Boeing vyhrál klíčový kontrakt amerického letectva na vývoj a výrobu stíhačky šesté generace známé jako F-47. Oznámil to prezident Donald Trump, čímž ukončil měsíce spekulací o budoucnosti programu Next Generation Air Dominance (NGAD).
„Na můj pokyn americké letectvo pokračuje ve vývoji první šesté generace stíhaček na světě. Nic jiného se tomu nevyrovná, a bude se jmenovat F-47,“ prohlásil Trump v Bílém domě po boku ministra obrany Petea Hegsetha a náčelníka generálního štábu letectva generála Davida Allvina.
Boeing získal kontrakt poté, co v soutěži porazil Lockheed Martin, který byl posledním konkurentem po odstoupení společnosti Northrop Grumman v loňském roce.
Pro Boeing znamená vítězství velkou vzpruhu. Firma se v posledních letech potýká s finančními problémy a zpožděními u klíčových projektů, včetně tankeru KC-46, cvičného letounu T-7 a nového prezidentského speciálu Air Force One.
„V rámci příprav na tuto misi jsme realizovali největší investici v historii naší obranné divize a jsme připraveni dodat nejpokročilejší a nejinovativnější letoun NGAD,“ uvedl Steve Parker, dočasný generální ředitel obranné sekce Boeingu.
Podrobnosti o letounu F-47 zůstávají utajené, ale očekává se, že nabídne pokročilou stealth technologii, nové senzory a výzbroj. Generál Allvin uvedl, že stroj bude mít „významně delší dolet, vyšší stupeň utajení, lepší udržitelnost a provozní dostupnost než současné páté generace stíhaček“ F-22 a F-35.
F-47 bude také středobodem širšího bojového ekosystému, včetně nových autonomních dronů Collaborative Combat Aircraft, které budou operovat po boku pilotovaných letounů.
Letouny NGAD se testují již od roku 2020 a Trump zdůraznil, že první F-47 vzlétne ještě během jeho druhého funkčního období.
„Je prakticky neviditelný a bude létat s tolika drony, kolik budeme chtít,“ řekl Trump.
Prezident naznačil, že některé spojenecké státy by mohly získat exportní verzi F-47, ale osud tohoto rozhodnutí je v rukou Kongresu.
„Určitým spojencům je budeme prodávat, možná v mírně upravené podobě, o deset procent méně výkonné. Protože kdo ví, jestli nám za pár let zůstanou spojenci,“ uvedl Trump.
Na rozdíl od programu F-35 bude NGAD vyvíjen pod vládní kontrolou, což má usnadnit modernizace a údržbu letounů.
Původně měl být kontrakt přidělen už v roce 2024, ale program byl dočasně pozastaven kvůli rostoucím nákladům. Odhady naznačovaly, že každý letoun NGAD by mohl stát až třikrát více než F-35.
Nicméně Allvin v posledních týdnech Trumpa přesvědčil, že projekt je pro budoucnost americké vzdušné nadvlády klíčový.
„Jsem přesvědčen, že NGAD je nezbytný. To je můj názor a nabízím ho vedení. Vidím, jaký rozdíl tento program přinese,“ řekl Allvin.
Americké letectvo plánuje investovat do programu NGAD v příštích pěti letech 20 miliard dolarů, přičemž celkové náklady se mohou vyšplhat na stovky miliard. Boeing si tak zajistil jednu z nejvýznamnějších vojenských zakázek v historii.
Klid zbraní mezi Spojenými státy a Íránem skončil po obnovené výměně vojenských úderů na Blízkém východě. Americká armáda zasáhla íránské vojenské cíle, na což Teherán reagoval útoky na území Jordánska, Bahrajnu a Kuvajtu. K této odvetě došlo navzdory varování amerického prezidenta Donalda Trumpa, že jakýkoliv úder vyvolá ještě tvrdší reakci. Poslední střety však zůstaly rozsahem omezené, což podle odborníků oslovených webem CNN naznačuje neochotu obou stran vstoupit do přímé a plnohodnotné války.
V Evropě prudce roste počet sabotážních akcí zaměřených na vojenskou a obrannou infrastrukturu, přičemž z jejich organizace je podezřelé Rusko. Německé úřady nedávno prohlásily Moskvu za odpovědnou za incident na letišti v Lipsku, kde byly v blízkosti ukrajinských nákladních letadel objeveny drony s výbušninami. Ruský prezident Vladimir Putin jakoukoli vinu odmítá a označuje podobná obvinění za nepodložená. Polské i německé ministerstvo vnitra však varují, že Moskva mění svou strategii a zásadně stupňuje své hybridní operace v evropských zemích.
Americký prezident Donald Trump vyzval Ukrajinu, aby přestala útočit na ruské ropné rafinérie kvůli celosvětovému růstu cen motorové nafty. Své prohlášení učinil během dvoudenní návštěvy Irska, kde navštívil své golfové hřiště v hrabství Clare. Šéf Bílého domu odmítl tvrzení, že by za prudkým nárůstem cen paliv stála válka, kterou jeho administrativa vede proti Íránu. Podle jeho slov je hlavním důvodem nynějšího nedostatku nafty právě ukrajinská strategie zaměřená na ruskou energetiku.
