Elon Musk couvá: Lituje výpadů vůči Trumpovi, připustil, že zašel příliš daleko

Donald Trump a Elon Musk
Donald Trump a Elon Musk, foto: Depositphotos
Klára Marková 11. června 2025 12:20
Sdílej:

Elon Musk ve středu přiznal, že některé jeho nedávné příspěvky na sociální síti X, zaměřené proti prezidentu Donaldu Trumpovi, byly přehnané. V nečekaně smířlivém tónu tak naznačil možnost uklidnění napjatých vztahů s hlavou státu, se kterou se minulý týden veřejně rozešel.

„Lituji některých svých příspěvků o prezidentovi Trumpovi z minulého týdne. Zašel jsem příliš daleko,“ uvedl Musk ve středečním postu na své platformě X (dříve Twitter).

Napětí mezi Muskem a Trumpem eskalovalo minulý týden, kdy si oba muži vyměnili ostré poznámky na svých sociálních sítích. Až do nedávna přitom patřil Musk mezi prezidentovy blízké spojence – dokonce zastával post spolupředsedy Úřadu pro efektivitu vlády, kde vedl rozsáhlé čistky mezi federálními zaměstnanci.

Zlom nastal poté, co Musk ostře zkritizoval Trumpův nový daňový a domácí rozpočtový balíček. Označil jej za „odpornou ohavnost“ kvůli jeho dopadům na státní finance a zadlužení USA. Následně sdílel starší výroky Trumpa a republikánských politiků, kteří dříve varovali před rostoucím deficitem – a obvinil je z pokrytectví.

Napětí vyvrcholilo příspěvkem, v němž Musk tvrdil, že bez něj by Trump prezidentské volby nevyhrál. V dalším kontroverzním postu pak naznačil, že Trump figuruje ve spisech týkajících se Jeffreyho Epsteina – odsouzeného pedofila, který zemřel ve vazbě v roce 2019. Musk však pro toto tvrzení nepředložil žádné důkazy.

Trump na Muskovy výpady reagoval po svém: na své síti Truth Social pohrozil zrušením vládních kontraktů a dotací pro Muskovy firmy. V rozhovoru pro CNN se pak od Muska distancoval slovy: „Ani na něj nemyslím. Nebudu s ním nějakou dobu mluvit.“

Změna tónu z Muskovy strany přišla jen pár dní poté, co se k situaci vyjádřil i jeho otec Errol Musk. V rozhovoru pro ruský deník Izvestija uvedl, že jeho syn „udělal chybu, když se pustil do boje s prezidentem“. Dodal však, že věří ve smíření mezi oběma muži: „Je to maličkost. Zítra to bude pryč.“

Finanční trhy na Muskovo vystoupení reagovaly pozitivně – akcie Tesly na frankfurtské burze během dne posílily o 2,5 %.

Elon Musk sice nespecifikoval, které konkrétní příspěvky lituje, jeho středeční prohlášení přesto naznačuje, že by napjaté vztahy s prezidentem mohly projít jistým uvolněním – i když zůstává nejasné, zda je obě strany připraveny skutečně urovnat.

Ještě minulý týden přitom Musk veřejně vyzýval k impeachmentu prezidenta Donalda Trumpa. Tento týden se ale vše obrátilo – Musk náhle změnil tón a znovu chválí administrativu, kterou před pár dny tvrdě kritizoval. Důvodem jsou podle CNN nepokojné protesty v Los Angeles po zásazích imigrační policie a rozsáhlých raziích proti nelegálním migrantům.

Během víkendu Musk smazal několik svých nejostřejších příspěvků na síti X, včetně výzvy k Trumpově odvolání a nepodloženého tvrzení, že prezidentovo jméno figurovalo v dokumentech týkajících se zločinů Jeffreyho Epsteina.

Místo toho začal veřejně podporovat tvrdý postoj Bílého domu vůči násilnostem v Kalifornii. Na příspěvek viceprezidenta J. D. Vance, ve kterém odsoudil „výtržnosti a násilí“, Musk přidal americké vlajky. V minulosti se Musk opakovaně stavěl za uzavřené hranice, tvrdý boj s nelegální migrací a deportace – tedy agendu, kterou Trumpova administrativa znovu rozjíždí naplno.

