Evropská komise připravuje obezřetný harmonogram pro přístupové rozhovory Ukrajiny k Evropské unii, který stanovuje omezené cíle pro pokrok v roce 2027 a vyhýbá se jakémukoli datu členství. Podle dokumentu získaného serverem Politico musí Kyjev urychleně a výrazně pokročit v reformách právního státu. Splnění těchto klíčových požadavků v první polovině roku 2027 je nezbytnou podmínkou pro předběžné uzavření rozhovorů v jednotlivých oblastech.
Tento materiál je součástí rozšířeného balíčku Evropské komise a identifikuje sedm politických oblastí, v nichž by Ukrajina mohla příští rok dokončit předběžná jednání. Současně dokument poukazuje na to, kolik práce ještě Kyjev před vstupem do unie čeká a jak obtížné je provádět nezbytné reformy za probíhající války. Evropská unie se snaží přiblížit Ukrajinu svým institucím, aby zajistila její budoucí stabilitu a ztížila případnou novou agresi.
Zveřejněný plán také odráží rostoucí rozdíl mezi tempem Ukrajiny a Moldavska, jejichž integrační procesy dosud postupovaly paralelně. Moldavsko je nyní v pozici, kdy může dosáhnout podstatně rychlejšího pokroku, což otevírá reálnou možnost rozdělení obou kandidátských zemí. Zatímco u Ukrajiny se počítá s pokrokem v sedmi oblastech, Moldavsko by mohlo dokončit rozhovory ve více než dvaceti oblastech.
Ukrajina podala oficiální přihlášku ke vstupu do unie koncem února roku 2022, pouhé čtyři dny po zahájení plnohodnotné ruské invaze. Status kandidátské země získaly Ukrajina a Moldavsko společně v červnu téhož roku a formální přístupové rozhovory zahájily v červnu 2024. Od té doby Kyjev dokončil podrobnou analýzu srovnání svých zákonů s unijními předpisy a otevřel jednání v několika hlavních oblastech.
Proces přistoupení vyžaduje, aby kandidátské státy uvedly svou legislativu a instituce do souladu s evropskými standardy ve 35 vyjednávacích kapitolách. Evropská komise v harmonogramu specifikuje, že Ukrajina může v roce 2027 předběžně uzavřít kapitoly jako vzdělávání a kultura, duševní vlastnictví či zaměstnanost. V druhé polovině roku by mohly následovat průmyslová politika, výzkum, vnější vztahy a společná zahraniční a bezpečnostní politika.
Reformační proces je však značně složitý a vyžaduje rozsáhlé konzultace, čas i administrativní zdroje. Válka na Ukrajině klade na tamní vládu a parlament mimořádné nároky v době, kdy se snaží schvalovat a prosazovat požadovanou legislativu. Evropská unie proto vytvořila speciální pracovní skupinu, která má ukrajinským úřadům poskytnout dodatečnou odbornou i technickou podporu.
Dokument se pečlivě vyhýbá stanovení konečného data pro uzavření přístupových rozhovorů, což odpovídá opatrnému přístupu k dalším kandidátům. Výjimkou je Černá Hora, u které se jako cíl pro podpis přístupové smlouvy uvádí červen 2027. Ukrajinský plán je popsán jako živý dokument, který lze aktualizovat podle skutečného postupu reforem.
Přijetí země, která stále vede existenciální válku, s sebou nese řadu komplexních bezpečnostních a územních otázek. To se týká také závazků vyplývajících z ustanovení o vzájemné pomoci mezi členskými státy unie. Evropská komise současně usiluje o to, aby do konce roku 2026 začala jednání o dvou zbývajících zablokovaných oblastech, které se týkají zelené agendy, zemědělství a soudržnosti.
Vědci v nové zprávě prezentované na COP31 varují, že pravděpodobnost extrémních lesních požárů v roce 2025 byla třikrát vyšší kvůli klimatickým změnám způsobeným člověkem. Zpráva nazvaná State of Wildfires poukazuje na to, že lidský vliv a rychle se měnící klima činí nejzávažnější požáry v Kanadě, v Chile a v jihoevropském Středomoří mnohem četnějšími, intenzivnějšími, nákladnějšími a smrtelnějšími.
