Elon Musk ve středu přiznal, že některé jeho nedávné příspěvky na sociální síti X, zaměřené proti prezidentu Donaldu Trumpovi, byly přehnané. V nečekaně smířlivém tónu tak naznačil možnost uklidnění napjatých vztahů s hlavou státu, se kterou se minulý týden veřejně rozešel.
„Lituji některých svých příspěvků o prezidentovi Trumpovi z minulého týdne. Zašel jsem příliš daleko,“ uvedl Musk ve středečním postu na své platformě X (dříve Twitter).
Napětí mezi Muskem a Trumpem eskalovalo minulý týden, kdy si oba muži vyměnili ostré poznámky na svých sociálních sítích. Až do nedávna přitom patřil Musk mezi prezidentovy blízké spojence – dokonce zastával post spolupředsedy Úřadu pro efektivitu vlády, kde vedl rozsáhlé čistky mezi federálními zaměstnanci.
Zlom nastal poté, co Musk ostře zkritizoval Trumpův nový daňový a domácí rozpočtový balíček. Označil jej za „odpornou ohavnost“ kvůli jeho dopadům na státní finance a zadlužení USA. Následně sdílel starší výroky Trumpa a republikánských politiků, kteří dříve varovali před rostoucím deficitem – a obvinil je z pokrytectví.
Napětí vyvrcholilo příspěvkem, v němž Musk tvrdil, že bez něj by Trump prezidentské volby nevyhrál. V dalším kontroverzním postu pak naznačil, že Trump figuruje ve spisech týkajících se Jeffreyho Epsteina – odsouzeného pedofila, který zemřel ve vazbě v roce 2019. Musk však pro toto tvrzení nepředložil žádné důkazy.
Trump na Muskovy výpady reagoval po svém: na své síti Truth Social pohrozil zrušením vládních kontraktů a dotací pro Muskovy firmy. V rozhovoru pro CNN se pak od Muska distancoval slovy: „Ani na něj nemyslím. Nebudu s ním nějakou dobu mluvit.“
Změna tónu z Muskovy strany přišla jen pár dní poté, co se k situaci vyjádřil i jeho otec Errol Musk. V rozhovoru pro ruský deník Izvestija uvedl, že jeho syn „udělal chybu, když se pustil do boje s prezidentem“. Dodal však, že věří ve smíření mezi oběma muži: „Je to maličkost. Zítra to bude pryč.“
Finanční trhy na Muskovo vystoupení reagovaly pozitivně – akcie Tesly na frankfurtské burze během dne posílily o 2,5 %.
Elon Musk sice nespecifikoval, které konkrétní příspěvky lituje, jeho středeční prohlášení přesto naznačuje, že by napjaté vztahy s prezidentem mohly projít jistým uvolněním – i když zůstává nejasné, zda je obě strany připraveny skutečně urovnat.
Ještě minulý týden přitom Musk veřejně vyzýval k impeachmentu prezidenta Donalda Trumpa. Tento týden se ale vše obrátilo – Musk náhle změnil tón a znovu chválí administrativu, kterou před pár dny tvrdě kritizoval. Důvodem jsou podle CNN nepokojné protesty v Los Angeles po zásazích imigrační policie a rozsáhlých raziích proti nelegálním migrantům.
Během víkendu Musk smazal několik svých nejostřejších příspěvků na síti X, včetně výzvy k Trumpově odvolání a nepodloženého tvrzení, že prezidentovo jméno figurovalo v dokumentech týkajících se zločinů Jeffreyho Epsteina.
Místo toho začal veřejně podporovat tvrdý postoj Bílého domu vůči násilnostem v Kalifornii. Na příspěvek viceprezidenta J. D. Vance, ve kterém odsoudil „výtržnosti a násilí“, Musk přidal americké vlajky. V minulosti se Musk opakovaně stavěl za uzavřené hranice, tvrdý boj s nelegální migrací a deportace – tedy agendu, kterou Trumpova administrativa znovu rozjíždí naplno.
