Evropská komise se ostře ohradila proti snahám Maďarska zablokovat slíbenou půjčku pro Ukrajinu ve výši 90 miliard eur. Hlavní mluvčí Komise Paula Pinhová zdůraznila, že o tomto finančním balíku již rozhodla Evropská rada a toto rozhodnutí musí být respektováno všemi členskými státy. Podle Pinhové byla stanovena jediná podmínka, a to, že se tři konkrétní země nebudou na programu finančně podílet.
Jelikož byla tato podmínka splněna, Brusel nyní očekává, že všichni lídři dodrží své politické závazky. Mluvčí výslovně jmenovala maďarského premiéra Viktora Orbána s tím, že nerespektování těchto slibů by představovalo porušení principu loajální spolupráce, který je pro fungování Evropské unie klíčový. Unie tak dává jasně najevo, že nehodlá tolerovat další zdržování pomoci napadené zemi.
Paralelně s tímto diplomatickým napětím proběhlo v Paříži setkání francouzského prezidenta Emmanuela Macrona a finského prezidenta Alexandera Stubba. Oba státníci se shodli, že prioritou zůstává další podpora Ukrajiny, která právě vstupuje do pátého roku rozsáhlé války s Ruskem. Macron vyjádřil odhodlání dotáhnout nejen zmíněnou půjčku, ale i schválení dvacátého balíku sankcí proti režimu Vladimira Putina.
Finský prezident Stubb během setkání uvedl, že ačkoliv Putin válku nevyhrává, zatím není připraven uzavřít mír. Podle Stubba je konflikt pro Rusko naprostou katastrofou, která vede k obrovským ztrátám na životech vojáků a k hlubokému hospodářskému úpadku. Evropa by proto podle něj neměla v pomoci polevovat, aby si Ukrajina udržela schopnost obrany.
Kromě ukrajinské krize se oba prezidenti věnovali také otázce bezpečnosti v Arktidě. Stubb zdůraznil, že tato oblast se týká bezpečnosti nejen Grónska, ale i Norska, Švédska a Finska. Macron se k této výzvě připojil s apelem, aby Evropská unie v arktické oblasti podnikala aktivnější kroky. Debata se dotkla i širší potřeby investovat do evropské obrany a reformovat konkurenceschopnost celého bloku.
Evropská unie zároveň řeší narůstající nejistotu v obchodních vztazích se Spojenými státy. Mluvčí EU pro obchod Olof Gill uvedl, že po nedávném rozhodnutí amerického nejvyššího soudu je naprostým minimem získat od Washingtonu jasné vysvětlení, co tyto změny pro transatlantický obchod znamenají. Bez těchto informací nemůže unie provést střízlivé posouzení situace a rozhodnout o dalších krocích.
Mluvčí Gill potvrdil, že komunikace s americkou stranou sice probíhá, ale k získání uceleného obrazu je zapotřebí mnohem větší otevřenosti ze strany USA. Evropský komisař pro obchod Maroš Šefčovič má naplánovanou řadu jednání, včetně rozhovorů s ministry obchodu zemí G7 a členy obchodního výboru Evropského parlamentu, aby vyjasnil budoucí pravidla výměny zboží.
Brusel v tomto ohledu zastává jasné stanovisko: má v úmyslu nadále plnit všechny body dohod uzavřených se Spojenými státy. Totéž však očekává i od amerických partnerů. Spojené státy by měly přesně sdělit, jakým způsobem hodlají pokračovat v implementaci své části dohod, aby byla zachována vzájemná důvěra a transparentnost v mezinárodním obchodu.
S blížícím se pátým výročím ruské invaze na Ukrajinu se pozornost analytiků upírá na stabilitu takzvaného „Putinova konsenzu“. Přestože obecná moudrost praví, že s délkou konfliktu nadšení veřejnosti opadá – zejména kvůli ekonomickým a lidským nákladům –, ruská realita zůstává nejednoznačná. Nedávné průzkumy ukazují, že zatímco polovina Rusů očekává konec války v roce 2026, většina zároveň volá po eskalaci, pokud by diplomatická jednání selhala.
Evropská komise se ostře ohradila proti snahám Maďarska zablokovat slíbenou půjčku pro Ukrajinu ve výši 90 miliard eur. Hlavní mluvčí Komise Paula Pinhová zdůraznila, že o tomto finančním balíku již rozhodla Evropská rada a toto rozhodnutí musí být respektováno všemi členskými státy. Podle Pinhové byla stanovena jediná podmínka, a to, že se tři konkrétní země nebudou na programu finančně podílet.
