Východoněmecké město Schwedt stojí před existenční otázkou: obnovit dodávky ruské ropy, nebo čelit rozsáhlým propouštěním. Místní rafinerie PCK, která po desetiletí živí pětinu obyvatel města, přišla kvůli sankcím o přístup k ruským surovinám. A nyní hrozí její kolaps, který může uvrhnout město do krize.
Starostka města Annekathrin Hoppe, která sama v rafinerii dříve pracovala, varuje: „Rafinerie je důvod, proč město vůbec existuje.“ Schwedt, ležící na okraji Braniborska, kdysi prosperovalo díky trubce přátelství z Ruska.
Jenže od invaze na Ukrajinu a následných sankcí z konce roku 2022 surovina z východu neteče. PCK teď jede jen na 80 % kapacity a zásobuje se dražšími dodávkami z Kazachstánu, Polska a Rostocku. Výsledkem je hluboká ztráta a hrozba propouštění až 1 000 zaměstnanců.
Hoppe proto tlačí na Berlín, aby jednal – třeba i za cenu návratu ruské ropy. „Samozřejmě válku neakceptujeme,“ říká, „ale tradičně jsme měli s Ruskem dobré vztahy.“ Podobný sentiment je východní části Německa častý.
Schwedt se tak stal symbolem širší evropské dilema: v čase, kdy se začíná mluvit o příměří, sílí tlak byznysu a místních politiků na přehodnocení tvrdého postoje vůči Moskvě. Zároveň ale EU dál posiluje energetickou nezávislost, navrhuje zákony pro úplné odstřižení od ruského plynu do roku 2027 a německá vláda trvá na tom, že ropnou závislost na Rusku už překonala.
Jenže praxe ukazuje něco jiného. Významné energetické firmy včetně francouzského Engie a TotalEnergies připouštějí, že s mírem by návrat ruského plynu nebyl nereálný. V Německu se dokonce znovu mluví o Nord Streamu, ačkoli oficiálně je jeho obnova politicky neprůchozí.
Ekonomická stagnace, vysoké ceny energií a tlak zaměstnavatelů však mění situaci. „Když bude mír, obchod s Ruskem se obnoví,“ míní Danny Ruthenberg z odborové rady PCK. Tvrdí, že návrat ruské ropy by mohl podnik zachránit bez dalších investic.
Obnovení dodávek by ale narazilo nejen na politiku, ale i na složité právní vztahy. Ačkoli Berlín převzal rafinerii pod státní správu, ruský Rosněfť zůstává většinovým vlastníkem. K plnému návratu by tak bylo třeba změnit vlastnickou strukturu, zrušit evropské embargo a přesvědčit Polsko, aby umožnilo průchod ruské ropy.
Z právního hlediska by nové smlouvy šly uzavřít rychle. „Je to čistě politická záležitost,“ říká energetický právník Tibor Fedke.
Do hry však vstupuje i geopolitika. Donald Trump, který se vrátil do Bílého domu, deklaroval ochotu obnovit obchodní vztahy s Moskvou. Trumpův tým rozděluje přístup – někteří se snaží zrušit energetické sankce, jiní chtějí posílit americký export. USA navíc zvažují investice přímo do rafinerie ve Schwedtu – zájem mají americké fondy o podíl Rosněfti.
To vše vyvolává obavy v Bruselu. Podle unijních diplomatů by případný německý ústup mohl spustit dominový efekt – následovat by mohly Itálie, Rakousko, Bulharsko či Česká republika.
Východní část Německa, kde je proruský sentiment tradičně silný, zůstává pro politiku v Berlíně výzvou. Kombinace frustrace z nedostatečných investic, regionálního pocitu opomíjení a rostoucí popularity proruských stran, jako je AfD nebo Wagenknechtové hnutí, činí z oblasti výbušnou směs.
Na pozadí toho všeho přetrvává nevyřešený příslib Berlína, že uvolní 400 milionů eur na modernizaci ropovodu z Rostocku – peníze však z Bruselu nepřišly. „Kancelář slíbil peníze, které nikdy nedorazily,“ říká rozhořčeně Ruthenberg.
Starostka Hoppe by ráda viděla rafinerii fungovat bez ruské ropy, ale připouští, že bez finanční pomoci možná nebude mít na výběr. „Spolková vláda a EU musí konečně začít plnit, co slíbily,“ vyzývá.
Zatím ale o budoucnosti rafinerie panuje mlčení. „Rozhodnutí zatím nepadlo,“ uvedl nejmenovaný německý poslanec. Cílem však zůstává udržet pracovní místa a zachovat průmyslové zázemí regionu.
A pokud bude znamenat jedinou cestu vpřed spolupráce s USA – třeba i pod vedením Donalda Trumpa – jsou místní ochotni přistoupit na kompromis. „Američané jsou naši přátelé,“ říká Ruthenberg. „Jestli chtějí investovat, konečně se posuneme z místa.“
„Trump je tu jen dočasně,“ dodává Hoppe s úsměvem. „Tedy doufáme.“
Leden přinesl dohodu bývalých partnerů Agáty Hanychové a Jaromíra Soukupa na rozdělení péče o dceru Rozárku. Vypadalo to, že válečná sekera je zakopána, jenže napětí mezi dvojicí známých osobností českého šoubyznysu začíná opět stoupat.
