Evropská unie čelí obtížné otázce, jak financovat podporu Ukrajiny, zatímco na jejím území leží zmrazené ruské státní rezervy v hodnotě přibližně 229 miliard dolarů. Navzdory rostoucímu tlaku ze strany Spojených států a Kanady, které již přijaly právní předpisy umožňující konfiskaci ruských aktiv, evropské vlády stále váhají. Francouzský parlament sice nedávno schválil nezávaznou rezoluci vyzývající vládu k využití těchto prostředků, avšak k zásadnímu kroku se zatím nikdo neodhodlal.
Evropská unie se už rozhodla použít úroky ze zmrazených ruských aktiv na pomoc Ukrajině, avšak samotný kapitál zůstává nedotčen. Britský premiér Keir Starmer označil situaci za „složitou“ a evropské vlády upozorňují na rizika, která by konfiskace těchto aktiv mohla přinést.
Francouzská vládní mluvčí Sophie Primas varovala, že by takový krok mohl poškodit důvěru investorů v evropský finanční systém. Zejména Čína by mohla být méně ochotná držet své rezervy v Evropě, pokud by hrozilo jejich zabavení v případě geopolitických konfliktů.
Obavy jsou nejen ekonomické, ale i právní. Mezinárodní právo chrání státní aktiva před konfiskací, a proto by EU musela najít právně neprůstřelný důvod k jejich zabavení. Jako nejpřesvědčivější argument se nabízí válečné reparace, avšak doposud nikdy v historii nebyla taková opatření přijata bez formálního mírového ujednání.
Odborníci, jako například profesor Frédéric Dopagne z Univerzity v Lovani, pro CNN upozorňují, že obdobné konfiskace proběhly po světových válkách, avšak pouze v rámci mírových smluv.
Spojené státy při schválení svého zákona o konfiskaci ruských aktiv argumentovaly, že peníze budou použity výhradně na obnovu Ukrajiny. Francouzští zákonodárci zase odmítli návrh, který by umožnil použít ruské prostředky na posílení evropské obrany. Evropská unie tak stojí před rozhodnutím, zda vůbec a jakým způsobem tyto peníze využít, aniž by porušila mezinárodní právo a zároveň poškodila důvěryhodnost eura jako rezervní měny.
Klíčovým problémem je rovněž nutnost dosažení jednomyslného souhlasu mezi členskými státy EU. Zatímco některé země, jako Belgie, která drží největší část ruských aktiv, zůstávají skeptické, jiné státy, například Maďarsko a Slovensko, mají proruské postoje a s konfiskací by pravděpodobně nesouhlasily. K dalšímu kroku by bylo zapotřebí také politické vůle ze strany Německa, které hraje v evropské ekonomice zásadní roli.
Administrativa bývalého amerického prezidenta Joea Bidena doufala, že zmrazené ruské prostředky poslouží jako páka k přinucení Vladimira Putina k mírovým jednáním. Nicméně pod novou vládou Donalda Trumpa, který prosazuje smířlivější politiku vůči Moskvě, se tento scénář zdá méně pravděpodobný. Pokud by se EU rozhodla pro konfiskaci, mohlo by to dokonce ohrozit potenciální mírová jednání.
Zatím tedy ruské peníze zůstávají mimo dosah evropských vlád, a pokud nedojde ke změně politické vůle nebo právního rámce, bude podpora Ukrajiny i nadále záviset na finanční ochotě evropských daňových poplatníků.
Vědci ohlásili objev dosud největší organické molekuly obsahující síru, která byla kdy identifikována v mezihvězdném prostoru. Tento nález je označován za „chybějící článek“ v našem chápání toho, jak ve vesmíru vznikaly chemické základy nezbytné pro život. Síra je desátým nejrozšířenějším prvkem ve vesmíru a na Zemi tvoří kritickou složku aminokyselin, bílkovin a enzymů.
Americké ministerstvo spravedlnosti zveřejnilo očekávaný soubor dokumentů z vyšetřování finančníka a odsouzeného sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina. Podle náměstka generálního prokurátora Todda Blanche jde o zásadní krok k naplnění zákona o transparentnosti, který loni podepsal prezident Donald Trump. Celkem bylo uvolněno přes tři miliony stran textu, které doplňuje více než 2 000 videí a 180 000 fotografií.
