Evropská komise v pátek oznámila zahájení oficiálního vyšetřování Slovenska kvůli rozpuštění jeho Úřadu na ochranu oznamovatelů. V rámci nejnovějšího sporu o dodržování právního státu s Bratislavou unijní exekutiva kritizuje vládu Roberta Fica za snahu nahradit tento nezávislý orgán novou institucí, jejíž vedení by bylo jmenováno na základě politického klíče. Komise ve svém oficiálním vyjádření uvedla, že přijatá legislativa přímo porušuje pravidla Evropské unie, konkrétně směrnici o ochraně oznamovatelů a Listinu základních práv EU.
Krok Bruselu přichází v době silného tlaku ze strany evropských zákonodárců i nevládních organizací, které žádají rázné zakročení proti Ficovým zásahům do nezávislých institucí. Vláda je rovněž podezřelá z podvodů týkajících se zemědělských fondů EU. Šéfka Úřadu na ochranu oznamovatelů Zuzana Dlugošová uvedla, že slovenské představitele opakovaně varovala před rozporem jejich plánů s unijním právem. Podle ní by se Slovensko mohlo řízení vyhnout, kdyby vláda brala v úvahu odbornou zpětnou vazbu místo politických zájmů.
Bratislava má nyní jeden měsíc na to, aby na dotazy z Bruselu odpověděla. Pokud se nepodaří situaci vyjasnit, může celý proces vyústit až v žalobu u Soudního dvora EU. V krajním případě hrozí Slovensku zastavení plateb z unijního rozpočtu, což je mechanismus, který EU již dříve uplatnila v případech vážného porušování principů právního státu. Slovenská stálá reprezentace v Bruselu ani ministerstvo vnitra zatím na žádosti o vyjádření nereagovaly.
Strana Směr se od svého návratu k moci v roce 2023 systematicky snaží o demontáž protikorupčních struktur. Mezi nejvýraznější kroky patřilo zrušení Úřadu speciální prokuratury, který řešil nejzávažnější případy korupce, a rozpuštění elitní policejní jednotky NAKA zaměřené na boj proti organizovanému zločinu. Europoslanec Tomáš Zdechovský k tomu uvedl, že rozhodnutí Komise vysílá jasný signál o tom, že ochrana oznamovatelů není volitelnou záležitostí, ale základní povinností každého členského státu.
Před samotným zahájením vyšetřování se unijní exekutiva snažila Slovensko přesvědčit k ústupu diplomatickou cestou. Eurokomisař pro rozpočet Piotr Serafin na prosincové schůzce v Bratislavě osobně apeloval na Roberta Fica, aby úřad nerušil. Slovenský parlament přesto v prosinci 2025 schválil zákon, který zkrátil funkční období současné ředitelky a oslabil ochranu oznamovatelů. Účinnost této normy, která měla platit od 1. ledna, sice pozastavil slovenský ústavní soud, ale unijní vyšetřování tím zastaveno nebylo.
Kritika zaznívá i z řad německých Zelených. Europoslanec Daniel Freund sice krok Komise uvítal, ale zároveň vyzval k ještě tvrdšímu postupu. Podle něj Ficova vláda svými reformami trestního zákoníku umožnila propuštění stovek odsouzených korupčníků na svobodu, což vyžaduje komplexnější reakci Bruselu. Slovensko se navíc již nyní potýká s dalším řízením pro porušení povinnosti, které bylo zahájeno v listopadu kvůli kontroverzní ústavní změně definující v ústavě pouze dvě pohlaví.
Situace na Slovensku tak zůstává napjatá a budoucí vývoj bude záviset na tom, zda Fico ustoupí tlaku Bruselu, nebo se vydá cestou dlouhodobé konfrontace s unijními orgány. Pro slovenskou vládu představuje vyšetřování vážnou komplikaci, protože případné finanční sankce by mohly citelně zasáhnout státní rozpočet i realizaci investičních projektů financovaných z evropských peněz.
Americký prezident Donald Trump oznámil, že mírová dohoda s Íránem je již kompletně podepsána a strategický Hormuzský průliv je od pátku plně otevřen pro námořní dopravu.
