Prezident Donald Trump v úterý prohlásil, že jeho administrativa dospěla k dohodě s Harvardovou univerzitou. Urovnání sporu mezi federální vládou a univerzitou by mělo školu vyjít na 500 milionů dolarů. Trump novinářům v Oválné pracovně sdělil, že ministryně školství Linda McMahon dotahuje poslední detaily.
Součástí dohody má být také to, že Harvard zřídí odborné školy. Tyto instituce by měly podle prezidenta vyučovat obory jako umělá inteligence, strojírenství a další profese. Zůstalo však nejasné, zda je Harvard připraven urovnání sporu oficiálně oznámit, a jaké přesné podmínky kromě finanční částky Trump zmiňoval. Prezident přitom zdůraznil, že dohoda ještě není potvrzena na papíře. Harvard se k jeho výrokům okamžitě nevyjádřil.
Zpráva přichází po měsících obvinění, že univerzita v Cambridge porušila federální zákon o občanských právech. Trump tvrdil, že Harvard nedostatečně řešil antisemitismus ve vztahu k židovským a izraelským studentům. V reakci na to prezident snížil federální financování a pokusil se univerzitě zakázat přijímat zahraniční studenty. Již dříve Trump požadoval minimálně 500 milionů dolarů jako podmínku pro obnovení miliardových federálních grantů.
Před pouhým měsícem přitom federální soudkyně Allison Burroughs v Bostonu rozhodla, že Trumpova administrativa nezákonně ukončila dotace pro Harvard ve výši zhruba 2,2 miliardy dolarů. Univerzitě tak už nemohlo být dále kráceno financování výzkumu. Toto rozhodnutí bylo pro Harvard, který se v konfliktu s Bílým domem držel velmi neústupně, významným právním vítězstvím.
Trumpova administrativa hrozila univerzitám a školám zastavením federálních fondů kvůli různým otázkám. Jednalo se například o propalestinské protesty proti válce Izraele v Gaze, ale i o klimatické iniciativy nebo politiku týkající se transgenderových osob a praxe v oblasti rozmanitosti, rovnosti a inkluze. Přesto Trump dotlačil Harvard k mnohem vyšší částce, než jakou souhlasila zaplatit Kolumbijská univerzita (200 milionů dolarů) či Brownova univerzita (50 milionů dolarů) v rámci dřívějších urovnání sporů.
Zastánci lidských práv vyjádřili obavy ohledně svobody projevu, soukromí a akademické svobody v souvislosti s vládními šetřeními na univerzitách. Trump tvrdil, že univerzity jako Harvard povolily projevování antisemitismu během protestů. Na druhé straně propalestinští protestující, včetně některých židovských skupin, namítají, že vláda nesprávně ztotožňuje kritiku Izraele s antisemitismem. Vláda dosud neoznámila žádné vyšetřování týkající se islamofobie.
Harvard již dříve uvedl, že židovští i muslimští studenti na škole čelili bigotnosti a zneužívání během války v Gaze. Prezident Harvardu, Alan Garber, se v minulosti nechal slyšet, že různé federální kroky mohou univerzitu připravit o téměř jednu miliardu dolarů ročně, což by vedlo k propouštění zaměstnanců a zmrazení náboru. Trumpovo krácení financování představuje odklon od dřívější praxe, kdy vyšetřování ministerstvem školství končilo většinou dobrovolnými dohodami a finanční pokuty byly vzácné a mnohem nižší.
Plánovaný schodek 286 miliard korun ve státním rozpočtu na rok 2026 ukazuje, že ani vláda Petra Fialy nedokáže zkrotit veřejné finance. Kabinet spoléhá na investice, zatímco opozice kritizuje zadlužování, přestože sama v minulosti rozpočet zatížila rekordními schodky. V předvolebním boji tak hrozí, že místo racionální debaty převládne účelová fiskální rétorika.
