Elon Musk ve středu přiznal, že některé jeho nedávné příspěvky na sociální síti X, zaměřené proti prezidentu Donaldu Trumpovi, byly přehnané. V nečekaně smířlivém tónu tak naznačil možnost uklidnění napjatých vztahů s hlavou státu, se kterou se minulý týden veřejně rozešel.
„Lituji některých svých příspěvků o prezidentovi Trumpovi z minulého týdne. Zašel jsem příliš daleko,“ uvedl Musk ve středečním postu na své platformě X (dříve Twitter).
Napětí mezi Muskem a Trumpem eskalovalo minulý týden, kdy si oba muži vyměnili ostré poznámky na svých sociálních sítích. Až do nedávna přitom patřil Musk mezi prezidentovy blízké spojence – dokonce zastával post spolupředsedy Úřadu pro efektivitu vlády, kde vedl rozsáhlé čistky mezi federálními zaměstnanci.
Zlom nastal poté, co Musk ostře zkritizoval Trumpův nový daňový a domácí rozpočtový balíček. Označil jej za „odpornou ohavnost“ kvůli jeho dopadům na státní finance a zadlužení USA. Následně sdílel starší výroky Trumpa a republikánských politiků, kteří dříve varovali před rostoucím deficitem – a obvinil je z pokrytectví.
Napětí vyvrcholilo příspěvkem, v němž Musk tvrdil, že bez něj by Trump prezidentské volby nevyhrál. V dalším kontroverzním postu pak naznačil, že Trump figuruje ve spisech týkajících se Jeffreyho Epsteina – odsouzeného pedofila, který zemřel ve vazbě v roce 2019. Musk však pro toto tvrzení nepředložil žádné důkazy.
Trump na Muskovy výpady reagoval po svém: na své síti Truth Social pohrozil zrušením vládních kontraktů a dotací pro Muskovy firmy. V rozhovoru pro CNN se pak od Muska distancoval slovy: „Ani na něj nemyslím. Nebudu s ním nějakou dobu mluvit.“
Změna tónu z Muskovy strany přišla jen pár dní poté, co se k situaci vyjádřil i jeho otec Errol Musk. V rozhovoru pro ruský deník Izvestija uvedl, že jeho syn „udělal chybu, když se pustil do boje s prezidentem“. Dodal však, že věří ve smíření mezi oběma muži: „Je to maličkost. Zítra to bude pryč.“
Finanční trhy na Muskovo vystoupení reagovaly pozitivně – akcie Tesly na frankfurtské burze během dne posílily o 2,5 %.
Elon Musk sice nespecifikoval, které konkrétní příspěvky lituje, jeho středeční prohlášení přesto naznačuje, že by napjaté vztahy s prezidentem mohly projít jistým uvolněním – i když zůstává nejasné, zda je obě strany připraveny skutečně urovnat.
Ještě minulý týden přitom Musk veřejně vyzýval k impeachmentu prezidenta Donalda Trumpa. Tento týden se ale vše obrátilo – Musk náhle změnil tón a znovu chválí administrativu, kterou před pár dny tvrdě kritizoval. Důvodem jsou podle CNN nepokojné protesty v Los Angeles po zásazích imigrační policie a rozsáhlých raziích proti nelegálním migrantům.
Během víkendu Musk smazal několik svých nejostřejších příspěvků na síti X, včetně výzvy k Trumpově odvolání a nepodloženého tvrzení, že prezidentovo jméno figurovalo v dokumentech týkajících se zločinů Jeffreyho Epsteina.
Místo toho začal veřejně podporovat tvrdý postoj Bílého domu vůči násilnostem v Kalifornii. Na příspěvek viceprezidenta J. D. Vance, ve kterém odsoudil „výtržnosti a násilí“, Musk přidal americké vlajky. V minulosti se Musk opakovaně stavěl za uzavřené hranice, tvrdý boj s nelegální migrací a deportace – tedy agendu, kterou Trumpova administrativa znovu rozjíždí naplno.
