Rozchod mezi Elonem Muskem a Donaldem Trumpem rozhodně neprobíhá v klidu. Oba muži jsou silné osobnosti zvyklé na to, že vše jde podle jejich vůle – dva „alfa samci“, chcete-li. Jejich spolupráce – nyní už minulost – se rozpadá přímo před očima veřejnosti.
Ještě nedávno jsme je vídali spolu: Musk stál v Oválné pracovně za sedícím Trumpem, v obraze plném neverbální symboliky. Trump musel zaklánět hlavu, aby se na něj podíval, zatímco Musk tam stál se svým malým synem – pro někoho rodinný obrázek, pro jiného demonstrace moci a dominance.
Musk se tehdy chopil nové role jako šéf Úřadu pro vládní efektivitu (DOGE) a stal se prezidentovým neformálním poradcem. Ale jak to bývá, když dva egoističtí lídři jedou v jednom voze, jakmile se na cestě objeví první výmol, hrozí katastrofa – a ta nakonec přišla dříve, než se čekalo.
Někteří viní propad Muskova byznysu: Tesla utrpěla 71% pokles zisku během jednoho čtvrtletí, akcie firmy klesly, napadeny byly i její prodejny. Jiní upozorňují na Trumpův plán zrušit daňové úlevy pro elektromobily nebo na politický odpor vůči zapojení SpaceX do protiraketového „zlatého dómu“.
Podle bývalého Trumpova stratéga Stevea Bannona však šlo o něco jiného: Muskovi prý vadilo, že mu prezident odmítl ukázat vojenské plány Pentagonu v případě války s Čínou. Tam prý došlo k zásadnímu zlomu. „Cítili jste to. Všechno se změnilo,“ popsal Bannon.
Musk se v posledních dnech ostře opřel do Trumpova „velkolepého rozpočtového návrhu“, který označil za „nechutné prasárny“. A právě „znechucení“ je podle psychologů jednou z nejzákladnějších lidských emocí – evolučně slouží k ochraně před hrozbami.
Psychologicky Musk nejen kritizuje, ale zároveň se distancuje. Vymezuje se jako nezávislý vizionář, který říká pravdu a jde proti proudu. Je to součást jeho image, značky a zároveň způsob, jak se vymanit ze stínu prezidenta a obnovit svou vlastní autoritu.
Ale je to také akt pomsty. Stejně jako Dominic Cummings ve Velké Británii po svém odvolání zaútočil na Borise Johnsona, i Musk teď podniká veřejný protiútok – s chutí. Výzkumy přitom ukazují, že touha po pomstě aktivuje mozková centra spojená s odměnou – tedy že pomsta lidem skutečně přináší pocit zadostiučinění.
Oba muži mají podle odborníků rysy narcismu – citlivost na ponížení, potřebu obdivu, neochotu k sebereflexi. Trump mohl Muskovi dát pocítit, že není tak důležitý, jak si myslí. A to mohlo být pro Muska spouštěčem – obdiv se snadno mění v pohrdání.
A právě pohrdání je podle psychologických výzkumů nejsilnějším signálem rozkladu blízkých vztahů. Na rozdíl od znechucení, které odmítá věci fyzicky, pohrdání odmítá sociálně – jako výraz odsouzení nebo morálního selhání.
Musk tak Trumpa zřejmě zavrhl na obou úrovních – jako lídra i jako člověka. A právě to dělá tento rozchod tak výbušným.
Vztah mezi nejmocnějším mužem světa a nejbohatším mužem světa se zhroutil ve stylu hollywoodského dramatu. Emoce, ego, urážky a veřejné osočování. Rozchod dvou gigantů se proměnil ve veřejný konflikt, který může zásadně ovlivnit nejen politické směřování USA, ale i technologický sektor.
Otázka nyní zní: Jak odpoví Trump na tuto zradu – a kde se tento mocenský souboj nakonec zastaví?
Spojené státy se v kontextu obnoveného vojenského konfliktu s Íránem znovu potýkají s iluzí takzvaného klamu utopených nákladů, který v minulosti opakovaně vedl k prodlužování neúspěšných zahraničních intervencí. Vstup do války se teheránským režimem se ukázal jako strategický omyl, neboť původních cílů, kterými bylo zamezení Íránu v získání jaderné zbraně a zničení jeho schopnosti projektovat sílu za hranice, nebylo dosaženo. Írán si podle webu National Interest stále udržuje sedmdesát procent své předválečné raketové kapacity, zatímco americká strana čelí vyčerpání zásob pokročilé munice a novým hospodářským tlakům na globálních energetických trzích.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj odvolal hlavního velitele ozbrojených sil Oleksandra Syrského, čímž vyvrcholil týden plný dramatických změn ve vedení ukrajinské armády i ministerstva obrany. K tomuto kroku došlo krátce poté, co z funkce odešel také ministr obrany Mychajlo Fedorov, který byl veřejností považován za hlavního architekta úspěšné ukrajinské strategie bezpilotních letounů.
