Americký prezident Donald Trump oznámil, že Spojené státy přijmou protiopatření v reakci na nově zavedená cla Evropské unie. Během setkání s irským premiérem Michealem Martinem v Oválné pracovně Trump uvedl, že současná flexibilita v otázce cel brzy skončí, jakmile budou opatření EU plně zavedena.
Trump zopakoval, že USA mají vůči EU „masivní deficit“, který je podle něj nutné srovnat. Kritizoval především Irsko za jeho daňovou politiku, která podle něj láká americké farmaceutické a další společnosti. „Máme obrovský deficit s Irskem i s dalšími zeměmi a chceme to vyrovnat tak pěkně, jak jen to půjde,“ řekl prezident. „Ale ten deficit je masivní.“
Trump také zopakoval svůj závazek zavést reciproční cla, která by měla pomoci oživit americkou výrobu. Podle něj byla Evropská unie „vytvořena proto, aby využívala Spojené státy“. Na otázku, zda Irsko také těží na úkor USA, odpověděl: „Samozřejmě, že ano... ale Spojené státy to neměly dovolit. Měli jsme hloupé lídry, kteří neměli ani ponětí.“
Trump kritizoval skutečnost, že Irsko přilákalo řadu amerických farmaceutických firem. „Najednou má tento krásný ostrov s pěti miliony obyvatel v rukou celou americkou farmaceutickou výrobu,“ prohlásil. Podle něj by měl Washington zavést 200% clo na farmaceutické společnosti přesouvající výrobu do Irska, aby nemohly své produkty prodávat zpět do USA. „Víš, co by pak udělaly? Zůstaly by tady,“ dodal.
Trumpovy výroky zapadají do jeho širší kritiky obchodních vztahů se západními zeměmi. V posledních týdnech opakovaně tvrdil, že Kanada „okrádá“ USA a že cla jsou součástí jeho snahy ukončit „Amerika na posledním místě“ globální agendu.
„USA byly zneužívány, ale to už se nebude opakovat,“ zdůraznil Trump.
Francie, Itálie a Španělsko chtějí výjimku pro víno a lihoviny
Francie, Itálie a Španělsko požádaly Evropskou komisi, aby vyloučila víno a lihoviny ze seznamu amerického zboží, na které budou uvalena nová cla. Tuto informaci uvedl manažer velkého evropského výrobce lihovin.
Evropská komise oznámila, že od 1. dubna zavede protiopatření, která ovlivní zboží v hodnotě 26 miliard eur (21,9 miliardy liber). Tato opatření reagují na americká cla na ocel a hliník, která dnes vstoupila v platnost.
Nová cla EU se budou vztahovat na „produkty od lodí přes bourbon až po motocykly“ a zahrnou také výrobky z oceli a hliníku, například trubky, hliníkovou fólii nebo domácí potřeby jako kuchyňské nádobí či okenní rámy.
Evropská komise zahájila dvoutýdenní konzultaci, aby zajistila správný výběr produktů, na které budou nová protiopatření uvalena. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen prohlásila, že EU „musí jednat na ochranu spotřebitelů a podniků“.
Napětí mezi USA a EU v obchodní oblasti tak nadále eskaluje a očekává se, že reakce Washingtonu na nová cla Evropské unie bude tvrdá.
Ruská invaze na Ukrajinu přinesla ruské armádě rostoucí personální ztráty, které podle zpráv z počátku letošního roku překročily hranici jednoho milionu vojáků. Vzhledem k tomu, že se Kreml snaží najít nové zdroje lidské síly a zároveň se vyhnout vyhlášení další velké vlny mobilizace, začíná se v zemi projevovat nový trend v podobě rostoucího náboru žen. Přestože ženy v ruských ozbrojených silách tradičně zastávaly spíše podpůrné funkce, současné náborové kampaně, propaganda na sociálních sítích i zprávy státních médií ukazují, že armáda usiluje o jejich zapojení do operačních rolí, zejména v oblasti obsluhy bezpilotních letounů a dalších technických specializací.
Vojenský konflikt na Ukrajině si od začátku plnohodnotné ruské invaze vyžádal na obou stranách již více než dva miliony padlých, zraněných či pohřešovaných vojáků. Vyplývá to z nové studie amerického Centra pro strategická a mezinárodní studia. Podle zveřejněných odhadů nesou hlavní tíhu ztrát moskevské síly, které zaznamenaly přibližně 1,4 milionu obětí, přičemž počet mrtvých ruských vojáků dosahuje 400 000 až 450 000.
Evropská komise předložila finanční návrh pro vstup Černé Hory do Evropské unie, podle kterého by začlenění této balkánské země v rámci příštího sedmiletého rozpočtového cyklu mělo unijní pokladnu vyjít na tři miliardy eur.
