Evropská komise se ostře ohradila proti snahám Maďarska zablokovat slíbenou půjčku pro Ukrajinu ve výši 90 miliard eur. Hlavní mluvčí Komise Paula Pinhová zdůraznila, že o tomto finančním balíku již rozhodla Evropská rada a toto rozhodnutí musí být respektováno všemi členskými státy. Podle Pinhové byla stanovena jediná podmínka, a to, že se tři konkrétní země nebudou na programu finančně podílet.
Jelikož byla tato podmínka splněna, Brusel nyní očekává, že všichni lídři dodrží své politické závazky. Mluvčí výslovně jmenovala maďarského premiéra Viktora Orbána s tím, že nerespektování těchto slibů by představovalo porušení principu loajální spolupráce, který je pro fungování Evropské unie klíčový. Unie tak dává jasně najevo, že nehodlá tolerovat další zdržování pomoci napadené zemi.
Paralelně s tímto diplomatickým napětím proběhlo v Paříži setkání francouzského prezidenta Emmanuela Macrona a finského prezidenta Alexandera Stubba. Oba státníci se shodli, že prioritou zůstává další podpora Ukrajiny, která právě vstupuje do pátého roku rozsáhlé války s Ruskem. Macron vyjádřil odhodlání dotáhnout nejen zmíněnou půjčku, ale i schválení dvacátého balíku sankcí proti režimu Vladimira Putina.
Finský prezident Stubb během setkání uvedl, že ačkoliv Putin válku nevyhrává, zatím není připraven uzavřít mír. Podle Stubba je konflikt pro Rusko naprostou katastrofou, která vede k obrovským ztrátám na životech vojáků a k hlubokému hospodářskému úpadku. Evropa by proto podle něj neměla v pomoci polevovat, aby si Ukrajina udržela schopnost obrany.
Kromě ukrajinské krize se oba prezidenti věnovali také otázce bezpečnosti v Arktidě. Stubb zdůraznil, že tato oblast se týká bezpečnosti nejen Grónska, ale i Norska, Švédska a Finska. Macron se k této výzvě připojil s apelem, aby Evropská unie v arktické oblasti podnikala aktivnější kroky. Debata se dotkla i širší potřeby investovat do evropské obrany a reformovat konkurenceschopnost celého bloku.
Evropská unie zároveň řeší narůstající nejistotu v obchodních vztazích se Spojenými státy. Mluvčí EU pro obchod Olof Gill uvedl, že po nedávném rozhodnutí amerického nejvyššího soudu je naprostým minimem získat od Washingtonu jasné vysvětlení, co tyto změny pro transatlantický obchod znamenají. Bez těchto informací nemůže unie provést střízlivé posouzení situace a rozhodnout o dalších krocích.
Mluvčí Gill potvrdil, že komunikace s americkou stranou sice probíhá, ale k získání uceleného obrazu je zapotřebí mnohem větší otevřenosti ze strany USA. Evropský komisař pro obchod Maroš Šefčovič má naplánovanou řadu jednání, včetně rozhovorů s ministry obchodu zemí G7 a členy obchodního výboru Evropského parlamentu, aby vyjasnil budoucí pravidla výměny zboží.
Brusel v tomto ohledu zastává jasné stanovisko: má v úmyslu nadále plnit všechny body dohod uzavřených se Spojenými státy. Totéž však očekává i od amerických partnerů. Spojené státy by měly přesně sdělit, jakým způsobem hodlají pokračovat v implementaci své části dohod, aby byla zachována vzájemná důvěra a transparentnost v mezinárodním obchodu.
Česko si v pondělí připomnělo osobnost Václava Havla, který by se toho dne dožil kulatých 90. narozenin. Veřejně se vyjádřil i Miloš Zeman, jenž s Havlem patřil k trojici nejvýraznějších osobností 90. let minulého století.
V Česku je v plném proudu volební týden. Už v pátek budou lidé mít možnost odevzdat hlas v komunálních či senátních volbách. O podporu usilují v některých městech či obcích i známí herci. Kdo se snaží oslovit spoluobčany?
V těžké situaci se nachází Pražský hrad poté, co prezident Petr Pavel oznámil, že kvůli soukromé zahraniční cestě neodevzdá hlas v komunálních volbách. Ačkoliv je těžké hlavu státu obhajovat, první dáma Eva Pavlová se o to pokusila.
