Americký prezident Donald Trump oznámil, že Spojené státy přijmou protiopatření v reakci na nově zavedená cla Evropské unie. Během setkání s irským premiérem Michealem Martinem v Oválné pracovně Trump uvedl, že současná flexibilita v otázce cel brzy skončí, jakmile budou opatření EU plně zavedena.
Trump zopakoval, že USA mají vůči EU „masivní deficit“, který je podle něj nutné srovnat. Kritizoval především Irsko za jeho daňovou politiku, která podle něj láká americké farmaceutické a další společnosti. „Máme obrovský deficit s Irskem i s dalšími zeměmi a chceme to vyrovnat tak pěkně, jak jen to půjde,“ řekl prezident. „Ale ten deficit je masivní.“
Trump také zopakoval svůj závazek zavést reciproční cla, která by měla pomoci oživit americkou výrobu. Podle něj byla Evropská unie „vytvořena proto, aby využívala Spojené státy“. Na otázku, zda Irsko také těží na úkor USA, odpověděl: „Samozřejmě, že ano... ale Spojené státy to neměly dovolit. Měli jsme hloupé lídry, kteří neměli ani ponětí.“
Trump kritizoval skutečnost, že Irsko přilákalo řadu amerických farmaceutických firem. „Najednou má tento krásný ostrov s pěti miliony obyvatel v rukou celou americkou farmaceutickou výrobu,“ prohlásil. Podle něj by měl Washington zavést 200% clo na farmaceutické společnosti přesouvající výrobu do Irska, aby nemohly své produkty prodávat zpět do USA. „Víš, co by pak udělaly? Zůstaly by tady,“ dodal.
Trumpovy výroky zapadají do jeho širší kritiky obchodních vztahů se západními zeměmi. V posledních týdnech opakovaně tvrdil, že Kanada „okrádá“ USA a že cla jsou součástí jeho snahy ukončit „Amerika na posledním místě“ globální agendu.
„USA byly zneužívány, ale to už se nebude opakovat,“ zdůraznil Trump.
Francie, Itálie a Španělsko chtějí výjimku pro víno a lihoviny
Francie, Itálie a Španělsko požádaly Evropskou komisi, aby vyloučila víno a lihoviny ze seznamu amerického zboží, na které budou uvalena nová cla. Tuto informaci uvedl manažer velkého evropského výrobce lihovin.
Evropská komise oznámila, že od 1. dubna zavede protiopatření, která ovlivní zboží v hodnotě 26 miliard eur (21,9 miliardy liber). Tato opatření reagují na americká cla na ocel a hliník, která dnes vstoupila v platnost.
Nová cla EU se budou vztahovat na „produkty od lodí přes bourbon až po motocykly“ a zahrnou také výrobky z oceli a hliníku, například trubky, hliníkovou fólii nebo domácí potřeby jako kuchyňské nádobí či okenní rámy.
Evropská komise zahájila dvoutýdenní konzultaci, aby zajistila správný výběr produktů, na které budou nová protiopatření uvalena. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen prohlásila, že EU „musí jednat na ochranu spotřebitelů a podniků“.
Napětí mezi USA a EU v obchodní oblasti tak nadále eskaluje a očekává se, že reakce Washingtonu na nová cla Evropské unie bude tvrdá.
Klid zbraní mezi Spojenými státy a Íránem skončil po obnovené výměně vojenských úderů na Blízkém východě. Americká armáda zasáhla íránské vojenské cíle, na což Teherán reagoval útoky na území Jordánska, Bahrajnu a Kuvajtu. K této odvetě došlo navzdory varování amerického prezidenta Donalda Trumpa, že jakýkoliv úder vyvolá ještě tvrdší reakci. Poslední střety však zůstaly rozsahem omezené, což podle odborníků oslovených webem CNN naznačuje neochotu obou stran vstoupit do přímé a plnohodnotné války.
V Evropě prudce roste počet sabotážních akcí zaměřených na vojenskou a obrannou infrastrukturu, přičemž z jejich organizace je podezřelé Rusko. Německé úřady nedávno prohlásily Moskvu za odpovědnou za incident na letišti v Lipsku, kde byly v blízkosti ukrajinských nákladních letadel objeveny drony s výbušninami. Ruský prezident Vladimir Putin jakoukoli vinu odmítá a označuje podobná obvinění za nepodložená. Polské i německé ministerstvo vnitra však varují, že Moskva mění svou strategii a zásadně stupňuje své hybridní operace v evropských zemích.
Americký prezident Donald Trump vyzval Ukrajinu, aby přestala útočit na ruské ropné rafinérie kvůli celosvětovému růstu cen motorové nafty. Své prohlášení učinil během dvoudenní návštěvy Irska, kde navštívil své golfové hřiště v hrabství Clare. Šéf Bílého domu odmítl tvrzení, že by za prudkým nárůstem cen paliv stála válka, kterou jeho administrativa vede proti Íránu. Podle jeho slov je hlavním důvodem nynějšího nedostatku nafty právě ukrajinská strategie zaměřená na ruskou energetiku.
