Boeing vyhrál klíčový kontrakt amerického letectva na vývoj a výrobu stíhačky šesté generace známé jako F-47. Oznámil to prezident Donald Trump, čímž ukončil měsíce spekulací o budoucnosti programu Next Generation Air Dominance (NGAD).
„Na můj pokyn americké letectvo pokračuje ve vývoji první šesté generace stíhaček na světě. Nic jiného se tomu nevyrovná, a bude se jmenovat F-47,“ prohlásil Trump v Bílém domě po boku ministra obrany Petea Hegsetha a náčelníka generálního štábu letectva generála Davida Allvina.
Boeing získal kontrakt poté, co v soutěži porazil Lockheed Martin, který byl posledním konkurentem po odstoupení společnosti Northrop Grumman v loňském roce.
Pro Boeing znamená vítězství velkou vzpruhu. Firma se v posledních letech potýká s finančními problémy a zpožděními u klíčových projektů, včetně tankeru KC-46, cvičného letounu T-7 a nového prezidentského speciálu Air Force One.
„V rámci příprav na tuto misi jsme realizovali největší investici v historii naší obranné divize a jsme připraveni dodat nejpokročilejší a nejinovativnější letoun NGAD,“ uvedl Steve Parker, dočasný generální ředitel obranné sekce Boeingu.
Podrobnosti o letounu F-47 zůstávají utajené, ale očekává se, že nabídne pokročilou stealth technologii, nové senzory a výzbroj. Generál Allvin uvedl, že stroj bude mít „významně delší dolet, vyšší stupeň utajení, lepší udržitelnost a provozní dostupnost než současné páté generace stíhaček“ F-22 a F-35.
F-47 bude také středobodem širšího bojového ekosystému, včetně nových autonomních dronů Collaborative Combat Aircraft, které budou operovat po boku pilotovaných letounů.
Letouny NGAD se testují již od roku 2020 a Trump zdůraznil, že první F-47 vzlétne ještě během jeho druhého funkčního období.
„Je prakticky neviditelný a bude létat s tolika drony, kolik budeme chtít,“ řekl Trump.
Prezident naznačil, že některé spojenecké státy by mohly získat exportní verzi F-47, ale osud tohoto rozhodnutí je v rukou Kongresu.
„Určitým spojencům je budeme prodávat, možná v mírně upravené podobě, o deset procent méně výkonné. Protože kdo ví, jestli nám za pár let zůstanou spojenci,“ uvedl Trump.
Na rozdíl od programu F-35 bude NGAD vyvíjen pod vládní kontrolou, což má usnadnit modernizace a údržbu letounů.
Původně měl být kontrakt přidělen už v roce 2024, ale program byl dočasně pozastaven kvůli rostoucím nákladům. Odhady naznačovaly, že každý letoun NGAD by mohl stát až třikrát více než F-35.
Nicméně Allvin v posledních týdnech Trumpa přesvědčil, že projekt je pro budoucnost americké vzdušné nadvlády klíčový.
„Jsem přesvědčen, že NGAD je nezbytný. To je můj názor a nabízím ho vedení. Vidím, jaký rozdíl tento program přinese,“ řekl Allvin.
Americké letectvo plánuje investovat do programu NGAD v příštích pěti letech 20 miliard dolarů, přičemž celkové náklady se mohou vyšplhat na stovky miliard. Boeing si tak zajistil jednu z nejvýznamnějších vojenských zakázek v historii.
Ve Spojených státech se opět rozhořela debata o tom, kdo byl nejhorším prezidentem v historii země. V nově zveřejněném přehledu pěti nejhorších hlav státu, který zveřejnil portál The National Interest, překvapivě nefigurují žádní současní nebo nedávní prezidenti, jako Donald Trump nebo Joe Biden. Místo toho odborníci varují, že skutečné historické selhání lze najít u jiných mužů, jejichž rozhodnutí přispěla k občanské válce, úpadku ekonomiky nebo rozkladu ústavních principů.
