Evropská komise se ostře ohradila proti snahám Maďarska zablokovat slíbenou půjčku pro Ukrajinu ve výši 90 miliard eur. Hlavní mluvčí Komise Paula Pinhová zdůraznila, že o tomto finančním balíku již rozhodla Evropská rada a toto rozhodnutí musí být respektováno všemi členskými státy. Podle Pinhové byla stanovena jediná podmínka, a to, že se tři konkrétní země nebudou na programu finančně podílet.
Jelikož byla tato podmínka splněna, Brusel nyní očekává, že všichni lídři dodrží své politické závazky. Mluvčí výslovně jmenovala maďarského premiéra Viktora Orbána s tím, že nerespektování těchto slibů by představovalo porušení principu loajální spolupráce, který je pro fungování Evropské unie klíčový. Unie tak dává jasně najevo, že nehodlá tolerovat další zdržování pomoci napadené zemi.
Paralelně s tímto diplomatickým napětím proběhlo v Paříži setkání francouzského prezidenta Emmanuela Macrona a finského prezidenta Alexandera Stubba. Oba státníci se shodli, že prioritou zůstává další podpora Ukrajiny, která právě vstupuje do pátého roku rozsáhlé války s Ruskem. Macron vyjádřil odhodlání dotáhnout nejen zmíněnou půjčku, ale i schválení dvacátého balíku sankcí proti režimu Vladimira Putina.
Finský prezident Stubb během setkání uvedl, že ačkoliv Putin válku nevyhrává, zatím není připraven uzavřít mír. Podle Stubba je konflikt pro Rusko naprostou katastrofou, která vede k obrovským ztrátám na životech vojáků a k hlubokému hospodářskému úpadku. Evropa by proto podle něj neměla v pomoci polevovat, aby si Ukrajina udržela schopnost obrany.
Kromě ukrajinské krize se oba prezidenti věnovali také otázce bezpečnosti v Arktidě. Stubb zdůraznil, že tato oblast se týká bezpečnosti nejen Grónska, ale i Norska, Švédska a Finska. Macron se k této výzvě připojil s apelem, aby Evropská unie v arktické oblasti podnikala aktivnější kroky. Debata se dotkla i širší potřeby investovat do evropské obrany a reformovat konkurenceschopnost celého bloku.
Evropská unie zároveň řeší narůstající nejistotu v obchodních vztazích se Spojenými státy. Mluvčí EU pro obchod Olof Gill uvedl, že po nedávném rozhodnutí amerického nejvyššího soudu je naprostým minimem získat od Washingtonu jasné vysvětlení, co tyto změny pro transatlantický obchod znamenají. Bez těchto informací nemůže unie provést střízlivé posouzení situace a rozhodnout o dalších krocích.
Mluvčí Gill potvrdil, že komunikace s americkou stranou sice probíhá, ale k získání uceleného obrazu je zapotřebí mnohem větší otevřenosti ze strany USA. Evropský komisař pro obchod Maroš Šefčovič má naplánovanou řadu jednání, včetně rozhovorů s ministry obchodu zemí G7 a členy obchodního výboru Evropského parlamentu, aby vyjasnil budoucí pravidla výměny zboží.
Brusel v tomto ohledu zastává jasné stanovisko: má v úmyslu nadále plnit všechny body dohod uzavřených se Spojenými státy. Totéž však očekává i od amerických partnerů. Spojené státy by měly přesně sdělit, jakým způsobem hodlají pokračovat v implementaci své části dohod, aby byla zachována vzájemná důvěra a transparentnost v mezinárodním obchodu.
V Česku v neděli stoupaly nejvyšší teploty přes 20 stupňů, ale meteorologové v následujících hodinách očekávají zajímavou situaci. Zima podle všeho ještě neřekla poslední slovo. Mělo by totiž sněžit i v nížinách.
Vládě vskutku nevídaně přálo štěstí s načasováním zahájení stanovování maximálních cen pohonných hmot. Totiž přesně v den, kdy s ním začala, 8. dubna, spadla cena nafty na burze v Rotterdamu v přepočtu do korun v historicky rekordním jednodenním rozsahu, o 19,19 procenta.
Americký prezident Donald Trump opět ostře kritizoval Severoatlantickou alianci, a to jen den poté, co se sešel s jejím generálním tajemníkem Markem Ruttem. Svou frustraci vyjádřil v příspěvku na sociální síti Truth Social, který však působil poměrně zmatečně. Trump bez bližších podrobností uvedl, že nikdo z těchto lidí, včetně „velmi zklamávajícího“ NATO, ničemu nerozumí, dokud na ně není vyvinut náležitý tlak.
