Prezident Donald Trump v úterý prohlásil, že jeho administrativa dospěla k dohodě s Harvardovou univerzitou. Urovnání sporu mezi federální vládou a univerzitou by mělo školu vyjít na 500 milionů dolarů. Trump novinářům v Oválné pracovně sdělil, že ministryně školství Linda McMahon dotahuje poslední detaily.
Součástí dohody má být také to, že Harvard zřídí odborné školy. Tyto instituce by měly podle prezidenta vyučovat obory jako umělá inteligence, strojírenství a další profese. Zůstalo však nejasné, zda je Harvard připraven urovnání sporu oficiálně oznámit, a jaké přesné podmínky kromě finanční částky Trump zmiňoval. Prezident přitom zdůraznil, že dohoda ještě není potvrzena na papíře. Harvard se k jeho výrokům okamžitě nevyjádřil.
Zpráva přichází po měsících obvinění, že univerzita v Cambridge porušila federální zákon o občanských právech. Trump tvrdil, že Harvard nedostatečně řešil antisemitismus ve vztahu k židovským a izraelským studentům. V reakci na to prezident snížil federální financování a pokusil se univerzitě zakázat přijímat zahraniční studenty. Již dříve Trump požadoval minimálně 500 milionů dolarů jako podmínku pro obnovení miliardových federálních grantů.
Před pouhým měsícem přitom federální soudkyně Allison Burroughs v Bostonu rozhodla, že Trumpova administrativa nezákonně ukončila dotace pro Harvard ve výši zhruba 2,2 miliardy dolarů. Univerzitě tak už nemohlo být dále kráceno financování výzkumu. Toto rozhodnutí bylo pro Harvard, který se v konfliktu s Bílým domem držel velmi neústupně, významným právním vítězstvím.
Trumpova administrativa hrozila univerzitám a školám zastavením federálních fondů kvůli různým otázkám. Jednalo se například o propalestinské protesty proti válce Izraele v Gaze, ale i o klimatické iniciativy nebo politiku týkající se transgenderových osob a praxe v oblasti rozmanitosti, rovnosti a inkluze. Přesto Trump dotlačil Harvard k mnohem vyšší částce, než jakou souhlasila zaplatit Kolumbijská univerzita (200 milionů dolarů) či Brownova univerzita (50 milionů dolarů) v rámci dřívějších urovnání sporů.
Zastánci lidských práv vyjádřili obavy ohledně svobody projevu, soukromí a akademické svobody v souvislosti s vládními šetřeními na univerzitách. Trump tvrdil, že univerzity jako Harvard povolily projevování antisemitismu během protestů. Na druhé straně propalestinští protestující, včetně některých židovských skupin, namítají, že vláda nesprávně ztotožňuje kritiku Izraele s antisemitismem. Vláda dosud neoznámila žádné vyšetřování týkající se islamofobie.
Harvard již dříve uvedl, že židovští i muslimští studenti na škole čelili bigotnosti a zneužívání během války v Gaze. Prezident Harvardu, Alan Garber, se v minulosti nechal slyšet, že různé federální kroky mohou univerzitu připravit o téměř jednu miliardu dolarů ročně, což by vedlo k propouštění zaměstnanců a zmrazení náboru. Trumpovo krácení financování představuje odklon od dřívější praxe, kdy vyšetřování ministerstvem školství končilo většinou dobrovolnými dohodami a finanční pokuty byly vzácné a mnohem nižší.
I v roce 2025, který je poznamenaný eskalací globálních konfliktů, zpřísněnou ochranou hranic a obchodním napětím, zůstává mír vzácnou komoditou. Podle Globálního indexu míru (GPI) 2025, který sestavuje Institut pro ekonomiku a mír, dosáhl počet státních konfliktů nejvyšší úrovně od druhé světové války, přičemž jen letos propukly tři nové. Mnoho států reaguje zvýšenou militarizací.
Každý ví, že klíčem k dlouhému a zdravému životu je správná strava a dostatek pohybu. Ale co dělat, když jednoduše nemáte čas na hodiny v posilovně nebo na denní metu deseti tisíc kroků? Dobrou zprávou je, že zvýšením intenzity každodenních činností lze dosáhnout obrovských zdravotních přínosů. Mějte na mysli například rychlý výšlap schodů, rychlou chůzi po domě při vyřizování věcí nebo intenzivnější hraní si s dětmi či domácími mazlíčky.
