Vysoké teploty a dlouhotrvající vlny veder v letošním letním období zasadily evropské ekonomice těžkou ránu. Podle rozsáhlých analýz ekonomů z nizozemské banky Triodos mohou tyto klimatické výkyvy připravit HDP Evropské unie až o 180 miliard eur, což v praxi znamená snížení očekávaného hospodářského růstu celého bloku přibližně o jeden procentní bod.
Propad produktivity práce nad hranicí třiceti stupňů Celsia představuje pro většinu odvětví hlavní problém. S komplikacemi se však potýká také energetika, doprava, zemědělství i turistický ruch, přičemž jednotlivé členské státy pociťují tyto negativní dopady v různé míře.
Jedním z nejhůře zasažených států je Francie, kde by vlny veder mohly zrychlit hospodářský pokles a ukrojit až 1,4 procentního bodu z HDP. Závažným problémem se stala výroba elektrické energie, protože zemi spoléhající převážně na jadernou energetiku trápí vysoké teploty řek.
Reaktory totiž kvůli ochraně ekosystémů nemohou do přehřátých vod vypouštět teplou vodu z chladicích okruhů, což si vynutilo jejich odstavení. Odstaveno muselo být až 15 procent kapacity francouzských jaderných elektráren, což následně vyvolalo tlak na růst cen elektřiny pro firmy a doplňuje to již tak napjatou fiskální situaci státu.
Německo naproti tomu čelí krizi v logistice, neboť extrémní sucho způsobilo rekordní pokles hladin klíčových vodních toků v čele s Rýnem. Tato vodní cesta je přitom zásadní pro přepravu surovin jako uhlí, ropy či plynu, na nichž závisí navazující průmyslová výroba. Na kritických úsecích musela plavidla výrazně odlehčit svůj náklad a lodní doprava se v některých místech téměř zastavila.
Zástupci chemického průmyslu pro The Guardian varují před přerušením dodavatelských řetězců v době, kdy odvětví již tak čelí silné zahraniční konkurenci. I přes tyto komplikace by však celkový dopad na německé HDP měl podle odhadů zůstat pod hranicí jednoho procentního bodu.
Španělsko se během léta potýkalo s rozsáhlými požáry, které zničily téměř 275 tisíc hektarů porostu. Přestože byly dopady na místní obyvatele drastické, zástupci analytických společností poukazují na to, že ekonomický dopad na turistický ruch zůstal relativně omezený.
Útraty zahraničních návštěvníků se pouze přesunuly do jiných oblastí a spotřeba domácích obyvatel se po skončení evakuací rychle vrátila na původní hodnoty. I tak se však zhoršené pracovní podmínky podepíší na celkovém výkonu hospodářství, které by mohlo ztratit téměř procentní bod z původně plánovaného růstu.
V Itálii zhoršuje situaci vysoká závislost na zemědělství a cestovním ruchu. Zemědělské svazy odhadují, že škody na úrodě klíčových komodit, jako jsou rajčata, víno či olivový olej, dosáhly za poslední roky miliardových částek.
Ubytovací kapacity v zemi navíc čelí riziku, že se turisté v budoucnu začnou kvůli opakovaným tropickým teplotám přesouvat do chladnějších destinací. Pro italskou ekonomiku, která se dlouhodobě potýká s vysokým veřejným dluhem a stárnutím populace, znamená letošní vlna veder podle banky Triodos ztrátu přibližně 1,1 procentního bodu z HDP.
Polsko je v rámci středoevropského regionu vnímáno jako výjimka, neboť zaznamenalo menší počet extrémně horkých dnů než západní státy. Ani tato země se však problémům zcela nevyhnula; pokles hladin řek způsobil potíže s chlazením tepelných elektráren a provozovatel energetické sítě musel přistoupit k nouzovým opatřením.
Celkové tempo polského hospodářského růstu si však podle aktuálních prognóz udržuje stabilní úroveň kolem 2,9 procenta a zůstává tak prakticky beze změny oproti předchozím jarním odhadům.
Vysoké teploty a dlouhotrvající vlny veder v letošním letním období zasadily evropské ekonomice těžkou ránu. Podle rozsáhlých analýz ekonomů z nizozemské banky Triodos mohou tyto klimatické výkyvy připravit HDP Evropské unie až o 180 miliard eur, což v praxi znamená snížení očekávaného hospodářského růstu celého bloku přibližně o jeden procentní bod.
