Veřejná a ostrá přestřelka mezi prezidentem Spojených států Donaldem Trumpem a miliardářem Elonem Muskem v posledních dnech ovládla sociální sítě. Oba si vyměnili vážná obvinění, přičemž Trump varoval Muska před „velmi vážnými důsledky“, pokud v nadcházejících volbách do Kongresu v roce 2026 podpoří demokraty. Ačkoli Musk smazal některé ze svých nejostřejších výroků, prezident se zatím ke smíru nemá.
Hádka podle webu The Conversation vypukla kvůli Trumpovu návrhu zákona nazvanému One Big Beautiful Bill (OBBB), který by znamenal masivní daňové škrty v odhadované výši tří bilionů dolarů. Musk, který nedávno rezignoval na funkci poradce prezidenta, zákon označil za „ohavnost“, která uvrhne Američany do „neúnosného dluhového otroctví“.
Trump kontroval tvrzením, že Musk „ztrácel soudnost“ a že ho sám požádal, aby odešel. Musk následně vyzval ke Trumpovu impeachmentu a sdílel i obvinění ohledně jeho možného zapojení do aféry kolem Jeffreyho Epsteina. Tato obvinění ale rychle stáhl.
Vztah mezi Trumpem a Muskem přitom původně připomínal politickou bromanci. Musk sice dříve tvrdil, že preferuje politickou neutralitu a že volil Clintonovou i Bidena, ale po pokusu o atentát na Trumpa během kampaně v červenci 2024 názor změnil a veřejně Trumpa podpořil.
Ve skutečnosti ale Muskova příklonnost k MAGA hnutí sahá hlouběji. Od roku 2020 aktivně sdílel obsah spojený s krajní pravicí, včetně konspiračních teorií o „velké výměně“ nebo „bělošské genocidě“ v Jižní Africe. V roce 2024 finančně podpořil Trumpovu kampaň částkou téměř 300 milionů dolarů a stal se viditelnou tváří jeho prezidentského úsilí.
Za odměnu získal významný post v nově zřízeném Ministerstvu vládní efektivity (DOGE), které mělo za úkol zefektivnit chod státní správy.
Musk se na začátku Trumpova druhého mandátu těšil nebývalému vlivu, dokonce nějaký čas přebýval v Mar-a-Lago. DOGE pod jeho vedením razantně škrtalo výdaje, zrušilo řadu programů (například USAID nebo části ministerstva školství) a propouštělo zaměstnance.
Rychlost a rozsah škrtů však vyvolaly obavy, zejména s ohledem na to, že Musk nebyl zvolený zástupce lidu. Navíc čelil kritice kvůli svému chování – například při veřejném vystoupení učinil gesto připomínající nacistický pozdrav.
S rostoucí nespokojeností a odporem uvnitř vlády došlo v březnu ke zúžení pravomocí DOGE. Navíc začaly Muskovi škodit jeho politické aktivity i v byznysu – značka Tesla utrpěla kvůli negativní publicitě výrazné ztráty.
V květnu Musk z DOGE odešel, s tvrzením, že ušetřil vládě 180 miliard dolarů. Částka je zřejmě nadsazená, ale i tak zůstává daleko pod původně slibovanými dvěma biliony.
Trump – ostřílený hráč politických zákulisních tahů – zřejmě využil Muska jako štít před kritikou vládních škrtů. Jakmile už pro něj přestal být přínosem, zbavil se ho. Navenek mu poděkoval při ceremoniálu a předal „zlatý klíč“ od Bílého domu, ale za oponou už mezi nimi vřelo.
Hlavním bodem sporu se stal OBBB. Trump tvrdil, že daňové škrty budou kryté úsporami DOGE, ale ty se nenaplnily. Musk se obával prudkého nárůstu státního dluhu a rozjel na síti X kampaň Kill the Bill. Trump pak obvinil Muska, že mu vadí zejména zrušení dotací na elektromobily – tedy krok, který zasáhne Tesla. Musk přitom v minulosti dotace sám kritizoval.
Jeho současná rozhořčenost tak spíše pramení z pocitu zrady – pochopil, že byl Trumpem využit a odhozen.
Trump už v minulosti podobným způsobem „spálil mosty“ s řadou vlivných osobností. Musk má ale silné postavení a prostředky na to, aby se mu pomstil. Jenže jeho obraz na veřejnosti je pošramocený a Tesla trpí. Proto o víkendu naznačil ochotu ke smíru a možný návrat k byznysu mimo politiku.
Pro demokracii to ale dobrá zpráva není. Čím víc se koncentruje moc a bohatství v rukou několika miliardářů, tím víc se voliči mění v pasivní diváky reality show. A i když Trump v tomto kole zřejmě zvítězil, skutečným poraženým je opět demokracie.
