Zatímco se svět s obavami dívá na stupňující se násilí v íránských ulicích a americký prezident Donald Trump hrozí „velmi tvrdou akcí“, íránský režim bojuje s nepřítelem, kterého sám stvořil – s totálním digitálním blackoutem. Přestože vypnutí internetu slouží jako mocný nástroj kontroly a zakrývání brutálních represí, Teherán si podle expertů nemůže dovolit udržovat zemi v offline režimu dlouho. Důvod je prostý: každá hodina bez spojení prohlubuje právě tu ekonomickou krizi, která lidi do ulic vyhnala.
Strategie režimu je od roku 2009 v podstatě neměnná. Odpojením sítě brání opozici v organizaci, izoluje jednotlivá ohniska odporu a především zatahuje oponu před zraky mezinárodního společenství. Jakmile se v Íránu objeví protesty, následuje internetové ticho. Tentokrát je však situace jiná v tom, že současný blackout je celoplošný a trvá již šestý den. Podle odhadů organizace Netblocks stojí toto opatření íránskou ekonomiku více než 37 milionů dolarů denně, což v součtu za poslední necelý týden činí astronomických 224 milionů dolarů.
Problém pro režim spočívá v tom, že moderní íránská ekonomika je na internetu závislá mnohem více, než si konzervativní špičky v Teheránu připouštějí. Blackout neblokuje jen sociální sítě, ale i pracovní nástroje jako Slack, Google Meet nebo firemní platební systémy. Přibližně 83 % íránských online podniků využívá ke svému podnikání platformy jako Instagram nebo WhatsApp. Během protestů v letech 2022 a 2023 vedlo dlouhodobé omezení těchto služeb ke ztrátě přesahující 1,6 miliardy dolarů, což je pro zemi s kolabující měnou a drtivou inflací naprosto neúnosné.
Navíc se ukazuje, že digitální cenzura začíná požírat i ty, kteří režimu dosud věrně sloužili. Již v minulosti si operátoři mobilních sítí a poskytovatelé IT služeb, kteří jsou často úzce napojeni na státní struktury, stěžovali, že vládní „bezpečnostní priority“ likvidují jejich podnikání. Režim se tak dostává do nebezpečné dynamiky, kdy proti sobě obrací i ty vrstvy společnosti, které mu byly blízké. Pokud bude internetový temnot trvat příliš dlouho, hrozí, že se k protestujícím v ulicích přidá i nová třída nespokojených podnikatelů a technologických expertů.
Současný stav, kdy je v Íránu aktivní pouhé 1 % internetových připojení, je tedy časovanou bombou. Ironií zůstává, že oním jedním procentem vyvolených je i nejvyšší vůdce, který může nerušeně šířit svou propagandu na síti X, zatímco zbytek země se propadá do ekonomického chaosu. Teherán si uvědomuje, že čím déle zůstane země offline, tím více lidí bude mít důvod vyjít do ulic. Internetový blackout tak sice režimu dává čas na krvavé potlačení odporu ve tmě, ale zároveň mu pod nohama podpaluje poslední zbytky ekonomické stability.
Situace na Blízkém východě se v sobotu večer dramaticky vyostřila poté, co západní částí Teheránu otřásla série silných explozí. Podle informací agentury AFP a íránské státní agentury IRNA se pod palbou ocitla nejen metropole, ale také jih země. Konkrétně byly hlášeny útoky na dvě čtvrti v přístavním městě Búšehr, které leží v bezprostřední blízkosti strategicky významné íránské jaderné elektrárny.
Blízký východ se ocitl pod útokem poté, co Íránské revoluční gardy (IRGC) oficiálně potvrdily zahájení další rozsáhlé raketové ofenzivy proti americkým základnám v regionu. Podle íránské státní televize jde o přímou reakci na předchozí společné údery Spojených států a Izraele. Situace v oblasti je kritická a provází ji přímé vojenské střety, které již vedly k citelným ztrátám v nejvyšších patrech íránské moci.
