Americký prezident Donald Trump oznámil, že Spojené státy přijmou protiopatření v reakci na nově zavedená cla Evropské unie. Během setkání s irským premiérem Michealem Martinem v Oválné pracovně Trump uvedl, že současná flexibilita v otázce cel brzy skončí, jakmile budou opatření EU plně zavedena.
Trump zopakoval, že USA mají vůči EU „masivní deficit“, který je podle něj nutné srovnat. Kritizoval především Irsko za jeho daňovou politiku, která podle něj láká americké farmaceutické a další společnosti. „Máme obrovský deficit s Irskem i s dalšími zeměmi a chceme to vyrovnat tak pěkně, jak jen to půjde,“ řekl prezident. „Ale ten deficit je masivní.“
Trump také zopakoval svůj závazek zavést reciproční cla, která by měla pomoci oživit americkou výrobu. Podle něj byla Evropská unie „vytvořena proto, aby využívala Spojené státy“. Na otázku, zda Irsko také těží na úkor USA, odpověděl: „Samozřejmě, že ano... ale Spojené státy to neměly dovolit. Měli jsme hloupé lídry, kteří neměli ani ponětí.“
Trump kritizoval skutečnost, že Irsko přilákalo řadu amerických farmaceutických firem. „Najednou má tento krásný ostrov s pěti miliony obyvatel v rukou celou americkou farmaceutickou výrobu,“ prohlásil. Podle něj by měl Washington zavést 200% clo na farmaceutické společnosti přesouvající výrobu do Irska, aby nemohly své produkty prodávat zpět do USA. „Víš, co by pak udělaly? Zůstaly by tady,“ dodal.
Trumpovy výroky zapadají do jeho širší kritiky obchodních vztahů se západními zeměmi. V posledních týdnech opakovaně tvrdil, že Kanada „okrádá“ USA a že cla jsou součástí jeho snahy ukončit „Amerika na posledním místě“ globální agendu.
„USA byly zneužívány, ale to už se nebude opakovat,“ zdůraznil Trump.
Francie, Itálie a Španělsko chtějí výjimku pro víno a lihoviny
Francie, Itálie a Španělsko požádaly Evropskou komisi, aby vyloučila víno a lihoviny ze seznamu amerického zboží, na které budou uvalena nová cla. Tuto informaci uvedl manažer velkého evropského výrobce lihovin.
Evropská komise oznámila, že od 1. dubna zavede protiopatření, která ovlivní zboží v hodnotě 26 miliard eur (21,9 miliardy liber). Tato opatření reagují na americká cla na ocel a hliník, která dnes vstoupila v platnost.
Nová cla EU se budou vztahovat na „produkty od lodí přes bourbon až po motocykly“ a zahrnou také výrobky z oceli a hliníku, například trubky, hliníkovou fólii nebo domácí potřeby jako kuchyňské nádobí či okenní rámy.
Evropská komise zahájila dvoutýdenní konzultaci, aby zajistila správný výběr produktů, na které budou nová protiopatření uvalena. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen prohlásila, že EU „musí jednat na ochranu spotřebitelů a podniků“.
Napětí mezi USA a EU v obchodní oblasti tak nadále eskaluje a očekává se, že reakce Washingtonu na nová cla Evropské unie bude tvrdá.
Ředitel afrického Centera pro kontrolu a prevenci nemocí (Africa CDC) Jean Kaseya varoval, že dosud nevídané šíření epidemie eboly v Africe by se mohlo rozšířit do Velké Británie i dalších zemí světa, pokud mezinárodní společenství neposkytne dostatečné finanční prostředky na zvýšení připravenosti a zajištění léčby.
Španělsko zasáhla obrovská tragédie v podobě srážky dvou vysokorychlostních vlaků, která si ve středu ráno v provinci Toledo vyžádala nejméně 68 lidských obětí a desítky zraněných. K nehodě došlo na železniční trati spojující hlavní město Madrid se Sevillou, kde vlak společnosti Renfe narazil do zadní části stojící soupravy soukromého dopravce Iryo. Událost okamžitě zmobilizovala všechny dostupné záchranné složky v oblasti.
Slavnostní předávání státních vyznamenání u příležitosti Dne vzniku samostatného československého státu ve Vladislavském sále Pražského hradu dospělo ke svému závěru. Prezident Petr Pavel celkem udělil nebo propůjčil 51 významných ocenění osobnostem z oblasti vědy, kultury, sportu, armády či veřejného života.
