Od lednového nástupu Donalda Trumpa do úřadu amerického prezidenta se Bílý dům musel vyrovnávat s řadou krizí – od války Ruska na Ukrajině po ozbrojené konflikty Izraele v Gaze a Íránu. V tomto kontextu však působí překvapivě, že americká administrativa zatím věnuje jen minimální pozornost sílícímu režimu Kim Čong-una v Severní Koreji. Mnozí experti proto varují, že Spojené státy ignorují jednu z nejvýznamnějších bezpečnostních hrozeb v Asii.
Přesto nelze tvrdit, že by Trump na Severní Koreu zapomněl. Ačkoliv se jeho vláda soustředí především na bezprostřední krizová ohniska, existují jasné signály, že oživení diplomatických kontaktů s Pchjongjangem zůstává vysokou prioritou. Již krátce po inauguraci Trump v rozhovoru pro Fox News označil Kim Čong-una za „chytrého chlapa“ a přislíbil, že se mu „ozve“. V březnu pak oznámil, že je s KLDR „v kontaktu“ a že plánuje „něco podniknout“. Významně působí i fakt, že v jeho zahraničněpolitickém týmu působí odborníci na Korejský poloostrov, včetně Allison Hookerové či Kevina Kima.
Důvody pro obnovení rozhovorů existují na obou stranách. Pro Trumpa představuje potenciální dohoda s KLDR šanci dosáhnout diplomatického úspěchu tam, kde se mu to v případě Ukrajiny nebo Blízkého východu dosud nedaří. Rovněž nelze zapomínat, že s Kimem už jednal – během svého prvního prezidentského období –, avšak bez konečného výsledku. Nyní má šanci napravit tehdejší neúspěch.
Zatímco Severní Korea od té doby výrazně posílila své postavení, její režim si je vědom, že tato výhodná situace nemusí trvat věčně – zejména pokud dojde ke změně v ruském postavení na světové scéně. A právě v tuto chvíli by mohla být znovu na stole upravená verze takzvané „malé dohody“, která byla v minulosti zvažována. Ta by sice nebyla ideální, ale mohla by představovat reálný základ pro obnovení jednání.
Při pohledu zpět se ukazuje, že Trump se v únoru 2019 během summitu v Hanoji pokusil s Kimem uzavřít právě takovou „malou“ dohodu – Severní Korea by rozmontovala známá jaderná zařízení výměnou za zmírnění sankcí OSN. Důležité je, že by KLDR zůstala jadernou mocností, byť s omezeným arzenálem. Jednání tehdy ztroskotala kvůli neshodám ohledně toho, které objekty by měly být demontovány – zatímco KLDR nabízela likvidaci zařízení v Jongbjonu, Spojené státy požadovaly zahrnutí i tajných obohacovacích zařízení. Schůzka tak skončila bez výsledku.
Od té doby se ale mnohé změnilo. KLDR nejenže přežila sankční tlak, ale díky geopolitickým posunům výrazně posílila. Čína, dříve opatrná kvůli jadernému programu Severní Koreje, začala Pchjongjang podporovat jako strategického partnera proti USA. Rusko, od začátku války na Ukrajině trpící nedostatkem dělostřelecké munice, začalo nakupovat severokorejské zásoby a poskytovat za ně miliardové částky – podle odhadů dosáhl objem těchto obchodů do října 2024 alespoň 5,5 miliardy dolarů.
Ještě důležitější je, že Pchjongjang a Moskva uzavřely v roce 2024 vojenskou alianci, na jejímž základě vyslala KLDR na Ukrajinu přibližně 12 000 vojáků. Za to získala další finanční pomoc. KLDR mezitím také zásadně pokročila ve vývoji svých balistických raket a podle americké obranné rozvědky je nyní v „nejvýhodnější strategické pozici za poslední desetiletí“.
I přesto nyní Severní Korea vysílá signály, že má o obnovení dialogu zájem. Podle diplomatických zdrojů naznačují severokorejští činitelé v několika zemích ochotu jednat se Spojenými státy. Rovněž tón oficiálních sdělovacích prostředků KLDR se v posledních týdnech znatelně zmírnil.
Z hlediska Pchjongjangu je důvodem pro návrat k jednacímu stolu ekonomická budoucnost. Objem obchodu s Ruskem je závislý na válce na Ukrajině a může být kdykoli náhle přerušen. Severní Korea si je rovněž vědoma rizik přílišné závislosti na Číně – tradičně považuje Peking za potenciální hrozbu kvůli možnosti vměšování do vnitřních záležitostí.
Obnovení „malé dohody“ by KLDR otevřelo nové možnosti: Jižní Korea pod novým prezidentem Lee Jae-myungem by mohla obnovit humanitární a obchodní podporu, kterou v minulosti Pchjongjangu poskytovala levicová vláda. Severní Korea by také mohla opět otevřít jednání s Japonskem o historických kompenzacích za období kolonizace.
Malá dohoda sice nezajistí denuklearizaci Korejského poloostrova, ale mohla by zpomalit další jaderný vývoj. Pokud by Severní Korea skutečně zlikvidovala hlavní reaktory a centrifugy, ztratila by významnou část výzkumného a výrobního potenciálu. Vzhledem k dosavadním úspěchům by si ale ponechala dostatečný počet hlavic, aby byla schopná odradit jakýkoli útok – její bezpečnost by tedy ohrožena nebyla.
