Rozchod mezi Elonem Muskem a Donaldem Trumpem rozhodně neprobíhá v klidu. Oba muži jsou silné osobnosti zvyklé na to, že vše jde podle jejich vůle – dva „alfa samci“, chcete-li. Jejich spolupráce – nyní už minulost – se rozpadá přímo před očima veřejnosti.
Ještě nedávno jsme je vídali spolu: Musk stál v Oválné pracovně za sedícím Trumpem, v obraze plném neverbální symboliky. Trump musel zaklánět hlavu, aby se na něj podíval, zatímco Musk tam stál se svým malým synem – pro někoho rodinný obrázek, pro jiného demonstrace moci a dominance.
Musk se tehdy chopil nové role jako šéf Úřadu pro vládní efektivitu (DOGE) a stal se prezidentovým neformálním poradcem. Ale jak to bývá, když dva egoističtí lídři jedou v jednom voze, jakmile se na cestě objeví první výmol, hrozí katastrofa – a ta nakonec přišla dříve, než se čekalo.
Někteří viní propad Muskova byznysu: Tesla utrpěla 71% pokles zisku během jednoho čtvrtletí, akcie firmy klesly, napadeny byly i její prodejny. Jiní upozorňují na Trumpův plán zrušit daňové úlevy pro elektromobily nebo na politický odpor vůči zapojení SpaceX do protiraketového „zlatého dómu“.
Podle bývalého Trumpova stratéga Stevea Bannona však šlo o něco jiného: Muskovi prý vadilo, že mu prezident odmítl ukázat vojenské plány Pentagonu v případě války s Čínou. Tam prý došlo k zásadnímu zlomu. „Cítili jste to. Všechno se změnilo,“ popsal Bannon.
Musk se v posledních dnech ostře opřel do Trumpova „velkolepého rozpočtového návrhu“, který označil za „nechutné prasárny“. A právě „znechucení“ je podle psychologů jednou z nejzákladnějších lidských emocí – evolučně slouží k ochraně před hrozbami.
Psychologicky Musk nejen kritizuje, ale zároveň se distancuje. Vymezuje se jako nezávislý vizionář, který říká pravdu a jde proti proudu. Je to součást jeho image, značky a zároveň způsob, jak se vymanit ze stínu prezidenta a obnovit svou vlastní autoritu.
Ale je to také akt pomsty. Stejně jako Dominic Cummings ve Velké Británii po svém odvolání zaútočil na Borise Johnsona, i Musk teď podniká veřejný protiútok – s chutí. Výzkumy přitom ukazují, že touha po pomstě aktivuje mozková centra spojená s odměnou – tedy že pomsta lidem skutečně přináší pocit zadostiučinění.
Oba muži mají podle odborníků rysy narcismu – citlivost na ponížení, potřebu obdivu, neochotu k sebereflexi. Trump mohl Muskovi dát pocítit, že není tak důležitý, jak si myslí. A to mohlo být pro Muska spouštěčem – obdiv se snadno mění v pohrdání.
A právě pohrdání je podle psychologických výzkumů nejsilnějším signálem rozkladu blízkých vztahů. Na rozdíl od znechucení, které odmítá věci fyzicky, pohrdání odmítá sociálně – jako výraz odsouzení nebo morálního selhání.
Musk tak Trumpa zřejmě zavrhl na obou úrovních – jako lídra i jako člověka. A právě to dělá tento rozchod tak výbušným.
Vztah mezi nejmocnějším mužem světa a nejbohatším mužem světa se zhroutil ve stylu hollywoodského dramatu. Emoce, ego, urážky a veřejné osočování. Rozchod dvou gigantů se proměnil ve veřejný konflikt, který může zásadně ovlivnit nejen politické směřování USA, ale i technologický sektor.
Otázka nyní zní: Jak odpoví Trump na tuto zradu – a kde se tento mocenský souboj nakonec zastaví?
Je možné, a především správné, vzkřísit živočišné druhy, které ze světa zmizely před tisíci lety? Otázky, které dříve patřily do žánru science-fiction, se dnes stávají realitou v nenápadné cihlové budově v texaském Dallasu. Právě zde sídlí společnost Colossal Biosciences, jejíž ambice sahají od oživení dodo (blbouna nejapného) až po návrat mamutů.
Představitelé administrativy prezidenta Donalda Trumpa vyjádřili přesvědčení, že válečný konflikt v Íránu skončí během několika týdnů, nebo dokonce dříve. Toto optimistické očekávání přichází v době, kdy ekonomové varují, že narušení dodávek ropy z Blízkého východu by mohlo vyvolat globální recesi.
