Evropská komise v pátek oznámila zahájení oficiálního vyšetřování Slovenska kvůli rozpuštění jeho Úřadu na ochranu oznamovatelů. V rámci nejnovějšího sporu o dodržování právního státu s Bratislavou unijní exekutiva kritizuje vládu Roberta Fica za snahu nahradit tento nezávislý orgán novou institucí, jejíž vedení by bylo jmenováno na základě politického klíče. Komise ve svém oficiálním vyjádření uvedla, že přijatá legislativa přímo porušuje pravidla Evropské unie, konkrétně směrnici o ochraně oznamovatelů a Listinu základních práv EU.
Krok Bruselu přichází v době silného tlaku ze strany evropských zákonodárců i nevládních organizací, které žádají rázné zakročení proti Ficovým zásahům do nezávislých institucí. Vláda je rovněž podezřelá z podvodů týkajících se zemědělských fondů EU. Šéfka Úřadu na ochranu oznamovatelů Zuzana Dlugošová uvedla, že slovenské představitele opakovaně varovala před rozporem jejich plánů s unijním právem. Podle ní by se Slovensko mohlo řízení vyhnout, kdyby vláda brala v úvahu odbornou zpětnou vazbu místo politických zájmů.
Bratislava má nyní jeden měsíc na to, aby na dotazy z Bruselu odpověděla. Pokud se nepodaří situaci vyjasnit, může celý proces vyústit až v žalobu u Soudního dvora EU. V krajním případě hrozí Slovensku zastavení plateb z unijního rozpočtu, což je mechanismus, který EU již dříve uplatnila v případech vážného porušování principů právního státu. Slovenská stálá reprezentace v Bruselu ani ministerstvo vnitra zatím na žádosti o vyjádření nereagovaly.
Strana Směr se od svého návratu k moci v roce 2023 systematicky snaží o demontáž protikorupčních struktur. Mezi nejvýraznější kroky patřilo zrušení Úřadu speciální prokuratury, který řešil nejzávažnější případy korupce, a rozpuštění elitní policejní jednotky NAKA zaměřené na boj proti organizovanému zločinu. Europoslanec Tomáš Zdechovský k tomu uvedl, že rozhodnutí Komise vysílá jasný signál o tom, že ochrana oznamovatelů není volitelnou záležitostí, ale základní povinností každého členského státu.
Před samotným zahájením vyšetřování se unijní exekutiva snažila Slovensko přesvědčit k ústupu diplomatickou cestou. Eurokomisař pro rozpočet Piotr Serafin na prosincové schůzce v Bratislavě osobně apeloval na Roberta Fica, aby úřad nerušil. Slovenský parlament přesto v prosinci 2025 schválil zákon, který zkrátil funkční období současné ředitelky a oslabil ochranu oznamovatelů. Účinnost této normy, která měla platit od 1. ledna, sice pozastavil slovenský ústavní soud, ale unijní vyšetřování tím zastaveno nebylo.
Kritika zaznívá i z řad německých Zelených. Europoslanec Daniel Freund sice krok Komise uvítal, ale zároveň vyzval k ještě tvrdšímu postupu. Podle něj Ficova vláda svými reformami trestního zákoníku umožnila propuštění stovek odsouzených korupčníků na svobodu, což vyžaduje komplexnější reakci Bruselu. Slovensko se navíc již nyní potýká s dalším řízením pro porušení povinnosti, které bylo zahájeno v listopadu kvůli kontroverzní ústavní změně definující v ústavě pouze dvě pohlaví.
Situace na Slovensku tak zůstává napjatá a budoucí vývoj bude záviset na tom, zda Fico ustoupí tlaku Bruselu, nebo se vydá cestou dlouhodobé konfrontace s unijními orgány. Pro slovenskou vládu představuje vyšetřování vážnou komplikaci, protože případné finanční sankce by mohly citelně zasáhnout státní rozpočet i realizaci investičních projektů financovaných z evropských peněz.
Klimatické změny a cyklický jev La Niña vytvořily v jižní Africe ničivou kombinaci, kterou vědci označují za „dokonalou bouři“. Katastrofální záplavy sužují region již měsíc a vyžádaly si přes sto obětí v Jihoafrické republice, Mosambiku, Zambii, Zimbabwe a Svazijsku. Stovky tisíc lidí byly nuceny opustit své domovy poté, co v některých oblastech spadlo během několika dní množství srážek, které obvykle odpovídá úhrnu za celý rok.
Evropská komise v pátek oznámila zahájení oficiálního vyšetřování Slovenska kvůli rozpuštění jeho Úřadu na ochranu oznamovatelů. V rámci nejnovějšího sporu o dodržování právního státu s Bratislavou unijní exekutiva kritizuje vládu Roberta Fica za snahu nahradit tento nezávislý orgán novou institucí, jejíž vedení by bylo jmenováno na základě politického klíče. Komise ve svém oficiálním vyjádření uvedla, že přijatá legislativa přímo porušuje pravidla Evropské unie, konkrétně směrnici o ochraně oznamovatelů a Listinu základních práv EU.
