Boeing vyhrál klíčový kontrakt amerického letectva na vývoj a výrobu stíhačky šesté generace známé jako F-47. Oznámil to prezident Donald Trump, čímž ukončil měsíce spekulací o budoucnosti programu Next Generation Air Dominance (NGAD).
„Na můj pokyn americké letectvo pokračuje ve vývoji první šesté generace stíhaček na světě. Nic jiného se tomu nevyrovná, a bude se jmenovat F-47,“ prohlásil Trump v Bílém domě po boku ministra obrany Petea Hegsetha a náčelníka generálního štábu letectva generála Davida Allvina.
Boeing získal kontrakt poté, co v soutěži porazil Lockheed Martin, který byl posledním konkurentem po odstoupení společnosti Northrop Grumman v loňském roce.
Pro Boeing znamená vítězství velkou vzpruhu. Firma se v posledních letech potýká s finančními problémy a zpožděními u klíčových projektů, včetně tankeru KC-46, cvičného letounu T-7 a nového prezidentského speciálu Air Force One.
„V rámci příprav na tuto misi jsme realizovali největší investici v historii naší obranné divize a jsme připraveni dodat nejpokročilejší a nejinovativnější letoun NGAD,“ uvedl Steve Parker, dočasný generální ředitel obranné sekce Boeingu.
Podrobnosti o letounu F-47 zůstávají utajené, ale očekává se, že nabídne pokročilou stealth technologii, nové senzory a výzbroj. Generál Allvin uvedl, že stroj bude mít „významně delší dolet, vyšší stupeň utajení, lepší udržitelnost a provozní dostupnost než současné páté generace stíhaček“ F-22 a F-35.
F-47 bude také středobodem širšího bojového ekosystému, včetně nových autonomních dronů Collaborative Combat Aircraft, které budou operovat po boku pilotovaných letounů.
Letouny NGAD se testují již od roku 2020 a Trump zdůraznil, že první F-47 vzlétne ještě během jeho druhého funkčního období.
„Je prakticky neviditelný a bude létat s tolika drony, kolik budeme chtít,“ řekl Trump.
Prezident naznačil, že některé spojenecké státy by mohly získat exportní verzi F-47, ale osud tohoto rozhodnutí je v rukou Kongresu.
„Určitým spojencům je budeme prodávat, možná v mírně upravené podobě, o deset procent méně výkonné. Protože kdo ví, jestli nám za pár let zůstanou spojenci,“ uvedl Trump.
Na rozdíl od programu F-35 bude NGAD vyvíjen pod vládní kontrolou, což má usnadnit modernizace a údržbu letounů.
Původně měl být kontrakt přidělen už v roce 2024, ale program byl dočasně pozastaven kvůli rostoucím nákladům. Odhady naznačovaly, že každý letoun NGAD by mohl stát až třikrát více než F-35.
Nicméně Allvin v posledních týdnech Trumpa přesvědčil, že projekt je pro budoucnost americké vzdušné nadvlády klíčový.
„Jsem přesvědčen, že NGAD je nezbytný. To je můj názor a nabízím ho vedení. Vidím, jaký rozdíl tento program přinese,“ řekl Allvin.
Americké letectvo plánuje investovat do programu NGAD v příštích pěti letech 20 miliard dolarů, přičemž celkové náklady se mohou vyšplhat na stovky miliard. Boeing si tak zajistil jednu z nejvýznamnějších vojenských zakázek v historii.
Válka s Íránem, která trvá třetí týden, už nyní drasticky zatěžuje americkou státní kasu. Podle představitelů Trumpovy administrativy vynaložily Spojené státy na tento konflikt za prvních čtrnáct dní minimálně 12 miliard dolarů. Toto číslo se okamžitě stalo středem ostré kritiky ze strany demokratů i zastánců rozpočtové odpovědnosti, kteří upozorňují, že astronomické sumy mizející v raketových útocích by mohly zásadně proměnit životy milionů Američanů v oblastech zdravotnictví či školství.
