Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen vzkázala technologickým gigantům, že Evropská unie bude nekompromisně prosazovat svá digitální pravidla – bez ohledu na to, kdo tyto společnosti vede nebo odkud pocházejí. Prohlášení přichází v době rostoucího tlaku ze strany americké administrativy prezidenta Donalda Trumpa, která evropská opatření kritizuje jako překážku svobody slova a inovací.
„Pravidla, která byla schválena našimi spolutvůrci legislativy, musí být dodržována,“ uvedla von der Leyen v písemných odpovědích na otázky zpravodajského portálu Politico. „Proto jsme otevřeli případy proti TikToku, X, Applu, Metě – abychom jmenovali jen některé. Pravidla uplatňujeme spravedlivě, přiměřeně a bez předsudků. Není pro nás důležité, odkud firma pochází a kdo ji vede. Naším cílem je chránit lidi.“
Toto jasné vyjádření má být odpovědí na spekulace, že by se Evropská unie mohla kvůli obavám z politických dopadů v USA stáhnout z přísného vymáhání svých digitálních zákonů. Mezi ně patří zejména Akt o digitálních službách (DSA) a Akt o digitálních trzích (DMA), které si kladou za cíl zkrotit sílu velkých online platforem a ochránit spotřebitele.
Silná kritika těchto zákonů přichází především od amerického viceprezidenta J. D. Vancea, který je spojován s konzervativním křídlem administrativy prezidenta Trumpa. Vance nedávno varoval, že Spojené státy by mohly dokonce přehodnotit své členství v NATO, pokud Evropská unie nebude zvažovat dopady svých regulací na americké technologické firmy.
Obavy z toho, že EU pod tlakem z Washingtonu zvolní, podpořily i zpožděné pokuty, především v rámci vymáhání DMA. Někteří úředníci v Bruselu si již otevřeně stěžují na údajnou „politizaci“ procesu prosazování pravidel vůči velkým technologickým firmám.
Von der Leyen se však postavila proti těmto pochybnostem a zdůraznila, že pravidla budou platit pro všechny stejně – včetně firem, které mají úzké vazby na americkou administrativu. Za takovou společnost je považována například platforma X, kterou vlastní Elon Musk – významný podporovatel prezidenta Trumpa, jenž ve vládě působí jako šéf Úřadu pro efektivitu státní správy.
Evropská komise v současnosti zvažuje uložení pokuty právě platformě X poté, co v lednu uzavřela vyšetřování jejího chování v Evropě. Deník The New York Times začátkem dubna uvedl, že by pokuta mohla dosáhnout až jedné miliardy dolarů. Toto tvrzení ale komise oficiálně popřela.
Prohlášení von der Leyen tedy představuje snahu uklidnit obavy, že by EU mohla pod tlakem měnit směr své digitální politiky. Zdůrazňuje, že evropské zákony budou vymáhány důsledně a bez ohledu na geopolitický kontext. Unie podle ní nebude dělat ústupky z vlastních hodnot a zájmů kvůli momentálnímu politickému klimatu za oceánem.
Tím vysílá Bruselu i světu jasný vzkaz: ať už se USA rozhodnou jakkoliv, Evropa si za svými pravidly stojí – a firmy jako X, Meta, Apple nebo TikTok se jim budou muset přizpůsobit, nebo nést důsledky.
Přestože si většina stran přeje rychlý konec bojů, jejich představy o podmínkách příměří se zásadně rozcházejí. Co si která strana od války s Íránem slibuje?
Sobotní výzva Donalda Trumpa, aby se Británie, Čína, Francie nebo Japonsko zapojily do námořního doprovodu tankerů v Hormuzském průlivu, naplno odhalila absenci ucelené americké strategie vůči Íránu. Bílý dům spolu s Izraelem sice zahájil útoky, ale zdá se, že dostatečně nepředvídal íránskou odvetu. Teherán se podle očekávání zaměřil na asymetrické údery proti americkým základnám, spojencům a obchodním lodím v Perském zálivu.
První měsíc meteorologického jara je v polovině. Odborníci už tuší, jak v Česku bude až téměř do poloviny dubna. Teploty mají růst nahoru a dostanou se až nad 15 °C. Vyplývá to z měsíčního výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Předseda slovenské vlády Robert Fico (Smer-SD) pokračuje v boji za obnovení dodávek ruské ropy na Slovensko. V dnešním rozhovoru s předsedou Evropské rady Antóniem Costou řekl, že Evropská unie nesmí upřednostňovat zájmy Ukrajiny před zájmy členských zemí.
Dara Rolins pořádně překvapila české i slovenské příznivce, protože zničehonic oznámila uměleckou pauzu. Důvodem je především stavba pražské rezidence, ale není to jediný důvod. Popová hvězda prozradila,
Česká kinematografie má na kontě další oscarový počin. Tuzemští producenti se totiž podíleli na vzniku dokumentárního filmu Pan Nikdo proti Putinovi, který obdržel Oscara. Na snímek se mohou těšit televizní diváci, v květnu jej odvysílá Česká televize.
Americký prezident Donald Trump vyvolal vlnu kritiky a rozpaků poté, co během nedělního letu prezidentským speciálem Air Force One zpochybnil smysl americké vojenské přítomnosti v Hormuzském průlivu. Přestože v posledních dnech stupňuje tlak na spojence, aby USA pomohli tuto klíčovou cestu zabezpečit, novinářům sdělil, že Spojené státy by v oblasti „možná vůbec neměly být“.
Německá vláda v pondělí odmítla požadavky amerického prezidenta Donalda Trumpa a vzkázala do Washingtonu, že konflikt na Blízkém východě nepovažuje za záležitost Severoatlantické aliance. Berlín oficiálně nevyhoví žádosti o poskytnutí vojenské podpory pro zajištění bezpečnosti v Hormuzském průlivu. Podle německého stanoviska nemá NATO v této válce své místo.
Irák se v posledních týdnech stal novou a velmi nebezpečnou frontou probíhající války s Íránem. Teherán se cíleně snaží do konfliktu zatáhnout i svého souseda a využít k tomu síť jím podporovaných milic. Od americko-izraelských náletů na Írán z konce února se Irák potýká s lavinou útoků, které mají za cíl vyčerpat americké síly v regionu a destabilizovat iráckou vládu.
Prezident Donald Trump v nedávném rozhovoru pro stanici Fox News rezolutně odmítl spekulace o tom, že by Spojené státy využívaly ukrajinskou pomoc při obraně proti dronům na Blízkém východě. Podle šéfa Bílého domu disponuje Amerika nejvyspělejšími technologiemi na světě a v otázkách bezpilotních letounů má větší přehled než kdokoli jiný. Trump tak přímo popřel tvrzení Kyjeva, že by o takovou podporu Washington sám žádal.
Současné válečné tažení na Blízkém východě, do kterého Spojené státy investují závratných 890 milionů dolarů každý den, tvrdě dopadá na nejzranitelnější regiony Asie. Zatímco mocnosti financují nákladné vojenské operace, miliony obyvatel v tisíce kilometrů vzdálených zemích bojují s kritickým nedostatkem základních životních potřeb.
Sliby administrativy Donalda Trumpa o bleskovém ukončení konfliktu s Íránem narážejí na tvrdou realitu energetického trhu. Zatímco Bílý dům se snaží mírnit paniku tvrzením, že drastické zdražování pohonných hmot je pouze krátkodobým výkyvem v řádu týdnů, experti citovaní serverem Politico vykreslují mnohem temnější scénář. Podle nich existuje pět zásadních bariér, které udrží ceny benzínu na rekordních úrovních po velmi dlouhou dobu.