Veřejná a ostrá přestřelka mezi prezidentem Spojených států Donaldem Trumpem a miliardářem Elonem Muskem v posledních dnech ovládla sociální sítě. Oba si vyměnili vážná obvinění, přičemž Trump varoval Muska před „velmi vážnými důsledky“, pokud v nadcházejících volbách do Kongresu v roce 2026 podpoří demokraty. Ačkoli Musk smazal některé ze svých nejostřejších výroků, prezident se zatím ke smíru nemá.
Hádka podle webu The Conversation vypukla kvůli Trumpovu návrhu zákona nazvanému One Big Beautiful Bill (OBBB), který by znamenal masivní daňové škrty v odhadované výši tří bilionů dolarů. Musk, který nedávno rezignoval na funkci poradce prezidenta, zákon označil za „ohavnost“, která uvrhne Američany do „neúnosného dluhového otroctví“.
Trump kontroval tvrzením, že Musk „ztrácel soudnost“ a že ho sám požádal, aby odešel. Musk následně vyzval ke Trumpovu impeachmentu a sdílel i obvinění ohledně jeho možného zapojení do aféry kolem Jeffreyho Epsteina. Tato obvinění ale rychle stáhl.
Vztah mezi Trumpem a Muskem přitom původně připomínal politickou bromanci. Musk sice dříve tvrdil, že preferuje politickou neutralitu a že volil Clintonovou i Bidena, ale po pokusu o atentát na Trumpa během kampaně v červenci 2024 názor změnil a veřejně Trumpa podpořil.
Ve skutečnosti ale Muskova příklonnost k MAGA hnutí sahá hlouběji. Od roku 2020 aktivně sdílel obsah spojený s krajní pravicí, včetně konspiračních teorií o „velké výměně“ nebo „bělošské genocidě“ v Jižní Africe. V roce 2024 finančně podpořil Trumpovu kampaň částkou téměř 300 milionů dolarů a stal se viditelnou tváří jeho prezidentského úsilí.
Za odměnu získal významný post v nově zřízeném Ministerstvu vládní efektivity (DOGE), které mělo za úkol zefektivnit chod státní správy.
Musk se na začátku Trumpova druhého mandátu těšil nebývalému vlivu, dokonce nějaký čas přebýval v Mar-a-Lago. DOGE pod jeho vedením razantně škrtalo výdaje, zrušilo řadu programů (například USAID nebo části ministerstva školství) a propouštělo zaměstnance.
Rychlost a rozsah škrtů však vyvolaly obavy, zejména s ohledem na to, že Musk nebyl zvolený zástupce lidu. Navíc čelil kritice kvůli svému chování – například při veřejném vystoupení učinil gesto připomínající nacistický pozdrav.
S rostoucí nespokojeností a odporem uvnitř vlády došlo v březnu ke zúžení pravomocí DOGE. Navíc začaly Muskovi škodit jeho politické aktivity i v byznysu – značka Tesla utrpěla kvůli negativní publicitě výrazné ztráty.
V květnu Musk z DOGE odešel, s tvrzením, že ušetřil vládě 180 miliard dolarů. Částka je zřejmě nadsazená, ale i tak zůstává daleko pod původně slibovanými dvěma biliony.
Trump – ostřílený hráč politických zákulisních tahů – zřejmě využil Muska jako štít před kritikou vládních škrtů. Jakmile už pro něj přestal být přínosem, zbavil se ho. Navenek mu poděkoval při ceremoniálu a předal „zlatý klíč“ od Bílého domu, ale za oponou už mezi nimi vřelo.
Hlavním bodem sporu se stal OBBB. Trump tvrdil, že daňové škrty budou kryté úsporami DOGE, ale ty se nenaplnily. Musk se obával prudkého nárůstu státního dluhu a rozjel na síti X kampaň Kill the Bill. Trump pak obvinil Muska, že mu vadí zejména zrušení dotací na elektromobily – tedy krok, který zasáhne Tesla. Musk přitom v minulosti dotace sám kritizoval.
Jeho současná rozhořčenost tak spíše pramení z pocitu zrady – pochopil, že byl Trumpem využit a odhozen.
Trump už v minulosti podobným způsobem „spálil mosty“ s řadou vlivných osobností. Musk má ale silné postavení a prostředky na to, aby se mu pomstil. Jenže jeho obraz na veřejnosti je pošramocený a Tesla trpí. Proto o víkendu naznačil ochotu ke smíru a možný návrat k byznysu mimo politiku.
Pro demokracii to ale dobrá zpráva není. Čím víc se koncentruje moc a bohatství v rukou několika miliardářů, tím víc se voliči mění v pasivní diváky reality show. A i když Trump v tomto kole zřejmě zvítězil, skutečným poraženým je opět demokracie.