Americký prezident Donald Trump v pondělí oznámil, že hodlá o zhruba měsíc odložit svou vysoce sledovanou březnovou návštěvu Číny. Jako hlavní důvod uvedl nutnost osobního dohledu nad probíhající válkou v Íránu. Setkání s čínským prezidentem Si Ťin-pchingem, které mělo původně proběhnout od 31. března do 2. dubna, se tak pravděpodobně uskuteční až v pozdějším termínu.
Na Ruskem okupovaných územích Ukrajiny dochází k systematické likvidaci náboženské svobody. Původně pestrý ekosystém mnoha věr je násilně přetvářen v jedinou povolenou víru: kult ruského prezidenta Vladimira Putina. Zatímco například v Chersonské oblasti před invazí působilo přes 990 náboženských organizací zastupujících 38 různých směrů, dnes jich zbývá jen 175. Naprostá většina z nich je navíc podřízena Ruské pravoslavné církvi (ROC), která je úzce spjata s Kremlem.
Přestože si většina stran přeje rychlý konec bojů, jejich představy o podmínkách příměří se zásadně rozcházejí. Co si která strana od války s Íránem slibuje?
Sobotní výzva Donalda Trumpa, aby se Británie, Čína, Francie nebo Japonsko zapojily do námořního doprovodu tankerů v Hormuzském průlivu, naplno odhalila absenci ucelené americké strategie vůči Íránu. Bílý dům spolu s Izraelem sice zahájil útoky, ale zdá se, že dostatečně nepředvídal íránskou odvetu. Teherán se podle očekávání zaměřil na asymetrické údery proti americkým základnám, spojencům a obchodním lodím v Perském zálivu.
První měsíc meteorologického jara je v polovině. Odborníci už tuší, jak v Česku bude až téměř do poloviny dubna. Teploty mají růst nahoru a dostanou se až nad 15 °C. Vyplývá to z měsíčního výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Předseda slovenské vlády Robert Fico (Smer-SD) pokračuje v boji za obnovení dodávek ruské ropy na Slovensko. V dnešním rozhovoru s předsedou Evropské rady Antóniem Costou řekl, že Evropská unie nesmí upřednostňovat zájmy Ukrajiny před zájmy členských zemí.
Dara Rolins pořádně překvapila české i slovenské příznivce, protože zničehonic oznámila uměleckou pauzu. Důvodem je především stavba pražské rezidence, ale není to jediný důvod. Popová hvězda prozradila,
Česká kinematografie má na kontě další oscarový počin. Tuzemští producenti se totiž podíleli na vzniku dokumentárního filmu Pan Nikdo proti Putinovi, který obdržel Oscara. Na snímek se mohou těšit televizní diváci, v květnu jej odvysílá Česká televize.
Americký prezident Donald Trump vyvolal vlnu kritiky a rozpaků poté, co během nedělního letu prezidentským speciálem Air Force One zpochybnil smysl americké vojenské přítomnosti v Hormuzském průlivu. Přestože v posledních dnech stupňuje tlak na spojence, aby USA pomohli tuto klíčovou cestu zabezpečit, novinářům sdělil, že Spojené státy by v oblasti „možná vůbec neměly být“.
Německá vláda v pondělí odmítla požadavky amerického prezidenta Donalda Trumpa a vzkázala do Washingtonu, že konflikt na Blízkém východě nepovažuje za záležitost Severoatlantické aliance. Berlín oficiálně nevyhoví žádosti o poskytnutí vojenské podpory pro zajištění bezpečnosti v Hormuzském průlivu. Podle německého stanoviska nemá NATO v této válce své místo.
Irák se v posledních týdnech stal novou a velmi nebezpečnou frontou probíhající války s Íránem. Teherán se cíleně snaží do konfliktu zatáhnout i svého souseda a využít k tomu síť jím podporovaných milic. Od americko-izraelských náletů na Írán z konce února se Irák potýká s lavinou útoků, které mají za cíl vyčerpat americké síly v regionu a destabilizovat iráckou vládu.