Před dvaceti lety zveřejnil britský ekonom Nicholas Stern průlomovou zprávu nazvanou The Economics of Climate Change, která zásadním způsobem proměnila pohled na ekonomické dopady klimatické krize. Dokument vypracovaný pro tehdejší britskou vládu ukázal, že investice do nízkouhlíkové budoucnosti mají hluboký ekonomický smysl a že nečinnost stojí společnost mnohem více peněz a nakonec bude mít devastační dopady. Tato studie tehdy otřásla dosavadním vnímáním mezi hlavními představiteli ekonomické vědy, kteří dlouho přehlíželi reálné hrozby globálního oteplování.
Izrael se nachází v politické nejistotě po nedávných parlamentních volbách, ve kterých úřadující premiér Benjamin Netanjahu ztratil většinu v Knesetu. Sčítání hlasů ukázalo, že ani Netanjahuova koalice, ani opoziční blok vedený generálem Gadi Eisenkotem nezískají potřebných jednašedesát mandátů. Výsledek tak podle The Guardian závisí na tom, zda se strany odhodlají ke spolupráci s palestinskými stranami, jejichž voliči zaznamenali výrazný nárůst účasti. Celá politická scéna se tak ocitá před zásadním rozhodnutím o dalším směřování země.
Izrael se po parlamentních volbách podle BBC ocitl v hluboké politické patové situaci, když po sečtení 90 procent hlasů nezískali potřebnou většinu pro sestavení vlády ani úřadující premiér Benjamin Netanjahu, ani jeho hlavní vyzyvatel Gadi Eisenkot.
V Montrealu se tento týden koná jednadvacátý summit představitelů Kanady a Evropské unie, který navazuje na nedávnou nabídku evropského přídavného členství a diskuze o užší integraci obou transatlantických partnerů. Setkání se účastní kanadský premiér Mark Carney, předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová a předseda Evropské rady António Costa, přičemž hlavním tématem jsou další kroky ve vzájemných vztazích.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se veřejně zastal finského prezidenta Alexandra Stubba a norského premiéra Jonase Gahra Støra kvůli jejich nedávnému přímému telefonátu s ruským vůdcem Vladimirem Putinem. Tento diplomatický krok se na evropské politické scéně setkal s rozporuplnými reakcemi a kritikou ze strany některých států, které se obávají narušení jednotného postupu unijních spojenců vůči Moskvě.
Americký prezident Donald Trump oznámil, že jeho administrativa oficiálně ukončuje přísné ekologické předpisy z éry předchozího vedení, které zavazovaly ropné a plynárenské společnosti k odpovědnosti za velké úniky skleníkového metanu. Toto rozhodnutí prezentoval během úterního večerního předvolebního shromáždění v texaském Lubbocku jako klíčový krok pro snížení nákladů a podporu domácí těžby.
Ruský prezident Vladimir Putin uskutečnil zkoušku strategické balistické střely schopné nést jaderné zbraně pouhé hodiny poté, co vedl telefonické rozhovory s nejvyššími představiteli Finska a Norska. Tento krok následoval po diplomatické snaze severských politiků o deeskalaci probíhajícího konfliktu na Ukrajině. Odpověď Moskvy však ukázala na pokračující tvrdý postoj ruského vedení k celé situaci.
Ukrajinská společnost Himera a dánský výrobce satelitů GomSpace vyslaly na oběžnou dráhu testovací družici s názvem Obria Nano. Tento krok představuje první fázi směřující k vybudování nezávislé ukrajinské komunikační sítě. Satelit se dostal do vesmíru 1. října na palubě rakety v rámci mise Transporter-18 společnosti SpaceX a podle dostupných informací již úspěšně funguje.
Společnost Anthropic, která stojí za vývojem populárního chatbota Claude, podala oficiální žádost o primární veřejnou nabídku akcií (IPO) doprovázenou rozsáhlým seznamem rizikových faktorů. Tento téměř stostránkový dokument detailně popisuje nejrůznější hrozby, s nimiž se firma potýká a které by mohly negativně ovlivnit její budoucí podnikání i finanční výsledky. Přestože tržní hodnota podniku míří k závratným výšinám, vedení upozorňuje na celou řadu dosud nevídaných výzev spojených s rychlým vývojem umělé inteligence.
