Rozchod mezi Elonem Muskem a Donaldem Trumpem rozhodně neprobíhá v klidu. Oba muži jsou silné osobnosti zvyklé na to, že vše jde podle jejich vůle – dva „alfa samci“, chcete-li. Jejich spolupráce – nyní už minulost – se rozpadá přímo před očima veřejnosti.
Ještě nedávno jsme je vídali spolu: Musk stál v Oválné pracovně za sedícím Trumpem, v obraze plném neverbální symboliky. Trump musel zaklánět hlavu, aby se na něj podíval, zatímco Musk tam stál se svým malým synem – pro někoho rodinný obrázek, pro jiného demonstrace moci a dominance.
Musk se tehdy chopil nové role jako šéf Úřadu pro vládní efektivitu (DOGE) a stal se prezidentovým neformálním poradcem. Ale jak to bývá, když dva egoističtí lídři jedou v jednom voze, jakmile se na cestě objeví první výmol, hrozí katastrofa – a ta nakonec přišla dříve, než se čekalo.
Někteří viní propad Muskova byznysu: Tesla utrpěla 71% pokles zisku během jednoho čtvrtletí, akcie firmy klesly, napadeny byly i její prodejny. Jiní upozorňují na Trumpův plán zrušit daňové úlevy pro elektromobily nebo na politický odpor vůči zapojení SpaceX do protiraketového „zlatého dómu“.
Podle bývalého Trumpova stratéga Stevea Bannona však šlo o něco jiného: Muskovi prý vadilo, že mu prezident odmítl ukázat vojenské plány Pentagonu v případě války s Čínou. Tam prý došlo k zásadnímu zlomu. „Cítili jste to. Všechno se změnilo,“ popsal Bannon.
Musk se v posledních dnech ostře opřel do Trumpova „velkolepého rozpočtového návrhu“, který označil za „nechutné prasárny“. A právě „znechucení“ je podle psychologů jednou z nejzákladnějších lidských emocí – evolučně slouží k ochraně před hrozbami.
Psychologicky Musk nejen kritizuje, ale zároveň se distancuje. Vymezuje se jako nezávislý vizionář, který říká pravdu a jde proti proudu. Je to součást jeho image, značky a zároveň způsob, jak se vymanit ze stínu prezidenta a obnovit svou vlastní autoritu.
Ale je to také akt pomsty. Stejně jako Dominic Cummings ve Velké Británii po svém odvolání zaútočil na Borise Johnsona, i Musk teď podniká veřejný protiútok – s chutí. Výzkumy přitom ukazují, že touha po pomstě aktivuje mozková centra spojená s odměnou – tedy že pomsta lidem skutečně přináší pocit zadostiučinění.
Oba muži mají podle odborníků rysy narcismu – citlivost na ponížení, potřebu obdivu, neochotu k sebereflexi. Trump mohl Muskovi dát pocítit, že není tak důležitý, jak si myslí. A to mohlo být pro Muska spouštěčem – obdiv se snadno mění v pohrdání.
A právě pohrdání je podle psychologických výzkumů nejsilnějším signálem rozkladu blízkých vztahů. Na rozdíl od znechucení, které odmítá věci fyzicky, pohrdání odmítá sociálně – jako výraz odsouzení nebo morálního selhání.
Musk tak Trumpa zřejmě zavrhl na obou úrovních – jako lídra i jako člověka. A právě to dělá tento rozchod tak výbušným.
Vztah mezi nejmocnějším mužem světa a nejbohatším mužem světa se zhroutil ve stylu hollywoodského dramatu. Emoce, ego, urážky a veřejné osočování. Rozchod dvou gigantů se proměnil ve veřejný konflikt, který může zásadně ovlivnit nejen politické směřování USA, ale i technologický sektor.
Otázka nyní zní: Jak odpoví Trump na tuto zradu – a kde se tento mocenský souboj nakonec zastaví?
Donald Trump se nijak netají sympatiemi k britské královské rodině. Hlavního představitele monarchie momentálně hostí v USA, aniž by dosud věděl, že jsou vzdálení příbuzní. Alespoň to tedy tvrdí britští novináři.
Světová cena ropy dnes roste, i když Spojené arabské emiráty včera oznámily, že k zítřejšímu dni opouštějí kartel OPEC. Proč?