Ukrajinské ministerstvo obrany v neděli představilo podrobnosti rozsáhlé vojenské reformy, která zavádí postupné propouštění dlouho sloužících vojáků do civilu, zvyšuje finanční ohodnocení na frontě a mění pravidla pro armádní kontrakty.
Francouzský prezident Emmanuel Macron oznámil, že Francie a její spojenci jsou připraveni během několika dní zahájit námořní misi k zajištění bezpečnosti v Hormuzském průlivu, jakmile bude potvrzeno příměří mezi Spojenými státy a Íránem.
Světoví lídři čelí výzvám, aby splnili svůj slib daný milionům obětí pandemie covidu-19 a definitivně dokončili dohodu o postupu při budoucích globálních zdravotních krizích.
Pro fotbalové fanoušky je mistrovství světa víc než jen pouhý sport. Každé čtyři roky představuje tento turnaj moment sjednocení, který skrze společnou vášeň ke hře spojuje lidi bez ohledu na jazykové, kulturní či geografické bariéry.
Otázka osudu íránských zásob obohaceného uranu zůstává jedním z hlavních sporných bodů v diplomatických jednáních mezi Washingtonem a Teheránem o ukončení válečného konfliktu. Americký prezident Donald Trump striktně požaduje, aby Írán odevzdal veškerý vysoce koncentrovaný materiál, který označuje jako „jaderný prach“. Íránští představitelé naopak opakovaně obhajují své právo na civilní jaderný program.
Vztahy mezi Washingtonem a Madridem zatěžuje hluboký politický a ideologický rozpor mezi americkým prezidentem Donaldem Trumpem a španělským socialistickým premiérem Pedrem Sánchezem. Tento střet se podle webu Politico nyní přenáší i na sportovní pole, když španělská fotbalová reprezentace vstupuje do mistrovství světa v USA jako jeden z hlavních favoritů na titul.
Oznámení dohody o ukončení nepřátelství mezi Spojenými státy a Íránem přineslo Donaldu Trumpovi vítaný narozeninový dárek, který je však opředen značnou mírou nejistoty. Americký prezident ve svém příspěvku na sociálních sítích dohodu uvítal s tím, že se Hormuzský průliv otevře pro obchodní dopravu a USA ukončí svou námořní blokádu.
Světové finanční trhy a energetický sektor okamžitě zareagovaly na oznámení rámcové dohody mezi Spojenými státy a Íránem o ukončení válečného konfliktu. Podle amerického prezidenta Donalda Trumpa tato dohoda povede k opětovnému otevření klíčové námořní trasy v Hormuzském průlivu, na což reagoval na sociálních sítích komentářem, aby ropa začala znovu proudit. Globální benchmark pro ceny ropy, brent crude, zaznamenal pokles o 4,7 procenta na 83,24 dolaru za barel. Akciové trhy v Asii a Evropě naopak v reakci na tuto zprávu výrazně posílily.
Cena ropy Brent dnes klesla k úrovni 83 dolarů za barel, přesně na 83,04 dolary. To je její nejnižší cena od letošního 10. března, plyne z dat agentury Bloomberg. Zpevňuje také čeká koruna a v celosvětově rostou akcie, resp. termínové kontrakty na ně. Důvodem toho všeho je pozitivní nálada na trzích, která nastává v důsledku oznámení provizorní dohody Washingtonu a Teheránu o ukončení bojů v Perském zálivu a otevření Hormuzského průlivu.
Konec války v Íránu je tady! Americký prezident Donald Trump v uplynulých hodinách oznámil uzavření mírové dohody s Íránem a nařídil otevření Hormuzského průlivu i ukončení americké námořní blokády. Vojenské operace se mají zastavit také v Libanonu. K oficiálnímu podpisu dohody dojde v pátek v Evropě.
Chorvatsko patří k oblíbeným dovolenkovým destinacím českých občanů. Nejméně tři lidé z Česka v neděli nepřežili námořní nehodu nedaleko Splitu, kde se srazily katamarán a plachetnice. O případu informoval Český rozhlas-Radiožurnál.