Zatímco se svět s obavami dívá na stupňující se násilí v íránských ulicích a americký prezident Donald Trump hrozí „velmi tvrdou akcí“, íránský režim bojuje s nepřítelem, kterého sám stvořil – s totálním digitálním blackoutem. Přestože vypnutí internetu slouží jako mocný nástroj kontroly a zakrývání brutálních represí, Teherán si podle expertů nemůže dovolit udržovat zemi v offline režimu dlouho. Důvod je prostý: každá hodina bez spojení prohlubuje právě tu ekonomickou krizi, která lidi do ulic vyhnala.
Strategie režimu je od roku 2009 v podstatě neměnná. Odpojením sítě brání opozici v organizaci, izoluje jednotlivá ohniska odporu a především zatahuje oponu před zraky mezinárodního společenství. Jakmile se v Íránu objeví protesty, následuje internetové ticho. Tentokrát je však situace jiná v tom, že současný blackout je celoplošný a trvá již šestý den. Podle odhadů organizace Netblocks stojí toto opatření íránskou ekonomiku více než 37 milionů dolarů denně, což v součtu za poslední necelý týden činí astronomických 224 milionů dolarů.
Problém pro režim spočívá v tom, že moderní íránská ekonomika je na internetu závislá mnohem více, než si konzervativní špičky v Teheránu připouštějí. Blackout neblokuje jen sociální sítě, ale i pracovní nástroje jako Slack, Google Meet nebo firemní platební systémy. Přibližně 83 % íránských online podniků využívá ke svému podnikání platformy jako Instagram nebo WhatsApp. Během protestů v letech 2022 a 2023 vedlo dlouhodobé omezení těchto služeb ke ztrátě přesahující 1,6 miliardy dolarů, což je pro zemi s kolabující měnou a drtivou inflací naprosto neúnosné.
Navíc se ukazuje, že digitální cenzura začíná požírat i ty, kteří režimu dosud věrně sloužili. Již v minulosti si operátoři mobilních sítí a poskytovatelé IT služeb, kteří jsou často úzce napojeni na státní struktury, stěžovali, že vládní „bezpečnostní priority“ likvidují jejich podnikání. Režim se tak dostává do nebezpečné dynamiky, kdy proti sobě obrací i ty vrstvy společnosti, které mu byly blízké. Pokud bude internetový temnot trvat příliš dlouho, hrozí, že se k protestujícím v ulicích přidá i nová třída nespokojených podnikatelů a technologických expertů.
Současný stav, kdy je v Íránu aktivní pouhé 1 % internetových připojení, je tedy časovanou bombou. Ironií zůstává, že oním jedním procentem vyvolených je i nejvyšší vůdce, který může nerušeně šířit svou propagandu na síti X, zatímco zbytek země se propadá do ekonomického chaosu. Teherán si uvědomuje, že čím déle zůstane země offline, tím více lidí bude mít důvod vyjít do ulic. Internetový blackout tak sice režimu dává čas na krvavé potlačení odporu ve tmě, ale zároveň mu pod nohama podpaluje poslední zbytky ekonomické stability.
Americký ministr zahraničí Marco Rubio v pondělí oznámil zahájení rozsáhlé vládní kampaně, jejímž cílem je diplomaticky izolovat a postupně paralyzovat Mezinárodní trestní soud (ICC). Rubio obvinil instituci sídlící v Haagu z vedení právní války proti Spojeným státům a prohlásil, že Washington ji v případě potřeby rozebere cihlu po cihle.
Americký prezident Donald Trump opět pohrozil převzetím kontroly nad Hormuzským průlivem a oznámil znovuzavedení námořní blokády Íránu. Trump v příspěvku na své síti Truth Social prohlásil průliv za otevřený a požaduje dvacetiprocentní poplatek z hodnoty veškerého přepravovaného nákladu, přičemž v rozhovoru pro Fox News dodal, že by se Spojené státy měly stát strážcem průlivu a za tuto činnost dostat zaplaceno.
