Zatímco se svět s obavami dívá na stupňující se násilí v íránských ulicích a americký prezident Donald Trump hrozí „velmi tvrdou akcí“, íránský režim bojuje s nepřítelem, kterého sám stvořil – s totálním digitálním blackoutem. Přestože vypnutí internetu slouží jako mocný nástroj kontroly a zakrývání brutálních represí, Teherán si podle expertů nemůže dovolit udržovat zemi v offline režimu dlouho. Důvod je prostý: každá hodina bez spojení prohlubuje právě tu ekonomickou krizi, která lidi do ulic vyhnala.
Strategie režimu je od roku 2009 v podstatě neměnná. Odpojením sítě brání opozici v organizaci, izoluje jednotlivá ohniska odporu a především zatahuje oponu před zraky mezinárodního společenství. Jakmile se v Íránu objeví protesty, následuje internetové ticho. Tentokrát je však situace jiná v tom, že současný blackout je celoplošný a trvá již šestý den. Podle odhadů organizace Netblocks stojí toto opatření íránskou ekonomiku více než 37 milionů dolarů denně, což v součtu za poslední necelý týden činí astronomických 224 milionů dolarů.
Problém pro režim spočívá v tom, že moderní íránská ekonomika je na internetu závislá mnohem více, než si konzervativní špičky v Teheránu připouštějí. Blackout neblokuje jen sociální sítě, ale i pracovní nástroje jako Slack, Google Meet nebo firemní platební systémy. Přibližně 83 % íránských online podniků využívá ke svému podnikání platformy jako Instagram nebo WhatsApp. Během protestů v letech 2022 a 2023 vedlo dlouhodobé omezení těchto služeb ke ztrátě přesahující 1,6 miliardy dolarů, což je pro zemi s kolabující měnou a drtivou inflací naprosto neúnosné.
Navíc se ukazuje, že digitální cenzura začíná požírat i ty, kteří režimu dosud věrně sloužili. Již v minulosti si operátoři mobilních sítí a poskytovatelé IT služeb, kteří jsou často úzce napojeni na státní struktury, stěžovali, že vládní „bezpečnostní priority“ likvidují jejich podnikání. Režim se tak dostává do nebezpečné dynamiky, kdy proti sobě obrací i ty vrstvy společnosti, které mu byly blízké. Pokud bude internetový temnot trvat příliš dlouho, hrozí, že se k protestujícím v ulicích přidá i nová třída nespokojených podnikatelů a technologických expertů.
Současný stav, kdy je v Íránu aktivní pouhé 1 % internetových připojení, je tedy časovanou bombou. Ironií zůstává, že oním jedním procentem vyvolených je i nejvyšší vůdce, který může nerušeně šířit svou propagandu na síti X, zatímco zbytek země se propadá do ekonomického chaosu. Teherán si uvědomuje, že čím déle zůstane země offline, tím více lidí bude mít důvod vyjít do ulic. Internetový blackout tak sice režimu dává čas na krvavé potlačení odporu ve tmě, ale zároveň mu pod nohama podpaluje poslední zbytky ekonomické stability.
Americký prezident Donald Trump se dlouhodobě snaží přetvořit Spojené státy k vlastnímu obrazu a zásadně redefinovat způsob, jakým federální vláda uplatňuje svou moc uvnitř země i na mezinárodní scéně. Nadcházející volby přitom nabídnou veřejnosti příležitost vynést nad těmito změnami přímý politický verdikt. Způsob, jakým současná administrativa přistupuje k vládnutí, vyvolává v celé společnosti hluboké diskuze o budoucím směru státu.
Plán Evropské unie přizvat k účasti na summitech lídrů tvůrce obsahu na sociálních sítích narazil na překážku, když se na nadcházející zasedání Evropské rady nedostavil žádný vybraný influencer. Rada přitom dříve navrhovala, aby se influenceři účastnili unijních summitů a vybraných ministerských jednání v Bruselu s cílem oslovit nové publikum. Výběr a pozvání přitom nebyly v kompetenci Rady, nýbrž jednotlivých členských států unie.