Dva dny po skonu Patrika Hezuckého, oblíbeného hlasu z rádia Evropa 2, se jeho žena Nikola rozhodla sdílet veřejnosti detaily ohledně jeho zdravotního stavu. Zdravotní komplikace moderátora byly až doposud zahaleny přísným tajemstvím. Nikola na sociálních sítích popsala, jak se život jejich rodiny po náhlé diagnóze radikálně změnil.
Nepřátelské špionážní agentury se v současnosti zaměřují na pronikání do západních univerzit a soukromých společností stejně intenzivně, jako se zaměřují na vládní instituce. Toto varování zaznělo od Davida Vigneaulta, bývalého šéfa kanadské zpravodajské služby. Vigneault konkrétně upozornil na „průmyslově rozsáhlé“ pokusy Číny o krádež nových technologií, což podle něj vyžaduje zvýšenou ostražitost akademiků.
Prezident USA Donald Trump, který neustále tlačí na odstoupení venezuelského prezidenta Nicoláse Madura a vyhrožuje vojenskou akcí, opakovaně obviňuje jihoamerického vůdce ze dvou problémů: drog a migrantů. Trump sice tvrdí, že Venezuela „vyhodila do naší země statisíce lidí z vězení“, neexistují o však žádné důkazy.
V Asii se po sérii neobvyklých bouří a klimatickém chaosu dramaticky zvýšil počet obětí, který přesáhl 1 700 lidí. Když klimatolog Fredolin Tangang na svém počítači koncem listopadu pozoroval, jak se nad Asií formují hned tři tropické bouře současně, jeho myšlenky zabloudily k filmu Den poté. I když filmové události přesahují realitu, formace, kterou viděl na obrazovce, ho znepokojila.
Evropané by se měli přestat pouze táhnout za Donaldem Trumpem a místo toho by měli navrhnout vlastní mírový plán pro Ukrajinu. To je názor eurokomisaře pro obranu, Andriuse Kubiliuse, který ho sdělil serveru Politico. Evropská unie „musí být nezávislá nebo alespoň připravená být silná v geopolitickém vývoji,“ uvedl Kubilius. Dále dodal, že to zahrnuje také to, aby měla vlastní plány, jak dosáhnout míru na Ukrajině, a aby je mohla projednávat se svými transatlantickými partnery.
Útoky izraelských osadníků na Palestince na Západním břehu dosáhly historického maxima. Oběti, izraelští aktivisté a skupiny pro lidská práva tvrdí, že navzdory tvrzení Izraele, že jde pouze o činy několika radikálů, státem podporovaný systém chrání a umožňuje těmto pachatelům jednat.
Třídenní rozhovory mezi ukrajinskými a americkými představiteli, které proběhly na Floridě v Miami, neskončily do sobotního večera žádným zjevným průlomem. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj nicméně řekl, že se připojil ke svým vyjednavačům při „velmi věcném a konstruktivním“ telefonátu s americkými vyslanci Stevem Witkoffem a Jaredem Kushnerem.
Zpráva o pátečním úmrtí moderátora Patrika Hezuckého ve věku 55 let hluboce zasáhla nespočet jeho příznivců. Lidé okamžitě začali spontánně směřovat k budově rádia Evropa 2 v Praze, kde Hezucký strávil většinu své profesní kariéry, aby zde vyjádřili svůj zármutek a vděčnost. Tímto způsobem vzniklo před sídlem stanice improvizované pietní místo.
Spojené státy čelí znepokojivému zvratu v trendu snižování emisí. Administrace prezidenta Trumpa uvolňuje pravidla pro znečištění z uhelných elektráren, zatímco energetické společnosti po celé zemi ruší plány na jejich uzavření. Důvodem je masivní poptávka po elektřině generovaná boomem datových center pro umělou inteligenci (AI). Kombinace těchto dvou faktorů by podle webu Politico mohla mít dramatické dopady na růst teplot a zdraví obyvatel žijících v blízkosti elektráren.
Obyvatelé starobylého ukrajinského města Černihiv, které je proslulé svými středověkými katedrálami, se potýkají s rozsáhlými výpadky elektřiny a krutým chladem. Tyto problémy jsou přímým důsledkem intenzivních ruských útoků. Místní obyvatelka Valentina Ivanivna ukázala novou čelovku, kterou dostala od vnuka, a používá ji většinu večerů při domácích pracích, jako je mytí nádobí nebo vaření. Vysvětlila, že bez elektřiny se nedá nic naplánovat, což je velmi stresující a vyčerpávající, jelikož ani pozvat lidi na čaj je nemožné, protože nefunguje rychlovarná konvice.