Od lednového nástupu Donalda Trumpa do úřadu amerického prezidenta se Bílý dům musel vyrovnávat s řadou krizí – od války Ruska na Ukrajině po ozbrojené konflikty Izraele v Gaze a Íránu. V tomto kontextu však působí překvapivě, že americká administrativa zatím věnuje jen minimální pozornost sílícímu režimu Kim Čong-una v Severní Koreji. Mnozí experti proto varují, že Spojené státy ignorují jednu z nejvýznamnějších bezpečnostních hrozeb v Asii.
Přesto nelze tvrdit, že by Trump na Severní Koreu zapomněl. Ačkoliv se jeho vláda soustředí především na bezprostřední krizová ohniska, existují jasné signály, že oživení diplomatických kontaktů s Pchjongjangem zůstává vysokou prioritou. Již krátce po inauguraci Trump v rozhovoru pro Fox News označil Kim Čong-una za „chytrého chlapa“ a přislíbil, že se mu „ozve“. V březnu pak oznámil, že je s KLDR „v kontaktu“ a že plánuje „něco podniknout“. Významně působí i fakt, že v jeho zahraničněpolitickém týmu působí odborníci na Korejský poloostrov, včetně Allison Hookerové či Kevina Kima.
Důvody pro obnovení rozhovorů existují na obou stranách. Pro Trumpa představuje potenciální dohoda s KLDR šanci dosáhnout diplomatického úspěchu tam, kde se mu to v případě Ukrajiny nebo Blízkého východu dosud nedaří. Rovněž nelze zapomínat, že s Kimem už jednal – během svého prvního prezidentského období –, avšak bez konečného výsledku. Nyní má šanci napravit tehdejší neúspěch.
Zatímco Severní Korea od té doby výrazně posílila své postavení, její režim si je vědom, že tato výhodná situace nemusí trvat věčně – zejména pokud dojde ke změně v ruském postavení na světové scéně. A právě v tuto chvíli by mohla být znovu na stole upravená verze takzvané „malé dohody“, která byla v minulosti zvažována. Ta by sice nebyla ideální, ale mohla by představovat reálný základ pro obnovení jednání.
Při pohledu zpět se ukazuje, že Trump se v únoru 2019 během summitu v Hanoji pokusil s Kimem uzavřít právě takovou „malou“ dohodu – Severní Korea by rozmontovala známá jaderná zařízení výměnou za zmírnění sankcí OSN. Důležité je, že by KLDR zůstala jadernou mocností, byť s omezeným arzenálem. Jednání tehdy ztroskotala kvůli neshodám ohledně toho, které objekty by měly být demontovány – zatímco KLDR nabízela likvidaci zařízení v Jongbjonu, Spojené státy požadovaly zahrnutí i tajných obohacovacích zařízení. Schůzka tak skončila bez výsledku.
Od té doby se ale mnohé změnilo. KLDR nejenže přežila sankční tlak, ale díky geopolitickým posunům výrazně posílila. Čína, dříve opatrná kvůli jadernému programu Severní Koreje, začala Pchjongjang podporovat jako strategického partnera proti USA. Rusko, od začátku války na Ukrajině trpící nedostatkem dělostřelecké munice, začalo nakupovat severokorejské zásoby a poskytovat za ně miliardové částky – podle odhadů dosáhl objem těchto obchodů do října 2024 alespoň 5,5 miliardy dolarů.
Ještě důležitější je, že Pchjongjang a Moskva uzavřely v roce 2024 vojenskou alianci, na jejímž základě vyslala KLDR na Ukrajinu přibližně 12 000 vojáků. Za to získala další finanční pomoc. KLDR mezitím také zásadně pokročila ve vývoji svých balistických raket a podle americké obranné rozvědky je nyní v „nejvýhodnější strategické pozici za poslední desetiletí“.
I přesto nyní Severní Korea vysílá signály, že má o obnovení dialogu zájem. Podle diplomatických zdrojů naznačují severokorejští činitelé v několika zemích ochotu jednat se Spojenými státy. Rovněž tón oficiálních sdělovacích prostředků KLDR se v posledních týdnech znatelně zmírnil.
Z hlediska Pchjongjangu je důvodem pro návrat k jednacímu stolu ekonomická budoucnost. Objem obchodu s Ruskem je závislý na válce na Ukrajině a může být kdykoli náhle přerušen. Severní Korea si je rovněž vědoma rizik přílišné závislosti na Číně – tradičně považuje Peking za potenciální hrozbu kvůli možnosti vměšování do vnitřních záležitostí.
