Ekonomická past Teheránu: Proč režim nemůže nechat Írán odpojený od internetu navždy

Strategie režimu je od roku 2009 v podstatě neměnná. Odpojením sítě brání opozici v organizaci, izoluje jednotlivá ohniska odporu a především zatahuje oponu před zraky mezinárodního společenství. Jakmile se v Íránu objeví protesty, následuje internetové ticho. Tentokrát je však situace jiná v tom, že současný blackout je celoplošný a trvá již šestý den. Podle odhadů organizace Netblocks stojí toto opatření íránskou ekonomiku více než 37 milionů dolarů denně, což v součtu za poslední necelý týden činí astronomických 224 milionů dolarů.

Problém pro režim spočívá v tom, že moderní íránská ekonomika je na internetu závislá mnohem více, než si konzervativní špičky v Teheránu připouštějí. Blackout neblokuje jen sociální sítě, ale i pracovní nástroje jako Slack, Google Meet nebo firemní platební systémy. Přibližně 83 % íránských online podniků využívá ke svému podnikání platformy jako Instagram nebo WhatsApp. Během protestů v letech 2022 a 2023 vedlo dlouhodobé omezení těchto služeb ke ztrátě přesahující 1,6 miliardy dolarů, což je pro zemi s kolabující měnou a drtivou inflací naprosto neúnosné.

Navíc se ukazuje, že digitální cenzura začíná požírat i ty, kteří režimu dosud věrně sloužili. Již v minulosti si operátoři mobilních sítí a poskytovatelé IT služeb, kteří jsou často úzce napojeni na státní struktury, stěžovali, že vládní „bezpečnostní priority“ likvidují jejich podnikání. Režim se tak dostává do nebezpečné dynamiky, kdy proti sobě obrací i ty vrstvy společnosti, které mu byly blízké. Pokud bude internetový temnot trvat příliš dlouho, hrozí, že se k protestujícím v ulicích přidá i nová třída nespokojených podnikatelů a technologických expertů.

Současný stav, kdy je v Íránu aktivní pouhé 1 % internetových připojení, je tedy časovanou bombou. Ironií zůstává, že oním jedním procentem vyvolených je i nejvyšší vůdce, který může nerušeně šířit svou propagandu na síti X, zatímco zbytek země se propadá do ekonomického chaosu. Teherán si uvědomuje, že čím déle zůstane země offline, tím více lidí bude mít důvod vyjít do ulic. Internetový blackout tak sice režimu dává čas na krvavé potlačení odporu ve tmě, ale zároveň mu pod nohama podpaluje poslední zbytky ekonomické stability.