Rozchod mezi Elonem Muskem a Donaldem Trumpem rozhodně neprobíhá v klidu. Oba muži jsou silné osobnosti zvyklé na to, že vše jde podle jejich vůle – dva „alfa samci“, chcete-li. Jejich spolupráce – nyní už minulost – se rozpadá přímo před očima veřejnosti.
Ještě nedávno jsme je vídali spolu: Musk stál v Oválné pracovně za sedícím Trumpem, v obraze plném neverbální symboliky. Trump musel zaklánět hlavu, aby se na něj podíval, zatímco Musk tam stál se svým malým synem – pro někoho rodinný obrázek, pro jiného demonstrace moci a dominance.
Musk se tehdy chopil nové role jako šéf Úřadu pro vládní efektivitu (DOGE) a stal se prezidentovým neformálním poradcem. Ale jak to bývá, když dva egoističtí lídři jedou v jednom voze, jakmile se na cestě objeví první výmol, hrozí katastrofa – a ta nakonec přišla dříve, než se čekalo.
Někteří viní propad Muskova byznysu: Tesla utrpěla 71% pokles zisku během jednoho čtvrtletí, akcie firmy klesly, napadeny byly i její prodejny. Jiní upozorňují na Trumpův plán zrušit daňové úlevy pro elektromobily nebo na politický odpor vůči zapojení SpaceX do protiraketového „zlatého dómu“.
Podle bývalého Trumpova stratéga Stevea Bannona však šlo o něco jiného: Muskovi prý vadilo, že mu prezident odmítl ukázat vojenské plány Pentagonu v případě války s Čínou. Tam prý došlo k zásadnímu zlomu. „Cítili jste to. Všechno se změnilo,“ popsal Bannon.
Musk se v posledních dnech ostře opřel do Trumpova „velkolepého rozpočtového návrhu“, který označil za „nechutné prasárny“. A právě „znechucení“ je podle psychologů jednou z nejzákladnějších lidských emocí – evolučně slouží k ochraně před hrozbami.
Psychologicky Musk nejen kritizuje, ale zároveň se distancuje. Vymezuje se jako nezávislý vizionář, který říká pravdu a jde proti proudu. Je to součást jeho image, značky a zároveň způsob, jak se vymanit ze stínu prezidenta a obnovit svou vlastní autoritu.
Ale je to také akt pomsty. Stejně jako Dominic Cummings ve Velké Británii po svém odvolání zaútočil na Borise Johnsona, i Musk teď podniká veřejný protiútok – s chutí. Výzkumy přitom ukazují, že touha po pomstě aktivuje mozková centra spojená s odměnou – tedy že pomsta lidem skutečně přináší pocit zadostiučinění.
Oba muži mají podle odborníků rysy narcismu – citlivost na ponížení, potřebu obdivu, neochotu k sebereflexi. Trump mohl Muskovi dát pocítit, že není tak důležitý, jak si myslí. A to mohlo být pro Muska spouštěčem – obdiv se snadno mění v pohrdání.
A právě pohrdání je podle psychologických výzkumů nejsilnějším signálem rozkladu blízkých vztahů. Na rozdíl od znechucení, které odmítá věci fyzicky, pohrdání odmítá sociálně – jako výraz odsouzení nebo morálního selhání.
Musk tak Trumpa zřejmě zavrhl na obou úrovních – jako lídra i jako člověka. A právě to dělá tento rozchod tak výbušným.
Vztah mezi nejmocnějším mužem světa a nejbohatším mužem světa se zhroutil ve stylu hollywoodského dramatu. Emoce, ego, urážky a veřejné osočování. Rozchod dvou gigantů se proměnil ve veřejný konflikt, který může zásadně ovlivnit nejen politické směřování USA, ale i technologický sektor.
Otázka nyní zní: Jak odpoví Trump na tuto zradu – a kde se tento mocenský souboj nakonec zastaví?
Ministr spravedlnosti v demisi Pavel Blažek učinil další zásadní krok ve své politické kariéře. Poté, co rezignoval na ministerský post kvůli podezřelému daru v podobě bitcoinů, nyní oznámil, že si pozastavuje členství v ODS. Zároveň se rozhodl odstoupit z jihomoravské kandidátky koalice Spolu pro nadcházející volby a vzdal se také funkce předsedy krajského sdružení ODS.
V době, kdy si většina lidí oddechla, že éra covidu-19 je u konce, se objevuje nová varianta viru, která znovu přitahuje pozornost lékařů. Podle britské zdravotní agentury UKHSA se napříč světem objevuje nová subvarianta viru s označením NB.1.8.1, známá také pod přezdívkou Nimbus. Přestože zatím nejde o důvod k panice, lékaři upozorňují, že by lidé měli být opatrní – varianta se totiž rychle šíří a má odlišné příznaky oproti předchozím.