Musk sdílel i příspěvek Trumpa z platformy Truth Social, kde prezident požadoval omluvu od kalifornského guvernéra Gavina Newsoma a starostky Los Angeles Karen Bassové. V ulicích města mezitím hořela auta a demonstrace se vyhrotily.
Vance v jednom rozhovoru prohlásil, že „pokud Elon trochu zchladne, všechno bude v pořádku“. Musk na to reagoval lakonickým komentářem: „Cool.“ Také znovu začal sledovat Stephena Millera, jednoho z hlavních architektů Trumpovy imigrační politiky, kterého před pár dny „odsledoval“. Zvláštní pozornost tomu věnují média kvůli tomu, že Millerova manželka Katie Millerová nedávno opustila Bílý dům, aby přešla pracovat přímo k Muskovi. Pár se přitom s Muskem pravidelně společensky stýkal.
Spekulace o osobních i politických důsledcích této roztržky jen sílí, a Katie Millerová zatím na žádosti o komentář nereagovala.
Musk se také pokusil vyvrátit falešný obrázek, který se virálně šířil, a na němž měl údajně reagovat Millerovi komentářem: „Stejně jsem ti přebral manželku.“ Musk napsal: „Ne, to je falešné. Nikdy jsem to nepsal.“
Zároveň ale neznamená, že se miliardář úplně smířil s Trumpovou agendou. Stále kritizuje prezidentův rozsáhlý návrh zákona o domácí politice, známý jako „One, Big, Beautiful Bill“, který už prošel Sněmovnou reprezentantů a míří do Senátu. Musk tvrdí, že zákon podkopává úsilí jeho týmu pro efektivní státní správu, a zemi zadluží o biliony dolarů – což Bílý dům odmítá.
V neděli sdílel satirický článek z Babylon Bee s titulkem „Republikáni oznámili plán dělat opak toho, co po nich voliči chtějí“ a souhlasil s komentářem, že jeho spor s Trumpem „není žádná přetvářka ani kouřová clona“.
Přesto na Wall Street zavládla mírná úleva. Analytici věří, že příměří mezi Muskem a Trumpem může vydržet.
„Nemyslíme si, že se vrátí do dob, kdy byli v Mar-a-Lagu nerozlučná dvojice, ale je možné, že si přes prostředníky znovu najdou cestu k sobě,“ napsal analytik Dan Ives ze společnosti WedBush. „Trump Muska potřebuje kvůli republikánům, a Musk zase Trumpa kvůli federálnímu rámci pro autonomní vozidla.“
Akcie Tesly v pondělí posílily o 4,6 %, ale stále nedosáhly úrovně před čtvrteční veřejnou roztržkou.
Trump mezitím v pondělí zareagoval také smířlivě: „Měli jsme dobrý vztah. Přeju mu hodně štěstí, opravdu.“ Na otázku, zda by Muska zvedl telefon, kdyby volal, odpověděl: „O tom jsem nepřemýšlel. Ale myslím, že by mi chtěl zavolat.“
Je otázkou, nakolik v jejich usmíření hraje roli byznys. Podle dostupných informací sehrála administrativa Donalda Trumpa klíčovou roli při otevírání dveří Starlinku v řadě států. Například Vietnam schválil službu letos v únoru, Demokratická republika Kongo následovala v květnu a Jihoafrická republika zmírnila zákony, které komplikovaly vstup zahraničních firem na trh.
Za těmito kroky údajně stály tlaky amerického ministerstva zahraničí, které některé státy motivovalo či přímo přesvědčovalo, aby Starlink podpořily – částečně jako gesto dobré vůle vůči Spojeným státům.
Zlom mohlo přinést právě narušení vztahů mezi Muskem a Trumpem. „Když vlády vyjednávají, přemýšlí, jaké mají karty v ruce. Nejsem si jistý, jestli je Starlink ještě vůbec karta,“ uvedl bývalý manažer firmy pod podmínkou anonymity.
