Východoněmecké město Schwedt stojí před existenční otázkou: obnovit dodávky ruské ropy, nebo čelit rozsáhlým propouštěním. Místní rafinerie PCK, která po desetiletí živí pětinu obyvatel města, přišla kvůli sankcím o přístup k ruským surovinám. A nyní hrozí její kolaps, který může uvrhnout město do krize.
Starostka města Annekathrin Hoppe, která sama v rafinerii dříve pracovala, varuje: „Rafinerie je důvod, proč město vůbec existuje.“ Schwedt, ležící na okraji Braniborska, kdysi prosperovalo díky trubce přátelství z Ruska.
Jenže od invaze na Ukrajinu a následných sankcí z konce roku 2022 surovina z východu neteče. PCK teď jede jen na 80 % kapacity a zásobuje se dražšími dodávkami z Kazachstánu, Polska a Rostocku. Výsledkem je hluboká ztráta a hrozba propouštění až 1 000 zaměstnanců.
Hoppe proto tlačí na Berlín, aby jednal – třeba i za cenu návratu ruské ropy. „Samozřejmě válku neakceptujeme,“ říká, „ale tradičně jsme měli s Ruskem dobré vztahy.“ Podobný sentiment je východní části Německa častý.
Schwedt se tak stal symbolem širší evropské dilema: v čase, kdy se začíná mluvit o příměří, sílí tlak byznysu a místních politiků na přehodnocení tvrdého postoje vůči Moskvě. Zároveň ale EU dál posiluje energetickou nezávislost, navrhuje zákony pro úplné odstřižení od ruského plynu do roku 2027 a německá vláda trvá na tom, že ropnou závislost na Rusku už překonala.
Jenže praxe ukazuje něco jiného. Významné energetické firmy včetně francouzského Engie a TotalEnergies připouštějí, že s mírem by návrat ruského plynu nebyl nereálný. V Německu se dokonce znovu mluví o Nord Streamu, ačkoli oficiálně je jeho obnova politicky neprůchozí.
Ekonomická stagnace, vysoké ceny energií a tlak zaměstnavatelů však mění situaci. „Když bude mír, obchod s Ruskem se obnoví,“ míní Danny Ruthenberg z odborové rady PCK. Tvrdí, že návrat ruské ropy by mohl podnik zachránit bez dalších investic.
Obnovení dodávek by ale narazilo nejen na politiku, ale i na složité právní vztahy. Ačkoli Berlín převzal rafinerii pod státní správu, ruský Rosněfť zůstává většinovým vlastníkem. K plnému návratu by tak bylo třeba změnit vlastnickou strukturu, zrušit evropské embargo a přesvědčit Polsko, aby umožnilo průchod ruské ropy.
Z právního hlediska by nové smlouvy šly uzavřít rychle. „Je to čistě politická záležitost,“ říká energetický právník Tibor Fedke.
Do hry však vstupuje i geopolitika. Donald Trump, který se vrátil do Bílého domu, deklaroval ochotu obnovit obchodní vztahy s Moskvou. Trumpův tým rozděluje přístup – někteří se snaží zrušit energetické sankce, jiní chtějí posílit americký export. USA navíc zvažují investice přímo do rafinerie ve Schwedtu – zájem mají americké fondy o podíl Rosněfti.
To vše vyvolává obavy v Bruselu. Podle unijních diplomatů by případný německý ústup mohl spustit dominový efekt – následovat by mohly Itálie, Rakousko, Bulharsko či Česká republika.
Východní část Německa, kde je proruský sentiment tradičně silný, zůstává pro politiku v Berlíně výzvou. Kombinace frustrace z nedostatečných investic, regionálního pocitu opomíjení a rostoucí popularity proruských stran, jako je AfD nebo Wagenknechtové hnutí, činí z oblasti výbušnou směs.
Na pozadí toho všeho přetrvává nevyřešený příslib Berlína, že uvolní 400 milionů eur na modernizaci ropovodu z Rostocku – peníze však z Bruselu nepřišly. „Kancelář slíbil peníze, které nikdy nedorazily,“ říká rozhořčeně Ruthenberg.
Starostka Hoppe by ráda viděla rafinerii fungovat bez ruské ropy, ale připouští, že bez finanční pomoci možná nebude mít na výběr. „Spolková vláda a EU musí konečně začít plnit, co slíbily,“ vyzývá.
Zatím ale o budoucnosti rafinerie panuje mlčení. „Rozhodnutí zatím nepadlo,“ uvedl nejmenovaný německý poslanec. Cílem však zůstává udržet pracovní místa a zachovat průmyslové zázemí regionu.
