Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen vzkázala technologickým gigantům, že Evropská unie bude nekompromisně prosazovat svá digitální pravidla – bez ohledu na to, kdo tyto společnosti vede nebo odkud pocházejí. Prohlášení přichází v době rostoucího tlaku ze strany americké administrativy prezidenta Donalda Trumpa, která evropská opatření kritizuje jako překážku svobody slova a inovací.
„Pravidla, která byla schválena našimi spolutvůrci legislativy, musí být dodržována,“ uvedla von der Leyen v písemných odpovědích na otázky zpravodajského portálu Politico. „Proto jsme otevřeli případy proti TikToku, X, Applu, Metě – abychom jmenovali jen některé. Pravidla uplatňujeme spravedlivě, přiměřeně a bez předsudků. Není pro nás důležité, odkud firma pochází a kdo ji vede. Naším cílem je chránit lidi.“
Toto jasné vyjádření má být odpovědí na spekulace, že by se Evropská unie mohla kvůli obavám z politických dopadů v USA stáhnout z přísného vymáhání svých digitálních zákonů. Mezi ně patří zejména Akt o digitálních službách (DSA) a Akt o digitálních trzích (DMA), které si kladou za cíl zkrotit sílu velkých online platforem a ochránit spotřebitele.
Silná kritika těchto zákonů přichází především od amerického viceprezidenta J. D. Vancea, který je spojován s konzervativním křídlem administrativy prezidenta Trumpa. Vance nedávno varoval, že Spojené státy by mohly dokonce přehodnotit své členství v NATO, pokud Evropská unie nebude zvažovat dopady svých regulací na americké technologické firmy.
Obavy z toho, že EU pod tlakem z Washingtonu zvolní, podpořily i zpožděné pokuty, především v rámci vymáhání DMA. Někteří úředníci v Bruselu si již otevřeně stěžují na údajnou „politizaci“ procesu prosazování pravidel vůči velkým technologickým firmám.
Von der Leyen se však postavila proti těmto pochybnostem a zdůraznila, že pravidla budou platit pro všechny stejně – včetně firem, které mají úzké vazby na americkou administrativu. Za takovou společnost je považována například platforma X, kterou vlastní Elon Musk – významný podporovatel prezidenta Trumpa, jenž ve vládě působí jako šéf Úřadu pro efektivitu státní správy.
Evropská komise v současnosti zvažuje uložení pokuty právě platformě X poté, co v lednu uzavřela vyšetřování jejího chování v Evropě. Deník The New York Times začátkem dubna uvedl, že by pokuta mohla dosáhnout až jedné miliardy dolarů. Toto tvrzení ale komise oficiálně popřela.
Prohlášení von der Leyen tedy představuje snahu uklidnit obavy, že by EU mohla pod tlakem měnit směr své digitální politiky. Zdůrazňuje, že evropské zákony budou vymáhány důsledně a bez ohledu na geopolitický kontext. Unie podle ní nebude dělat ústupky z vlastních hodnot a zájmů kvůli momentálnímu politickému klimatu za oceánem.
Tím vysílá Bruselu i světu jasný vzkaz: ať už se USA rozhodnou jakkoliv, Evropa si za svými pravidly stojí – a firmy jako X, Meta, Apple nebo TikTok se jim budou muset přizpůsobit, nebo nést důsledky.
Ruská invaze na Ukrajinu přinesla ruské armádě rostoucí personální ztráty, které podle zpráv z počátku letošního roku překročily hranici jednoho milionu vojáků. Vzhledem k tomu, že se Kreml snaží najít nové zdroje lidské síly a zároveň se vyhnout vyhlášení další velké vlny mobilizace, začíná se v zemi projevovat nový trend v podobě rostoucího náboru žen. Přestože ženy v ruských ozbrojených silách tradičně zastávaly spíše podpůrné funkce, současné náborové kampaně, propaganda na sociálních sítích i zprávy státních médií ukazují, že armáda usiluje o jejich zapojení do operačních rolí, zejména v oblasti obsluhy bezpilotních letounů a dalších technických specializací.
Vojenský konflikt na Ukrajině si od začátku plnohodnotné ruské invaze vyžádal na obou stranách již více než dva miliony padlých, zraněných či pohřešovaných vojáků. Vyplývá to z nové studie amerického Centra pro strategická a mezinárodní studia. Podle zveřejněných odhadů nesou hlavní tíhu ztrát moskevské síly, které zaznamenaly přibližně 1,4 milionu obětí, přičemž počet mrtvých ruských vojáků dosahuje 400 000 až 450 000.
Evropská komise předložila finanční návrh pro vstup Černé Hory do Evropské unie, podle kterého by začlenění této balkánské země v rámci příštího sedmiletého rozpočtového cyklu mělo unijní pokladnu vyjít na tři miliardy eur.
