Veřejná a ostrá přestřelka mezi prezidentem Spojených států Donaldem Trumpem a miliardářem Elonem Muskem v posledních dnech ovládla sociální sítě. Oba si vyměnili vážná obvinění, přičemž Trump varoval Muska před „velmi vážnými důsledky“, pokud v nadcházejících volbách do Kongresu v roce 2026 podpoří demokraty. Ačkoli Musk smazal některé ze svých nejostřejších výroků, prezident se zatím ke smíru nemá.
Hádka podle webu The Conversation vypukla kvůli Trumpovu návrhu zákona nazvanému One Big Beautiful Bill (OBBB), který by znamenal masivní daňové škrty v odhadované výši tří bilionů dolarů. Musk, který nedávno rezignoval na funkci poradce prezidenta, zákon označil za „ohavnost“, která uvrhne Američany do „neúnosného dluhového otroctví“.
Trump kontroval tvrzením, že Musk „ztrácel soudnost“ a že ho sám požádal, aby odešel. Musk následně vyzval ke Trumpovu impeachmentu a sdílel i obvinění ohledně jeho možného zapojení do aféry kolem Jeffreyho Epsteina. Tato obvinění ale rychle stáhl.
Vztah mezi Trumpem a Muskem přitom původně připomínal politickou bromanci. Musk sice dříve tvrdil, že preferuje politickou neutralitu a že volil Clintonovou i Bidena, ale po pokusu o atentát na Trumpa během kampaně v červenci 2024 názor změnil a veřejně Trumpa podpořil.
Ve skutečnosti ale Muskova příklonnost k MAGA hnutí sahá hlouběji. Od roku 2020 aktivně sdílel obsah spojený s krajní pravicí, včetně konspiračních teorií o „velké výměně“ nebo „bělošské genocidě“ v Jižní Africe. V roce 2024 finančně podpořil Trumpovu kampaň částkou téměř 300 milionů dolarů a stal se viditelnou tváří jeho prezidentského úsilí.
Za odměnu získal významný post v nově zřízeném Ministerstvu vládní efektivity (DOGE), které mělo za úkol zefektivnit chod státní správy.
Musk se na začátku Trumpova druhého mandátu těšil nebývalému vlivu, dokonce nějaký čas přebýval v Mar-a-Lago. DOGE pod jeho vedením razantně škrtalo výdaje, zrušilo řadu programů (například USAID nebo části ministerstva školství) a propouštělo zaměstnance.
Rychlost a rozsah škrtů však vyvolaly obavy, zejména s ohledem na to, že Musk nebyl zvolený zástupce lidu. Navíc čelil kritice kvůli svému chování – například při veřejném vystoupení učinil gesto připomínající nacistický pozdrav.
S rostoucí nespokojeností a odporem uvnitř vlády došlo v březnu ke zúžení pravomocí DOGE. Navíc začaly Muskovi škodit jeho politické aktivity i v byznysu – značka Tesla utrpěla kvůli negativní publicitě výrazné ztráty.
V květnu Musk z DOGE odešel, s tvrzením, že ušetřil vládě 180 miliard dolarů. Částka je zřejmě nadsazená, ale i tak zůstává daleko pod původně slibovanými dvěma biliony.
Trump – ostřílený hráč politických zákulisních tahů – zřejmě využil Muska jako štít před kritikou vládních škrtů. Jakmile už pro něj přestal být přínosem, zbavil se ho. Navenek mu poděkoval při ceremoniálu a předal „zlatý klíč“ od Bílého domu, ale za oponou už mezi nimi vřelo.
Hlavním bodem sporu se stal OBBB. Trump tvrdil, že daňové škrty budou kryté úsporami DOGE, ale ty se nenaplnily. Musk se obával prudkého nárůstu státního dluhu a rozjel na síti X kampaň Kill the Bill. Trump pak obvinil Muska, že mu vadí zejména zrušení dotací na elektromobily – tedy krok, který zasáhne Tesla. Musk přitom v minulosti dotace sám kritizoval.
Jeho současná rozhořčenost tak spíše pramení z pocitu zrady – pochopil, že byl Trumpem využit a odhozen.
Trump už v minulosti podobným způsobem „spálil mosty“ s řadou vlivných osobností. Musk má ale silné postavení a prostředky na to, aby se mu pomstil. Jenže jeho obraz na veřejnosti je pošramocený a Tesla trpí. Proto o víkendu naznačil ochotu ke smíru a možný návrat k byznysu mimo politiku.
Pro demokracii to ale dobrá zpráva není. Čím víc se koncentruje moc a bohatství v rukou několika miliardářů, tím víc se voliči mění v pasivní diváky reality show. A i když Trump v tomto kole zřejmě zvítězil, skutečným poraženým je opět demokracie.
