Východoněmecké město Schwedt stojí před existenční otázkou: obnovit dodávky ruské ropy, nebo čelit rozsáhlým propouštěním. Místní rafinerie PCK, která po desetiletí živí pětinu obyvatel města, přišla kvůli sankcím o přístup k ruským surovinám. A nyní hrozí její kolaps, který může uvrhnout město do krize.
Starostka města Annekathrin Hoppe, která sama v rafinerii dříve pracovala, varuje: „Rafinerie je důvod, proč město vůbec existuje.“ Schwedt, ležící na okraji Braniborska, kdysi prosperovalo díky trubce přátelství z Ruska.
Jenže od invaze na Ukrajinu a následných sankcí z konce roku 2022 surovina z východu neteče. PCK teď jede jen na 80 % kapacity a zásobuje se dražšími dodávkami z Kazachstánu, Polska a Rostocku. Výsledkem je hluboká ztráta a hrozba propouštění až 1 000 zaměstnanců.
Hoppe proto tlačí na Berlín, aby jednal – třeba i za cenu návratu ruské ropy. „Samozřejmě válku neakceptujeme,“ říká, „ale tradičně jsme měli s Ruskem dobré vztahy.“ Podobný sentiment je východní části Německa častý.
Schwedt se tak stal symbolem širší evropské dilema: v čase, kdy se začíná mluvit o příměří, sílí tlak byznysu a místních politiků na přehodnocení tvrdého postoje vůči Moskvě. Zároveň ale EU dál posiluje energetickou nezávislost, navrhuje zákony pro úplné odstřižení od ruského plynu do roku 2027 a německá vláda trvá na tom, že ropnou závislost na Rusku už překonala.
Jenže praxe ukazuje něco jiného. Významné energetické firmy včetně francouzského Engie a TotalEnergies připouštějí, že s mírem by návrat ruského plynu nebyl nereálný. V Německu se dokonce znovu mluví o Nord Streamu, ačkoli oficiálně je jeho obnova politicky neprůchozí.
Ekonomická stagnace, vysoké ceny energií a tlak zaměstnavatelů však mění situaci. „Když bude mír, obchod s Ruskem se obnoví,“ míní Danny Ruthenberg z odborové rady PCK. Tvrdí, že návrat ruské ropy by mohl podnik zachránit bez dalších investic.
Obnovení dodávek by ale narazilo nejen na politiku, ale i na složité právní vztahy. Ačkoli Berlín převzal rafinerii pod státní správu, ruský Rosněfť zůstává většinovým vlastníkem. K plnému návratu by tak bylo třeba změnit vlastnickou strukturu, zrušit evropské embargo a přesvědčit Polsko, aby umožnilo průchod ruské ropy.
Z právního hlediska by nové smlouvy šly uzavřít rychle. „Je to čistě politická záležitost,“ říká energetický právník Tibor Fedke.
Do hry však vstupuje i geopolitika. Donald Trump, který se vrátil do Bílého domu, deklaroval ochotu obnovit obchodní vztahy s Moskvou. Trumpův tým rozděluje přístup – někteří se snaží zrušit energetické sankce, jiní chtějí posílit americký export. USA navíc zvažují investice přímo do rafinerie ve Schwedtu – zájem mají americké fondy o podíl Rosněfti.
To vše vyvolává obavy v Bruselu. Podle unijních diplomatů by případný německý ústup mohl spustit dominový efekt – následovat by mohly Itálie, Rakousko, Bulharsko či Česká republika.
Východní část Německa, kde je proruský sentiment tradičně silný, zůstává pro politiku v Berlíně výzvou. Kombinace frustrace z nedostatečných investic, regionálního pocitu opomíjení a rostoucí popularity proruských stran, jako je AfD nebo Wagenknechtové hnutí, činí z oblasti výbušnou směs.
Na pozadí toho všeho přetrvává nevyřešený příslib Berlína, že uvolní 400 milionů eur na modernizaci ropovodu z Rostocku – peníze však z Bruselu nepřišly. „Kancelář slíbil peníze, které nikdy nedorazily,“ říká rozhořčeně Ruthenberg.
