Evropská komise v pátek oznámila zahájení oficiálního vyšetřování Slovenska kvůli rozpuštění jeho Úřadu na ochranu oznamovatelů. V rámci nejnovějšího sporu o dodržování právního státu s Bratislavou unijní exekutiva kritizuje vládu Roberta Fica za snahu nahradit tento nezávislý orgán novou institucí, jejíž vedení by bylo jmenováno na základě politického klíče. Komise ve svém oficiálním vyjádření uvedla, že přijatá legislativa přímo porušuje pravidla Evropské unie, konkrétně směrnici o ochraně oznamovatelů a Listinu základních práv EU.
Krok Bruselu přichází v době silného tlaku ze strany evropských zákonodárců i nevládních organizací, které žádají rázné zakročení proti Ficovým zásahům do nezávislých institucí. Vláda je rovněž podezřelá z podvodů týkajících se zemědělských fondů EU. Šéfka Úřadu na ochranu oznamovatelů Zuzana Dlugošová uvedla, že slovenské představitele opakovaně varovala před rozporem jejich plánů s unijním právem. Podle ní by se Slovensko mohlo řízení vyhnout, kdyby vláda brala v úvahu odbornou zpětnou vazbu místo politických zájmů.
Bratislava má nyní jeden měsíc na to, aby na dotazy z Bruselu odpověděla. Pokud se nepodaří situaci vyjasnit, může celý proces vyústit až v žalobu u Soudního dvora EU. V krajním případě hrozí Slovensku zastavení plateb z unijního rozpočtu, což je mechanismus, který EU již dříve uplatnila v případech vážného porušování principů právního státu. Slovenská stálá reprezentace v Bruselu ani ministerstvo vnitra zatím na žádosti o vyjádření nereagovaly.
Strana Směr se od svého návratu k moci v roce 2023 systematicky snaží o demontáž protikorupčních struktur. Mezi nejvýraznější kroky patřilo zrušení Úřadu speciální prokuratury, který řešil nejzávažnější případy korupce, a rozpuštění elitní policejní jednotky NAKA zaměřené na boj proti organizovanému zločinu. Europoslanec Tomáš Zdechovský k tomu uvedl, že rozhodnutí Komise vysílá jasný signál o tom, že ochrana oznamovatelů není volitelnou záležitostí, ale základní povinností každého členského státu.
Před samotným zahájením vyšetřování se unijní exekutiva snažila Slovensko přesvědčit k ústupu diplomatickou cestou. Eurokomisař pro rozpočet Piotr Serafin na prosincové schůzce v Bratislavě osobně apeloval na Roberta Fica, aby úřad nerušil. Slovenský parlament přesto v prosinci 2025 schválil zákon, který zkrátil funkční období současné ředitelky a oslabil ochranu oznamovatelů. Účinnost této normy, která měla platit od 1. ledna, sice pozastavil slovenský ústavní soud, ale unijní vyšetřování tím zastaveno nebylo.
Kritika zaznívá i z řad německých Zelených. Europoslanec Daniel Freund sice krok Komise uvítal, ale zároveň vyzval k ještě tvrdšímu postupu. Podle něj Ficova vláda svými reformami trestního zákoníku umožnila propuštění stovek odsouzených korupčníků na svobodu, což vyžaduje komplexnější reakci Bruselu. Slovensko se navíc již nyní potýká s dalším řízením pro porušení povinnosti, které bylo zahájeno v listopadu kvůli kontroverzní ústavní změně definující v ústavě pouze dvě pohlaví.
Situace na Slovensku tak zůstává napjatá a budoucí vývoj bude záviset na tom, zda Fico ustoupí tlaku Bruselu, nebo se vydá cestou dlouhodobé konfrontace s unijními orgány. Pro slovenskou vládu představuje vyšetřování vážnou komplikaci, protože případné finanční sankce by mohly citelně zasáhnout státní rozpočet i realizaci investičních projektů financovaných z evropských peněz.
Ruská invaze na Ukrajinu přinesla ruské armádě rostoucí personální ztráty, které podle zpráv z počátku letošního roku překročily hranici jednoho milionu vojáků. Vzhledem k tomu, že se Kreml snaží najít nové zdroje lidské síly a zároveň se vyhnout vyhlášení další velké vlny mobilizace, začíná se v zemi projevovat nový trend v podobě rostoucího náboru žen. Přestože ženy v ruských ozbrojených silách tradičně zastávaly spíše podpůrné funkce, současné náborové kampaně, propaganda na sociálních sítích i zprávy státních médií ukazují, že armáda usiluje o jejich zapojení do operačních rolí, zejména v oblasti obsluhy bezpilotních letounů a dalších technických specializací.
Vojenský konflikt na Ukrajině si od začátku plnohodnotné ruské invaze vyžádal na obou stranách již více než dva miliony padlých, zraněných či pohřešovaných vojáků. Vyplývá to z nové studie amerického Centra pro strategická a mezinárodní studia. Podle zveřejněných odhadů nesou hlavní tíhu ztrát moskevské síly, které zaznamenaly přibližně 1,4 milionu obětí, přičemž počet mrtvých ruských vojáků dosahuje 400 000 až 450 000.
