Elon Musk ve středu přiznal, že některé jeho nedávné příspěvky na sociální síti X, zaměřené proti prezidentu Donaldu Trumpovi, byly přehnané. V nečekaně smířlivém tónu tak naznačil možnost uklidnění napjatých vztahů s hlavou státu, se kterou se minulý týden veřejně rozešel.
„Lituji některých svých příspěvků o prezidentovi Trumpovi z minulého týdne. Zašel jsem příliš daleko,“ uvedl Musk ve středečním postu na své platformě X (dříve Twitter).
Napětí mezi Muskem a Trumpem eskalovalo minulý týden, kdy si oba muži vyměnili ostré poznámky na svých sociálních sítích. Až do nedávna přitom patřil Musk mezi prezidentovy blízké spojence – dokonce zastával post spolupředsedy Úřadu pro efektivitu vlády, kde vedl rozsáhlé čistky mezi federálními zaměstnanci.
Zlom nastal poté, co Musk ostře zkritizoval Trumpův nový daňový a domácí rozpočtový balíček. Označil jej za „odpornou ohavnost“ kvůli jeho dopadům na státní finance a zadlužení USA. Následně sdílel starší výroky Trumpa a republikánských politiků, kteří dříve varovali před rostoucím deficitem – a obvinil je z pokrytectví.
Napětí vyvrcholilo příspěvkem, v němž Musk tvrdil, že bez něj by Trump prezidentské volby nevyhrál. V dalším kontroverzním postu pak naznačil, že Trump figuruje ve spisech týkajících se Jeffreyho Epsteina – odsouzeného pedofila, který zemřel ve vazbě v roce 2019. Musk však pro toto tvrzení nepředložil žádné důkazy.
Trump na Muskovy výpady reagoval po svém: na své síti Truth Social pohrozil zrušením vládních kontraktů a dotací pro Muskovy firmy. V rozhovoru pro CNN se pak od Muska distancoval slovy: „Ani na něj nemyslím. Nebudu s ním nějakou dobu mluvit.“
Změna tónu z Muskovy strany přišla jen pár dní poté, co se k situaci vyjádřil i jeho otec Errol Musk. V rozhovoru pro ruský deník Izvestija uvedl, že jeho syn „udělal chybu, když se pustil do boje s prezidentem“. Dodal však, že věří ve smíření mezi oběma muži: „Je to maličkost. Zítra to bude pryč.“
Finanční trhy na Muskovo vystoupení reagovaly pozitivně – akcie Tesly na frankfurtské burze během dne posílily o 2,5 %.
Elon Musk sice nespecifikoval, které konkrétní příspěvky lituje, jeho středeční prohlášení přesto naznačuje, že by napjaté vztahy s prezidentem mohly projít jistým uvolněním – i když zůstává nejasné, zda je obě strany připraveny skutečně urovnat.
Ještě minulý týden přitom Musk veřejně vyzýval k impeachmentu prezidenta Donalda Trumpa. Tento týden se ale vše obrátilo – Musk náhle změnil tón a znovu chválí administrativu, kterou před pár dny tvrdě kritizoval. Důvodem jsou podle CNN nepokojné protesty v Los Angeles po zásazích imigrační policie a rozsáhlých raziích proti nelegálním migrantům.
Během víkendu Musk smazal několik svých nejostřejších příspěvků na síti X, včetně výzvy k Trumpově odvolání a nepodloženého tvrzení, že prezidentovo jméno figurovalo v dokumentech týkajících se zločinů Jeffreyho Epsteina.
Místo toho začal veřejně podporovat tvrdý postoj Bílého domu vůči násilnostem v Kalifornii. Na příspěvek viceprezidenta J. D. Vance, ve kterém odsoudil „výtržnosti a násilí“, Musk přidal americké vlajky. V minulosti se Musk opakovaně stavěl za uzavřené hranice, tvrdý boj s nelegální migrací a deportace – tedy agendu, kterou Trumpova administrativa znovu rozjíždí naplno.
Musk sdílel i příspěvek Trumpa z platformy Truth Social, kde prezident požadoval omluvu od kalifornského guvernéra Gavina Newsoma a starostky Los Angeles Karen Bassové. V ulicích města mezitím hořela auta a demonstrace se vyhrotily.
Vance v jednom rozhovoru prohlásil, že „pokud Elon trochu zchladne, všechno bude v pořádku“. Musk na to reagoval lakonickým komentářem: „Cool.“ Také znovu začal sledovat Stephena Millera, jednoho z hlavních architektů Trumpovy imigrační politiky, kterého před pár dny „odsledoval“. Zvláštní pozornost tomu věnují média kvůli tomu, že Millerova manželka Katie Millerová nedávno opustila Bílý dům, aby přešla pracovat přímo k Muskovi. Pár se přitom s Muskem pravidelně společensky stýkal.
Spekulace o osobních i politických důsledcích této roztržky jen sílí, a Katie Millerová zatím na žádosti o komentář nereagovala.