Starostka Hoppe by ráda viděla rafinerii fungovat bez ruské ropy, ale připouští, že bez finanční pomoci možná nebude mít na výběr. „Spolková vláda a EU musí konečně začít plnit, co slíbily,“ vyzývá.
Zatím ale o budoucnosti rafinerie panuje mlčení. „Rozhodnutí zatím nepadlo,“ uvedl nejmenovaný německý poslanec. Cílem však zůstává udržet pracovní místa a zachovat průmyslové zázemí regionu.
A pokud bude znamenat jedinou cestu vpřed spolupráce s USA – třeba i pod vedením Donalda Trumpa – jsou místní ochotni přistoupit na kompromis. „Američané jsou naši přátelé,“ říká Ruthenberg. „Jestli chtějí investovat, konečně se posuneme z místa.“
„Trump je tu jen dočasně,“ dodává Hoppe s úsměvem. „Tedy doufáme.“
Zahraniční politika prezidenta Donalda Trumpa je od počátku postavena na předpokladu, že síla a velikost Spojených států přinutí spojence i protivníky podvolit se vůli Washingtonu. Tento přístup, vzdalující se tradiční americké diplomatické doktríně, popsal pro CNN poradce Stephen Miller jako svět řízený neúprosnými zákony síly a moci. Současná krize však ukazuje, že tato teorie naráží na své limity. USA se totiž dostaly do hlubokého střetu na dvou frontách zároveň, a to s Íránem a Kanadou.
Populismus se stává celosvětovým fenoménem, který získává stále větší podporu napříč různými politickými systémy. Tímto pojmem jsou dnes označovány výrazné osobnosti pravice i levice, mezi něž patří například brazilský politik Jair Bolsonaro, indický premiér Nárendra Módí nebo americký senátor Bernie Sanders. Přestože se akademické definice populismu v mnoha ohledech rozcházejí, všechny staví na stejném základním principu. Rozdělují totiž společnost na dvě nesmiřitelné skupiny, kterými jsou čistý lid a korumpované elity.
Nová zpráva Organizace spojených národů varuje, že svět již není schopen dodržet hranici globálního oteplení o 1,5 stupně Celsia. Podle zveřejněného dokumentu Programu OSN pro životní prostředí překročí lidstvo tuto kritickou hranici pravděpodobně již kolem roku 2030. Současný růst teploty představuje vážnou hrozbu zejména pro ostrovní státy v Tichém oceánu, které čelí rychlému vzestupu mořské hladiny. Zástupci těchto zranitelných regionů zdůrazňují, že pouhé výzvy k vyšším závazkům už nestačí a je nutná okamžitá politická vůle i masivní investice.
Obyvatelé ruské Kurské oblasti podle BBC stále marně pátrají po svých příbuzných, kteří zmizeli po ukrajinském přeshraničním útoku. Jednou z nich je i žena jménem Ljubov, jež ztratila kontakt se svou matkou den po začátku invaze ukrajinských sil. Zatímco dříve chovala ke své vlasti naprostou důvěru, dnes pociťuje vůči ruskému státu silnou zášť. Podle místního guvernéra zůstává v regionu nezvěstných více než tři sta lidí, přesné číslo však nikdo nezná.
Ruské ozbrojené síly během jednoho týdne vyslaly proti Ukrajině přibližně 2 100 útočných bezpilotních letounů, 78 raket různých typů a téměř 1 700 řízených leteckých pum. V neděli 13. září o rozsáhlých vzdušných útocích informoval ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Podle jeho vyjádření tvořily podstatnou část nasazených strojů proudové bezpilotní prostředky Šáhed. Moskva tyto zbraně využívá k systematickému ničení ukrajinské ekonomiky, klíčové infrastruktury i běžného života obyvatel.