Dle analytiků není neobvyklé, že americké ministerstvo zahraničí lobbuje za domácí firmy – podporu v minulosti získaly například Boeing, Iridium nebo Globalstar. V případě Starlinku ale podle některých expertů překročilo běžné diplomatické praktiky propojení s celní politikou Bílého domu.
Například Lesotho letos v dubnu povolilo Starlink s odůvodněním, že jde o snahu získat výhodnější podmínky v obchodních jednáních s USA. Podle interní zprávy, kterou zveřejnil Washington Post, šlo o demonstraci otevřenosti vůči americkému byznysu ve snaze snížit 50% cla zavedená Trumpem.
„Takové spojení obchodních cel a licencí pro konkrétní firmy je krajně neobvyklé,“ upozornil Blair Levin, bývalý expert Federální komunikační komise. Jeho slova podpořila i satelitní analytička Ruth Pritchard-Kelly: „Je bezprecedentní, aby země říkala – schválili jsme vaši satelitní síť, tak nás, prosím, netrestejte.“
Pokud bude Trump svůj konflikt s Muskem dále stupňovat, může to vést k nepříjemným důsledkům. Jedním z nich je možnost zrušení licence Starlinku pro provoz ve vesmíru – což je extrémní krok, ale teoreticky možný.
„Zatím Trump nenasadil nejtvrdší opatření, jako je zrušení vládních kontraktů SpaceX,“ uvedla Pritchard-Kelly, „ale může zpomalit schvalovací procesy nebo snížit váhu, kterou úřady přikládají vyjádřením Starlinku.“
Jiřina Bohdalová byla hvězdou v divadle a stále je filmovou a televizní celebritou. Momentálně se chystá zazářit i v rádiu. Prsty v tom mají tvůrci nejslavnější rádiové show v České republice. Asi tušíte, o koho jde.
Mapy z období rané studené války zažívají nečekaný návrat do veřejného diskurzu. Profesor kartografie James Cheshire z UCL upozorňuje, že dramatická díla z přelomu 40. a 50. let minulého století, kdy kartografové v časopisech jako Time nebo Life vysvětlovali geopolitiku masám, mohou být klíčem k pochopení dnešního přístupu Donalda Trumpa k Arktidě. Tehdejší mapy nebyly jen ilustracemi, ale strategickými nástroji, které vykreslovaly svět jako soubor hrozeb a příležitostí, přičemž Arktida v nich figurovala jako hlavní „globální aréna“.
Konfrontace mezi USA a Íránem se nebezpečně vyostřuje po jasném vzkazu Donalda Trumpa, že prostor pro diplomatickou dohodu s Teheránem se uzavírá. Do regionu právě míří mohutná americká flotila v čele s letadlovou lodí USS Abraham Lincoln. Šéf Bílého domu na síti X konstatoval, že toto uskupení svou silou překonává i nedávnou misi ve Venezuele a je odhodláno prosadit americké zájmy s využitím značné síly.
Americká administrativa je připravena nasadit vojenskou sílu proti Venezuele v případě, že tamní prozatímní vedení nebude spolupracovat podle představ Washingtonu. Vyplývá to z připraveného projevu ministra zahraničí Marka Rubia, který má přednést před výborem pro zahraniční vztahy amerického Senátu. Rubio v něm zdůrazňuje, že ačkoliv Spojené státy nejsou s Venezuelou ve válce, po nedávném dopadení Nicoláse Madura nevylučují další ozbrojené akce k zajištění svých cílů.
Americký dolar se propadl na nejnižší úroveň za poslední čtyři roky poté, co prezident Donald Trump bagatelizoval obavy z jeho oslabování. Během návštěvy státu Iowa, kde propagoval své hospodářské výsledky, označil slabší měnu za skvělou zprávu a vyzdvihl objem obchodů, které USA realizují. Trhy však na jeho slova zareagovaly bleskovým výprodejem, kdy dolar během úterý ztratil 1,3 % vůči koši hlavních světových měn a v poklesu pokračoval i ve středu dopoledne.