Rozsáhlý lesní požár, který od nedělního odpoledne sužuje les Fontainebleau jihovýchodně od Paříže, dosáhl mimořádného rozsahu a vynutil si evakuaci přibližně 900 domovů. Oheň zasáhl zhruba 800 hektarů lesního porostu a kvůli nepříznivým podmínkám a přetrvávajícím vlnám veder v pařížském regionu se ho do pondělního odstoupení nepodařilo dostat pod kontrolu.
Ruský prezident Vladimir Putin odmítl ukrajinský návrh na vzájemné omezení úderů dlouhého dosahu, který měl představovat krok k deeskalaci konfliktu trvajícího již pátým rokem. V rozhovoru pro státní televizi prohlásil, že Moskva bude pokračovat v ofenzivě s cílem plně ovládnout čtyři ukrajinské regiony.
Ruský prezident Vladimir Putin nařídil své armádě, aby vypracovala plány na zahájení nových ofenzivních operací s cílem obsadit ukrajinské hlavní město. Podle hlavního velitele ukrajinských ozbrojených sil Oleksandra Syrského Moskva vyhodnocuje různé scénáře, včetně útoku z běloruského území. Za nejpravděpodobnější variantu však Syrskyj označil možný úder z ruské Branské oblasti směrem na ukrajinskou Černihivskou oblast.
Útoky na média a snahy o omezení jejich přístupu ze strany Donalda Trumpa a jeho spojenců dosáhly během prvních 17 měsíců jeho druhého prezidentského období bezprecedentní úrovně. Zda však Trump v této bitvě vítá, zůstává nejednoznačné, jelikož zpravodajské organizace nadále produkují silné a investigativní texty, i když čelí nestabilitě a rostoucímu tlaku.
Válka na Ukrajině postupně oslabuje finanční, energetické, personální i diplomatické zdroje Ruska. Nejde o bezprostřední kolaps, ale o nebezpečnou transformaci, kdy velmoc likviduje vlastní základy, aby udržela konflikt, který si nemůže dovolit prohrát a zároveň jej zjevně nedokáže vyhrát.
Spojené státy zahájily sérii leteckých úderů na Írán v reakci na íránské útoky mířené proti plavidlům v Hormuzském průlivu. Tyto incidenty představují dosud nejzávažnější porušení memoranda o porozumění, které vstoupilo v platnost 17. června, a mohou signalizovat definitivní konec příměří. Americký prezident Donald Trump poprvé od vyhlášení původního klidu zbraní z 8. dubna prohlásil, že příměří skončilo. Eskalující napětí naznačuje, že současný stav nepovede k trvalému míru a USA jsou do tohoto vleklého konfliktu vtahovány proti své vůli.
Kyjev se snaží způsobit Rusku co největší škody před nadcházející zimou, během níž očekává další vlnu ničivých útoků na svou energetickou infrastrukturu. Ukrajině se daří získávat na bojišti výhodu zejména díky využívání dronů s dlouhým doletem, kterými zasahuje cíle hluboko v ruském vnitrozemí, což oslabuje tamní armádu i ekonomiku.
Britské děti se vzácnou a agresivní formou rakoviny mozku ztratily kvůli brexitu přístup k potenciálně život prodlužujícímu klinickému testování. Každý rok je v Británii diagnostikováno přibližně 30 dětí s difuzním intrinsic pontinním gliomem (DIPG). Jedná se o nevyléčitelný a neoperovatelný nádor postihující mozkový kmen, který řídí životně důležité funkce jako dýchání, polykání či mimiku.
Evropské akciové trhy zažívají pochmurný začátek týdne, kdy kvůli pokračujícím vzájemným útokům mezi USA a Íránem v Perském zálivu klesají akcie leteckých společností. Tento pokles je reakcí na prudké zdražení ropy v důsledku sporů o to, zda je Hormuzský průliv otevřený.
Zprávy o tom, že Kreml zvažuje nové formy eskalace ve válce na Ukrajině, vyvolávají otázku, kam až může Rusko za pět let plnohodnotného konfliktu zajít. Ačkoli Moskva již překročila řadu vojenských i humanitárních prahů, stále jí zbývají možnosti, jak rozšířit rozsah i geografii bojů.