Evropská komise se ostře ohradila proti snahám Maďarska zablokovat slíbenou půjčku pro Ukrajinu ve výši 90 miliard eur. Hlavní mluvčí Komise Paula Pinhová zdůraznila, že o tomto finančním balíku již rozhodla Evropská rada a toto rozhodnutí musí být respektováno všemi členskými státy. Podle Pinhové byla stanovena jediná podmínka, a to, že se tři konkrétní země nebudou na programu finančně podílet.
Jelikož byla tato podmínka splněna, Brusel nyní očekává, že všichni lídři dodrží své politické závazky. Mluvčí výslovně jmenovala maďarského premiéra Viktora Orbána s tím, že nerespektování těchto slibů by představovalo porušení principu loajální spolupráce, který je pro fungování Evropské unie klíčový. Unie tak dává jasně najevo, že nehodlá tolerovat další zdržování pomoci napadené zemi.
Paralelně s tímto diplomatickým napětím proběhlo v Paříži setkání francouzského prezidenta Emmanuela Macrona a finského prezidenta Alexandera Stubba. Oba státníci se shodli, že prioritou zůstává další podpora Ukrajiny, která právě vstupuje do pátého roku rozsáhlé války s Ruskem. Macron vyjádřil odhodlání dotáhnout nejen zmíněnou půjčku, ale i schválení dvacátého balíku sankcí proti režimu Vladimira Putina.
Finský prezident Stubb během setkání uvedl, že ačkoliv Putin válku nevyhrává, zatím není připraven uzavřít mír. Podle Stubba je konflikt pro Rusko naprostou katastrofou, která vede k obrovským ztrátám na životech vojáků a k hlubokému hospodářskému úpadku. Evropa by proto podle něj neměla v pomoci polevovat, aby si Ukrajina udržela schopnost obrany.
Kromě ukrajinské krize se oba prezidenti věnovali také otázce bezpečnosti v Arktidě. Stubb zdůraznil, že tato oblast se týká bezpečnosti nejen Grónska, ale i Norska, Švédska a Finska. Macron se k této výzvě připojil s apelem, aby Evropská unie v arktické oblasti podnikala aktivnější kroky. Debata se dotkla i širší potřeby investovat do evropské obrany a reformovat konkurenceschopnost celého bloku.
Evropská unie zároveň řeší narůstající nejistotu v obchodních vztazích se Spojenými státy. Mluvčí EU pro obchod Olof Gill uvedl, že po nedávném rozhodnutí amerického nejvyššího soudu je naprostým minimem získat od Washingtonu jasné vysvětlení, co tyto změny pro transatlantický obchod znamenají. Bez těchto informací nemůže unie provést střízlivé posouzení situace a rozhodnout o dalších krocích.
Mluvčí Gill potvrdil, že komunikace s americkou stranou sice probíhá, ale k získání uceleného obrazu je zapotřebí mnohem větší otevřenosti ze strany USA. Evropský komisař pro obchod Maroš Šefčovič má naplánovanou řadu jednání, včetně rozhovorů s ministry obchodu zemí G7 a členy obchodního výboru Evropského parlamentu, aby vyjasnil budoucí pravidla výměny zboží.
Brusel v tomto ohledu zastává jasné stanovisko: má v úmyslu nadále plnit všechny body dohod uzavřených se Spojenými státy. Totéž však očekává i od amerických partnerů. Spojené státy by měly přesně sdělit, jakým způsobem hodlají pokračovat v implementaci své části dohod, aby byla zachována vzájemná důvěra a transparentnost v mezinárodním obchodu.
Šéf íránské fotbalové asociace oznámil, že Mezinárodní federace fotbalových asociací (FIFA) schválila přesun tréninkové základny národního týmu pro nadcházející mistrovství světa ze Spojených států do Mexika. Mehdi Tádž uvedl, že novým útočištěm reprezentace se stane mexické příhraniční město Tijuana. Samotná federace FIFA však tuto změnu zatím oficiálně nepotvrdila.
Mezi Washingtonem a Havanou v posledních dnech výrazně stouplo napětí. Americký prezident Donald Trump novinářům naznačil, že by mohl být prvním šéfem Bílého domu po několika desítkách let, který vůči komunistickému režimu na Kubě podnikne přímé kroky. Uvedl přitom, že zatímco předchozí prezidenti se touto otázkou zabývali padesát nebo šedesát let, on bude zřejmě tím, kdo situaci definitivně vyřeší.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj oficiálně odmítl německý návrh, podle kterého by měla být Ukrajina zařazena do struktury Evropské unie pouze jako přidružený člen. Tento krok zdůvodnil tím, že takový polovičatý status by pro Kyjev znamenal fungování uvnitř bloku bez možnosti jakkoli spolurozhodovat a hlasovat o unijních záležitostech. Podle slov ukrajinského vůdce nemůže žádný evropský projekt existovat v kompletní podobě bez účasti jeho země a pozice Ukrajiny v tomto společenství musí být plnohodnotná, rovnocenná a zcela stoprocentní.
