Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen vzkázala technologickým gigantům, že Evropská unie bude nekompromisně prosazovat svá digitální pravidla – bez ohledu na to, kdo tyto společnosti vede nebo odkud pocházejí. Prohlášení přichází v době rostoucího tlaku ze strany americké administrativy prezidenta Donalda Trumpa, která evropská opatření kritizuje jako překážku svobody slova a inovací.
„Pravidla, která byla schválena našimi spolutvůrci legislativy, musí být dodržována,“ uvedla von der Leyen v písemných odpovědích na otázky zpravodajského portálu Politico. „Proto jsme otevřeli případy proti TikToku, X, Applu, Metě – abychom jmenovali jen některé. Pravidla uplatňujeme spravedlivě, přiměřeně a bez předsudků. Není pro nás důležité, odkud firma pochází a kdo ji vede. Naším cílem je chránit lidi.“
Toto jasné vyjádření má být odpovědí na spekulace, že by se Evropská unie mohla kvůli obavám z politických dopadů v USA stáhnout z přísného vymáhání svých digitálních zákonů. Mezi ně patří zejména Akt o digitálních službách (DSA) a Akt o digitálních trzích (DMA), které si kladou za cíl zkrotit sílu velkých online platforem a ochránit spotřebitele.
Silná kritika těchto zákonů přichází především od amerického viceprezidenta J. D. Vancea, který je spojován s konzervativním křídlem administrativy prezidenta Trumpa. Vance nedávno varoval, že Spojené státy by mohly dokonce přehodnotit své členství v NATO, pokud Evropská unie nebude zvažovat dopady svých regulací na americké technologické firmy.
Obavy z toho, že EU pod tlakem z Washingtonu zvolní, podpořily i zpožděné pokuty, především v rámci vymáhání DMA. Někteří úředníci v Bruselu si již otevřeně stěžují na údajnou „politizaci“ procesu prosazování pravidel vůči velkým technologickým firmám.
Von der Leyen se však postavila proti těmto pochybnostem a zdůraznila, že pravidla budou platit pro všechny stejně – včetně firem, které mají úzké vazby na americkou administrativu. Za takovou společnost je považována například platforma X, kterou vlastní Elon Musk – významný podporovatel prezidenta Trumpa, jenž ve vládě působí jako šéf Úřadu pro efektivitu státní správy.
Evropská komise v současnosti zvažuje uložení pokuty právě platformě X poté, co v lednu uzavřela vyšetřování jejího chování v Evropě. Deník The New York Times začátkem dubna uvedl, že by pokuta mohla dosáhnout až jedné miliardy dolarů. Toto tvrzení ale komise oficiálně popřela.
Prohlášení von der Leyen tedy představuje snahu uklidnit obavy, že by EU mohla pod tlakem měnit směr své digitální politiky. Zdůrazňuje, že evropské zákony budou vymáhány důsledně a bez ohledu na geopolitický kontext. Unie podle ní nebude dělat ústupky z vlastních hodnot a zájmů kvůli momentálnímu politickému klimatu za oceánem.
Tím vysílá Bruselu i světu jasný vzkaz: ať už se USA rozhodnou jakkoliv, Evropa si za svými pravidly stojí – a firmy jako X, Meta, Apple nebo TikTok se jim budou muset přizpůsobit, nebo nést důsledky.
Prezident Volodymyr Zelenskyj vydal během jednání Štábu vrchního velitele armádě úkol zvýšit území zasažené ukrajinskými zbraněmi dlouhého doletu hluboko na území Ruska. Hlavním tématem setkání byly schopnosti Ukrajiny vést „sankce dlouhého dosahu proti Rusku“. Jednání se zúčastnili výrobci zbraní i všichni, kteří jsou odpovědní za jejich použití.
Americký prezident Donald Trump přistál v Malajsii s úsměvem a tanečním krokem, kde ho přivítal premiér Anwar Ibrahim před 47. summitem ASEAN. Navzdory počáteční euforii panuje pochybnost, zda mu optimismus vydrží i po klíčové čtvrteční schůzce s jeho čínským protějškem, Si Ťin-pchingem. Panuje totiž silné přesvědčení, že jakákoli dohoda mezi oběma lídry zřejmě nebude mít dlouhého trvání, píše magazín Time.
Americký prezident Donald Trump v pondělí prohlásil, že by ruský prezident Vladimir Putin měl ukončit válku na Ukrajině namísto testování střely s jaderným pohonem. Trump zároveň uvedl, že Spojené státy mají jadernou ponorku umístěnou u ruského pobřeží.
