V Bílém domě to podle The Guardian vypadalo jako ve studiu slavné televizní soutěže. Donald Trump, obklopený obřími tabulkami a skóre, představil svůj plán vzájemných cel. Hlavní cena? Globální obchodní válka.
Druhého dubna, jen den po Aprílu, Trump v Růžové zahradě Bílého domu pronesl bojovný projev. Za zády měl devět amerických vlajek a před sebou publikum složené z dělníků v reflexních vestách a ochranných helmách. Tohle měl být jeho "den osvobození" – osvobození od starých křivd a nespravedlivého světového obchodu.
„Po desetiletí byla naše země drancována, pleněna a vykořisťována přáteli i nepřáteli,“ prohlásil. „Cizí podvodníci nám zničili továrny, rozebrali náš krásný americký sen.“
Jeho cílovou skupinou byli dělníci, kteří kdysi zažívali zlaté časy v průmyslových městech, než přišly obchodní dohody, které poslaly výrobu do levnějších zemí. Trump kritizoval Severoamerickou dohodu o volném obchodu (NAFTA) jako „nejhorší obchodní dohodu všech dob“ a naznačil, že jeho politika je konečným odklonem od Reaganovy éry.
V roce 2016 mohl americký dělník volit Bernieho Sanderse, ale Demokratická strana postavila proti Trumpovi Hillary Clintonovou. Výsledkem bylo, že mnozí z těchto voličů dali přednost miliardáři z Manhattanu, který sliboval, že „to napraví“. Jenže místo toho přinesl daňové škrty za 1,5 bilionu dolarů pro korporace a bohaté.
V roce 2020 se mnozí z těchto voličů vrátili k demokratovi Joeu Bidenovi, který se pokusil oživit americkou výrobu skrze zákony jako „Chips and Science Act“. Přesto v roce 2024 Trump znovu přesvědčil dostatečný počet voličů, že tentokrát už to opravdu napraví – tentokrát pomocí cel.
Trump nazval svůj nový plán „deklarací ekonomické nezávislosti“. Zavedl vzájemná cla na přibližně 60 zemí, včetně Číny, Evropské unie, Spojeného království i menších zemí jako Haiti a Lesotho. Jak to vysvětlil? „Oni to dělají nám, my to děláme jim. Nemůže to být jednodušší.“
Během prezentace povolal svého ministra obchodu Howarda Lutnicka, aby mu přinesl tabuli s čísly, a pak začal „oznamovat skóre“ jako ve vědomostní soutěži:
Čína – „67 % tarif na USA. My jim dáme 34 %. Tedy vlastně méně. Jak by se na to někdo mohl zlobit?“ Evropská unie – „39 %, my jim dáme 20 %. Takže jim vlastně dáváme slevu.“ Vietnam – „Oni nám 90 %, my jim 46 %.“ Spojené království – „10 %, my jim 10 %. Prostě to samé.“
Trump se rozvášnil i u jiných témat. Chválil levnější vajíčka („59 % dolů!“) a vzpomínal na slovo „potraviny“, které podle něj evokuje „tašku plnou různých věcí“.
Zatímco Trump slavil svůj velký den, odborníci varovali, že cla povedou k vyšším cenám a zpomalení ekonomiky. Kanadský premiér Doug Ford jej nazval „dnem ukončení“ kvůli všem pracovním místům, která budou kvůli clům ztracena.
Trump si možná představuje sebe sama jako tvrdého vyjednávače, ale realita je složitější. Američané možná brzy zjistí, že nejnebezpečnější politik není ten, který nevěří v nic – ale ten, který věří v něco hloupého.
Ruská invaze na Ukrajinu přinesla ruské armádě rostoucí personální ztráty, které podle zpráv z počátku letošního roku překročily hranici jednoho milionu vojáků. Vzhledem k tomu, že se Kreml snaží najít nové zdroje lidské síly a zároveň se vyhnout vyhlášení další velké vlny mobilizace, začíná se v zemi projevovat nový trend v podobě rostoucího náboru žen. Přestože ženy v ruských ozbrojených silách tradičně zastávaly spíše podpůrné funkce, současné náborové kampaně, propaganda na sociálních sítích i zprávy státních médií ukazují, že armáda usiluje o jejich zapojení do operačních rolí, zejména v oblasti obsluhy bezpilotních letounů a dalších technických specializací.
Vojenský konflikt na Ukrajině si od začátku plnohodnotné ruské invaze vyžádal na obou stranách již více než dva miliony padlých, zraněných či pohřešovaných vojáků. Vyplývá to z nové studie amerického Centra pro strategická a mezinárodní studia. Podle zveřejněných odhadů nesou hlavní tíhu ztrát moskevské síly, které zaznamenaly přibližně 1,4 milionu obětí, přičemž počet mrtvých ruských vojáků dosahuje 400 000 až 450 000.