Musk se také pokusil vyvrátit falešný obrázek, který se virálně šířil, a na němž měl údajně reagovat Millerovi komentářem: „Stejně jsem ti přebral manželku.“ Musk napsal: „Ne, to je falešné. Nikdy jsem to nepsal.“
Zároveň ale neznamená, že se miliardář úplně smířil s Trumpovou agendou. Stále kritizuje prezidentův rozsáhlý návrh zákona o domácí politice, známý jako „One, Big, Beautiful Bill“, který už prošel Sněmovnou reprezentantů a míří do Senátu. Musk tvrdí, že zákon podkopává úsilí jeho týmu pro efektivní státní správu, a zemi zadluží o biliony dolarů – což Bílý dům odmítá.
V neděli sdílel satirický článek z Babylon Bee s titulkem „Republikáni oznámili plán dělat opak toho, co po nich voliči chtějí“ a souhlasil s komentářem, že jeho spor s Trumpem „není žádná přetvářka ani kouřová clona“.
Přesto na Wall Street zavládla mírná úleva. Analytici věří, že příměří mezi Muskem a Trumpem může vydržet.
„Nemyslíme si, že se vrátí do dob, kdy byli v Mar-a-Lagu nerozlučná dvojice, ale je možné, že si přes prostředníky znovu najdou cestu k sobě,“ napsal analytik Dan Ives ze společnosti WedBush. „Trump Muska potřebuje kvůli republikánům, a Musk zase Trumpa kvůli federálnímu rámci pro autonomní vozidla.“
Akcie Tesly v pondělí posílily o 4,6 %, ale stále nedosáhly úrovně před čtvrteční veřejnou roztržkou.
Trump mezitím v pondělí zareagoval také smířlivě: „Měli jsme dobrý vztah. Přeju mu hodně štěstí, opravdu.“ Na otázku, zda by Muska zvedl telefon, kdyby volal, odpověděl: „O tom jsem nepřemýšlel. Ale myslím, že by mi chtěl zavolat.“
Je otázkou, nakolik v jejich usmíření hraje roli byznys. Podle dostupných informací sehrála administrativa Donalda Trumpa klíčovou roli při otevírání dveří Starlinku v řadě států. Například Vietnam schválil službu letos v únoru, Demokratická republika Kongo následovala v květnu a Jihoafrická republika zmírnila zákony, které komplikovaly vstup zahraničních firem na trh.
Za těmito kroky údajně stály tlaky amerického ministerstva zahraničí, které některé státy motivovalo či přímo přesvědčovalo, aby Starlink podpořily – částečně jako gesto dobré vůle vůči Spojeným státům.
Zlom mohlo přinést právě narušení vztahů mezi Muskem a Trumpem. „Když vlády vyjednávají, přemýšlí, jaké mají karty v ruce. Nejsem si jistý, jestli je Starlink ještě vůbec karta,“ uvedl bývalý manažer firmy pod podmínkou anonymity.
Dle analytiků není neobvyklé, že americké ministerstvo zahraničí lobbuje za domácí firmy – podporu v minulosti získaly například Boeing, Iridium nebo Globalstar. V případě Starlinku ale podle některých expertů překročilo běžné diplomatické praktiky propojení s celní politikou Bílého domu.
Například Lesotho letos v dubnu povolilo Starlink s odůvodněním, že jde o snahu získat výhodnější podmínky v obchodních jednáních s USA. Podle interní zprávy, kterou zveřejnil Washington Post, šlo o demonstraci otevřenosti vůči americkému byznysu ve snaze snížit 50% cla zavedená Trumpem.
„Takové spojení obchodních cel a licencí pro konkrétní firmy je krajně neobvyklé,“ upozornil Blair Levin, bývalý expert Federální komunikační komise. Jeho slova podpořila i satelitní analytička Ruth Pritchard-Kelly: „Je bezprecedentní, aby země říkala – schválili jsme vaši satelitní síť, tak nás, prosím, netrestejte.“
Pokud bude Trump svůj konflikt s Muskem dále stupňovat, může to vést k nepříjemným důsledkům. Jedním z nich je možnost zrušení licence Starlinku pro provoz ve vesmíru – což je extrémní krok, ale teoreticky možný.
„Zatím Trump nenasadil nejtvrdší opatření, jako je zrušení vládních kontraktů SpaceX,“ uvedla Pritchard-Kelly, „ale může zpomalit schvalovací procesy nebo snížit váhu, kterou úřady přikládají vyjádřením Starlinku.“
Americký prezident Donald Trump oznámil, že jeho administrativa oficiálně ukončuje přísné ekologické předpisy z éry předchozího vedení, které zavazovaly ropné a plynárenské společnosti k odpovědnosti za velké úniky skleníkového metanu. Toto rozhodnutí prezentoval během úterního večerního předvolebního shromáždění v texaském Lubbocku jako klíčový krok pro snížení nákladů a podporu domácí těžby.