Prezident Donald Trump svými posledními výroky vyvolal značný rozruch, když varoval před íránskými raketami schopnými v blízké době zasáhnout americké území. Tato tvrzení, která přednesl ve videu i v projevu o stavu Unie, se však podle zjištění stanice CNN rozcházejí s oficiálními daty tajných služeb. Podle dostupných zpravodajských informací totiž nic nenasvědčuje tomu, že by Teherán v současnosti disponoval technologií mezikontinentálních střel namířených na USA.
Spojené státy se znovu ocitají na pokraji války s Íránem, ale tentokrát je situace v mnoha ohledech odlišná. V měsících, které uplynuly od posledních úderů na íránské jaderné lokality, se svět změnil a prezident Donald Trump se zdá být po úspěších ve Venezuele a předchozích akcích proti Teheránu výrazně sebevědomější. Podle expertů oslovených deníkem Politico však Trumpova ochota riskovat může vést k nepředvídatelným a mnohem krvavějším následkům než jeho dřívější operace.
Vojenské údery Spojených států a Izraele proti Íránu, které byly zahájeny v sobotu brzy ráno, vyvolaly ve washingtonském Kapitolu okamžitou vlnu kritiky i podpory. Odpůrci prezidenta Donalda Trumpa z řad kongresmanů tyto kroky označili za neoprávněné válečné akty, ke kterým chybí souhlas Kongresu. Senátor Ruben Gallego v reakci uvedl, že je možné podporovat íránský lid a demokratické hnutí, aniž by byli američtí vojáci posíláni na smrt.
Izraelská armáda vydala naléhavé varování před další vlnou raket směřujících z Íránu. Jedná se již o nejméně šestou výstrahu tohoto druhu od sobotního rána, kdy Spojené státy a Izrael zahájily společné údery na íránské cíle. Napětí v celém regionu tak nadále eskaluje a obranné systémy zůstávají v plné pohotovosti.
Izrael v reakci na ranní údery proti Íránu výrazně posiluje vojenskou přítomnost podél svých hranic s Libanonem a Sýrií. Izraelský vojenský představitel v sobotu potvrdil, že armáda navyšuje počty jednotek a posiluje obranné pozice. V komunitách v blízkosti severních hranic byli aktivováni místní záchranáři a byly posíleny hlídky i bezpečnostní složky.
Pákistán a Afghánistán se ocitly v přímém vojenském střetu, který provází intenzivní ostřelování a raketové nálety v pohraničních horách. Khawaja Asif, pákistánský ministr obrany, oznámil, že jeho země již nebude situaci tolerovat a vyhlásil sousednímu režimu pod vedením Tálibánu otevřený válečný stav. Současná krize je výsledkem dlouhodobých rozporů mezi jaderně vyzbrojeným Pákistánem a afghánskými ozbrojenci.
Spojené státy americké v sobotu oficiálně zahájily „rozsáhlé bojové operace“ na území Íránu. Prezident Donald Trump v prohlášení na sociálních sítích uvedl, že cílem této ofenzivy je eliminovat bezprostřední hrozby ze strany tamního režimu. Podle jeho slov jde o masivní a stále probíhající akci, při které hodlá využít zdrcující sílu ke zničení íránského raketového arzenálu.
Během sobotního rána podnikly izraelské a americké síly nálety na íránské území. Zahájení vojenské operace potvrdily zdroje z USA i izraelský ministr obrany Israel Katz. Přímo nad Teheránem byly po sérii výbuchů zaznamenány stoupající mraky kouře.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj si myslí, že do voleb v USA je šance dosáhnout míru na Ukrajině. Řekl to v rozhovoru pro britskou televizní stanici Sky News. Washington vyzval ke zvýšení tlaku na Moskvu. Jménem Kyjeva naopak vyloučil, že by se ukrajinská armáda vzdávala území bez boje.
Eva Burešová se na konci února po několika týdnech vrátila do jedné ze svých muzikálových rolí. Při vystoupení zažila něco, co se jí už dlouho nestalo. Fanouškům o tom poreferovala na sociální síti.