Evropská komise předložila finanční návrh pro vstup Černé Hory do Evropské unie, podle kterého by začlenění této balkánské země v rámci příštího sedmiletého rozpočtového cyklu mělo unijní pokladnu vyjít na tři miliardy eur.
Vedení amerického ministerstva obrany pod vedením ministra Peta Hegsetha provází podle CNN hluboká nedůvěra vůči podřízeným a neustálé prověřování jejich loajality. Tento stav vyvrcholil na začátku dubna, kdy se náčelník generálního štábu armády Randy George pokusil s ministrem osobně setkat. Chtěl s ním projednat narůstající napětí, které vyvolaly Hegsethovy přímé zásahy do kariérního postupu vysokých důstojníků, včetně zablokování povýšení čtyř plukovníků. K plánované schůzce, na které chtěl generál George představit armádní technologické priority, už ale nedošlo, protože byl hned následující den z funkce propuštěn.
Demokraté a organizace na ochranu volebních práv varují, že nedávný projev Donalda Trumpa, ve kterém bez důkazů hovořil o čínském vměšování do voleb v roce 2020, je jasnou snahou připravit půdu pro zpochybnění výsledků listopadových průběžných voleb.
Španělská severoafrická enkláva Ceuta čelí rozsáhlé humanitární a sociální krizi poté, co na její území v posledních dnech přes moře dorazily stovky migrantů ze sousedního Maroka. Místní úřady hlásí zcela naplněné ubytovací kapacity a masivní příliv lidí, kteří obcházejí hraniční zábrany plaváním podél pobřežních vlnolamů. Regionální prezident Juan Jesús Vivas v reakci na překotný vývoj varoval, že situace dosáhla krizového stavu a tamní přijímací střediska již nedokážou čelit náporu nově příchozích.
Reportáž ukrajinsko-amerického novináře Davida Kiričenka z frontové linie pro web Kyiv Post vykresluje drsnou realitu dnešního bojiště, kde prim hrají moderní technologie. Kiričenko strávil několik dní v těsné blízkosti jednotky bezpilotních systémů ukrajinské 110. samostatné mechanizované brigády. Společně s americkým dokumentaristou Ryanem Van Ertem nahlédli přímo do takzvané zóny zabíjení, tedy pásma neustále sledovaného a napadaného drony.
Katastrofální požáry pustošící v těchto dnech rozsáhlé oblasti Španělska a Francie představují podle nejvyšších evropských představitelů zásadní hrozbu pro celou Evropu. Ohňový živel v blízkosti Madridu a Bordeaux již zničil desítky tisíc hektarů porostu a srovnal se zemí stovky obytných domů. Následná evakuace více než tří set tisíc obyvatel se zapsala do historie jako jedna z nejrozsáhlejších záchranných akcí svého druhu na evropském kontinentu.
Omezení konzumace cukru v prvních dvou letech života může podle vědců výrazně přispět k ochraně mozku a snížení rizika vzniku demence v pozdějším věku. Nejnovější zjištění vycházejí z analýzy historických dat z doby ukončení přídělového systému na cukr ve Velké Británii po druhé světové válce. Výzkumníci porovnávali zdravotní stav lidí, kteří vyrůstali v období striktního přídělu sladkostí, s generací narozenou bezprostředně po jeho zrušení.
Vlna ničivých lesních požárů přiměla španělskou vládu k vyhlášení celostátního nouzového stavu v Madridském regionu a v provincii Ávila. Rozsáhlé evakuace a nasazení vojenských pohotovostních jednotek jasně ukázaly, že požáry šířící se do zástavby vyžadují zcela odlišný přístup, než jaký byl v zemi dosud běžný. Ohrožena jsou především území na pomezí přírody a městské infrastruktury, kde se rizika výrazně koncentrují a komplikují jakékoliv záchranné operace.
Technologie zachytávání a ukládání uhlíku (CCS) představuje klíčový pilíř strategie Evropské unie pro dekarbonizaci těžkého průmyslu, jako je výroba cementu, oceli či chemických látek. Tento proces spočívá v oddělení oxidu uhličitého přímo u průmyslových zdrojů, jeho následné přepravě potrubím nebo loděmi a v trvalém uložení do hlubokých geologických struktur. Podle Aktu o průmyslu s nulovými čistými emisemi si Unie stanovila cíl dosáhnout do roku 2030 roční kapacity ukládání minimálně padesáti milionů tun CO₂, přičemž do roku 2040 bude podle odhadů Evropské komise nutné ročně uskladnit až dvě stě padesát milionů tun tohoto skleníkového plynu.
Iránské Islámské revoluční gardy v oficiálním prohlášení zveřejněném státními médii přísahaly odvetu za rozsáhlé noční údery Spojených států na íránské cíle. Teheránský režim otevřeně deklaroval záměr ještě během dneška potrestat agresora. Napětí na Blízkém východě tak po krátkém útlumu opět prudce eskaluje, přičemž obě strany dávají najevo odhodlání v konfrontaci pokračovat.