Boeing vyhrál klíčový kontrakt amerického letectva na vývoj a výrobu stíhačky šesté generace známé jako F-47. Oznámil to prezident Donald Trump, čímž ukončil měsíce spekulací o budoucnosti programu Next Generation Air Dominance (NGAD).
„Na můj pokyn americké letectvo pokračuje ve vývoji první šesté generace stíhaček na světě. Nic jiného se tomu nevyrovná, a bude se jmenovat F-47,“ prohlásil Trump v Bílém domě po boku ministra obrany Petea Hegsetha a náčelníka generálního štábu letectva generála Davida Allvina.
Boeing získal kontrakt poté, co v soutěži porazil Lockheed Martin, který byl posledním konkurentem po odstoupení společnosti Northrop Grumman v loňském roce.
Pro Boeing znamená vítězství velkou vzpruhu. Firma se v posledních letech potýká s finančními problémy a zpožděními u klíčových projektů, včetně tankeru KC-46, cvičného letounu T-7 a nového prezidentského speciálu Air Force One.
„V rámci příprav na tuto misi jsme realizovali největší investici v historii naší obranné divize a jsme připraveni dodat nejpokročilejší a nejinovativnější letoun NGAD,“ uvedl Steve Parker, dočasný generální ředitel obranné sekce Boeingu.
Podrobnosti o letounu F-47 zůstávají utajené, ale očekává se, že nabídne pokročilou stealth technologii, nové senzory a výzbroj. Generál Allvin uvedl, že stroj bude mít „významně delší dolet, vyšší stupeň utajení, lepší udržitelnost a provozní dostupnost než současné páté generace stíhaček“ F-22 a F-35.
F-47 bude také středobodem širšího bojového ekosystému, včetně nových autonomních dronů Collaborative Combat Aircraft, které budou operovat po boku pilotovaných letounů.
Letouny NGAD se testují již od roku 2020 a Trump zdůraznil, že první F-47 vzlétne ještě během jeho druhého funkčního období.
„Je prakticky neviditelný a bude létat s tolika drony, kolik budeme chtít,“ řekl Trump.
Prezident naznačil, že některé spojenecké státy by mohly získat exportní verzi F-47, ale osud tohoto rozhodnutí je v rukou Kongresu.
„Určitým spojencům je budeme prodávat, možná v mírně upravené podobě, o deset procent méně výkonné. Protože kdo ví, jestli nám za pár let zůstanou spojenci,“ uvedl Trump.
Na rozdíl od programu F-35 bude NGAD vyvíjen pod vládní kontrolou, což má usnadnit modernizace a údržbu letounů.
Původně měl být kontrakt přidělen už v roce 2024, ale program byl dočasně pozastaven kvůli rostoucím nákladům. Odhady naznačovaly, že každý letoun NGAD by mohl stát až třikrát více než F-35.
Nicméně Allvin v posledních týdnech Trumpa přesvědčil, že projekt je pro budoucnost americké vzdušné nadvlády klíčový.
„Jsem přesvědčen, že NGAD je nezbytný. To je můj názor a nabízím ho vedení. Vidím, jaký rozdíl tento program přinese,“ řekl Allvin.
Americké letectvo plánuje investovat do programu NGAD v příštích pěti letech 20 miliard dolarů, přičemž celkové náklady se mohou vyšplhat na stovky miliard. Boeing si tak zajistil jednu z nejvýznamnějších vojenských zakázek v historii.
Ruská invaze na Ukrajinu přinesla ruské armádě rostoucí personální ztráty, které podle zpráv z počátku letošního roku překročily hranici jednoho milionu vojáků. Vzhledem k tomu, že se Kreml snaží najít nové zdroje lidské síly a zároveň se vyhnout vyhlášení další velké vlny mobilizace, začíná se v zemi projevovat nový trend v podobě rostoucího náboru žen. Přestože ženy v ruských ozbrojených silách tradičně zastávaly spíše podpůrné funkce, současné náborové kampaně, propaganda na sociálních sítích i zprávy státních médií ukazují, že armáda usiluje o jejich zapojení do operačních rolí, zejména v oblasti obsluhy bezpilotních letounů a dalších technických specializací.
Vojenský konflikt na Ukrajině si od začátku plnohodnotné ruské invaze vyžádal na obou stranách již více než dva miliony padlých, zraněných či pohřešovaných vojáků. Vyplývá to z nové studie amerického Centra pro strategická a mezinárodní studia. Podle zveřejněných odhadů nesou hlavní tíhu ztrát moskevské síly, které zaznamenaly přibližně 1,4 milionu obětí, přičemž počet mrtvých ruských vojáků dosahuje 400 000 až 450 000.
Evropská komise předložila finanční návrh pro vstup Černé Hory do Evropské unie, podle kterého by začlenění této balkánské země v rámci příštího sedmiletého rozpočtového cyklu mělo unijní pokladnu vyjít na tři miliardy eur.
