Evropská unie čelí obtížné otázce, jak financovat podporu Ukrajiny, zatímco na jejím území leží zmrazené ruské státní rezervy v hodnotě přibližně 229 miliard dolarů. Navzdory rostoucímu tlaku ze strany Spojených států a Kanady, které již přijaly právní předpisy umožňující konfiskaci ruských aktiv, evropské vlády stále váhají. Francouzský parlament sice nedávno schválil nezávaznou rezoluci vyzývající vládu k využití těchto prostředků, avšak k zásadnímu kroku se zatím nikdo neodhodlal.
Evropská unie se už rozhodla použít úroky ze zmrazených ruských aktiv na pomoc Ukrajině, avšak samotný kapitál zůstává nedotčen. Britský premiér Keir Starmer označil situaci za „složitou“ a evropské vlády upozorňují na rizika, která by konfiskace těchto aktiv mohla přinést.
Francouzská vládní mluvčí Sophie Primas varovala, že by takový krok mohl poškodit důvěru investorů v evropský finanční systém. Zejména Čína by mohla být méně ochotná držet své rezervy v Evropě, pokud by hrozilo jejich zabavení v případě geopolitických konfliktů.
Obavy jsou nejen ekonomické, ale i právní. Mezinárodní právo chrání státní aktiva před konfiskací, a proto by EU musela najít právně neprůstřelný důvod k jejich zabavení. Jako nejpřesvědčivější argument se nabízí válečné reparace, avšak doposud nikdy v historii nebyla taková opatření přijata bez formálního mírového ujednání.
Odborníci, jako například profesor Frédéric Dopagne z Univerzity v Lovani, pro CNN upozorňují, že obdobné konfiskace proběhly po světových válkách, avšak pouze v rámci mírových smluv.
Spojené státy při schválení svého zákona o konfiskaci ruských aktiv argumentovaly, že peníze budou použity výhradně na obnovu Ukrajiny. Francouzští zákonodárci zase odmítli návrh, který by umožnil použít ruské prostředky na posílení evropské obrany. Evropská unie tak stojí před rozhodnutím, zda vůbec a jakým způsobem tyto peníze využít, aniž by porušila mezinárodní právo a zároveň poškodila důvěryhodnost eura jako rezervní měny.
Klíčovým problémem je rovněž nutnost dosažení jednomyslného souhlasu mezi členskými státy EU. Zatímco některé země, jako Belgie, která drží největší část ruských aktiv, zůstávají skeptické, jiné státy, například Maďarsko a Slovensko, mají proruské postoje a s konfiskací by pravděpodobně nesouhlasily. K dalšímu kroku by bylo zapotřebí také politické vůle ze strany Německa, které hraje v evropské ekonomice zásadní roli.
Administrativa bývalého amerického prezidenta Joea Bidena doufala, že zmrazené ruské prostředky poslouží jako páka k přinucení Vladimira Putina k mírovým jednáním. Nicméně pod novou vládou Donalda Trumpa, který prosazuje smířlivější politiku vůči Moskvě, se tento scénář zdá méně pravděpodobný. Pokud by se EU rozhodla pro konfiskaci, mohlo by to dokonce ohrozit potenciální mírová jednání.
Zatím tedy ruské peníze zůstávají mimo dosah evropských vlád, a pokud nedojde ke změně politické vůle nebo právního rámce, bude podpora Ukrajiny i nadále záviset na finanční ochotě evropských daňových poplatníků.
Německý kancléř Friedrich Merz v pondělí naznačil, že plán Evropské unie na využití zmrazených ruských aktiv pro financování Ukrajiny je pravděpodobně jedinou možností, která má šanci projít hlasováním členských států. Merz na dotaz ohledně odporu některých zemí uvedl, že alternativní návrhy, včetně nového společného zadlužování, by vyžadovaly jednomyslnost. Takové návrhy by mohly být účinně zablokovány nesouhlasnými státy, jako je Slovensko nebo Maďarsko.
