Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen vzkázala technologickým gigantům, že Evropská unie bude nekompromisně prosazovat svá digitální pravidla – bez ohledu na to, kdo tyto společnosti vede nebo odkud pocházejí. Prohlášení přichází v době rostoucího tlaku ze strany americké administrativy prezidenta Donalda Trumpa, která evropská opatření kritizuje jako překážku svobody slova a inovací.
„Pravidla, která byla schválena našimi spolutvůrci legislativy, musí být dodržována,“ uvedla von der Leyen v písemných odpovědích na otázky zpravodajského portálu Politico. „Proto jsme otevřeli případy proti TikToku, X, Applu, Metě – abychom jmenovali jen některé. Pravidla uplatňujeme spravedlivě, přiměřeně a bez předsudků. Není pro nás důležité, odkud firma pochází a kdo ji vede. Naším cílem je chránit lidi.“
Toto jasné vyjádření má být odpovědí na spekulace, že by se Evropská unie mohla kvůli obavám z politických dopadů v USA stáhnout z přísného vymáhání svých digitálních zákonů. Mezi ně patří zejména Akt o digitálních službách (DSA) a Akt o digitálních trzích (DMA), které si kladou za cíl zkrotit sílu velkých online platforem a ochránit spotřebitele.
Silná kritika těchto zákonů přichází především od amerického viceprezidenta J. D. Vancea, který je spojován s konzervativním křídlem administrativy prezidenta Trumpa. Vance nedávno varoval, že Spojené státy by mohly dokonce přehodnotit své členství v NATO, pokud Evropská unie nebude zvažovat dopady svých regulací na americké technologické firmy.
Obavy z toho, že EU pod tlakem z Washingtonu zvolní, podpořily i zpožděné pokuty, především v rámci vymáhání DMA. Někteří úředníci v Bruselu si již otevřeně stěžují na údajnou „politizaci“ procesu prosazování pravidel vůči velkým technologickým firmám.
Von der Leyen se však postavila proti těmto pochybnostem a zdůraznila, že pravidla budou platit pro všechny stejně – včetně firem, které mají úzké vazby na americkou administrativu. Za takovou společnost je považována například platforma X, kterou vlastní Elon Musk – významný podporovatel prezidenta Trumpa, jenž ve vládě působí jako šéf Úřadu pro efektivitu státní správy.
Evropská komise v současnosti zvažuje uložení pokuty právě platformě X poté, co v lednu uzavřela vyšetřování jejího chování v Evropě. Deník The New York Times začátkem dubna uvedl, že by pokuta mohla dosáhnout až jedné miliardy dolarů. Toto tvrzení ale komise oficiálně popřela.
Prohlášení von der Leyen tedy představuje snahu uklidnit obavy, že by EU mohla pod tlakem měnit směr své digitální politiky. Zdůrazňuje, že evropské zákony budou vymáhány důsledně a bez ohledu na geopolitický kontext. Unie podle ní nebude dělat ústupky z vlastních hodnot a zájmů kvůli momentálnímu politickému klimatu za oceánem.
Tím vysílá Bruselu i světu jasný vzkaz: ať už se USA rozhodnou jakkoliv, Evropa si za svými pravidly stojí – a firmy jako X, Meta, Apple nebo TikTok se jim budou muset přizpůsobit, nebo nést důsledky.
Španělsko zasáhla obrovská tragédie v podobě srážky dvou vysokorychlostních vlaků, která si ve středu ráno v provinci Toledo vyžádala nejméně 68 lidských obětí a desítky zraněných. K nehodě došlo na železniční trati spojující hlavní město Madrid se Sevillou, kde vlak společnosti Renfe narazil do zadní části stojící soupravy soukromého dopravce Iryo. Událost okamžitě zmobilizovala všechny dostupné záchranné složky v oblasti.
Slavnostní předávání státních vyznamenání u příležitosti Dne vzniku samostatného československého státu ve Vladislavském sále Pražského hradu dospělo ke svému závěru. Prezident Petr Pavel celkem udělil nebo propůjčil 51 významných ocenění osobnostem z oblasti vědy, kultury, sportu, armády či veřejného života.
