Prezident Donald Trump v úterý prohlásil, že jeho administrativa dospěla k dohodě s Harvardovou univerzitou. Urovnání sporu mezi federální vládou a univerzitou by mělo školu vyjít na 500 milionů dolarů. Trump novinářům v Oválné pracovně sdělil, že ministryně školství Linda McMahon dotahuje poslední detaily.
Součástí dohody má být také to, že Harvard zřídí odborné školy. Tyto instituce by měly podle prezidenta vyučovat obory jako umělá inteligence, strojírenství a další profese. Zůstalo však nejasné, zda je Harvard připraven urovnání sporu oficiálně oznámit, a jaké přesné podmínky kromě finanční částky Trump zmiňoval. Prezident přitom zdůraznil, že dohoda ještě není potvrzena na papíře. Harvard se k jeho výrokům okamžitě nevyjádřil.
Zpráva přichází po měsících obvinění, že univerzita v Cambridge porušila federální zákon o občanských právech. Trump tvrdil, že Harvard nedostatečně řešil antisemitismus ve vztahu k židovským a izraelským studentům. V reakci na to prezident snížil federální financování a pokusil se univerzitě zakázat přijímat zahraniční studenty. Již dříve Trump požadoval minimálně 500 milionů dolarů jako podmínku pro obnovení miliardových federálních grantů.
Před pouhým měsícem přitom federální soudkyně Allison Burroughs v Bostonu rozhodla, že Trumpova administrativa nezákonně ukončila dotace pro Harvard ve výši zhruba 2,2 miliardy dolarů. Univerzitě tak už nemohlo být dále kráceno financování výzkumu. Toto rozhodnutí bylo pro Harvard, který se v konfliktu s Bílým domem držel velmi neústupně, významným právním vítězstvím.
Trumpova administrativa hrozila univerzitám a školám zastavením federálních fondů kvůli různým otázkám. Jednalo se například o propalestinské protesty proti válce Izraele v Gaze, ale i o klimatické iniciativy nebo politiku týkající se transgenderových osob a praxe v oblasti rozmanitosti, rovnosti a inkluze. Přesto Trump dotlačil Harvard k mnohem vyšší částce, než jakou souhlasila zaplatit Kolumbijská univerzita (200 milionů dolarů) či Brownova univerzita (50 milionů dolarů) v rámci dřívějších urovnání sporů.
Zastánci lidských práv vyjádřili obavy ohledně svobody projevu, soukromí a akademické svobody v souvislosti s vládními šetřeními na univerzitách. Trump tvrdil, že univerzity jako Harvard povolily projevování antisemitismu během protestů. Na druhé straně propalestinští protestující, včetně některých židovských skupin, namítají, že vláda nesprávně ztotožňuje kritiku Izraele s antisemitismem. Vláda dosud neoznámila žádné vyšetřování týkající se islamofobie.
Harvard již dříve uvedl, že židovští i muslimští studenti na škole čelili bigotnosti a zneužívání během války v Gaze. Prezident Harvardu, Alan Garber, se v minulosti nechal slyšet, že různé federální kroky mohou univerzitu připravit o téměř jednu miliardu dolarů ročně, což by vedlo k propouštění zaměstnanců a zmrazení náboru. Trumpovo krácení financování představuje odklon od dřívější praxe, kdy vyšetřování ministerstvem školství končilo většinou dobrovolnými dohodami a finanční pokuty byly vzácné a mnohem nižší.
Bývalý německý ministr hospodářství Robert Habeck varuje, že po znovuzvolení Donalda Trumpa do Bílého domu vstoupil svět do éry, kdy se politickou zbraní stává naprosto vše. Zatímco během ruské invaze na Ukrajinu byla hlavní zbraní energetika, nyní se podle něj útoky vedou skrze cla, technologie a další strategické oblasti.
Počasí bylo v posledních dnech na březen poměrně teplé. Nadcházející víkend by to měl změnit, vyplývá z předpovědiČeského hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). Místy může dokonce napadnout až sedm centimetrů nového sněhu.
