Francouzská národní krevní služba oznámila, že neznámí hackeři pronikli do řídicích systémů a nebezpečně zvýšili teploty ve třech chladicích skladech uchovávajících zásadní krevní produkty. Tento incident, který se odehrál v noci na pondělí, představuje další eskalaci probíhající vlny kybernetických útoků na chladicí zařízení a mrazicí boxy napříč celou Evropou.
Napadené chladicí sklady provozují externí dodavatelé francouzské transfuzní služby EFS, která zajišťuje odběr, testování a distribuci krve, plazmy a krevních destiček pro více než devatenáct set nemocnic po celé zemi. Útočníci v zařízeních nastavili teplotní a odmrazovací prahy na velmi vysoké hodnoty. Včasný zásah poplašných systémů však umožnil technikům zasáhnout dříve, než došlo k znehodnocení uložených produktů.
V ohrožených prostorách se nacházely například vaky s plazmou určené pro transfuzní účely a výrobu léků, které ročně pomáhají více než milionu pacientů. Dotčené produkty byly po odhalení incidentu neprodleně přemístěny na jiná bezpečná místa. Vedení krevní služby o celé události okamžitě informovalo francouzské ministerstvo zdravotnictví i národní kybernetickou agenturu ANSSI a zároveň zpřísnilo dohled nad všemi svými zařízeními.
Útok na krevní sklady se odehrál v době, kdy teploty v chladničkách a mrazácích supermarketů v téměř desítce evropských zemí prudce vzrostly až na padesát stupňů Celsia, což způsobilo milionové škody na potravinách. Po nedělních a pondělních problémech v Belgii, Estonsku, Irsku, Finsku, Lucembursku, Nizozemsku a Švédsku zasáhla tato vlna v úterý také maloobchodníky v Itálii, Německu, Rumunsku a ve Spojeném království.
Francouzští vyšetřovatelé se zabývají také dřívější vlnou útoků z minulého měsíce, během níž hackeři ovládli chladicí jednotky v sedmi stech supermarketech po celé zemi. Regionální pobočka francouzské banky Crédit Mutuel navíc ve středu potvrdila, že se rovněž stala obětí kybernetického úderu. Podobné incidenty byly hlášeny již v srpnu ze Spojených států, kde americký Pentagon vyšetřuje záhadné poruchy chlazení na nejméně šesti vojenských základnách.
V reakci na rostoucí počet incidentů uspořádala italská vláda nouzová jednání s představiteli zpravodajských služeb. Mluvčí Evropské unie Thomas Regnier uvedl, že unijní instituce vedou naléhavé rozhovory s vnitrostátními úřady s cílem formulovat společnou a kolektivní reakci. Podle jeho vyjádření nejde o ojedinělé incidenty, a proto musí být členské státy připraveny na podobné kybernetické hrozby.
Odborníci upozorňují, že stále větší množství komerčních chladicích systémů lze monitorovat a ovládat na dálku prostřednictvím internetu. Pokud provozovatelé neprovádějí pravidelné aktualizace a opravy zranitelností, zůstává software otevřený útokům zvenčí. Žádná skupina se prozatím k útokům nepřihlásila a motivace pachatelů zůstává oficiálně neznámá.
Někteří bezpečnostní experti a úřady vyjadřují obavy, že by tyto incidenty mohly souviset s vládou sponzorovanými hybridními útoky v kontextu ruské invaze na Ukrajinu. Západní zpravodajské zdroje opakovaně varují, že Moskva vede v Evropě rozsáhlou sabotážní kampaně v různých podobách. Rafe Pilling, ředitel pro analýzu hrozeb v kyberbezpečnostní společnosti Sophos, uvedl, že nejpravděpodobnějšími scénáři zůstává buď státní demonstrace způsobilosti, nebo samostatně jednající hackeři.
Francouzská národní krevní služba oznámila, že neznámí hackeři pronikli do řídicích systémů a nebezpečně zvýšili teploty ve třech chladicích skladech uchovávajících zásadní krevní produkty. Tento incident, který se odehrál v noci na pondělí, představuje další eskalaci probíhající vlny kybernetických útoků na chladicí zařízení a mrazicí boxy napříč celou Evropou.
