Veřejná a ostrá přestřelka mezi prezidentem Spojených států Donaldem Trumpem a miliardářem Elonem Muskem v posledních dnech ovládla sociální sítě. Oba si vyměnili vážná obvinění, přičemž Trump varoval Muska před „velmi vážnými důsledky“, pokud v nadcházejících volbách do Kongresu v roce 2026 podpoří demokraty. Ačkoli Musk smazal některé ze svých nejostřejších výroků, prezident se zatím ke smíru nemá.
Hádka podle webu The Conversation vypukla kvůli Trumpovu návrhu zákona nazvanému One Big Beautiful Bill (OBBB), který by znamenal masivní daňové škrty v odhadované výši tří bilionů dolarů. Musk, který nedávno rezignoval na funkci poradce prezidenta, zákon označil za „ohavnost“, která uvrhne Američany do „neúnosného dluhového otroctví“.
Trump kontroval tvrzením, že Musk „ztrácel soudnost“ a že ho sám požádal, aby odešel. Musk následně vyzval ke Trumpovu impeachmentu a sdílel i obvinění ohledně jeho možného zapojení do aféry kolem Jeffreyho Epsteina. Tato obvinění ale rychle stáhl.
Vztah mezi Trumpem a Muskem přitom původně připomínal politickou bromanci. Musk sice dříve tvrdil, že preferuje politickou neutralitu a že volil Clintonovou i Bidena, ale po pokusu o atentát na Trumpa během kampaně v červenci 2024 názor změnil a veřejně Trumpa podpořil.
Ve skutečnosti ale Muskova příklonnost k MAGA hnutí sahá hlouběji. Od roku 2020 aktivně sdílel obsah spojený s krajní pravicí, včetně konspiračních teorií o „velké výměně“ nebo „bělošské genocidě“ v Jižní Africe. V roce 2024 finančně podpořil Trumpovu kampaň částkou téměř 300 milionů dolarů a stal se viditelnou tváří jeho prezidentského úsilí.
Za odměnu získal významný post v nově zřízeném Ministerstvu vládní efektivity (DOGE), které mělo za úkol zefektivnit chod státní správy.
Musk se na začátku Trumpova druhého mandátu těšil nebývalému vlivu, dokonce nějaký čas přebýval v Mar-a-Lago. DOGE pod jeho vedením razantně škrtalo výdaje, zrušilo řadu programů (například USAID nebo části ministerstva školství) a propouštělo zaměstnance.
Rychlost a rozsah škrtů však vyvolaly obavy, zejména s ohledem na to, že Musk nebyl zvolený zástupce lidu. Navíc čelil kritice kvůli svému chování – například při veřejném vystoupení učinil gesto připomínající nacistický pozdrav.
S rostoucí nespokojeností a odporem uvnitř vlády došlo v březnu ke zúžení pravomocí DOGE. Navíc začaly Muskovi škodit jeho politické aktivity i v byznysu – značka Tesla utrpěla kvůli negativní publicitě výrazné ztráty.
V květnu Musk z DOGE odešel, s tvrzením, že ušetřil vládě 180 miliard dolarů. Částka je zřejmě nadsazená, ale i tak zůstává daleko pod původně slibovanými dvěma biliony.
Trump – ostřílený hráč politických zákulisních tahů – zřejmě využil Muska jako štít před kritikou vládních škrtů. Jakmile už pro něj přestal být přínosem, zbavil se ho. Navenek mu poděkoval při ceremoniálu a předal „zlatý klíč“ od Bílého domu, ale za oponou už mezi nimi vřelo.
Hlavním bodem sporu se stal OBBB. Trump tvrdil, že daňové škrty budou kryté úsporami DOGE, ale ty se nenaplnily. Musk se obával prudkého nárůstu státního dluhu a rozjel na síti X kampaň Kill the Bill. Trump pak obvinil Muska, že mu vadí zejména zrušení dotací na elektromobily – tedy krok, který zasáhne Tesla. Musk přitom v minulosti dotace sám kritizoval.
Jeho současná rozhořčenost tak spíše pramení z pocitu zrady – pochopil, že byl Trumpem využit a odhozen.
Trump už v minulosti podobným způsobem „spálil mosty“ s řadou vlivných osobností. Musk má ale silné postavení a prostředky na to, aby se mu pomstil. Jenže jeho obraz na veřejnosti je pošramocený a Tesla trpí. Proto o víkendu naznačil ochotu ke smíru a možný návrat k byznysu mimo politiku.
Pro demokracii to ale dobrá zpráva není. Čím víc se koncentruje moc a bohatství v rukou několika miliardářů, tím víc se voliči mění v pasivní diváky reality show. A i když Trump v tomto kole zřejmě zvítězil, skutečným poraženým je opět demokracie.
Šéf české diplomacie Petr Macinka (AUTO) se den po vyhrocení sporu s prezidentem Petrem Pavlem setkal s generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem. Podle svých slov se s ním nakonec nebavil o aktuálním napětí mezi sebou a hlavou státu. Zdůraznil také, že je zcela na Česku, koho pošle na summit aliance.
Jiřina Bohdalová byla hvězdou v divadle a stále je filmovou a televizní celebritou. Momentálně se chystá zazářit i v rádiu. Prsty v tom mají tvůrci nejslavnější rádiové show v České republice. Asi tušíte, o koho jde.