Vedení amerického ministerstva obrany pod vedením ministra Peta Hegsetha provází podle CNN hluboká nedůvěra vůči podřízeným a neustálé prověřování jejich loajality. Tento stav vyvrcholil na začátku dubna, kdy se náčelník generálního štábu armády Randy George pokusil s ministrem osobně setkat. Chtěl s ním projednat narůstající napětí, které vyvolaly Hegsethovy přímé zásahy do kariérního postupu vysokých důstojníků, včetně zablokování povýšení čtyř plukovníků. K plánované schůzce, na které chtěl generál George představit armádní technologické priority, už ale nedošlo, protože byl hned následující den z funkce propuštěn.
Demokraté a organizace na ochranu volebních práv varují, že nedávný projev Donalda Trumpa, ve kterém bez důkazů hovořil o čínském vměšování do voleb v roce 2020, je jasnou snahou připravit půdu pro zpochybnění výsledků listopadových průběžných voleb.
Španělská severoafrická enkláva Ceuta čelí rozsáhlé humanitární a sociální krizi poté, co na její území v posledních dnech přes moře dorazily stovky migrantů ze sousedního Maroka. Místní úřady hlásí zcela naplněné ubytovací kapacity a masivní příliv lidí, kteří obcházejí hraniční zábrany plaváním podél pobřežních vlnolamů. Regionální prezident Juan Jesús Vivas v reakci na překotný vývoj varoval, že situace dosáhla krizového stavu a tamní přijímací střediska již nedokážou čelit náporu nově příchozích.
Reportáž ukrajinsko-amerického novináře Davida Kiričenka z frontové linie pro web Kyiv Post vykresluje drsnou realitu dnešního bojiště, kde prim hrají moderní technologie. Kiričenko strávil několik dní v těsné blízkosti jednotky bezpilotních systémů ukrajinské 110. samostatné mechanizované brigády. Společně s americkým dokumentaristou Ryanem Van Ertem nahlédli přímo do takzvané zóny zabíjení, tedy pásma neustále sledovaného a napadaného drony.
Katastrofální požáry pustošící v těchto dnech rozsáhlé oblasti Španělska a Francie představují podle nejvyšších evropských představitelů zásadní hrozbu pro celou Evropu. Ohňový živel v blízkosti Madridu a Bordeaux již zničil desítky tisíc hektarů porostu a srovnal se zemí stovky obytných domů. Následná evakuace více než tří set tisíc obyvatel se zapsala do historie jako jedna z nejrozsáhlejších záchranných akcí svého druhu na evropském kontinentu.
Omezení konzumace cukru v prvních dvou letech života může podle vědců výrazně přispět k ochraně mozku a snížení rizika vzniku demence v pozdějším věku. Nejnovější zjištění vycházejí z analýzy historických dat z doby ukončení přídělového systému na cukr ve Velké Británii po druhé světové válce. Výzkumníci porovnávali zdravotní stav lidí, kteří vyrůstali v období striktního přídělu sladkostí, s generací narozenou bezprostředně po jeho zrušení.
Vlna ničivých lesních požárů přiměla španělskou vládu k vyhlášení celostátního nouzového stavu v Madridském regionu a v provincii Ávila. Rozsáhlé evakuace a nasazení vojenských pohotovostních jednotek jasně ukázaly, že požáry šířící se do zástavby vyžadují zcela odlišný přístup, než jaký byl v zemi dosud běžný. Ohrožena jsou především území na pomezí přírody a městské infrastruktury, kde se rizika výrazně koncentrují a komplikují jakékoliv záchranné operace.
Technologie zachytávání a ukládání uhlíku (CCS) představuje klíčový pilíř strategie Evropské unie pro dekarbonizaci těžkého průmyslu, jako je výroba cementu, oceli či chemických látek. Tento proces spočívá v oddělení oxidu uhličitého přímo u průmyslových zdrojů, jeho následné přepravě potrubím nebo loděmi a v trvalém uložení do hlubokých geologických struktur. Podle Aktu o průmyslu s nulovými čistými emisemi si Unie stanovila cíl dosáhnout do roku 2030 roční kapacity ukládání minimálně padesáti milionů tun CO₂, přičemž do roku 2040 bude podle odhadů Evropské komise nutné ročně uskladnit až dvě stě padesát milionů tun tohoto skleníkového plynu.
Iránské Islámské revoluční gardy v oficiálním prohlášení zveřejněném státními médii přísahaly odvetu za rozsáhlé noční údery Spojených států na íránské cíle. Teheránský režim otevřeně deklaroval záměr ještě během dneška potrestat agresora. Napětí na Blízkém východě tak po krátkém útlumu opět prudce eskaluje, přičemž obě strany dávají najevo odhodlání v konfrontaci pokračovat.