Nově jmenovaný náčelník generálního štábu francouzské armády, generál Fabien Mandon, připravuje ozbrojené síly země na „šok, který by byl jakousi zkouškou“ ze strany Ruska. Uvedl to ve středu zákonodárcům v obranném výboru Národního shromáždění.
Americký prezident Donald Trump se konečně rozhodl uvalit sankce na Rusko. Jedná se o první balíček, který schválil od svého návratu do Bílého domu v lednu. Sankce cílí na dvě největší ruské ropné společnosti, Rosněfť a Lukoil, a představují reakci na odmítnutí Vladimira Putina souhlasit s příměřím na Ukrajině. Oznámení přišlo v návaznosti na zrušení plánovaného summitu mezi oběma lídry v Budapešti, který se měl konat příští měsíc.
Americký prezident Donald Trump v pondělí na palubě prezidentského speciálu Air Force One, cestou do Japonska, hovořil o možném budoucím lídrovi Republikánské strany po svém odchodu z Bílého domu. Jako hlavní kandidáty pro prezidentskou nominaci v roce 2028 zmínil ministra zahraničí Marca Rubia a viceprezidenta JD Vance.
Americká demokracie se postupně rozpadá únavou institucí a normalizací loajality místo práva. Zatímco Spojené státy zůstávají naoko funkční, jejich mocenské struktury se mění v klientelistickou síť závislou na přízni prezidenta. Tento posun neohrožuje jen samotnou Ameriku, ale i celý Západ, který ztrácí morální i strategickou kotvu. Pokud se Washington vzdálí principům demokracie, Evropa nezůstane bezmocná – ale ocitne se v nové roli. Bude muset převzít odpovědnost za obranu západních hodnot a stabilitu mezinárodního řádu, který dosud garantovaly Spojené státy.
Během svého postupu k Jamajce hurikán Melissa zesílil na nejvyšší, pátou kategorii, čímž se stal nejsilnějším typem bouře s rychlostí větru dosahující nejméně 253 kilometrů za hodinu. Tato bouře s sebou nese potenciální hrozbu životu nebezpečných sesuvů půdy a bleskových záplav.
Prezident republiky Petr Pavel dnes na Pražském hradě udělil mandát Andreji Babišovi k jednání o složení nového vládního kabinetu. K tomuto kroku dospěl s ohledem na výsledky nedávných voleb do Sněmovny a dosavadní jednání jednotlivých parlamentních stran. Babiš, jako předseda vítězného hnutí ANO, hlavu státu informoval o aktuálním stavu příprav koaliční smlouvy i programového prohlášení vznikající vlády.
V srpnu uplynulo 80 let od atomového bombardování Hirošimy a Nagasaki v roce 1945. Pouhý měsíc po těchto útocích, 19. října 1945, publikoval George Orwell v londýnském Tribune esej s názvem „Vy a atomová bomba“. V něm uvažoval o situaci, kdyby se „velké národy tichou dohodou zavázaly atomovou bombu proti sobě nikdy nepoužít“. Předpověděl, že by z toho vzešel „mír, který není mírem“, a „permanentní stav ‚studené války‘“. Právě tak zavedl trvalou metaforu, jež na celá desetiletí definovala geopolitiku.
Za každou zprávou a memem se skrývá zastaralá, desítky let stará infrastruktura. Nedávná technická porucha v datovém centru v americké Virginii nám připomněla, že i když se internet stal nepostradatelnou součástí moderního života, je také křehkou sítí starých programů a fyzické infrastruktury. Experti proto zvažují scénáře, které by mohly vést k jeho kolapsu.
Nejnovější čínská letadlová loď, Fujian (Typ 003), může dosahovat pouze přibližně 60 % rychlosti leteckých operací ve srovnání s americkými plavidly třídy Nimitz, která jsou stará i padesát let. Podle názoru dvou bývalých důstojníků amerického námořnictva, kteří sloužili na letadlových lodích, je to významné omezení bojové způsobilosti plavidla, od kterého se očekávalo, že způsobí revoluci v čínské flotile. Bývalý kapitán amerického námořnictva Carl Schuster a bývalý námořní pilot ve výslužbě Keith Stewart potvrdili, že rozložení letové paluby Fujianu omezuje tempo, jakým lze letadla vzlétávat a přistávat, zejména ve srovnání s americkými nosiči.