Evropská komise v pátek oznámila zahájení oficiálního vyšetřování Slovenska kvůli rozpuštění jeho Úřadu na ochranu oznamovatelů. V rámci nejnovějšího sporu o dodržování právního státu s Bratislavou unijní exekutiva kritizuje vládu Roberta Fica za snahu nahradit tento nezávislý orgán novou institucí, jejíž vedení by bylo jmenováno na základě politického klíče. Komise ve svém oficiálním vyjádření uvedla, že přijatá legislativa přímo porušuje pravidla Evropské unie, konkrétně směrnici o ochraně oznamovatelů a Listinu základních práv EU.
Krok Bruselu přichází v době silného tlaku ze strany evropských zákonodárců i nevládních organizací, které žádají rázné zakročení proti Ficovým zásahům do nezávislých institucí. Vláda je rovněž podezřelá z podvodů týkajících se zemědělských fondů EU. Šéfka Úřadu na ochranu oznamovatelů Zuzana Dlugošová uvedla, že slovenské představitele opakovaně varovala před rozporem jejich plánů s unijním právem. Podle ní by se Slovensko mohlo řízení vyhnout, kdyby vláda brala v úvahu odbornou zpětnou vazbu místo politických zájmů.
Bratislava má nyní jeden měsíc na to, aby na dotazy z Bruselu odpověděla. Pokud se nepodaří situaci vyjasnit, může celý proces vyústit až v žalobu u Soudního dvora EU. V krajním případě hrozí Slovensku zastavení plateb z unijního rozpočtu, což je mechanismus, který EU již dříve uplatnila v případech vážného porušování principů právního státu. Slovenská stálá reprezentace v Bruselu ani ministerstvo vnitra zatím na žádosti o vyjádření nereagovaly.
Strana Směr se od svého návratu k moci v roce 2023 systematicky snaží o demontáž protikorupčních struktur. Mezi nejvýraznější kroky patřilo zrušení Úřadu speciální prokuratury, který řešil nejzávažnější případy korupce, a rozpuštění elitní policejní jednotky NAKA zaměřené na boj proti organizovanému zločinu. Europoslanec Tomáš Zdechovský k tomu uvedl, že rozhodnutí Komise vysílá jasný signál o tom, že ochrana oznamovatelů není volitelnou záležitostí, ale základní povinností každého členského státu.
Před samotným zahájením vyšetřování se unijní exekutiva snažila Slovensko přesvědčit k ústupu diplomatickou cestou. Eurokomisař pro rozpočet Piotr Serafin na prosincové schůzce v Bratislavě osobně apeloval na Roberta Fica, aby úřad nerušil. Slovenský parlament přesto v prosinci 2025 schválil zákon, který zkrátil funkční období současné ředitelky a oslabil ochranu oznamovatelů. Účinnost této normy, která měla platit od 1. ledna, sice pozastavil slovenský ústavní soud, ale unijní vyšetřování tím zastaveno nebylo.
Kritika zaznívá i z řad německých Zelených. Europoslanec Daniel Freund sice krok Komise uvítal, ale zároveň vyzval k ještě tvrdšímu postupu. Podle něj Ficova vláda svými reformami trestního zákoníku umožnila propuštění stovek odsouzených korupčníků na svobodu, což vyžaduje komplexnější reakci Bruselu. Slovensko se navíc již nyní potýká s dalším řízením pro porušení povinnosti, které bylo zahájeno v listopadu kvůli kontroverzní ústavní změně definující v ústavě pouze dvě pohlaví.
Situace na Slovensku tak zůstává napjatá a budoucí vývoj bude záviset na tom, zda Fico ustoupí tlaku Bruselu, nebo se vydá cestou dlouhodobé konfrontace s unijními orgány. Pro slovenskou vládu představuje vyšetřování vážnou komplikaci, protože případné finanční sankce by mohly citelně zasáhnout státní rozpočet i realizaci investičních projektů financovaných z evropských peněz.
Válka s Íránem, která trvá třetí týden, už nyní drasticky zatěžuje americkou státní kasu. Podle představitelů Trumpovy administrativy vynaložily Spojené státy na tento konflikt za prvních čtrnáct dní minimálně 12 miliard dolarů. Toto číslo se okamžitě stalo středem ostré kritiky ze strany demokratů i zastánců rozpočtové odpovědnosti, kteří upozorňují, že astronomické sumy mizející v raketových útocích by mohly zásadně proměnit životy milionů Američanů v oblastech zdravotnictví či školství.