A pokud bude znamenat jedinou cestu vpřed spolupráce s USA – třeba i pod vedením Donalda Trumpa – jsou místní ochotni přistoupit na kompromis. „Američané jsou naši přátelé,“ říká Ruthenberg. „Jestli chtějí investovat, konečně se posuneme z místa.“
„Trump je tu jen dočasně,“ dodává Hoppe s úsměvem. „Tedy doufáme.“
První měsíc meteorologického jara je v polovině. Odborníci už tuší, jak v Česku bude až téměř do poloviny dubna. Teploty mají růst nahoru a dostanou se až nad 15 °C. Vyplývá to z měsíčního výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Předseda slovenské vlády Robert Fico (Smer-SD) pokračuje v boji za obnovení dodávek ruské ropy na Slovensko. V dnešním rozhovoru s předsedou Evropské rady Antóniem Costou řekl, že Evropská unie nesmí upřednostňovat zájmy Ukrajiny před zájmy členských zemí.
Dara Rolins pořádně překvapila české i slovenské příznivce, protože zničehonic oznámila uměleckou pauzu. Důvodem je především stavba pražské rezidence, ale není to jediný důvod. Popová hvězda prozradila,
Česká kinematografie má na kontě další oscarový počin. Tuzemští producenti se totiž podíleli na vzniku dokumentárního filmu Pan Nikdo proti Putinovi, který obdržel Oscara. Na snímek se mohou těšit televizní diváci, v květnu jej odvysílá Česká televize.
Americký prezident Donald Trump vyvolal vlnu kritiky a rozpaků poté, co během nedělního letu prezidentským speciálem Air Force One zpochybnil smysl americké vojenské přítomnosti v Hormuzském průlivu. Přestože v posledních dnech stupňuje tlak na spojence, aby USA pomohli tuto klíčovou cestu zabezpečit, novinářům sdělil, že Spojené státy by v oblasti „možná vůbec neměly být“.
Německá vláda v pondělí odmítla požadavky amerického prezidenta Donalda Trumpa a vzkázala do Washingtonu, že konflikt na Blízkém východě nepovažuje za záležitost Severoatlantické aliance. Berlín oficiálně nevyhoví žádosti o poskytnutí vojenské podpory pro zajištění bezpečnosti v Hormuzském průlivu. Podle německého stanoviska nemá NATO v této válce své místo.
Irák se v posledních týdnech stal novou a velmi nebezpečnou frontou probíhající války s Íránem. Teherán se cíleně snaží do konfliktu zatáhnout i svého souseda a využít k tomu síť jím podporovaných milic. Od americko-izraelských náletů na Írán z konce února se Irák potýká s lavinou útoků, které mají za cíl vyčerpat americké síly v regionu a destabilizovat iráckou vládu.
Prezident Donald Trump v nedávném rozhovoru pro stanici Fox News rezolutně odmítl spekulace o tom, že by Spojené státy využívaly ukrajinskou pomoc při obraně proti dronům na Blízkém východě. Podle šéfa Bílého domu disponuje Amerika nejvyspělejšími technologiemi na světě a v otázkách bezpilotních letounů má větší přehled než kdokoli jiný. Trump tak přímo popřel tvrzení Kyjeva, že by o takovou podporu Washington sám žádal.
Současné válečné tažení na Blízkém východě, do kterého Spojené státy investují závratných 890 milionů dolarů každý den, tvrdě dopadá na nejzranitelnější regiony Asie. Zatímco mocnosti financují nákladné vojenské operace, miliony obyvatel v tisíce kilometrů vzdálených zemích bojují s kritickým nedostatkem základních životních potřeb.
Sliby administrativy Donalda Trumpa o bleskovém ukončení konfliktu s Íránem narážejí na tvrdou realitu energetického trhu. Zatímco Bílý dům se snaží mírnit paniku tvrzením, že drastické zdražování pohonných hmot je pouze krátkodobým výkyvem v řádu týdnů, experti citovaní serverem Politico vykreslují mnohem temnější scénář. Podle nich existuje pět zásadních bariér, které udrží ceny benzínu na rekordních úrovních po velmi dlouhou dobu.
Podle informací stanice CNN čelí administrativa Donalda Trumpa ostré kritice za to, že při plánování úderů na Írán hrubě podcenila riziko uzavření Hormuzského průlivu. Ukazuje se, že Pentagon i Rada pro národní bezpečnost odsunuly varovné analýzy ekonomických expertů na druhou kolej. Rozhodování v úzkém kruhu prezidentových poradců vedlo k tomu, že Washington nebyl připraven na scénář, který nyní diplomaté i námořní dopravci označují za katastrofální.
Válka v Íránu a s ní spojený drastický nárůst cen ropy a plynu rozpoutaly v Bruselu ostrou debatu o budoucnosti klimatické politiky. Energetický šok, který následoval po útocích USA a Izraele na Teherán z konce února, rozdělil Evropskou unii na dva nesmiřitelné tábory. Zatímco jedna strana volá po oslabení zelených ambicí v zájmu přežití ekonomiky, druhá v krizi vidí pádný důvod pro urychlení odklodu od fosilních paliv.