Musk sdílel i příspěvek Trumpa z platformy Truth Social, kde prezident požadoval omluvu od kalifornského guvernéra Gavina Newsoma a starostky Los Angeles Karen Bassové. V ulicích města mezitím hořela auta a demonstrace se vyhrotily.

Vance v jednom rozhovoru prohlásil, že „pokud Elon trochu zchladne, všechno bude v pořádku“. Musk na to reagoval lakonickým komentářem: „Cool.“ Také znovu začal sledovat Stephena Millera, jednoho z hlavních architektů Trumpovy imigrační politiky, kterého před pár dny „odsledoval“. Zvláštní pozornost tomu věnují média kvůli tomu, že Millerova manželka Katie Millerová nedávno opustila Bílý dům, aby přešla pracovat přímo k Muskovi. Pár se přitom s Muskem pravidelně společensky stýkal.

Spekulace o osobních i politických důsledcích této roztržky jen sílí, a Katie Millerová zatím na žádosti o komentář nereagovala.

Musk se také pokusil vyvrátit falešný obrázek, který se virálně šířil, a na němž měl údajně reagovat Millerovi komentářem: „Stejně jsem ti přebral manželku.“ Musk napsal: „Ne, to je falešné. Nikdy jsem to nepsal.“

Zároveň ale neznamená, že se miliardář úplně smířil s Trumpovou agendou. Stále kritizuje prezidentův rozsáhlý návrh zákona o domácí politice, známý jako „One, Big, Beautiful Bill“, který už prošel Sněmovnou reprezentantů a míří do Senátu. Musk tvrdí, že zákon podkopává úsilí jeho týmu pro efektivní státní správu, a zemi zadluží o biliony dolarů – což Bílý dům odmítá.

V neděli sdílel satirický článek z Babylon Bee s titulkem „Republikáni oznámili plán dělat opak toho, co po nich voliči chtějí“ a souhlasil s komentářem, že jeho spor s Trumpem „není žádná přetvářka ani kouřová clona“.

Přesto na Wall Street zavládla mírná úleva. Analytici věří, že příměří mezi Muskem a Trumpem může vydržet.

„Nemyslíme si, že se vrátí do dob, kdy byli v Mar-a-Lagu nerozlučná dvojice, ale je možné, že si přes prostředníky znovu najdou cestu k sobě,“ napsal analytik Dan Ives ze společnosti WedBush. „Trump Muska potřebuje kvůli republikánům, a Musk zase Trumpa kvůli federálnímu rámci pro autonomní vozidla.“

Akcie Tesly v pondělí posílily o 4,6 %, ale stále nedosáhly úrovně před čtvrteční veřejnou roztržkou.

Trump mezitím v pondělí zareagoval také smířlivě: „Měli jsme dobrý vztah. Přeju mu hodně štěstí, opravdu.“ Na otázku, zda by Muska zvedl telefon, kdyby volal, odpověděl: „O tom jsem nepřemýšlel. Ale myslím, že by mi chtěl zavolat.“

Je otázkou, nakolik v jejich usmíření hraje roli byznys. Podle dostupných informací sehrála administrativa Donalda Trumpa klíčovou roli při otevírání dveří Starlinku v řadě států. Například Vietnam schválil službu letos v únoru, Demokratická republika Kongo následovala v květnu a Jihoafrická republika zmírnila zákony, které komplikovaly vstup zahraničních firem na trh.

Za těmito kroky údajně stály tlaky amerického ministerstva zahraničí, které některé státy motivovalo či přímo přesvědčovalo, aby Starlink podpořily – částečně jako gesto dobré vůle vůči Spojeným státům.

Zlom mohlo přinést právě narušení vztahů mezi Muskem a Trumpem. „Když vlády vyjednávají, přemýšlí, jaké mají karty v ruce. Nejsem si jistý, jestli je Starlink ještě vůbec karta,“ uvedl bývalý manažer firmy pod podmínkou anonymity.