Francouzské úřady během letošního léta zadržely 514 osob podezřelých ze zakládání lesních požárů, mezi nimiž figuruje i 198 mladistvých. K zatčeným patří například patnáctiletý chlapec, který odhodil hořící cigaretu v lese u Bordeaux, nebo padesátiletá žena podezřelá ze založení sedmnácti požárů. Dalším případem je šestatřicetiletý muž, jenž zapálil papírovou tašku s odpadky v porostu poblíž Perpignanu. V průběhu letošního rekordního léta lehl popelem rozsáhlý porost o celkové rozloze 115 tisíc hektarů lesů a křovin.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vyjádřil ochotu setkat se s ruským lídrem Vladimirem Putinem na nadcházejícím summitu skupiny G20 v Miami a jednat o ukončení války. Moskevský Kreml však tuto možnost okamžitě odmítl a označil ji za zcela nemožnou. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov zopakoval požadavek, že k jakémukoli osobnímu jednání obou představitelů může dojít výhradně v ruské metropoli. Vrcholná schůzka lídrů největších světových ekonomik se má v USA uskutečnit v polovině prosince, přičemž Putinova účast zatím nebyla oficiálně potvrzena.
Americký ministr energetiky Chris Wright prohlásil, že Spojené státy možná nedosáhnou s Íránem jaderné dohody, která by zemi zabránila v získání jaderných zbraní. Vyjednávání mezi oběma státy v současnosti stagnuje, zatímco vojenský konflikt v regionu nadále pokračuje. Podle ministra zůstává otevřená možnost dalšího vojenského zásahu, který by definitivně zničil íránské kapacity na výrobu a rozvinutí těchto zbraní. Druhou variantou je podle něj čekání na případnou novou íránskou vládu.
Spoluzakladatel výzkumné společnosti Anthropic vyzval k úmyslnému zpomalení vývoje nejmodernějších modelů umělé inteligence. Ve své nejnovější eseji zveřejněné na jeho webu zdůrazňuje, že pokrok v oblasti schopností umělé inteligence v posledních měsících výrazně předbíhá možnosti jejího výzkumu bezpečnosti a kontroly. Autor se vývoji technologií věnuje již dvanáct let a nadále věří v jejich obrovský přínos pro lidstvo, včetně léčby závažných onemocnění nebo ekonomického růstu. Podle jeho názoru je však nezbytné dát výzkumníkům dostatek času na to, aby dokázali rizika účinně eliminovat.
Švédský premiér Ulf Kristersson před parlamentními volbami varoval před možnými bezpečnostními riziky v případě vítězství levicového bloku. V rozhovoru pro server Politico uvedl, že případná nová vláda pod vedením levice by mohla ohrozit plnění závazků země vůči Severoatlantické alianci. Kristersson upozornil na skutečnost, že dvě ze tří nebo čtyř stran chystané levicové koalice v minulosti hlasovaly proti vstupu Švédska do NATO. Podle jeho slov by takový kabinet neměl dostatečnou vnitřní jednotu k přijímání klíčových domácích rozhodnutí.
Bleskový postup Íránem podporovaných povstaleckých sil Hútíů v západním Jemenu donutil k ústupu desítky tisíc civilistů. Podle mezinárodních organizací opustilo své domovy podél pobřeží Rudého moře již téměř 50 tisíc lidí. Válečné operace zasáhly především oblasti, kde rebelové obsadili řadu měst dříve kontrolovaných vládními silami s podporou Saúdské Arábie a USA. Při prudkých bojích již podle dostupných zpráv zahynuly stovky lidí a hrozí návrat k plnohodnotné občanské válce.
Portugalský ministr zemědělství a rybolovu José Manuel Fernandes požaduje, aby Evropská unie v rámci svého příštího dlouhodobého rozpočtu financovala spásání porostů kozami, kravami a ovcemi. Tento tradiční způsob má pomoci v boji proti rozsáhlým lesním požárům v oblastech s vysokým rizikem jejich vzniku. Zvířata spásáním křovin redukují hořlavý materiál a zamezují tak rychlému šíření ohně v krajině. Podle odborníků jde o efektivní přístup, který Brusel v unijním měřítku dosud opomíjel.