Východoněmecké město Schwedt stojí před existenční otázkou: obnovit dodávky ruské ropy, nebo čelit rozsáhlým propouštěním. Místní rafinerie PCK, která po desetiletí živí pětinu obyvatel města, přišla kvůli sankcím o přístup k ruským surovinám. A nyní hrozí její kolaps, který může uvrhnout město do krize.
Starostka města Annekathrin Hoppe, která sama v rafinerii dříve pracovala, varuje: „Rafinerie je důvod, proč město vůbec existuje.“ Schwedt, ležící na okraji Braniborska, kdysi prosperovalo díky trubce přátelství z Ruska.
Jenže od invaze na Ukrajinu a následných sankcí z konce roku 2022 surovina z východu neteče. PCK teď jede jen na 80 % kapacity a zásobuje se dražšími dodávkami z Kazachstánu, Polska a Rostocku. Výsledkem je hluboká ztráta a hrozba propouštění až 1 000 zaměstnanců.
Hoppe proto tlačí na Berlín, aby jednal – třeba i za cenu návratu ruské ropy. „Samozřejmě válku neakceptujeme,“ říká, „ale tradičně jsme měli s Ruskem dobré vztahy.“ Podobný sentiment je východní části Německa častý.
Schwedt se tak stal symbolem širší evropské dilema: v čase, kdy se začíná mluvit o příměří, sílí tlak byznysu a místních politiků na přehodnocení tvrdého postoje vůči Moskvě. Zároveň ale EU dál posiluje energetickou nezávislost, navrhuje zákony pro úplné odstřižení od ruského plynu do roku 2027 a německá vláda trvá na tom, že ropnou závislost na Rusku už překonala.
Jenže praxe ukazuje něco jiného. Významné energetické firmy včetně francouzského Engie a TotalEnergies připouštějí, že s mírem by návrat ruského plynu nebyl nereálný. V Německu se dokonce znovu mluví o Nord Streamu, ačkoli oficiálně je jeho obnova politicky neprůchozí.
Ekonomická stagnace, vysoké ceny energií a tlak zaměstnavatelů však mění situaci. „Když bude mír, obchod s Ruskem se obnoví,“ míní Danny Ruthenberg z odborové rady PCK. Tvrdí, že návrat ruské ropy by mohl podnik zachránit bez dalších investic.
Obnovení dodávek by ale narazilo nejen na politiku, ale i na složité právní vztahy. Ačkoli Berlín převzal rafinerii pod státní správu, ruský Rosněfť zůstává většinovým vlastníkem. K plnému návratu by tak bylo třeba změnit vlastnickou strukturu, zrušit evropské embargo a přesvědčit Polsko, aby umožnilo průchod ruské ropy.
Z právního hlediska by nové smlouvy šly uzavřít rychle. „Je to čistě politická záležitost,“ říká energetický právník Tibor Fedke.
Do hry však vstupuje i geopolitika. Donald Trump, který se vrátil do Bílého domu, deklaroval ochotu obnovit obchodní vztahy s Moskvou. Trumpův tým rozděluje přístup – někteří se snaží zrušit energetické sankce, jiní chtějí posílit americký export. USA navíc zvažují investice přímo do rafinerie ve Schwedtu – zájem mají americké fondy o podíl Rosněfti.
To vše vyvolává obavy v Bruselu. Podle unijních diplomatů by případný německý ústup mohl spustit dominový efekt – následovat by mohly Itálie, Rakousko, Bulharsko či Česká republika.
Východní část Německa, kde je proruský sentiment tradičně silný, zůstává pro politiku v Berlíně výzvou. Kombinace frustrace z nedostatečných investic, regionálního pocitu opomíjení a rostoucí popularity proruských stran, jako je AfD nebo Wagenknechtové hnutí, činí z oblasti výbušnou směs.
Na pozadí toho všeho přetrvává nevyřešený příslib Berlína, že uvolní 400 milionů eur na modernizaci ropovodu z Rostocku – peníze však z Bruselu nepřišly. „Kancelář slíbil peníze, které nikdy nedorazily,“ říká rozhořčeně Ruthenberg.
Starostka Hoppe by ráda viděla rafinerii fungovat bez ruské ropy, ale připouští, že bez finanční pomoci možná nebude mít na výběr. „Spolková vláda a EU musí konečně začít plnit, co slíbily,“ vyzývá.
Zatím ale o budoucnosti rafinerie panuje mlčení. „Rozhodnutí zatím nepadlo,“ uvedl nejmenovaný německý poslanec. Cílem však zůstává udržet pracovní místa a zachovat průmyslové zázemí regionu.
