V Bílém domě to podle The Guardian vypadalo jako ve studiu slavné televizní soutěže. Donald Trump, obklopený obřími tabulkami a skóre, představil svůj plán vzájemných cel. Hlavní cena? Globální obchodní válka.
Druhého dubna, jen den po Aprílu, Trump v Růžové zahradě Bílého domu pronesl bojovný projev. Za zády měl devět amerických vlajek a před sebou publikum složené z dělníků v reflexních vestách a ochranných helmách. Tohle měl být jeho "den osvobození" – osvobození od starých křivd a nespravedlivého světového obchodu.
„Po desetiletí byla naše země drancována, pleněna a vykořisťována přáteli i nepřáteli,“ prohlásil. „Cizí podvodníci nám zničili továrny, rozebrali náš krásný americký sen.“
Jeho cílovou skupinou byli dělníci, kteří kdysi zažívali zlaté časy v průmyslových městech, než přišly obchodní dohody, které poslaly výrobu do levnějších zemí. Trump kritizoval Severoamerickou dohodu o volném obchodu (NAFTA) jako „nejhorší obchodní dohodu všech dob“ a naznačil, že jeho politika je konečným odklonem od Reaganovy éry.
V roce 2016 mohl americký dělník volit Bernieho Sanderse, ale Demokratická strana postavila proti Trumpovi Hillary Clintonovou. Výsledkem bylo, že mnozí z těchto voličů dali přednost miliardáři z Manhattanu, který sliboval, že „to napraví“. Jenže místo toho přinesl daňové škrty za 1,5 bilionu dolarů pro korporace a bohaté.
V roce 2020 se mnozí z těchto voličů vrátili k demokratovi Joeu Bidenovi, který se pokusil oživit americkou výrobu skrze zákony jako „Chips and Science Act“. Přesto v roce 2024 Trump znovu přesvědčil dostatečný počet voličů, že tentokrát už to opravdu napraví – tentokrát pomocí cel.
Trump nazval svůj nový plán „deklarací ekonomické nezávislosti“. Zavedl vzájemná cla na přibližně 60 zemí, včetně Číny, Evropské unie, Spojeného království i menších zemí jako Haiti a Lesotho. Jak to vysvětlil? „Oni to dělají nám, my to děláme jim. Nemůže to být jednodušší.“
Během prezentace povolal svého ministra obchodu Howarda Lutnicka, aby mu přinesl tabuli s čísly, a pak začal „oznamovat skóre“ jako ve vědomostní soutěži:
Čína – „67 % tarif na USA. My jim dáme 34 %. Tedy vlastně méně. Jak by se na to někdo mohl zlobit?“ Evropská unie – „39 %, my jim dáme 20 %. Takže jim vlastně dáváme slevu.“ Vietnam – „Oni nám 90 %, my jim 46 %.“ Spojené království – „10 %, my jim 10 %. Prostě to samé.“
Trump se rozvášnil i u jiných témat. Chválil levnější vajíčka („59 % dolů!“) a vzpomínal na slovo „potraviny“, které podle něj evokuje „tašku plnou různých věcí“.
Zatímco Trump slavil svůj velký den, odborníci varovali, že cla povedou k vyšším cenám a zpomalení ekonomiky. Kanadský premiér Doug Ford jej nazval „dnem ukončení“ kvůli všem pracovním místům, která budou kvůli clům ztracena.
Trump si možná představuje sebe sama jako tvrdého vyjednávače, ale realita je složitější. Američané možná brzy zjistí, že nejnebezpečnější politik není ten, který nevěří v nic – ale ten, který věří v něco hloupého.
Přesně měsíc po posledním rozloučení s Jiřím Krampolem proběhla zádušní mše, kterou uspořádal jeho manažer Miloš Schmiedberger. Ten ignoroval srpnový smuteční obřad. Na tom se ale sešlo o poznání více lidí.