Americká armáda zakázala vjezd vozidel čínské značky BYD na svou leteckou základnu Kadena v Japonsku, přičemž tato opatření odůvodnila nepřijatelným bezpečnostním rizikem pro personál i probíhající vojenské mise. Rozhodnutí vyvolalo podle The Guardian mezi odborníky obavy, že podobné restrikce by se v brzké době mohly rozšířit i na další americké vojenské objekty v zahraničí.
V Izraeli pokračují klíčové parlamentní volby, které doprovází nejvyšší volební účast za posledních pětačtyřicet let. Hlasování představuje první celostátní volby od tragických útoků ze 7. října 2023 a zároveň rozhodující referendum o politické budoucnosti dlouholetého premiéra Benjamina Netanjahua.
Pětice hlavních evropských členů Severoatlantické aliance v pondělí v Paříži oznámila, že je připravena převzít větší odpovědnost za vlastní bezpečnost. Skupina označovaná jako E5, kterou tvoří Francie, Německo, Itálie, Polsko a Velká Británie, zároveň potvrdila, že Spojené státy nadále zůstávají nepostradatelným spojencem. Cílem setkání bylo posílení evropské obranné role a prohloubení transatlantické koordinace.
Ruské balistické rakety zasáhly v pondělí pozdě večer univerzitní kampus a okolní obytné čtvrti v Kyjevě. Útok si vyžádal nejméně jeden lidský život a patnáct zraněných osob. Většinu z poškozených tvoří studenti žijící v univerzitních kolejích.
Americký prezident Donald Trump je otevřený uspořádání bezprecedentního třístranného summitu s ruským prezidentem Vladimirem Putinem a čínským vůdcem Si Ťin-pchingem, ke kterému by mohlo dojít v listopadu na okraj summitu APEC v Šen-čenu. Tento návrh, který údajně vzešel z Moskvy, otevírá širší otázky ohledně směřování americké diplomacie, růstu významu přímých dohod mezi velmocemi a možných dopadů na řešení války na Ukrajině.
Ukrajina a Moldavsko podepsaly novou dohodu o vojenské spolupráci a zavázaly se k společnému postupu při usilování o členství v Evropské unii. Toto stvrzení vzájemných vazeb proběhlo během setkání ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského a premiéra Serhije Koreckého s moldavským předsedou vlády Vasile Tofanem v Kyjevě. Obě sousední země čelící společným bezpečnostním výzvám deklarovaly pevnou vůli pokračovat v integračním procesu ruku v ruce.
Britský premiér Andy Burnham v pondělí uvedl, že za současnou krizi s migranty a malými čluny může brexit, protože odchod z Evropské unie zanechal Spojené království se slabší kontrolou nad hranicemi. Podle jeho slov se věci nevyvinuly tak, jak zastánci odchodu v době referenda slibovali, zejména v oblasti migrace.
V Ruskem okupovaném ukrajinském městě Olešky vstoupilo v platnost příměří, jehož vyjednávání ohlásila před týdnem americká první dáma Melania Trumpová. Tento humanitární klid zbraní má umožnit doručení nezbytné pomoci a usnadnit evakuaci civilistů uvězněných v konfliktní zóně. Ruské ministerstvo obrany na síti Telegram potvrdilo, že zastavilo palbu směrem k protějšímu Chersonu v rámci příprav na tuto operaci.
V den konání izraelských voleb zůstává jedno zásadní téma zcela stranou předvolební debaty. Tímto opomíjeným tématem je otázka palestinského státu, kterou hlavní političtí aktéři odmítají. Tento postoj staví Izrael do ostrého nesouladu s převládajícím mezinárodním míněním.
Čínské akciové trhy přišly v posledních měsících o biliony dolarů kvůli rostoucím obavám z budoucnosti umělé inteligence. Index STAR 50, který sleduje technologické a inovační společnosti na burze v Šanghaji, klesl od června o čtyřicet procent. Tento prudký propad vymazal z čínského akciového trhu od května celkem 2,4 bilionu dolarů.
Izraelské volby přinášejí palestinským občanům země hluboké dilema, zda se zúčastnit hlasování, či jej bojkotovat. Palestinští občané tvoří přibližně šestinu oprávněných voličů a jejich hlas může v těsném souboji hrát klíčovou roli. Účast ve volbách však pro mnohé představuje složitý kompromis mezi snahou hájit vlastní zájmy a obavou z legitimizace systému, který omezuje jejich práva.
Izraelští voliči zamířili k volebním urnám v rámci jedněch z nejklíčovějších voleb v moderní historii země. Podle průzkumů zveřejněných v pátek se v těsném souboji utkávají dosavadní premiér Benjamin Netanjahu a bývalý náčelník generálního štábu Gadi Eisenkot. Ani jeden z hlavních politických bloků však podle předpovědí nezíská potřebných 61 křesel pro sestavení většinové vlády. Výsledkem tak mohou být týdny či měsíce politického vyjednávání.