Prezident Petr Pavel bude mít na Pražském hradě nového spolupracovníka, který v minulosti pracoval na jiném z důležitých úřadů. Jde o bývalého mluvčího ministerstva zahraničí, jenž se stane novou posilou komunikačního odboru.
Česká hudba přišla o výraznou osobnost, jejíž písně znal snad opravdu každý, i když mnozí lidé možná ani netušili, že je jejich autorem právě on. Ve věku 73 let zemřel zpěvák, hudebník a skladatel Oskar Petr, někdejší člen skupiny Marsyas a autor nesmrtelných hitů kapely Lucie či Davida Kollera.
Nejlepší důvod, proč se máme těšit na blížící se prodloužený víkend, nám nabídli meteorologové. Ve volných dnech totiž v Česku zavládne nefalšované letní počasí. To přitom budeme teprve na začátku května.
Ve Washingtonu začalo napjaté slyšení před výborem Sněmovny reprezentantů pro ozbrojené síly, kterého se zúčastnili ministr obrany Pete Hegseth a předseda sboru náčelníků štábů generál Dan Caine. Už samotný příchod obou představitelů do budovy Kapitolu doprovázely protesty a přítomnost mnoha novinářů, přičemž demonstranti označovali Hegsetha za válečného zločince a požadovali veřejný přístup do jednacího sálu. Situace byla natolik vypjatá, že i během samotného slyšení byl v místnosti slyšet hluk z přilehlých chodeb, kde se shromáždily davy lidí.
Během státní večeře v Bílém domě došlo k neformálnímu diplomatickému pošťuchování mezi britským králem Karlem III., americkým prezidentem Donaldem Trumpem a francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem. Král Karel III. ve svém projevu vtipně reagoval na dřívější Trumpovy výroky o tom, že nebýt Spojených států, mluvilo by se v Evropě německy. Britský panovník s nadsázkou kontroval slovy, že nebýt Britů, mluvilo by se v Americe francouzsky. Na tento žert pohotově zareagoval Emmanuel Macron na sociální síti X komentářem, že by to bylo „šik“.
Evropská komise po téměř dvouletém vyšetřování dospěla k závěru, že společnost Meta porušuje legislativu Evropské unie. Problémem je nedostatečná ochrana dětí mladších třinácti let, kterým se nedaří efektivně bránit v přístupu na sociální sítě Facebook a Instagram. I když firma ve svých podmínkách stanovuje minimální věk třinácti let pro bezpečné používání služeb, realita je podle komise zcela odlišná a stávající opatření v praxi nefungují.
Kolumbijský prezident Gustavo Petro na summitu v Santa Martě varoval, že současný kapitalistický systém se chová sebedestruktivně. Podle něj tento model vede svět k válkám, vzestupu fašismu a ohrožuje samotné přežití lidstva. Zájmové skupiny spojené s fosilními palivy podle něj zoufale usilují o udržení své moci, i když to znamená blokování přechodu k čisté energii. Prezident vyslovil pochybnost, zda je stávající ekonomický systém vůbec schopen adaptace na energetiku bez využití fosilních zdrojů.
Evropská unie čelí masivním ekonomickým ztrátám v důsledku probíhajícího konfliktu na Blízkém východě. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen varovala, že současná situace a růst cen fosilních paliv stojí unii přibližně 500 milionů eur denně. Během pouhých šedesáti dnů konfliktu se účet za dovoz těchto surovin zvýšil o více než 27 miliard eur, přičemž tento nárůst neodráží vyšší objem dodávek, ale čistě cenové výkyvy na globálních trzích.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen zdůraznila, že Evropská unie musí snížit svou nadměrnou závislost na dovážených fosilních palivech. Místo toho by se měla zaměřit na posílení vlastních, cenově dostupných a čistých zdrojů energie. Tato strategie zahrnuje jak obnovitelné zdroje, tak jadernou energii, a to při plném respektování technologické neutrality.
Skandinávie byla loni v létě zasažena nebývalou vlnou veder, která v severních zemích jako Norsko, Švédsko a Finsko přinesla 21 dní extrémně horkého počasí. Tento jev zahrnoval i takzvané tropické noci, které jsou pro tyto obvykle chladné regiony velmi neobvyklé. Podle nové vědecké zprávy bylo toto extrémní horko součástí rekordního roku, během kterého nezvykle vysoké teploty zasáhly více než 95 procent evropského území.