A pokud bude znamenat jedinou cestu vpřed spolupráce s USA – třeba i pod vedením Donalda Trumpa – jsou místní ochotni přistoupit na kompromis. „Američané jsou naši přátelé,“ říká Ruthenberg. „Jestli chtějí investovat, konečně se posuneme z místa.“
„Trump je tu jen dočasně,“ dodává Hoppe s úsměvem. „Tedy doufáme.“
Evropští vojenští velitelé a diplomaté diskutují o vytvoření nárazníkové zóny jako součásti případné mírové dohody mezi Ruskem a Ukrajinou. Tento 40 km široký pás země nikoho by vytvořil novou „železnou oponu“ proti budoucí ruské agresi.
Ukrajina se v nedávných mírových rozhovorech v Anchorage dostala pod tlak Vladimira Putina. Ten požadoval, aby Kyjev předal Rusku celou Doněckou oblast. Přistoupit na takový požadavek by však pro Ukrajinu znamenalo faktické přijetí porážky. Vzdání se tohoto území by totiž znamenalo ztrátu hlavní obranné bariéry proti dalšímu postupu ruské armády.
Odvaha východoevropských zemí podporovat Ukrajinu prochází v poslední době těžkou zkouškou, což by mohlo oslabit regionální jednotu. Nedávné politické kroky v Polsku, Litvě a České republice naznačují, že by se tento region mohl odvrátit od podpory Ukrajiny. To by mohlo mít vážné dopady na evropskou bezpečnost i na zájmy USA, upozornil odborník z American Enterprise Institute ve Washingtonu Dalibor Rohac.
Bývalý durynský premiér a současný místopředseda Spolkového sněmu Bodo Ramelow ze strany Levice se vyslovil pro zavedení nové německé hymny. Navrhl také uspořádat referendum o barvách národní vlajky.
Brusel by měl přehodnotit obchodní dohodu se Spojenými státy, pokud americký prezident Donald Trump splní své hrozby a potrestá Evropskou unii kvůli jejím technologickým regulacím. Prohlásila to Teresa Ribera, výkonná viceprezidentka Evropské komise, v rozhovoru pro Financial Times.
Nově uzavřená obchodní dohoda mezi Evropskou unií a Spojenými státy vzbudila v automobilovém průmyslu rozruch. V jejím textu je totiž ukrytý bod, který hovoří o vzájemném uznávání norem pro automobily. V praxi by to mohlo znamenat, že by se na evropské silnice mohly dostat americké vozy, které by splňovaly nižší standardy, než jsou ty evropské.
Ačkoliv se v poslední době objevily naděje na mír, Ukrajinu zasáhla druhá nejhorší noc ruských vzdušných útoků od začátku války. Prohlášení Kremlu o cílení na vojenské objekty je v rozporu s realitou, protože záběry ukazují zasažené civilní budovy. Při útocích bylo zabito nejméně 23 osob a poškozeny byly i budovy Britské rady a delegace Evropské unie.
Tři roky v úterý uplynuly od smrti Hany Zagorové, která je pochována na vyšehradském hřbitově v Praze. Logicky tam včera bylo rušno, uctít památku slavné zpěvačky přišel její manžel Štefan Margita. A nebyl sám.
V Česku dnes vyšplhaly teploty až nad 33 stupňů, konkrétně na několika místech ve středních Čechách a na jižní Moravě. Nejtepleji bylo v Dyjákovicích, kde bylo 33,6 °C. Teplotní rekordy ale nepadaly, informoval Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ).
Česko se již v minulém týdnu dozvědělo, že Monika Babišová se - možná i po vzoru manžela - chystá podnikat. Neuniklo to samozřejmě ani samotnému Andreji Babišovi, ačkoliv dvojice už netvoří pár. Co tomu říká bývalý premiér?
Karel Šíp oslavil v červnu kulaté osmdesáté narozeniny, ale do důchodu v tom pravém slova smyslu stále neodešel. Občas se sice objeví jeho kritici, zároveň má populární moderátor nadále věrnou fanouškovskou základnu. Tito lidé se na něj mohou těšit i v následujících měsících.
Podle vědecké zprávy, kterou zveřejnila skupina klimatologů World Weather Attribution, zvýšila klimatická změna pravděpodobnost vzniku lesních požárů v jihovýchodní Evropě desetinásobně. Požáry, které v letošním roce spálily přes jeden milion hektarů půdy, byly o 22 % intenzivnější kvůli globálnímu oteplování. Tento rok se tak stal nejhorší zaznamenanou sezónou lesních požárů v Evropě.