V Bílém domě to podle The Guardian vypadalo jako ve studiu slavné televizní soutěže. Donald Trump, obklopený obřími tabulkami a skóre, představil svůj plán vzájemných cel. Hlavní cena? Globální obchodní válka.
Druhého dubna, jen den po Aprílu, Trump v Růžové zahradě Bílého domu pronesl bojovný projev. Za zády měl devět amerických vlajek a před sebou publikum složené z dělníků v reflexních vestách a ochranných helmách. Tohle měl být jeho "den osvobození" – osvobození od starých křivd a nespravedlivého světového obchodu.
„Po desetiletí byla naše země drancována, pleněna a vykořisťována přáteli i nepřáteli,“ prohlásil. „Cizí podvodníci nám zničili továrny, rozebrali náš krásný americký sen.“
Jeho cílovou skupinou byli dělníci, kteří kdysi zažívali zlaté časy v průmyslových městech, než přišly obchodní dohody, které poslaly výrobu do levnějších zemí. Trump kritizoval Severoamerickou dohodu o volném obchodu (NAFTA) jako „nejhorší obchodní dohodu všech dob“ a naznačil, že jeho politika je konečným odklonem od Reaganovy éry.
V roce 2016 mohl americký dělník volit Bernieho Sanderse, ale Demokratická strana postavila proti Trumpovi Hillary Clintonovou. Výsledkem bylo, že mnozí z těchto voličů dali přednost miliardáři z Manhattanu, který sliboval, že „to napraví“. Jenže místo toho přinesl daňové škrty za 1,5 bilionu dolarů pro korporace a bohaté.
V roce 2020 se mnozí z těchto voličů vrátili k demokratovi Joeu Bidenovi, který se pokusil oživit americkou výrobu skrze zákony jako „Chips and Science Act“. Přesto v roce 2024 Trump znovu přesvědčil dostatečný počet voličů, že tentokrát už to opravdu napraví – tentokrát pomocí cel.
Trump nazval svůj nový plán „deklarací ekonomické nezávislosti“. Zavedl vzájemná cla na přibližně 60 zemí, včetně Číny, Evropské unie, Spojeného království i menších zemí jako Haiti a Lesotho. Jak to vysvětlil? „Oni to dělají nám, my to děláme jim. Nemůže to být jednodušší.“
Během prezentace povolal svého ministra obchodu Howarda Lutnicka, aby mu přinesl tabuli s čísly, a pak začal „oznamovat skóre“ jako ve vědomostní soutěži:
Čína – „67 % tarif na USA. My jim dáme 34 %. Tedy vlastně méně. Jak by se na to někdo mohl zlobit?“ Evropská unie – „39 %, my jim dáme 20 %. Takže jim vlastně dáváme slevu.“ Vietnam – „Oni nám 90 %, my jim 46 %.“ Spojené království – „10 %, my jim 10 %. Prostě to samé.“
Trump se rozvášnil i u jiných témat. Chválil levnější vajíčka („59 % dolů!“) a vzpomínal na slovo „potraviny“, které podle něj evokuje „tašku plnou různých věcí“.
Zatímco Trump slavil svůj velký den, odborníci varovali, že cla povedou k vyšším cenám a zpomalení ekonomiky. Kanadský premiér Doug Ford jej nazval „dnem ukončení“ kvůli všem pracovním místům, která budou kvůli clům ztracena.
Trump si možná představuje sebe sama jako tvrdého vyjednávače, ale realita je složitější. Američané možná brzy zjistí, že nejnebezpečnější politik není ten, který nevěří v nic – ale ten, který věří v něco hloupého.
Jedna z nejbolestnějších tragédií dosavadního konfliktu v Pásmu Gazy se odehrála před několika dny, kdy izraelské letectvo zasáhlo dům dětské lékařky Alaa al-Najjar v Khan Yúnis. Při útoku přišlo o život devět z jejích deseti dětí, její manžel utrpěl těžká zranění. Jediným přeživším z dětí je jedenáctiletý Adam. Alaa přežila pouze proto, že v době útoku zachraňovala životy v nemocnici.
Elon Musk, šéf firem Tesla a SpaceX, nedávno stáhl několik výrazných příspěvků z platformy X (dříve Twitter), které byly součástí jeho veřejné výměny názorů s prezidentem Donaldem Trumpem. Podle informací televize CNN šlo mimo jiné o tvrzení, že Trump figuruje v „Epsteinových spisech“, o výzvu k jeho odvolání a nahrazení viceprezidentem JD Vancem či o hrozbu, že bude pozastaven provoz kosmické lodi Dragon.
Ministr spravedlnosti v demisi Pavel Blažek učinil další zásadní krok ve své politické kariéře. Poté, co rezignoval na ministerský post kvůli podezřelému daru v podobě bitcoinů, nyní oznámil, že si pozastavuje členství v ODS. Zároveň se rozhodl odstoupit z jihomoravské kandidátky koalice Spolu pro nadcházející volby a vzdal se také funkce předsedy krajského sdružení ODS.
V době, kdy si většina lidí oddechla, že éra covidu-19 je u konce, se objevuje nová varianta viru, která znovu přitahuje pozornost lékařů. Podle britské zdravotní agentury UKHSA se napříč světem objevuje nová subvarianta viru s označením NB.1.8.1, známá také pod přezdívkou Nimbus. Přestože zatím nejde o důvod k panice, lékaři upozorňují, že by lidé měli být opatrní – varianta se totiž rychle šíří a má odlišné příznaky oproti předchozím.
Změny klimatu mají čím dál citelnější dopady na pěstitele kávy po celém světě. Nejen že ztěžují sklizeň a snižují kvalitu úrody, ale zároveň vytvářejí hlubší závislost drobných farmářů na humanitární pomoci. V rozhovoru pro nizozemský deník Het Financieele Dagblad se o těchto problémech podělili Harm Goossens, člen vedení Nizozemského Červeného kříže, a Meine van der Graaf, manažer dopadu u udržitelné nizozemské značky kávy Wakuli.
Evropští ministři obrany členských států NATO se ve dnech 4.–5. června sešli v Bruselu na posledním jednání před nadcházejícím aliančním summitem v Haagu (21.–22. června). Hlavním bodem programu bylo schválení nových cílů vojenských schopností, které by měly posílit obranu a odstrašení zejména vůči Rusku. Jednání se uskutečnilo v atmosféře nejistoty — jak kvůli pokračující válce na Ukrajině, tak kvůli změnám v přístupu administrativy prezidenta Trumpa k evropským spojencům.
Německo v posledních dnech zintenzivnilo varování před možnou ruskou agresí vůči zemím NATO. Podle šéfky spolkového úřadu pro vojenské zásobování Annette Lehnigk-Emden má německá armáda pouhé tři roky na to, aby se připravila na případný útok, který by mohl přijít nejpozději v roce 2029.
Dva roky po výbuchu Kachovské přehrady čelí Ukrajina ekologické hrozbě, která dalece přesahuje hranice jejího území. Toxické sedimenty v bývalém dně nádrže ohrožují nejen ukrajinskou přírodu, ale kontaminují i Černé moře, odkud proudí k pobřeží Rumunska, Bulharska či Turecka. Rusko odpálilo ekologickou bombu, která zasahuje i jeho vlastní území. Příroda sice bojuje o návrat, toxické sloučeniny ale jen tak neodplaví.
Jedenáctiměsíční Jack je jedním z pouhých 16 dětí na světě, které trpí extrémně vzácným genetickým onemocněním, natolik neobvyklým, že doposud ani nemá jméno. Kvůli mutaci genu PPFIBP1 je nevidomý, trpí častými záchvaty a lékaři předpokládají, že nikdy nebude chodit ani mluvit. Podle odborníků je jeho stav život limitující.
Bývalý kalifornský guvernér a hollywoodská hvězda Arnold Schwarzenegger vyzval ekologické aktivisty a odborníky na životní prostředí, aby se nenechali paralyzovat zklamáním ze současné environmentální politiky prezidenta Donalda Trumpa. Místo stížností by podle něj měli začít jednat a hledat řešení na lokální úrovni.
Planeta K2-18b, vzdálená 124 světelných let, se v posledních týdnech dostala do centra pozornosti světových vědců. V dubnu vyvolal rozruch objev dvou molekul – dimethylsulfidu (DMS) a dimethyldisulfidu (DMDS) – v její atmosféře. Na Zemi tyto sloučeniny produkují převážně živé organismy, což vedlo k domněnkám, že se může jednat o první skutečně věrohodný náznak života mimo naši planetu. Jenže několik nových studií teď tyto závěry zpochybňuje.
Jeden z průkopníků umělé inteligence, profesor Yoshua Bengio, se obává, že současný vývoj AI směřuje k nebezpečným důsledkům. Proto spustil nový projekt, který má přinést zásadní změnu: vytvořit „čestnou“ a bezpečnější alternativu ke stávajícím systémům. Učinil tak ve chvíli, kdy FBI oznámila, že pachatelé nedávného bombového útoku na kliniku v Kalifornii použili k získání návodu na výrobu výbušniny právě AI.