Musk sdílel i příspěvek Trumpa z platformy Truth Social, kde prezident požadoval omluvu od kalifornského guvernéra Gavina Newsoma a starostky Los Angeles Karen Bassové. V ulicích města mezitím hořela auta a demonstrace se vyhrotily.
Vance v jednom rozhovoru prohlásil, že „pokud Elon trochu zchladne, všechno bude v pořádku“. Musk na to reagoval lakonickým komentářem: „Cool.“ Také znovu začal sledovat Stephena Millera, jednoho z hlavních architektů Trumpovy imigrační politiky, kterého před pár dny „odsledoval“. Zvláštní pozornost tomu věnují média kvůli tomu, že Millerova manželka Katie Millerová nedávno opustila Bílý dům, aby přešla pracovat přímo k Muskovi. Pár se přitom s Muskem pravidelně společensky stýkal.
Spekulace o osobních i politických důsledcích této roztržky jen sílí, a Katie Millerová zatím na žádosti o komentář nereagovala.
Musk se také pokusil vyvrátit falešný obrázek, který se virálně šířil, a na němž měl údajně reagovat Millerovi komentářem: „Stejně jsem ti přebral manželku.“ Musk napsal: „Ne, to je falešné. Nikdy jsem to nepsal.“
Zároveň ale neznamená, že se miliardář úplně smířil s Trumpovou agendou. Stále kritizuje prezidentův rozsáhlý návrh zákona o domácí politice, známý jako „One, Big, Beautiful Bill“, který už prošel Sněmovnou reprezentantů a míří do Senátu. Musk tvrdí, že zákon podkopává úsilí jeho týmu pro efektivní státní správu, a zemi zadluží o biliony dolarů – což Bílý dům odmítá.
V neděli sdílel satirický článek z Babylon Bee s titulkem „Republikáni oznámili plán dělat opak toho, co po nich voliči chtějí“ a souhlasil s komentářem, že jeho spor s Trumpem „není žádná přetvářka ani kouřová clona“.
Přesto na Wall Street zavládla mírná úleva. Analytici věří, že příměří mezi Muskem a Trumpem může vydržet.
„Nemyslíme si, že se vrátí do dob, kdy byli v Mar-a-Lagu nerozlučná dvojice, ale je možné, že si přes prostředníky znovu najdou cestu k sobě,“ napsal analytik Dan Ives ze společnosti WedBush. „Trump Muska potřebuje kvůli republikánům, a Musk zase Trumpa kvůli federálnímu rámci pro autonomní vozidla.“
Akcie Tesly v pondělí posílily o 4,6 %, ale stále nedosáhly úrovně před čtvrteční veřejnou roztržkou.
Trump mezitím v pondělí zareagoval také smířlivě: „Měli jsme dobrý vztah. Přeju mu hodně štěstí, opravdu.“ Na otázku, zda by Muska zvedl telefon, kdyby volal, odpověděl: „O tom jsem nepřemýšlel. Ale myslím, že by mi chtěl zavolat.“
Je otázkou, nakolik v jejich usmíření hraje roli byznys. Podle dostupných informací sehrála administrativa Donalda Trumpa klíčovou roli při otevírání dveří Starlinku v řadě států. Například Vietnam schválil službu letos v únoru, Demokratická republika Kongo následovala v květnu a Jihoafrická republika zmírnila zákony, které komplikovaly vstup zahraničních firem na trh.
Za těmito kroky údajně stály tlaky amerického ministerstva zahraničí, které některé státy motivovalo či přímo přesvědčovalo, aby Starlink podpořily – částečně jako gesto dobré vůle vůči Spojeným státům.
Zlom mohlo přinést právě narušení vztahů mezi Muskem a Trumpem. „Když vlády vyjednávají, přemýšlí, jaké mají karty v ruce. Nejsem si jistý, jestli je Starlink ještě vůbec karta,“ uvedl bývalý manažer firmy pod podmínkou anonymity.