Obnovení „malé dohody“ by KLDR otevřelo nové možnosti: Jižní Korea pod novým prezidentem Lee Jae-myungem by mohla obnovit humanitární a obchodní podporu, kterou v minulosti Pchjongjangu poskytovala levicová vláda. Severní Korea by také mohla opět otevřít jednání s Japonskem o historických kompenzacích za období kolonizace.
Malá dohoda sice nezajistí denuklearizaci Korejského poloostrova, ale mohla by zpomalit další jaderný vývoj. Pokud by Severní Korea skutečně zlikvidovala hlavní reaktory a centrifugy, ztratila by významnou část výzkumného a výrobního potenciálu. Vzhledem k dosavadním úspěchům by si ale ponechala dostatečný počet hlavic, aby byla schopná odradit jakýkoli útok – její bezpečnost by tedy ohrožena nebyla.
Navíc je právě Trumpova administrativa pro KLDR atraktivním partnerem k jednání. Severokorejci tradičně věří, že dohody s demokratickými režimy nevydrží – připomínají například osud jaderné dohody s Íránem, kterou Trump po nástupu k moci zrušil. I kdyby tedy v roce 2028 vyhrál volby demokrat a snažil se dohodu s KLDR zrušit, jen stěží by znovu přesvědčil Čínu a Rusko k zavedení sankcí.
Zároveň si je Severní Korea vědoma, že její současná silná pozice je do značné míry výsledkem geopolitického štěstí. Pokud by se však situace změnila – například ukončením války na Ukrajině nebo zhoršením vztahů s Čínou –, mohla by se KLDR znovu ocitnout v izolaci. V tomto světle se obnovení rozhovorů s Washingtonem nejeví jako slabost, ale jako chytrý tah včasného zajištění si nových zdrojů podpory a větší nezávislosti.
Severní Korea tak stojí před strategickým rozhodnutím: využít příležitosti jednat s Trumpem a dosáhnout částečného uvolnění sankcí, nebo riskovat, že její současné výhody rychle zmizí. A právě tato nejistota může být tím, co ji vrátí zpět k jednacímu stolu.
Vliv genů na délku lidského života je tématem, které vědce fascinuje po celá desetiletí. Dlouhou dobu panovala shoda, že dědičnost ovlivňuje délku dožití zhruba z 20 až 25 %, zatímco zbytek připadá na životní styl a prostředí. Nová studie publikovaná v časopise Science však tento pohled zásadně mění a naznačuje, že genetický příspěvek by mohl být ve skutečnosti mnohem vyšší.
Irčan Seamus Culleton strávil posledních pět měsíců v americké vazbě imigračního úřadu ICE a nyní čelí deportaci, přestože má platné pracovní povolení a čistý trestní rejstřík. Podle své právní zástupkyně se stal obětí neschopného a svévolného systému, ačkoliv byl celých dvacet let, co v USA žije, vzorným imigrantem. Culleton, který pochází z hrabství Kilkenny, žije v oblasti Bostonu, kde provozuje štukatérskou firmu a je ženatý s americkou občankou.
Průměrný věk nováčků v americké armádě v posledních letech roste a v fiskálním roce 2026 dosáhl hranice 22,7 let. Pro srovnání, na začátku tisíciletí činil tento průměr 21,7 let a v následujícím desetiletí klesl na 21,1 let. Tento posun je důsledkem několika faktorů, mezi které patří ekonomické potíže, uvolnění vstupních bariér i změna kultury v rámci ministerstva obrany pod vedením ministra Peta Hegsetha.
Představitelé evropského technologického sektoru a zástupci Evropské komise v pondělí v belgické Lovani upozornili, že Spojené státy a zbytek světa jsou v oblasti výroby čipů kriticky závislí na evropských technologiích. Toto prohlášení zaznělo při slavnostním otevření nového výzkumného centra pro polovodiče v hodnotě 2,5 miliardy eur, které vzniklo v blízkosti Bruselu v rámci belgického institutu Imec.
Lídr skotských labouristů Anas Sarwar veřejně vyzval britského premiéra Keira Starmera k rezignaci. Podle jeho slov musí rozptýlení skončit a vedení v Downing Street se musí změnit. Na tiskové konferenci Sarwar zdůraznil, že musí být upřímný k selhání, ať už ho vidí kdekoli. Dodal, že vláda slibovala změnu, ale stalo se již příliš mnoho chyb.
