Východoněmecké město Schwedt stojí před existenční otázkou: obnovit dodávky ruské ropy, nebo čelit rozsáhlým propouštěním. Místní rafinerie PCK, která po desetiletí živí pětinu obyvatel města, přišla kvůli sankcím o přístup k ruským surovinám. A nyní hrozí její kolaps, který může uvrhnout město do krize.
Starostka města Annekathrin Hoppe, která sama v rafinerii dříve pracovala, varuje: „Rafinerie je důvod, proč město vůbec existuje.“ Schwedt, ležící na okraji Braniborska, kdysi prosperovalo díky trubce přátelství z Ruska.
Jenže od invaze na Ukrajinu a následných sankcí z konce roku 2022 surovina z východu neteče. PCK teď jede jen na 80 % kapacity a zásobuje se dražšími dodávkami z Kazachstánu, Polska a Rostocku. Výsledkem je hluboká ztráta a hrozba propouštění až 1 000 zaměstnanců.
Hoppe proto tlačí na Berlín, aby jednal – třeba i za cenu návratu ruské ropy. „Samozřejmě válku neakceptujeme,“ říká, „ale tradičně jsme měli s Ruskem dobré vztahy.“ Podobný sentiment je východní části Německa častý.
Schwedt se tak stal symbolem širší evropské dilema: v čase, kdy se začíná mluvit o příměří, sílí tlak byznysu a místních politiků na přehodnocení tvrdého postoje vůči Moskvě. Zároveň ale EU dál posiluje energetickou nezávislost, navrhuje zákony pro úplné odstřižení od ruského plynu do roku 2027 a německá vláda trvá na tom, že ropnou závislost na Rusku už překonala.
Jenže praxe ukazuje něco jiného. Významné energetické firmy včetně francouzského Engie a TotalEnergies připouštějí, že s mírem by návrat ruského plynu nebyl nereálný. V Německu se dokonce znovu mluví o Nord Streamu, ačkoli oficiálně je jeho obnova politicky neprůchozí.
Ekonomická stagnace, vysoké ceny energií a tlak zaměstnavatelů však mění situaci. „Když bude mír, obchod s Ruskem se obnoví,“ míní Danny Ruthenberg z odborové rady PCK. Tvrdí, že návrat ruské ropy by mohl podnik zachránit bez dalších investic.
Obnovení dodávek by ale narazilo nejen na politiku, ale i na složité právní vztahy. Ačkoli Berlín převzal rafinerii pod státní správu, ruský Rosněfť zůstává většinovým vlastníkem. K plnému návratu by tak bylo třeba změnit vlastnickou strukturu, zrušit evropské embargo a přesvědčit Polsko, aby umožnilo průchod ruské ropy.
Z právního hlediska by nové smlouvy šly uzavřít rychle. „Je to čistě politická záležitost,“ říká energetický právník Tibor Fedke.
Do hry však vstupuje i geopolitika. Donald Trump, který se vrátil do Bílého domu, deklaroval ochotu obnovit obchodní vztahy s Moskvou. Trumpův tým rozděluje přístup – někteří se snaží zrušit energetické sankce, jiní chtějí posílit americký export. USA navíc zvažují investice přímo do rafinerie ve Schwedtu – zájem mají americké fondy o podíl Rosněfti.
To vše vyvolává obavy v Bruselu. Podle unijních diplomatů by případný německý ústup mohl spustit dominový efekt – následovat by mohly Itálie, Rakousko, Bulharsko či Česká republika.
Východní část Německa, kde je proruský sentiment tradičně silný, zůstává pro politiku v Berlíně výzvou. Kombinace frustrace z nedostatečných investic, regionálního pocitu opomíjení a rostoucí popularity proruských stran, jako je AfD nebo Wagenknechtové hnutí, činí z oblasti výbušnou směs.
Na pozadí toho všeho přetrvává nevyřešený příslib Berlína, že uvolní 400 milionů eur na modernizaci ropovodu z Rostocku – peníze však z Bruselu nepřišly. „Kancelář slíbil peníze, které nikdy nedorazily,“ říká rozhořčeně Ruthenberg.
Starostka Hoppe by ráda viděla rafinerii fungovat bez ruské ropy, ale připouští, že bez finanční pomoci možná nebude mít na výběr. „Spolková vláda a EU musí konečně začít plnit, co slíbily,“ vyzývá.
Zatím ale o budoucnosti rafinerie panuje mlčení. „Rozhodnutí zatím nepadlo,“ uvedl nejmenovaný německý poslanec. Cílem však zůstává udržet pracovní místa a zachovat průmyslové zázemí regionu.