Zahraniční politika prezidenta Donalda Trumpa je od počátku postavena na předpokladu, že síla a velikost Spojených států přinutí spojence i protivníky podvolit se vůli Washingtonu. Tento přístup, vzdalující se tradiční americké diplomatické doktríně, popsal pro CNN poradce Stephen Miller jako svět řízený neúprosnými zákony síly a moci. Současná krize však ukazuje, že tato teorie naráží na své limity. USA se totiž dostaly do hlubokého střetu na dvou frontách zároveň, a to s Íránem a Kanadou.
Populismus se stává celosvětovým fenoménem, který získává stále větší podporu napříč různými politickými systémy. Tímto pojmem jsou dnes označovány výrazné osobnosti pravice i levice, mezi něž patří například brazilský politik Jair Bolsonaro, indický premiér Nárendra Módí nebo americký senátor Bernie Sanders. Přestože se akademické definice populismu v mnoha ohledech rozcházejí, všechny staví na stejném základním principu. Rozdělují totiž společnost na dvě nesmiřitelné skupiny, kterými jsou čistý lid a korumpované elity.
Nová zpráva Organizace spojených národů varuje, že svět již není schopen dodržet hranici globálního oteplení o 1,5 stupně Celsia. Podle zveřejněného dokumentu Programu OSN pro životní prostředí překročí lidstvo tuto kritickou hranici pravděpodobně již kolem roku 2030. Současný růst teploty představuje vážnou hrozbu zejména pro ostrovní státy v Tichém oceánu, které čelí rychlému vzestupu mořské hladiny. Zástupci těchto zranitelných regionů zdůrazňují, že pouhé výzvy k vyšším závazkům už nestačí a je nutná okamžitá politická vůle i masivní investice.
Obyvatelé ruské Kurské oblasti podle BBC stále marně pátrají po svých příbuzných, kteří zmizeli po ukrajinském přeshraničním útoku. Jednou z nich je i žena jménem Ljubov, jež ztratila kontakt se svou matkou den po začátku invaze ukrajinských sil. Zatímco dříve chovala ke své vlasti naprostou důvěru, dnes pociťuje vůči ruskému státu silnou zášť. Podle místního guvernéra zůstává v regionu nezvěstných více než tři sta lidí, přesné číslo však nikdo nezná.
Ruské ozbrojené síly během jednoho týdne vyslaly proti Ukrajině přibližně 2 100 útočných bezpilotních letounů, 78 raket různých typů a téměř 1 700 řízených leteckých pum. V neděli 13. září o rozsáhlých vzdušných útocích informoval ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Podle jeho vyjádření tvořily podstatnou část nasazených strojů proudové bezpilotní prostředky Šáhed. Moskva tyto zbraně využívá k systematickému ničení ukrajinské ekonomiky, klíčové infrastruktury i běžného života obyvatel.
Francouzské úřady během letošního léta zadržely 514 osob podezřelých ze zakládání lesních požárů, mezi nimiž figuruje i 198 mladistvých. K zatčeným patří například patnáctiletý chlapec, který odhodil hořící cigaretu v lese u Bordeaux, nebo padesátiletá žena podezřelá ze založení sedmnácti požárů. Dalším případem je šestatřicetiletý muž, jenž zapálil papírovou tašku s odpadky v porostu poblíž Perpignanu. V průběhu letošního rekordního léta lehl popelem rozsáhlý porost o celkové rozloze 115 tisíc hektarů lesů a křovin.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vyjádřil ochotu setkat se s ruským lídrem Vladimirem Putinem na nadcházejícím summitu skupiny G20 v Miami a jednat o ukončení války. Moskevský Kreml však tuto možnost okamžitě odmítl a označil ji za zcela nemožnou. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov zopakoval požadavek, že k jakémukoli osobnímu jednání obou představitelů může dojít výhradně v ruské metropoli. Vrcholná schůzka lídrů největších světových ekonomik se má v USA uskutečnit v polovině prosince, přičemž Putinova účast zatím nebyla oficiálně potvrzena.
Americký ministr energetiky Chris Wright prohlásil, že Spojené státy možná nedosáhnou s Íránem jaderné dohody, která by zemi zabránila v získání jaderných zbraní. Vyjednávání mezi oběma státy v současnosti stagnuje, zatímco vojenský konflikt v regionu nadále pokračuje. Podle ministra zůstává otevřená možnost dalšího vojenského zásahu, který by definitivně zničil íránské kapacity na výrobu a rozvinutí těchto zbraní. Druhou variantou je podle něj čekání na případnou novou íránskou vládu.
Spoluzakladatel výzkumné společnosti Anthropic vyzval k úmyslnému zpomalení vývoje nejmodernějších modelů umělé inteligence. Ve své nejnovější eseji zveřejněné na jeho webu zdůrazňuje, že pokrok v oblasti schopností umělé inteligence v posledních měsících výrazně předbíhá možnosti jejího výzkumu bezpečnosti a kontroly. Autor se vývoji technologií věnuje již dvanáct let a nadále věří v jejich obrovský přínos pro lidstvo, včetně léčby závažných onemocnění nebo ekonomického růstu. Podle jeho názoru je však nezbytné dát výzkumníkům dostatek času na to, aby dokázali rizika účinně eliminovat.