Od lednového nástupu Donalda Trumpa do úřadu amerického prezidenta se Bílý dům musel vyrovnávat s řadou krizí – od války Ruska na Ukrajině po ozbrojené konflikty Izraele v Gaze a Íránu. V tomto kontextu však působí překvapivě, že americká administrativa zatím věnuje jen minimální pozornost sílícímu režimu Kim Čong-una v Severní Koreji. Mnozí experti proto varují, že Spojené státy ignorují jednu z nejvýznamnějších bezpečnostních hrozeb v Asii.
Přesto nelze tvrdit, že by Trump na Severní Koreu zapomněl. Ačkoliv se jeho vláda soustředí především na bezprostřední krizová ohniska, existují jasné signály, že oživení diplomatických kontaktů s Pchjongjangem zůstává vysokou prioritou. Již krátce po inauguraci Trump v rozhovoru pro Fox News označil Kim Čong-una za „chytrého chlapa“ a přislíbil, že se mu „ozve“. V březnu pak oznámil, že je s KLDR „v kontaktu“ a že plánuje „něco podniknout“. Významně působí i fakt, že v jeho zahraničněpolitickém týmu působí odborníci na Korejský poloostrov, včetně Allison Hookerové či Kevina Kima.
Důvody pro obnovení rozhovorů existují na obou stranách. Pro Trumpa představuje potenciální dohoda s KLDR šanci dosáhnout diplomatického úspěchu tam, kde se mu to v případě Ukrajiny nebo Blízkého východu dosud nedaří. Rovněž nelze zapomínat, že s Kimem už jednal – během svého prvního prezidentského období –, avšak bez konečného výsledku. Nyní má šanci napravit tehdejší neúspěch.
Zatímco Severní Korea od té doby výrazně posílila své postavení, její režim si je vědom, že tato výhodná situace nemusí trvat věčně – zejména pokud dojde ke změně v ruském postavení na světové scéně. A právě v tuto chvíli by mohla být znovu na stole upravená verze takzvané „malé dohody“, která byla v minulosti zvažována. Ta by sice nebyla ideální, ale mohla by představovat reálný základ pro obnovení jednání.
Při pohledu zpět se ukazuje, že Trump se v únoru 2019 během summitu v Hanoji pokusil s Kimem uzavřít právě takovou „malou“ dohodu – Severní Korea by rozmontovala známá jaderná zařízení výměnou za zmírnění sankcí OSN. Důležité je, že by KLDR zůstala jadernou mocností, byť s omezeným arzenálem. Jednání tehdy ztroskotala kvůli neshodám ohledně toho, které objekty by měly být demontovány – zatímco KLDR nabízela likvidaci zařízení v Jongbjonu, Spojené státy požadovaly zahrnutí i tajných obohacovacích zařízení. Schůzka tak skončila bez výsledku.
Od té doby se ale mnohé změnilo. KLDR nejenže přežila sankční tlak, ale díky geopolitickým posunům výrazně posílila. Čína, dříve opatrná kvůli jadernému programu Severní Koreje, začala Pchjongjang podporovat jako strategického partnera proti USA. Rusko, od začátku války na Ukrajině trpící nedostatkem dělostřelecké munice, začalo nakupovat severokorejské zásoby a poskytovat za ně miliardové částky – podle odhadů dosáhl objem těchto obchodů do října 2024 alespoň 5,5 miliardy dolarů.
Ještě důležitější je, že Pchjongjang a Moskva uzavřely v roce 2024 vojenskou alianci, na jejímž základě vyslala KLDR na Ukrajinu přibližně 12 000 vojáků. Za to získala další finanční pomoc. KLDR mezitím také zásadně pokročila ve vývoji svých balistických raket a podle americké obranné rozvědky je nyní v „nejvýhodnější strategické pozici za poslední desetiletí“.
I přesto nyní Severní Korea vysílá signály, že má o obnovení dialogu zájem. Podle diplomatických zdrojů naznačují severokorejští činitelé v několika zemích ochotu jednat se Spojenými státy. Rovněž tón oficiálních sdělovacích prostředků KLDR se v posledních týdnech znatelně zmírnil.
Z hlediska Pchjongjangu je důvodem pro návrat k jednacímu stolu ekonomická budoucnost. Objem obchodu s Ruskem je závislý na válce na Ukrajině a může být kdykoli náhle přerušen. Severní Korea si je rovněž vědoma rizik přílišné závislosti na Číně – tradičně považuje Peking za potenciální hrozbu kvůli možnosti vměšování do vnitřních záležitostí.
Obnovení „malé dohody“ by KLDR otevřelo nové možnosti: Jižní Korea pod novým prezidentem Lee Jae-myungem by mohla obnovit humanitární a obchodní podporu, kterou v minulosti Pchjongjangu poskytovala levicová vláda. Severní Korea by také mohla opět otevřít jednání s Japonskem o historických kompenzacích za období kolonizace.
Malá dohoda sice nezajistí denuklearizaci Korejského poloostrova, ale mohla by zpomalit další jaderný vývoj. Pokud by Severní Korea skutečně zlikvidovala hlavní reaktory a centrifugy, ztratila by významnou část výzkumného a výrobního potenciálu. Vzhledem k dosavadním úspěchům by si ale ponechala dostatečný počet hlavic, aby byla schopná odradit jakýkoli útok – její bezpečnost by tedy ohrožena nebyla.
Navíc je právě Trumpova administrativa pro KLDR atraktivním partnerem k jednání. Severokorejci tradičně věří, že dohody s demokratickými režimy nevydrží – připomínají například osud jaderné dohody s Íránem, kterou Trump po nástupu k moci zrušil. I kdyby tedy v roce 2028 vyhrál volby demokrat a snažil se dohodu s KLDR zrušit, jen stěží by znovu přesvědčil Čínu a Rusko k zavedení sankcí.