Navíc je právě Trumpova administrativa pro KLDR atraktivním partnerem k jednání. Severokorejci tradičně věří, že dohody s demokratickými režimy nevydrží – připomínají například osud jaderné dohody s Íránem, kterou Trump po nástupu k moci zrušil. I kdyby tedy v roce 2028 vyhrál volby demokrat a snažil se dohodu s KLDR zrušit, jen stěží by znovu přesvědčil Čínu a Rusko k zavedení sankcí.
Zároveň si je Severní Korea vědoma, že její současná silná pozice je do značné míry výsledkem geopolitického štěstí. Pokud by se však situace změnila – například ukončením války na Ukrajině nebo zhoršením vztahů s Čínou –, mohla by se KLDR znovu ocitnout v izolaci. V tomto světle se obnovení rozhovorů s Washingtonem nejeví jako slabost, ale jako chytrý tah včasného zajištění si nových zdrojů podpory a větší nezávislosti.
Severní Korea tak stojí před strategickým rozhodnutím: využít příležitosti jednat s Trumpem a dosáhnout částečného uvolnění sankcí, nebo riskovat, že její současné výhody rychle zmizí. A právě tato nejistota může být tím, co ji vrátí zpět k jednacímu stolu.
Při jedné příležitosti byli ruský prezident Vladimir Putin a čínský prezident Si Ťin-pching přistiženi u horkého mikrofonu, jak si během vojenské přehlídky v Pekingu povídají o nesmrtelnosti. Putin tehdy svému protějšku řekl, že díky rozvoji biotechnologií je možné neustále transplantovat lidské orgány a žít tak stále mladší, dokonce dosáhnout nesmrtelnosti. Si Ťin-pching mu odpověděl, že vědci předpovídají, že v tomto století se lidé budou moct dožít až 150 let.
Ruské ozbrojené síly by mohly podle vojenských expertů do února vyčerpat zásoby raket proti bezpilotním letounům. Podle informací, které listu The Sun poskytli, vojáci Vladimira Putina používají tyto střely rychleji, než je ruský zbrojní průmysl dokáže nahradit.
Donald Trump se sice ve svém úřadě pokusil o rozsáhlé změny, ale jeho ambiciózní agenda je nyní ohrožena. Rostoucí problémy v ekonomice, která je pro Američany klíčová, mohou podkopat jeho politickou moc a vést k vážným následkům pro celou jeho stranu. Nedávná zpráva Úřadu pro statistiku práce podle CNN potvrdila nejhorší obavy, pokud jde o zhoršující se situaci na trhu práce.
Cenzura a omezování přístupu k oblíbeným aplikacím v Rusku postupně komplikují život milionům lidí. Nová nařízení, která v polovině srpna zavedl ruský mediální regulátor Roskomnadzor, se zaměřila na omezení hovorů prostřednictvím platforem WhatsApp a Telegram, které patří k nejpoužívanějším komunikačním kanálům. V zemi se 143 miliony obyvatel je používá 97 milionů, respektive 90 milionů lidí.
Americký prezident Donald Trump vydal výkonný příkaz, který mění dosavadní název Pentagonu. Instituce, která byla dříve známa jako Ministerstvo obrany, se nyní bude jmenovat „Ministerstvo války“. Trump své rozhodnutí zdůvodnil tím, že tento název lépe odpovídá současnému stavu světa, který podle něj vyžaduje silnou armádu připravenou k boji, uvedl server CNN.
Globální ekonomika pociťuje následky klimatických změn, které se projevují ve zvyšování cen, od bydlení až po potraviny. Podle loňské studie by narušení způsobené oteplováním mohlo do poloviny století stát globální ekonomiku až 38 bilionů dolarů ročně.
Americká jednotka námořní pěchoty Navy Seals zabila několik severokorejských civilistů během nezdařené tajné mise, při níž měla umístit odposlouchávací zařízení. Podle informací listu New York Times operaci schválil tehdejší prezident Donald Trump v roce 2019, v době, kdy probíhala diplomatická jednání se severokorejským vůdcem Kim Čong-unem.
Izraelská armáda se chystá na rozsáhlý útok na Gazu. Po téměř dvou letech konfliktu však čelí náročné situaci, kterou komplikuje vyčerpanost, klesající motivace a nedostatek vojáků, uvádí CNN.
Navzdory tomu, že se nezdá, že by v dohledné době mělo dojít k mírové dohodě o ukončení bojů na Ukrajině, je čím dál zjevnější, že trvalý mír je ještě hůře dosažitelný. Hlavním sporným bodem jakéhokoli jednání bude budoucí bezpečnost Ukrajiny.
Na obrovské vojenské přehlídce v Číně se objevil nový a důležitý vojenský prvek, na který upozornili experti z webu Defense one. Jde o rostoucí ekosystém menších a flexibilních firem, které vyvíjejí umělou inteligenci s duálním využitím, a spolupracují s čínskou armádou.
Znečištění ovzduší může být příčinou zhoubné formy demence. Nejnovější výzkumy naznačují, že částice ve vzduchu způsobují vznik toxických shluků bílkovin v mozku, které jsou charakteristickým znakem Lewyho demence.
Ruský prezident Vladimir Putin se nedávno v Pekingu sešel s čínským prezidentem Si Ťin-pchingem a severokorejským lídrem Kim Čong-unem. Během vojenské přehlídky se oba autokraté v soukromém rozhovoru dotkli tématu, jak dlouho by ještě mohli zůstat u moci. Zachycený rozhovor odhalil Putinovy myšlenky na nesmrtelnost.