Ruská armáda utrpěla od začátku invaze na Ukrajinu před téměř čtyřmi lety ztráty, které svou magnitudou nemají u světové mocnosti od konce druhé světové války obdoby. Nová zpráva uznávaného institutu Center for Strategic and International Studies (CSIS) uvádí, že počet zabitých, zraněných nebo pohřešovaných ruských vojáků dosáhl přibližně 1,2 milionu. Tento enormní lidský dar přitom přinesl Moskvě jen velmi omezené územní zisky, když od roku 2022 rozšířila kontrolované území o pouhých 12 %.
Italská vláda se v posledních dnech ocitla pod silným tlakem kvůli informaci, že agenti amerického Úřadu pro imigraci a cla (ICE) budou asistovat při zajištění bezpečnosti na únorových zimních olympijských hrách. Opozice i veřejnost reagovaly s rozhořčením, které pramení především z kontroverzí obklopujících tento úřad ve Spojených státech, kde jeho zásahy v Minneapolis nedávno vyústily v úmrtí dvou amerických občanů.
Grónský premiér Jens-Frederik Nielsen v Paříži jasně vymezil nepřekročitelné „červené linie“ pro nadcházející rozhovory se Spojenými státy. Během společného vystoupení s dánskou premiérkou Mette Frederiksenovou zdůraznil, že jakákoli budoucí dohoda o Arktidě musí striktně respektovat demokratické hodnoty a územní celistvost jeho země. Nielsen uvedl, že ačkoli je Grónsko připraveno hledat konstruktivní řešení, suverenita ostrova zůstává absolutní prioritou, o které se nevyjednává.
V Bruselu to vře. Generální tajemník NATO Mark Rutte se ocitl pod ostrou palbou kritiky ze strany svých evropských partnerů poté, co v Evropském parlamentu pronesl dosti nevybíravý projev. Rutte, který je často přezdíván jako „zaříkávač Trumpa“, v pondělí přímočaře vzkázal zákonodárcům, že jakékoli představy o tom, že by se Evropa dokázala ubránit bez Spojených států, jsou pouhým sněním. „Nemůžete to dokázat,“ prohlásil rezolutně, čímž vyvolal okamžitou a bouřlivou reakci.
Vysoká představitelka Evropské unie pro zahraniční věci Kaja Kallasová vystoupila na výroční konferenci Evropské obranné agentury s velmi naléhavým projevem o budoucnosti evropské bezpečnosti. Podle jejího hodnocení se krize, kterým kontinent čelí, během posledního roku dramaticky prohloubily. Kallasová zdůraznila, že Evropa se musí urychleně přizpůsobit nové realitě, ve které již nepředstavuje hlavní mocenské těžiště pro Washington, a varovala, že tento posun ve vztazích se Spojenými státy je strukturální a trvalý, nikoliv pouze dočasný.
Mette Frederiksenová, předsedkyně dánské vlády, přednesla na pařížské univerzitě Sciences Po projev plný znepokojení nad vývojem globální stability. Prohlásila, že dosavadní mezinárodní uspořádání definitivně zaniklo a jeho obnova v původním formátu není reálná. Frederiksenová apelovala na nezbytnost úzké kooperace mezi Evropou a USA, jelikož jen společný postup může eliminovat rizika pramenící z ruské politiky.
V australském vnitrozemí, konkrétně v městečku Ouyen v oblasti Mallee, vrcholí vlna veder, která láme historické rekordy státu Victoria. Pro místní obyvatele nejsou horká léta ničím novým, ale současná situace dosahuje extrémů, které i u zkušených usedlíků vyvolávají otázky, zda se minulost dala s dneškem vůbec srovnávat.