Mapy z období rané studené války zažívají nečekaný návrat do veřejného diskurzu. Profesor kartografie James Cheshire z UCL upozorňuje, že dramatická díla z přelomu 40. a 50. let minulého století, kdy kartografové v časopisech jako Time nebo Life vysvětlovali geopolitiku masám, mohou být klíčem k pochopení dnešního přístupu Donalda Trumpa k Arktidě. Tehdejší mapy nebyly jen ilustracemi, ale strategickými nástroji, které vykreslovaly svět jako soubor hrozeb a příležitostí, přičemž Arktida v nich figurovala jako hlavní „globální aréna“.
Konfrontace mezi USA a Íránem se nebezpečně vyostřuje po jasném vzkazu Donalda Trumpa, že prostor pro diplomatickou dohodu s Teheránem se uzavírá. Do regionu právě míří mohutná americká flotila v čele s letadlovou lodí USS Abraham Lincoln. Šéf Bílého domu na síti X konstatoval, že toto uskupení svou silou překonává i nedávnou misi ve Venezuele a je odhodláno prosadit americké zájmy s využitím značné síly.
Americká administrativa je připravena nasadit vojenskou sílu proti Venezuele v případě, že tamní prozatímní vedení nebude spolupracovat podle představ Washingtonu. Vyplývá to z připraveného projevu ministra zahraničí Marka Rubia, který má přednést před výborem pro zahraniční vztahy amerického Senátu. Rubio v něm zdůrazňuje, že ačkoliv Spojené státy nejsou s Venezuelou ve válce, po nedávném dopadení Nicoláse Madura nevylučují další ozbrojené akce k zajištění svých cílů.
Americký dolar se propadl na nejnižší úroveň za poslední čtyři roky poté, co prezident Donald Trump bagatelizoval obavy z jeho oslabování. Během návštěvy státu Iowa, kde propagoval své hospodářské výsledky, označil slabší měnu za skvělou zprávu a vyzdvihl objem obchodů, které USA realizují. Trhy však na jeho slova zareagovaly bleskovým výprodejem, kdy dolar během úterý ztratil 1,3 % vůči koši hlavních světových měn a v poklesu pokračoval i ve středu dopoledne.
Ruská armáda utrpěla od začátku invaze na Ukrajinu před téměř čtyřmi lety ztráty, které svou magnitudou nemají u světové mocnosti od konce druhé světové války obdoby. Nová zpráva uznávaného institutu Center for Strategic and International Studies (CSIS) uvádí, že počet zabitých, zraněných nebo pohřešovaných ruských vojáků dosáhl přibližně 1,2 milionu. Tento enormní lidský dar přitom přinesl Moskvě jen velmi omezené územní zisky, když od roku 2022 rozšířila kontrolované území o pouhých 12 %.
Italská vláda se v posledních dnech ocitla pod silným tlakem kvůli informaci, že agenti amerického Úřadu pro imigraci a cla (ICE) budou asistovat při zajištění bezpečnosti na únorových zimních olympijských hrách. Opozice i veřejnost reagovaly s rozhořčením, které pramení především z kontroverzí obklopujících tento úřad ve Spojených státech, kde jeho zásahy v Minneapolis nedávno vyústily v úmrtí dvou amerických občanů.
Grónský premiér Jens-Frederik Nielsen v Paříži jasně vymezil nepřekročitelné „červené linie“ pro nadcházející rozhovory se Spojenými státy. Během společného vystoupení s dánskou premiérkou Mette Frederiksenovou zdůraznil, že jakákoli budoucí dohoda o Arktidě musí striktně respektovat demokratické hodnoty a územní celistvost jeho země. Nielsen uvedl, že ačkoli je Grónsko připraveno hledat konstruktivní řešení, suverenita ostrova zůstává absolutní prioritou, o které se nevyjednává.
V Bruselu to vře. Generální tajemník NATO Mark Rutte se ocitl pod ostrou palbou kritiky ze strany svých evropských partnerů poté, co v Evropském parlamentu pronesl dosti nevybíravý projev. Rutte, který je často přezdíván jako „zaříkávač Trumpa“, v pondělí přímočaře vzkázal zákonodárcům, že jakékoli představy o tom, že by se Evropa dokázala ubránit bez Spojených států, jsou pouhým sněním. „Nemůžete to dokázat,“ prohlásil rezolutně, čímž vyvolal okamžitou a bouřlivou reakci.
Vysoká představitelka Evropské unie pro zahraniční věci Kaja Kallasová vystoupila na výroční konferenci Evropské obranné agentury s velmi naléhavým projevem o budoucnosti evropské bezpečnosti. Podle jejího hodnocení se krize, kterým kontinent čelí, během posledního roku dramaticky prohloubily. Kallasová zdůraznila, že Evropa se musí urychleně přizpůsobit nové realitě, ve které již nepředstavuje hlavní mocenské těžiště pro Washington, a varovala, že tento posun ve vztazích se Spojenými státy je strukturální a trvalý, nikoliv pouze dočasný.
Mette Frederiksenová, předsedkyně dánské vlády, přednesla na pařížské univerzitě Sciences Po projev plný znepokojení nad vývojem globální stability. Prohlásila, že dosavadní mezinárodní uspořádání definitivně zaniklo a jeho obnova v původním formátu není reálná. Frederiksenová apelovala na nezbytnost úzké kooperace mezi Evropou a USA, jelikož jen společný postup může eliminovat rizika pramenící z ruské politiky.