Dle analytiků není neobvyklé, že americké ministerstvo zahraničí lobbuje za domácí firmy – podporu v minulosti získaly například Boeing, Iridium nebo Globalstar. V případě Starlinku ale podle některých expertů překročilo běžné diplomatické praktiky propojení s celní politikou Bílého domu.
Například Lesotho letos v dubnu povolilo Starlink s odůvodněním, že jde o snahu získat výhodnější podmínky v obchodních jednáních s USA. Podle interní zprávy, kterou zveřejnil Washington Post, šlo o demonstraci otevřenosti vůči americkému byznysu ve snaze snížit 50% cla zavedená Trumpem.
„Takové spojení obchodních cel a licencí pro konkrétní firmy je krajně neobvyklé,“ upozornil Blair Levin, bývalý expert Federální komunikační komise. Jeho slova podpořila i satelitní analytička Ruth Pritchard-Kelly: „Je bezprecedentní, aby země říkala – schválili jsme vaši satelitní síť, tak nás, prosím, netrestejte.“
Pokud bude Trump svůj konflikt s Muskem dále stupňovat, může to vést k nepříjemným důsledkům. Jedním z nich je možnost zrušení licence Starlinku pro provoz ve vesmíru – což je extrémní krok, ale teoreticky možný.
„Zatím Trump nenasadil nejtvrdší opatření, jako je zrušení vládních kontraktů SpaceX,“ uvedla Pritchard-Kelly, „ale může zpomalit schvalovací procesy nebo snížit váhu, kterou úřady přikládají vyjádřením Starlinku.“
Spoluzakladatel výzkumné společnosti Anthropic vyzval k úmyslnému zpomalení vývoje nejmodernějších modelů umělé inteligence. Ve své nejnovější eseji zveřejněné na jeho webu zdůrazňuje, že pokrok v oblasti schopností umělé inteligence v posledních měsících výrazně předbíhá možnosti jejího výzkumu bezpečnosti a kontroly. Autor se vývoji technologií věnuje již dvanáct let a nadále věří v jejich obrovský přínos pro lidstvo, včetně léčby závažných onemocnění nebo ekonomického růstu. Podle jeho názoru je však nezbytné dát výzkumníkům dostatek času na to, aby dokázali rizika účinně eliminovat.
Švédský premiér Ulf Kristersson před parlamentními volbami varoval před možnými bezpečnostními riziky v případě vítězství levicového bloku. V rozhovoru pro server Politico uvedl, že případná nová vláda pod vedením levice by mohla ohrozit plnění závazků země vůči Severoatlantické alianci. Kristersson upozornil na skutečnost, že dvě ze tří nebo čtyř stran chystané levicové koalice v minulosti hlasovaly proti vstupu Švédska do NATO. Podle jeho slov by takový kabinet neměl dostatečnou vnitřní jednotu k přijímání klíčových domácích rozhodnutí.
Bleskový postup Íránem podporovaných povstaleckých sil Hútíů v západním Jemenu donutil k ústupu desítky tisíc civilistů. Podle mezinárodních organizací opustilo své domovy podél pobřeží Rudého moře již téměř 50 tisíc lidí. Válečné operace zasáhly především oblasti, kde rebelové obsadili řadu měst dříve kontrolovaných vládními silami s podporou Saúdské Arábie a USA. Při prudkých bojích již podle dostupných zpráv zahynuly stovky lidí a hrozí návrat k plnohodnotné občanské válce.
Portugalský ministr zemědělství a rybolovu José Manuel Fernandes požaduje, aby Evropská unie v rámci svého příštího dlouhodobého rozpočtu financovala spásání porostů kozami, kravami a ovcemi. Tento tradiční způsob má pomoci v boji proti rozsáhlým lesním požárům v oblastech s vysokým rizikem jejich vzniku. Zvířata spásáním křovin redukují hořlavý materiál a zamezují tak rychlému šíření ohně v krajině. Podle odborníků jde o efektivní přístup, který Brusel v unijním měřítku dosud opomíjel.