Čtyřmi různými způsoby se může projevit očekávaná zítřejší změna počasí, která definitivně ukončí dlouhé období babího léta. Podrobnosti prozradili tuzemští meteorologové z Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj obvinil ruskou armádu ze záměrného úderu na civilní obyvatelstvo a obytné domy, který označil za morbidní dar k narozeninám ruského prezidenta Vladimira Putina. Masivní noční útok raket a dronů zasáhl celkem jedenáct ukrajinských regionů a vyžádal si nejméně patnáct lidských životů. Nejtragičtější bilanci hlásí město Pryluky v Černihivské oblasti, kde po zásahu pětipodlažního obytného domu zahynulo nejméně devět lidí, včetně tří dětí.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu čelí před nadcházejícími parlamentními volbami plánovanými na konec října největší výzvě své politické kariéry. Tři roky od tragických útoků hnutí Hamás se v zemi naplno rozhořela debata o jeho osobní odpovědnosti za tehdejší bezpečnostní selhání. Nová odhalení naznačují, že izraelský předseda vlády dostal předem varování od lídrů arabských států, což zásadně zpochybňuje jeho dosavadní tvrzení, že vinu nesou výhradně šéfové armády a zpravodajských služeb.
Izrael si připomněl třetí výročí tragických útoků zasažením vzpomínkových akcí i rozsáhlých protestů po celé zemi. Pozůstalí a pamětníci se shromáždili na místech masakrů, včetně areálu hudebního festivalu Nova nedaleko kibucu Re'im, aby uctěli památku obětí. Přesně v šest hodin a dvacet devět minut ráno, tedy v čas zahájení tehdejšího úderu, drželi shromáždění lidé minutu ticha a vzpomínali na své blízké. Lidé na místě pokládali květiny a sdíleli vzpomínky na tragické okamžiky, které zásadně změnily jejich životy.
V jihozápadní části Mexického zálivu se ve středu ráno zformovala tropická bouře Isaias, která podle předpovědí meteorologů v následujících dnech výrazně zesílí a v podobě nebezpečného hurikánu zamíří k severnímu pobřeží Spojených států. Národní centrum pro hurikány varuje před rychlým nárůstem síly větru i rizikem bleskových povodní. Východně od poloostrova Yucatán se systém postupně stáčí k severu a mohl by dosáhnout druhé kategorie s rychlostí větru až 110 mil za hodinu, než koncem týdne zasáhne pevninu v oblasti mezi jižní Louisianou a severozápadní Floridou.
Generální tajemník NATO Mark Rutte a litevský premiér Mindaugas Sinkevičius vystoupili na společné tiskové konferenci, na které se věnovali rostoucím nepřátelským aktivitám ze strany Ruska. Severoatlantická aliance podle nich čelí opakovaným sabotážím, hybridním útokům a narušování vzdušného prostoru drony. Rutte zdůraznil, že hlavním cílem těchto ruských operací je oslabit odhodlání západních zemí a zastavit jejich pomoc napadené Ukrajině. Ruská strategie však podle nejvyššího představitele aliance selhává a spojenci naopak svou podporu Kyjevu ještě navýší.
Zdravotnická zařízení na územích Ukrajiny okupovaných Ruskem čelí hluboké krizové situaci způsobené kritickým nedostatkem personálu, elektrické energie a základního zdravotnického materiálu, který je systematicky zabavován pro potřeby ruské armády. Pacienti v těchto oblastech narážejí na vyrabované nemocnice a nedostatek kvalifikovaných lékařů. Svědectví bývalých zaměstnanců i místních obyvatel ukazují, že i základní zákroky probíhají v extrémních podmínkách ohrožujících život.
Na ostrově Deception v Antarktidě se daří tučňákům oslím, kteří dokáží těžit z klimatických změn a přizpůsobovat se měnícím se podmínkám. Fotografie divoké přírody zachycující trojici těchto ptáků u rezivějících nádrží na velrybí tuk se dostala mezi finalisty prestižní soutěže Ocean Photographer of the Year. Snímek odhaluje, jak se zvířata vracejí do míst dříve využívaných lidským průmyslem.
Generální štáb Ozbrojených sil Ukrajiny zveřejnil u příležitosti narozenin ruského prezidenta Vladimira Putina bilanci ruských vojenských ztrát od začátku celoplošné invaze. Podle ukrajinských odhadů přišla ruská armáda již o téměř 1,55 milionu vojáků, z toho o 1 690 za poslední den. Zpráva ukrajinského velení prezentuje tato čísla jako průběžný účet agrese a zdůrazňuje, že rozpoutáním největšího konfliktu v Evropě od druhé světové války vede ruský lídr svou zemi do záhuby.