Zatímco svět dál předstírá normalitu a diplomaté pečlivě váží slova, realita je možná mnohem temnější. Konflikty dnes zuří na všech kontinentech kromě Antarktidy, starý řád se rozpadá a nové mocnosti si bez ostychu nárokují svůj prostor. Mluvíme o tom, co přijde, ale možná už jsme uprostřed toho, čeho se nejvíc obáváme. Třetí světová válka se možná už dávno vede, jen v roztříštěné, nepřiznané a hybridní podobě.
Nejnovější vědecký výzkum přináší znepokojivé zprávy o budoucnosti ikonických obyvatel Antarktidy – císařských tučňáků. Tito majestátní ptáci, kteří si své životy už milion let přizpůsobovali extrémním podmínkám nejchladnějšího kontinentu světa, se nyní kvůli změně klimatu ocitají na pokraji existenční krize.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v sobotu ostře obvinil některé západní firmy, že i přes platný sankční režim nadále dodávají Rusku zařízení a technologie, které Kreml využívá při výrobě vojenské techniky. Podle jeho slov má Ukrajina k dispozici konkrétní důkazy o těchto dodávkách a již je předala partnerským státům. Vyzval rovněž k přijetí tvrdých sankcí vůči firmám, které se na těchto aktivitách podílejí.
Ruská armáda úmyslně manipuluje s těly padlých vojáků, aby skryla skutečný rozsah svých ztrát. Tvrdí to ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, který během tiskové konference v Kyjevě obvinil Moskvu z toho, že některá těla vrací Ukrajině s tím, že jde o padlé Ukrajince – přestože jde ve skutečnosti o ruské vojáky.
Ruský prezident Vladimir Putin opět vyvolal mezinárodní rozruch, když během vystoupení na Petrohradském mezinárodním ekonomickém fóru pronesl zatím nejválečnější komentáře za dlouhou dobu. Navzdory tomu, že šlo o ekonomické fórum, Putin se věnoval hlavně válce na Ukrajině – a jeho slova byla jednoznačná.
Pákistán oznámil, že plánuje nominovat amerického prezidenta Donalda Trumpa na Nobelovu cenu za mír za jeho roli při urovnání nedávného ozbrojeného střetu s Indií. Podle oficiálního prohlášení Trump sehrál klíčovou roli při deeskalaci situace, která hrozila přerůst v otevřený válečný konflikt mezi dvěma jadernými mocnostmi.
Americký prezident Donald Trump se rozhodl odložit rozhodnutí o případném útoku na Írán o dva týdny a doufá, že se v tomto časovém okně otevře prostor pro diplomatické řešení. Jeho zdrženlivost přichází v době, kdy Izrael pokračuje v leteckých úderech proti íránským cílům, včetně údajného útoku na jaderné zařízení Fordo, a kdy se napětí v regionu vyhrocuje.
Nová data z NASA ukazují dramatické zhoršení extrémních klimatických jevů, jako jsou záplavy a sucha, za posledních pět let. Tyto události jsou nejen častější, ale také trvají déle a mají výrazně ničivější dopad. Loňské hodnoty byly podle výzkumníků dokonce dvojnásobné oproti průměru z let 2003 až 2020.
Herečka Jiřina Bohdalová (94) dokazuje, že věk pro ni není překážkou. Navzdory tomu, že se mnozí lidé i o desítky let mladší takovým zákrokům vyhýbají, ona se s odvahou rozhodla pro operaci srdeční chlopně metodou katetrizace. Zákrok byl úspěšný a podle lékařů se známá herečka zotavuje velmi dobře.
V roce 2026 má začít fungovat nový mezinárodní zvláštní tribunál, jehož cílem bude vyšetřování a případné potrestání ruské agrese vůči Ukrajině z roku 2022. Jeho zřízení letos potvrdily Evropská unie, Rada Evropy, Ukrajina a další státy tvořící mezinárodní koalici. Vznik tohoto orgánu je vnímán jako historický krok směrem k mezinárodní spravedlnosti, otázkou však zůstává, zda bude skutečně účinný.
Italský ministr obrany Guido Crosetto vzbudil pozornost mezinárodního společenství svými ostrými výroky na adresu Severoatlantické aliance (NATO), kterou označil za organizaci, jež „v současné podobě nemá důvod k existenci“. Jeho komentáře přicházejí jen několik dní před očekávaným summitem NATO v Haagu, který se uskuteční příští týden.