Zároveň si je Severní Korea vědoma, že její současná silná pozice je do značné míry výsledkem geopolitického štěstí. Pokud by se však situace změnila – například ukončením války na Ukrajině nebo zhoršením vztahů s Čínou –, mohla by se KLDR znovu ocitnout v izolaci. V tomto světle se obnovení rozhovorů s Washingtonem nejeví jako slabost, ale jako chytrý tah včasného zajištění si nových zdrojů podpory a větší nezávislosti.
Severní Korea tak stojí před strategickým rozhodnutím: využít příležitosti jednat s Trumpem a dosáhnout částečného uvolnění sankcí, nebo riskovat, že její současné výhody rychle zmizí. A právě tato nejistota může být tím, co ji vrátí zpět k jednacímu stolu.
Britští zdravotníci vydali varování ohledně konzumace rajčat poté, co došlo k prudkému nárůstu případů onemocnění způsobených vzácnými a potenciálně nebezpečnými kmeny bakterie salmonela. Jen v loňském roce onemocnělo přes sto lidí, přičemž nejméně čtrnáct z nich muselo být hospitalizováno kvůli závažným příznakům.
Inflace ve Spojených státech se v červnu výrazně zvýšila a dosáhla nejvyšší úrovně od letošního února. Růst cen byl tažen především vyššími cenami pohonných hmot a dopady nových cel, které prezident Donald Trump v posledních měsících zavedl na většinu dovozového zboží.
Izraelský plán na vybudování „humanitárního města“ v Rafahu znovu otevřel otázku etnických čistek na Blízkém východě. Region za poslední století zažil systematické vysidlování Palestinců, vyhnání Židů z arabských zemí, perzekuci Kurdů i genocidy křesťanských menšin v Osmanské říši. Ukazuje se, že etnické čistky nejsou minulostí, ale trvalou součástí regionální politiky a opakují se v nových formách a často bez odpovědnosti či mezinárodní intervence.
Slovenský premiér Robert Fico staví svou politiku na krátkodobé kalkulaci a strategickém odkládání odpovědnosti. Zatímco energetickou krizi, kterou sám pomohl vytvořit, prezentuje jako výzvu dneška, bezpečnostní hrozby spojené s oslabováním vazeb na NATO a EU ponechává budoucím vládám. Tato kombinace populismu, selektivního pragmatismu a narativu o „národních zájmech“ může vést ke ztrátě spojenecké důvěry i vnitřní stability Slovenska.
Evropa čelí zlomovému okamžiku. Válka na Ukrajině, která v posledních měsících ustoupila ze středu pozornosti kvůli krizím v Íránu či na Blízkém východě, zůstává podle bývalých i současných evropských lídrů tou největší hrozbou pro evropskou bezpečnost. V komentáři serveru European Pravda podepsaném Carlem Bildtem, Aleksanderem Kwasniewským, Sannou Marinovou a Kajsou Ollongrenovou autoři varují: pokud Evropa nezakročí rozhodně a hned, zaplatí za to vysokou cenu.
Prezident Donald Trump opět vyvolal vlnu kritiky – tentokrát ne od svých tradičních politických odpůrců, ale přímo z nitra vlastního „Make America Great Again“ (MAGA) hnutí. Rozhodnutí dodat zbraně Ukrajině prostřednictvím NATO a zároveň pohrozit Rusku novými cly vyvolalo ostrou odezvu mezi klíčovými osobnostmi Trumpovy politické základny.
Od lednového nástupu Donalda Trumpa do úřadu amerického prezidenta se Bílý dům musel vyrovnávat s řadou krizí – od války Ruska na Ukrajině po ozbrojené konflikty Izraele v Gaze a Íránu. V tomto kontextu však působí překvapivě, že americká administrativa zatím věnuje jen minimální pozornost sílícímu režimu Kim Čong-una v Severní Koreji. Mnozí experti proto varují, že Spojené státy ignorují jednu z nejvýznamnějších bezpečnostních hrozeb v Asii.
Na první pohled nepostřehnutelná změna, přesto měřitelná – v posledních dnech se Země otáčí o zlomek milisekundy rychleji než obvykle. Vědci pozorují tento jev s překvapením i určitou dávkou nejistoty, protože zatím přesně nevědí, co za tímto zrychlením stojí.
Ukrajinský premiér Denys Šmyhal oficiálně oznámil svou rezignaci, čímž završil dlouho očekávanou politickou změnu ve vedení země, která čelí více než tři roky trvající ruské invazi. Ukrajinský parlament má o jeho odchodu a rozpuštění současné vlády hlasovat již 16. července.
Prezident Donald Trump v pondělí oznámil, že Spojené státy pošlou Ukrajině nové zbraně, včetně žádaných raketových interceptorů pro systém Patriot, schopných ničit balistické střely. Trump prohlásil, že náklady na tuto pomoc ponesou evropské spojenecké státy, čímž se podle něj předejde opakování politiky jeho předchůdce, kdy pomoc Ukrajině šla na účet amerických daňových poplatníků.
Když se v červnu 2026 rozběhne rozšířené mistrovství světa ve fotbale, Severní Amerika zažije nejen největší fotbalovou událost v dějinách kontinentu, ale i masivní ekologickou zátěž. Turnaj se bude konat v USA, Kanadě a Mexiku a přivítá 48 národních týmů a miliony fanoušků, kteří budou cestovat mezi desítkami měst.
Americký prezident Donald Trump v pondělí naznačil, že právě jeho manželka Melania sehrála zásadní roli v tom, jak se změnil jeho postoj k ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi a jeho slibům o míru na Ukrajině.