Kvůli obrovskému hejnu medúz, které se dostalo do chladicího systému, musely být ve francouzské jaderné elektrárně v Gravelines dočasně odstaveny reaktory. Provozovatel elektrárny, společnost EDF, uvedl, že k incidentu došlo v neděli pozdě večer.
Zastavení provozu zasáhlo čtyři ze šesti reaktorů, přičemž zbylé dva byly v té době odstaveny z důvodu plánované údržby. Tím pádem celá elektrárna, jedna z největších v zemi, dočasně přerušila výrobu elektřiny.
Elektrárna, která se nachází na severu Francie mezi městy Dunkerk a Calais, používá k chlazení vodu z kanálu napojeného na Severní moře. Medúzy, které se dostaly do filtračních bubnů čerpacích stanic, je zcela ucpaly, což vedlo k automatickému odstavení reaktorů číslo 2, 3 a 4. Po několika hodinách následoval i reaktor číslo 6. Podle společnosti EDF nebyla bezpečnost zařízení, zaměstnanců ani životního prostředí ohrožena.
Výskyt velkých hejn medúz v oblasti se v posledních letech zvyšuje. Odborníci to dávají do souvislosti s rostoucí teplotou mořské vody, a to kvůli globálnímu oteplování. Podle Dereka Wrighta, konzultanta v oboru mořské biologie, se v teplejší vodě medúzy množí rychleji.
Medúzy se navíc mohou šířit po celém světě, když se dostanou do nádrží lodí a jsou vyplaveny v jiném přístavu. To je jeden z důvodů, proč byla v Severním moři v roce 2020 poprvé spatřena invazivní medúza Měsíčnice asijská (Aurelia sp.), která původně pochází ze severního Pacifiku.
Tento druh medúzy, který upřednostňuje klidné vody, jako jsou přístavy a kanály, způsobil podobné problémy už v minulosti, a to například v jaderných elektrárnách v Číně, Japonsku a Indii.
Přestože jsou jaderné elektrárny často prezentovány jako „čistý“ zdroj energie, podobné incidenty ukazují na nečekané důsledky, jako je například tepelné znečištění, které ovlivňuje reprodukci mořských organismů. Medúzy z invazivního druhu nejsou považovány za nebezpečné, protože nemají jedovatá žahavá chapadla.
Americký prezident Donald Trump vyjádřil zájem setkat se se severokorejským vůdcem Kim Čong-unem a je otevřený dalším obchodním jednáním s Jižní Koreou. Svá prohlášení pronesl během návštěvy jihokorejského prezidenta I Če-mjonga v Bílém domě.
Jedním z nejdiskutovanějších témat v Indii se stal osud zhruba milionu toulavých psů. Po několika vážných případech napadení, které skončily i smrtí, rozhodl indický Nejvyšší soud, že toulaví psi v Dillí ztratí právo se volně pohybovat po ulicích a budou umístěni do útulků. Toto rozhodnutí vyvolalo velkou vlnu paniky mezi milovníky zvířat a organizacemi na ochranu zvířat, které argumentovaly, že indická metropole nemá dostatečnou infrastrukturu, aby se o takové množství zvířat postarala.
Dle nové studie může opakovaná expozice vlnám veder urychlovat stárnutí. Vědci to přirovnávají k dopadům kouření, konzumace alkoholu nebo nezdravého životního stylu. Vzhledem k tomu, že vlny veder jsou kvůli klimatické krizi stále častější, mohou mít dlouhodobé následky na zdraví miliard lidí.
Jak Rusko posiluje svou válečnou mašinérii na východní Ukrajině, daleko za frontovou linií probíhá další ofenziva. Rusko zintenzivňuje noční útoky drony na ukrajinská města a civilní infrastrukturu. Masivní výroba těchto zbraní neustále zvyšuje intenzitu těchto útoků.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu nařídil okamžité zahájení jednání o propuštění všech rukojmích. Jednání mají proběhnout za podmínek, které jsou pro Izrael přijatelné. Podle Netanjahua je cílem dohody ukončit válku v Gaze.
Obchodní vztahy mezi Evropou a Spojenými státy jsou v posledních letech velmi křehké. EU se ocitla v obtížné situaci, kdy se snaží udržet si dobré vztahy s americkým prezidentem Donaldem Trumpem a zároveň si zachovat pověst zastánce mezinárodních obchodních pravidel. Nedávno uzavřená dohoda o clech na Trumpově skotském golfovém hřišti ukázala, jak moc je EU ochotna ustoupit, aby si udržela přízeň amerického prezidenta.
Stelios Boutaris, vinař ze severního Řecka a ostrova Santorini, prohlašuje, že nehodlá měnit povolání. Zároveň však připouští, že způsob hospodaření, který praktikovali jeho otcové, už není možný. Klimatická krize vystavuje producenty napříč Středomořím obrovskému tlaku.
V evropské krajině se něco mění. Tam, kde ještě nedávno stála dřevěná oplocení, se začínají stavět mohutné, novodobé zdi. Evropa na svých východních hranicích opět buduje bariéry, ale tentokrát v obráceném gardu než dříve.
Během oslav 34. výročí získání nezávislosti Ukrajiny poslal americký prezident Donald Trump dopis na podporu ukrajinského lidu. V dopise vyjádřil obdiv k jejich odvaze a víru v jejich budoucnost jako nezávislého státu. Uvedl, že Spojené státy podporují dohodu, která povede k trvalému míru, ukončení krveprolití a ochraně suverenity Ukrajiny.
Přestože je Antarktida často vnímána jako vzdálený a neměnný kontinent, nyní se potýká s náhlými a alarmujícími změnami, které ovlivní celý svět. Nový výzkum publikovaný v časopise Nature ukazuje, že tyto změny už probíhají a v budoucnu se budou pravděpodobně ještě zhoršovat.
I přesto, že ve světě roste počet konfliktů, některé země si dlouhodobě udržují pozici těch nejmírumilovnějších. Globální index míru (GPI) každoročně posuzuje 23 ukazatelů, od probíhajících konfliktů přes vojenské výdaje až po bezpečnost. Do pětice nejbezpečnějších zemí v roce 2025 se zařadily Island, Irsko, Nový Zéland, Rakousko a Singapur.
Ukrajina v poslední době výrazně zintenzivnila útoky na ruská energetická zařízení. Zaměřuje se na rafinerie, čerpací stanice a vlaky převážející pohonné hmoty, což má zasáhnout ruskou válečnou mašinerii, ale také narušit každodenní život v Rusku. Tato taktika se podle CNN vyplácí. V důsledku těchto útoků totiž vystoupaly ceny benzínu v Rusku na rekordní hodnoty, a to i přes vládní zákaz vývozu pohonných hmot.