Vedení amerického ministerstva obrany pod vedením ministra Peta Hegsetha provází podle CNN hluboká nedůvěra vůči podřízeným a neustálé prověřování jejich loajality. Tento stav vyvrcholil na začátku dubna, kdy se náčelník generálního štábu armády Randy George pokusil s ministrem osobně setkat. Chtěl s ním projednat narůstající napětí, které vyvolaly Hegsethovy přímé zásahy do kariérního postupu vysokých důstojníků, včetně zablokování povýšení čtyř plukovníků. K plánované schůzce, na které chtěl generál George představit armádní technologické priority, už ale nedošlo, protože byl hned následující den z funkce propuštěn.
Demokraté a organizace na ochranu volebních práv varují, že nedávný projev Donalda Trumpa, ve kterém bez důkazů hovořil o čínském vměšování do voleb v roce 2020, je jasnou snahou připravit půdu pro zpochybnění výsledků listopadových průběžných voleb.
Španělská severoafrická enkláva Ceuta čelí rozsáhlé humanitární a sociální krizi poté, co na její území v posledních dnech přes moře dorazily stovky migrantů ze sousedního Maroka. Místní úřady hlásí zcela naplněné ubytovací kapacity a masivní příliv lidí, kteří obcházejí hraniční zábrany plaváním podél pobřežních vlnolamů. Regionální prezident Juan Jesús Vivas v reakci na překotný vývoj varoval, že situace dosáhla krizového stavu a tamní přijímací střediska již nedokážou čelit náporu nově příchozích.
Reportáž ukrajinsko-amerického novináře Davida Kiričenka z frontové linie pro web Kyiv Post vykresluje drsnou realitu dnešního bojiště, kde prim hrají moderní technologie. Kiričenko strávil několik dní v těsné blízkosti jednotky bezpilotních systémů ukrajinské 110. samostatné mechanizované brigády. Společně s americkým dokumentaristou Ryanem Van Ertem nahlédli přímo do takzvané zóny zabíjení, tedy pásma neustále sledovaného a napadaného drony.
Katastrofální požáry pustošící v těchto dnech rozsáhlé oblasti Španělska a Francie představují podle nejvyšších evropských představitelů zásadní hrozbu pro celou Evropu. Ohňový živel v blízkosti Madridu a Bordeaux již zničil desítky tisíc hektarů porostu a srovnal se zemí stovky obytných domů. Následná evakuace více než tří set tisíc obyvatel se zapsala do historie jako jedna z nejrozsáhlejších záchranných akcí svého druhu na evropském kontinentu.
Omezení konzumace cukru v prvních dvou letech života může podle vědců výrazně přispět k ochraně mozku a snížení rizika vzniku demence v pozdějším věku. Nejnovější zjištění vycházejí z analýzy historických dat z doby ukončení přídělového systému na cukr ve Velké Británii po druhé světové válce. Výzkumníci porovnávali zdravotní stav lidí, kteří vyrůstali v období striktního přídělu sladkostí, s generací narozenou bezprostředně po jeho zrušení.
Vlna ničivých lesních požárů přiměla španělskou vládu k vyhlášení celostátního nouzového stavu v Madridském regionu a v provincii Ávila. Rozsáhlé evakuace a nasazení vojenských pohotovostních jednotek jasně ukázaly, že požáry šířící se do zástavby vyžadují zcela odlišný přístup, než jaký byl v zemi dosud běžný. Ohrožena jsou především území na pomezí přírody a městské infrastruktury, kde se rizika výrazně koncentrují a komplikují jakékoliv záchranné operace.
Technologie zachytávání a ukládání uhlíku (CCS) představuje klíčový pilíř strategie Evropské unie pro dekarbonizaci těžkého průmyslu, jako je výroba cementu, oceli či chemických látek. Tento proces spočívá v oddělení oxidu uhličitého přímo u průmyslových zdrojů, jeho následné přepravě potrubím nebo loděmi a v trvalém uložení do hlubokých geologických struktur. Podle Aktu o průmyslu s nulovými čistými emisemi si Unie stanovila cíl dosáhnout do roku 2030 roční kapacity ukládání minimálně padesáti milionů tun CO₂, přičemž do roku 2040 bude podle odhadů Evropské komise nutné ročně uskladnit až dvě stě padesát milionů tun tohoto skleníkového plynu.
Iránské Islámské revoluční gardy v oficiálním prohlášení zveřejněném státními médii přísahaly odvetu za rozsáhlé noční údery Spojených států na íránské cíle. Teheránský režim otevřeně deklaroval záměr ještě během dneška potrestat agresora. Napětí na Blízkém východě tak po krátkém útlumu opět prudce eskaluje, přičemž obě strany dávají najevo odhodlání v konfrontaci pokračovat.