Politické elity v nejbližším okolí ruského prezidenta Vladimira Putina vyjadřují stále větší nespokojenost. V situaci, kdy Rusko již déle než čtyři roky vede nákladnou válku proti Ukrajině, ukazují rozhovory s několika osobami z prezidentova okruhu na rychlou ztrátu iluzí tamní smetánky, a to jak kvůli neúspěchům na frontě, tak kvůli zhoršující se hospodářské situaci v zemi. Mezi vlivnými lidmi sílí pocit, že hlava státu svými nesmyslnými rozhodnutími izolovala sama sebe a že se země nezadržitelně blíží k vážné katastrofě.
Evropa s největší pravděpodobností nebude v nadcházejících týdnech čelit krizi v dodávkách leteckého paliva ani masivnímu rušení letů, což představuje zásadní obrat oproti varovným scénářům z předchozího období. Hlavním důvodem tohoto pozitivního posunu je prudký nárůst cen, který motivoval rafinérie a obchodníky k přesměrování nákladů s palivem přímo na evropský trh. Tento krok pomohl kompenzovat výpadek dodávek z Perského zálivu mnohem rychleji, než unijní politici původně předpokládali.
Ozbrojený muž byl zastřelen poté, co se přiblížil k bezpečnostnímu stanovišti u Bílého domu a zahájil palbu na přítomné strážce zákona. Celý incident se odehrál v sobotu krátce po osmnácté hodině místního času u brány nedaleko křižovatky 17. ulice a Pennsylvania Avenue NW. Podezřelý zde vytáhl pistoli a začal střílet, na což agenti Tajné služby odpověděli opětovnou palbou. Útočník utrpěl střelná zranění, kterým po převozu do nemocnice podlehl.
Evropa se v současnosti potýká s obrovským množstvím vyplýtvaných potravin, a to v době, kdy miliony lidí po celém světě trpí hladem. Situaci navíc komplikují válečné konflikty na Ukrajině a na Blízkém východě, které výrazně ochromily dodavatelské řetězce. Krize životních nákladů sice dotlačila řadu rodin na samotnou hranici finančních možností, avšak domácnosti i přesto dál vyhazují obrovské množství poživatelného jídla, což představuje ztracené kalorie, vyhozené peníze a rostoucí ekologický problém.
Bývalá žalobkyně Mezinárodního trestního soudu (ICC) vyzvala k zavedení celounijního právního předpisu, který by zablokoval americké sankce uvalené na členy tohoto soudu. Tyto sankce označila za projev hrubého nátlaku a šikany, jejichž cílem je poslat celou instituci v zapomnění. Reagovala tak na krok Spojených států z února 2025, kdy Washington uvalil sankce na jedenáct představitelů soudu, včetně devíti soudců a nejvyššího žalobce, a také na tři palestinské organizace.
Technologický gigant Google přistoupil k zásadním změnám svého vyhledávače, který bez výraznějších proměn fungoval desítky let. Hlavním důvodem pro tento krok je skutečnost, že uživatelé začínají zadávat stále složitější a komplexnější dotazy. Podle Robbyho Steina, viceprezidenta pro produkt ve společnosti Google Search, lidé v dnešní době pokládají mnohem delší a náročnější otázky, na které již nelze na internetu najít jednu jednoznačnou odpověď.
Americký prezident Donald Trump oznámil, že dohoda s Íránem je již do značné míry vyjednaná a její podrobnosti budou brzy zveřejněny. Podle jeho sobotního vyjádření bude součástí této chystané dohody také znovuotevření strategického Hormuzského průlivu. Žádné další konkrétní detaily ohledně bodů dohody však šéf Bílého domu prozatím neuvedl, zdůraznil pouze, že jakékoliv ujednání bude absolutní zárukou toho, že Írán nezíská jadernou zbraň.
Americký ministr zahraničí Marco Rubio během své páteční návštěvy ve Švédsku připustil, že mírová jednání ohledně konfliktu na Ukrajině uvízla na mrtvém bodě. Washington je podle jeho slov připraven i nadále plnit roli prostředníka, avšak pouze za předpokladu, že rozhovory získají konstruktivní a produktivní charakter. Šéf americké diplomacie zároveň důrazně odmítl spekulace, že by Spojené státy vyvíjely na ukrajinskou stranu nátlak nebo ji nutily k přijetí konkrétních vyjednávacích pozic, a označil podobné zprávy za nepravdivé.
Diplomatický zástupce takzvané Rady míru (Board of Peace) obvinil palestinské hnutí Hamás ze zablokování implementace příměří v Pásmu Gazy. Kritici však varují, že jednostranný přístup této rady, kterou v lednu založil americký prezident Donald Trump, nadržuje Izraeli a riskuje brzký návrat k otevřenému válečnému konfliktu. Zvláštní představitel pro Gazu Nickolay Mladenov totiž před Radou bezpečnosti OSN označil Hamás za hlavní překážku míru, protože hnutí údajně odmítá ověřitelné odzbrojení, nechce se vzdát mocenské kontroly a blokuje hladký přechod k civilní správě.