Boeing vyhrál klíčový kontrakt amerického letectva na vývoj a výrobu stíhačky šesté generace známé jako F-47. Oznámil to prezident Donald Trump, čímž ukončil měsíce spekulací o budoucnosti programu Next Generation Air Dominance (NGAD).
„Na můj pokyn americké letectvo pokračuje ve vývoji první šesté generace stíhaček na světě. Nic jiného se tomu nevyrovná, a bude se jmenovat F-47,“ prohlásil Trump v Bílém domě po boku ministra obrany Petea Hegsetha a náčelníka generálního štábu letectva generála Davida Allvina.
Boeing získal kontrakt poté, co v soutěži porazil Lockheed Martin, který byl posledním konkurentem po odstoupení společnosti Northrop Grumman v loňském roce.
Pro Boeing znamená vítězství velkou vzpruhu. Firma se v posledních letech potýká s finančními problémy a zpožděními u klíčových projektů, včetně tankeru KC-46, cvičného letounu T-7 a nového prezidentského speciálu Air Force One.
„V rámci příprav na tuto misi jsme realizovali největší investici v historii naší obranné divize a jsme připraveni dodat nejpokročilejší a nejinovativnější letoun NGAD,“ uvedl Steve Parker, dočasný generální ředitel obranné sekce Boeingu.
Podrobnosti o letounu F-47 zůstávají utajené, ale očekává se, že nabídne pokročilou stealth technologii, nové senzory a výzbroj. Generál Allvin uvedl, že stroj bude mít „významně delší dolet, vyšší stupeň utajení, lepší udržitelnost a provozní dostupnost než současné páté generace stíhaček“ F-22 a F-35.
F-47 bude také středobodem širšího bojového ekosystému, včetně nových autonomních dronů Collaborative Combat Aircraft, které budou operovat po boku pilotovaných letounů.
Letouny NGAD se testují již od roku 2020 a Trump zdůraznil, že první F-47 vzlétne ještě během jeho druhého funkčního období.
„Je prakticky neviditelný a bude létat s tolika drony, kolik budeme chtít,“ řekl Trump.
Prezident naznačil, že některé spojenecké státy by mohly získat exportní verzi F-47, ale osud tohoto rozhodnutí je v rukou Kongresu.
„Určitým spojencům je budeme prodávat, možná v mírně upravené podobě, o deset procent méně výkonné. Protože kdo ví, jestli nám za pár let zůstanou spojenci,“ uvedl Trump.
Na rozdíl od programu F-35 bude NGAD vyvíjen pod vládní kontrolou, což má usnadnit modernizace a údržbu letounů.
Původně měl být kontrakt přidělen už v roce 2024, ale program byl dočasně pozastaven kvůli rostoucím nákladům. Odhady naznačovaly, že každý letoun NGAD by mohl stát až třikrát více než F-35.
Nicméně Allvin v posledních týdnech Trumpa přesvědčil, že projekt je pro budoucnost americké vzdušné nadvlády klíčový.
„Jsem přesvědčen, že NGAD je nezbytný. To je můj názor a nabízím ho vedení. Vidím, jaký rozdíl tento program přinese,“ řekl Allvin.
Americké letectvo plánuje investovat do programu NGAD v příštích pěti letech 20 miliard dolarů, přičemž celkové náklady se mohou vyšplhat na stovky miliard. Boeing si tak zajistil jednu z nejvýznamnějších vojenských zakázek v historii.
Třídenní rozhovory mezi ukrajinskými a americkými představiteli, které proběhly na Floridě v Miami, neskončily do sobotního večera žádným zjevným průlomem. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj nicméně řekl, že se připojil ke svým vyjednavačům při „velmi věcném a konstruktivním“ telefonátu s americkými vyslanci Stevem Witkoffem a Jaredem Kushnerem.
Zpráva o pátečním úmrtí moderátora Patrika Hezuckého ve věku 55 let hluboce zasáhla nespočet jeho příznivců. Lidé okamžitě začali spontánně směřovat k budově rádia Evropa 2 v Praze, kde Hezucký strávil většinu své profesní kariéry, aby zde vyjádřili svůj zármutek a vděčnost. Tímto způsobem vzniklo před sídlem stanice improvizované pietní místo.
Spojené státy čelí znepokojivému zvratu v trendu snižování emisí. Administrace prezidenta Trumpa uvolňuje pravidla pro znečištění z uhelných elektráren, zatímco energetické společnosti po celé zemi ruší plány na jejich uzavření. Důvodem je masivní poptávka po elektřině generovaná boomem datových center pro umělou inteligenci (AI). Kombinace těchto dvou faktorů by podle webu Politico mohla mít dramatické dopady na růst teplot a zdraví obyvatel žijících v blízkosti elektráren.