Před čtrnácti dny, kdy Donald Trump poprvé pohrozil íránskému režimu a vzkázal tamním demonstrantům, že „pomoc přichází“, neměly Spojené státy v regionu dostatek sil, aby svá slova podložily činy. To se nyní změnilo. Příjezd letadlové lodi USS Abraham Lincoln a doprovodných torpédoborců vybavených střelami Tomahawk dává Washingtonu potřebnou palebnou sílu. Přesto zůstává zásadní otázka: čeho přesně by mohl útok na Írán v tuto chvíli dosáhnout?
Zatímco Volodymyr Zelenskyj opakovaně potvrzuje rok 2027 jako cíl pro vstup své země do Evropské unie, maďarský premiér Viktor Orbán se proti tomuto kroku staví s rostoucí intenzitou. Orbán prohlásil, že lídři členských států obdrželi na posledním summitu dokument, který popisuje plány Bruselu na přijetí Ukrajiny právě v tomto termínu. Podle maďarského premiéra je hlavním motivem této snahy umožnit Ukrajině přístup k financím z příštího sedmiletého rozpočtu EU, který začíná v roce 2028.
Americký prezident Donald Trump si vybral nového šéfa centrální banky (Fed). V pátek oznámil, že po vypršení mandátu Jeromea Powella v květnu letošního roku nominuje na tuto klíčovou pozici Kevina Warshe. Výběr završil několikaměsíční hledání vedené ministrem financí Scottem Bessentem, který prezidentovi předložil finální seznam čtyř jmen. Trump své rozhodnutí zveřejnil na síti Truth Social, kde Warshe označil za ideálního kandidáta, který má potenciál stát se nejlepším předsedou v historii instituce.
Donald Trump je sice hrdý na svou „armádu“ u íránských břehů, ale americký prezident by podle webu The Independent udělal lépe, kdyby podpořil vítěze a své spojence tím, že nechá Teherán na pokoji a místo toho pomůže Ukrajině vyhrát. Tato nejnovější zahraničněpolitická aktivita na Ukrajině sice může zajistit krátký oddech od ruského bombardování v mrazivých teplotách, ale skrývá v sobě značné riziko. Trump totiž pravděpodobně bude výměnou za týdenní dohodu s Vladimirem Putinem požadovat, aby Kyjev ustoupil požadavkům Kremlu.
Americký prezident Donald Trump stupňuje tlak na íránský režim a varuje před ničivými vojenskými údery, pokud Teherán okamžitě nepřistoupí k jednacímu stolu. Ve svém prohlášení na sociální síti Truth Social prezident uvedl, že k íránským břehům směřuje mohutná námořní armáda. Podle Trumpa jsou americké ozbrojené síly „připravené, ochotné a schopné“ splnit svou misi s nebývalou rychlostí a silou, pokud to bude situace vyžadovat.
Čínské úřady v uplynulých dnech přistoupily k neobvykle rychlé popravě jedenácti členů vlivné zločinecké rodiny Ming, která dlouhá léta ovládala příhraniční město Laukkaing v barmském státě Šan. Tento krok, který následuje jen několik měsíců po vynesení rozsudků smrti v září 2025, vysílá jasný signál všem organizovaným skupinám v jihovýchodní Asii. Čína tím dává najevo, že brutalitu a vykořisťování vlastních občanů v nelegálních on-line centrech již nebude tolerovat.
Americký prezident Donald Trump vyvolal další otřes v obchodních vztazích se sousední Kanadou, když oznámil záměr odebrat certifikaci všem letadlům vyrobeným v této zemi. Současně pohrozil uvalením padesátiprocentního cla na dovoz kanadských letadel do Spojených států. Tento krok je podle prezidenta odvetou za to, že kanadské úřady odmítají certifikovat americké soukromé tryskáče značky Gulfstream, čímž údajně nezákonně brání jejich prodeji na tamním trhu.
Britský premiér Keir Starmer završil svou historickou návštěvu Pekingu, během níž se pokusil o zásadní restart vztahů s druhou největší ekonomikou světa. Starmer, který je prvním britským předsedou vlády v Číně po osmi letech, označil rozhovory s prezidentem Si Ťin-pchingem za konstruktivní a úspěšné. Podle premiéra se podařilo dosáhnout pokroku v oblasti tržního přístupu a snížení cel, což má pomoci britskému exportu.
Agáta Hanychová momentálně působí velice šťastně po boku manžela Mirka Dopity, ale pamětníci si jistě vzpomenou, že dvojice tvořila pár již v minulosti a rozešla se. Trojnásobná maminka se nyní při zvláštní příležitosti rozpovídala o historii jejich vztahu.
Do Česka může v únoru opět vpadnout chladný arktický vzduch. Připustili to meteorologové z Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). Pravdou je, že zatím panuje značná nejistota. Odborníci ale prozradili, proč by se u nás mohlo během příštího měsíce ochladit.