V Bílém domě to podle The Guardian vypadalo jako ve studiu slavné televizní soutěže. Donald Trump, obklopený obřími tabulkami a skóre, představil svůj plán vzájemných cel. Hlavní cena? Globální obchodní válka.
Druhého dubna, jen den po Aprílu, Trump v Růžové zahradě Bílého domu pronesl bojovný projev. Za zády měl devět amerických vlajek a před sebou publikum složené z dělníků v reflexních vestách a ochranných helmách. Tohle měl být jeho "den osvobození" – osvobození od starých křivd a nespravedlivého světového obchodu.
„Po desetiletí byla naše země drancována, pleněna a vykořisťována přáteli i nepřáteli,“ prohlásil. „Cizí podvodníci nám zničili továrny, rozebrali náš krásný americký sen.“
Jeho cílovou skupinou byli dělníci, kteří kdysi zažívali zlaté časy v průmyslových městech, než přišly obchodní dohody, které poslaly výrobu do levnějších zemí. Trump kritizoval Severoamerickou dohodu o volném obchodu (NAFTA) jako „nejhorší obchodní dohodu všech dob“ a naznačil, že jeho politika je konečným odklonem od Reaganovy éry.
V roce 2016 mohl americký dělník volit Bernieho Sanderse, ale Demokratická strana postavila proti Trumpovi Hillary Clintonovou. Výsledkem bylo, že mnozí z těchto voličů dali přednost miliardáři z Manhattanu, který sliboval, že „to napraví“. Jenže místo toho přinesl daňové škrty za 1,5 bilionu dolarů pro korporace a bohaté.
V roce 2020 se mnozí z těchto voličů vrátili k demokratovi Joeu Bidenovi, který se pokusil oživit americkou výrobu skrze zákony jako „Chips and Science Act“. Přesto v roce 2024 Trump znovu přesvědčil dostatečný počet voličů, že tentokrát už to opravdu napraví – tentokrát pomocí cel.
Trump nazval svůj nový plán „deklarací ekonomické nezávislosti“. Zavedl vzájemná cla na přibližně 60 zemí, včetně Číny, Evropské unie, Spojeného království i menších zemí jako Haiti a Lesotho. Jak to vysvětlil? „Oni to dělají nám, my to děláme jim. Nemůže to být jednodušší.“
Během prezentace povolal svého ministra obchodu Howarda Lutnicka, aby mu přinesl tabuli s čísly, a pak začal „oznamovat skóre“ jako ve vědomostní soutěži:
Čína – „67 % tarif na USA. My jim dáme 34 %. Tedy vlastně méně. Jak by se na to někdo mohl zlobit?“ Evropská unie – „39 %, my jim dáme 20 %. Takže jim vlastně dáváme slevu.“ Vietnam – „Oni nám 90 %, my jim 46 %.“ Spojené království – „10 %, my jim 10 %. Prostě to samé.“
Trump se rozvášnil i u jiných témat. Chválil levnější vajíčka („59 % dolů!“) a vzpomínal na slovo „potraviny“, které podle něj evokuje „tašku plnou různých věcí“.
Zatímco Trump slavil svůj velký den, odborníci varovali, že cla povedou k vyšším cenám a zpomalení ekonomiky. Kanadský premiér Doug Ford jej nazval „dnem ukončení“ kvůli všem pracovním místům, která budou kvůli clům ztracena.
Trump si možná představuje sebe sama jako tvrdého vyjednávače, ale realita je složitější. Američané možná brzy zjistí, že nejnebezpečnější politik není ten, který nevěří v nic – ale ten, který věří v něco hloupého.
Německý kancléř Friedrich Merz v pondělí naznačil, že plán Evropské unie na využití zmrazených ruských aktiv pro financování Ukrajiny je pravděpodobně jedinou možností, která má šanci projít hlasováním členských států. Merz na dotaz ohledně odporu některých zemí uvedl, že alternativní návrhy, včetně nového společného zadlužování, by vyžadovaly jednomyslnost. Takové návrhy by mohly být účinně zablokovány nesouhlasnými státy, jako je Slovensko nebo Maďarsko.