Oznámení o čtrnáctidenním příměří mezi Spojenými státy a Íránem, které zprostředkoval Pákistán, vyvolává ve Washingtonu i ve světě řadu otázek. Přestože prezident Donald Trump a ministr obrany Pete Hegseth oslavují osmadvacetidenní bombardování Íránu jako úspěch, který ochromil íránské námořnictvo a jaderný program, situace v terénu zůstává kritická. Útoky íránských jednotek i izraelské údery v Libanonu pokračují a klíčový strategický bod – Hormuzský průliv – zůstává předmětem sporů.
Lídr maďarské opozice Péter Magyar stojí před historickou šancí ukončit šestnáctileté panování Viktora Orbána. Přestože průzkumy favorizují jeho stranu Tisza, čeká ho v případě vítězství v nedělních volbách mimořádně náročný úkol. Magyar slíbil voličům, že v rekordním čase zajistí uvolnění 17 miliard eur z unijních fondů, které Brusel zmrazil kvůli úpadku demokracie v zemi.
Britský ministr obrany John Healey oznámil úspěšné završení rozsáhlé vojenské operace, při níž královské námořnictvo a letectvo zmařily pokus ruských ponorek o průzkum kritické podmořské infrastruktury v Severním Atlantiku. Podle Healeyho byla plavidla nepřítele pod neustálým dohledem, což je nakonec donutilo jejich misi předčasně ukončit a oblast opustit.
Ruská státní média v posledních dnech intenzivně těží z prohlubujících se trhlin v transatlantickém spojenectví. Podle analytiků Andyho Kuchinse a Chrise Mondaye z podcastu Russia Decoded využívá Kreml oslabení vztahů mezi USA a Evropou k posílení svého vlivu nejen v postsovětském prostoru, ale i přímo uvnitř Evropské unie.
Nový průzkum veřejného mínění Politico Pulse odhalil dramatický posun v tom, jak obyvatelé velkých evropských zemí vnímají Spojené státy pod vedením Donalda Trumpa. Výsledky ukazují, že Washington je nyní v očích mnoha Evropanů vnímán spíše jako hrozba než jako spojenec. Tento trend je patrný zejména ve Španělsku, Itálii, Belgii a Německu, kde USA jako hrozba dokonce předstihly Čínu.
Ceny ropy a zemního plynu ve čtvrtek opět zamířily vzhůru a asijské akciové trhy oslabily v reakci na rostoucí pochybnosti o trvanlivosti dvoutýdenního příměří s Íránem. Přestože Spojené státy a Írán ohlásily dohodu na poslední chvíli, situace zůstává napjatá kvůli pokračujícím izraelským útokům na Libanon a vzájemným výhrůžkám obou znepřátelených stran o návratu k vojenským akcím.
Dohoda o čtrnáctidenním příměří se Spojenými státy vyvolala v Teheránu značné napětí, zejména v řadách íránských tvrdých zastánců režimu. Ještě před několika dny zdobil jednu z nejrušnějších křižovatek v metropoli obří transparent s nekompromisním heslem, že Hormuzský průliv zůstane uzavřen. Tento vzkaz měl symbolizovat rozhodnost nového nejvyššího vůdce Modžtaby Chámenéího, který se od svého jmenování minulý měsíc neobjevil na veřejnosti.
V úterý proběhla v budapešťském sportovním areálu MTK Sportpark akce s názvem Den maďarsko-amerického přátelství, která se však stala především oslavou blízkého vztahu mezi Donaldem Trumpem a Viktorem Orbánem. Americký viceprezident JD Vance se zde pokusil v přímém přenosu spojit se svým šéfem. Přestože Trump právě řešil vážnou krizi s Íránem, při druhém pokusu telefon zvedl a vzkázal davu, že Spojené státy stojí plně za Orbánem.
Křehké čtrnáctidenní příměří na Blízkém východě, sjednané v hodině dvanácté, čelí hned v první den vážnému ohrožení. Hlavním jablkem sváru se stala interpretace toho, na koho se klid zbraní vlastně vztahuje. Zatímco Írán a zprostředkovatelský Pákistán tvrdí, že dohoda zahrnuje i Libanon, Izrael to rezolutně odmítá.