Nadcházející víkend na přelomu ledna a února bude v části Česka obzvlášť mrazivý. Nedělní maxima totiž místy zůstanou hluboko pod bodem mrazu. Vyplývá to z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Náročnými časy si prochází Karlos Vémola, ale i během nich stojí po boku známého zápasníka jeho manželka Lela. Není to přitom tak dlouho, co se objevovaly spekulace o možném rozpadu vztahu. Nyní už je situace jiná.
Najdou se jistě tisíce lidí, kteří chtějí o nadcházejícím víkendu na přelomu ledna a února do některého z tuzemských obchodních domů IKEA. Psa už by každopádně měli nechat doma. Od února 2026 totiž začne platit nové opatření.
Klimatické změny a cyklický jev La Niña vytvořily v jižní Africe ničivou kombinaci, kterou vědci označují za „dokonalou bouři“. Katastrofální záplavy sužují region již měsíc a vyžádaly si přes sto obětí v Jihoafrické republice, Mosambiku, Zambii, Zimbabwe a Svazijsku. Stovky tisíc lidí byly nuceny opustit své domovy poté, co v některých oblastech spadlo během několika dní množství srážek, které obvykle odpovídá úhrnu za celý rok.
Evropská komise v pátek oznámila zahájení oficiálního vyšetřování Slovenska kvůli rozpuštění jeho Úřadu na ochranu oznamovatelů. V rámci nejnovějšího sporu o dodržování právního státu s Bratislavou unijní exekutiva kritizuje vládu Roberta Fica za snahu nahradit tento nezávislý orgán novou institucí, jejíž vedení by bylo jmenováno na základě politického klíče. Komise ve svém oficiálním vyjádření uvedla, že přijatá legislativa přímo porušuje pravidla Evropské unie, konkrétně směrnici o ochraně oznamovatelů a Listinu základních práv EU.
Před čtrnácti dny, kdy Donald Trump poprvé pohrozil íránskému režimu a vzkázal tamním demonstrantům, že „pomoc přichází“, neměly Spojené státy v regionu dostatek sil, aby svá slova podložily činy. To se nyní změnilo. Příjezd letadlové lodi USS Abraham Lincoln a doprovodných torpédoborců vybavených střelami Tomahawk dává Washingtonu potřebnou palebnou sílu. Přesto zůstává zásadní otázka: čeho přesně by mohl útok na Írán v tuto chvíli dosáhnout?
Zatímco Volodymyr Zelenskyj opakovaně potvrzuje rok 2027 jako cíl pro vstup své země do Evropské unie, maďarský premiér Viktor Orbán se proti tomuto kroku staví s rostoucí intenzitou. Orbán prohlásil, že lídři členských států obdrželi na posledním summitu dokument, který popisuje plány Bruselu na přijetí Ukrajiny právě v tomto termínu. Podle maďarského premiéra je hlavním motivem této snahy umožnit Ukrajině přístup k financím z příštího sedmiletého rozpočtu EU, který začíná v roce 2028.
Americký prezident Donald Trump si vybral nového šéfa centrální banky (Fed). V pátek oznámil, že po vypršení mandátu Jeromea Powella v květnu letošního roku nominuje na tuto klíčovou pozici Kevina Warshe. Výběr završil několikaměsíční hledání vedené ministrem financí Scottem Bessentem, který prezidentovi předložil finální seznam čtyř jmen. Trump své rozhodnutí zveřejnil na síti Truth Social, kde Warshe označil za ideálního kandidáta, který má potenciál stát se nejlepším předsedou v historii instituce.
Donald Trump je sice hrdý na svou „armádu“ u íránských břehů, ale americký prezident by podle webu The Independent udělal lépe, kdyby podpořil vítěze a své spojence tím, že nechá Teherán na pokoji a místo toho pomůže Ukrajině vyhrát. Tato nejnovější zahraničněpolitická aktivita na Ukrajině sice může zajistit krátký oddech od ruského bombardování v mrazivých teplotách, ale skrývá v sobě značné riziko. Trump totiž pravděpodobně bude výměnou za týdenní dohodu s Vladimirem Putinem požadovat, aby Kyjev ustoupil požadavkům Kremlu.
Americký prezident Donald Trump stupňuje tlak na íránský režim a varuje před ničivými vojenskými údery, pokud Teherán okamžitě nepřistoupí k jednacímu stolu. Ve svém prohlášení na sociální síti Truth Social prezident uvedl, že k íránským břehům směřuje mohutná námořní armáda. Podle Trumpa jsou americké ozbrojené síly „připravené, ochotné a schopné“ splnit svou misi s nebývalou rychlostí a silou, pokud to bude situace vyžadovat.
Čínské úřady v uplynulých dnech přistoupily k neobvykle rychlé popravě jedenácti členů vlivné zločinecké rodiny Ming, která dlouhá léta ovládala příhraniční město Laukkaing v barmském státě Šan. Tento krok, který následuje jen několik měsíců po vynesení rozsudků smrti v září 2025, vysílá jasný signál všem organizovaným skupinám v jihovýchodní Asii. Čína tím dává najevo, že brutalitu a vykořisťování vlastních občanů v nelegálních on-line centrech již nebude tolerovat.