Stephen Miller, muž, který po léta platil za radikální tvář v politickém orbitu Donalda Trumpa, se v roce 2026 stal jedním z nejvlivnějších a zároveň nejkontroverznějších aktérů americké vlády. Jako tvůrce tvrdé imigrační politiky a zastánce expanze americké moci na západní polokouli ztělesňuje Miller samotnou „psyché“ prezidenta Trumpa – strategii nikdy neustupovat a vždy postupovat z pozice síly. Zatímco pro své příznivce je efektivním vykonavatelem slibů, pro demokraty a liberální aktivisty představuje postavu „padoucha“, jehož tvář se objevuje na protestních plakátech s nápisy o fašismu.
Přelomový evropský projekt na vývoj stíhačky šesté generace, známý pod zkratkou FCAS (Future Combat Air System), se ocitl na pokraji úplného kolapsu. Podle informací z diplomatických a vládních kruhů v Paříži a Berlíně je nyní mnohem pravděpodobnější oficiální ukončení spolupráce než její restart. Ambiciózní program, který měl zahrnovat nejen samotný letoun, ale i doprovodné drony a společný bojový cloud, byl společným dítětem Francie, Německa a Španělska.
Prezident Donald Trump prohlásil, že je „velmi hrdý“ na stav americké ekonomiky, a to i přesto, že nejnovější průzkumy veřejného mínění ukazují na prohlubující se krizi životních nákladů. Zatímco v minulosti svaloval vinu za inflaci na svého předchůdce Joea Bidena, v rozhovoru pro stanici NBC, který byl odvysílán během nedělního Super Bowlu LX, již plně přijal odpovědnost za současný hospodářský vývoj. Na otázku novináře Toma Llamase, kdy nastane skutečná „Trumpova ekonomika“, prezident odpověděl, že ten moment už nastal.
Britská vláda čelí sílícímu tlaku, aby prověřila kontrakt strojírenské společnosti Cygnet Texkimp na vývoz špičkových technologií do Arménie. Investigace deníku Guardian totiž odhalila znepokojivé vazby mezi odběratelem a dodavatelským řetězcem ruské válečné mašinérie. Odborníci na sankce i předseda sněmovního výboru pro podnikání zpochybňují rozhodnutí vlády udělit vývozní licenci na stroje, které vyrábějí tzv. karbonový prepreg – lehký a odolný materiál s širokým využitím v civilním i vojenském sektoru.
Vystoupení portorické hvězdy Bad Bunnyho a zpěvačky Lady Gaga, Rickyho Martina, Pedra Pascala, Cardi B, Karol G a Jessicy Alby během poločasové show jubilejního Super Bowlu LX na stadionu Levi’s v Santa Claře vyvolalo ostrou vlnu kritiky ze strany prezidenta Donalda Trumpa. Krátce po skončení show, která patří k vrcholům amerického kulturního kalendáře, zveřejnil Trump na své sociální síti Truth Social rozsáhlý příspěvek, ve kterém představení nešetřil. Označil ho za absolutně příšerné a za jedno z nejhorších v historii.
Světová ekonomika musí projít radikální transformací, aby přestala odměňovat znečišťování a plýtvání. Generální tajemník OSN António Guterres varoval, že lidstvo se kvůli stávajícím účetním systémům řítí na pokraj katastrofy. Podle jeho slov je nezbytné začít přikládat skutečnou hodnotu životnímu prostředí a přestat vnímat hrubý domácí produkt jako jediné měřítko lidského pokroku a blahobytu. Guterres připomněl, že při ničení lesů nebo nadměrném rybolovu sice HDP roste, ale planetě to škodí.
Britskou politickou scénou otřásá rezignace Morgana McSweeneyho, klíčového stratéga a šéfa operací Downing Street, která vyvolala zásadní otázky o budoucnosti premiéra Keira Starmera. McSweeney, který je považován za architekta drtivého vítězství Labouristické strany v roce 2024, odstoupil v neděli v souvislosti s prohlubujícím se skandálem kolem jmenování Petera Mandelsona velvyslancem ve Washingtonu. Ve svém prohlášení McSweeney přiznal plnou odpovědnost za doporučení Mandelsona do této prestižní role, přestože byly známy jeho problematické vazby na usvědčeného sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina.