Prezident Donald Trump v úterý prohlásil, že jeho administrativa dospěla k dohodě s Harvardovou univerzitou. Urovnání sporu mezi federální vládou a univerzitou by mělo školu vyjít na 500 milionů dolarů. Trump novinářům v Oválné pracovně sdělil, že ministryně školství Linda McMahon dotahuje poslední detaily.
Součástí dohody má být také to, že Harvard zřídí odborné školy. Tyto instituce by měly podle prezidenta vyučovat obory jako umělá inteligence, strojírenství a další profese. Zůstalo však nejasné, zda je Harvard připraven urovnání sporu oficiálně oznámit, a jaké přesné podmínky kromě finanční částky Trump zmiňoval. Prezident přitom zdůraznil, že dohoda ještě není potvrzena na papíře. Harvard se k jeho výrokům okamžitě nevyjádřil.
Zpráva přichází po měsících obvinění, že univerzita v Cambridge porušila federální zákon o občanských právech. Trump tvrdil, že Harvard nedostatečně řešil antisemitismus ve vztahu k židovským a izraelským studentům. V reakci na to prezident snížil federální financování a pokusil se univerzitě zakázat přijímat zahraniční studenty. Již dříve Trump požadoval minimálně 500 milionů dolarů jako podmínku pro obnovení miliardových federálních grantů.
Před pouhým měsícem přitom federální soudkyně Allison Burroughs v Bostonu rozhodla, že Trumpova administrativa nezákonně ukončila dotace pro Harvard ve výši zhruba 2,2 miliardy dolarů. Univerzitě tak už nemohlo být dále kráceno financování výzkumu. Toto rozhodnutí bylo pro Harvard, který se v konfliktu s Bílým domem držel velmi neústupně, významným právním vítězstvím.
Trumpova administrativa hrozila univerzitám a školám zastavením federálních fondů kvůli různým otázkám. Jednalo se například o propalestinské protesty proti válce Izraele v Gaze, ale i o klimatické iniciativy nebo politiku týkající se transgenderových osob a praxe v oblasti rozmanitosti, rovnosti a inkluze. Přesto Trump dotlačil Harvard k mnohem vyšší částce, než jakou souhlasila zaplatit Kolumbijská univerzita (200 milionů dolarů) či Brownova univerzita (50 milionů dolarů) v rámci dřívějších urovnání sporů.
Zastánci lidských práv vyjádřili obavy ohledně svobody projevu, soukromí a akademické svobody v souvislosti s vládními šetřeními na univerzitách. Trump tvrdil, že univerzity jako Harvard povolily projevování antisemitismu během protestů. Na druhé straně propalestinští protestující, včetně některých židovských skupin, namítají, že vláda nesprávně ztotožňuje kritiku Izraele s antisemitismem. Vláda dosud neoznámila žádné vyšetřování týkající se islamofobie.
Harvard již dříve uvedl, že židovští i muslimští studenti na škole čelili bigotnosti a zneužívání během války v Gaze. Prezident Harvardu, Alan Garber, se v minulosti nechal slyšet, že různé federální kroky mohou univerzitu připravit o téměř jednu miliardu dolarů ročně, což by vedlo k propouštění zaměstnanců a zmrazení náboru. Trumpovo krácení financování představuje odklon od dřívější praxe, kdy vyšetřování ministerstvem školství končilo většinou dobrovolnými dohodami a finanční pokuty byly vzácné a mnohem nižší.
V Tichém oceánu se zformoval klimatický jev El Niño, u kterého meteorologové předpovídají, že by mohl dosáhnout historické síly. Tento přirozený oteplovací cyklus v rovníkové oblasti Pacifiku ovlivňuje počasí na celé planetě.
Americká fotbalová reprezentace se připravuje na úvodní zápas mistrovství světa v Inglewoodu v Kalifornii, kde v pátek nastoupí proti Paraguayi. Pro Spojené státy, které hostí zápasy mužského šampionátu poprvé od roku 1994, to bude zcela jiná zkušenost než před čtyřmi lety v Kataru.
Vědecké experimenty prováděné od Španělska až po Japonsko opakovaně prokázaly, že lidé mají při chůzi přirozenou tendenci stáčet se doleva a pohybovat se proti směru hodinových ručiček. Podle doktora Iñakiho Echeverríi Huarteho z Navarrské univerzity v této dráze lidé podvědomě driftují, ať už se procházejí v muzeu, supermarketu, nebo dokonce v prázdné místnosti.
Americká armáda v rámci návrhu rozpočtu na fiskální rok 2027 požaduje nákup 857 obranných střel pro systém protiraketové obrany THAAD (Terminal High Altitude Area Defense). Tento záměr představuje zásadní navýšení zásob s cílem vybudovat robustní deštník schopný čelit nepřátelským hrozbám.
Britská politická scéna i veřejnost ostře odsuzují pokračující protipřistěhovalecké nepokoje v Severním Irsku, přičemž vlna kritiky se nyní masivně obrací také proti miliardáři Elonu Muskovi. Během druhé noci násilností v Belfastu maskovaní muži opět zapalovali domy a automobily při cíleném vyhledávání osob, které považovali za imigranty. Britský ministr pro Severní Irsko Hilary Benn označil tyto incidenty za čisté rasistické hrdlořezství.
Vzájemné údery mezi Spojenými státy a Íránem ukazují, jak výrazně se proměnila povaha mezinárodní diplomacie. Americká armáda v úterý 9. června zaútočila na cíle v Íránu v reakci na sestřelení vrtulníku poblíž Hormuzského průlivu.
Kvůli uzavření Hormuzského průlivu v důsledku války s Íránem se řada států snaží oslovit americkou vládu s projekty, které by mohly nabídnout alternativní zdroje energie. Země od Surinamu až po Sýrii v současné situaci spatřují příležitost zařadit se mezi bezpečné dodavatele. Vzhledem k tomu, že rostoucí ceny pohonných hmot negativně ovlivňují popularitu prezidenta Donalda Trumpa, nacházejí tyto státy ve Washingtonu otevřené dveře. Spojené státy se podle vyjádření zástupců Bílého domu a ministra energetiky Chrise Wrighta snaží ve spolupráci se spojenci diverzifikovat dodavatelské řetězce a omezit závislost na rizikových dopravních uzlech.
Americká administrativa se znovu pokouší potvrdit svůj základní předpoklad, který dosavadní průběh války v Íránu spíše vyvrací, a sice že tvrdé údery ze strany vojensky podstatně silnějších Spojených států donutí Teherán ke kapitulaci. Prezident Donald Trump nařídil ve středu nové útoky na řadu íránských cílů jen několik hodin poté, co Islámskou republiku obvinil z natahování času a odmítání dohody s tím, že z Američanů dělají hlupáky.
Americký prezident Donald Trump prohlásil, že „miluje inflaci“, zatímco spotřebitelské ceny ve Spojených státech minulý měsíc rostly nejrychlejším tempem za poslední tři roky. Údaje Úřadu pro statistiku práce ukázaly, že ceny v květnu meziročně vzrostly o 4,2 procenta. Tento nárůst oproti dubnovým 3,8 procenta byl způsoben především stoupajícími náklady na energie v důsledku americko-izraelské války v Íránu. Prezident v Bílém domě doslova řekl, že tato čísla jsou skvělá a že inflaci opravdu miluje, zároveň však slíbil, že po skončení konfliktu s Íránem poletí ceny dolů jako kámen, načež americká armáda provedla další noční bombardování íránského území.
Spojené státy a Írán spolu již druhý den v řadě svádějí vzdušné souboje napříč Blízkým východem, čímž vážně ohrožují křehké příměří uzavřené v letošním dubnu. Americké ústřední velitelství Centcom oznámilo, že dokončilo vlnu sebeobranných úderů zaměřených na vojenská, sledovací a radarová stanoviště v jižním Íránu. K této akci došlo poté, co prezident Donald Trump pohrozil tvrdým úderem a prohlásil, že Teheránu trvá vyjednání trvalé mírové dohody příliš dlouho.
Počasí se nezmění k lepšímu ani zítra, vyplývá z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). Tentokrát mohou dokonce udeřit i bouřky, ojediněle spadne až 20 milimetrů srážek. Deštník se tedy nepochybně bude hodit.
Výpověď Sarah Kellenové, ženy zneužívané americkým finančníkem a sexuálním delikventem Jeffrey Epsteinem, před vyšetřovací komisí americké Sněmovny reprezentantů je velkým tématem ve Velké Británii. Kellenová totiž uvedla, že byla na večeři v apartmánech bývalého prince Andrewa v Buckinghamském paláci. Informovala o tom BBC.