Evropská unie čelí obtížné otázce, jak financovat podporu Ukrajiny, zatímco na jejím území leží zmrazené ruské státní rezervy v hodnotě přibližně 229 miliard dolarů. Navzdory rostoucímu tlaku ze strany Spojených států a Kanady, které již přijaly právní předpisy umožňující konfiskaci ruských aktiv, evropské vlády stále váhají. Francouzský parlament sice nedávno schválil nezávaznou rezoluci vyzývající vládu k využití těchto prostředků, avšak k zásadnímu kroku se zatím nikdo neodhodlal.
Evropská unie se už rozhodla použít úroky ze zmrazených ruských aktiv na pomoc Ukrajině, avšak samotný kapitál zůstává nedotčen. Britský premiér Keir Starmer označil situaci za „složitou“ a evropské vlády upozorňují na rizika, která by konfiskace těchto aktiv mohla přinést.
Francouzská vládní mluvčí Sophie Primas varovala, že by takový krok mohl poškodit důvěru investorů v evropský finanční systém. Zejména Čína by mohla být méně ochotná držet své rezervy v Evropě, pokud by hrozilo jejich zabavení v případě geopolitických konfliktů.
Obavy jsou nejen ekonomické, ale i právní. Mezinárodní právo chrání státní aktiva před konfiskací, a proto by EU musela najít právně neprůstřelný důvod k jejich zabavení. Jako nejpřesvědčivější argument se nabízí válečné reparace, avšak doposud nikdy v historii nebyla taková opatření přijata bez formálního mírového ujednání.
Odborníci, jako například profesor Frédéric Dopagne z Univerzity v Lovani, pro CNN upozorňují, že obdobné konfiskace proběhly po světových válkách, avšak pouze v rámci mírových smluv.
Spojené státy při schválení svého zákona o konfiskaci ruských aktiv argumentovaly, že peníze budou použity výhradně na obnovu Ukrajiny. Francouzští zákonodárci zase odmítli návrh, který by umožnil použít ruské prostředky na posílení evropské obrany. Evropská unie tak stojí před rozhodnutím, zda vůbec a jakým způsobem tyto peníze využít, aniž by porušila mezinárodní právo a zároveň poškodila důvěryhodnost eura jako rezervní měny.
Klíčovým problémem je rovněž nutnost dosažení jednomyslného souhlasu mezi členskými státy EU. Zatímco některé země, jako Belgie, která drží největší část ruských aktiv, zůstávají skeptické, jiné státy, například Maďarsko a Slovensko, mají proruské postoje a s konfiskací by pravděpodobně nesouhlasily. K dalšímu kroku by bylo zapotřebí také politické vůle ze strany Německa, které hraje v evropské ekonomice zásadní roli.
Administrativa bývalého amerického prezidenta Joea Bidena doufala, že zmrazené ruské prostředky poslouží jako páka k přinucení Vladimira Putina k mírovým jednáním. Nicméně pod novou vládou Donalda Trumpa, který prosazuje smířlivější politiku vůči Moskvě, se tento scénář zdá méně pravděpodobný. Pokud by se EU rozhodla pro konfiskaci, mohlo by to dokonce ohrozit potenciální mírová jednání.
Zatím tedy ruské peníze zůstávají mimo dosah evropských vlád, a pokud nedojde ke změně politické vůle nebo právního rámce, bude podpora Ukrajiny i nadále záviset na finanční ochotě evropských daňových poplatníků.
Francouzský prezident Emmanuel Macron oznámil, že Francie a její spojenci jsou připraveni během několika dní zahájit námořní misi k zajištění bezpečnosti v Hormuzském průlivu, jakmile bude potvrzeno příměří mezi Spojenými státy a Íránem.
Světoví lídři čelí výzvám, aby splnili svůj slib daný milionům obětí pandemie covidu-19 a definitivně dokončili dohodu o postupu při budoucích globálních zdravotních krizích.
Pro fotbalové fanoušky je mistrovství světa víc než jen pouhý sport. Každé čtyři roky představuje tento turnaj moment sjednocení, který skrze společnou vášeň ke hře spojuje lidi bez ohledu na jazykové, kulturní či geografické bariéry.
Otázka osudu íránských zásob obohaceného uranu zůstává jedním z hlavních sporných bodů v diplomatických jednáních mezi Washingtonem a Teheránem o ukončení válečného konfliktu. Americký prezident Donald Trump striktně požaduje, aby Írán odevzdal veškerý vysoce koncentrovaný materiál, který označuje jako „jaderný prach“. Íránští představitelé naopak opakovaně obhajují své právo na civilní jaderný program.
Vztahy mezi Washingtonem a Madridem zatěžuje hluboký politický a ideologický rozpor mezi americkým prezidentem Donaldem Trumpem a španělským socialistickým premiérem Pedrem Sánchezem. Tento střet se podle webu Politico nyní přenáší i na sportovní pole, když španělská fotbalová reprezentace vstupuje do mistrovství světa v USA jako jeden z hlavních favoritů na titul.
Oznámení dohody o ukončení nepřátelství mezi Spojenými státy a Íránem přineslo Donaldu Trumpovi vítaný narozeninový dárek, který je však opředen značnou mírou nejistoty. Americký prezident ve svém příspěvku na sociálních sítích dohodu uvítal s tím, že se Hormuzský průliv otevře pro obchodní dopravu a USA ukončí svou námořní blokádu.
Světové finanční trhy a energetický sektor okamžitě zareagovaly na oznámení rámcové dohody mezi Spojenými státy a Íránem o ukončení válečného konfliktu. Podle amerického prezidenta Donalda Trumpa tato dohoda povede k opětovnému otevření klíčové námořní trasy v Hormuzském průlivu, na což reagoval na sociálních sítích komentářem, aby ropa začala znovu proudit. Globální benchmark pro ceny ropy, brent crude, zaznamenal pokles o 4,7 procenta na 83,24 dolaru za barel. Akciové trhy v Asii a Evropě naopak v reakci na tuto zprávu výrazně posílily.
Cena ropy Brent dnes klesla k úrovni 83 dolarů za barel, přesně na 83,04 dolary. To je její nejnižší cena od letošního 10. března, plyne z dat agentury Bloomberg. Zpevňuje také čeká koruna a v celosvětově rostou akcie, resp. termínové kontrakty na ně. Důvodem toho všeho je pozitivní nálada na trzích, která nastává v důsledku oznámení provizorní dohody Washingtonu a Teheránu o ukončení bojů v Perském zálivu a otevření Hormuzského průlivu.
Konec války v Íránu je tady! Americký prezident Donald Trump v uplynulých hodinách oznámil uzavření mírové dohody s Íránem a nařídil otevření Hormuzského průlivu i ukončení americké námořní blokády. Vojenské operace se mají zastavit také v Libanonu. K oficiálnímu podpisu dohody dojde v pátek v Evropě.
Chorvatsko patří k oblíbeným dovolenkovým destinacím českých občanů. Nejméně tři lidé z Česka v neděli nepřežili námořní nehodu nedaleko Splitu, kde se srazily katamarán a plachetnice. O případu informoval Český rozhlas-Radiožurnál.
Jak bude v Česku během příštího týdne? Meteorologové slibují setrvalý růst teplot, který vyvrcholí v závěru pracovního týdne. Hodnoty na teploměru se zastaví až na 35 stupních, vyplývá z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Honza Dědek se v úterý definitivně rozloučil s Primou, což není žádná novinka. Moderátor se s televizí nedohodl na pokračování spolupráce, která tak pro tuto chvíli končí. Dědek každopádně ukázal, že je možné se rozloučit na úrovni.