Intenzivně se rozvíjející přírodní jev El Niño v průběhu září posunul teploty povrchu moře v klíčové oblasti Tichého oceánu na rekordních 29,70 stupně Celsia, jak v pondělí oznámila evropská klimatická služba Copernicus.
Americká federální soudkyně Jennifer Rochonová nařídila administrativě prezidenta Donalda Trumpa okamžitě zastavit vysílání televizních spotů financovaných z peněz daňových poplatníků, které v příznivém světle propagují současnou hlavu státu. Rozhodnutí soudu v New Yorku přišlo na základě žaloby, kterou podala watchdogová organizace Common Cause spolu s demokratickým kandidátem a odborovými svazy, přičemž právní krok reagoval na kontroverzní vládní kampaň využívající prostředky ministerstva vnitřní bezpečnosti.
Americký prezident Donald Trump v neděli nečekaně oznámil, že Moskva a Kyjev uzavřely okamžité příměří zaměřené na zastavení vzájemných útoků na energetickou infrastrukturu. Toto prohlášení však obratem vyvolalo značnou nejistotu, neboť ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj uvedl, že o dohodě předem nevěděl. Kyjev přitom vzápětí informoval, že ruské síly příměří hned v den jeho vyhlášení porušily sérií útoků na ukrajinské elektrárny a rozvodny.
Rozsáhlé vojenské operace a ničivé útoky v Pásmu Gazy zanechaly za sebou nejen desítky tisíc lidských obětí, ale také zhruba 8000 nezvěstných osob. Tyto oběti jsou pravděpodobně pohřbené pod miliony tun suti zničených budov a infrastruktury. Pátrání po pohřešovaných přitom naráží na celou řadu závažných překážek včetně přísných bezpečnostních omezení a totálního nedostatku technického vybavení.
Americký prezident Donald Trump vážně zvažuje, že odvolá americkou velvyslankyni v Řecku Kimberly Guilfoyleovou. Důvodem jsou podle CNN narůstající obvinění z vážného nevhodného chování, přijímání drahých darů a podezření z obchodu s vlivem, která v posledních dnech plní stránky předních světových médií.
Severoatlantická aliance připravuje nový komplexní plán strategické obrany zaměřený na odražení případné ruské agrese proti svému východnímu křídlu. Strategický koncept nazvaný „Teorie vítězství“ (Theory of Victory) počítá s masivním zapojením bezpilotních prostředků a systémů využívajících umělou inteligenci přímo do obranných struktur aliance.
Americký prezident Donald Trump ostře zkritizoval Norsko za to, že se mu rozhodlo neudělit letošní Nobelovu cenu za mír, což označil za nesmazatelnou skvrnu na pověsti severské země. Ocenění letos obdržela bývalá jihoafrická právnička a někdejší vysoká komisařka OSN pro lidská práva Navi Pillayová, což u šéfa Bílého domu vyvolalo vlnu silné nevoli a otevřeného rozhořčení.
Při operaci amerického Úřadu pro imigrační a celní správu (ICE) v oblasti Houstonu v Texasu došlo k vážnému incidentu, při kterém federální agent srazil vozidlem muže prchajícího před zatčením. Zásah byl zaměřen na osobu s pravomocným příkazem k vyhoštění, avšak situace vyeskalovala v pronásledování na útěku. Zraněný muž utrpěl zlomeninu nohy a byl převezen do nemocnice k nezbytnému ošetření.
Britský premiér Andy Burnham veřejně prohlásil, že ruské tajné služby prokazatelně zasahovaly do britského referenda o setrvání v Evropské unii z roku 2016. Toto vyjádření představuje významný obrat v oficiálním postoji britské vlády k této kontroverzní události. Premiér uvedl, že na tuto otázku získal jednoznačnou odpověď bezprostředně po svém nástupu do úřadu v Downing Street.
Americký prezident Donald Trump v neděli oznámil, že Rusko a Ukrajina uzavřely okamžité příměří v oblasti energetiky. Toto opatření má podle jeho slov vstoupit v platnost bezodkladně a obě válčící strany s ním měly vyjádřit souhlas. Zpráva podle The Independent přitom překvapila mezinárodní veřejnost i samotné účastníky probíhajícího ozbrojeného konfliktu.