Vysoká představitelka Evropské unie pro zahraniční věci Kaja Kallasová varovala před rizikem vypuknutí dalšího ozbrojeného konfliktu na Blízkém východě. Při svém příchodu na pondělní setkání ministrů zahraničí v Bruselu zdůraznila, že svět nepotřebuje další válku, a vyzvala k diplomatickému řešení napětí mezi Spojenými státy a Íránem. Podle jejích slov je situace v regionu velmi napjatá a Evropská unie usiluje o nalezení mírového východiska.
Vzestup Vladimira Putina k moci na přelomu tisíciletí byl zpočátku doprovázen snahou o navazování přátelství na světové scéně. Tehdy nově zvolený ruský prezident se usmíval na fotografiích ze summitů G8 a byl vůbec prvním zahraničním lídrem, který po útocích z 11. září 2001 volal Georgi W. Bushovi, aby mu nabídl podporu v boji proti terorismu. James Rodgers, odborník na mezinárodní žurnalistiku z londýnské City St George's, se ve své nové knize The Return of Russia zamýšlí nad tím, co přesně způsobilo tak radikální obrat k agresi.
Donald Trump v sobotu oznámil, že do Grónska vysílá americkou nemocniční loď. Toto prohlášení učinil v souvislosti se svou dlouhodobou snahou získat toto autonomní dánské území pod kontrolu USA. Grónští i dánští představitelé však nabídku okamžitě a rázně odmítli s tím, že o americkou pomoc nestojí a své zdravotnictví zvládají sami.
Ruská armáda podnikla masivní úder na ukrajinské území, při kterém vyslala stovky raket a dronů. K útoku došlo pouhé dva dny před čtvrtým výročím zahájení plnohodnotné invaze. Podle prezidenta Volodymyra Zelenského vypustil Kreml během neděle celkem 297 bezpilotních letounů a téměř 50 střel. Ačkoliv se podařilo značnou část z nich zneškodnit, Zelenskyj opětovně apeloval na spojence, aby posílili ukrajinskou protivzdušnou obranu.
Prezident Donald Trump nehodlá v otázce cel ustoupit ani o krok. Podle analýzy Stephena Collinse z CNN je Trumpova víra v ochranářská opatření téměř náboženská a jakýkoli ústup by pro něj znamenal popření vlastního přesvědčení o moci a fungování státu. Poté, co Nejvyšší soud USA označil jeho využívání pohotovostních pravomocí za nezákonné, Trump okamžitě přešel do protiútoku a slíbil ještě vyšší dovozní cla.
V íránské metropoli Teheránu vypukla nová vlna protestů, která se již druhým dnem soustředí především na půdu místních univerzit. Demonstrace na Amirkabirově univerzitě, Šarífově technické univerzitě a dalších školách provázejí potyčky mezi odpůrci režimu a provládními skupinami. Studenti si připomínají oběti brutálních zásahů bezpečnostních složek z minulého měsíce, přičemž některá videa zachycují i skandování hesel volajících po návratu monarchie a kritiku nejvyššího vůdce Alího Chameneího.
Americký obchodní zmocněnec Jamieson Greer v neděli potvrdil, že administrativa Donalda Trumpa nehodlá ustoupit od své celní politiky. Toto prohlášení přišlo jen dva dny poté, co Nejvyšší soud USA označil mnohá zavedená cla za nezákonná. Podle Greera zůstává směr vládní ekonomické strategie neměnný, i když se po soudním verdiktu mohou změnit právní nástroje použité k jeho prosazení.
NASA v sobotu potvrdila další odklad první mise s lidskou posádkou k Měsíci za posledních padesát let. Důvodem je technický problém s raketou. Do vesmíru tak zamíří nejdříve v dubnu, informoval web DW.
Britští poslanci z výboru pro podnikání a obchod budou v úterý diskutovat o zahájení šetření, které by prověřilo působení bývalého prince Andrewa v roli zvláštního zástupce pro mezinárodní obchod. Syn zesnulé královny Alžběty II. jím byl deset let. Poslanci reagují na čtvrteční zadržení Andrewa policisty.
Z českého pohledu to byly především jejich hry. Na Milán rozhodně jen tak nezapomenou, ovšem každý z jiného důvodu. Zatímco pro Martinu Sáblíkovou to bylo jedno velké olympijské loučení s kariérou, pro jejího nástupce Metoděje Jílka to byla naopak premiérová olympiáda, na níž se postaral o dva cenné kovy – stříbro z pětikilometrové a zlato z desetikilometrové trati. Po zásluze tak byli vybráni jako ti, kteří budou mít tu čest v neděli večer nést českou vlajku na závěrečném ceremoniálu ve Veroně.