helmách. Tohle měl být jeho "den osvobození" – osvobození od starých křivd a nespravedlivého světového obchodu.
„Po desetiletí byla naše země drancována, pleněna a vykořisťována přáteli i nepřáteli,“ prohlásil. „Cizí podvodníci nám zničili továrny, rozebrali náš krásný americký sen.“
Jeho cílovou skupinou byli dělníci, kteří kdysi zažívali zlaté časy v průmyslových městech, než přišly obchodní dohody, které poslaly výrobu do levnějších zemí. Trump kritizoval Severoamerickou dohodu o volném obchodu (NAFTA) jako „nejhorší obchodní dohodu všech dob“ a naznačil, že jeho politika je konečným odklonem od Reaganovy éry.
V roce 2016 mohl americký dělník volit Bernieho Sanderse, ale Demokratická strana postavila proti Trumpovi Hillary Clintonovou. Výsledkem bylo, že mnozí z těchto voličů dali přednost miliardáři z Manhattanu, který sliboval, že „to napraví“. Jenže místo toho přinesl daňové škrty za 1,5 bilionu dolarů pro korporace a bohaté.
V roce 2020 se mnozí z těchto voličů vrátili k demokratovi Joeu Bidenovi, který se pokusil oživit americkou výrobu skrze zákony jako „Chips and Science Act“. Přesto v roce 2024 Trump znovu přesvědčil dostatečný počet voličů, že tentokrát už to opravdu napraví – tentokrát pomocí cel.
Trump nazval svůj nový plán „deklarací ekonomické nezávislosti“. Zavedl vzájemná cla na přibližně 60 zemí, včetně Číny, Evropské unie, Spojeného království i menších zemí jako Haiti a Lesotho. Jak to vysvětlil? „Oni to dělají nám, my to děláme jim. Nemůže to být jednodušší.“
Během prezentace povolal svého ministra obchodu Howarda Lutnicka, aby mu přinesl tabuli s čísly, a pak začal „oznamovat skóre“ jako ve vědomostní soutěži:
Čína – „67 % tarif na USA. My jim dáme 34 %. Tedy vlastně méně. Jak by se na to někdo mohl zlobit?“ Evropská unie – „39 %, my jim dáme 20 %. Takže jim vlastně dáváme slevu.“ Vietnam – „Oni nám 90 %, my jim 46 %.“ Spojené království – „10 %, my jim 10 %. Prostě to samé.“
Trump se rozvášnil i u jiných témat. Chválil levnější vajíčka („59 % dolů!“) a vzpomínal na slovo „potraviny“, které podle něj evokuje „tašku plnou různých věcí“.
Zatímco Trump slavil svůj velký den, odborníci varovali, že cla povedou k vyšším cenám a zpomalení ekonomiky. Kanadský premiér Doug Ford jej nazval „dnem ukončení“ kvůli všem pracovním místům, která budou kvůli clům ztracena.
Trump si možná představuje sebe sama jako tvrdého vyjednávače, ale realita je složitější. Američané možná brzy zjistí, že nejnebezpečnější politik není ten, který nevěří v nic – ale ten, který věří v něco hloupého.
Španělsko zasáhla obrovská tragédie v podobě srážky dvou vysokorychlostních vlaků, která si ve středu ráno v provinci Toledo vyžádala nejméně 68 lidských obětí a desítky zraněných. K nehodě došlo na železniční trati spojující hlavní město Madrid se Sevillou, kde vlak společnosti Renfe narazil do zadní části stojící soupravy soukromého dopravce Iryo. Událost okamžitě zmobilizovala všechny dostupné záchranné složky v oblasti.
Slavnostní předávání státních vyznamenání u příležitosti Dne vzniku samostatného československého státu ve Vladislavském sále Pražského hradu dospělo ke svému závěru. Prezident Petr Pavel celkem udělil nebo propůjčil 51 významných ocenění osobnostem z oblasti vědy, kultury, sportu, armády či veřejného života.
Před dvaceti lety zveřejnil britský ekonom Nicholas Stern průlomovou zprávu nazvanou The Economics of Climate Change, která zásadním způsobem proměnila pohled na ekonomické dopady klimatické krize. Dokument vypracovaný pro tehdejší britskou vládu ukázal, že investice do nízkouhlíkové budoucnosti mají hluboký ekonomický smysl a že nečinnost stojí společnost mnohem více peněz a nakonec bude mít devastační dopady. Tato studie tehdy otřásla dosavadním vnímáním mezi hlavními představiteli ekonomické vědy, kteří dlouho přehlíželi reálné hrozby globálního oteplování.