Evropská komise předložila finanční návrh pro vstup Černé Hory do Evropské unie, podle kterého by začlenění této balkánské země v rámci příštího sedmiletého rozpočtového cyklu mělo unijní pokladnu vyjít na tři miliardy eur.
Vedení amerického ministerstva obrany pod vedením ministra Peta Hegsetha provází podle CNN hluboká nedůvěra vůči podřízeným a neustálé prověřování jejich loajality. Tento stav vyvrcholil na začátku dubna, kdy se náčelník generálního štábu armády Randy George pokusil s ministrem osobně setkat. Chtěl s ním projednat narůstající napětí, které vyvolaly Hegsethovy přímé zásahy do kariérního postupu vysokých důstojníků, včetně zablokování povýšení čtyř plukovníků. K plánované schůzce, na které chtěl generál George představit armádní technologické priority, už ale nedošlo, protože byl hned následující den z funkce propuštěn.
Demokraté a organizace na ochranu volebních práv varují, že nedávný projev Donalda Trumpa, ve kterém bez důkazů hovořil o čínském vměšování do voleb v roce 2020, je jasnou snahou připravit půdu pro zpochybnění výsledků listopadových průběžných voleb.
Španělská severoafrická enkláva Ceuta čelí rozsáhlé humanitární a sociální krizi poté, co na její území v posledních dnech přes moře dorazily stovky migrantů ze sousedního Maroka. Místní úřady hlásí zcela naplněné ubytovací kapacity a masivní příliv lidí, kteří obcházejí hraniční zábrany plaváním podél pobřežních vlnolamů. Regionální prezident Juan Jesús Vivas v reakci na překotný vývoj varoval, že situace dosáhla krizového stavu a tamní přijímací střediska již nedokážou čelit náporu nově příchozích.
Reportáž ukrajinsko-amerického novináře Davida Kiričenka z frontové linie pro web Kyiv Post vykresluje drsnou realitu dnešního bojiště, kde prim hrají moderní technologie. Kiričenko strávil několik dní v těsné blízkosti jednotky bezpilotních systémů ukrajinské 110. samostatné mechanizované brigády. Společně s americkým dokumentaristou Ryanem Van Ertem nahlédli přímo do takzvané zóny zabíjení, tedy pásma neustále sledovaného a napadaného drony.
Katastrofální požáry pustošící v těchto dnech rozsáhlé oblasti Španělska a Francie představují podle nejvyšších evropských představitelů zásadní hrozbu pro celou Evropu. Ohňový živel v blízkosti Madridu a Bordeaux již zničil desítky tisíc hektarů porostu a srovnal se zemí stovky obytných domů. Následná evakuace více než tří set tisíc obyvatel se zapsala do historie jako jedna z nejrozsáhlejších záchranných akcí svého druhu na evropském kontinentu.
Omezení konzumace cukru v prvních dvou letech života může podle vědců výrazně přispět k ochraně mozku a snížení rizika vzniku demence v pozdějším věku. Nejnovější zjištění vycházejí z analýzy historických dat z doby ukončení přídělového systému na cukr ve Velké Británii po druhé světové válce. Výzkumníci porovnávali zdravotní stav lidí, kteří vyrůstali v období striktního přídělu sladkostí, s generací narozenou bezprostředně po jeho zrušení.
Vlna ničivých lesních požárů přiměla španělskou vládu k vyhlášení celostátního nouzového stavu v Madridském regionu a v provincii Ávila. Rozsáhlé evakuace a nasazení vojenských pohotovostních jednotek jasně ukázaly, že požáry šířící se do zástavby vyžadují zcela odlišný přístup, než jaký byl v zemi dosud běžný. Ohrožena jsou především území na pomezí přírody a městské infrastruktury, kde se rizika výrazně koncentrují a komplikují jakékoliv záchranné operace.
Technologie zachytávání a ukládání uhlíku (CCS) představuje klíčový pilíř strategie Evropské unie pro dekarbonizaci těžkého průmyslu, jako je výroba cementu, oceli či chemických látek. Tento proces spočívá v oddělení oxidu uhličitého přímo u průmyslových zdrojů, jeho následné přepravě potrubím nebo loděmi a v trvalém uložení do hlubokých geologických struktur. Podle Aktu o průmyslu s nulovými čistými emisemi si Unie stanovila cíl dosáhnout do roku 2030 roční kapacity ukládání minimálně padesáti milionů tun CO₂, přičemž do roku 2040 bude podle odhadů Evropské komise nutné ročně uskladnit až dvě stě padesát milionů tun tohoto skleníkového plynu.
Iránské Islámské revoluční gardy v oficiálním prohlášení zveřejněném státními médii přísahaly odvetu za rozsáhlé noční údery Spojených států na íránské cíle. Teheránský režim otevřeně deklaroval záměr ještě během dneška potrestat agresora. Napětí na Blízkém východě tak po krátkém útlumu opět prudce eskaluje, přičemž obě strany dávají najevo odhodlání v konfrontaci pokračovat.