Snahy o ukončení války na Ukrajině, živené debatami nad plánem prezidenta Trumpa a evropskými protinávrhy, čelí zásadnímu problému: nedostatečnému propojení míru a spravedlnosti. Valerie Morkevicius, profesorka politologie a odbornice na tradici spravedlivé války, tvrdí, že trvalý mír není možný bez řešení příčin konfliktu, což je chyba, kterou trpěly i předchozí dohody, včetně Minských protokolů.
Vědci poprvé zdokumentovali nečekanou kooperaci u pobřeží Britské Kolumbie, kde byla pozorována skupina kosatek (Orcinus orca) lovících bok po boku s delfíny pacifickými (Lagenorhynchus obliquidens). Kosatky, tradičně známé jako vrcholoví predátoři, kteří si dokážou poradit i s velkými bílými žraloky, se s místní populací delfínů spojily při lovu jejich hlavní potravy – lososů.
Australský premiér Anthony Albanese odmítl obvinění ze strany izraelského premiéra Benjamina Netanjahua, že by dřívější uznání palestinského státu Austrálií přispělo k nedělnímu teroristickému útoku na pláži Bondi v Sydney, který byl motivován antisemitismem.
Starosta Barcelony Jaume Collboni označil prudce rostoucí náklady na bydlení za "novou pandemii" šířící se Evropou. Společně se 16 dalšími lídry evropských měst vyzval Evropskou unii, aby na tuto krizi zareagovala uvolněním miliardových fondů pro nejvíce zasažené oblasti.
Íránské imigrantce Sanam, která žije v USA už více než deset let, zbýval jediný krok k získání amerického občanství: naturalizační obřad. Dva dny před plánovanou přísahou, 3. prosince, však americká vláda její ceremoniál náhle a bez vysvětlení zrušila.
Nejvyšší diplomatka Evropské unie Kaja Kallasová v pondělí prohlásila, že financování Ukrajiny prostřednictvím půjčky založené na zmrazených ruských aktivech se jeví jako "stále obtížnější". Toto varování přichází před klíčovým summitem Evropské rady, který začíná ve čtvrtek.
Hrdinský čin jednoho z přihlížejících, Ahmeda al Ahmeda, který při útoku na pláži Bondi v Sydney odzbrojil jednoho ze střelců, je podle jeho rodiny projevem "čistého svědomí a lidskosti". Jeho otec, Mohamed Fateh al Ahmed, pro BBC News Arabic uvedl, že syn neváhal, když viděl napadené lidi. Ahmed se díky svému činu stal přes noc hrdinou, kterého ocenil i americký prezident Donald Trump nebo izraelský premiér Benjamin Netanjahu.
Kancelář ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského potvrdila, že jednání mezi Ukrajinou a Spojenými státy v Berlíně již skončila. Prezident Zelenskyj má však v Berlíně velmi nabitý program bilaterálních setkání, který pokračuje.
Nová šéfka britské rozvědky MI6, Blaise Metreweli, se v pondělí chystá varovat před rostoucí hrozbou ze strany Ruska a dalších nepřátelských států. Ve svém prvním projevu ve funkci by měla prohlásit, že "frontová linie je všude" kvůli spiknutím s cílem atentátů, sabotážím, kybernetickým útokům a manipulaci s informacemi.
Krátce po slavnostním uvedení do funkce prezidentem Petrem Pavlem se na Úřadu vlády uskutečnilo první zasedání čerstvě jmenovaného kabinetu Andreje Babiše. Ministři za koalici ANO, SPD a Motoristů sobě dorazili společně autobusem. Po jednání předseda vlády Babiš prohlásil, že se jeho tým hodlá stát vládou sloužící všem občanům, a zdůraznil, že nepotřebuje tradiční "sto dnů klidu".
Bývalá slovenská prezidentka Zuzana Čaputová sdělila veřejnosti, že mezi patnácti oběťmi teroristického útoku na pláži Bondi v australském Sydney byla i slovenská občanka. Jednalo se o ženu jménem Marika, která byla její blízkou přítelkyní a byla dokonce hostem na její prezidentské inauguraci.