Americký prezident Donald Trump oznámil, že Spojené státy přijmou protiopatření v reakci na nově zavedená cla Evropské unie. Během setkání s irským premiérem Michealem Martinem v Oválné pracovně Trump uvedl, že současná flexibilita v otázce cel brzy skončí, jakmile budou opatření EU plně zavedena.
Trump zopakoval, že USA mají vůči EU „masivní deficit“, který je podle něj nutné srovnat. Kritizoval především Irsko za jeho daňovou politiku, která podle něj láká americké farmaceutické a další společnosti. „Máme obrovský deficit s Irskem i s dalšími zeměmi a chceme to vyrovnat tak pěkně, jak jen to půjde,“ řekl prezident. „Ale ten deficit je masivní.“
Trump také zopakoval svůj závazek zavést reciproční cla, která by měla pomoci oživit americkou výrobu. Podle něj byla Evropská unie „vytvořena proto, aby využívala Spojené státy“. Na otázku, zda Irsko také těží na úkor USA, odpověděl: „Samozřejmě, že ano... ale Spojené státy to neměly dovolit. Měli jsme hloupé lídry, kteří neměli ani ponětí.“
Trump kritizoval skutečnost, že Irsko přilákalo řadu amerických farmaceutických firem. „Najednou má tento krásný ostrov s pěti miliony obyvatel v rukou celou americkou farmaceutickou výrobu,“ prohlásil. Podle něj by měl Washington zavést 200% clo na farmaceutické společnosti přesouvající výrobu do Irska, aby nemohly své produkty prodávat zpět do USA. „Víš, co by pak udělaly? Zůstaly by tady,“ dodal.
Trumpovy výroky zapadají do jeho širší kritiky obchodních vztahů se západními zeměmi. V posledních týdnech opakovaně tvrdil, že Kanada „okrádá“ USA a že cla jsou součástí jeho snahy ukončit „Amerika na posledním místě“ globální agendu.
„USA byly zneužívány, ale to už se nebude opakovat,“ zdůraznil Trump.
Francie, Itálie a Španělsko chtějí výjimku pro víno a lihoviny
Francie, Itálie a Španělsko požádaly Evropskou komisi, aby vyloučila víno a lihoviny ze seznamu amerického zboží, na které budou uvalena nová cla. Tuto informaci uvedl manažer velkého evropského výrobce lihovin.
Evropská komise oznámila, že od 1. dubna zavede protiopatření, která ovlivní zboží v hodnotě 26 miliard eur (21,9 miliardy liber). Tato opatření reagují na americká cla na ocel a hliník, která dnes vstoupila v platnost.
Nová cla EU se budou vztahovat na „produkty od lodí přes bourbon až po motocykly“ a zahrnou také výrobky z oceli a hliníku, například trubky, hliníkovou fólii nebo domácí potřeby jako kuchyňské nádobí či okenní rámy.
Evropská komise zahájila dvoutýdenní konzultaci, aby zajistila správný výběr produktů, na které budou nová protiopatření uvalena. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen prohlásila, že EU „musí jednat na ochranu spotřebitelů a podniků“.
Napětí mezi USA a EU v obchodní oblasti tak nadále eskaluje a očekává se, že reakce Washingtonu na nová cla Evropské unie bude tvrdá.
Mezinárodní fotbalová federace FIFA podle všeho odmítla možnost, že by se zápasy íránské reprezentace na nadcházejícím mistrovství světa přesunuly ze Spojených států do Mexika. Reagovala tak na vyjádření íránské strany, která o změnu dějiště usilovala s odkazem na bezpečnost svých hráčů. Celá situace je důsledkem probíhajícího válečného konfliktu, v němž proti sobě stojí USA, Izrael a Írán.
Šéf íránské diplomacie Abbás Arákčí v nedávném rozhovoru otevřeně přiznal, že Teherán se v nynějším střetu s USA a Izraelem opírá o vojenskou kooperaci s Ruskem a Čínou. Obě země nazval klíčovými spojenci a potvrdil, že jejich spolupráce dalece přesahuje běžnou politiku či obchod a zahrnuje i přímé vazby mezi ozbrojenými složkami.
Mezi Maltou a italskými ostrovy Linosa a Lampedusa se nekontrolovaně unáší ruský tanker Arctic Metagaz, který námořní úřady označují za „tikající časovanou bombu“. Plavidlo o délce 277 metrů se stalo 3. března terčem útoku námořních a vzdušných dronů v mezinárodních vodách Středozemního moře. Podle ruského ministerstva zahraničí nesou za tento čin odpovědnost ukrajinské síly, Kyjev se však k incidentu nevyjádřil. Třicetičlenná posádka loď po vypuknutí požáru opustila a byla zachráněna libyjskou pobřežní stráží.
