Evropská unie čelí obtížné otázce, jak financovat podporu Ukrajiny, zatímco na jejím území leží zmrazené ruské státní rezervy v hodnotě přibližně 229 miliard dolarů. Navzdory rostoucímu tlaku ze strany Spojených států a Kanady, které již přijaly právní předpisy umožňující konfiskaci ruských aktiv, evropské vlády stále váhají. Francouzský parlament sice nedávno schválil nezávaznou rezoluci vyzývající vládu k využití těchto prostředků, avšak k zásadnímu kroku se zatím nikdo neodhodlal.
Evropská unie se už rozhodla použít úroky ze zmrazených ruských aktiv na pomoc Ukrajině, avšak samotný kapitál zůstává nedotčen. Britský premiér Keir Starmer označil situaci za „složitou“ a evropské vlády upozorňují na rizika, která by konfiskace těchto aktiv mohla přinést.
Francouzská vládní mluvčí Sophie Primas varovala, že by takový krok mohl poškodit důvěru investorů v evropský finanční systém. Zejména Čína by mohla být méně ochotná držet své rezervy v Evropě, pokud by hrozilo jejich zabavení v případě geopolitických konfliktů.
Obavy jsou nejen ekonomické, ale i právní. Mezinárodní právo chrání státní aktiva před konfiskací, a proto by EU musela najít právně neprůstřelný důvod k jejich zabavení. Jako nejpřesvědčivější argument se nabízí válečné reparace, avšak doposud nikdy v historii nebyla taková opatření přijata bez formálního mírového ujednání.
Odborníci, jako například profesor Frédéric Dopagne z Univerzity v Lovani, pro CNN upozorňují, že obdobné konfiskace proběhly po světových válkách, avšak pouze v rámci mírových smluv.
Spojené státy při schválení svého zákona o konfiskaci ruských aktiv argumentovaly, že peníze budou použity výhradně na obnovu Ukrajiny. Francouzští zákonodárci zase odmítli návrh, který by umožnil použít ruské prostředky na posílení evropské obrany. Evropská unie tak stojí před rozhodnutím, zda vůbec a jakým způsobem tyto peníze využít, aniž by porušila mezinárodní právo a zároveň poškodila důvěryhodnost eura jako rezervní měny.
Klíčovým problémem je rovněž nutnost dosažení jednomyslného souhlasu mezi členskými státy EU. Zatímco některé země, jako Belgie, která drží největší část ruských aktiv, zůstávají skeptické, jiné státy, například Maďarsko a Slovensko, mají proruské postoje a s konfiskací by pravděpodobně nesouhlasily. K dalšímu kroku by bylo zapotřebí také politické vůle ze strany Německa, které hraje v evropské ekonomice zásadní roli.
Administrativa bývalého amerického prezidenta Joea Bidena doufala, že zmrazené ruské prostředky poslouží jako páka k přinucení Vladimira Putina k mírovým jednáním. Nicméně pod novou vládou Donalda Trumpa, který prosazuje smířlivější politiku vůči Moskvě, se tento scénář zdá méně pravděpodobný. Pokud by se EU rozhodla pro konfiskaci, mohlo by to dokonce ohrozit potenciální mírová jednání.
Zatím tedy ruské peníze zůstávají mimo dosah evropských vlád, a pokud nedojde ke změně politické vůle nebo právního rámce, bude podpora Ukrajiny i nadále záviset na finanční ochotě evropských daňových poplatníků.
Netrpělivě očekávaný okamžik se stal realitou. Libor Bouček se v pondělí poprvé představil jako Žolík v oblíbené televizní vědomostní show Na lovu. Na Nově se nově objevuje navzdory tomu, že jinak spolupracuje především s konkurenční Primou.
Přesně měsíc po posledním rozloučení s Jiřím Krampolem proběhla zádušní mše, kterou uspořádal jeho manažer Miloš Schmiedberger. Ten ignoroval srpnový smuteční obřad. Na tom se ale sešlo o poznání více lidí.
Princ Harry přijede během druhého zářijového týdne na krátkou návštěvu do Velké Británie. Informovala o tom CNN, která upozornila na spekulace ohledně možného setkání se svým otcem, britským králem Karlem III.
Dara Rolins tvoří s Pavlem Nedvědem asi nejhvězdnější československý pár současnosti, ale v posledních týdnech se opakovaně stali předmětem nepříjemných spekulací. Popová zpěvačka, která musela opakovaně odpovídat na dotazy novinářů, reagovala po svém.
Izrael se připravuje na ofenzívu, která by mohla vést k vysídlení až jednoho milionu Palestinců. Podle vysokého vojenského představitele už probíhají přípravy k útoku na Gazu, která je největším palestinským městským centrem.
Evropské členské státy se i přes blížící se termín stanovený Organizací spojených národů stále nemohou dohodnout na klíčových cílech v oblasti klimatu. Podle uniklého návrhu dokumentu, který získal deník The Guardian, panuje mezi Evropskou komisí a některými státy neshoda ohledně snižování emisí skleníkových plynů.
V návaznosti na nejsilnější nálet na Ukrajinu od začátku války jedná v Bílém domě vyslanec Evropské unie pro sankce, David O’Sullivan, s americkými představiteli. Cílem jednání je koordinace a posílení sankcí s cílem oslabit Putinovu armádu. Jednání probíhají poté, co americký prezident Donald Trump o víkendu oznámil, že je připraven zavést další opatření vůči Rusku.
Šest lidí zemřelo a desítky dalších, včetně těhotné ženy, byly zraněny při střeleckém útoku v Jeruzalémě. Izraelský ministr zahraničí Gideon Saar potvrdil, že dva palestinští ozbrojenci zahájili palbu na plné autobusové zastávce.
Podle ministra financí Scotta Bessenta by Spojené státy musely vrátit asi polovinu vybraných cel, pokud by Nejvyšší soud potvrdil, že prezident Donald Trump překročil své pravomoci při jejich uvalení. Tento verdikt by byl pro státní pokladnu „hrozný“, ale pokud ho soud vynese, bude se muset respektovat. Prezidentova administrativa má však k dispozici i jiné možnosti, jak cla uvalit, i když by tím mohla ztratit svou vyjednávací pozici.
Odborníci se domnívají, že Čína by se mohla namísto invaze na Tchaj-wan uchýlit k dlouhodobé blokádě, aby ostrov donutila ke kapitulaci. Tento přístup, známý jako lianhe fengkong, neboli „společná blokáda“, by efektivně odřízl ostrov od zbytku světa.
Španělský premiér Pedro Sánchez označil reakci Evropy na válku v Gaze za naprosté selhání. Upozornil, že dvojí metr, který západní svět uplatňuje ve vztahu k Ukrajině a Gaze, podrývá jeho globální důvěryhodnost. Podle něj je současná situace v Gaze jedním z nejtemnějších období mezinárodních vztahů v 21. století.
Politické klima ve Spojených státech se s příchodem podzimu vyhrocuje. Prezident Donald Trump si upevňuje svou moc, často na hraně ústavnosti, a opoziční demokraté se snaží přijít s efektivní strategií, jak se mu postavit. Vládní administrativa se prezentuje nekompromisním tónem, což se projevuje v řadě opatření. Příkladem je hrozba vyslání Národní gardy do měst řízených demokraty, zrychlování deportací a propouštění vědců z Centra pro kontrolu a prevenci nemocí.