Před dvaceti lety zveřejnil britský ekonom Nicholas Stern průlomovou zprávu nazvanou The Economics of Climate Change, která zásadním způsobem proměnila pohled na ekonomické dopady klimatické krize. Dokument vypracovaný pro tehdejší britskou vládu ukázal, že investice do nízkouhlíkové budoucnosti mají hluboký ekonomický smysl a že nečinnost stojí společnost mnohem více peněz a nakonec bude mít devastační dopady. Tato studie tehdy otřásla dosavadním vnímáním mezi hlavními představiteli ekonomické vědy, kteří dlouho přehlíželi reálné hrozby globálního oteplování.
Izrael se nachází v politické nejistotě po nedávných parlamentních volbách, ve kterých úřadující premiér Benjamin Netanjahu ztratil většinu v Knesetu. Sčítání hlasů ukázalo, že ani Netanjahuova koalice, ani opoziční blok vedený generálem Gadi Eisenkotem nezískají potřebných jednašedesát mandátů. Výsledek tak podle The Guardian závisí na tom, zda se strany odhodlají ke spolupráci s palestinskými stranami, jejichž voliči zaznamenali výrazný nárůst účasti. Celá politická scéna se tak ocitá před zásadním rozhodnutím o dalším směřování země.
Izrael se po parlamentních volbách podle BBC ocitl v hluboké politické patové situaci, když po sečtení 90 procent hlasů nezískali potřebnou většinu pro sestavení vlády ani úřadující premiér Benjamin Netanjahu, ani jeho hlavní vyzyvatel Gadi Eisenkot.
V Montrealu se tento týden koná jednadvacátý summit představitelů Kanady a Evropské unie, který navazuje na nedávnou nabídku evropského přídavného členství a diskuze o užší integraci obou transatlantických partnerů. Setkání se účastní kanadský premiér Mark Carney, předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová a předseda Evropské rady António Costa, přičemž hlavním tématem jsou další kroky ve vzájemných vztazích.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se veřejně zastal finského prezidenta Alexandra Stubba a norského premiéra Jonase Gahra Støra kvůli jejich nedávnému přímému telefonátu s ruským vůdcem Vladimirem Putinem. Tento diplomatický krok se na evropské politické scéně setkal s rozporuplnými reakcemi a kritikou ze strany některých států, které se obávají narušení jednotného postupu unijních spojenců vůči Moskvě.
Americký prezident Donald Trump oznámil, že jeho administrativa oficiálně ukončuje přísné ekologické předpisy z éry předchozího vedení, které zavazovaly ropné a plynárenské společnosti k odpovědnosti za velké úniky skleníkového metanu. Toto rozhodnutí prezentoval během úterního večerního předvolebního shromáždění v texaském Lubbocku jako klíčový krok pro snížení nákladů a podporu domácí těžby.
Ruský prezident Vladimir Putin uskutečnil zkoušku strategické balistické střely schopné nést jaderné zbraně pouhé hodiny poté, co vedl telefonické rozhovory s nejvyššími představiteli Finska a Norska. Tento krok následoval po diplomatické snaze severských politiků o deeskalaci probíhajícího konfliktu na Ukrajině. Odpověď Moskvy však ukázala na pokračující tvrdý postoj ruského vedení k celé situaci.
Ukrajinská společnost Himera a dánský výrobce satelitů GomSpace vyslaly na oběžnou dráhu testovací družici s názvem Obria Nano. Tento krok představuje první fázi směřující k vybudování nezávislé ukrajinské komunikační sítě. Satelit se dostal do vesmíru 1. října na palubě rakety v rámci mise Transporter-18 společnosti SpaceX a podle dostupných informací již úspěšně funguje.
Společnost Anthropic, která stojí za vývojem populárního chatbota Claude, podala oficiální žádost o primární veřejnou nabídku akcií (IPO) doprovázenou rozsáhlým seznamem rizikových faktorů. Tento téměř stostránkový dokument detailně popisuje nejrůznější hrozby, s nimiž se firma potýká a které by mohly negativně ovlivnit její budoucí podnikání i finanční výsledky. Přestože tržní hodnota podniku míří k závratným výšinám, vedení upozorňuje na celou řadu dosud nevídaných výzev spojených s rychlým vývojem umělé inteligence.
V Izraeli pokračuje sčítání hlasů po nedávných parlamentních volbách, přičemž průběžné výsledky po sečtení více než 57 procent odevzdaných lístků ukazují na vedení bloku premiéra Benjamina Netanjahua. Tento pravicový blok dosud získal 55 křesel v Knesetu, což však prozatím nestačí na získání potřebné většiny 61 mandátů. Opoziční tábor v tuto chvíli drží 49 křesel a zastoupení arabských stran čítá celkem 16 mandátů.