Ukrajina usiluje o dlouhodobou západní finanční podporu, která by po skončení válečného konfliktu umožnila udržet armádu o síle 800 tisíc příslušníků po dobu nejméně deseti let jako účinný odstrašující prostředek proti možné budoucí agresi. Tento požadavek zazněl během probíhajících třístranných jednání v Abú Zabí, kde se zástupci Ukrajiny, Ruska a Spojených států věnují nejen otázkám příměří, ale také budoucí bezpečnostní architekturě celého evropského kontinentu.
První švédské víceúčelové stíhací letouny Saab JAS 39 Gripen by měly dorazit na Ukrajinu na začátku příštího roku, konkrétně v lednu nebo v únoru 2027. Očekávaný termín dodávky oznámil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj během svého úterního setkání s novináři.
Zatímco do turecké Antalye přicházejí světoví lídři na nadcházející summit OSN o klimatu známý jako COP31, osud hlavní vlajkové iniciativy celé konference zůstává prozatím v nejistotě. Turečtí hostitelé uspořádali ministerské setkání s cílem představit počáteční podporu pro ambiciózní cíl zvýšit podíl elektřiny na celkové globální spotřebě energie na pětatřicet procent do roku 2035, což je záměr označovaný jako 35:35.
Americký expert a pracovník Hudsongova institutu Ludovic Hood upozorňuje ve svém komentáři pro National Interest na to, že plán pro poválečnou Gazu známý jako Rada míru čelí vážnému riziku kvůli časovému omezení spojenému s mandátem administrativy amerického prezidenta Donalda Trumpa. Podle jeho vyjádření je nutné tuto iniciativu včas propojit s trvalejším rámcem OSN, jinak projektu hrozí ztráta legitimity a postupný zánik.
Bývalý náčelník generálního štábu izraelské armády a předseda strany Jašar Gadi Eisenkot převzal od prezidenta Jicchaka Herzoga oficiální pověření k sestavení nové vlády a zahájil jednání s možnými koaličními partnery. Šestašedesátiletý politik, který dostal od hlavy státu lhůtu dvaceti osmi dnů, při té příležitosti varoval, že dosavadní premiér Benjamin Netanjahu přivedl zemi do hluboké krize a že se Izrael nachází v kritickém bodě, odkud může být cesta zpět již ztracena.
Americký ministr obrany Pete Hegseth bojuje o své politické přežití v době, kdy v Kongresu začínají oficiální procedury směřující k jeho ústavní obžalobě. Šéf Pentagonu vystoupil na úterní tiskové konferenci, kde ostře odmítl snahy o své odvolání. Svým vystoupením vyslal jasný signál veřejnosti i politickým špičkám.
První létající auta v Číně by mohla být veřejnosti dostupná již v průběhu příštího léta, jak na technologickém summitu Web Summit v Lisabonu oznámil šéf čínské společnosti XPeng Deli Zhao. Tento dvoumístný nízkoletový prostředek s funkcí autopilota, jehož cena se pohybuje kolem tří set tisíc dolarů, má být ve druhé polovině roku 2027 připraven pro rekreační využití ve venkovských oblastech a pro potřeby záchranných služeb.
První den třístranných rozhovorů mezi Ruskem, Ukrajinou a Spojenými státy ve Spojených arabských emirátech skončil po čtyřech hodinách vzájemných jednání. Americký ministr zahraničí Marco Rubio označil tato setkání za velmi produktivní, ačkoliv současně upozornil, že před všemi zúčastněnými stranami stojí ještě velký kus práce.
Na pozadí mírových rozhovorů zprostředkovaných Spojenými státy stupňuje Rusko své útoky na ukrajinskou energetickou infrastrukturu a hospodářství, čímž zemi vystavuje dosud nejtěžší zkoušce od začátku konfliktu. Nezávislý vyšetřovací panel Organizace spojených národů nedávno dospěl k závěru, že úmyslné útoky na civilní a životně důležité energetické systémy naplňují skutkovou podstatu válečných zločinů a zločinů proti lidskosti.
Celosvětové emise uhlíku v roce 2026 podle nových zjištění vědců stagnují, což souvisí s prudkým růstem cen ropy a plynu po válce v Íránu. Tyto vysoké ceny přiměly lidi k hledání alternativ a k odklonu od tradičních fosilních paliv. Zpráva přináší nový pohled na vývoj v oblasti životního prostředí během probíhajícího roku.
Generální tajemník Organizace spojených národů António Guterres vyzval na probíhající klimatické konferenci COP31 v turecké Antalyi hostitelskou zemi a Austrálii k tomu, aby pokračovaly v rozvoji plánu na postupný přechod od fosilních paliv.