Leden přinesl dohodu bývalých partnerů Agáty Hanychové a Jaromíra Soukupa na rozdělení péče o dceru Rozárku. Vypadalo to, že válečná sekera je zakopána, jenže napětí mezi dvojicí známých osobností českého šoubyznysu začíná opět stoupat.
Nadcházející víkend na přelomu ledna a února bude v části Česka obzvlášť mrazivý. Nedělní maxima totiž místy zůstanou hluboko pod bodem mrazu. Vyplývá to z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Náročnými časy si prochází Karlos Vémola, ale i během nich stojí po boku známého zápasníka jeho manželka Lela. Není to přitom tak dlouho, co se objevovaly spekulace o možném rozpadu vztahu. Nyní už je situace jiná.
Najdou se jistě tisíce lidí, kteří chtějí o nadcházejícím víkendu na přelomu ledna a února do některého z tuzemských obchodních domů IKEA. Psa už by každopádně měli nechat doma. Od února 2026 totiž začne platit nové opatření.
Klimatické změny a cyklický jev La Niña vytvořily v jižní Africe ničivou kombinaci, kterou vědci označují za „dokonalou bouři“. Katastrofální záplavy sužují region již měsíc a vyžádaly si přes sto obětí v Jihoafrické republice, Mosambiku, Zambii, Zimbabwe a Svazijsku. Stovky tisíc lidí byly nuceny opustit své domovy poté, co v některých oblastech spadlo během několika dní množství srážek, které obvykle odpovídá úhrnu za celý rok.
Evropská komise v pátek oznámila zahájení oficiálního vyšetřování Slovenska kvůli rozpuštění jeho Úřadu na ochranu oznamovatelů. V rámci nejnovějšího sporu o dodržování právního státu s Bratislavou unijní exekutiva kritizuje vládu Roberta Fica za snahu nahradit tento nezávislý orgán novou institucí, jejíž vedení by bylo jmenováno na základě politického klíče. Komise ve svém oficiálním vyjádření uvedla, že přijatá legislativa přímo porušuje pravidla Evropské unie, konkrétně směrnici o ochraně oznamovatelů a Listinu základních práv EU.
Před čtrnácti dny, kdy Donald Trump poprvé pohrozil íránskému režimu a vzkázal tamním demonstrantům, že „pomoc přichází“, neměly Spojené státy v regionu dostatek sil, aby svá slova podložily činy. To se nyní změnilo. Příjezd letadlové lodi USS Abraham Lincoln a doprovodných torpédoborců vybavených střelami Tomahawk dává Washingtonu potřebnou palebnou sílu. Přesto zůstává zásadní otázka: čeho přesně by mohl útok na Írán v tuto chvíli dosáhnout?
Zatímco Volodymyr Zelenskyj opakovaně potvrzuje rok 2027 jako cíl pro vstup své země do Evropské unie, maďarský premiér Viktor Orbán se proti tomuto kroku staví s rostoucí intenzitou. Orbán prohlásil, že lídři členských států obdrželi na posledním summitu dokument, který popisuje plány Bruselu na přijetí Ukrajiny právě v tomto termínu. Podle maďarského premiéra je hlavním motivem této snahy umožnit Ukrajině přístup k financím z příštího sedmiletého rozpočtu EU, který začíná v roce 2028.
Americký prezident Donald Trump si vybral nového šéfa centrální banky (Fed). V pátek oznámil, že po vypršení mandátu Jeromea Powella v květnu letošního roku nominuje na tuto klíčovou pozici Kevina Warshe. Výběr završil několikaměsíční hledání vedené ministrem financí Scottem Bessentem, který prezidentovi předložil finální seznam čtyř jmen. Trump své rozhodnutí zveřejnil na síti Truth Social, kde Warshe označil za ideálního kandidáta, který má potenciál stát se nejlepším předsedou v historii instituce.
Donald Trump je sice hrdý na svou „armádu“ u íránských břehů, ale americký prezident by podle webu The Independent udělal lépe, kdyby podpořil vítěze a své spojence tím, že nechá Teherán na pokoji a místo toho pomůže Ukrajině vyhrát. Tato nejnovější zahraničněpolitická aktivita na Ukrajině sice může zajistit krátký oddech od ruského bombardování v mrazivých teplotách, ale skrývá v sobě značné riziko. Trump totiž pravděpodobně bude výměnou za týdenní dohodu s Vladimirem Putinem požadovat, aby Kyjev ustoupil požadavkům Kremlu.