Změny klimatu mají čím dál citelnější dopady na pěstitele kávy po celém světě. Nejen že ztěžují sklizeň a snižují kvalitu úrody, ale zároveň vytvářejí hlubší závislost drobných farmářů na humanitární pomoci. V rozhovoru pro nizozemský deník Het Financieele Dagblad se o těchto problémech podělili Harm Goossens, člen vedení Nizozemského Červeného kříže, a Meine van der Graaf, manažer dopadu u udržitelné nizozemské značky kávy Wakuli.
Evropští ministři obrany členských států NATO se ve dnech 4.–5. června sešli v Bruselu na posledním jednání před nadcházejícím aliančním summitem v Haagu (21.–22. června). Hlavním bodem programu bylo schválení nových cílů vojenských schopností, které by měly posílit obranu a odstrašení zejména vůči Rusku. Jednání se uskutečnilo v atmosféře nejistoty — jak kvůli pokračující válce na Ukrajině, tak kvůli změnám v přístupu administrativy prezidenta Trumpa k evropským spojencům.
Německo v posledních dnech zintenzivnilo varování před možnou ruskou agresí vůči zemím NATO. Podle šéfky spolkového úřadu pro vojenské zásobování Annette Lehnigk-Emden má německá armáda pouhé tři roky na to, aby se připravila na případný útok, který by mohl přijít nejpozději v roce 2029.
Dva roky po výbuchu Kachovské přehrady čelí Ukrajina ekologické hrozbě, která dalece přesahuje hranice jejího území. Toxické sedimenty v bývalém dně nádrže ohrožují nejen ukrajinskou přírodu, ale kontaminují i Černé moře, odkud proudí k pobřeží Rumunska, Bulharska či Turecka. Rusko odpálilo ekologickou bombu, která zasahuje i jeho vlastní území. Příroda sice bojuje o návrat, toxické sloučeniny ale jen tak neodplaví.
Jedenáctiměsíční Jack je jedním z pouhých 16 dětí na světě, které trpí extrémně vzácným genetickým onemocněním, natolik neobvyklým, že doposud ani nemá jméno. Kvůli mutaci genu PPFIBP1 je nevidomý, trpí častými záchvaty a lékaři předpokládají, že nikdy nebude chodit ani mluvit. Podle odborníků je jeho stav život limitující.
Bývalý kalifornský guvernér a hollywoodská hvězda Arnold Schwarzenegger vyzval ekologické aktivisty a odborníky na životní prostředí, aby se nenechali paralyzovat zklamáním ze současné environmentální politiky prezidenta Donalda Trumpa. Místo stížností by podle něj měli začít jednat a hledat řešení na lokální úrovni.
Planeta K2-18b, vzdálená 124 světelných let, se v posledních týdnech dostala do centra pozornosti světových vědců. V dubnu vyvolal rozruch objev dvou molekul – dimethylsulfidu (DMS) a dimethyldisulfidu (DMDS) – v její atmosféře. Na Zemi tyto sloučeniny produkují převážně živé organismy, což vedlo k domněnkám, že se může jednat o první skutečně věrohodný náznak života mimo naši planetu. Jenže několik nových studií teď tyto závěry zpochybňuje.
Jeden z průkopníků umělé inteligence, profesor Yoshua Bengio, se obává, že současný vývoj AI směřuje k nebezpečným důsledkům. Proto spustil nový projekt, který má přinést zásadní změnu: vytvořit „čestnou“ a bezpečnější alternativu ke stávajícím systémům. Učinil tak ve chvíli, kdy FBI oznámila, že pachatelé nedávného bombového útoku na kliniku v Kalifornii použili k získání návodu na výrobu výbušniny právě AI.
Rozchod mezi Elonem Muskem a Donaldem Trumpem rozhodně neprobíhá v klidu. Oba muži jsou silné osobnosti zvyklé na to, že vše jde podle jejich vůle – dva „alfa samci“, chcete-li. Jejich spolupráce – nyní už minulost – se rozpadá přímo před očima veřejnosti.
Velká Británie čelí historicky zásadní geopolitické výzvě – je pod rostoucím tlakem ze strany Ruska a zároveň se nemůže nadále bezvýhradně spoléhat na Spojené státy, varuje vládní obranná poradkyně Fiona Hill. Britská expertka na Rusko a bývalá poradkyně Donalda Trumpa v Bílém domě poskytla exkluzivní rozhovor deníku The Guardian, v němž popsala současnou situaci jako „vážné nebezpečí“.