Vysoké teploty a dlouhotrvající vlny veder v letošním letním období zasadily evropské ekonomice těžkou ránu. Podle rozsáhlých analýz ekonomů z nizozemské banky Triodos mohou tyto klimatické výkyvy připravit HDP Evropské unie až o 180 miliard eur, což v praxi znamená snížení očekávaného hospodářského růstu celého bloku přibližně o jeden procentní bod.
Propad produktivity práce nad hranicí třiceti stupňů Celsia představuje pro většinu odvětví hlavní problém. S komplikacemi se však potýká také energetika, doprava, zemědělství i turistický ruch, přičemž jednotlivé členské státy pociťují tyto negativní dopady v různé míře.
Jedním z nejhůře zasažených států je Francie, kde by vlny veder mohly zrychlit hospodářský pokles a ukrojit až 1,4 procentního bodu z HDP. Závažným problémem se stala výroba elektrické energie, protože zemi spoléhající převážně na jadernou energetiku trápí vysoké teploty řek.
Reaktory totiž kvůli ochraně ekosystémů nemohou do přehřátých vod vypouštět teplou vodu z chladicích okruhů, což si vynutilo jejich odstavení. Odstaveno muselo být až 15 procent kapacity francouzských jaderných elektráren, což následně vyvolalo tlak na růst cen elektřiny pro firmy a doplňuje to již tak napjatou fiskální situaci státu.
Německo naproti tomu čelí krizi v logistice, neboť extrémní sucho způsobilo rekordní pokles hladin klíčových vodních toků v čele s Rýnem. Tato vodní cesta je přitom zásadní pro přepravu surovin jako uhlí, ropy či plynu, na nichž závisí navazující průmyslová výroba. Na kritických úsecích musela plavidla výrazně odlehčit svůj náklad a lodní doprava se v některých místech téměř zastavila.
Zástupci chemického průmyslu pro The Guardian varují před přerušením dodavatelských řetězců v době, kdy odvětví již tak čelí silné zahraniční konkurenci. I přes tyto komplikace by však celkový dopad na německé HDP měl podle odhadů zůstat pod hranicí jednoho procentního bodu.
Španělsko se během léta potýkalo s rozsáhlými požáry, které zničily téměř 275 tisíc hektarů porostu. Přestože byly dopady na místní obyvatele drastické, zástupci analytických společností poukazují na to, že ekonomický dopad na turistický ruch zůstal relativně omezený.
Útraty zahraničních návštěvníků se pouze přesunuly do jiných oblastí a spotřeba domácích obyvatel se po skončení evakuací rychle vrátila na původní hodnoty. I tak se však zhoršené pracovní podmínky podepíší na celkovém výkonu hospodářství, které by mohlo ztratit téměř procentní bod z původně plánovaného růstu.
V Itálii zhoršuje situaci vysoká závislost na zemědělství a cestovním ruchu. Zemědělské svazy odhadují, že škody na úrodě klíčových komodit, jako jsou rajčata, víno či olivový olej, dosáhly za poslední roky miliardových částek.
Ubytovací kapacity v zemi navíc čelí riziku, že se turisté v budoucnu začnou kvůli opakovaným tropickým teplotám přesouvat do chladnějších destinací. Pro italskou ekonomiku, která se dlouhodobě potýká s vysokým veřejným dluhem a stárnutím populace, znamená letošní vlna veder podle banky Triodos ztrátu přibližně 1,1 procentního bodu z HDP.
Polsko je v rámci středoevropského regionu vnímáno jako výjimka, neboť zaznamenalo menší počet extrémně horkých dnů než západní státy. Ani tato země se však problémům zcela nevyhnula; pokles hladin řek způsobil potíže s chlazením tepelných elektráren a provozovatel energetické sítě musel přistoupit k nouzovým opatřením.
Celkové tempo polského hospodářského růstu si však podle aktuálních prognóz udržuje stabilní úroveň kolem 2,9 procenta a zůstává tak prakticky beze změny oproti předchozím jarním odhadům.
V Česku by se podle některých informací měl během prvního říjnového víkendu uskutečnit ilegální tuningový sraz. Informovala o tom policie, která se obává situací, kdy bude ohrožen bezpečný silniční provoz.
Babí léto se podle aktuální předpovědi protáhne i do příštího, tedy prvního ryze říjnového týdne. V jeho průběhu ale nastane zlom, kdy se počasí změní k horšímu. Vyplývá to z informací Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Ropa zůstává kolem 100 dolarů za barel, přestože se vývoz z Perského zálivu postupně vrací směrem k úrovním před vypuknutím války. Na první pohled to může působit překvapivě. Jestliže byl právě omezený průjezd Hormuzským průlivem hlavní příčinou letošního cenového šoku, jeho postupné zprůchodnění by přece mělo cenu ropy výrazně srazit. Situace je však složitější.