Izrael se nachází v politické nejistotě po nedávných parlamentních volbách, ve kterých úřadující premiér Benjamin Netanjahu ztratil většinu v Knesetu. Sčítání hlasů ukázalo, že ani Netanjahuova koalice, ani opoziční blok vedený generálem Gadi Eisenkotem nezískají potřebných jednašedesát mandátů. Výsledek tak podle The Guardian závisí na tom, zda se strany odhodlají ke spolupráci s palestinskými stranami, jejichž voliči zaznamenali výrazný nárůst účasti. Celá politická scéna se tak ocitá před zásadním rozhodnutím o dalším směřování země.
Izrael se po parlamentních volbách podle BBC ocitl v hluboké politické patové situaci, když po sečtení 90 procent hlasů nezískali potřebnou většinu pro sestavení vlády ani úřadující premiér Benjamin Netanjahu, ani jeho hlavní vyzyvatel Gadi Eisenkot.
V Montrealu se tento týden koná jednadvacátý summit představitelů Kanady a Evropské unie, který navazuje na nedávnou nabídku evropského přídavného členství a diskuze o užší integraci obou transatlantických partnerů. Setkání se účastní kanadský premiér Mark Carney, předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová a předseda Evropské rady António Costa, přičemž hlavním tématem jsou další kroky ve vzájemných vztazích.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se veřejně zastal finského prezidenta Alexandra Stubba a norského premiéra Jonase Gahra Støra kvůli jejich nedávnému přímému telefonátu s ruským vůdcem Vladimirem Putinem. Tento diplomatický krok se na evropské politické scéně setkal s rozporuplnými reakcemi a kritikou ze strany některých států, které se obávají narušení jednotného postupu unijních spojenců vůči Moskvě.
Americký prezident Donald Trump oznámil, že jeho administrativa oficiálně ukončuje přísné ekologické předpisy z éry předchozího vedení, které zavazovaly ropné a plynárenské společnosti k odpovědnosti za velké úniky skleníkového metanu. Toto rozhodnutí prezentoval během úterního večerního předvolebního shromáždění v texaském Lubbocku jako klíčový krok pro snížení nákladů a podporu domácí těžby.
Ruský prezident Vladimir Putin uskutečnil zkoušku strategické balistické střely schopné nést jaderné zbraně pouhé hodiny poté, co vedl telefonické rozhovory s nejvyššími představiteli Finska a Norska. Tento krok následoval po diplomatické snaze severských politiků o deeskalaci probíhajícího konfliktu na Ukrajině. Odpověď Moskvy však ukázala na pokračující tvrdý postoj ruského vedení k celé situaci.
Ukrajinská společnost Himera a dánský výrobce satelitů GomSpace vyslaly na oběžnou dráhu testovací družici s názvem Obria Nano. Tento krok představuje první fázi směřující k vybudování nezávislé ukrajinské komunikační sítě. Satelit se dostal do vesmíru 1. října na palubě rakety v rámci mise Transporter-18 společnosti SpaceX a podle dostupných informací již úspěšně funguje.
Společnost Anthropic, která stojí za vývojem populárního chatbota Claude, podala oficiální žádost o primární veřejnou nabídku akcií (IPO) doprovázenou rozsáhlým seznamem rizikových faktorů. Tento téměř stostránkový dokument detailně popisuje nejrůznější hrozby, s nimiž se firma potýká a které by mohly negativně ovlivnit její budoucí podnikání i finanční výsledky. Přestože tržní hodnota podniku míří k závratným výšinám, vedení upozorňuje na celou řadu dosud nevídaných výzev spojených s rychlým vývojem umělé inteligence.
V Izraeli pokračuje sčítání hlasů po nedávných parlamentních volbách, přičemž průběžné výsledky po sečtení více než 57 procent odevzdaných lístků ukazují na vedení bloku premiéra Benjamina Netanjahua. Tento pravicový blok dosud získal 55 křesel v Knesetu, což však prozatím nestačí na získání potřebné většiny 61 mandátů. Opoziční tábor v tuto chvíli drží 49 křesel a zastoupení arabských stran čítá celkem 16 mandátů.