Princ Harry přijede během druhého zářijového týdne na krátkou návštěvu do Velké Británie. Informovala o tom CNN, která upozornila na spekulace ohledně možného setkání se svým otcem, britským králem Karlem III.
Dara Rolins tvoří s Pavlem Nedvědem asi nejhvězdnější československý pár současnosti, ale v posledních týdnech se opakovaně stali předmětem nepříjemných spekulací. Popová zpěvačka, která musela opakovaně odpovídat na dotazy novinářů, reagovala po svém.
Izrael se připravuje na ofenzívu, která by mohla vést k vysídlení až jednoho milionu Palestinců. Podle vysokého vojenského představitele už probíhají přípravy k útoku na Gazu, která je největším palestinským městským centrem.
Evropské členské státy se i přes blížící se termín stanovený Organizací spojených národů stále nemohou dohodnout na klíčových cílech v oblasti klimatu. Podle uniklého návrhu dokumentu, který získal deník The Guardian, panuje mezi Evropskou komisí a některými státy neshoda ohledně snižování emisí skleníkových plynů.
V návaznosti na nejsilnější nálet na Ukrajinu od začátku války jedná v Bílém domě vyslanec Evropské unie pro sankce, David O’Sullivan, s americkými představiteli. Cílem jednání je koordinace a posílení sankcí s cílem oslabit Putinovu armádu. Jednání probíhají poté, co americký prezident Donald Trump o víkendu oznámil, že je připraven zavést další opatření vůči Rusku.
Šest lidí zemřelo a desítky dalších, včetně těhotné ženy, byly zraněny při střeleckém útoku v Jeruzalémě. Izraelský ministr zahraničí Gideon Saar potvrdil, že dva palestinští ozbrojenci zahájili palbu na plné autobusové zastávce.
Podle ministra financí Scotta Bessenta by Spojené státy musely vrátit asi polovinu vybraných cel, pokud by Nejvyšší soud potvrdil, že prezident Donald Trump překročil své pravomoci při jejich uvalení. Tento verdikt by byl pro státní pokladnu „hrozný“, ale pokud ho soud vynese, bude se muset respektovat. Prezidentova administrativa má však k dispozici i jiné možnosti, jak cla uvalit, i když by tím mohla ztratit svou vyjednávací pozici.
Odborníci se domnívají, že Čína by se mohla namísto invaze na Tchaj-wan uchýlit k dlouhodobé blokádě, aby ostrov donutila ke kapitulaci. Tento přístup, známý jako lianhe fengkong, neboli „společná blokáda“, by efektivně odřízl ostrov od zbytku světa.
Španělský premiér Pedro Sánchez označil reakci Evropy na válku v Gaze za naprosté selhání. Upozornil, že dvojí metr, který západní svět uplatňuje ve vztahu k Ukrajině a Gaze, podrývá jeho globální důvěryhodnost. Podle něj je současná situace v Gaze jedním z nejtemnějších období mezinárodních vztahů v 21. století.
Politické klima ve Spojených státech se s příchodem podzimu vyhrocuje. Prezident Donald Trump si upevňuje svou moc, často na hraně ústavnosti, a opoziční demokraté se snaží přijít s efektivní strategií, jak se mu postavit. Vládní administrativa se prezentuje nekompromisním tónem, což se projevuje v řadě opatření. Příkladem je hrozba vyslání Národní gardy do měst řízených demokraty, zrychlování deportací a propouštění vědců z Centra pro kontrolu a prevenci nemocí.
Prezidentka Evropské centrální banky, Christine Lagardeová, se nedávno vyjádřila k vlivu zahraničních zaměstnanců na hospodářství. Během sympozia Federálního rezervního systému ve Wyomingu zdůraznila, že by Evropa byla v mnohem horší situaci, kdyby k sobě nepřitahovala zahraniční pracovníky. Migrace podle ní pomohla eurozóně lépe překonat překážky, jako je například drahá energie nebo vysoká inflace, a zároveň pomohla udržet zaměstnanost a hospodářský růst.