Vývoz ukrajinského obilí čelí vážné krizi, která je důsledkem intenzivních ruských útoků v Černém moři, nepříznivých klimatických podmínek i trvajícího odporu středoevropských sousedů. Intenzivní raketové údery na přístavní infrastrukturu vyhrotily bezpečnostní situaci na námořních trasách do té míry, že nákladní lodi do klíčových ukrajinských přístavů v okolí Oděsy přestaly vplouvat. Námořní přepravci i posádky plavidel odmítají z obav o životy riskovat plavbu přes Černé moře.
Následující dekáda nabídne milovníkům vesmírných úkazů několik zatmění Slunce, přičemž to vůbec nejvýznamnější nastane 2. srpna 2027. Podle slunečního astrofyzika Ryana Frenche z Laboratoře pro atmosféru a vesmírnou fyziku v Coloradu půjde o nejdelší úplné zatmění Slunce, které bude možné během našeho života pozorovat. Fáze totality, kdy měsíc zcela zakryje sluneční kotouč, potrvá v některých místech přes šest minut.
Ruské jednotky v brzkých ranních hodinách podnikly rozsáhlý raketový útok na Kyjev. Podle starosty města Vitalije Klička způsobil úder požáry nejméně ve dvou městských částech. Armádní administrativa metropole potvrdila nejméně jednoho zraněného člověka. Ve městě po vyhlášení leteckého poplachu zaznělo několik silných výbuchů.
Ruská armáda utrpěla v průběhu července jedny z nejvyšších lidských i materiálních ztrát od začátku invaze, zatímco ukrajinské síly zaznamenaly nejvýraznější územní zisky za více než rok. Odhady ukrajinského ministerstva obrany založené na vyhodnocování dělostřeleckých a dronových snímků uvádějí, že Ruská federace přišla v červenci o více než 42 tisíc vojáků. Jde o nejvyšší měsíční bilanci zabitých či těžce raněných ruských vojáků od začátku roku 2025.
Ruský prezident Vladimir Putin nemá zájem ukončit válku na Ukrajině, protože kvůli své klesající popularitě si nemůže dovolit uzavřít mír. V podcastu World of Trouble britského deníku The Independent to uvedl protikorupční aktivista sir Bill Browder. Podle něj by ztráta moci v případě mírové dohody znamenala pro Putina osobní likvidaci ze strany vlastních občanů.
Federální odvolací soud v USA nařídil zastavení stavby kontroverzního tanečního sálu v hodnotě 400 milionů dolarů, který v Bílém domě prosazuje prezident Donald Trump. Rozhodnutí představuje vážnou překážku pro administrativu a otevírá cestu k právní bitvě před Nejvyšším soudem.
Zajatí afričtí rekruti, kteří bojovali na straně Ruska a skončili v ukrajinském zajetí, se stali součástí diplomatického a geopolitického boje o vliv mezi Moskvou a Kyjevem. Ukrajina se snaží na africkém kontinentu poukazovat na to, že Kreml zneužívá tamní obyvatele jako postradatelnou sílu v první linii.
Napětí v Hormuzském průlivu opět vyostřil další útok na komerční plavidlo a ostrá slovní přestřelka mezi Washingtonem a Teheránem. Spojené arabské emiráty obvinily Írán, že jeho Islámské revoluční gardy v průlivu zasáhly loď spojenou se státní ropnou společností ADNOC.
Hospodářské dopady zablokování Hormuzského průlivu jsou předmětem častých debat, avšak riziko ekologických škod způsobených dlouhodobým odstavením lodí zůstávalo dosud opomíjeno. Nedávný výzkum ukazuje, že více než 1 500 obchodních plavidel, která od února uvízla v Perském zálivu, představuje značnou hrozbu pro životní prostředí. Na jejich trupech se totiž ve zvýšené míře usazují mořské organismy.
Při izraelském leteckém úderu na jiholibanonskou obec Ansár v okrese Nabatíja zahynulo sedm lidí. Podle libanonských úřadů a státní tiskové agentury zasáhla střela v brzkých ranních hodinách domov, v němž pobývaly vysídlené rodiny. Mezi oběťmi jsou tři děti a dvě ženy. Jde o jeden z nejkrvavějších útoků od chvíle, kdy byla v červnu oznámena dohoda zaměřená na omezení bojových operací v oblasti.
Francouzská Ústavní rada zablokovala chystaný zákon, který měl od září zamezit přístupu dětí mladších patnácti let na sociální sítě. Podle nejvyšší soudní instance v zemi představuje plošný zákaz nepřiměřený zásah do svobody projevu a komunikace nezletilých. Rozhodnutí znamená výraznou politickou porážku pro prezidenta Emmanuela Macrona, pro něhož byla ochrana dětí na internetu jedním z hlavních témat závěru jeho druhého funkčního období.