Veřejná a ostrá přestřelka mezi prezidentem Spojených států Donaldem Trumpem a miliardářem Elonem Muskem v posledních dnech ovládla sociální sítě. Oba si vyměnili vážná obvinění, přičemž Trump varoval Muska před „velmi vážnými důsledky“, pokud v nadcházejících volbách do Kongresu v roce 2026 podpoří demokraty. Ačkoli Musk smazal některé ze svých nejostřejších výroků, prezident se zatím ke smíru nemá.
Hádka podle webu The Conversation vypukla kvůli Trumpovu návrhu zákona nazvanému One Big Beautiful Bill (OBBB), který by znamenal masivní daňové škrty v odhadované výši tří bilionů dolarů. Musk, který nedávno rezignoval na funkci poradce prezidenta, zákon označil za „ohavnost“, která uvrhne Američany do „neúnosného dluhového otroctví“.
Trump kontroval tvrzením, že Musk „ztrácel soudnost“ a že ho sám požádal, aby odešel. Musk následně vyzval ke Trumpovu impeachmentu a sdílel i obvinění ohledně jeho možného zapojení do aféry kolem Jeffreyho Epsteina. Tato obvinění ale rychle stáhl.
Vztah mezi Trumpem a Muskem přitom původně připomínal politickou bromanci. Musk sice dříve tvrdil, že preferuje politickou neutralitu a že volil Clintonovou i Bidena, ale po pokusu o atentát na Trumpa během kampaně v červenci 2024 názor změnil a veřejně Trumpa podpořil.
Ve skutečnosti ale Muskova příklonnost k MAGA hnutí sahá hlouběji. Od roku 2020 aktivně sdílel obsah spojený s krajní pravicí, včetně konspiračních teorií o „velké výměně“ nebo „bělošské genocidě“ v Jižní Africe. V roce 2024 finančně podpořil Trumpovu kampaň částkou téměř 300 milionů dolarů a stal se viditelnou tváří jeho prezidentského úsilí.
Za odměnu získal významný post v nově zřízeném Ministerstvu vládní efektivity (DOGE), které mělo za úkol zefektivnit chod státní správy.
Musk se na začátku Trumpova druhého mandátu těšil nebývalému vlivu, dokonce nějaký čas přebýval v Mar-a-Lago. DOGE pod jeho vedením razantně škrtalo výdaje, zrušilo řadu programů (například USAID nebo části ministerstva školství) a propouštělo zaměstnance.
Rychlost a rozsah škrtů však vyvolaly obavy, zejména s ohledem na to, že Musk nebyl zvolený zástupce lidu. Navíc čelil kritice kvůli svému chování – například při veřejném vystoupení učinil gesto připomínající nacistický pozdrav.
S rostoucí nespokojeností a odporem uvnitř vlády došlo v březnu ke zúžení pravomocí DOGE. Navíc začaly Muskovi škodit jeho politické aktivity i v byznysu – značka Tesla utrpěla kvůli negativní publicitě výrazné ztráty.
V květnu Musk z DOGE odešel, s tvrzením, že ušetřil vládě 180 miliard dolarů. Částka je zřejmě nadsazená, ale i tak zůstává daleko pod původně slibovanými dvěma biliony.
Trump – ostřílený hráč politických zákulisních tahů – zřejmě využil Muska jako štít před kritikou vládních škrtů. Jakmile už pro něj přestal být přínosem, zbavil se ho. Navenek mu poděkoval při ceremoniálu a předal „zlatý klíč“ od Bílého domu, ale za oponou už mezi nimi vřelo.
Hlavním bodem sporu se stal OBBB. Trump tvrdil, že daňové škrty budou kryté úsporami DOGE, ale ty se nenaplnily. Musk se obával prudkého nárůstu státního dluhu a rozjel na síti X kampaň Kill the Bill. Trump pak obvinil Muska, že mu vadí zejména zrušení dotací na elektromobily – tedy krok, který zasáhne Tesla. Musk přitom v minulosti dotace sám kritizoval.
Jeho současná rozhořčenost tak spíše pramení z pocitu zrady – pochopil, že byl Trumpem využit a odhozen.
Trump už v minulosti podobným způsobem „spálil mosty“ s řadou vlivných osobností. Musk má ale silné postavení a prostředky na to, aby se mu pomstil. Jenže jeho obraz na veřejnosti je pošramocený a Tesla trpí. Proto o víkendu naznačil ochotu ke smíru a možný návrat k byznysu mimo politiku.
Pro demokracii to ale dobrá zpráva není. Čím víc se koncentruje moc a bohatství v rukou několika miliardářů, tím víc se voliči mění v pasivní diváky reality show. A i když Trump v tomto kole zřejmě zvítězil, skutečným poraženým je opět demokracie.
Změny v evidenci obětí amerických vojáků v kontextu konfliktu s Íránem vyvolávají řadu otázek a pochybností. Když ministerstvo obrany před týdnem z oficiálního webu dočasně odstranilo údaje o čtyřech nedávno padlých vojácích, zdůvodňovalo tento krok pouhou technickou chybou a dočasným výpadkem systému. Vývoj posledních dnů ale podle CNN ukazuje, že šlo o daleko složitější proces. Reakce Pentagonu tak zapadá do širšího vzorce chování Trumpovy administrativy, která se opakovaně potýká s politicky citlivou tématikou vojenských ztrát.