Zahraniční politika prezidenta Donalda Trumpa je od počátku postavena na předpokladu, že síla a velikost Spojených států přinutí spojence i protivníky podvolit se vůli Washingtonu. Tento přístup, vzdalující se tradiční americké diplomatické doktríně, popsal pro CNN poradce Stephen Miller jako svět řízený neúprosnými zákony síly a moci. Současná krize však ukazuje, že tato teorie naráží na své limity. USA se totiž dostaly do hlubokého střetu na dvou frontách zároveň, a to s Íránem a Kanadou.
Populismus se stává celosvětovým fenoménem, který získává stále větší podporu napříč různými politickými systémy. Tímto pojmem jsou dnes označovány výrazné osobnosti pravice i levice, mezi něž patří například brazilský politik Jair Bolsonaro, indický premiér Nárendra Módí nebo americký senátor Bernie Sanders. Přestože se akademické definice populismu v mnoha ohledech rozcházejí, všechny staví na stejném základním principu. Rozdělují totiž společnost na dvě nesmiřitelné skupiny, kterými jsou čistý lid a korumpované elity.
Nová zpráva Organizace spojených národů varuje, že svět již není schopen dodržet hranici globálního oteplení o 1,5 stupně Celsia. Podle zveřejněného dokumentu Programu OSN pro životní prostředí překročí lidstvo tuto kritickou hranici pravděpodobně již kolem roku 2030. Současný růst teploty představuje vážnou hrozbu zejména pro ostrovní státy v Tichém oceánu, které čelí rychlému vzestupu mořské hladiny. Zástupci těchto zranitelných regionů zdůrazňují, že pouhé výzvy k vyšším závazkům už nestačí a je nutná okamžitá politická vůle i masivní investice.
Obyvatelé ruské Kurské oblasti podle BBC stále marně pátrají po svých příbuzných, kteří zmizeli po ukrajinském přeshraničním útoku. Jednou z nich je i žena jménem Ljubov, jež ztratila kontakt se svou matkou den po začátku invaze ukrajinských sil. Zatímco dříve chovala ke své vlasti naprostou důvěru, dnes pociťuje vůči ruskému státu silnou zášť. Podle místního guvernéra zůstává v regionu nezvěstných více než tři sta lidí, přesné číslo však nikdo nezná.
Ruské ozbrojené síly během jednoho týdne vyslaly proti Ukrajině přibližně 2 100 útočných bezpilotních letounů, 78 raket různých typů a téměř 1 700 řízených leteckých pum. V neděli 13. září o rozsáhlých vzdušných útocích informoval ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Podle jeho vyjádření tvořily podstatnou část nasazených strojů proudové bezpilotní prostředky Šáhed. Moskva tyto zbraně využívá k systematickému ničení ukrajinské ekonomiky, klíčové infrastruktury i běžného života obyvatel.
Francouzské úřady během letošního léta zadržely 514 osob podezřelých ze zakládání lesních požárů, mezi nimiž figuruje i 198 mladistvých. K zatčeným patří například patnáctiletý chlapec, který odhodil hořící cigaretu v lese u Bordeaux, nebo padesátiletá žena podezřelá ze založení sedmnácti požárů. Dalším případem je šestatřicetiletý muž, jenž zapálil papírovou tašku s odpadky v porostu poblíž Perpignanu. V průběhu letošního rekordního léta lehl popelem rozsáhlý porost o celkové rozloze 115 tisíc hektarů lesů a křovin.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vyjádřil ochotu setkat se s ruským lídrem Vladimirem Putinem na nadcházejícím summitu skupiny G20 v Miami a jednat o ukončení války. Moskevský Kreml však tuto možnost okamžitě odmítl a označil ji za zcela nemožnou. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov zopakoval požadavek, že k jakémukoli osobnímu jednání obou představitelů může dojít výhradně v ruské metropoli. Vrcholná schůzka lídrů největších světových ekonomik se má v USA uskutečnit v polovině prosince, přičemž Putinova účast zatím nebyla oficiálně potvrzena.
Americký ministr energetiky Chris Wright prohlásil, že Spojené státy možná nedosáhnou s Íránem jaderné dohody, která by zemi zabránila v získání jaderných zbraní. Vyjednávání mezi oběma státy v současnosti stagnuje, zatímco vojenský konflikt v regionu nadále pokračuje. Podle ministra zůstává otevřená možnost dalšího vojenského zásahu, který by definitivně zničil íránské kapacity na výrobu a rozvinutí těchto zbraní. Druhou variantou je podle něj čekání na případnou novou íránskou vládu.
Spoluzakladatel výzkumné společnosti Anthropic vyzval k úmyslnému zpomalení vývoje nejmodernějších modelů umělé inteligence. Ve své nejnovější eseji zveřejněné na jeho webu zdůrazňuje, že pokrok v oblasti schopností umělé inteligence v posledních měsících výrazně předbíhá možnosti jejího výzkumu bezpečnosti a kontroly. Autor se vývoji technologií věnuje již dvanáct let a nadále věří v jejich obrovský přínos pro lidstvo, včetně léčby závažných onemocnění nebo ekonomického růstu. Podle jeho názoru je však nezbytné dát výzkumníkům dostatek času na to, aby dokázali rizika účinně eliminovat.