Britská vláda se oficiálně omluvila ukrajinským dětským uprchlíkům, kterým učitelé v anglických školách doporučovali studium ruštiny v době, kdy v zemi chyběla odpovídající zkouška v ukrajinském jazyce. Oznámení doprovodilo představení vládního financování zcela nové zkoušky GCSE z ukrajinštiny, kterou v západním Londýně představila ministryně školství Georgia Gouldová.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v rozhovoru pro stanici CNN Türk prohlásil, že je připraven setkat se s ruským vůdcem Vladimirem Putinem v Turecku, aby s ním jednal o příměří a ukončení války. Vyjádřil naději, že by uspořádání těchto přímých rozhovorů mohl pomoci zprostředkovat turecký prezident Recep Tayyip Erdoğan. Přímá jednání na prezidentské úrovni označil za nezbytný krok poté, co dosavadní kontakty mezi oběma stranami nedokázaly konflikt ukončit.
Izraelská volební komise oficiálně potvrdila konečné výsledky nedávných parlamentních voleb, které připravily krajně pravicovou koalici premiéra Benjamina Netanjahua o vládní většinu. Komise současně odmítla obvinění z rozsáhlých podvodů a zahraničního vměšování, která šířil úřadující předseda vlády. Tyto výsledky otevírají cestu k sestavení nové vládní koalice pod vedením opozice.
Zahraniční spojenci Spojených států vyjadřují naději, že se po výsledcích nedávných kongresových voleb dočkají určité regulace administrativy prezidenta Donalda Trumpa. Demokratičtí kandidáti dokázali v celostátním měřítku ovládnout Kongres, což vnímají představitelé mnoha zemí jako zásadní odmítnutí dosavadního směřování vládní politiky. Tento politický obrat by mohl podle diplomatů zmírnit tlak spojený s dosavadními kroky Washingtonu v oblasti mezinárodních vztahů.
Demokraté dosáhli v letošních kongresových volbách zásadního triumfu, když podle konečných projekcí ovládli Senát i Sněmovnu reprezentantů. Získali tak plnou kontrolu nad americkým Kongresem po zbytek druhého funkčního období prezidenta Donalda Trumpa. Tyto výsledky přinesly opoziční straně řadu důvodů k oslavám a pro republikány znamenaly hluboké zklamání. Volby se tak zapsaly do historie jako jeden z nejvýraznějších politických otřesů posledních let.
Demokraté dosáhli v letošních amerických kongresových volbách historického triumfu a převzali kontrolu nad oběma komorami Kongresu. Rozsáhlá porážka republikánů je politickými analytiky vnímána jako ostré odmítnutí dvouletého působení prezidenta Donalda Trumpa v Bílém domě. Podle nově zveřejněných analýz BBC vedlo k tomuto politickému obratu hned několik klíčových faktorů včetně ekonomických potíží a zahraničních konfliktů.
Evropská komise připravuje obezřetný harmonogram pro přístupové rozhovory Ukrajiny k Evropské unii, který stanovuje omezené cíle pro pokrok v roce 2027 a vyhýbá se jakémukoli datu členství. Podle dokumentu získaného serverem Politico musí Kyjev urychleně a výrazně pokročit v reformách právního státu. Splnění těchto klíčových požadavků v první polovině roku 2027 je nezbytnou podmínkou pro předběžné uzavření rozhovorů v jednotlivých oblastech.
Brusel by mohl projevit flexibilitu a umožnit Velké Británii setrvat mimo jednotnou měnu euro a schengenský prostor v případě, že by se země rozhodla znovu požádat o členství v Evropské unii. Tuto informaci poskytli webu Politico pod podmínkou anonymity dva unijní úředníci obeznámení s přístupem evropského bloku. Případná úleva od těchto povinností by představovala významnou podporu pro ambice britského premiéra Andyho Burnhama.
Severoatlantická aliance umožní Ukrajině nakupovat zbraně, munici a vojenské vybavení prostřednictvím své centrální agentury pro zadávání zakázek. Tento krok podle deníku Financial Times potenciálně umožní Kyjevu získat obranné dodávky rychleji a za výhodnějších podmínek.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v rozhovoru pro americkou televizi PBS NewsHour uvedl, že zakladatel společnosti SpaceX Elon Musk udržoval na samém počátku ruské plnohodnotné invaze přímé kontakty jak s ním, tak s ruským prezidentem Vladimirem Putinem.
Brazilská vláda představila vůbec první globální harmonogram neboli cestovní mapu pro postupné opouštění fosilních paliv, která má státům po celém světě posloužit jako praktický návod k přerušení závislosti na uhlí, ropě a zemním plynu bez nutnosti čekat na nové technologie či hluboké ekonomické změny.
