Zatímco se svět s obavami dívá na stupňující se násilí v íránských ulicích a americký prezident Donald Trump hrozí „velmi tvrdou akcí“, íránský režim bojuje s nepřítelem, kterého sám stvořil – s totálním digitálním blackoutem. Přestože vypnutí internetu slouží jako mocný nástroj kontroly a zakrývání brutálních represí, Teherán si podle expertů nemůže dovolit udržovat zemi v offline režimu dlouho. Důvod je prostý: každá hodina bez spojení prohlubuje právě tu ekonomickou krizi, která lidi do ulic vyhnala.
Strategie režimu je od roku 2009 v podstatě neměnná. Odpojením sítě brání opozici v organizaci, izoluje jednotlivá ohniska odporu a především zatahuje oponu před zraky mezinárodního společenství. Jakmile se v Íránu objeví protesty, následuje internetové ticho. Tentokrát je však situace jiná v tom, že současný blackout je celoplošný a trvá již šestý den. Podle odhadů organizace Netblocks stojí toto opatření íránskou ekonomiku více než 37 milionů dolarů denně, což v součtu za poslední necelý týden činí astronomických 224 milionů dolarů.
Problém pro režim spočívá v tom, že moderní íránská ekonomika je na internetu závislá mnohem více, než si konzervativní špičky v Teheránu připouštějí. Blackout neblokuje jen sociální sítě, ale i pracovní nástroje jako Slack, Google Meet nebo firemní platební systémy. Přibližně 83 % íránských online podniků využívá ke svému podnikání platformy jako Instagram nebo WhatsApp. Během protestů v letech 2022 a 2023 vedlo dlouhodobé omezení těchto služeb ke ztrátě přesahující 1,6 miliardy dolarů, což je pro zemi s kolabující měnou a drtivou inflací naprosto neúnosné.
Navíc se ukazuje, že digitální cenzura začíná požírat i ty, kteří režimu dosud věrně sloužili. Již v minulosti si operátoři mobilních sítí a poskytovatelé IT služeb, kteří jsou často úzce napojeni na státní struktury, stěžovali, že vládní „bezpečnostní priority“ likvidují jejich podnikání. Režim se tak dostává do nebezpečné dynamiky, kdy proti sobě obrací i ty vrstvy společnosti, které mu byly blízké. Pokud bude internetový temnot trvat příliš dlouho, hrozí, že se k protestujícím v ulicích přidá i nová třída nespokojených podnikatelů a technologických expertů.
Současný stav, kdy je v Íránu aktivní pouhé 1 % internetových připojení, je tedy časovanou bombou. Ironií zůstává, že oním jedním procentem vyvolených je i nejvyšší vůdce, který může nerušeně šířit svou propagandu na síti X, zatímco zbytek země se propadá do ekonomického chaosu. Teherán si uvědomuje, že čím déle zůstane země offline, tím více lidí bude mít důvod vyjít do ulic. Internetový blackout tak sice režimu dává čas na krvavé potlačení odporu ve tmě, ale zároveň mu pod nohama podpaluje poslední zbytky ekonomické stability.
Jedinečná možnost zažít atmosféru noční jaderné elektrárny se otevírá veřejnosti. Společnost ČEZ připravila na září sérii nočních exkurzí, během kterých návštěvníci nahlédnou do přísně střežených částí areálu od 21:00 do 1:00 hodin ráno. Celková kapacita prohlídek je 128 účastníků. Registrace na zářijové termíny končí 31. srpna, informovala firma v tiskové zprávě.
Premiér Andrej Babiš (ANO) přijal ve čtvrtek v Kramářově vile předsedu Evropské rady Antónia Costu. Diskutovali spolu především o podobě nového víceletého finančního rámce Evropské unie a o prioritách, které Česká republika při vyjednávání o novém unijním rozpočtu prosazuje, nebo o dalším rozšiřování EU o země západního Balkánu.