Ruský prezident Vladimir Putin uskutečnil zkoušku strategické balistické střely schopné nést jaderné zbraně pouhé hodiny poté, co vedl telefonické rozhovory s nejvyššími představiteli Finska a Norska. Tento krok následoval po diplomatické snaze severských politiků o deeskalaci probíhajícího konfliktu na Ukrajině. Odpověď Moskvy však ukázala na pokračující tvrdý postoj ruského vedení k celé situaci.
Ukrajinská společnost Himera a dánský výrobce satelitů GomSpace vyslaly na oběžnou dráhu testovací družici s názvem Obria Nano. Tento krok představuje první fázi směřující k vybudování nezávislé ukrajinské komunikační sítě. Satelit se dostal do vesmíru 1. října na palubě rakety v rámci mise Transporter-18 společnosti SpaceX a podle dostupných informací již úspěšně funguje.
Společnost Anthropic, která stojí za vývojem populárního chatbota Claude, podala oficiální žádost o primární veřejnou nabídku akcií (IPO) doprovázenou rozsáhlým seznamem rizikových faktorů. Tento téměř stostránkový dokument detailně popisuje nejrůznější hrozby, s nimiž se firma potýká a které by mohly negativně ovlivnit její budoucí podnikání i finanční výsledky. Přestože tržní hodnota podniku míří k závratným výšinám, vedení upozorňuje na celou řadu dosud nevídaných výzev spojených s rychlým vývojem umělé inteligence.
V Izraeli pokračuje sčítání hlasů po nedávných parlamentních volbách, přičemž průběžné výsledky po sečtení více než 57 procent odevzdaných lístků ukazují na vedení bloku premiéra Benjamina Netanjahua. Tento pravicový blok dosud získal 55 křesel v Knesetu, což však prozatím nestačí na získání potřebné většiny 61 mandátů. Opoziční tábor v tuto chvíli drží 49 křesel a zastoupení arabských stran čítá celkem 16 mandátů.
První televizní odhady výsledků izraelských parlamentních voleb přinesly po uzavření volebních místností nejednoznačný obraz, kdy podle exit pollů žádný z hlavních politických bloků nezískal jasnou většinu v Knesetu. Volební účast přitom dosáhla vysokých hodnot, když do osmé hodiny večerní odvolilo sedmdesát čtyři procent voličů, což představuje výrazný nárůst oproti předchozím volbám v roce 2022. Zveřejněné prognózy tak naznačují, že sestavování nové vládní koalice bude mimořádně složité.
Evropští poslanci uspořádali v posledních dvou letech zhruba čtyřikrát více schůzek s lobbisty tabákového a nikotinového průmyslu než za celé předchozí pětileté volební období, což vyplývá z údajů registru transparence analyzovaných koalicí nevládních organizací Smoke Free Partnership.
Americký prezident Donald Trump čelí ekonomickému dilematu, které nápadně připomíná problémy jeho předchůdce Joea Bidena v roce 2024, kdy navzdory solidním makroekonomickým ukazatelům panuje mezi občany hluboká nespokojenost s vývojem životních nákladů. Přestože hrubý domácí produkt roste solidním tempem a míra nezaměstnanosti se drží nízko, výsledky inflačních zpráv a nálada ve společnosti ukazují, že běžní voliči vnímají ekonomickou situaci zcela odlišně.
Kanada a evropské státy posilují vzájemnou vojenskou a průmyslovou spolupráci s cílem vytvořit si určitou bezpečnostní pojistku proti americkému prezidentovi Donaldu Trumpovi a jeho zpochybňování tradičních závazků. Vztahy mezi Ottawou a evropskými vládami se v posledních měsících výrazně zrychlují, avšak toto sbližování má své jasně vymezené hranice, neboť ani jedna strana si nepřeje úplnou roztržku s Washingtonem.
Izraelští voliči zamířili v úterý k volebním urnám v rámci prvních celostátních voleb od teroristických útoků ze 7. října 2023, přičemž volební účast dosáhla historických maxim za posledních pětačtyřicet let. Volební den provází mimořádně vyrovnaný souboj mezi dlouholetým premiérem Benjaminem Netanjahuem a jeho hlavním opozičním vyzyvatelem Gadim Eisenkotem.
Americká armáda zakázala vjezd vozidel čínské značky BYD na svou leteckou základnu Kadena v Japonsku, přičemž tato opatření odůvodnila nepřijatelným bezpečnostním rizikem pro personál i probíhající vojenské mise. Rozhodnutí vyvolalo podle The Guardian mezi odborníky obavy, že podobné restrikce by se v brzké době mohly rozšířit i na další americké vojenské objekty v zahraničí.
V Izraeli pokračují klíčové parlamentní volby, které doprovází nejvyšší volební účast za posledních pětačtyřicet let. Hlasování představuje první celostátní volby od tragických útoků ze 7. října 2023 a zároveň rozhodující referendum o politické budoucnosti dlouholetého premiéra Benjamina Netanjahua.