Ruská armáda prochází po čtyřech letech války na Ukrajině zásadní restrukturalizací svých pozemních sil. Únor roku 2026 znamenal vstup konfliktu do pátého roku trvání, což Kreml přimělo k definitivnímu opuštění dřívějších taktických konceptů. Nejdůležitější změnou v organizační struktuře je postupný přechod od takzvaných praporních taktických skupin zpět k tradičnímu diviznímu modelu.
Válka s Íránem začíná citelně doléhat na letecký průmysl a cestující po celém světě by se měli připravit na to, že si za letenky brzy připlatí. Prudký nárůst cen ropy, která se po americko-izraelských útocích poprvé po téměř čtyřech letech vyšplhala nad hranici 100 dolarů za barel, přímo ovlivňuje náklady na letecké palivo. To tvoří po mzdách druhou největší nákladovou položku aerolinek, obvykle v rozmezí 20 až 30 % celkových výdajů.
Izraelská armáda plánuje pokračovat ve své ofenzivě proti Íránu nejméně další tři týdny. Mluvčí izraelských obranných sil (IDF) brigádní generál Effie Defrin pro stanici CNN uvedl, že armáda má před sebou stále „tisíce cílů“. Podle jeho slov jsou plány, koordinované s americkými spojenci, připraveny minimálně do židovského svátku Pesach, tedy zhruba na příštích 21 dní, přičemž existují i hlubší plány na další období po těchto svátcích.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj obvinil své evropské spojence z vydírání v souvislosti se sporem o obnovení provozu ropovodu Družba. Podle Zelenského se někteří partneři v Evropské unii snaží dotlačit Kyjev k opětovnému spuštění tranzitu ruské ropy do Maďarska a Slovenska. Ukrajina uvádí, že ropovod z dob Sovětského svazu byl v lednu poškozen ruskými nálety a opravy dosud nebyly dokončeny.
Americké zpravodajské služby předložily prezidentu Donaldu Trumpovi a jeho nejbližšímu okolí analýzu, podle které měl zesnulý íránský nejvyšší vůdce Alí Chameneí vážné pochybnosti o tom, zda by ho měl v čele země nahradit jeho syn. Podle několika zdrojů serveru CBS News blízkých administrativě se tyto interní dokumenty zakládají na informacích o dlouhodobé nedůvěře, kterou otec ke svému nástupci choval. Starší Chameneí se údajně obával, že jeho syn postrádá potřebné schopnosti pro vedení teokratického státu.
Velení americké armády pro Blízký východ (CENTCOM) obvinilo íránské revoluční gardy z šíření lživých informací týkajících se letadlové lodi USS Abraham Lincoln. Teherán opakovaně tvrdil, že se mu podařilo toto plavidlo vyřadit z provozu, což však Američané důrazně popřeli. Podle prohlášení CENTCOM si úderná skupina kolem letadlové lodi Abraham Lincoln i nadále udržuje naprostou nadvládu nad íránským vzdušným prostorem.
Íránský ministr zahraničí Abbás Arákčí v rozhovoru pro web Al-Araby al-Jadeed prohlásil, že nový nejvyšší vůdce Modžtaba Chameneí je v dobrém zdravotním stavu a plně kontroluje probíhající situaci. Šestapadesátiletý Chameneí, který nastoupil do čela země po smrti svého otce, se od převzetí moci neobjevil na veřejnosti, což vyvolalo vlnu spekulací o jeho skutečné kondici.
Válečné tažení Donalda Trumpa proti Íránu a s ním spojené ekonomické otřesy by se mohly stát rozhodujícím faktorem jeho politické porážky. Přestože prezident v posledních týdnech slavil úspěchy, jako bylo například dopadení venezuelského prezidenta Nicoláse Madura, situace na Blízkém východě začíná představovat hrozbu, kterou ani americká energetická soběstačnost nemusí zastavit. Trump je sice přesvědčen o neporazitelnosti své společné ofenzivy s Izraelem, ale nálada americké veřejnosti se začíná obracet proti němu.
Americký prezident Donald Trump v sobotním telefonickém rozhovoru pro stanici NBC News prohlásil, že Spojené státy by mohly provést další údery na klíčový íránský terminál pro vývoz ropy na ostrově Charg „jen tak pro radost“. Prezident v rozhovoru odmítl vyhlídky na rychlou mírovou dohodu s Teheránem a uvedl, že současné podmínky nejsou pro USA dostatečně dobré.
V pražském Kongresovém centru se v sobotu večer odehrálo slavnostní udílení 33. ročníku cen Český lev, které oslavilo nejvýraznější filmové a televizní počiny loňského roku. Večerem poprvé provázela stand-up komička Bianca Cristovao, která ceremoniál otevřela futuristickou scénkou z Prahy roku 2050 a následně sál bavila vtipy o české politice i svém slavnějším bratrovi Benovi.