Spojené státy procházejí výraznou přehodnocovací fází své strategie v Tichomoří, v jejímž středu dochází k odsunutí Indie a naopak k upevnění pozice Japonska jako absolutně klíčového asijského spojence Washingtonu.
Globální finanční systém se může nacházet v bublině přehodnocení technologií umělé inteligence, která připomíná nemovitostní krizi z roku 2008. V rozhovoru pro server Politico na to upozornil generální tajemník Rady pro finanční stabilitu John Schindler. Reagoval tak na rekordní ocenění technologických společností a masivní příliv investic do odvětví umělé inteligence v posledních letech.
Kaspické moře se stává novým ohniskem globálního napětí. Největší vnitrozemské jezero světa totiž představuje pro Teherán i Moskvu zcela zásadní logistickou a obchodní tepnu. Význam této trasy dramaticky vzrostl v důsledku západních sankcí a námořních blokád v oblasti Perského i Ománského zálivu.
V největší íránské věznici Ghezel Hesar nedaleko Teheránu došlo k dramatickému vyostření protestů proti vlně poprav. Nejméně 1 500 vězňů odsouzených k trestu smrti zde vstoupilo do hromadné hladovky, přičemž někteří z nich si na znamení odporu dokonce sešili rty nití. Vlna nespokojenosti vypukla poté, co úřady přeložily šest mužů odsouzených za drogové delikty na samotky, což obvykle předchází bezprostřednímu výkonu trestu.
Přestože nadcházející schůzka mezi Donaldem Trumpem a Benjaminem Netanjahuem zapadá do dlouhé řady jejich vzájemných jednání, dosavadní osvědčený scénář plný vřelých gest se tentokrát opakovat nemusí. Vztahy obou státníků totiž od jejich posledního setkání v polovině zimy prošly znatelným ochlazením. Zatímco zpočátku americký prezident oceňoval společný postup vůči Íránu, protahující se konflikt a patová situace na Blízkém východě přinesly do vzájemné komunikace značnou frustraci i neobvykle ostrá slova.
Ve Washingtonu začínají dvoudenní smuteční obřady na počest zesnulého republikánského senátora Lindseyho Grahama. Mezi smutečními hosty nechybí izraelský premiér Benjamin Netanjahu ani ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Oba lídři využijí svou přítomnost v americké metropoli také ke klíčovým jednáním s prezidentem Donaldem Trumpem v Bílém domě.
Nová vědecká studie naznačuje, že konzumace veškerého denního jídla v časovém okně devíti hodin může zpomalit klesající mentální výkonnost a snížit riziko vzniku demence. Výzkum zaměřený na přerušovaný půst ukázal, že omezení doby pro stravování vedlo u sledovaných osob k lepšímu prostorovému plánování, efektivnějšímu řešení problémů a nižšímu výskytu chyb v paměťových testech. Vědci však upozorňují, že šlo o poměrně malý vzorek účastníků a k definitivním závěrům bude potřeba provést ještě další odborné studie.
Jižní část Japonska zasáhlo silné zemětřesení o síle 7,1 stupně, které způsobilo rozsáhlé materiální škody a vyvolalo dočasnou výstrahu před vlnou tsunami. Nejkritičtější situace nastala v nákupním centru v prefektuře Kumamoto na ostrově Kjúšú, kde se po hlášené explozi zřítila část konstrukce. Uvnitř budovy zůstalo uvězněno několik lidí, na jejichž záchraně v současnosti pracují desítky hasičů a záchranářů.
Lesní požáry, které v současnosti zasahují část jižní Evropy, přiměly úřady ve Francii a Španělsku k vydání bezpečnostních doporučení pro zahraniční návštěvníky. Francouzská prefektura regionu Gironde, který patří k nejvíce zasaženým oblastem na jihozápadě země, vyzvala turisty, aby do zasažených míst vůbec nejezdili. Těm, kteří se již v regionu nacházejí, doporučila zvážit přesun do bezpečnějších částí země.
Německá policie zastřelila podezřelého muže, který v neděli během pochodu hrdosti Berlin Pride najel automobilem do davu účastníků. Útok si vyžádal jednu oběť na životě a dvě desítky zraněných. Vyšetřování ukázalo, že útočník měl již v minulosti záznam v policejních registrech kvůli pokusu připojit se k teroristické organizaci Islámský stát v Sýrii a Iráku.