Ukrajinští elitní operátoři dronů působí v těžkých pouštních podmínkách severního Mali, kde pomáhají místním povstaleckým silám v boji proti ruským jednotkám. Skupina přibližně patnácti ukrajinských specialistů operuje v regionu Sahel s cílem oslabit svého nepřítele všude, kde působí. Ukrajina tak využívá své těžce získané zkušenosti s bezpilotními letouny k budování nových protiruských partnerství i mimo evropské bojiště. Kromě Mali působí ukrajinští vojáci podle zdrojů z rozvědky také v Súdánu a Libyi.
Ruský prezident Vladimir Putin na podnikatelském fóru uskupení BRICS v Novém Dillí veřejně přiznal, že se Rusko stalo hlavním terčem mezinárodních sankcí na světě. Ve svém následném vystoupení před ruskými novináři ostrým způsobem napadl představitele západních zemí, Severoatlantickou alianci i skupinu G7. Zároveň vykreslil společenství BRICS jako rozvíjející se alternativu vůči slábnoucímu vlivu tradičních západních mocností.
Vítězství pravicově extremistické strany Alternativa pro Německo (AfD) v zemských volbách v Sasku-Anhaltsku vyvolalo v německé politické sféře hluboké znepokojení. Strana pod vedením hlavního kandidáta Ulricha Siegmunda získala téměř 44 procent hlasů a do absolutní většiny v zemském sněmu jí chybí pouhá tři křesla. Přestože není jisté, zda se Siegmundovi podaří sestavit první pravicově extremistickou zemskou vládu od konce druhé světové války, výsledek způsobil politické zemětřesení v celé zemi.
Společnost Anthropic ve své nové zprávě uvedla, že malá skupina ruských vývojářů využila umělou inteligenci k vytvoření softwaru pro autonomní roje útočných dronů. Vývojáři použili AI systém Claude k naprogramování navádění v závěrečné fázi letu, výběru cílů a vzájemné koordinaci více bezpilotních strojů.
Vlny veder, které během letošního léta zasáhly západní a střední Evropu, si vyžádaly rozsáhlé ztráty na životech. Podle dosud dostupných neúplných statistik, které shromáždil server The Guardian, zemřelo na kontinentu nejméně o 35 tisíc lidí více, než bývá v tomto období obvyklé. Uvedená čísla přitom pokrývají zhruba polovinu evropských zemí a drtivá většina z nich zatím nezahrnuje údaje za měsíc srpen.
Spojené státy americké zakážou dovoz široké škály kanadských produktů včetně alkoholu, vybraných mléčných výrobků a motocyklů. Prezident Donald Trump v sérii prováděcích nařízení obvinil sousední zemi z diskriminace amerického zboží a oznámil zavedení nových restrikcí. Tento krok představuje nejnovější eskalaci v mnohaměsíční obchodní válce mezi oběma tradičními spojenci. Oznámení přišlo v reakci na odvetná cla, která vůči americkému zboží zavedla kanadská strana.
Máme za sebou historicky druhé nejteplejší léto, konstatovali meteorologové po konci druhého z ročních období. To přineslo nový historický teplotní rekord. Do dějin se dosud nevídaným počtem tropických dnů zaspala i jedna z tuzemských meteorologických stanic.
V období od 14. do 16. července 2026 byl meteorickou sítí Global Meteor Network detekován nový meteorický roj. Mateřským tělesem je podle parametrů dráhy velmi pravděpodobně kometa Jupiterovy rodiny. Celkem 43 meteorů patřících do nového roje bylo pozorováno v souhvězdí Štíra.
Ministerstvo zdravotnictví upozorňuje cestovatele mířící v závěru léta a během podzimu do jižní a jihovýchodní Evropy a do Asie na riziko infekcí přenášených komáry. Patří mezi ně zejména západonilská horečka, dengue a chikungunya. Riziko nákazy lze přitom výrazně snížit jednoduchými preventivními opatřeními, především používáním vhodných repelentů a důslednou ochranou před poštípáním, uvedlo ministerstvo.
Představení skládacího iPhonu Duo za 1999 dolarů lze číst nejen jako technologickou novinku, ale také jako promyšlený krok v cenové strategii Applu. Firma totiž současně zdražila iPhone 18 Pro a Pro Max o 100 dolarů, zjevně hlavně kvůli rostoucím nákladům na paměťové čipy.
Evropský průmysl čelí před nadcházející zimou vážným problémům v důsledku prudkého nárůstu cen energií a docházejících zásob plynu. Výrobní podniky od britského hrabství Shropshire až po německý Hamburk zasáhly výpadky v dodávkách a výrazné zvýšení provozních nákladů. Velkoobchodní ceny zemního plynu se v posledních dvou měsících zdvojnásobily v důsledku obnovených bojů mezi Spojenými státy a Íránem. Situaci dále komplikují narušené přepravní trasy na Blízkém východě, které brání plynulému zásobování evropského kontinentu.
Obnovená diplomatická iniciativa Spojených států zaměřená na ukončení války na Ukrajině naráží na realitu přímo na bojišti i na mezinárodní scéně. Americký prezident Donald Trump prohlásil, že ruský prezident Vladimir Putin má zájem o uzavření dohody, a vyjádřil přání, aby se stejně postavil k vyjednávání i ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.