Snahy o ukončení války na Ukrajině, živené debatami nad plánem prezidenta Trumpa a evropskými protinávrhy, čelí zásadnímu problému: nedostatečnému propojení míru a spravedlnosti. Valerie Morkevicius, profesorka politologie a odbornice na tradici spravedlivé války, tvrdí, že trvalý mír není možný bez řešení příčin konfliktu, což je chyba, kterou trpěly i předchozí dohody, včetně Minských protokolů.
Vědci poprvé zdokumentovali nečekanou kooperaci u pobřeží Britské Kolumbie, kde byla pozorována skupina kosatek (Orcinus orca) lovících bok po boku s delfíny pacifickými (Lagenorhynchus obliquidens). Kosatky, tradičně známé jako vrcholoví predátoři, kteří si dokážou poradit i s velkými bílými žraloky, se s místní populací delfínů spojily při lovu jejich hlavní potravy – lososů.
Australský premiér Anthony Albanese odmítl obvinění ze strany izraelského premiéra Benjamina Netanjahua, že by dřívější uznání palestinského státu Austrálií přispělo k nedělnímu teroristickému útoku na pláži Bondi v Sydney, který byl motivován antisemitismem.
Starosta Barcelony Jaume Collboni označil prudce rostoucí náklady na bydlení za "novou pandemii" šířící se Evropou. Společně se 16 dalšími lídry evropských měst vyzval Evropskou unii, aby na tuto krizi zareagovala uvolněním miliardových fondů pro nejvíce zasažené oblasti.
Íránské imigrantce Sanam, která žije v USA už více než deset let, zbýval jediný krok k získání amerického občanství: naturalizační obřad. Dva dny před plánovanou přísahou, 3. prosince, však americká vláda její ceremoniál náhle a bez vysvětlení zrušila.
Nejvyšší diplomatka Evropské unie Kaja Kallasová v pondělí prohlásila, že financování Ukrajiny prostřednictvím půjčky založené na zmrazených ruských aktivech se jeví jako "stále obtížnější". Toto varování přichází před klíčovým summitem Evropské rady, který začíná ve čtvrtek.
Hrdinský čin jednoho z přihlížejících, Ahmeda al Ahmeda, který při útoku na pláži Bondi v Sydney odzbrojil jednoho ze střelců, je podle jeho rodiny projevem "čistého svědomí a lidskosti". Jeho otec, Mohamed Fateh al Ahmed, pro BBC News Arabic uvedl, že syn neváhal, když viděl napadené lidi. Ahmed se díky svému činu stal přes noc hrdinou, kterého ocenil i americký prezident Donald Trump nebo izraelský premiér Benjamin Netanjahu.
Kancelář ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského potvrdila, že jednání mezi Ukrajinou a Spojenými státy v Berlíně již skončila. Prezident Zelenskyj má však v Berlíně velmi nabitý program bilaterálních setkání, který pokračuje.
Nová šéfka britské rozvědky MI6, Blaise Metreweli, se v pondělí chystá varovat před rostoucí hrozbou ze strany Ruska a dalších nepřátelských států. Ve svém prvním projevu ve funkci by měla prohlásit, že "frontová linie je všude" kvůli spiknutím s cílem atentátů, sabotážím, kybernetickým útokům a manipulaci s informacemi.
Krátce po slavnostním uvedení do funkce prezidentem Petrem Pavlem se na Úřadu vlády uskutečnilo první zasedání čerstvě jmenovaného kabinetu Andreje Babiše. Ministři za koalici ANO, SPD a Motoristů sobě dorazili společně autobusem. Po jednání předseda vlády Babiš prohlásil, že se jeho tým hodlá stát vládou sloužící všem občanům, a zdůraznil, že nepotřebuje tradiční "sto dnů klidu".
Bývalá slovenská prezidentka Zuzana Čaputová sdělila veřejnosti, že mezi patnácti oběťmi teroristického útoku na pláži Bondi v australském Sydney byla i slovenská občanka. Jednalo se o ženu jménem Marika, která byla její blízkou přítelkyní a byla dokonce hostem na její prezidentské inauguraci.