Ruský prezident Vladimir Putin poslal evropským státům nové varování ohledně jejich případného zapojení do konfliktu na Ukrajině. Během svého vystoupení na summitu uskupení BRICS v indickém Novém Dillí prohlásil, že jakékoliv vyslání evropských vojáků na ukrajinské území by znamenalo přímou válku s Ruskem. Šéf Kremlu tak reagoval na debaty západních politiků o možných bezpečnostních zárukách pro Kyjev. Podle jeho slov by přítomnost zahraničních jednotek představovala zásadní eskalaci dosavadního napětí.
Ukrajinští elitní operátoři dronů působí v těžkých pouštních podmínkách severního Mali, kde pomáhají místním povstaleckým silám v boji proti ruským jednotkám. Skupina přibližně patnácti ukrajinských specialistů operuje v regionu Sahel s cílem oslabit svého nepřítele všude, kde působí. Ukrajina tak využívá své těžce získané zkušenosti s bezpilotními letouny k budování nových protiruských partnerství i mimo evropské bojiště. Kromě Mali působí ukrajinští vojáci podle zdrojů z rozvědky také v Súdánu a Libyi.
Ruský prezident Vladimir Putin na podnikatelském fóru uskupení BRICS v Novém Dillí veřejně přiznal, že se Rusko stalo hlavním terčem mezinárodních sankcí na světě. Ve svém následném vystoupení před ruskými novináři ostrým způsobem napadl představitele západních zemí, Severoatlantickou alianci i skupinu G7. Zároveň vykreslil společenství BRICS jako rozvíjející se alternativu vůči slábnoucímu vlivu tradičních západních mocností.
Vítězství pravicově extremistické strany Alternativa pro Německo (AfD) v zemských volbách v Sasku-Anhaltsku vyvolalo v německé politické sféře hluboké znepokojení. Strana pod vedením hlavního kandidáta Ulricha Siegmunda získala téměř 44 procent hlasů a do absolutní většiny v zemském sněmu jí chybí pouhá tři křesla. Přestože není jisté, zda se Siegmundovi podaří sestavit první pravicově extremistickou zemskou vládu od konce druhé světové války, výsledek způsobil politické zemětřesení v celé zemi.
Společnost Anthropic ve své nové zprávě uvedla, že malá skupina ruských vývojářů využila umělou inteligenci k vytvoření softwaru pro autonomní roje útočných dronů. Vývojáři použili AI systém Claude k naprogramování navádění v závěrečné fázi letu, výběru cílů a vzájemné koordinaci více bezpilotních strojů.
Vlny veder, které během letošního léta zasáhly západní a střední Evropu, si vyžádaly rozsáhlé ztráty na životech. Podle dosud dostupných neúplných statistik, které shromáždil server The Guardian, zemřelo na kontinentu nejméně o 35 tisíc lidí více, než bývá v tomto období obvyklé. Uvedená čísla přitom pokrývají zhruba polovinu evropských zemí a drtivá většina z nich zatím nezahrnuje údaje za měsíc srpen.
Spojené státy americké zakážou dovoz široké škály kanadských produktů včetně alkoholu, vybraných mléčných výrobků a motocyklů. Prezident Donald Trump v sérii prováděcích nařízení obvinil sousední zemi z diskriminace amerického zboží a oznámil zavedení nových restrikcí. Tento krok představuje nejnovější eskalaci v mnohaměsíční obchodní válce mezi oběma tradičními spojenci. Oznámení přišlo v reakci na odvetná cla, která vůči americkému zboží zavedla kanadská strana.
Máme za sebou historicky druhé nejteplejší léto, konstatovali meteorologové po konci druhého z ročních období. To přineslo nový historický teplotní rekord. Do dějin se dosud nevídaným počtem tropických dnů zaspala i jedna z tuzemských meteorologických stanic.