Americký prezident Donald Trump v pondělí oznámil, že hodlá o zhruba měsíc odložit svou vysoce sledovanou březnovou návštěvu Číny. Jako hlavní důvod uvedl nutnost osobního dohledu nad probíhající válkou v Íránu. Setkání s čínským prezidentem Si Ťin-pchingem, které mělo původně proběhnout od 31. března do 2. dubna, se tak pravděpodobně uskuteční až v pozdějším termínu.
Na Ruskem okupovaných územích Ukrajiny dochází k systematické likvidaci náboženské svobody. Původně pestrý ekosystém mnoha věr je násilně přetvářen v jedinou povolenou víru: kult ruského prezidenta Vladimira Putina. Zatímco například v Chersonské oblasti před invazí působilo přes 990 náboženských organizací zastupujících 38 různých směrů, dnes jich zbývá jen 175. Naprostá většina z nich je navíc podřízena Ruské pravoslavné církvi (ROC), která je úzce spjata s Kremlem.
Přestože si většina stran přeje rychlý konec bojů, jejich představy o podmínkách příměří se zásadně rozcházejí. Co si která strana od války s Íránem slibuje?
Sobotní výzva Donalda Trumpa, aby se Británie, Čína, Francie nebo Japonsko zapojily do námořního doprovodu tankerů v Hormuzském průlivu, naplno odhalila absenci ucelené americké strategie vůči Íránu. Bílý dům spolu s Izraelem sice zahájil útoky, ale zdá se, že dostatečně nepředvídal íránskou odvetu. Teherán se podle očekávání zaměřil na asymetrické údery proti americkým základnám, spojencům a obchodním lodím v Perském zálivu.
První měsíc meteorologického jara je v polovině. Odborníci už tuší, jak v Česku bude až téměř do poloviny dubna. Teploty mají růst nahoru a dostanou se až nad 15 °C. Vyplývá to z měsíčního výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Předseda slovenské vlády Robert Fico (Smer-SD) pokračuje v boji za obnovení dodávek ruské ropy na Slovensko. V dnešním rozhovoru s předsedou Evropské rady Antóniem Costou řekl, že Evropská unie nesmí upřednostňovat zájmy Ukrajiny před zájmy členských zemí.
Dara Rolins pořádně překvapila české i slovenské příznivce, protože zničehonic oznámila uměleckou pauzu. Důvodem je především stavba pražské rezidence, ale není to jediný důvod. Popová hvězda prozradila,
Česká kinematografie má na kontě další oscarový počin. Tuzemští producenti se totiž podíleli na vzniku dokumentárního filmu Pan Nikdo proti Putinovi, který obdržel Oscara. Na snímek se mohou těšit televizní diváci, v květnu jej odvysílá Česká televize.
Americký prezident Donald Trump vyvolal vlnu kritiky a rozpaků poté, co během nedělního letu prezidentským speciálem Air Force One zpochybnil smysl americké vojenské přítomnosti v Hormuzském průlivu. Přestože v posledních dnech stupňuje tlak na spojence, aby USA pomohli tuto klíčovou cestu zabezpečit, novinářům sdělil, že Spojené státy by v oblasti „možná vůbec neměly být“.
Německá vláda v pondělí odmítla požadavky amerického prezidenta Donalda Trumpa a vzkázala do Washingtonu, že konflikt na Blízkém východě nepovažuje za záležitost Severoatlantické aliance. Berlín oficiálně nevyhoví žádosti o poskytnutí vojenské podpory pro zajištění bezpečnosti v Hormuzském průlivu. Podle německého stanoviska nemá NATO v této válce své místo.
Irák se v posledních týdnech stal novou a velmi nebezpečnou frontou probíhající války s Íránem. Teherán se cíleně snaží do konfliktu zatáhnout i svého souseda a využít k tomu síť jím podporovaných milic. Od americko-izraelských náletů na Írán z konce února se Irák potýká s lavinou útoků, které mají za cíl vyčerpat americké síly v regionu a destabilizovat iráckou vládu.