Německý spolkový kancléř Friedrich Merz rázně odmítl původní návrh rozpočtu Evropské unie, který v objemu téměř dvou bilionů eur předložila Evropská komise. Na společné tiskové konferenci s irským premiérem Micheálem Martinem v Dublinu prohlásil, že chystaný finanční plán je zcela nevyvážený a nepřijatelný. Merz zdůraznil, že Unie vyžaduje plošné škrty dosahující výše několika stovek miliard eur, aniž by však upřesnil, zda trvá na dříve zmiňované redukci ve výši čtyř set miliard eur.
Spojené státy se v kontextu obnoveného vojenského konfliktu s Íránem znovu potýkají s iluzí takzvaného klamu utopených nákladů, který v minulosti opakovaně vedl k prodlužování neúspěšných zahraničních intervencí. Vstup do války se teheránským režimem se ukázal jako strategický omyl, neboť původních cílů, kterými bylo zamezení Íránu v získání jaderné zbraně a zničení jeho schopnosti projektovat sílu za hranice, nebylo dosaženo. Írán si podle webu National Interest stále udržuje sedmdesát procent své předválečné raketové kapacity, zatímco americká strana čelí vyčerpání zásob pokročilé munice a novým hospodářským tlakům na globálních energetických trzích.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj odvolal hlavního velitele ozbrojených sil Oleksandra Syrského, čímž vyvrcholil týden plný dramatických změn ve vedení ukrajinské armády i ministerstva obrany. K tomuto kroku došlo krátce poté, co z funkce odešel také ministr obrany Mychajlo Fedorov, který byl veřejností považován za hlavního architekta úspěšné ukrajinské strategie bezpilotních letounů.
Spojené státy procházejí výraznou přehodnocovací fází své strategie v Tichomoří, v jejímž středu dochází k odsunutí Indie a naopak k upevnění pozice Japonska jako absolutně klíčového asijského spojence Washingtonu.
Globální finanční systém se může nacházet v bublině přehodnocení technologií umělé inteligence, která připomíná nemovitostní krizi z roku 2008. V rozhovoru pro server Politico na to upozornil generální tajemník Rady pro finanční stabilitu John Schindler. Reagoval tak na rekordní ocenění technologických společností a masivní příliv investic do odvětví umělé inteligence v posledních letech.
Kaspické moře se stává novým ohniskem globálního napětí. Největší vnitrozemské jezero světa totiž představuje pro Teherán i Moskvu zcela zásadní logistickou a obchodní tepnu. Význam této trasy dramaticky vzrostl v důsledku západních sankcí a námořních blokád v oblasti Perského i Ománského zálivu.
V největší íránské věznici Ghezel Hesar nedaleko Teheránu došlo k dramatickému vyostření protestů proti vlně poprav. Nejméně 1 500 vězňů odsouzených k trestu smrti zde vstoupilo do hromadné hladovky, přičemž někteří z nich si na znamení odporu dokonce sešili rty nití. Vlna nespokojenosti vypukla poté, co úřady přeložily šest mužů odsouzených za drogové delikty na samotky, což obvykle předchází bezprostřednímu výkonu trestu.
Přestože nadcházející schůzka mezi Donaldem Trumpem a Benjaminem Netanjahuem zapadá do dlouhé řady jejich vzájemných jednání, dosavadní osvědčený scénář plný vřelých gest se tentokrát opakovat nemusí. Vztahy obou státníků totiž od jejich posledního setkání v polovině zimy prošly znatelným ochlazením. Zatímco zpočátku americký prezident oceňoval společný postup vůči Íránu, protahující se konflikt a patová situace na Blízkém východě přinesly do vzájemné komunikace značnou frustraci i neobvykle ostrá slova.
Ve Washingtonu začínají dvoudenní smuteční obřady na počest zesnulého republikánského senátora Lindseyho Grahama. Mezi smutečními hosty nechybí izraelský premiér Benjamin Netanjahu ani ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Oba lídři využijí svou přítomnost v americké metropoli také ke klíčovým jednáním s prezidentem Donaldem Trumpem v Bílém domě.
Nová vědecká studie naznačuje, že konzumace veškerého denního jídla v časovém okně devíti hodin může zpomalit klesající mentální výkonnost a snížit riziko vzniku demence. Výzkum zaměřený na přerušovaný půst ukázal, že omezení doby pro stravování vedlo u sledovaných osob k lepšímu prostorovému plánování, efektivnějšímu řešení problémů a nižšímu výskytu chyb v paměťových testech. Vědci však upozorňují, že šlo o poměrně malý vzorek účastníků a k definitivním závěrům bude potřeba provést ještě další odborné studie.
Jižní část Japonska zasáhlo silné zemětřesení o síle 7,1 stupně, které způsobilo rozsáhlé materiální škody a vyvolalo dočasnou výstrahu před vlnou tsunami. Nejkritičtější situace nastala v nákupním centru v prefektuře Kumamoto na ostrově Kjúšú, kde se po hlášené explozi zřítila část konstrukce. Uvnitř budovy zůstalo uvězněno několik lidí, na jejichž záchraně v současnosti pracují desítky hasičů a záchranářů.
