Rusko si začíná diktovat podmínky, které bude leckdo považovat za nesplnitelné. Delegace vyslaná Kremlem měla na jednáních v Abú Zabí přednést návrhy ohrožující suverenitu dalších pěti evropských zemí. S odvoláním na své zdroje to tvrdí německý deník Bild.
Rusové měli podle německých novinářů vyzvat k vystoupení Finska z NATO, kam se země připojila teprve před třemi lety v reakci na plnohodnotnou ruskou invazi na Ukrajinu. Podle mluvčího Dmitrije Peskova není pravda, že se něco takového ve Spojených arabských emirátech řešilo.
Bild nicméně píše i o dalších požadavcích Kremlu. Severoatlantická aliance by například měla opustit vojenské základy v pobaltských zemích, konkrétně v Lotyšsku, Litvě a Estonsku. Po Ukrajině se chce, aby se vzdala zbytků Doněcké a Luhanské oblasti a demilitarizovala přístavy Oděsa a Mykolajiv.
Moskva měla zároveň formulovat několik myšlenek ohledně Moldavska. Podle Rusů by se mělo změnit ve federaci skládající se z Moldavska, Gagauzska a Podněstří, přičemž v případě vstupu státu do Evropské unie by se v Gagauzsku a Podněstří uskutečnilo referendum o nezávislosti těchto území.
Ruská delegace zároveň nabídla jisté ústupky, které by spočívaly ve stažení armádních jednotek z Podněstří a jaderných zbraní a raket středního doletu z Běloruska.
Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského se zároveň během posledních diplomatických rozhovorů vůbec poprvé stalo, že se zástupci Washingtonu zeptali na něco takového. Ze strany Ukrajiny by šlo o ústupek výměnou za zásadní bezpečnostní záruku, kterou by bylo členství v alianci.
"Pokud nám to americká strana potvrdí společně s dalšími kolegy z NATO, pak se zeptám na postoj naší společnosti: zda to akceptujeme, anebo nikoliv. Nemám právo to udělat na vlastní pěst. Je to ale nutné specifikovat, což se zatím nestalo. Všechno je to předmětem diskuzí," uvedl ukrajinský prezident podle webu Kyiv Post.
Zelenskyj každopádně zdůraznil, že Kyjev za žádných podmínek neuzná okupovaná ukrajinská území za oficiální součást Ruské federace.
"Pokud bude takový návrh, tak já jako prezident vstoupím do otevřeného dialogu se společností a řeknu: 'Podívejte se, tady jsme, na tomhle se všichni partneři shodli a takhle to vidí do budoucna.' Neuznáme ale okupovaná území jako ruská," prohlásil prezident napadené země.
Válka na Ukrajině trvá již čtyři a půl roku. Spustila ji plnohodnotná ruská invaze do sousední země, která započala na konci února 2022. Diplomatické úsilí současné americké administrativy prezidenta Donalda Trumpa o mírové řešení konfliktu zatím neuspělo.
Rusko si začíná diktovat podmínky, které bude leckdo považovat za nesplnitelné. Delegace vyslaná Kremlem měla na jednáních v Abú Zabí přednést návrhy ohrožující suverenitu dalších pěti evropských zemí. S odvoláním na své zdroje to tvrdí německý deník Bild.
Americký prezident Donald Trump se rovněž vyjádřil k pátečnímu přerušení leteckého provozu ve Spojených státech. Podle šéfa Bílého domu ho nezapříčinil kybernetický útok. Problém prý způsobila stará a rozbitá infrastruktura, na kterou se v letecké dopravě v USA stále spoléhá.
PPL letos očekává dřívější začátek předvánoční nákupní horečky a její rozložení do několika silnějších vln už během listopadu. Více než třetina českých online nakupujících pořizuje zboží s předstihem, aby si rozložila výdaje. Významnou roli hrají také slevové akce, kterým zákazníci navzdory debatám o „falešných slevách“ ve velké míře věří. Podle průzkumu E-Commerce Trends Report 2026 důvěřuje sezónním nabídkám a cenovým akcím alespoň částečně 86 % českých online nakupujících.
Lidé s rakovinou slinivky břišní bojují doslova o každý další den. Nemoc patří k nádorům s nejhorší prognózou. O to intenzivněji se oči lékařů upírají na západ, kde vědci zkoumají léčbu, která by mohla osudy těchto pacientů změnit. Na pokrok i jeho současné limity upozorňují gastroenterologové při příležitosti Světového dne rakoviny slinivky, který letos připadá na 19. listopadu.
Meteorologové už nyní tuší, jaké počasí nabídne další listopadový víkend. Podle aktuálního výhledu se má v jeho průběhu ochlazovat, což se může projevit i sněžením na horách. Vyplývá to z informací Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Polsko pozastavuje příspěvky do iniciativy PURL (Alianční program prioritních nákupů pro Ukrajinu), jejímž prostřednictvím nakupují spojenci Kyjeva od Spojených států amerických zbraně a zbraňové systémy pro Ukrajinu. Informují o tom zahraniční média.
Zdražení elektřiny a plynu, které od ledna příštího roku nově chystá společnost innogy, vysílá českým domácnostem poměrně jednoznačný signál: kdo má energie bez fixace, měl by nyní vážně zvážit jejich zafixování. A to i v případě, že má smlouvu uzavřenou na dobu neurčitou. Právě takové smlouvy totiž zpravidla umožňují dodavatelům jednostranně měnit ceny, pochopitelně při dodržení zákonných podmínek. Zákazník tak nemá jistotu, kolik bude za elektřinu nebo plyn platit za několik měsíců. Současné nabídky fixovaných tarifů mu přitom mohou zajistit cenovou předvídatelnost na delší období.
Premiér Andrej Babiš (ANO) se 12. a 13. listopadu 2026 zúčastnil v Dublinu devátého zasedání Evropského politického společenství a navazujícího neformálního summitu Evropské rady. Hlavními tématy jednání byly konkurenceschopnost Evropy, problematika umělé inteligence, nelegální migrace, posilování bezpečnosti evropských zemí a pomoc Ukrajině.
V Česku se blíží moment, kdy se díky pravidelné lednové valorizaci opět zvýší důchody. Lidé už vědí, o kolik to bude. Mezitím se veřejnost od statistiků dozvěděla, jak vysoká byla průměrná penze v závěru loňského roku.
Velké dopravní problémy v pátek zasáhly Spojené státy americké. Úřady na několik hodin uzemnily všechna letadla a zastavily veškeré odlety z amerických letišť, protože komunikační systémy řízení letového provozu nefungovaly tak, jak měly.
Den boje za svobodu a demokracii a Mezinárodní den studentstva, který připadá na 17. listopad, uzavírá letošní sérii podzimních státních svátků. První z obchodních řetězců upozornil zákazníky, jak to je s fungováním obchodů tentokrát. Prodejny BILLA budou během svátečního dne fungovat v běžné otevírací době.
Rezignace Jensena Huanga z čela americké Nvidie představuje jeden z největších personálních otřesů v novodobé historii technologického průmyslu. Muž, který společnost v roce 1993 spoluzakládal a během následujících 33 let ji proměnil v jednoho z nejhodnotnějších podnikových gigantů planety, odchází v době, kdy jsou její technologie klíčové pro rozvoj umělé inteligence a strategické soupeření Spojených států s Čínou. Jeho odchod proto dalece přesahuje hranice samotné společnosti.