Reakce Hamásu na mírový plán pro Gazu, který v pondělí představil prezident Donald Trump spolu s izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem, se očekává až za několik dní. Katarští vyjednavači uvedli, že vedoucí představitelé Hamásu slíbili, že 20bodový plán prostudují „zodpovědně“. Dnes jsou v plánu další jednání s vyjednavači Hamásu a tureckými představiteli.
Plán počítá s okamžitým zastavením vojenských operací a propuštěním rukojmích držených Hamásem do 72 hodin od podpisu dohody. Dále navrhuje postupné stažení izraelských jednotek z Pásma Gazy. Jedním z klíčových požadavků je také odzbrojení Hamásu, což tato skupina v minulosti odmítla s výjimkou podmínky, že dojde k vytvoření svrchovaného palestinského státu.
Navzdory návrhu na "důvěryhodnou cestu" k palestinské státnosti (pokud budou splněny určité reformní podmínky), vzkaz izraelského premiéra může přidat na výhradách Hamásu. Benjamin Netanjahu krátce po tiskové konferenci v Bílém domě zveřejnil video v hebrejštině, kde zdůraznil, že izraelská armáda zůstane ve většině Gazy. Tím podtrhl, že Izrael bude nadále „silou vzdorovat“ vzniku palestinského státu.
Výzvy pro izraelského lídra dokládá i kritika ze strany jeho vlastní koalice. Klíčový ministr krajní pravice Bezalel Smotrich plán odmítl a nazval jej „hlasitým diplomatickým selháním“.
Podle mapy, kterou zveřejnil Bílý dům, by počáteční stažení armády znamenalo, že 55 % Gazy zůstane nadále okupováno izraelskými silami. Druhá fáze by zanechala okupovaných asi 40 % a poslední fáze, která by vytvořila „bezpečnostní nárazníkovou zónu“, by ponechala pod kontrolou izraelské armády přibližně 15 % území Gazy. Plán uvádí, že tato „bezpečnostní přítomnost“ setrvá, dokud nebude Pásmo „řádně zabezpečeno“ před obnovenou teroristickou hrozbou, ačkoli není jasné, kdo o tomto stavu bude rozhodovat.
Mezinárodní podpora pro Trumpův mírový plán je sice široká, včetně společného prohlášení osmi arabských a muslimských zemí, avšak historická zkušenost ukazuje, že ani mezinárodní tlak a podpora, zejména ze strany USA, není pro dosažení míru v regionu dostatečná. Diplomaté často připomínají, že dohody o příměří a mírová ujednání jsou dlouhodobé procesy, nikoliv jednorázové události. Vyžaduje to neustálé úsilí a páky k tomu, aby obě strany setrvaly na správné cestě.
Pro úspěch mírového plánu je klíčové, aby vedení Izraele a Hamásu dospělo k přesvědčení, že ukončení konfliktu lépe slouží jejich cílům, což v tuto chvíli není zaručeno. Stejně tak je nejisté, zda si Donald Trump udrží strategickou trpělivost, která je pro udržení míru nezbytná. I kdyby byla dohoda podepsána, musela by odolat pokušení zhroucení kvůli nedořešeným detailům.
Mezitím izraelská armáda pokračuje v bojích, když ohlásila „přesné údery“ na město Gaza a zásah více než 160 cílů po celém Pásmu Gazy. Naděje na mír je velká mezi Izraelci, kteří plán vítají, avšak panuje u nich pochybnost ohledně skutečné reakce Hamásu. Palestinci na Západním břehu volají po konkrétních krocích, nikoli jen po slovech. Analytici se shodují, že ačkoli je Trumpův plán významným krokem, čelí zásadním překážkám.
Ruský prezident Vladimir Putin se příští týden setká s americkým mírovým vyjednavačem Steven Witkoffem, potvrdil Kreml. Moskva zároveň odsoudila ukrajinský útok na ropné tankery v Černém moři. Při námořní operaci byly zasaženy dvě lodě, které jsou považovány za součást ruské stínové flotily.
Letos už Lenku Filipovou na pódiích neuvidíme, ale po vážném úrazu si fanoušci - i s ohledem na její věk - nemohli být jistí, že se ještě ke koncertování vrátí. Nyní ale přišly dobré zprávy z okolí populární hudebnice.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu se rozhodl požádat prezidenta Jicchaka Herzoga o milost. Informovala o tom britská stanice BBC. Netanjahu, který už několik let čelí obviněním v korupčních kauzách, řekl, že milost by pomohla ke sjednocení izraelského národa.
Lucie Bílá se během posledního listopadového víkendu konečně odhodlala a prozradila, jaká polízanice potkala ji a především jejího partnera Radka Filipiho. Svalovec musel náhle podstoupit vážný operační zákrok. Všechno naštěstí dobře dopadlo.
Pravděpodobný příští premiér Andrej Babiš (ANO) nařkl končícího ministra zahraničí Jana Lipavského z toho, že na ministerstvu zašantročil jeho fotku ze setkání se současným šéfem Bílého domu Donaldem Trumpem. Lipavský to odmítl a vyzval Babiše, aby se omluvil.
Právě dnes začíná letošní advent a do Vánoc nezbývá ani měsíc. Meteorologové se proto rozhodli lidem nastínit, jak velká je pravděpodobnost, že právě tam, kde žijí, budou svátky bílé, tedy se sněhovou pokrývkou.
Zúčtování s bývalým princem Andrewem nabírá ve Velké Británii na obrátkách. Zástupci města v severoirském hrabství Antrim rozhodli o přejmenování ulice, která nesla princovo jméno téměř 40 let. Upozornila na to BBC.
Karla Šípa všichni známe zejména jako televizního baviče a moderátora. Pokud ho máte rádi, možná vás jen několik týdnů před Vánocemi potěší informace, že napsal další knížku. Tentokrát je jiná, jak zdůrazňuje on sám.
Venezuela reagovala na vyjádření amerického prezidenta Donalda Trumpa, který prohlásil vzdušný prostor nad jihoamerickou zemí za zcela uzavřený. Ministerstvo zahraničí označilo jeho slova za další extravagantní, nelegální a neospravedlnitelnou agresi proti venezuelskému lidu, uvedla BBC.
Ivana Gottová udělala letos velké rozhodnutí, když ukončila projekt muzea v manželově vile na pražské Bertramce. Komentovala to pouze jednou, pak se stáhla do ústraní. Dala tak prostor mnoha spekulacím. Nyní promluvil rodinný přítel Gottových a nabídl pohled do duše vdovy.
Motoristé trvají na vládním angažmá poslance Filipa Turka, který by se podle posledního návrhu měl nakonec stát ministrem životního prostředí. Předseda strany Petr Macinka v pořadu Za pět minut dvanáct na televizi Nova řekl, že neexistují důvody, které by bránily jmenování Turka do funkce.
Miloš Zeman v listopadu plnil stránky médií, protože ležel v jedné z pražských nemocnic. Dokonce se podrobil operaci. Nyní vyšlo najevo, že není jediným členem rodiny, který se potýká se zdravotními problémy.