Vévodkyně Meghan všechny zaskočila už tím, že souhlasila s návratem rodiny, kterou založila s princem Harrym, do Velké Británie. Nyní se spekuluje o dalším překvapivém kroku. Podle nejnovějších informací by se americká herečka měla opět postavit před kameru.
Vláda schválila novelu zákona o doplňkovém penzijním spoření. Oproti červnovému návrhu Ministerstva financí novela doznala pouze legislativně-technických úprav. Lepší penzijko řádně prošlo meziresortním připomínkovým řízením a posouzením Legislativní radou vlády. Po jednomyslném schválení jej nyní dostane k projednání Poslanecká sněmovna. Platnost změn je navrhována k 1. lednu 2027.
Francie zatím není připravena efektivně čelit levným a masově vyráběným vojenským hrozbám, jako jsou útočné drony. Na tuto skutečnost upozornil náčelník generálního štábu francouzských ozbrojených sil generál Fabien Mandon během vystoupení na akčním setkání francouzských podnikatelů organizovaném svazem Medef.
Ve věku 84 let zemřel v mezinárodním vězeňském zařízení v Haagu bývalý bosensko-srbský generál Ratko Mladić. Zprávu o jeho úmrtí zveřejnila srbská státní televize RTS s odkazem na informace ze zdrojů z OSN. Mladić, který si odpykával doživotní trest za genocidu a válečné zločiny z období konfliktu v Bosně a Hercegovině v letech 1992 až 1995, skonal po sérii těžkých mozkových příhod a dlouhodobém zhoršování zdravotního stavu.
Světové oceány dosáhly nejvyšší průměrné teploty v historii měření. Podle nejnovějších vědeckých dat činila průměrná teplota mořské hladiny mimo polární oblasti 21,1 stupně Celsia. Tento rekordní nárůst představuje jasný ukazatel pokračující klimatické krize, neboť oceány pohlcují více než 90 procent tepla zachyceného skleníkovými plyny.
Polsko se oficiálně obrátilo na Evropskou komisi se žádostí o uložení pokuty ve výši 250 milionů eur společnosti Meta. Důvodem je podle polských úřadů neschopnost technologického giganta efektivně čelit podvodným reklamám a podvodům na jeho sociálních sítích Facebook a Instagram.
Ukrajinské drony svými opakovanými údery na ruskou rafinérskou infrastrukturu uvrhly Rusko do hluboké energetické krize. Ruská federace, která dříve patřila k největším světovým producentům ropy, je v současnosti nucena narychlo shánět dodávky benzínu ze zahraničí. Cílem ukrajinské kampaně je zasáhnout ekonomické základy Ruské federace a přímo přenést náklady na vedení války na území agresora.
Tým londýnských neurochirurgů z Národní nemocnice pro neurologii a neurochirurgii (NHNN), která spadá pod nadaci University College London Hospitals, uskutečnil první úspěšnou operaci mozkového nádoru na světě s využitím živé analýzy umělé inteligence. Zákrok zachránil zrak osmačtyřicetiletému pacientovi Rhysovi Hibbertovi z Bedfordshire.
V reakci na nejnovější hospodářská opatření ze strany Washingtonu pohrozil Írán rozsáhlou odvetou, která by mohla citelně zasáhnout regionální i globální stabilitu. Americký ministr financí Scott Bessent oznámil záměr zacílit na složitou síť, s jejííž pomocí se Teherán dlouhodobě vyhýbá sankcím. Tento krok přichází po měsících konfliktu vedeného Spojenými státy a Izraelem, který se ocitl v patové situaci kvůli chybějícímu diplomatickému řešení.
Podle výstrahy britského meteorologického úřadu Met Office se v Tichém oceánu rozvíjí klimatický jev El Niño, který by se mohl stát nejsilnějším v moderní historii. Tento silný přírodní fenomén zvedá globální teploty a výrazně zvyšuje riziko extrémního počasí po celém světě. V kombinaci s dopady lidskou činností způsobené změny klimatu je podle odborníků velmi pravděpodobné, že rok 2027 se stane nejteplejším rokem v historii měření.