Vedení amerického ministerstva obrany pod vedením ministra Peta Hegsetha provází podle CNN hluboká nedůvěra vůči podřízeným a neustálé prověřování jejich loajality. Tento stav vyvrcholil na začátku dubna, kdy se náčelník generálního štábu armády Randy George pokusil s ministrem osobně setkat. Chtěl s ním projednat narůstající napětí, které vyvolaly Hegsethovy přímé zásahy do kariérního postupu vysokých důstojníků, včetně zablokování povýšení čtyř plukovníků. K plánované schůzce, na které chtěl generál George představit armádní technologické priority, už ale nedošlo, protože byl hned následující den z funkce propuštěn.
Demokraté a organizace na ochranu volebních práv varují, že nedávný projev Donalda Trumpa, ve kterém bez důkazů hovořil o čínském vměšování do voleb v roce 2020, je jasnou snahou připravit půdu pro zpochybnění výsledků listopadových průběžných voleb.
Španělská severoafrická enkláva Ceuta čelí rozsáhlé humanitární a sociální krizi poté, co na její území v posledních dnech přes moře dorazily stovky migrantů ze sousedního Maroka. Místní úřady hlásí zcela naplněné ubytovací kapacity a masivní příliv lidí, kteří obcházejí hraniční zábrany plaváním podél pobřežních vlnolamů. Regionální prezident Juan Jesús Vivas v reakci na překotný vývoj varoval, že situace dosáhla krizového stavu a tamní přijímací střediska již nedokážou čelit náporu nově příchozích.
Reportáž ukrajinsko-amerického novináře Davida Kiričenka z frontové linie pro web Kyiv Post vykresluje drsnou realitu dnešního bojiště, kde prim hrají moderní technologie. Kiričenko strávil několik dní v těsné blízkosti jednotky bezpilotních systémů ukrajinské 110. samostatné mechanizované brigády. Společně s americkým dokumentaristou Ryanem Van Ertem nahlédli přímo do takzvané zóny zabíjení, tedy pásma neustále sledovaného a napadaného drony.
Katastrofální požáry pustošící v těchto dnech rozsáhlé oblasti Španělska a Francie představují podle nejvyšších evropských představitelů zásadní hrozbu pro celou Evropu. Ohňový živel v blízkosti Madridu a Bordeaux již zničil desítky tisíc hektarů porostu a srovnal se zemí stovky obytných domů. Následná evakuace více než tří set tisíc obyvatel se zapsala do historie jako jedna z nejrozsáhlejších záchranných akcí svého druhu na evropském kontinentu.
Omezení konzumace cukru v prvních dvou letech života může podle vědců výrazně přispět k ochraně mozku a snížení rizika vzniku demence v pozdějším věku. Nejnovější zjištění vycházejí z analýzy historických dat z doby ukončení přídělového systému na cukr ve Velké Británii po druhé světové válce. Výzkumníci porovnávali zdravotní stav lidí, kteří vyrůstali v období striktního přídělu sladkostí, s generací narozenou bezprostředně po jeho zrušení.
Vlna ničivých lesních požárů přiměla španělskou vládu k vyhlášení celostátního nouzového stavu v Madridském regionu a v provincii Ávila. Rozsáhlé evakuace a nasazení vojenských pohotovostních jednotek jasně ukázaly, že požáry šířící se do zástavby vyžadují zcela odlišný přístup, než jaký byl v zemi dosud běžný. Ohrožena jsou především území na pomezí přírody a městské infrastruktury, kde se rizika výrazně koncentrují a komplikují jakékoliv záchranné operace.
Technologie zachytávání a ukládání uhlíku (CCS) představuje klíčový pilíř strategie Evropské unie pro dekarbonizaci těžkého průmyslu, jako je výroba cementu, oceli či chemických látek. Tento proces spočívá v oddělení oxidu uhličitého přímo u průmyslových zdrojů, jeho následné přepravě potrubím nebo loděmi a v trvalém uložení do hlubokých geologických struktur. Podle Aktu o průmyslu s nulovými čistými emisemi si Unie stanovila cíl dosáhnout do roku 2030 roční kapacity ukládání minimálně padesáti milionů tun CO₂, přičemž do roku 2040 bude podle odhadů Evropské komise nutné ročně uskladnit až dvě stě padesát milionů tun tohoto skleníkového plynu.
Iránské Islámské revoluční gardy v oficiálním prohlášení zveřejněném státními médii přísahaly odvetu za rozsáhlé noční údery Spojených států na íránské cíle. Teheránský režim otevřeně deklaroval záměr ještě během dneška potrestat agresora. Napětí na Blízkém východě tak po krátkém útlumu opět prudce eskaluje, přičemž obě strany dávají najevo odhodlání v konfrontaci pokračovat.