Řady administrativy Donalda Trumpa opustil jeden z klíčových bezpečnostních představitelů. Joe Kent, ředitel Národního protiteroristického centra (NCTC), v úterý rezignoval na svou funkci na protest proti probíhající válce v Íránu. Pětačtyřicetiletý veterán speciálních sil a CIA své rozhodnutí oznámil v otevřeném dopise zveřejněném na sociální síti X, ve kterém prezidenta vyzval k okamžité změně kurzu a ukončení konfliktu.
Výkonný ředitel společnosti Netflix Ted Sarandos se v úterý vydává do Bruselu, aby jednal s představiteli Evropské unie o budoucí podobě regulace streamovacích služeb. Jeho návštěva přichází v době, kdy se Komise chystá revidovat směrnici o audiovizuálních mediálních službách. Sarandos v rozhovoru pro Politico varoval, že přílišná složitost a roztříštěnost pravidel mezi jednotlivé členské státy by mohla vážně poškodit jednotný trh a zdravé podnikatelské prostředí v Evropě.
Tři týdny po vypuknutí války v Íránu čelí turecký prezident Recep Tayyip Erdogan zásadnímu dilematu, které může ovlivnit politickou budoucnost jeho hnutí i důvěryhodnost země v zahraničí. Turecký vzdušný prostor již dvakrát narušily íránské rakety, které musela zneškodnit protivzdušná obrana NATO.
Donald Trump se při obvinění Íránu z tragického útoku na základní školu opíral o neověřené a následně vyvrácené zpravodajské informace. Podle zdrojů webu The Guardian obeznámených se situací CIA původně prezidentovi sdělila, že raketa pravděpodobně není americké výroby, protože podle prvních záběrů neodpovídala konstrukci střel Tomahawk. Během pouhých 24 hodin však tajné služby po analýze dalších videí toto hodnocení přehodnotily a dospěly k závěru, že školu skutečně zasáhl americký Tomahawk.
Vedení nejvýznamnějších amerických ropných společností varovalo administrativu prezidenta Donalda Trumpa před dalším zhoršováním energetické krize. Šéfové gigantů jako Exxon Mobil, Chevron a ConocoPhillips se podle webu Wall Street Journal minulou středu sešli v Bílém domě s ministrem pro energetiku Chrisem Wrightem a ministrem vnitra Dougem Burgumem. Podle nich konflikt s Íránem a zablokování strategického Hormuzského průlivu povedou k pokračující nestabilitě a vysoké volatilitě na světových trzích.
Válka s Íránem, která trvá třetí týden, už nyní drasticky zatěžuje americkou státní kasu. Podle představitelů Trumpovy administrativy vynaložily Spojené státy na tento konflikt za prvních čtrnáct dní minimálně 12 miliard dolarů. Toto číslo se okamžitě stalo středem ostré kritiky ze strany demokratů i zastánců rozpočtové odpovědnosti, kteří upozorňují, že astronomické sumy mizející v raketových útocích by mohly zásadně proměnit životy milionů Američanů v oblastech zdravotnictví či školství.
Americký prezident Donald Trump v pondělí oznámil, že hodlá o zhruba měsíc odložit svou vysoce sledovanou březnovou návštěvu Číny. Jako hlavní důvod uvedl nutnost osobního dohledu nad probíhající válkou v Íránu. Setkání s čínským prezidentem Si Ťin-pchingem, které mělo původně proběhnout od 31. března do 2. dubna, se tak pravděpodobně uskuteční až v pozdějším termínu.
Na Ruskem okupovaných územích Ukrajiny dochází k systematické likvidaci náboženské svobody. Původně pestrý ekosystém mnoha věr je násilně přetvářen v jedinou povolenou víru: kult ruského prezidenta Vladimira Putina. Zatímco například v Chersonské oblasti před invazí působilo přes 990 náboženských organizací zastupujících 38 různých směrů, dnes jich zbývá jen 175. Naprostá většina z nich je navíc podřízena Ruské pravoslavné církvi (ROC), která je úzce spjata s Kremlem.
Přestože si většina stran přeje rychlý konec bojů, jejich představy o podmínkách příměří se zásadně rozcházejí. Co si která strana od války s Íránem slibuje?