Britská královna Camilla v ostře sledovaném projevu pronesla slova, která mohla na posluchače působit jako facka bývalému princi Andrewovi. Manželka krále Karla III. se totiž postavila za ženské oběti sexuálního násilí. Sama před časem přiznala, že byla během dospívání napadena ve vlaku.
Česko si dnes připomíná, jak se stalo členem NATO, z čehož plynou výhody i závazky. Proto se Američané rozhodli reagovat na podobu státního rozpočtu na letošní rok. Washingtonu se nelíbí nedostatečné obranné výdaje.
Tragická událost poznamenala armádní výcvik v Doupovských horách. Při cvičení došlo k úmrtí vojáka, které vyšetřuje Vojenská policie. Její kriminální služba pracuje s verzí, že si zesnulý příslušník armády vzal život sám.
Jedno vyjádření za druhým přichází od pondělního oznámení konce Ornelly Koktové v podcastu s Agátou Hanychovou. Zatím poslední slovo měla druhá jmenovaná, která nabídla svůj pohled na věc. Řešily se zejména peníze.
Americký generál Alex Grynkewich, velitel amerických sil v Evropě a vrchní velitel spojeneckých sil v Evropě (SACEUR), ve čtvrtek před senátním výborem pro ozbrojené složky potvrdil přesun vybraných systémů protivzdušné obrany z Evropy na Blízký východ. Tento strategický krok je přímou reakcí na eskalující válečný konflikt s Íránem. Podle generála byly tyto kapacity využity k posílení obrany některých spojenců v rámci NATO ve východním Středomoří.
Navzdory intenzivnímu bombardování a likvidaci desítek vysoce postavených představitelů režimu včetně nejvyššího duchovního vůdce se íránský vládní aparát nezhroutil. Podle informací amerických tajných služeb, které získala stanice CNN, nevykazuje Teherán ani po necelých dvou týdnech války žádné známky bezprostředního rozpadu. Režim si i přes citelné oslabení raketových kapacit nadále udržuje pevnou kontrolu nad mocenskými strukturami v zemi.
Modžtaba Chameneí, který nedávno stanul v čele Íránu, přerušil mlčení svým premiérovým oficiálním projevem. K veřejnosti však nepromluvil osobně; jeho slova přednesl hlasatel státní televize za doprovodu statických snímků. Tento neobvyklý formát jen přiživil dohady o tom, že nový vůdce mohl utrpět vážná zranění během úvodních fází současného válečného konfliktu.
Válečný konflikt mezi Spojenými státy, Izraelem a Íránem, který trvá již dva týdny, vystavuje íránské obyvatelstvo extrémnímu tlaku. Poté, co americké nálety stály život nejvyššího duchovního vůdce Alího Chameneího, vyzval prezident Donald Trump Íránce k převzetí moci do vlastních rukou. Podle jeho slov jde o jedinečnou příležitost pro celé generace, jak změnit směřování země. Reakce režimu v Teheránu na sebe však nenechala dlouho čekat a v ulicích měst se množí ozbrojené hlídky i přímé hrozby likvidací.
Írán v posledních dnech výrazně stupňuje napětí na Blízkém východě cílenými útoky na námořní dopravu v oblasti Perského zálivu. Přestože Spojené státy a Izrael mají nad Teheránem vojenskou i finanční převahu, Islámská republika využívá svou největší strategickou výhodu – kontrolu nad Hormuzským průlivem. Touto úzkou vodní cestou přitom protéká přibližně pětina veškerých světových dodávek ropy.
Evropská unie se chystá k ráznému kroku proti zneužívání umělé inteligence. Podle návrhů, které získal server Politico, hodlá Brusel zakázat aplikace a systémy schopné generovat sexuálně explicitní deepfaky reálných osob. Tato legislativní iniciativa reaguje na nedávný skandál kolem nástroje Grok na sociální síti X, který uživatelům umožnil vytvářet miliony kompromitujících snímků bez souhlasu dotčených lidí.