Donald Trump se nijak netají sympatiemi k britské královské rodině. Hlavního představitele monarchie momentálně hostí v USA, aniž by dosud věděl, že jsou vzdálení příbuzní. Alespoň to tedy tvrdí britští novináři.
Světová cena ropy dnes roste, i když Spojené arabské emiráty včera oznámily, že k zítřejšímu dni opouštějí kartel OPEC. Proč?
Prezident Petr Pavel bude mít na Pražském hradě nového spolupracovníka, který v minulosti pracoval na jiném z důležitých úřadů. Jde o bývalého mluvčího ministerstva zahraničí, jenž se stane novou posilou komunikačního odboru.
Česká hudba přišla o výraznou osobnost, jejíž písně znal snad opravdu každý, i když mnozí lidé možná ani netušili, že je jejich autorem právě on. Ve věku 73 let zemřel zpěvák, hudebník a skladatel Oskar Petr, někdejší člen skupiny Marsyas a autor nesmrtelných hitů kapely Lucie či Davida Kollera.
Nejlepší důvod, proč se máme těšit na blížící se prodloužený víkend, nám nabídli meteorologové. Ve volných dnech totiž v Česku zavládne nefalšované letní počasí. To přitom budeme teprve na začátku května.
Ve Washingtonu začalo napjaté slyšení před výborem Sněmovny reprezentantů pro ozbrojené síly, kterého se zúčastnili ministr obrany Pete Hegseth a předseda sboru náčelníků štábů generál Dan Caine. Už samotný příchod obou představitelů do budovy Kapitolu doprovázely protesty a přítomnost mnoha novinářů, přičemž demonstranti označovali Hegsetha za válečného zločince a požadovali veřejný přístup do jednacího sálu. Situace byla natolik vypjatá, že i během samotného slyšení byl v místnosti slyšet hluk z přilehlých chodeb, kde se shromáždily davy lidí.
Během státní večeře v Bílém domě došlo k neformálnímu diplomatickému pošťuchování mezi britským králem Karlem III., americkým prezidentem Donaldem Trumpem a francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem. Král Karel III. ve svém projevu vtipně reagoval na dřívější Trumpovy výroky o tom, že nebýt Spojených států, mluvilo by se v Evropě německy. Britský panovník s nadsázkou kontroval slovy, že nebýt Britů, mluvilo by se v Americe francouzsky. Na tento žert pohotově zareagoval Emmanuel Macron na sociální síti X komentářem, že by to bylo „šik“.
Evropská komise po téměř dvouletém vyšetřování dospěla k závěru, že společnost Meta porušuje legislativu Evropské unie. Problémem je nedostatečná ochrana dětí mladších třinácti let, kterým se nedaří efektivně bránit v přístupu na sociální sítě Facebook a Instagram. I když firma ve svých podmínkách stanovuje minimální věk třinácti let pro bezpečné používání služeb, realita je podle komise zcela odlišná a stávající opatření v praxi nefungují.
Kolumbijský prezident Gustavo Petro na summitu v Santa Martě varoval, že současný kapitalistický systém se chová sebedestruktivně. Podle něj tento model vede svět k válkám, vzestupu fašismu a ohrožuje samotné přežití lidstva. Zájmové skupiny spojené s fosilními palivy podle něj zoufale usilují o udržení své moci, i když to znamená blokování přechodu k čisté energii. Prezident vyslovil pochybnost, zda je stávající ekonomický systém vůbec schopen adaptace na energetiku bez využití fosilních zdrojů.
Evropská unie čelí masivním ekonomickým ztrátám v důsledku probíhajícího konfliktu na Blízkém východě. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen varovala, že současná situace a růst cen fosilních paliv stojí unii přibližně 500 milionů eur denně. Během pouhých šedesáti dnů konfliktu se účet za dovoz těchto surovin zvýšil o více než 27 miliard eur, přičemž tento nárůst neodráží vyšší objem dodávek, ale čistě cenové výkyvy na globálních trzích.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen zdůraznila, že Evropská unie musí snížit svou nadměrnou závislost na dovážených fosilních palivech. Místo toho by se měla zaměřit na posílení vlastních, cenově dostupných a čistých zdrojů energie. Tato strategie zahrnuje jak obnovitelné zdroje, tak jadernou energii, a to při plném respektování technologické neutrality.
Skandinávie byla loni v létě zasažena nebývalou vlnou veder, která v severních zemích jako Norsko, Švédsko a Finsko přinesla 21 dní extrémně horkého počasí. Tento jev zahrnoval i takzvané tropické noci, které jsou pro tyto obvykle chladné regiony velmi neobvyklé. Podle nové vědecké zprávy bylo toto extrémní horko součástí rekordního roku, během kterého nezvykle vysoké teploty zasáhly více než 95 procent evropského území.
