Evropská unie čelí obtížné otázce, jak financovat podporu Ukrajiny, zatímco na jejím území leží zmrazené ruské státní rezervy v hodnotě přibližně 229 miliard dolarů. Navzdory rostoucímu tlaku ze strany Spojených států a Kanady, které již přijaly právní předpisy umožňující konfiskaci ruských aktiv, evropské vlády stále váhají. Francouzský parlament sice nedávno schválil nezávaznou rezoluci vyzývající vládu k využití těchto prostředků, avšak k zásadnímu kroku se zatím nikdo neodhodlal.
Evropská unie se už rozhodla použít úroky ze zmrazených ruských aktiv na pomoc Ukrajině, avšak samotný kapitál zůstává nedotčen. Britský premiér Keir Starmer označil situaci za „složitou“ a evropské vlády upozorňují na rizika, která by konfiskace těchto aktiv mohla přinést.
Francouzská vládní mluvčí Sophie Primas varovala, že by takový krok mohl poškodit důvěru investorů v evropský finanční systém. Zejména Čína by mohla být méně ochotná držet své rezervy v Evropě, pokud by hrozilo jejich zabavení v případě geopolitických konfliktů.
Obavy jsou nejen ekonomické, ale i právní. Mezinárodní právo chrání státní aktiva před konfiskací, a proto by EU musela najít právně neprůstřelný důvod k jejich zabavení. Jako nejpřesvědčivější argument se nabízí válečné reparace, avšak doposud nikdy v historii nebyla taková opatření přijata bez formálního mírového ujednání.
Odborníci, jako například profesor Frédéric Dopagne z Univerzity v Lovani, pro CNN upozorňují, že obdobné konfiskace proběhly po světových válkách, avšak pouze v rámci mírových smluv.
Spojené státy při schválení svého zákona o konfiskaci ruských aktiv argumentovaly, že peníze budou použity výhradně na obnovu Ukrajiny. Francouzští zákonodárci zase odmítli návrh, který by umožnil použít ruské prostředky na posílení evropské obrany. Evropská unie tak stojí před rozhodnutím, zda vůbec a jakým způsobem tyto peníze využít, aniž by porušila mezinárodní právo a zároveň poškodila důvěryhodnost eura jako rezervní měny.
Klíčovým problémem je rovněž nutnost dosažení jednomyslného souhlasu mezi členskými státy EU. Zatímco některé země, jako Belgie, která drží největší část ruských aktiv, zůstávají skeptické, jiné státy, například Maďarsko a Slovensko, mají proruské postoje a s konfiskací by pravděpodobně nesouhlasily. K dalšímu kroku by bylo zapotřebí také politické vůle ze strany Německa, které hraje v evropské ekonomice zásadní roli.
Administrativa bývalého amerického prezidenta Joea Bidena doufala, že zmrazené ruské prostředky poslouží jako páka k přinucení Vladimira Putina k mírovým jednáním. Nicméně pod novou vládou Donalda Trumpa, který prosazuje smířlivější politiku vůči Moskvě, se tento scénář zdá méně pravděpodobný. Pokud by se EU rozhodla pro konfiskaci, mohlo by to dokonce ohrozit potenciální mírová jednání.
Zatím tedy ruské peníze zůstávají mimo dosah evropských vlád, a pokud nedojde ke změně politické vůle nebo právního rámce, bude podpora Ukrajiny i nadále záviset na finanční ochotě evropských daňových poplatníků.
Válka s Íránem, která trvá třetí týden, už nyní drasticky zatěžuje americkou státní kasu. Podle představitelů Trumpovy administrativy vynaložily Spojené státy na tento konflikt za prvních čtrnáct dní minimálně 12 miliard dolarů. Toto číslo se okamžitě stalo středem ostré kritiky ze strany demokratů i zastánců rozpočtové odpovědnosti, kteří upozorňují, že astronomické sumy mizející v raketových útocích by mohly zásadně proměnit životy milionů Američanů v oblastech zdravotnictví či školství.