Více než osm tisíc případů a téměř čtyři tisíce mrtvých už má na svědomí aktuální epidemie smrtelně nebezpečné eboly v africké Demokratické republice Kongo, která vypukla již na jaře letošního roku. Nejnovější komplikací je, že se zhoršilo trasování kontaktů nakažených. Podle expertů z WHO dokonce hrozí, že se epidemie rozšíří i do sousedních zemí.
Jižní Korea požaduje po Severní Koreji omluvu a přijetí odpovídajících opatření v souvislosti s výbuchem miny, který zranil tři jihokorejské vojáky. Podle jihokorejské armády k incidentu došlo na jižní straně hranice, kde KLDR v poslední době umisťuje nástražná zařízení. Ředitel operací generálního štábu jihokorejské armády Kang Hjon-u vyzval k okamžitému zastavení kladení min a budování opevnění v pohraničním pásmu. Upozornil přitom, že tyto kroky porušují dohodu o příměří i duch vzájemných mezinárodních ujednání.
Několik evropských policejních a bezpečnostních složek pozastavuje nebo zcela ukončuje používání sledovacího softwaru od společnosti Oxygen Forensics. Tento krok následuje po zjištěních novinářů serveru Politico, podle nichž americká firma tajila své skutečné ruské vlastníky a řízení. Technologie dané společnosti přitom sloužila bezpečnostním orgánům napříč kontinentem k získávání a analýze dat z mobilních telefonů při vyšetřování trestné činnosti. Vyšetřovatelé ve Spojených státech amerických tvrdí, že vývoj a správa softwaru probíhaly přímo na území Ruska.
Ceny ropy na světových trzích zaznamenaly růst v reakci na prohlášení amerického prezidenta Donalda Trumpa ohledně vyjednávání s Íránem. Šéf Bílého domu ostře odmítl zprávy, podle kterých měla americká administrativa nabídnout Teheránu zmírnění sankcí výměnou za omezení jeho jaderného programu. Trump na své sociální síti uvedl, že íránské straně nenabídl vůbec nic. Reagoval tak na informace některých amerických médií, která tvrdila, že Washington zvažuje uvolnění zmrazených íránských financí.
Evropská unie připravuje zásadní změnu ve své politice rozšiřování, která má uchazečům o členství zpřístupnit unijní trh ještě před samotným vstupem do bloku. Evropská komise vypracovala návrh, který kandidátským zemím nabízí takzvanou postupnou integraci a hlubší hospodářskou spolupráci. Výhody mají zahrnovat zapojení do výzkumných programů i odstranění obchodních bariér. Tento krok má posílit evropské dodavatelské řetězce a zároveň snížit strategickou závislost Unie na vnějších aktérech.
Severoatlantická aliance rázně zareagovala na nová varování ze strany Ruské federace ohledně možného použití jaderného arsenálu. Moskva zaslala NATO oficiální dopis, ve kterém hrozí nasazením jaderných zbraní v případě ohrožení své baltické enklávy Kaliningradu.
Americké vojenské jednotky opouštějí své zbývající základny v Iráku a dokončují tak stahování, na kterém se dohodla předchozí i současná administrativa v Washingtonu. Odchod vojsk přichází více než dvacet let po invazi, která tehdy svrhla diktátora Saddáma Husajna a zahájila dlouholeté období nestability. Stažení amerických sil vyvolává v regionu značné obavy z vznikajícího bezpečnostního vákua. Mnozí odborníci i místní představitelé podle France24 varují, že situace může posílit milice podporované Íránem a poskytnout nový prostor radikálům.
Téměř 93 procent známých chemických látek obsažených v plastech pro balení potravin, výrobu oděvů, hraček i zdravotnických potřeb představuje vysoké riziko pro lidské zdraví. Vyplývá to z výzkumu organizace Environmental Justice Foundation se sídlem v Londýně. Hlavní autorka zprávy Naima Fenderl web CNN upozornila, že mezi možná zdravotní rizika patří rakovina, genetické změny a poškození hormonálního i reprodukčního systému. Vědci při výpočtu celkového rizika posuzovali účinky těchto chemikálií na lidský organismus společně s mírou vystavení obyvatelstva těmto látkám.
Americký prezident Donald Trump uspořádal v Bílém domě setkání s klíčovými představiteli technologického sektoru, které označil za výjimečné shromáždění osobností budujících novou éru Spojených států. Schůzky se zúčastnili šéfové společností OpenAI, Anthropic, Nvidia, SpaceX, Meta a Google. Hlavním tématem jednání byl překotný rozvoj umělé inteligence a způsoby, jak čelit jejím potenciálním rizikům. Prezident po uzavřeném jednání předstoupil před novináře spolu s předními technologickými magnáty.