Dle analytiků není neobvyklé, že americké ministerstvo zahraničí lobbuje za domácí firmy – podporu v minulosti získaly například Boeing, Iridium nebo Globalstar. V případě Starlinku ale podle některých expertů překročilo běžné diplomatické praktiky propojení s celní politikou Bílého domu.

Například Lesotho letos v dubnu povolilo Starlink s odůvodněním, že jde o snahu získat výhodnější podmínky v obchodních jednáních s USA. Podle interní zprávy, kterou zveřejnil Washington Post, šlo o demonstraci otevřenosti vůči americkému byznysu ve snaze snížit 50% cla zavedená Trumpem.

„Takové spojení obchodních cel a licencí pro konkrétní firmy je krajně neobvyklé,“ upozornil Blair Levin, bývalý expert Federální komunikační komise. Jeho slova podpořila i satelitní analytička Ruth Pritchard-Kelly: „Je bezprecedentní, aby země říkala – schválili jsme vaši satelitní síť, tak nás, prosím, netrestejte.“

Pokud bude Trump svůj konflikt s Muskem dále stupňovat, může to vést k nepříjemným důsledkům. Jedním z nich je možnost zrušení licence Starlinku pro provoz ve vesmíru – což je extrémní krok, ale teoreticky možný.

„Zatím Trump nenasadil nejtvrdší opatření, jako je zrušení vládních kontraktů SpaceX,“ uvedla Pritchard-Kelly, „ale může zpomalit schvalovací procesy nebo snížit váhu, kterou úřady přikládají vyjádřením Starlinku.“

Stalo se
Novinky
Emmanuel Macron

Bez Britů byste mluvili francouzsky, řekl Karel III. Trumpovi. Následně se ozval Macron

Během státní večeře v Bílém domě došlo k neformálnímu diplomatickému pošťuchování mezi britským králem Karlem III., americkým prezidentem Donaldem Trumpem a francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem. Král Karel III. ve svém projevu vtipně reagoval na dřívější Trumpovy výroky o tom, že nebýt Spojených států, mluvilo by se v Evropě německy. Britský panovník s nadsázkou kontroval slovy, že nebýt Britů, mluvilo by se v Americe francouzsky. Na tento žert pohotově zareagoval Emmanuel Macron na sociální síti X komentářem, že by to bylo „šik“. 

Novinky
Sociální sítě

Meta porušuje legislativu Evropské unie. Nedokáže zabránit mladým v přístupu na sociální sítě

Evropská komise po téměř dvouletém vyšetřování dospěla k závěru, že společnost Meta porušuje legislativu Evropské unie. Problémem je nedostatečná ochrana dětí mladších třinácti let, kterým se nedaří efektivně bránit v přístupu na sociální sítě Facebook a Instagram. I když firma ve svých podmínkách stanovuje minimální věk třinácti let pro bezpečné používání služeb, realita je podle komise zcela odlišná a stávající opatření v praxi nefungují.

Novinky
Gustavo Petro

Z Kolumbie přichází vážné varování: Současný kapitalismus ohrožuje samotné přežití lidstva

Kolumbijský prezident Gustavo Petro na summitu v Santa Martě varoval, že současný kapitalistický systém se chová sebedestruktivně. Podle něj tento model vede svět k válkám, vzestupu fašismu a ohrožuje samotné přežití lidstva. Zájmové skupiny spojené s fosilními palivy podle něj zoufale usilují o udržení své moci, i když to znamená blokování přechodu k čisté energii. Prezident vyslovil pochybnost, zda je stávající ekonomický systém vůbec schopen adaptace na energetiku bez využití fosilních zdrojů.

Novinky
Ursula von der Leyen

Von der Leyenová: Válka v Íránu stojí Evropskou unii půl miliardy eur denně

Evropská unie čelí masivním ekonomickým ztrátám v důsledku probíhajícího konfliktu na Blízkém východě. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen varovala, že současná situace a růst cen fosilních paliv stojí unii přibližně 500 milionů eur denně. Během pouhých šedesáti dnů konfliktu se účet za dovoz těchto surovin zvýšil o více než 27 miliard eur, přičemž tento nárůst neodráží vyšší objem dodávek, ale čistě cenové výkyvy na globálních trzích.