Nová studie naznačuje, že mnohé oblasti po celém světě mohou čelit "Dni nula" – období extrémního a dosud nevídaného nedostatku vody. Podle výzkumu, publikovaného v časopise Nature Communications, by k tomu mohlo dojít už v tomto desetiletí v takzvaných "hotspotech", mezi které patří části Severní Ameriky, Středomoří a jižní Afriky. Vědci to zjistili s využitím velkého množství klimatických modelů.
Prezident Donald Trump v úterý prohlásil, že jeho administrativa dospěla k dohodě s Harvardovou univerzitou. Urovnání sporu mezi federální vládou a univerzitou by mělo školu vyjít na 500 milionů dolarů. Trump novinářům v Oválné pracovně sdělil, že ministryně školství Linda McMahon dotahuje poslední detaily.
Rámcová dohoda Donalda Trumpa pro ukončení války v Gaze a rekonstrukci zpustošeného území s sebou nese silný moment hybnosti. Tato dynamika je z velké části dána samotným americkým prezidentem a podporou klíčových arabských a islámských zemí, včetně Jordánska, Egypta, Kataru, Saúdské Arábie a Turecka. Plán akceptoval i izraelský premiér Benjamin Netanjahu, přestože obsahuje zmínku o cestě k palestinskému státu, kterou opakovaně odmítá.
Slovenské ústavní změny znamenají podle aktivistů za práva LGBTQ+ „temný den“ pro zemi. Přijatá opatření jsou vnímána jako součást širšího ústupu od lidských práv a právního státu ve střední Evropě. Novela mimo jiné uznává pouze mužské a ženské pohlaví a prakticky znemožňuje adopci dětí stejnopohlavním párům.
Andrej Babiš v čele hnutí ANO sice podle průzkumů míří k vítězství ve sněmovních volbách, ale těžká práce ho teprve čeká. Sestavit funkční většinu bez ideově nesourodých a geopoliticky problematických spojenců bude mimořádně složité. Podpora od SPD či Stačilo by mohla ohrozit nejen důvěryhodnost Česka v zahraničí, ale i stabilitu samotné vlády. Rozhodování po volbách tak bude zásadní i pro směřování země.
Nejsou to ani dva roky od chvíle, kdy Labouristická strana Keira Starmera triumfovala v britských volbách s největší většinou v tomto století a zasadila historickou porážku Konzervativcům. Nyní, po pouhých patnácti měsících v úřadu, se však Keir Starmer stal nejnepopulárnějším britským premiérem v historii měření.
Americká federální vláda zastavila svou činnost poté, co se zákonodárcům nepodařilo nalézt shodu ohledně financování, jejíž jádro představuje financování zdravotnictví. K tomuto uzavření, které je prvním za téměř sedm let, došlo ve středu po půlnoci. V důsledku toho je ochromena práce mnoha federálních úřadů a statisíce zaměstnanců jsou dočasně mimo službu.
Princ Harry se domnívá, že dochází ke snahám sabotovat jeho usmíření s otcem, úřadujícím britským králem Karlem III. Vyslovil se tak poté, co označil nedávné články v médiích o jejich zářijovém setkání za "kategoricky nepravdivé".
Neděle byla především státním svátkem, ale na Den české státnosti každoročně připadají i narozeniny bývalého prezidenta Miloše Zemana. Dárků a gratulací se dočkal i letos, kdy za ním osobně dorazila legendární herečka Jiřina Bohdalová.
V současné době dochází ve vysoké nadmořské výšce nad Antarktidou k náhlému a neobvyklému oteplení. Vzduch ve stratosféře je až o 35 °C teplejší, než je běžné. Za normálních okolností by silné větry a nedostatek slunečního svitu udržovaly teplotu na zhruba –55 °C, ale tato teplota náhle vystoupala až k –20 °C.
Evropská komise v pondělí představila návrh čtyř klíčových obranných projektů. Jedním z nich je i "dronová zeď", která má Evropu chránit před leteckou agresí ze strany Ruska.