Americký prezident Donald Trump v pondělí oznámil, že hodlá o zhruba měsíc odložit svou vysoce sledovanou březnovou návštěvu Číny. Jako hlavní důvod uvedl nutnost osobního dohledu nad probíhající válkou v Íránu. Setkání s čínským prezidentem Si Ťin-pchingem, které mělo původně proběhnout od 31. března do 2. dubna, se tak pravděpodobně uskuteční až v pozdějším termínu.
Na Ruskem okupovaných územích Ukrajiny dochází k systematické likvidaci náboženské svobody. Původně pestrý ekosystém mnoha věr je násilně přetvářen v jedinou povolenou víru: kult ruského prezidenta Vladimira Putina. Zatímco například v Chersonské oblasti před invazí působilo přes 990 náboženských organizací zastupujících 38 různých směrů, dnes jich zbývá jen 175. Naprostá většina z nich je navíc podřízena Ruské pravoslavné církvi (ROC), která je úzce spjata s Kremlem.
Přestože si většina stran přeje rychlý konec bojů, jejich představy o podmínkách příměří se zásadně rozcházejí. Co si která strana od války s Íránem slibuje?
Sobotní výzva Donalda Trumpa, aby se Británie, Čína, Francie nebo Japonsko zapojily do námořního doprovodu tankerů v Hormuzském průlivu, naplno odhalila absenci ucelené americké strategie vůči Íránu. Bílý dům spolu s Izraelem sice zahájil útoky, ale zdá se, že dostatečně nepředvídal íránskou odvetu. Teherán se podle očekávání zaměřil na asymetrické údery proti americkým základnám, spojencům a obchodním lodím v Perském zálivu.
První měsíc meteorologického jara je v polovině. Odborníci už tuší, jak v Česku bude až téměř do poloviny dubna. Teploty mají růst nahoru a dostanou se až nad 15 °C. Vyplývá to z měsíčního výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Předseda slovenské vlády Robert Fico (Smer-SD) pokračuje v boji za obnovení dodávek ruské ropy na Slovensko. V dnešním rozhovoru s předsedou Evropské rady Antóniem Costou řekl, že Evropská unie nesmí upřednostňovat zájmy Ukrajiny před zájmy členských zemí.
Dara Rolins pořádně překvapila české i slovenské příznivce, protože zničehonic oznámila uměleckou pauzu. Důvodem je především stavba pražské rezidence, ale není to jediný důvod. Popová hvězda prozradila,
Česká kinematografie má na kontě další oscarový počin. Tuzemští producenti se totiž podíleli na vzniku dokumentárního filmu Pan Nikdo proti Putinovi, který obdržel Oscara. Na snímek se mohou těšit televizní diváci, v květnu jej odvysílá Česká televize.
Americký prezident Donald Trump vyvolal vlnu kritiky a rozpaků poté, co během nedělního letu prezidentským speciálem Air Force One zpochybnil smysl americké vojenské přítomnosti v Hormuzském průlivu. Přestože v posledních dnech stupňuje tlak na spojence, aby USA pomohli tuto klíčovou cestu zabezpečit, novinářům sdělil, že Spojené státy by v oblasti „možná vůbec neměly být“.
Německá vláda v pondělí odmítla požadavky amerického prezidenta Donalda Trumpa a vzkázala do Washingtonu, že konflikt na Blízkém východě nepovažuje za záležitost Severoatlantické aliance. Berlín oficiálně nevyhoví žádosti o poskytnutí vojenské podpory pro zajištění bezpečnosti v Hormuzském průlivu. Podle německého stanoviska nemá NATO v této válce své místo.
Irák se v posledních týdnech stal novou a velmi nebezpečnou frontou probíhající války s Íránem. Teherán se cíleně snaží do konfliktu zatáhnout i svého souseda a využít k tomu síť jím podporovaných milic. Od americko-izraelských náletů na Írán z konce února se Irák potýká s lavinou útoků, které mají za cíl vyčerpat americké síly v regionu a destabilizovat iráckou vládu.