Obyvatelé starobylého ukrajinského města Černihiv, které je proslulé svými středověkými katedrálami, se potýkají s rozsáhlými výpadky elektřiny a krutým chladem. Tyto problémy jsou přímým důsledkem intenzivních ruských útoků. Místní obyvatelka Valentina Ivanivna ukázala novou čelovku, kterou dostala od vnuka, a používá ji většinu večerů při domácích pracích, jako je mytí nádobí nebo vaření. Vysvětlila, že bez elektřiny se nedá nic naplánovat, což je velmi stresující a vyčerpávající, jelikož ani pozvat lidi na čaj je nemožné, protože nefunguje rychlovarná konvice.
Evropa zintenzivňuje přípravy na možný konflikt s Ruskem, přičemž debaty o posílení obrany eskalovaly po sérii incidentů. Od poloviny září opakovaně narušily polský vzdušný prostor ruské drony a v následujících dvou měsících se neidentifikované bezpilotní stroje objevily také nad vojenskými a letištními lokalitami v Německu, Dánsku, Belgii a Norsku. Jako reakci na tyto vpády oznámil Brusel plány na vybudování „dronové zdi“ k ochraně evropského vzdušného prostoru, jejíž dokončení je plánováno na rok 2027.
Spojenci Vladimira Putina opět navrhli potenciální útok na Spojené království, přičemž ruský představitel Dmitry Rogozin, senátor a válečný veterán, označil řadu britských obranných lokalit za možné cíle. Rogozin, který dříve působil jako vicepremiér a šéf kosmické agentury, varoval, že Velká Británie by se mohla stát "smrtelně nebezpečnou".
Snahy o ukončení války na Ukrajině se opět dostaly do slepé uličky. Pětihodinové setkání v Kremlu mezi ruským prezidentem Vladimirem Putinem a americkým týmem, který vedli vyslanci Donalda Trumpa, podnikatelé Steve Witkoff a Jared Kushner, nepřineslo žádný výrazný pokrok. Přestože Putinův poradce Jurij Ušakov označil rozhovory z 2. prosince za "konstruktivní", výmluvně dodal, že "některé americké návrhy se jeví víceméně přijatelné".
Ukrajina ostře kritizuje poslední ruské útoky na civilní cíle jako zcela nesmyslné, zatímco v mírových jednáních pokračuje jen velmi pomalý posun. Prezident Volodymyr Zelenskyj označil noční útok Ruska drony za "bezvýznamný z vojenského hlediska" a prohlásil, že skutečným cílem Moskvy je "způsobovat utrpení milionům Ukrajinců".
Spojené státy americké vyslaly do Karibského moře USS Gerald R. Ford, nejmodernější letadlovou loď na světě, což je jasná demonstrace síly, která má zapůsobit na Madurův režim ve Venezuele. Přítomnost lodi okamžitě staví Spojené státy do pozice dominantní regionální mocnosti bez jakékoli smysluplné konkurence. Vyvstává však otázka, zda existuje jakýkoliv praktický způsob, jak by Venezuela mohla Fordu, jehož cena se odhaduje na 13 miliard dolarů, ublížit.
Prezident Spojených států Donald Trump ve své nové Národní bezpečnostní strategii tvrdí, že USA musí zachovat a posilovat dominanci svého finančního sektoru po celém světě. Tento 33-stránkový dokument představuje poměrně vzácné formální vysvětlení Trumpova pohledu na zahraniční politiku ze strany jeho administrativy a má potenciál utvářet priority americké politiky.
Evropa byla varována. Ruský prezident Vladimir Putin vede proti Ukrajině rozsáhlou válku už téměř čtyři roky a tento týden pohrozil, že Rusko je „právě teď připraveno“ i na válku s Evropou, pokud to bude nutné. Prezident Donald Trump zase ukázal, že Spojené státy jsou připraveny prodat Ukrajinu kvůli špinavé dohodě s Putinovým Ruskem. Nová americká Národní bezpečnostní strategie předepisuje „kultivování odporu vůči současné trajektorii Evropy v rámci evropských národů“. Kolik jasnějších varování ještě Evropa potřebuje?
Ukrajinští a američtí představitelé zahájili v sobotu v Miami již třetí den po sobě probíhajících rozhovorů. Washington uvedl, že se obě strany shodují na tom, že „skutečný pokrok“ bude záviset na ochotě Ruska ukončit válku. Se Stevem Witkoffem, zvláštním vyslancem Donalda Trumpa, a prezidentovým zetěm Jaredem Kushnerem se setkal přední ukrajinský vyjednavač Rustem Umerov a také Andrij Hnatov, náčelník štábu ozbrojených sil Kyjeva. Shrnutí jednání uvádí, že se obě strany shodly, že skutečný pokrok směrem k jakékoli dohodě závisí na připravenosti Ruska prokázat vážné odhodlání k dlouhodobému míru. Součástí toho by měly být kroky k deeskalaci a zastavení zabíjení.