A pokud bude znamenat jedinou cestu vpřed spolupráce s USA – třeba i pod vedením Donalda Trumpa – jsou místní ochotni přistoupit na kompromis. „Američané jsou naši přátelé,“ říká Ruthenberg. „Jestli chtějí investovat, konečně se posuneme z místa.“
„Trump je tu jen dočasně,“ dodává Hoppe s úsměvem. „Tedy doufáme.“
Rozsáhlý výpadek elektřiny, který dnes kolem poledne ochromil velkou část České republiky, měl dopad na dopravu, zdravotnictví, zásobování i běžný chod domácností. Kolem 15. hodiny oznámil provozovatel přenosové soustavy ČEPS, že všechny klíčové rozvodny byly opět uvedeny do provozu. Postupně se obnovují dodávky elektřiny na úrovni distribučních sítí ve všech dotčených krajích.
Části České republiky dnes kolem poledne postihl masivní výpadek elektrické energie. Nejvíce zasáhl hlavní město Prahu, kde přestaly fungovat tramvaje, metro, semafory, ale také platební terminály a bankomaty. Bez proudu se ocitla část centra i okrajových čtvrtí. Problémy se objevily i v řadě dalších krajů. Odpoledne postupně elektřina ve většina částí Česka naskočila, rozjely se vlaky i hromadná doprava.
Kvůli dnešnímu rozsáhlému výpadku elektrické energie, který postihl nejen Prahu, ale i další části republiky, svolal stát Ústřední krizový štáb. Jeho zasedání je naplánováno na 16:00. Cílem je vyhodnotit situaci, koordinovat další postup a zajistit, aby byly obnovy dodávek proudu i souvisejících služeb co nejrychlejší a nejbezpečnější.
Rozsáhlý výpadek proudu, který dnes ochromil velkou část České republiky, přináší kromě omezení dopravy a služeb také hygienická rizika. Státní zdravotní ústav i hygienici proto vydali důležitá doporučení, jak v takové situaci chránit zdraví, zajistit bezpečnou konzumaci potravin a předejít zbytečným zdravotním komplikacím.
Rozsáhlý výpadek elektrického proudu, který dnes ochromil Prahu a další části republiky, znovu upozornil na důležitost připravenosti na krizové situace. Ať už jde o blackout nebo živelnou pohromu, klíčové je zachovat klid a postupovat podle ověřených pokynů. Úřady proto připomínají základní pravidla, která mohou v takových chvílích pomoci.
Rozsáhlý výpadek elektrického proudu, který dnes krátce po poledni ochromil značnou část České republiky, má podle společnosti ČEPS souvislost s poruchou na vedení V411. K výpadku došlo kvůli pádu fázového vodiče, což vedlo k odpojení části přenosové soustavy. Událost ovlivnila osm rozvoden, přičemž pět z nich se již podařilo znovu zprovoznit.
Česko dnes podle premiéra Petra Fialy čelí mimořádné a nepříjemné situaci. Masivní výpadek elektřiny, který zasáhl Prahu a další části republiky, ale podle policie není výsledkem kybernetického útoku.
Část Česka dnes kolem poledne zasáhl masivní výpadek elektřiny. Ministr vnitra Vít Rakušan kvůli němu uvedl do pohotovosti Ústřední krizový štáb. Ministr zdravotnictví Vlastimil Válek uklidňuje s tím, že nemocnice zůstávají v provozu a výpadek jejich chod nenarušil.
Ukrajina oznámila záměr odstoupit od mezinárodní Ottawské úmluvy z roku 1997, která zakazuje výrobu a použití protipěchotních min. Důvodem je rostoucí naléhavost bránit se ruské agresi, jež podle Kyjeva vyžaduje i kontroverzní prostředky.
Útok Ukrajiny na čtyři ruská letiště, který způsobil škody odhadované na 7 miliard dolarů, přinesl světu jasné varování: válečné vedení se zásadně změnilo. Kyjev ukázal, že levné bezpilotní prostředky mohou ochromit miliardové vojenské systémy – a Blízký východ tento trend rychle následuje.
Demokraté ve čtvrtek ostře reagovali na schválení rozpočtového zákona prezidenta Donalda Trumpa, který podle nich představuje útok na sociální jistoty a zvýhodňuje nejbohatší vrstvy. Vlnu kritiky doprovázely varování, že se tato legislativa stane klíčovým tématem příštích kongresových voleb.
Spojené státy zasáhly 21. června 2025 proti jadernému programu Íránu. Útok poškodil některá důležitá zařízení, ale zatím nic nenasvědčuje tomu, že by byl celý program zničen. Podle předběžného hodnocení americké obranné rozvědky byl jaderný pokrok Íránu zbrzděn maximálně o půl roku. Šéf Mezinárodní agentury pro atomovou energii Rafael Grossi uvedl, že Írán možná stihl přemístit zásoby obohaceného uranu ještě před útokem a je schopen obnovit obohacování během několika měsíců.